CS
CS
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 16.8.2010 KOM(2010) 436 v konečném znění
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o provádění aplikací dálkového průzkumu a o využívání finančních zdrojů poskytnutých pro tyto účely podle nařízení Rady (ES) č. 78/2008 (průběžná zpráva)
SEK(2010) 984
CS
CS
OBSAH ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o provádění aplikací dálkového průzkumu a o využívání finančních zdrojů poskytnutých pro tyto účely podle nařízení Rady (ES) č. 78/2008 (průběžná zpráva) ..................................................................... 3
CS
1.
Úvod............................................................................................................................. 3
2.
Systém MARS pro odhad výnosu zemědělských plodin ............................................. 3
3.
Provádění...................................................................................................................... 6
3.1.
Celkové provádění ....................................................................................................... 6
3.2.
Provádění s ohledem na článek 1 nařízení Rady (ES) č. 78/2008 ............................... 6
3.2.1.
Cíle prováděných opatření (čl. 1 odst. 1) ..................................................................... 6
3.2.2.
Opatření, která je třeba provést (čl. 1 odst. 2).............................................................. 7
4.
Výsledky a výstupy ...................................................................................................... 8
5.
Využívání rozpočtových prostředků ............................................................................ 9
2
CS
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o provádění aplikací dálkového průzkumu a o využívání finančních zdrojů poskytnutých pro tyto účely podle nařízení Rady (ES) č. 78/2008 (průběžná zpráva)
1.
ÚVOD Pro kvalitu odhadů úrody a zemědělské produkce jsou nezbytné podrobné informace o využívání zemědělské půdy a stavu plodin. Takové informace jsou obzvláště užitečné pro monitorování trhu a řízení souvisejících tržních opatření v rámci jednotné společné organizace trhu. Evropská unie v této souvislosti vyvinula značné úsilí, aby vytvořila a vylepšila inovativní technologie a modely, které se konkrétně týkají aplikací dálkového průzkumu. Z nasbíraných zkušeností vyplývá, že dálkový průzkum poskytuje vysoce kvalitní nezávislé informace, které nelze získat prostřednictvím klasických systémů zemědělské statistiky a prognostiky. Nařízení Rady (ES) č. 78/20081 poskytuje právní rámec pro tyto činnosti dálkového průzkumu na období 2008–2013. Aplikace dálkového průzkumu podporované tímto rámcem poskytují užitečné informace Evropské komisi, ale i zainteresovaným členským státům, výzkumným ústavům a dalším uživatelům prostřednictvím velkého rozšíření produktů. Systém je od svého počátku neustále zlepšován. Vedle hlavního cíle, jímž je stanovování odhadů výnosů sklizně a produkce, systém rovněž umožňuje nahlédnout do jiných oblastí relevantních pro zemědělství EU, jako je problematika změny klimatu. Tato zpráva byla sestavena podle článku 4 nařízení (ES) č. 78/2008, který stanoví, že Komise předloží do 31. července 2010 průběžnou zprávu o uskutečňování opatření dálkového průzkumu a o využívání finančních zdrojů poskytnutých v rámci tohoto nařízení.
2.
SYSTÉM MARS PRO ODHAD VÝNOSU ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN Systém pro stanovování odhadů výnosů sklizně zemědělských plodin byl zahájen v roce 1988 jako desetiletý pilotní projekt. Činnost, která se tehdy nazývala monitorování zemědělství prostřednictvím dálkového průzkumu (a jejíž zkratka byla MARS-STAT, nyní se používá akronym AGRI4CAST), se soustředila na posuzování výnosů zemědělských plodin a objemů produkce různých zemědělských plodin v rámci EU na základě meteorologické analýzy, agrometeorologických ukazatelů simulovaného růstu plodin, satelitních údajů s nízkým rozlišením a statistickou analýzou prostřednictvím systému Mars pro odhad výnosu zemědělských plodin („Mars Crop Yield Forecasting System“, MCYFS). Od roku 1999 se tato činnost
1
CS
Nařízení Rady (ES) č. 78/2008 ze dne 21. ledna 2008 o opatřeních, která má Komise přijmout pro období 2008–2013 prostřednictvím aplikací dálkového průzkumu zavedených v rámci společné zemědělské politiky, Úř. věst. L 25, 30.1.2008, str. 1.
3
CS
prováděla v období 1999–2003 na právním základě rozhodnutí 1445/2000/ES2 a její prodloužení na období 2004–2007 podle rozhodnutí 2066/2003/ES3. Od roku 2008 do roku 2013 se tato činnost provádí podle nařízení Rady (ES) č. 78/2008. Systém provozuje Institut pro ochranu a bezpečnost občana Společného výzkumného střediska v Ispře. Systém Mars pro odhad výnosu zemědělských plodin je komplexní, integrovaný nástroj analýzy, který se zaměřuje na plnění cílů stanovených v nařízení, konkrétně monitorování stavu zemědělských plodin, výnosů a zemědělské produkce. Systém se skládá z několika nezávislých modulů, které jsou integrovány a monitorují chování zemědělských plodin a stanovují odhady jejich výnosů. Z technického hlediska systém Mars pro odhad výnosu zemědělských plodin zahrnuje: 1) správu meteorologické databáze (viz čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení); 2) používání agrometeorologických modelů (viz čl. 1 odst. 2 písm. d)); 3) zpracování satelitních údajů s nízkým rozlišením (viz čl. 1 odst. 2 písm. a)); 4) statistické analýzy a odhady výnosů hlavních zemědělských plodin na úrovni jednotlivých členských států v rámci celé EU (viz čl. 1 odst. 2 písm. b)) a také vizualizační nástroje. Systém Mars pro odhad výnosu zemědělských plodin je provozován na území zahrnujícím evropský kontinent, země Maghrebu a Turecko. Zemědělské plodiny, na které se uplatňují simulační modely, jsou pšenice obecná, pšenice tvrdá, ječmen ozimý a jarní, kukuřice na zrno, řepkové semeno, slunečnice, brambory, cukrová řepa, bob polní, pastviny a rýže. Podrobnější informace o systému a jeho výstupech lze nalézt v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise. 1) Meteorologická databáze Meteorologické údaje se získávají z meteorologických stanic v celé Evropě. Kontroluje se jejich kvalita a dále se zpracovávají a analyzují. Jako takové je lze použít k vydávání varování před riziky (např. zjištění mimořádných povětrnostních podmínek během daného měsíce). Vedle toho jsou údaje pro předpověď počasí z Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí analyzovány za účelem přípravy výhledů počasí ovlivňujícího zemědělskou půdu. 2) Agrometeorologické modely používané pro simulaci růstu zemědělských plodin Agrometeorologické modely slouží k přeměně meteorologických údajů na odhady produkce rostlinné biomasy. Používanými nástroji jsou systém monitorování růstu zemědělských plodin („Crop Growth Monitoring System“, což je model WOFOST – „World Food Study model“ – přizpůsobený evropskému měřítku), model Lingra používaný pro pastviny a model WARM („Water Accounting Rice Model“, model pro odhad výnosů rýže). 2
3
CS
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1445/2000/ES ze dne 22. května 2000 o používání metod leteckého mapování a dálkového průzkumu země v zemědělské statistice v letech 1999 až 2003, Úř. věst. L 163, 4.1.2000, s. 1. Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 2066/2003/ES ze dne 10. listopadu 2003 o pokračujícím používání leteckého mapování a dálkového průzkumu země v zemědělské statistice v letech 2004 až 2007 a o změně rozhodnutí 1445/2000/ES, Úř. věst. L 309, 26.11.2003, s. 9.
4
CS
K vytváření simulací se používají další informace, např. půdní parametry, termíny výsevu a sklizně nebo způsoby a parametry pěstování. Na této úrovni se sestavuje mnoho ukazatelů/prognostických informací týkajících se konkrétních plodin (např. možná biomasa), které se přenášejí do statistické analýzy, aby pomohly stanovit kvantitativní odhad výnosu. Tyto prvky rovněž přispívají k posouzení stavu plodin (čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení). Jsou to například mapy označující extrémní teploty v dané fázi pěstování, simulace produkce biomasy a zrn, odhady aktuální zásoby půdní vlhkosti, vývojové stadium plodiny v daném měsíci a odchylka jakéhokoli agrometeorologického indikátoru od dlouhodobého průměru v dané dekádě nebo časovém úseku vegetačního období. 3) Satelitní údaje s nízkým rozlišením Aplikace dálkového průzkumu dodávají do systému informace na všech úrovních a podílejí se na vylepšování modelů zemědělské prognostiky a na tvorbě regionálních modelů. Vedle údajů poskytovaných meteorologickými stanicemi se používají i údaje z meteorologických družic (např. záření měřené družicemi s rozlišením 5 km). Informace pocházející z dálkového průzkumu se zpracovávají a s jejich pomocí se stanovují „měřené“ vegetační ukazatele, které lze porovnávat s agrometeorologickými ukazateli a které lze použít pro statistickou analýzu. Používají se družicové senzory s nízkým až středním rozlišením: SPOT Vegetation/NOAA-AVHRR (rozlišení okolo 1 km) a MODIS (rozlišení okolo 300– 500 m)4. 4) Statistická analýza Ukazatele získané z meteorologické databáze, agrometeorologické databáze a databáze dálkového průzkumu se porovnávají s časovou řadou výnosů a analyzují se statistickými metodami (např. regrese nebo analýza scénářů). Konečnými výsledky jsou kvantitativní odhady výnosu, které se spolu s analýzou výše uvedených výstupů zveřejňují ve věstnících MARS. Údaje v systému pokrývají dlouhý časový úsek – časové řady začínají od roku 1975. 5) Vizualizační nástroje a šíření výstupů Uživatelé mohou prozkoumávat databáze (meteorologické údaje, agrometeorologické údaje, údaje z dálkového průzkumu) pomocí informačních nástrojů. V rámci činnosti AGRI4CAST funguje internetový portál, kde lze zobrazit a stahovat údaje z dálkového průzkumu, a portál, kde si lze prohlížet a stahovat meteorologické a agrometeorologické údaje ve formě elektronických map. Je rovněž možné stáhnout analýzy stavu plodin a odhadů výnosu. Všechny výše jmenované prvky se používají pro přípravu věstníků a specifických studií souvisejících s klimatickými podmínkami (viz čl. 1 odst.2 písm. c)). Poskytují analýzy stavu plodin v různých oblastech EU, mapy počasí, jakož i ukazatele týkající
4
CS
Zkratka SPOT vyjadřuje „Satellite pour l'Observation de la Terre“ (družice na pozorování Země), NOAA znamená „National Oceanic and Atmospheric Administration“ (Národní úřad pro oceán a atmosféru ), AVHRR „Advanced very high Resolution Radiometer“ (pokročilý radiometr s velmi vysokým rozlišením) a MODIS „Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer“ (zobrazovací spektroradiometr se středním rozlišením).
5
CS
se plodin a odhady výnosů. Věstník MARS je vydáván téměř každý měsíc v průběhu hlavního vegetačního období v tištěné podobě a na internetu. 3.
PROVÁDĚNÍ
3.1.
Celkové provádění Za účelem pokračování činností od roku 2008 do roku 2013 podle nařízení Rady (ES) č. 78/2008 byl zahájen nový projekt pod názvem MARSOP3. Zaměřuje se na poskytování operativních produktů v téměř reálném čase Společnému výzkumnému středisku k monitorování zemědělské produkce a úrody v Evropě. V srpnu 2007 bylo v dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie vyhlášeno nabídkové řízení (Operativní aktivity pro činnosti MARS (MARSOP3) 2008–2013, oznámení o zakázce č. 2007/S 154-191094). Po vyhodnocení nabídek pro část I (meteorologické údaje) a část II (získávání a zpracovávání satelitních údajů) a po získání příznivého stanoviska poradní skupiny pro veřejné zakázky byla uzavřena smlouva s konsorciem vedeným ústavem Alterra BV. Na základě operativních produktů poskytovaných v rámci této smlouvy provádí Společné výzkumné středisko analýzu stavu plodin a připravuje odhady výnosů a produkce, které jsou zpřístupněny Evropské komisi, členským státům a občanům EU.
3.2.
Provádění s ohledem na článek 1 nařízení Rady (ES) č. 78/2008 V článku 1 nařízení Rady (ES) č. 78/2008 jsou uvedeny cíle v souvislosti s prováděním opatření dálkového průzkumu (čl. 1 odst. 1) a podrobnosti ohledně opatření, která je nutno učinit (čl. 1 odst. 2). Pro lepší přehlednost odpovídá následující popis provádění opatření struktuře článku 1.
3.2.1.
Cíle prováděných opatření (čl. 1 odst. 1) Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. a): řízení zemědělských trhů Činnost poskytuje nezávislé, včasné, odborné a vysledovatelné odhady výnosů plodin pro vybrané plodiny na orné půdě ve všech členských státech a zemích sousedících s EU. Tyto informace používají útvary Komise za těmito hlavními účely: 1) aktualizace bilancí zásob plodin; 2) posouzení klimatických podmínek a možných dopadů mimořádných povětrnostních jevů v členských státech nebo oblastech (např. vliv pozdního mrazu); 3) monitorování stavu plodin ve třetích zemích. Odhady výnosů v rámci činnosti AGRI4CAST se rovněž poskytují Eurostatu do jeho systému včasného odhadu („Early Estimate System“). Útvary Komise považují nezávislost a spolehlivost výstupů připravených v rámci činnosti AGRI4CAST za důležitý klad. Statistická analýza provedená pomocí ukazatelů růstu plodin je transparentní, lze vysledovat její původ a uchovává se pro všechny simulace plodin a roky. Pro každý model je k dispozici soubor statistických ukazatelů (např. střední kvadratická odchylka pro různé intervaly spolehlivosti, standardní odchylka). V konečné fázi stanovení odhadu se provede analýza chyb,
CS
6
CS
kdy se porovnají odhady výnosů plodin se skutečnými sledovanými výnosy, aby se chyba odhadu výnosu vyčíslila a aby se zhodnotila úspěšnost odhadu. Pro znázornění lze uvést, že celková chyba měřená jako střední absolutní procentuální chyba odhadu pro EU-27 v roce 2007 a 2008 ve všech měsících činila 1,6 % pro všechny obiloviny dohromady. Cílem je chyba nižší než 3 %. Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. b): monitorování stavu plodin a odhady Vedle odhadů výnosu je v průběhu vegetačního období pečlivě monitorován i stav plodin. Analyzují se meteorologické údaje a údaje z dálkového průzkumu a dávají se do souvislosti s odpovídajícími údaji o plodinách na základě výsledků biofyzického modelování (např. vliv vlny horka nebo šoku z chladu v určitých vývojových stadiích plodin). Dále se k posuzování stavu plodin přímo používají výstupy modelu růstu plodin (např. simulovaný index listové plochy nebo simulovaná biomasa). Toto monitorování pokrývá celou EU a týká se všech plodin uvedených v části 2. Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. c): podpora přístupu k odhadům Otevřený přístup k různým výstupům zaručují internetové stránky spravované Společným výzkumným střediskem a konsorciem MARSOP3. Internetová stránka MARSOP nabízí velkou řadu informací (výsledky uplatňovaných opatření dálkového průzkumu, výstupy modelu růstu plodin, odkazy na věstníky). Satelitní údaje a snímky jsou uspořádány na obrazovém serveru, kde si lze data prohlížet nebo stahovat. Lze rovněž požádat o stažení meteorologických údajů z internetové stránky MARSOP. Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. d): zajištění technologického monitorování agrometeorologického systému Společné výzkumné středisko provádí neustálý technický dohled, jenž zajišťuje kontinuitu systému a zaručuje řádnou odbornost používaných metod, jako je interpolace meteorologických údajů na rastr, derivace opatření dálkového průzkumu za účelem popisu průběhu růstu plodin či statistická analýza provedená za účelem stanovení odhadů výnosu plodin. 3.2.2.
Opatření, která je třeba provést (čl. 1 odst. 2) Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. a): shromažďování a nákup meteorologických údajů a satelitně získaných údajů Do shromažďování a nákupu meteorologických údajů je zahrnuto 3 655 stanic poskytujících údaje o parametrech počasí, které se každodenně ukládají do systému Mars pro odhad výnosu zemědělských plodin. Tato služba funguje nepřetržitě. Vedle toho se rovněž získávají, ukládají, dále zpracovávají a analyzují volně dostupné údaje z dálkové průzkumu družicemi s nízkým a středním rozlišením (pixelové rozlišení 1 km až 300 m) určenými k monitorování vegetace. Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. b): infrastruktura prostorových údajů a internetové stránky Infrastrukturu prostorových údajů tvoří technologie, normy, lidské zdroje a související činnosti nezbytné k získávání, zpracovávání, rozdělování, používání,
CS
7
CS
správě a ukládání prostorových údajů. Tato infrastruktura byla zřízena systémem Mars pro odhad výnosu zemědělských plodin s pomocí týmů ve Společném výzkumném středisku a v rámci smlouvy MARSOP3. Zahrnuje soubory prostorových údajů pro celou Evropu v různých měřítkách. Údaje se zpracovávají pro potřeby monitorování stavu plodin a stanovování odhadů produkce plodin. Výstupy a informace pocházející z různých zdrojů (např. z dálkového průzkumu) jsou zveřejňovány na různých internetových stránkách a portálech. Infrastruktura je v souladu s rámcem stanoveným směrnicí o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE)5: prostorová data jsou lokalizována (georeferencována) podle projekce INSPIRE, popis pomocí metadat se řídí zásadami INSPIRE a bude dále harmonizován. Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. c): specifické studie související s klimatickými podmínkami Systém umožňuje přípravu specifických studií souvisejících s klimatickými podmínkami díky velkému množství dostupných informací týkajících se všech relevantních aspektů. Od vstupu nařízení Rady (ES) č. 78/2008 v platnost byly provedeny tyto specifické studie: • analýza dopadu jarního a letního sucha a nadměrných dešťových srážek v srpnu 2008 na produkci ozimých obilnin v Lotyšsku; • analýza dopadu mimořádných povětrnostních podmínek během několika dnů v červenci a srpnu 2008 na zemědělství ve Slovinsku; • dostupnost vody pro pěstování rýže ve Španělsku v roce 2008 (analýza kumulovaných srážek); • analýza dopadu zimních mrazů v roce 2009 na ozimé obilniny v Evropě. Ustanovení čl. 1 odst. a ekonometrických modelů
2
písm.
d):
aktualizace
agrometeorologických
Vedle operativního provozu systému jsou modely a související databáze průběžně aktualizovány. Databáze v současnosti obsahuje 2,5 terabytu informací. Od vstupu nařízení Rady v platnost došlo k důležitým zlepšením: byla zhuštěna síť meteorologických stanic, aby se zajistil lepší monitorovací systém; rozlišení původní mřížky 50 km x 50 km pro prostorovou analýzu se zvětšilo na 25 km x 25 km; byly provedeny nové kalibrace plodin a byla zveřejněna nová databáze a verze softwaru. 4.
VÝSLEDKY A VÝSTUPY Evropská komise, členské státy a další zúčastněné subjekty mají k dispozici různé výsledky, které lze rozdělit na zprávy a věstníky na jedné straně a informační služby
5
CS
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE), Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1.
8
CS
a údaje na straně druhé. Všechny produkty jsou dostupné elektronicky (článek 2 nařízení) a částečně i v tištěné podobě. Zprávy a věstníky Věstník pro Evropu týkající se monitorování zemědělských plodin poskytuje v téměř reálném čase a v operativním kontextu informace a analýzy v oblasti monitorování růstu plodin a stanovování odhadů výnosů. Pokrývá země EU a sousedící regiony (Maghreb, oblast Černého moře). Plodiny, které jsou zahrnuty, jsou pšenice obecná, pšenice tvrdá, ječmen ozimý, ječmen jarní, kukuřice na zrno, řepkové semeno, slunečnice, cukrová řepa a brambory. Úplná analýza se zveřejňuje na internetu obvykle šestkrát do roka a dvakrát až třikrát ročně je doplněna aktualizovanými odhady výnosů. Pro pastviny a rýži se připravují speciální věstníky pro EU. Mezi jednotlivými věstníky s úplnými analýzami se (desetkrát až dvanáctkrát ročně) vyhotovují aktualizace a přezkumy agrometeorologických podmínek. Všechny tyto publikace jsou přístupné na internetu a na požádání je lze rovněž obdržet v tištěné podobě. Informační služby a údaje Na webovém prohlížeči a internetových stránkách MARSOP je k dispozici velké množství různých informací o zemědělské produkci v Evropě v současném vegetačním období a o dalších důležitých zemědělských oblastech ve světě. Dostupné produkty zahrnují grafy a mapy ukazatelů počasí založené na pozorování a numerických modelech počasí, grafy a mapy ukazatelů růstu plodin založené na agrometeorologických modelech, grafy a mapy vegetačních indexů a kumulované sušiny založené na snímcích dálkového průzkumu. 5.
VYUŽÍVÁNÍ ROZPOČTOVÝCH PROSTŘEDKŮ Tabulka 1. Využívání finančních zdrojů podle nařízení Rady (ES) č. 78/2008 v roce 2008 a 2009 (prostředky na platby, v EUR) 2008 Částka ČÁST 1 / fáze 1 ČÁST 1 / fáze 2 Dodatečné meteorologické stanice pro LOT 1 ČÁST 2 / fáze 1 ČÁST 2 / fáze 2 Databáze MARS a podpora
CS
Krátký popis
2009 Částka 1 016 084 283 185 67 800
stanice v téměř reálném čase (více než 250)
387 720
průběžná a konečná platba průběžná platba
137 989 97 298
správa a vývoj databáze MARS a informačních
9
Krátký popis průběžná a konečná platba průběžná platba
477 562
správa a vývoj databáze MARS a informačních
CS
v oblasti informačních technologií (IT) CELKEM
systémů
97 298
systémů
2 370 340
Část 1 zahrnuje získávání meteorologických údajů a údajů pro předpověď počasí (včetně zhuštění sítě meteorologických stanic). Patří do ní operativní provoz a správa modelů růstu plodin používaných v rámci systému Mars pro odhad výnosu zemědělských plodin. Výsledky ve formě aktualizací databáze a map se dodávají do databáze ve Společném výzkumném středisku každý den nebo každých deset dní. Pro využití výsledků se spravují a vyvíjejí vhodné nástroje. Do této části rovněž patří údržba a vylepšování internetových stránek MARSOP spolu s celkovou koordinací a správou. Část 2 se týká zpracovávání údajů z dálkového průzkumu. Prováděné činnosti zahrnují všechny kroky potřebné ke zvyšování kvality údajů od získání nezpracovaného snímku až po poskytnutí výsledků sestavených v průběhu deseti dní (přijmutí dat, kalibrace atd.). Databáze Mars a podpora IT: Systém Mars pro odhad výnosu zemědělských plodin vyžaduje poskytování služeb informačních technologií, které zajistí včasné vydávání věstníků. Vykonávané činnosti zahrnují správu a údržbu databáze se všemi údaji z dálkového průzkumu, meteorologickými údaji a agrometeorologickými ukazateli. Do této části patří vývoj a správa nástrojů analýzy a internetových stránek.
CS
10
CS
