Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 2006/07
Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava
1. Úvod Po roční činnosti školních poradenských pracovišť na školách v Moravskoslezském kraji, kde byly zřizovány funkce školních psychologů a školních speciálních pedagogů, předkládáme podrobnou zprávu, která analyzuje a hodnotí jejich činnost.
2. Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 2006/07 V souladu s DZ MSK a na základě žádostí škol jsou na základních a středních školách v Moravskoslezském kraji zřizovány funkce školních psychologů a školních speciálních pedagogů. Na školách, které splnily stanovené podmínky, vznikají školní poradenská pracoviště (dále jen ŠPP). Tým ŠPP je tvořen školním psychologem nebo speciálním pedagogem, výchovným poradcem a metodikem prevence. Úspěšné naplňování cílů stanovených v koncepci každého pracoviště vychází ze standardních činností Vyhlášky č.72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních, je nutná jednotnost a úzká spolupráce všech členů týmu. Přehled ŠPP, školních psychologů a speciálních pedagogů na školách v MSK k 30. 6. 2007 Tabulka č. 1 Počet ŠPP
Psycholog (fyz.)
Spec. pedagog (fyz.)
Úvazek
ZŠ
36
11
25
20,64
SŠ
20
15
6
11,95
56
26
31
32,59
Celkem
Finanční prostředky vynaložené na platy těchto pracovníků za šk. rok 2006/07: 8 236 000 Kč Na podporu činnosti ŠPP vznikla koordinační pracovní skupina, která zajišťuje metodickou, konzultační a informační podporu. Skupina pracuje v následujícím složení: Mgr. Ivo Schvan, ředitel PPP Opava, speciální pedagog PhDr. Ludmila Kandrnalová, ředitelka PPP Frýdek-Místek, psycholog PaedDr. Marie Rojková, ředitelka ZŠ zapojené do projektu MŠMT VIP-Kariéra Mgr. Kamila Králová, OŠMS KÚ MSK Koordinační skupina se scházela 4 x ročně a připravovala obsah společných jednání ŠPP. Zorganizovala dvě pracovní jednání ředitelů škol a školních psychologů/školních speciálních pedagogů v Ostravě. Náplní prvního z nich 7. 12. 2006 bylo především seznámení s právními předpisy vztahujícími se k ŠPP, podmínky vzniku ŠPP a průběh následné kontroly, pracovní náplně jednotlivých členů týmu pracoviště a rozdělení kompetencí, etický kodex a využití zkušeností z projektu VIP Kariéra, který inspiroval ke vzniku ŠPP v kraji. Druhé pracovní jednání 26.4.2007 za účasti PhDr. Jany Zapletalové, ředitelky IPPP Praha bylo zaměřeno na vývojové trendy v poradenském systému, standardní činnosti psychologů a spec. pedagogů ve školách, vzdělávání školních psychologů a spec. pedagogů, seznámení s činností Střediska integrace menšin v kraji a vyhodnocení dosavadní činnosti ŠPP vyplývající z dotazníkového šetření a návštěv na školách.
Koordinační skupina zajišťuje rovněž metodickou činnost přímo na školách v rámci kontroly plnění podmínek vzniku ŠPP. Ve školním roce 2006/07 bylo navštíveno 26 škol. Tuto činnost zajišťuje Mgr. Králová a podle svých časových možností i ostatní členové skupiny. Na konci prvního pololetí byl školám zaslán dotazník týkající se hodnocení činnosti ŠPP vycházející z vyhlášky č. 72/2005 Sb., který byl zpracován a vyhodnocen v rámci druhého pracovního jednání ředitelů a školních psychologů/školních speciálních pedagogů. Stěžejním výstupem byla nutnost zvýšení četnosti skupinové péče v rámci činnosti ŠPP, potřeba nezbytného odborného vzdělávání v rámci DVPP. Na konci školního roku 2006/07 zaslaly školy Závěrečnou hodnotící zprávu, která podrobně mapuje činnost ŠPP. Získané informace a data jsou součástí této zprávy. Hodnocení plnění cílů stanovených v koncepcích škol Školy hodnotí vznik ŠPP kladně, záměr projektu a stanovené cíle jsou naplňovány, zapojení školního psychologa/školního speciálního pedagoga do činnosti školy je hodnoceno pozitivně, ve většině případů je kladně hodnocena spolupráce s metodikem prevence, výchovným poradcem i vedením školy. Objevují se samozřejmě nejen pozitivní, ale také negativní zkušenosti, zejména počáteční nedůvěra pedagogického kolektivu, předsudky, nevyjasněné kompetence s ostatními členy týmu, problémy se stanovením přímé a nepřímé práce, zapojení do Plánu DVPP. Členové koordinační skupiny na požádání tyto případy pomáhali řešit formou konzultací, pracovním jednáním (zahrnovalo např. nadefinování kompetencí či vymezení činností přímé a nepřímé práce pedagogického pracovníka), metodickou pomocí; rovněž byla zajištěna možnost spolupráce s PPP v jednotlivých okresech. Původní koncepce činnosti poradenských pracovišť byly konfrontovány se skutečnými potřebami každé školy. Na základě jejich vyhodnocení může dojít k úpravám či stanovení nových cílů činnosti ŠPP pro příští školní rok. Počty klientů ŠPP podle typu školy Pro hodnocení činnosti ŠPP jsou směrodatné nejen počty klientů, ale rovněž počty kontaktů, jelikož především u dlouhodobé péče o klienta dochází k vyššímu počtu kontaktů. Počet klientů a počet kontaktů jsou tedy dvě naprosto různá měřítka. Tabulka č. 2 Počty žáků celkový počet žáků celkový počet žáků s SVP celkový počet asistentů pedagoga
ZŠ 12251 839
SŠ 8244 582
40
2
Graf č. 1 celkový počet klientů v různých typech škol 4000
3570
3500 3000 2500 1868
2000
počet klientů
1211
1500 1000 500
57
0 MŠ
ZŠ - 1.st.
ZŠ - 2.st.
SŠ
Ze srovnání počtu žáků a klientů na základních a středních školách vyplývá, že počet žáků základních škol, kteří mohou využívat služeb ŠPP, je vyšší než počet žáků středních škol, ale počet klientů ŠPP je zhruba o 500 vyšší na středních školách. Důvodem je zejména výrazně vyšší podíl skupinové péče vycházející z forem práce s věkovou kategorií středoškoláků (převažuje práce s třídou), klienty se pak stávají všichni žáci ve skupině. Tabulka č. 3 celkem MŠ ZŠ - 1.st. ZŠ - 2.st. SŠ
57 1211 1868 3570
individuální péče MŠ 9 ZŠ - 1.st. 444 ZŠ - 2.st. 829 SŠ 1252
skupinová péče MŠ 20 ZŠ - 1.st. 402 ZŠ - 2.st. 871 SŠ 2244
Podíl individuální a skupinové péče je v rámci základních škol poměrně vyrovnaný. Jak je patrno z tabulky, skupinová péče na středních školách je oproti základním školám téměř dvojnásobná. Mezi nejčastější činnosti školních psychologů a školních speciálních pedagogů patří zejména: konzultační činnost, preventivní programy, diagnostika a intervence, vztahové problémy ve třídě a šikana, individuální práce se žákem nebo skupinou žáků, kariérové poradenství, reedukace, poradenská činnost, depistáže, péče o integrované žáky, poradenská a metodická činnost pro učitele, zjišťování a prevence školní neúspěšnosti, ale i podpůrné programy pro skupiny žáků se sociálním znevýhodněním, vytváření podmínek pro nadané žáky. Standardní činnosti školních psychologů a školních speciálních pedagogů kontinuálně navazují na standardní činnosti PPP a zkvalitňují zejm. péči o individuálně integrované žáky.
Počty kontaktů a aktivit Graf č. 2 počet kontaktů 3500
2952
3000 2500 1726
2000
počet kontaktů
1500 1000 500
132
263
269
učitelé skupinově
ostatní individuálně
92
0 rodiče individuálně
rodiče skupinově
učitelé individuálmě
ostatní skupinově
Mezi kontakty jednoznačně převládají individuální s učiteli, následně s rodiči. Tyto aktivity ve značné míře zahrnují individuální konzultace, metodickou a poradenskou činnost pro učitele, poradenskou činnost pro rodiče. Skupinových aktivit je podstatně méně, patří mezi ně např. podpůrné vzdělávací programy, metodické semináře pro učitele, tvorba ŠVP.
Graf č. 3 ostatní aktivity ŠP/ŠSP 812
759 624 546 429
400
počet aktivit 33
vedení přednášek, semináře
164
zapojení do projektu školy
51
podpora vzdělávacích aktivit školy
primární prevence socpat jevů
145
prevence školního selhávání
900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
Mezi ostatními aktivitami převažuje prevence školního selhávání, práce se třídou, depistáže, prevence sociálně patologických jevů, koordinační činnost v rámci školního poradenského pracoviště a široká škála jiných aktivit dle specifik jednotlivých typů škol a zpracovaných koncepcí.
Počty klientů a kontaktů podle odbornosti pracovníka Graf č. 4 počty k lie ntů 2500 2216
2000
1500
1354 1237 1068
1008
1007
1000
895 800
500
343
300
483 346
speciální pedagogové psychologové
540 331
357
203 57
9
20
101
102
0
Počty klientů na obou typech škol odpovídají poměru zastoupení školních psychologů a školních speciálních pedagogů (viz Tabulka č. 1). Na základních školách pracuje více spec. pedagogů, čemuž odpovídá i počet klientů. Oproti tomu na středních školách převládá počet psychologů, proto je také počet klientů v této kategorii vyšší. V práci spec. pedagogů i psychologů na středních školách převládá skupinová péče (programy k usměrňování sociálního klimatu třídy, adaptační kurzy atd.), individuální péče výrazněji převládá u psychologů, kteří často řeší problémy týkající se výuky a problémů v osobnostním vývoji. Na 1. stupni základních škol je podíl individuální i skupinové péče u obou skupin pracovníků poměrně vyrovnaný, na 2. stupni převládá u psychologů individuální a u spec. pedagogů skupinová péče.
Graf č. 6 poče t k ontak tů a odborných činnos tí
1800
1565
1600
1387
1400
1200
1000
924 speciální pedagogové psychologové
802 800
600
400
184
200 71
79
61
118
151 54
38
0 rodiče - individuálně
rodiče - skupinově
učitelé - individuálmě
učitelé - skupinově
ostatní - individuálně
ostatní - skupinově
V počtech kontaktů opět výrazně převažují individuální kontakty s rodiči a individuální kontakty s učiteli. Kontakty s rodiči jsou početnější u skupiny školních psychologů, kteří často řeší problémy osobnostního vývoje žáků, šikany, neprospěchu apod. ve spolupráci s rodiči. Skupina speciálních pedagogů má více kontaktů v individuální práci s učiteli; týkají se především problematiky školního selhávání, metodické pomoci při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a řešení individuálních výukových problémů.
Graf č. 7 ostatní aktivity 450 426 400
386
390 369
376
340
350 300 250 200
284
268
speciální pedagogové
216 213
psychologové
170 132
150
105
112
100 50
38 13
1221
40
52
0
V oblastech prevence školního selhávání, primární prevence sociálně patologických jevů a práce se třídou jsou počty aktivit školních psychologů i školních speciálních pedagogů poměrně vyrovnané. U speciálních pedagogů výrazně převažují depistáže prováděné často v rámci 1. stupně ZŠ k podchycení možného školního selhávání či počátečních projevů SPU. Skupina školních psychologů se častěji zapojuje do projektů školy a jiných aktivit, např. adaptačních pobytů, úpravy školního prostředí.
Zapojení do DVPP Většina školních psychologů a školních speciálních pedagogů se průběžně vzdělávala. Pouze 9 se nezapojilo do žádných vzdělávacích programů. Preferovanými aktivitami byly zejména: Behaviorální management, konference na téma péče o žáky s ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) , Šikana, agrese, kriminalita I,II, Dítě úzkostné a hyperkinetické, Organizace péče dětí s vývojovými poruchami učení, Diagnostika třídního kolektivu, Výuka sociálních dovedností atd.
