Zpráva o bezpečnosti práce, kvalitě a vlivu na životní prostředí. ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s

Zpráva o bezpečnosti práce, kvalitě a vlivu na životní prostředí

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

2004

Z P R ÁVA O B E Z P E Č N O S T I P R Á C E , K VA L I T Ě A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2004

1. PROFIL SPOLEČNOSTI

Informace o společnosti

ZPRÁVA O BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

4

Název společnosti: ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Sídlo: Záluží 2, Litvínov 7, PSČ 436 70 IČ: 62741772 Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl B, vložka 696 Základní kapitál: 9 348 240 000 Kč Vydané cenné papíry: 934 824 kusů kmenových akcií na jméno, celková výše emise 9 348 240 000 Kč. Česká rafinérská je výrobní společností působící v oboru zpracování ropy a provozující rafinérie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Jejími hlavními produkty jsou automobilové benzíny, motorové nafty, letecká paliva, topné oleje, asfalty, suroviny pro petrochemické a chemické výroby, pro výrobu mazacích olejů a látky pro další průmyslové využití. Výrobky společnosti zaujímají dominantní postavení na trhu České republiky. Je tomu tak především u motorových paliv a některých speciálních produktů. Část produkce je vyvážena do zemí Evropské unie. Od srpna roku 2003 je Česká rafinérská přepracovací rafinérií, což znamená, že zpracovává ropu dodanou jejími vlastníky, resp. jejich tuzemskými obchodními společnostmi. Ti realizují prodej všech výrobků na domácím i zahraničním trhu. Společnost vykázala za rok 2004 při obratu 8,9 miliardy Kč čistý zisk 18 miliónů Kč. Společnost v uplynulém období trvale vykazovala stabilní finanční situaci.

Finanční výkony a investice v miliardách Kč

2004

Obrat 8,9 Zisk po zdanění 0,018 Investice 0,928 Z toho investice do HSE (bezpečnost, ochrana zdraví a životní prostředí) 0,810

Významná data a události roku 2004

červenec srpen září říjen

5

květen červen

– zahájení druhé etapy projektu zefektivnění činností „Best in Class II“ – plánovaná odstávka rafinérie Litvínov – nová mise a vize společnosti, nová organizační struktura – plánovaná odstávka rafinérie Kralupy – jeden milión hodin bez pracovního úrazu s absencí – zahájení stavby nové jednotky dělení benzínu v Kralupech – do provozu uvedena rekonstruovaná jednotka hydrogenace plynového oleje v Kralupech – obhajoba certifikace dle norem ISO ČSN 9001 a ISO ČSN 14001 – do provozu uvedena rekonstruovaná jednotka hydrogenace plynového oleje v Litvínově – obhajoba osvědčení „Responsible Care – odpovědné podnikání v chemii“ – zahájení dodávek veškerých pohonných hmot v nové ekologické kvalitě dle norem EU 2005


leden březen duben

Lidé budou vždy čerpat z přírody – z jejích zdrojů i z jejích krás

2. OBSAH

Zpráva o bezpečnosti práce, kvalitě a vlivu na životní prostředí v roce 2004

1. Profil společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 2. Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3. Úvodní slovo předsedy představenstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 4. Integrovaný systém řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 5. Ochrana životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 – ochrana ovzduší. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 – ochrana vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 – hospodaření s odpady

.........................................................................

23

– ekologicky přijatelné výrobky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 – monitorování dopadů na životní prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 6. Řízení kvality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

7

7. Bezpečnost práce a ochrana zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

– péče o zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 – vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 8. Komunikace, vztahy s okolím a sociální odpovědnost

..........................................

39

9. Náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 10. Responsible Care – indikátory výsledků HSE (dle CEFIC) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 11. Adresář. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45


– bezpečnost práce a pracovní hygiena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

3. ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY PŘEDSTAVENSTVA

Dovoluji si Vám předložit Zprávu o bezpečnosti práce, kvalitě a vlivu na životní prostředí (HSEQ Report) České rafinérské za rok 2004.

Tento HSEQ Report podrobně popisuje oblast bezpečnosti práce a ochrany zdraví, která patří k tradičně úspěšným v České rafinérské. I když výsledky roku 2004 nedosáhly očekávaných cílů, zejména v úrazovosti, patří Česká rafinérská stále ke špičkovým průmyslovým podnikům v evropském měřítku. Stejně tak výsledky v oblasti ochrany životního prostředí vykazují stále pozitivní tendenci, a to jak v implementaci systémů ochrany životního prostředí, tak i skutečností, že v průběhu roku nebyla zaznamenána žádná nehoda, která by významněji ovlivnila okolí jedné nebo druhé rafinérie. A to je určitě pozitivní zpráva pro naše sousedy. Za ocenění hodné lze považovat i úspěšnou recertifikaci podle ISO ČSN 9001 a ISO ČSN 14001 provedenou firmou Lloyd’s Register Quality Assurance, která svědčí o vysokém úsilí, které věnujeme systému kvality a systémům ochrany životního prostředí. Úspěšná recertifikace byla doplněna obhájením práva používat titulu Responsible Care – odpovědné podnikání v chemii a udělením titulu Bezpečný podnik. Věřím, že v předkládané zprávě naleznete zajímavé informace o České rafinérské a jejich aktivitách v oblasti HSEQ a že Česká rafinérská pro vás i širokou veřejnost zůstane důvěryhodným partnerem šetrným k životnímu prostředí i odpovědným k veřejnosti.

Ing. Ivan Souček předseda představenstva a generální ředitel


Během roku 2004 byly provedeny rozsáhlé plánované opravy v obou rafinériích, tzv. zarážky. Zarážka v Kralupech byla periodická. Kdežto v Litvínově byla spojena s projektem „Čistá paliva 2005“. Tento investiční projekt byl zahájen již v roce 2002. V jeho rámci byly modernizovány a kapacitně rozšířeny jednotky hydrogenační rafinace plynového oleje v obou rafinériích, byly rekonstruovány vysokotlaké komory litvínovské rafinérie. V kralupské rafinérii byla dokončena výstavba jednotky dělení benzínu, která dělí krakový benzín do užších řezů, čímž umožní jejich efektivní odsíření. Celkový náklad uvedeného programu činil přes jednu miliardu Kč. Pozornost byla dále věnována modernizaci jednotky odsíření Claus a modernizaci zařízení na koleji 70/72 v litvínovské rafinérii. V kralupské rafinérii byl mj. modernizován systém zpracování odpadních vod, flérový systém a kompresor reformingové jednotky.

9

Rok 2004 byl pro Českou rafinérskou prvním rokem, který byla provozována plně v tzv. „processingovém“ režimu, čili jako nákladové středisko svých vlastníků, kteří společnosti dodávají ropu a jiné suroviny a odebírají a obchodují produkty. V průběhu roku jsme se plně přizpůsobili požadavkům nového způsobu provozování, i když jsme řešili řadu záležitostí, které dobíhaly z předchozího způsobu provozování společnosti. Byl to rok úspěšný, neboť byla dokončena reorganizace společnosti, byla zahájena řada projektů, které by měly přinést okamžité, ale i střednědobé a dlouhodobě pozitivní výsledky.

Specifická složitost přírodních prvků je věčnou inspirací pro vynálezce

4. INTEGROVANÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ

Politika ochrany životního prostředí Česká rafinérská jako nejvýznamnější zpracovatel ropy na území České republiky považuje ochranu životního prostředí za jeden ze svých prvořadých úkolů a svoji průmyslovou činnost provozuje se zřetelem na životní prostředí a s péčí o něj a chrání tak budoucí zájmy společnosti.

Všichni zaměstnanci České rafinérské odpovídají za plnění zásad environmentální politiky. Environmentální politika vyplývá z mise a vize České rafinérské a environmentálních politik svých akcionářů.


1. Dodržovat požadavky platných právních předpisů na ochranu životního prostředí a dalších požadavků, ke kterým se společnost přihlásila. 2. Snažit se o neustálé zlepšování v oblasti ochrany životního prostředí. 3. Preferovat při ochraně životního prostředí prevenci před odstraňováním následků ekologických dopadů. 4. Minimalizovat rizika úniků vyplývajících z provozování rafinérské výroby, usilovat o prevenci vzniku havarijních situací a pokud nastanou postupovat takovým způsobem, aby došlo k minimalizaci dopadů na životní prostředí. 5. Hledat cesty pro trvalé snižování spotřeby energií, surovin, chemikálií a produkce odpadů a vést své zaměstnance k minimalizaci negativních dopadů jejich činnosti na životní prostředí. 6. Posuzovat při změnách a zavádění nových výrobků, výroby, technologie a při přípravě budování nových zařízení jejich možný vliv na životní prostředí před konečným rozhodnutím o jejich realizaci a dbát, aby dopad na životní prostředí byl co nejmenší. 7. Zvyšovat povědomost o ochraně životního prostředí formou školení jak u svých zaměstnanců, tak i u kontraktorů. Vyžadovat od partnerů a kontraktorů společnosti šetrný přístup k životnímu prostředí. 8. Vytvářet podmínky pro odstraňování starých ekologických zátěží, které jsou na území užívaném společností. 9. Při svých činnostech brát v úvahu názory zainteresovaných stran a preferovat otevřený přístup k veřejnosti. 10. Informovat zákazníky o zásadách ochrany životního prostředí ve vztahu k přepravě, používání, likvidaci rafinérských výrobků.

11

V oblasti ochrany životního prostředí se Česká rafinérská zavazuje při všech svých činnostech dodržovat následující zásady:

Politika jakosti Česká rafinérská považuje kvalitu svých výrobků a služeb a spokojenost zákazníků za své prvořadé cíle a bude provádět své podnikatelské aktivity v souladu s touto politikou.

Kvalitu svých činností bude Česká rafinérská udržovat na požadované úrovni dodržováním následujících zásad: Udržovat vysokou kvalitu výrobků a služeb. Upravovat specifikace produktů tak, aby byly uspokojeny požadavky zákazníků. Zlepšovat povědomí zaměstnanců o zajištění jakosti prostřednictvím vzdělávání. Vyhodnocovat a vybírat technologické změny podporující požadavky zajištění jakosti. Zajišťovat požadovanou úroveň jakosti na straně dodavatelů a kontraktorů společnosti. Dodržovat platnou legislativu. Otevřeně komunikovat s cílovými skupinami. Využívat cyklického zlepšování tzv. neshod za účelem trvalého zlepšování systému jakosti. Budovat renomé společnosti prostřednictvím transparentního systému řízení jakosti.


12

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Všichni zaměstnanci České rafinérské odpovídají za plnění zásad politiky jakosti.

Bezpečnostní politika a politika ochrany zdraví Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci je nedílnou součástí podnikatelských činností České rafinérské. Naše zařízení budeme provozovat způsobem, který chrání zdraví a bezpečnost našich zaměstnanců, dodavatelů, dalších společností i občanů v regionu. Budeme dodržovat příslušné zákony a předpisy, prosazovat jejich plnění jak u svých zaměstnanců, tak i u ostatních zainteresovaných stran a současně budeme usilovat o neustálé zlepšování našich výsledků v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Budeme pravidelně přezkoumávat vhodnost a přiměřenost naší politiky.

• • • • • • • • •

Trvalé zlepšování našich činností a výsledků. Stálá pozornost managementu. Přímá zodpovědnost. Spolupráce s veřejně právními orgány při vývoji nových norem a předpisů. Využívání nejlepších postupů při efektivním využití nákladů. Komunikovat v rámci i mimo rámec České rafinérské. Vysoká úroveň udržování pořádku. Pojetí systému řízení: – definované zodpovědnosti, – stanovit záměry a cíle, – efektivně měřit a monitorovat výkony, – zajišťovat provádění auditů a revizí, – školit pracovníky, – vyhodnotit rizika spojená s našimi aktivitami. Cílem je stav bez nehod. Bezpečný způsob práce je podmínkou zaměstnaneckého poměru. Udržovat a testovat havarijní systémy. Vyšetřit veškeré nehody, zranění a „skoronehody“ a poučit se z nich. Otevřená komunikace o nehodách na všech úrovních. Bezpečnost mimo vlastní pracovní výkon, podmínky bezpečnosti. Ubezpečit se o zdravotním stavu zaměstnanců při výkonu práce a v pracovním procesu zajištění zdravého pracovního prostředí. Seznamovat všechny zaměstnance a kontraktory s pravidly bezpečné práce.

Vrcholové vedení se zavazuje Bezpečnostní politiku a politiku ochrany zdraví prosazovat a ve spolupráci s ostatními zaměstnanci naplňovat. 2. února 2004

Ing. Ivan Souček v. r. předseda představenstva a generální ředitel


• • • • • • • •

13

Budeme se řídit principy:

Systém řízení ochrany životního prostředí, systém řízení jakosti a řízení bezpečnosti práce (TMS) Všechny tři systémy jsou součástí integrovaného systému řízení, pro který je používána zkratka TMS. Systémy jsou nastaveny podle normy ISO ČSN 9001:2000, ISO ČSN 14001:1996 a programu Bezpečný podnik. V roce 2004 prošla Česká rafinérská úspěšně recertifikačním auditem. Auditoři firmy Lloyd’s Register Quality Assurance konstatovali, že systémy podle ISO standardů jsou zavedeny a jsou nastaveny procesy neustálého zlepšování. Systém je monitorován a měřen pomocí klíčových ukazatelů, které prezentujeme zaměstnancům formou bodové karty. V roce 2004 společnost plnila ukazatele z 88% (v roce 2003 z 77%). V České rafinérské je aplikováno procesní řízení a jedním z procesů je proces HSEQ (zahrnuje oblast bezpečnosti práce, ochrany zdraví, životního prostředí a řízení kvality). Celý proces je sledován vedením společnosti a výsledky bodové karty se hodnotí čtvrtletně. Bodová karta obsahuje ukazatele v oblasti životního prostředí, bezpečnosti práce, integrity zařízení, ochrany zdraví a kvality.


14

Nedílnou součástí sledování procesu HSEQ jsou audity. Celý proces lze rozdělit na dvě části, kontrola systémových požadavků norem a jejich implementace v procesech. Znalosti interních auditorů jsou neustále prohlubovány pravidelnými školeními a jejich práce je hodnocena na základě nastaveného motivačního programu. Audit Interní audity TMS Externí audity TMS Mimořádné audity TMS Předkvalifikační audity kontraktorů Audit pořádku na pracovišti Audity povolení práce

počet/2004 5 2 4 23 26 12

Bodová karta HSEQ (zdraví, bezpečnost, životní prostředí, kvalita) 2004

I N T E G R I TA

1.

Ž I V O T N Í

1.

P R O S T Ř E D Í

Z D R A V Í

1.

J A K O S T

1.

3. 4. 5.

2. 3. 4.

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

2. 3.

2.

MTBF – mech. ucpávek rotač. strojů stř. doba mezi poruchami (měsíce) Únik ze zařízení (průměrný počet / m) Porucha pojistných ventilů RV/IPF – vedoucí k nebezpečí (%) Práce inspekce v zásobníku (%) Účinnost jednotek SRU – Kralupy (%) Účinnost jednotek SRU – Litvínov (%) Flérování H2S (t/rok) Flérování uhlovodíků (t/rok) Úniky nad 200 l (počet) Odpadní vody (1 000 m3/rok ) Odpad * (t/rok) Neshody ISO 14001 (počet/rok) Absence (%) Nové případy nemocí z povolání (počet) Dodržování politiky ochrany zdraví ** (%) – k 1Q/2004 Neshody ISO 9001 (počet/rok) Cíle v oblasti jakosti (nesplněná opatření z TMS auditů)

Cíl (100%)

Pod (0%)

Nad (120%)

Skutečnost 2004

Trend 2004

Skóre %

1.4 (0.9)

1.2

1.6

1.0

1.8

1.8

0

99.7 (99.4)

99.3

99.0

99.6

99.8

99.8

120

9 (4)

5

8

3

5

5

[100]

13 (16)

12

16

10

12

12

[100]

1 (1)

2

5

1

0.5

0.5

[120]

57.7 (49.2)

51

46

56

71.9

71.9

120

2.6 (3.8)

2.2

2.3

1.9

2.2

2.2

100

1.3 (1.8)

2.0

2.2

1.8

1.4

1.4

120

61.2 (27)

10

11

9

7.8

7.8

120

–

98.4

98.0

98.6

99.1

99.1

120

–

98.6

98.2

98.8

98.0

98.0

0

257 (355)

220

270

170

282

282

[0]

4727(3839)

4312

5012

3912

3825

3825

[120]

3 (5)

5

6

3

3

4

[110]

2774 (2677)

2420

2550

2300

2615

2615

[0]

2003 (1563)

1500

1700

1300

2011

2011

[0]

0 (2)

2

3

1

1

1

[120]

1.6 (1.3)

1.8

2.2

1.4

1.3

1.3

120

0 (0)

0

1

0

0

0

[120]

99.7 (99.4)

99.4

99

99.6

99.8

99.8

120

0 (2)

2

3

1

0

0

[120]

3 (11)

10

15

8

10

10

[100]

15

I N T E G R I T A

2.

Výsl. 2003 (2002)

Celkové hodnocení 2004 * pouze odpad provozů ** bezpečná pozorování v oblasti: ochrany zraku a sluchu, používání ochranných rukavic, masek proti prachu / respirátorů, pozice těla [ ] vycházejí z trendu

88.6 %


BEZPEČNOST

1.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Úrazy kategore TRIR (reg. a s lékařským ošetřením) Bezpečnostní pozorování (%) – k 1Q/2004 Požáry & výbuchy (počet) Autonehody (počet) Nehody s vysokým potenciálem rizika (%)

B E Z P E Č N O S T

Z D R AV Í

Položka

JAKOST

Č

Atmosféra je dechem přírody

5. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

OCHRANA OVZDUŠÍ Litvínovská rafinérie provozuje 28 technologických zdrojů znečišťování ovzduší. Z nich je 11 kategorie zvláště velký, ostatní, kterými jsou jednotlivá tankoviště a zařízení pro plnění a vyprazdňování silničních i železničních cisteren, jsou velké. Součástí osmi zvláště velkých zdrojů jsou zdroje odlišné technologie, kterých je celkem 22. Z nich je 16 spalovacích (jeden zvláště velký, zbývající velké nebo střední), ostatní jsou zařízení ke skladování kapalné síry a zkapalněných uhlovodíkových plynů i jejich plnění do železničních nebo silničních cisteren. V kralupské rafinérii jsou kategorizovány jako zvláště velké zdroje levý i pravý kouřovod kompaktního bloku a výroba síry procesem Claus, z níž jsou odváděny odpadní plyny do pravého kouřovodu. Velkými zdroji jsou obě pece i regenerátor jednotky FCC, reboilovací pec nové jednotky dělení benzínu z FCC a jednotka rekuperace uhlovodíkových plynů a par (VRU). Středním zdrojem je kotelna skladu zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG) a čistírna odpadních vod. Jako nepravidelný nárazový zdroj je veden i polní hořák (havarijní pochodeň), sloužící ke spalování plynů z technologických zařízení rafinérie. Emisní limity a další podmínky provozování zdrojů v litvínovské i kralupské rafinérii jsou stanoveny integrovaným povolením, vydaným v obou případech pro zařízení celé rafinérie. Emise z obou rafinérií společnosti za r. 2004 i jejich vývoj za posledních 5 roků jsou uvedeny v následujících tabulkách.

(t/rok) rok 2000 2001 2002 2003 2004

SO2 648,4 1007,9 968,2 1208,8 623,2

NOx 101,5 215,9 204,5 155,2 115,1

CO 23,5 62,8 86,6 87,5 83,6

SO2 1589,5 3072,0 2054,6 2334,0 1907,0

NOx 389,7 799,4 522,3 374,3 402,9

CO 86,0 135,1 110,5 153,8 102,6

TL 34,4 46,2 41,4 27,7 24,6

VOC 48,6 57,5 52,1 48,3 50,7

celkem 856,4 1390,3 1352,8 1527,5 897,2

TL 22,5 34,8 20,0 18,2 4,4

VOC 112,8 52,3 57,6 46,5 42,8

celkem 2200,5 4093,6 2765,0 2926,8 2459,7

Rafinérie Litvínov (t/rok) rok 2000 2001 2002 2003 2004

Spalovací procesy V tabulkách uvedená množství emisí jsou vypouštěna, s výjimkou těkavých organických látek, ze spalovacích procesů, to je z procesních pecí a havarijních hořáků. Do spalovacích procesů obou rafinérií jsou započítány, kromě emisí sirovodíku uvedených dále, i emise z výroby síry procesem Claus, neboť to jsou emise z jejich dopalovacích zařízení (incinerátorů), které jsou v podstatě také pecemi. Bodové zdroje emisí těkavých organických látek (VOC) Bodovými zdroji emisí těkavých organických látek (kterými jsou v rafinériích plyny a páry nemetanických uhlovodíků) jsou především skladovací nádrže, v menší míře pak spalovací procesy a ostatní zdroje. Ostatními zdroji jsou plnírny silničních i železničních cisteren, zejména při plnění petroleje a motorové nafty bez odvodu par do rekuperační jednotky.


17

Rafinérie Kralupy

Tabulka ukazuje, že celkové množství těkavých organických látek emitovaných z bodových zdrojů rafinérií je nízké a dosáhlo hranice technických možností zařízení.

2000 2001 2002 2003 2004

nádrže 40,0 31,8 42,2 40,1 43,1

Kralupy (t/rok) spalování ostatní 6,3 2,3 19,7 5,9 4,7 5,2 1,3 6,5 1,0 6,6

celkem 48,6 57,4 52,1 47,9 50,7

nádrže 100,6 40,6 46,5 40,1 36,8

Litvínov (t/rok) spalování ostatní 7,3 4,9 6,5 5,2 6,2 4,9 3,9 2,6 3,7 2,3

celkem 112,8 52,3 57,6 46,6 42,8


18

Sulfan Některé plyny vznikající při rafinérském zpracování ropy a ropných meziproduktů obsahují jedovatý plyn sulfan (sirovodík). Ten se z nich separuje vypíráním a následně se zpracuje v Clausově procesu na kapalnou síru. Z Clausova procesu vystupující zbytkový plyn ještě prochází dopalovací pecí, v níž se spalují zbytky sulfanu tak, aby jeho koncentrace v odpadním plynu vypouštěném do ovzduší nepřekračovala 10 mg/m3. Tabulka ukazuje roční množství sirovodíku emitovaného z kralupské i litvínovské rafinérie.

rok 2000 2001 2002 2003 2004

Kralupy 0,023 0,081 0,035 0,087 0,053

(t/rok) Litvínov 0,435 0,480 0,761 0,750 0,208

celkem 0,458 0,561 0,796 0,837 0,261

Průměrná koncentrace sulfanu v odpadním plynu z incinerátoru litvínovské rafinérie i kralupské rafinérie je ve spodní polovině povoleného koncentračního rozmezí a pohybuje se na úrovni jedné čtvrtiny emisního limitu. V polovině r. 2004 byly provedeny určité úpravy zařízení pro zpracování sulfanu v litvínovské rafinérii, jejichž smyslem bylo zvýšení výtěžnosti síry resp. snížení emisí oxidu siřičitého. Provozní výsledky ukazují, že cíle bylo dosaženo. Fugitivní emise Program LDAR, jehož podstatou je vyhledávání netěsností jednotlivých komponent zařízení rafinérie (armatury, kompenzace, ucpávky, příruby atd.), je uplatňován v litvínovské rafinérii již dvanáctý rok, v kralupské rafinérii je uplatňován od r. 1998. V litvínovské rafinérii byla zaměřena pozornost zejména na jednotky zpracování rafinérských plynů (LPG) kromě jeho odsíření, dále skladu zkapalněných uhlovodíkových plynů, jednotkám izomerizace, PSP a reformingu CCR, další měření se uskutečnila v jiřetínském tankovišti, AVD a silničním terminálu. Bylo proměřeno i nové zařízení vybudované v rámci programu „Čistá paliva“. Pro kralupskou rafinérii byl r. 2004 rokem zarážkovým. Nejvíce měření komponent bylo provedeno v bloku 25 (výrobní blok původní rafinérie), další měření byla provedena ve skladu a mísení benzínů, na úseku výroby i skladování MTBE, na jednotce fluidního katalytického krakování (FCC) i na izomerizační jednotce. V kralupské rafinérii bylo proměřeno celkem cca 32300 komponent, počet měřených komponent v litvínovské rafinérii byl více než 35000.

Emise oxidu uhličitého Oxid uhličitý vypouštěný do ovzduší společnost začala sledovat a zveřejňovat v rámci programu Responsible Care, k němuž se přihlásila v r. 1999 (právo užívat logo tohoto programu jí bylo přiznáno v r. 2000, opakovaně pak v r. 2002 a naposledy v r. 2004). Množství emisí bylo vykazováno metodikou stanovenou směrnicí CEFIC, kterou převzal Svaz chemického průmyslu České republiky, který řídí republikový program Responsible Care (příručka Responsible Care). Emise oxidu uhličitého z obou rafinérií společnosti, vypočítané metodikou CEFIC zahrnující i emise z výroby nakoupené elektřiny, za posledních 5 roků jsou uvedeny v následující tabulce. (103 t/rok) Litvínov 645,7 582,7 678,3 503,1 591,6

V prosinci r. 2004 byl vydán zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, a vyhláška č. 696/2004 Sb., která je jeho prováděcím předpisem. Tento právní předpis je nástrojem k regulaci a omezování emisí skleníkových plynů, k nimž oxid uhličitý patří. Zákon stanovuje zařízení vypouštějící skleníkové plyny, které podléhají tomuto zákonu a která mohou provozovat jen na základě povolení vydaného Ministerstvem životního prostředí. Rafinerie je mezi taková zařízení zařazena, a proto v souladu se zákonem požádala o vydání povolení. Postup zjišťování emisí skleníkových plynů a jejich vykazování včetně ověřování jejich množství stanovuje uvedená vyhláška.

19

Kralupy 159,1 426,3 405,4 420,3 389,6


rok 2000 2001 2002 2003 2004

Všechno živé ji obsahuje a všechno živé po ní touží

OCHRANA VOD Obě rafinérie společnosti jsou zásobovány vodou ze sousedních společností - kralupskou rafinérii zásobuje Kaučuk, a.s. a litvínovskou rafinérii Chemopetrol a.s., který také odebírá a čistí její odpadní vody. Kralupská rafinérie má vlastní čistírnu odpadních vod, která čistí i vody odčerpávané ze studní hydrogeologické ochrany podzemních vod. Studny, tvořící sekundární ochranu podzemních vod, byly vybudované v rámci výstavby rafinérie. V tabulce je uvedeno množství odpadních vod i jejich množství vztažené na tisíc tun zpracované ropy. Nárůst v kralupské rafinérii v r. 2001 je dán najetím jednotky fluidního katalytického krakování (FCC) do provozu.

612,2 550,7 557,2

288,9 254,8 256,3

2064,7 2222,7 2054,4

593,0 587,1 533,2

Množství podzemních vod ze studní hydrogeologické ochrany za posledních 5 roků ukazuje následující tabulka. rok 2000 2001 2002 2003 2004

103 m3/rok 1230,9 878,1 1090,0 1034,2 925,1

Na úseku ochrany vod byly provedeny některé menší změny, směřující ke snížení množství odpadních vod. Z důvodu zjištěné netěsnosti kanalizace plochy kolem tanku TRF v litvínovské rafinérii byla nahrazena původní kameninová kanalizace novou, zhotovenou z laminátu bez utěsňovaných spojů.

21

2002 2003 2004

Litvínov odpadní vody specificky na ropu (103 m3/rok) (m3/1 kt ropy) 1961,6 568,4 2066,0 641,4


rok 2000 2001

Kralupy odpadní vody specificky na ropu (103 m3/rok) (m3/1 kt ropy) 376,3 219,7 698,0 317,6

Příroda žádný materiál neodkládá, vše se znovu milionkrát použije

HOSPODAŘENÍ S ODPADY Ve společnosti jsou odpady děleny podle činností, při nichž vznikají, do dvou skupin a to na odpady z výroby a odpady z investiční činnosti. Toto dělení bylo zvoleno v minulosti zejména proto, že při realizaci nových staveb v litvínovské rafinérii byl odstraňován jako nebezpečný odpad značný objem odtěžené zeminy kontaminované starými ekologickými zátěžemi. Jejich množství v r. 1997 a 1998 výrazně převyšovalo odpady z výroby a tento stav byl ještě v r. 2000. Od r. 2001 podíl odpadů z investiční činnosti na celkovém množství odpadů klesá. Tabulka ukazuje vývoj množství odpadů od r. 2000. Je z ní patrné, že množství odpadů z výroby za poslední 3 roky se téměř nemění. odpady z investic (t) celkem nebezpečné 6474,0 136,4 2441,2 1050,0 501,0 179,6 1700,2 651,8 1372,0 34,8

odpady z výroby (t) celkem nebezpečné 2797,4 1319,2 8981,4 4994,5 2839,7 1497,3 2927,8 1967,2 2820,4 1860,4

Pracovní skupina championa pro zlepšení výsledků v oblasti hospodaření s odpady pokračovala v činnosti i v roce 2004. Výsledek zaměření na snížení množství odpadů z výroby je patrný z horní tabulky: množství odpadu se snížilo o téměř 4 %, přičemž pokles byl vyšší u nebezpečných odpadů. Další tabulka ukazuje podíl nebezpečných odpadů v obou rafinériích společnosti i podíl recyklovaných odpadů z jejich celkového množství.

Litvínov podíl podíl Kralupy podíl podíl

recyklovaných odpadů, % nebezpečných odpadů, % recyklovaných odpadů, % nebezpečných odpadů, %

cíl 40 30

skutečnost 23,53 39,67 29,81 81,95

Hlavním podílem nebezpečných odpadů kralupské rafinérie jsou kaly z čistírny odpadních vod, po biodegradaci dosud ukládané na skládku. V průběhu r. 2004 bylo provedeno výběrové řízení na jiné využití. Začnou se používat jako surovina pro výrobek, kterým se budou rekultivovat doly po těžbě uranu.

23

odpady (t) celkem 9271,4 11422,6 3340,7 4628,0 4192,4


rok 2000 2001 2002 2003 2004

Pro vše nové, co tvoříme, již existují dokonalé vzory v přírodě

EKOLOGICKY PŘIJATELNÉ VÝROBKY Trvale vysoká kvalita všech výrobků České rafinérské je jednou z hlavních priorit společnosti.

Pro dosažení uvedené kvality byly provedeny určité změny zařízení pro zpracování benzínu a zejména hydrorafinačních jednotek středních ropných destilátů v obou rafinériích. Již v r. 2003 se realizovaly na hydrogenační komoře 5,6 v Litvínově, v r. 2004 byly upraveny jednotky hydrogenační rafinace plynového oleje v Kralupech i Litvínově. Ty se týkaly zejména nástřikové pece, celého reakčního systému včetně většího reaktoru s náplní jiného katalyzátoru, nízkotlaké části a vypírky sirovodíku.


Značnou pozornost věnovala společnost také přípravě na plnění požadavků směrnice EU 2003/30/EC týkající se podpory používání biopaliv na bázi obnovitelných zdrojů energie jako částečné náhrady klasických fosilních motorových paliv. Podíl těchto biopaliv na trhu motorových paliv by se měl postupně zvyšovat a v roce 2010 by měl dosáhnout 5,75 % z celkového množství motorových paliv uplatněných na trhu v přepočtu podle jejich energetického obsahu.

25

Rok 2004 byl z tohoto ohledu zvláště významný, neboť ve společnosti se dokončovaly investiční akce spojené s programem „Čistá paliva“. Realizace těchto investic umožňuje vyrábět motorová paliva, jejichž kvalita je plně v souladu s přísnými environmentálními požadavky podle směrnice EU 98/70/EC ve znění směrnice 2003/17/EC. Podle této směrnice se od 1. ledna 2005 smí na trh dodávat pouze motorová paliva obsahující nejvýše 50 mg/kg síry. Vedle nich na trhu musí být k dispozici bezsirná (sulfur-free) motorová paliva obsahující nejvýše 10 mg/kg síry. Současně se také snížil celkový maximálně přípustný obsah aromatických uhlovodíků v automobilovém benzinu z původních max. 42 % (V/V) na současných max. 35 % (V/V). Česká rafinérská se s těmito úkoly úspěšně vypořádala dokonce v předstihu a již od IV. čtvrtletí 2004 byl celý objem výroby motorových paliv v kvalitě požadované pro rok 2005. Část výroby dokonce současně uspokojovala požadavky zákazníků na dodávky bezsirných motorových paliv, tj. motorových paliv v kvalitě závazné v celém objemu výroby od roku 2009.

Umění poznávat spočívá v umění všímat si a pozorovat

Vody Vodoprávní řízení o odpadních vodách z kralupské rafinérie bylo ukončeno v r. 2004 a bylo pro ni vydáno nové povolení k nakládání s odpadními vodami a povolení k vypouštění odpadních vod (následně zahrnuté do integrovaného povolení). Soulad se stanovenými limity povoleného znečištění vypouštěných odpadních vod se sleduje analýzami odebraných vzorků. Vzorkování i analýzy provádí autorizovaná osoba. Pro operativní řízení provozu čistírny odpadních vod slouží výsledky interního sledování kvality vod pomocí bodových vzorků odebraných na vstupu i výstupu čistírny a odtoku vod po jejich smíchání s vodami HOPV, které provádí provozní laboratoř. Množství vypouštěných odpadních vod je měřeno kontinuálně a průtok je porovnáván se stanoveným limitem.


Ovzduší Emise ze spalovacích zdrojů i z ostatních stacionárních zdrojů (skladovací nádrže a tanky, plnící zařízení železničních i silničních cisteren, výroba síry procesem Claus) se zjišťují měřením. V litvínovské rafinérii se zjišťují koncentrace znečišťujících látek ve spalinách incinerátoru výroby síry kontinuálním měřením, z ostatních zdrojů se zjišťují autorizovaným jednorázovým měřením. Kralupská rafinérie má kontinuální měření na obou kouřovodech původního rafinérského bloku (destilace ropy, hydrogenační rafinace, reforming, zpracování rafinérských plynů a výroba síry) a ve výstupu z incinerátoru jednotky výroby síry, ve spalinách regenerátoru katalyzátoru jednotky FCC se měří koncentrace oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého také kontinuálním měřením. Z ostatních zdrojů jsou měřeny emise autorizovaným jednorázovým měřením. Množství znečišťujících látek z polních hořáků se stanovuje hmotovou bilancí v obou rafinériích společnosti. Jednorázová měření, označovaná jako technologická, se provádějí zejména k seřizování chodu procesního zařízení nebo zjištění účinnosti zařízení k omezení emisí. Úniky z rozptýlených zdrojů, patřící do kategorie fugitivních emisí (to jsou úniky znečišťujících látek případnými netěsnostmi procesních aparátů, potrubních tras, čerpadel, kompresorů, potrubních tras a jejich příslušenství) se zjišťují programem LDAR, popsaným v části týkající se ochrany čistoty ovzduší. Ten je uplatňován v litvínovské rafinérii od r. 1993 (ještě před vznikem České rafinérské), v kralupské rafinérii pak od r. 1998. Z měřící stanice automatického imisního monitoringu ovzduší, vybudované v obci Veltrusy v minulosti a modernizované v rámci výstavby jednotky FCC, byl obnoven přenos dat.

27

MONITOROVÁNÍ DOPADŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Příroda tvoří jen dokonalé věci, budiž nám vzorem

6. ŘÍZENÍ KVALITY

Řízení kvality je součástí Integrovaného systému řízení - TMS. O celém systému řízení pojednává úvodní kapitola. Systém řízení kvality je nastaven podle normy ISO ČSN 9001:2000. Funkčnost systému byla potvrzena certifikační organizací Lloyd’s Register Quality Assurance v červnu 2004, kdy Česká rafinérská úspěšně prošla recertifikačním auditem a byla jí prodloužena platnost certifikátu. V roce 2004 byla vyhlášena nová Mise a Vize České rafinérské a společnost se je snaží naplňovat hlavně ve vztahu ke svým zákazníkům. Při svých činnostech se společnost řídí zásadami vyhlášenými Politikou jakosti. V roce 2004, stejně jako v letech předcházejících, je základem pro práci zaměření na zákazníka, ať už externího, tak i interního. Pravidelně je hodnocena jeho spokojenost. Při tom byla využita dotazníková metoda. Výsledky jsou následující:

Výstup: Osloveno celkem: Celkem odpovědělo:

94 respondentů 54 respondentů (57 % návratnost)

Monitorování spokojenosti externího zákazníka V pořadí třetí průzkum spokojenosti externího zákazníka v České rafinérské, poprvé v nových podmínkách procesingu, proběhl v termínu květen, červen 2004. Průzkum proběhl nově se zaměřením na naše externí zákazníky – procesory (4 obchodní společnosti akcionářů). Dotazník s průvodním dopisem byl zaslán elektronicky (nenáročný na čas a vyplnění, důraz na pokrytí hlavních společných oblastí komunikace). Tomu předcházela příprava formou konzultací s procesory, byla zmapována komunikace České rafinérské s procesory a na tomto základě vybrány oslovené osoby za jednotlivé procesory a oblasti komunikace. Osloveno bylo celkem 31 vybraných zástupců 4 procesorů (výběr proveden dle matice komunikace České rafinérské s procesory v rámci procesingu). Výstup: Celkem rozesláno: Celkem vráceno: Dosažená návratnost: Zjištěná úroveň spokojenosti:

31 dotazníků 12 dotazníků 39 % (u obchodních partnerů jsme dosahovali 50 - 55 %) 60,3 % (u obchodních partnerů jsme dosahovali 78 - 83 %)


Probíhá na úrovni jednotlivých divizí společnosti, které vzájemně hodnotí stav a možnosti zlepšení interní komunikace. Prvním krokem byla příprava elektronického dotazníku. Skládá se z několika částí (úvodní část, část společná všem divizím, části speciální pro jednotlivé divize/sekce). Respondenti byli dopisem vyzváni k vyplnění dotazníku, který byl uložen na Intranetu. Byla zajištěna anonymita odpovědí. Bylo možné doplnit i osobní poznámky či návrhy. Vyplněné dotazníky byly zpracovány a souhrnné výsledky jsou zpřístupněny ředitelům a manažerům. V roce 2005 probíhají mezidivizní workshopy, jejichž výstupem budou plány na další zlepšení. Vedení společnosti bude informováno o výsledcích plnění jednotlivých opatření.

29

Monitorování spokojenosti interního zákazníka

Souhrn všech připomínek, námětů a doporučení je zpracován do podoby návrhů opatření ke zvýšení spokojenosti zákazníka/procesora s následným hodnocením jejich plnění a účinnosti a se týká těchto oblastí: • nová organizační struktura České rafinérské a procesing • komunikace/informovanost procesorů • znalost pravidel procesingu • aktivita a iniciativa České rafinérské Projekty na zlepšení


30

Projekt „Best in Class II“ (BIC II) – v současné době je pod hlavičkou BIC II otevřeno celkem deset projektů, jejichž základní rozsah činností zasahuje téměř do všech oblastí České rafinérské. Jestliže byl BIC původně projektem technické divize, je zcela zřejmé, že BIC II se bez podpory ostatních divizí neobejde. Vedení jednotlivých projektů v rámci BIC II bylo adresováno do střední úrovně řízení společnosti (vedoucí oddělení, senior inženýři, senior technici). Jednotlivé projektové týmy jsou pak složeny ze zástupců všech zainteresovaných profesí, v odůvodněných případech je nutné rovněž spolupracovat s našimi klíčovými dodavateli. Hlavním cílem projektu BIC II je přivést Českou rafinérskou mezi nejlepší čtvrtinu rafinérií v západní Evropě podle hodnocení studie Solomon. Celý projekt je zaměřen na změny v procesu údržby, investic a nákupu. Projekt „Alignment I“ je projekt zaměřený na definování, monitorování a měření procesů ve společnosti po 1.8.2003 (přechod společnosti na přepracovaní rafinérii) a zajištění příslušné dokumentace jednotlivých procesů tak, jak jsou uvedeny v Mapě procesů. Důležitou součástí systému řízení kvality je i monitorování a měření procesů pomocí nastavených klíčových ukazatelů.

Příroda má jeden cíl: nikdy se nezastavit

Riskovat je dobré, ale jen když jde o záchranu života

7. BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ

V oblasti bezpečnosti práce a ochrany Česká rafinérská naplňuje zásady politiky TMS uvedené v kap. 4. této zprávy. Bezpečnost práce a ochrana zdraví je nedílnou součástí firemních činností. Zařízení je provozováno tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost zaměstnanců, kontraktorů a dalších společností i občanů v regionu. Společnost se snaží o proaktivní přístup k bezpečnosti práce. Základem je předcházet nehodám identifikováním potenciálního nebezpečí a v případě, že mimořádná událost nastane, poučit se z ní analyzováním příčin. Důraz je kladen na vyšetření každé mimořádné události a potenciální riziko je hodnoceno pomocí Matice rizik (viz strana 36). V České rafinérské byl ustanoven Centrální tým pro bezpečnost a ochranu životního prostředí (CTBŽP). Tento tým je veden technickým ředitelem a je složen ze zástupců jednotlivých procesů společnosti. Projednává mimořádné události, podněty od zaměstnanců, požadavky legislativy. Každý měsíc vyhlašuje „Téma měsíce“. Zaměstnanci jsou tak pravidelně informováni o rizicích v oblasti bezpečnosti práce, ochrany zdraví a životního prostředí. Zaměstnanci a kontraktoři se pravidelně setkávají na bezpečnostních subtýmech vedených jejich vedoucími. Snahou je zvýšit povědomí zaměstnanců v této oblasti. Náplň pro jejich práci připravuje právě CTBŽP.

1.4 5 3

Ukazatele pro oblast sledování účinnosti systému: % plnění opatření z mimořádných událostí a auditů v termínu

85

Motivační program: V roce 2004 byl vydáván leták motivačního týmu s následujícími tématy: Práce s použitím vody vysokém tlaku Nebezpečí úrazu elektrickým proudem Práce ve výškách Upozorňoval na rizika při těchto činnostech včetně pravidel první pomoci. Závěr byl vždy doprovázen soutěží. Kdo se účastnil a odpověděl správně, byl odměněn drobným dárkem. Poslední soutěže se účastnil rekordní počet zaměstnanců – 260. Kromě letáku bylo na rizika spojená s mimopracovní bezpečností upozorňováno pomocí kartiček a drobných dárků, které dostal každý zaměstnanec, např. rizika spojená s letní dovolenou, rizika spojená se zimní dovolenou. Snahou je dostat bezpečnost práce pod kůži všech zaměstnanců a docílit stavu, kdy si každý uvědomí, že bezpečnost práce je věcí každého z nich. S motivačním programem je možno se seznámit na straně 35. Významným milníkem v minulém roce byla zarážka v kralupské rafinerii. Stejně jako před každou zarážkou, tak i zde byl kladen velký důraz na přípravu. Bylo proškoleno 1 600 kontraktorů a denně byly prováděny kontroly z oblasti BOZP a ŽP. Veškeré prohřešky v této oblasti byly ihned projednávány na bezpečnostních týmech. Toto úsilí se vyplatilo. Svědčí o tom následující čísla. Počet úrazů Počet požárů Počet úniků

1 (pouze s první pomocí) 0 0


Ukazatele pro oblast následků Frekvence úrazů Počet požárů Počet úniků nad 200 l

33

Neustále je monitorována úroveň bezpečnosti práce pomocí nastavených ukazatelů jednak v oblasti monitorování následků a v oblasti monitorování účinnosti systému bezpečnosti práce.

Dodržování bezpečnostních pravidel Nastavená pravidla jsou neustále kontrolována, ale zároveň je nastaven systém pozitivní motivace. To znamená, že společnost se snaží upozorňovat na chyby a vždy je vysvětlit. K tomu je používána metodika bezpečnostního pozorování. Jedná se o komunikační metodu, kdy s pozorovaným je projednáván jeho pracovní postup ve vztahu k bezpečnosti práce, ochrany zdraví a životního prostředí. Zaměstnanci, jejichž chování je bezpečné, jsou odměňováni v rámci motivačního programu. Péče o zdraví


34

Péče o zdraví je jedním ze základních prvků České rafinérské a je vyjádřena řadou konkrétních politik a programů. V roce 2004 pokračoval systém periodické preventivní péče o zaměstnace. Ve dvouletém cyklu se zaměstnanci zúčastňují periodického vyšetření u smluvních lékařů v obou lokalitách. V tomto roce se k plánovaným periodickým prohlídkám dostavilo bezmála 60 zaměstnanců z řad administrativních pracovníků a více než 200 zaměstnanců-operátorů absolvovalo profesní prohlídky vyplývající ze zákona nebo z nařízení hygienické služby. Pokračovala snaha společnosti o pozitivní ovlivnění zdravotního stavu svých zaměstnanců, reprezentovaná akcemi v rámci Programu podpory zdraví. Hlavní součástí tohoto programu byl v roce 2004 projekt „PROBETA-prostředí bez tabáku“ a antistresový program. Základním smyslem projektu „PROBETA- prostředí bez tabáku“ bylo zaměřit se na problém kouření jako na významné zdravotní riziko s cílem napomoci snížení počtu kuřáků a zlepšení pracovního prostředí. Ke komunikaci všech stránek kouření - zdravotních, sociálních i ekonomických - bylo využito zaměstnaneckého periodika Echo, informací umístěných na intranetu, plakátů, intervence lékařů, ale i osobního příkladu a zkušeností těch, kterým se již podařilo přestat kouřit. Součástí projektu byla i motivační soutěž pro kuřáky a anketa, která ukázala vysoký zájem zaměstnanců o tuto problematiku. V rámci projektu byla provedena i revize míst s povolením kouření, který byl snížen o 25%. Antistresový program pokračoval realizací odborných kurzů pod vedením psychologů. Jejich účastníky především byli zaměstnanci technické divize a to zejména operátoři, směnoví manažeři a laboranti.V roce 2004 proběhly 3 kurzy, kterých se celkem zúčastnilo 40 zaměstnanců. Za účasti psychologů byla poskytnuta vedení výrobních sekcí v obou lokalitách zpětná vazba o výsledcích a dalších záměrech programu. V rámci systému zaměstnaneckých výhod Paleta využito téměř 60% zaměstnanců některé z nabídky pohybových aktivit (plavání, squash, bruslení, posilovna) a na 30% zaměstnanců některé z ostatních nabídek na podporu zdraví (očkování proti chřipce, vitamínů, masáže). Vzdělávání pracovníků V roce 2004 se uskutečnila celá řada akcí v rámci různých programů vzdělávání pracovníků společnosti. Na základě dobrých zkušeností u předcházejícího období byly implementovány e-learningové programy, školení a přezkušování zaměstnanců, zejména podle zákonných požadavků. Tato školení a přezkušování se provádějí formou e-learningu, jejichž nedílnou součástí jsou testovací sady otázek pro ověření získaných znalostí. V oblasti rozvoje zaměstnanců byly ve společnosti implementovány e-learningové kurzy jazykové, prezentačních dovednosti a kancelářských aplikací MS Office.

V oblasti vzdělávání pokračovala realizace právních seminářů v rámci prohlubování právního vědomí zaměstnanců, byl zorganizován seminář o Evropské unii a společnost se věnovala i rozvoji tzv. „soft skills“ zaměstnanců: prezentačním dovednostem, časovému managementu apod. Důležitou součástí vzdělávání a proškolování jsou testy řízení motorových vozidel pro všechny ty, kteří řídí služební vozidla. Školící centrum České rafinérské věnovalo své úsilí v průběhu roku 2004 rozvoji znalostí a způsobilostí operátorů a dalších provozních pracovníků. Pro skupinu techniků údržby a sekce bezpečnosti práce bylo připravené školení ze stavby lešení, horolezecký výcvik pro zarážku v Kralupech a také ze správného používání záchranných pasů. Jedním z kurzů v oblasti HSEQ bylo „Řešení mimořádných událostí“. Nemalé úsilí bylo věnováno školení kontraktorů dle vnitřní normy, celkem bylo proškoleno téměř 2900 kontraktorů. V oblasti vzdělávání se uskutečnily v roce 2004 celkem 4 audity a to: – audit řízení bezpečnosti v rámci obhajoby titulu „Bezpečný podnik“; – akcionářský audit HSEQ; – recertifikační audit; – kontrola ČIŽP v souvislosti se zákonem o chemických látkách.

1. Odpracoavné hodiny zaměstnanců + kontraktorů bez ztráty pracovní doby Lichý milión – 1 000 000 Sudý milión – 2 000 000

Věcný dar Finanční odměna

2. Skoronehody Nahlášení skoronehody Losování

Věcný dar Věcný dar

3. Návrhy na zlepšení Odstranění nízkého rizika Odstranění středního rizika Odstranění vysokého rizika

Finanční odměna Finanční odměna Finanční odměna

4. Bezpečnostní pozorování Losování – Losování – Losování – Losování –

Věcný Věcný Věcný Věcný

Pozorovaný Pozorovaný Pozorovaný Pozorovaný

zaměstnanec – Kralupy zaměstnanec – Litvínov kontraktor – Kralupy kontraktor – Litvínov

5. Ujeté kilometry bez dopravní nehody – dle skupin řidičů Skupina 1,2,3 + autopůjčovna – za každých 15 000 km Skupina 4 – za každé pololetí bez dopravní nehody

6. MoTík – Radí a pomáhá Leták Rizika spojená s mimopracovními činostmi

dar dar dar dar

Věcný dar Věcný dar pro každého Věcný dar pro skupinu


35

Motivační program pro rok 2004

Matice rizik

VZRŮSTAJÍCÍ STUPEŇ PRAVDĚPODOBNOSTI REPUTACE

0

Bez ohrožení zdraví/ následků

Bez škod

Žádný vliv

Žádné poškození

1

Drobný úraz, malý vliv

Nepatrné škody

Bezvýznamný vliv

Drobné poškození

2

Závažnější úraz

Malé škody

Malý vliv

Poškození reputace v omezeném rozsahu

3

Vážný úraz (absence)

Lokalizované Lokalizovaný škody vliv

Značné poškození reputace

4

Úraz s trvalými následky

Velké škody

Velký vliv

Národní „ostuda“

5

Vyšší počet smrtelných úrazů

Extrémně vysoké škody

Masivní vliv

Mezinárodní dopad

LIDÉ

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

A

MAJETEK


36

ZÁVAŽNOST

NÁSLEDKY

B

Nikdy nebylo Stalo se zaznamenáno v rafinériích v rafinériích

nízké riziko

C

D

E

Stalo se v naší společnosti

Několikrát za rok v naší společnosti

Několikrát za rok v jedné oblasti

střední riziko

vysoké riziko

Kdo volá „Pozor!“ je lepší než ten kdo jen mávne rukou

Vždy bylo důležité, aby spolu lidé hovořili

8. KOMUNIKACE, VZTAHY S OKOLÍM A SOCIÁLNÍ ODPOVĚDNOST

V roce 2004 bylo předmětem komunikačních aktivit nadále vysvětlení přechodu na přepracovací rafinérii – nákladové středisko. Hlavním tématem roku byl investiční program „Čistá paliva“ ve prospěch dosažení vyšších ekologických parametrů produktů. Na Mostecku a Litvínovsku spolupracuje Česká rafinérská s Ekologickým centrem Most pro Krušnohoří, které shromažďuje dostupné údaje o stavu životního prostředí doplněné o aktuální informace z průmyslových podniků a poskytuje ji různými formami široké veřejnosti. V oblasti Kralupska jsou informace komunikovány na městské a místní úřady, veřejnost je oslovována místním tiskem. Česká rafinérská využívá různé komunikační kanály, včetně vydávání informačního periodika a provozování internetových stránek www.ceskarafinerska.cz.

Mezi největší počinky roku 2004 v této oblasti bezesporu patří pás zeleně vysázený podle krajinářské studie v prostoru mezi průmyslovým areálem a obytnou zástavbou města Kralupy nad Vltavou, který byl založen v návaznosti na výstavbu jednotky FCC a který po 3 letech následné péče Česká rafinérské předala městu Kralupy nad Vltavou. Dílo v hodnotě 7,5 milionů Kč vytvoří v budoucnosti vzrostlými porosty několika desítek druhů dřevin optický předěl a zároveň krajinotvorně spojí tento dříve zemědělsky využívaný prostor s biotopem říční nivy na pravém břehu řeky Vltavy. Česká rafinérská poskytla v roce 2004 finanční a věcné dary v hodnotě téměř 13 miliónů Kč, které byly alokovány v převážné míře subjektům v okolí obou rafinérií.


Své místo v činnosti České rafinérské měla i pomoc potřebným – tzv. sponsorství. Společnost poskytla řadu finančních darů organizacím, spolkům, školám, charitativním organizacím a různým sdružením, jejichž žádosti projednal Výbor pro finanční dary.

39

Vůči městům a obcím v okolí obou rafinérií uplatňovala Česká rafinérská principy sociální odpovědnosti (CSR). Uzavřením smlouvy o dlouhodobé spolupráci s městem Veltrusy, na jehož katastru se nachází převážná část kralupské rafinérie, byl ukončen záměr uzavřít se nejbližšími městy a obcemi rámcové smlouvy o spolupráci, které jsou konkretizovány ročními dodatky. Součástí všech v tomto duchu uzavřených smluvních dokumentů byly závazky týkající se informování okolních měst a obcí, podpora tvorby a ochrany životního prostředí a rozvoje činnosti spolků a organizací na občanské bázi a podpora konkrétních projektů místní samosprávy.

Peníze hýbou světem, záleží na nás jakým způsobem

9. NÁKLADY NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – PROVOZNÍ NÁKLADY A INVESTICE

Provozní náklady Provozní náklady na ochranu životního prostředí, hrazené z provozních prostředků, jsou uvedeny v položkách používaných ve zprávách o vlivu společnosti na životní prostředí. Dominantní podíl těchto nákladů jde na zpracování sirovodíkových plynů procesem Claus a na čištění a vypouštění odpadních vod. [tis. Kč] jednotky Claus Provoz a údržba ČOV Čištění a vypouštění odpadních vod Analýza vod Provoz HOPV a otevřený kanál Monitoring znečištění ovzduší a podzemních vod Poplatek za ovzduší Odstraňování odpadů Měření emisí Ostatní

42 860,6 2 092,3 80 893,7 94,6 6 040,6 1 235,6 2 171,2 6 264,3 2 532,2 2 574,2


V průběhu roku 2004 byly dokončeny některé investiční akce, týkající se zejména terminálu, čistírny odpadních vod, filtrace chladící vody a odplynů MEROX v kralupské rafinérii a dokončení nového odvodnění tanku TRF v Litvínově. Pokračovalo se v realizaci havarijního odčerpávání jímek odpadních vod, rekonstrukci a modernizaci terminálu i zvýšení kapacity striperu odpadních vod v litvínovské rafinérii a vypouštění odpadních vod a výměně hořáků pecí v kralupské rafinérii. K novým akcím zahájeným v r. 2004 patří přeměna slopové nádrže, rekonstrukce kondenzátního hospodářství, selektivní rafinace FCC benzínu a řešení emisí hluku v kralupské rafinérii, kde byla realizována mj. izolace vertikálního hlavového potrubí, regulačního ventilu a vzduchových chladičů na jednotce izomerace. Za r. 2004 bylo investováno do uvedených akcí 33,3 mil. Kč. V průběhu roku se zahájila a ukončila realizace varovného informačního systému v Kralupech, systému výstrahy a varování kralupského i litvínovského areálu a nová plnírna kapalné síry do cisteren v Litvínově. Celkové investiční náklady těchto akcí byly 31,75 mil. Kč. Pro zlepšení manipulace s katalyzátorovým prachem na jednotce FCC byl vybudován a uveden do provozu zcela uzavřený systém pneumatické dopravy, investiční náklady byly 5,6 mil. Kč. Hlavními investičními akcemi r. 2004 byly projekty souhrnně označované „Čistá paliva 2005“ (modernizace jednotky 2304 v Litvínově, dodatečný reaktor HRPO a tříodtahová dělící kolona v Kralupech). Na jejich realizaci v r. 2004 bylo vynaloženo 585,85 mil. Kč. Jejich cílem byla úprava zařízení pro hydrorafinaci ropných destilátů v obou rafinériích tak, aby se dosáhlo odsíření motorových paliv, požadovaného Evropskou unií od r. 2005. Snížení obsahu síry v motorových palivech má za následek snížení emisí oxidů síry výfukovými plyny motorových vozidel.

41

Investice

Ty, kdo jsou ochotni naslouchat, nezaskočí kritika

10. RESPONSIBLE CARE – ODPOVĚDNÉ PODNIKÁNÍ V CHEMII

Indikátory výsledků HSE (dle CEFIC) r. 2004 2004 K

L

0

0

4,3 0 0

1,3 0 0

t/rok t/rok

1437,4 1216,2

457,8 1081,0

t/rok t/rok t/rok

632,2 115,1 389628

1907,0 401,3 591639

t/rok t/rok

50,7 38,6

42,8 111,8

t/rok t/rok t O2/rok t/rok t O2/rok t/rok t/rok

0,1 46,6 91,9 N 19,4 17,2 2,7

– – – – – – –

0,053 –

0,208 –

124279 0,05103

163330 0,03796

– – – – – –

– – – – – –

278 186

432 230

461144 449376 *) –

765911 555680 *) –

434,7 84,9 62,0

375,1 76,7 243,2

počet úmrtí za rok počet úrazů/1 mil. odprac. hodin/rok počet úrazů/1 mil. odprac. hodin/rok počet nemocí/1 mil. odprac. hodin/rok

t/rok t/rok

tuny ekvivalentu oleje (TOE)/rok TOE/rok/tuny produkce/rok

počet počet počet počet počet počet

nehod/tuny nehod/tuny nehod/tuny nehod/tuny nehod/tuny nehod/tuny

mil. Kč/rok

mil. Kč/rok % mil. Kč/rok

N – nebylo sledováno – nevyskytuje se, není produkováno *) rafinérie jsou jen přepracovávacími bez vlastních výrobků

přepravených přepravených přepravených přepravených přepravených přepravených

látek látek látek látek látek látek

43

jednotka


číslo indikátor Rafinérie: Kralupy (K), Litvínov (L) Bezpečnost práce a ochrana zdraví 1 Počet smrtelných úrazů 2 Frekvence úrazů s následnou pracovní neschopností 2.1 Pro vlastní zaměstnance 2.2 Pro kontraktory 3 Frekvence nemocí z povolání Ochrana přírody Nakládání s odpady 4 Nebezpečný odpad 5 Ostatní odpad Emise do ovzduší 6 Oxid siřičitý 7 Oxidy dusíku 8 Oxid uhličitý 9 Těkavé organické látky 9.1 VOC 9.2 POPC Vypouštění do vod 10 Sloučeniny fosforu 11 Sloučeniny dusíku 12 CHSK 13 Těžké kovy celkem (faktor EQS) BSK5 Nerozpuštěné látky Ropné látky (NEL) Další potenciální vlivy 14 Látky s potenciálním vlivem na zdraví a ŽP 14.1 Sirovodík – do ovzduší – do vod Využívání energie 15 Spotřeba energie a účinnost využívání energie 15.1 Spotřeba energie 15.2 Specifická spotřeba energie Distribuce/doprava 16 Nehody při distribuci/dopravě 16.1 Letecká 16.2 Železniční 16.3 Silniční 16.4 Námořní 16.5 Vnitrozemská vodní 16.6 Produktovod Referenční údaje 1 Počet pracovníků 1.1 Počet vlastních pracovníků (průměrný) 1.2 Počet pracovníků kontraktorů (průměrný) 2 Počet odpracovaných hodin 2.1 Počet odpracovaných hodin vlastních pracovníků 2.2 Počet odpracovaných hodin kontraktorů 3 Obrat - tržby za prodej vlastních výrobků a služeb *) 4 Distribuce výrobků a počet nehod 5 Náklady na bezpečnost, ochranu zdraví a ŽP 5.1 Investiční náklady do HSE celkem 5.2 Podíl investičních nákladů do HSE na celkových 5.3 Provozní náklady do HSE

Buďme vstřícní, ve vstřícnosti je úspěch

11. ADRESÁŘ

Kontaktní osoby

Rafinérie

Telefon

Fax

E-mail

Litvínov Litvínov Litvínov Kralupy

47-616-4477 47-616-4442 47-616-6530 315-71-3455

47-616-4858 47-616-4858 47-616-4858 315-71-3809

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Ochrana životního prostředí Ing. Milan Vitvar Eva Horská Ing. Pavel Fobl Ing. Hana Čermáková, Ph.D.

Litvínov Litvínov Kralupy Litvínov Kralupy Litvínov Kralupy Litvínov

47-616-4041 47-616-2160 315-71-3436 47-616-2307 315-71-3426 47-616-2724 315-71-3419 47-616-3062

47-616-5745 47-616-5745 315-71-3809 47-616-5745 315-71-3809 47-616-5745 315-71-3809 47-616-5745

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Litvínov Litvínov Litvínov

47-616-3809 47-616-5943 47-616-5600

47-616-6838 47-616-6838 47-616-3557

[email protected] [email protected] [email protected]

Ing. Aleš Soukup,CSc. Ing. Jaroslav Růžek

Kralupy Kralupy

315-71-8579 315-71-8578

315-71-8642 315-71-8642

[email protected] [email protected]

Externí spolupráce:

Ing. František Srb, MUDr. Petr Buček

Lidské zdroje JUDr. Alena Stejskalová Ing. Ivo Hamáček Miroslav Havel

Vztahy s veřejností

[email protected] www.ceskarafinerska.cz


Ing. Michaela Freyová Miloš Maršíček Miroslav Bělka Miroslav Holienčin Jan Rusó Jitka Kopecká Petr Svoboda Bc. Gabriela Bergmanová

45

Bezpečnost práce, pracovní hygiena a řízení kvality

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Záluží 2, Litvínov 7, PSČ 436 70 [email protected] www.ceskarafinerska.cz

Grafické zpracování a výroba: CDL Design s.r.o., www.cdl.cz, 2005

Zpráva o bezpečnosti práce, kvalitě a vlivu na životní prostředí. ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s

Recommend Documents