EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 10.12.2012 COM(2012) 737 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ podle čl. 184 odst. 8 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 o zkušenostech získaných s prováděním reformy v odvětví vína z roku 2008
{SWD(2012) 415 final}
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ podle čl. 184 odst. 8 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 o zkušenostech získaných s prováděním reformy v odvětví vína z roku 2008
1.
ÚVOD
Cílem reformy společné organizace trhu s vínem přijaté v roce 20081 a začleněné do nařízení Rady (ES) č. 1234/20072 ze dne 22. října 2007 (dále jen „nařízení o jednotné společné organizaci trhů“) je zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína v EU. Reforma byla navržena jako dvoufázový proces. Především bylo nezbytné postupným odstraňováním intervenčních opatření na trhu spolu se zavedením tříletého režimu klučení dosáhnout rovnováhy na trhu, zatímco druhá fáze od roku 2012 se zaměřuje na nástroje k posílení konkurenceschopnosti výrobců vína v EU, jako je restrukturalizace a přeměna vinic, investice a propagace v třetích zemích. Tato opatření jsou prováděna podle vnitrostátních strategických plánů. Současně byla harmonizována, aktualizována a zjednodušena nová regulační opatření týkající se enologických postupů, jakosti a označování, aby byla více zaměřena na spotřebitele a trh. V souladu s čl. 184 odst. 8 nařízení o jednotné společné organizaci trhů „Komise vypracuje do konce roku 2012 zprávu, která zejména zohlední zkušenosti získané s prováděním reformy“. Tato zpráva se proto zaměřuje na první tři roky provádění reforem, zejména pokud jde o režim klučení a opatření obsažená ve vnitrostátních strategických plánech. Analyzuje rovněž dopad nové politiky v oblasti jakosti, nové předpisy pro označování vína a enologické postupy. Zabývá se také trendy na trhu s vínem v EU od roku 2007, po přijetí reformy. Zpráva vychází ze sdělení předložených Komisi členskými státy v souladu s právními předpisy EU, zprávy o provádění opatření pro propagaci na trzích třetích zemí3, zprávy Účetního dvora4, externího hodnocení reformy odvětví vína vypracovaného společností COGEA, a interních analýz založených na úředních statistických informacích. Vzhledem k tomu, že se tato zpráva zaměřuje na provádění reformy v letech 2008 až 2012, nezabývá se problémem ukončení přechodného zákazu práv na výsadbu, o nichž bylo rozhodnuto v roce 1999. Reforma nepřinesla žádné změny, ale pouze odložila ukončení tohoto zákazu. Nicméně vzhledem k silným obavám, které vyjádřily některé členské státy a zúčastněné strany, byla zřízena skupina na vysoké úrovni pro práva na výsadbu vinné révy, jež by měla vydat zprávu do konce roku 2012.
1 2 3 4
CS
Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1. Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. KOM(2011) 774 v konečném znění. Úř. věst. C 167, 13.6.2012, s. 17.
2
CS
2.
SITUACE NA TRHU
Situaci na trhu s vínem v EU lze v posledních letech charakterizovat těmito faktory: klesající výroba vína EU, snížení spotřeby vína v EU a zvýšení vývozu vína do třetích zemí, který značně převyšuje zvýšení dovozu vína. Výsledkem je snížení zásob, což vedlo ke zvýšení cen vína, zejména během uplynulých dvou let. Na trhu bylo dosaženo rovnováhy, i když některá tržní opatření, jako je podpora na destilaci na konzumní alkohol a na využívání zahuštěného moštu, byla postupně ukončena. 2.1.
Nabídka
Celková produkce vína a moštu v EU postupně klesla ze 186 milionů hektolitrů v letech 2006–2007 na 163 milionů hektolitrů v letech 2011–2012. Toto snížení lze do značné míry vysvětlit snížením plochy určené pro pěstování vinné révy v EU (–370 000 ha mezi roky 2006 a 2011 (–10 % celkových ploch)), částečně podporovaným (44 %) režimem klučení. Vycházíme-li z referenčního průměrného výnosu v EU v hodnotě 50 hl/ha, dosahuje produkce na současné ploše, na níž se v EU pěstuje víno (zhruba 3,3 mil. ha), v průměru 165 mil. hl vína, čímž se velmi blíží skutečné celkové výrobě v letech 2011–2012. Restrukturalizace a přeměna více než 150 000 ha v posledních letech nevedla na úrovni EU k všeobecnému růstu výnosů, ale spíše k produkci vína vyšší jakosti a/nebo při nižších nákladech na jednotku. Za roky 2011–2012 je produkce 163 mil. hl vína a moštu rozložena takto: 103 mil. hl (63 %) vín s chráněným označením původu a/nebo chráněným zeměpisným označením (CHOP/CHZO), 5 mil. hl (2 %) odrůdových vín, 51 mil. hl (31 %) jiných vín bez zeměpisného označení a zbývajících 7 mil. hl (4 %) hroznové šťávy. Členskými státy s největší produkcí vína v EU jsou v letech 2011–2012 i nadále Francie a Itálie (51 a 45 mil. hl), následuje Španělsko (37 mil. hl), Německo (9 mil. hl) a Portugalsko (5,6 mil. hl). Výroba „odrůdových vín“, která nebyla před reformou povolena, představuje nyní 2 % celkové produkce, zatímco vína s chráněným zeměpisným označením se rovněž stále častěji objevují s označením odrůdy (odrůd) révy. Zdá se však, že vývoj v oblasti odrůdových vín v EU zaostává za vývojem spotřeby v několika třetích zemích a zemích EU, které se produkcí vína nezabývají a v nichž se spotřeba více orientuje na odrůdová vína a méně zaměřuje na vína s CHOP/CHZO, pokud jde o střední a nízké jakosti vína. 2.2.
Poptávka v EU
Lidská spotřeba vína v EU se snížila z téměř 140 mil. hl v letech 2006–2007 na odhadované množství o něco více než 135 mil. hl v letech 2010–2011. Tento trend však není jednotný. Spotřeba vína (na osobu a celkem) se snižuje v hlavních jihoevropských členských státech, které vyrábějí víno, a zvyšuje v severských členských státech. Jak je uvedeno výše, tyto země se více zaměřují na značková vína nebo odrůdová vína nežli na vína s chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením. S tím souvisí i rostoucí poptávka po sudových vínech, a to z důvodu nižších nákladů na přepravu. Snížilo se také celkové průmyslové využití vína v EU (např. destilace na konzumní alkohol, destilace vedlejších výrobků, nouzová destilace atd.) z přibližně 33 mil. hl v letech 2006– 2007 na o něco více než 26 mil. hl v letech 2009–2010 (–7 mil. hl (–21 %)), většinou v důsledku poklesu dotované destilace v EU. Průmyslové využití vína v následujících letech lze
CS
3
CS
odhadnout na přibližně 13 mil. hl vína destilovaného na konzumní alkohol v odvětví alkoholických nápojů, 5–6 mil. hl vína destilovaného na alkohol pro energetické nebo jiné nekonzumní účely (včetně alkoholu, který pochází z povinných nebo nepovinných dodávek vedlejších produktů) a 3–4 mil. hl na výrobu octa. 2.3.
Obchod
2.3.1.
Vývoz a dovoz
Celkový vývoz z EU do třetích zemí vzrostl ze 17,9 mil. hl v roce 2007 na 22,8 mil. hl v roce 2011 (+27 %). Celková hodnota vývozu vín z EU se zvýšila z 5,9 miliardy EUR v roce 2007 na 8,1 miliardy EUR v roce 2011 (+36%). Vývoz nyní představuje 15 % produkce ve srovnání s méně než 10 % v roce 2007. Zatímco vývoz od roku 2007 do roku 2009 byl stabilní, v letech 2010 a 2011 došlo k významnému nárůstu. Hlavními exportními destinacemi v roce 2011 byly USA (23 %), Rusko (18 %) a Čína (10 %). 65 % všech vín vyvážených z EU do třetích zemí představovalo lahvové víno, 24 % tvořilo sudové víno a 10 % šumivé víno. Současně vzrostl celkový dovoz z třetích zemí do EU z 12,9 mil. hl v roce 2007 na 13,6 mil. hl v roce 2011 (+5 %). Celkový objem dovozu vín ze zemí mimo EU klesl z 2,7 miliardy EUR v roce 2007 na 2,4 miliardy EUR v roce 2011 (–12 %). V roce 2011 pocházela dovážená vína zejména z Austrálie (26 %), Chile a Jižní Afriky (po 20 %) a USA (19 %). K významnému poklesu došlo u průměrných dovozních cen, především v důsledku přechodu od dovozu lahvových vín k sudovým: sudová vína se na celkovém dovozu v roce 2011 podílela 58 % oproti 45 % v roce 2007, což způsobuje, že se vína na nižší a střední úrovni stávají mnohem konkurenceschopnějšími. Tento trend byl zaznamenán i v obchodu uvnitř EU. V roce 2011 představoval 64 % celkového dovozu EU dovoz do Spojeného království a Německa. 2.3.2.
Uvnitř EU
Téměř 33 % vína z EU se obchoduje mezi členskými státy. Vzhledem k tomu, že 15 % vína z EU se vyváží, lze konstatovat, že téměř 50 % vína se spotřebuje v jiných zemích než v těch, kde se vyrábí. Z toho je patrné, že rovnováha na trhu EU závisí na dobře fungujícím vnitřním trhu. Obchod uvnitř EU se zvýšil ze 43 mil. hl v roce 2007 na 49 mil. hl v roce 2011 (+14%). Lahvová vína pomalu ztrácejí své pozice (z 52 % v roce 2007 na 49 % v roce 2011), zatímco sudová vína získávají na trhu stále větší podíl (z 39 % v roce 2007 na 42 % v roce 2011). To odpovídá vývoji v dovozu ze třetích zemí. Plnění vína do lahví na místě určení podstatně snižuje ceny a stále častěji se používá u vín nižší a střední jakosti. Hodnota obchodu uvnitř EU se trvale drží na výši 8,8 miliardy EUR. 2.3.3.
Obchodní bilance
Obchodní bilance vína v EU je kladná a vzrostla z 5 mil. hl v roce 2007 na 9 mil. hl v roce 2011 (+80 %) a lze pozorovat růst v hodnotě z 3,2 miliardy EUR v roce 2007 na 5,7 miliardy EUR v roce 2011 (+76 %).
CS
4
CS
K významnému růstu došlo u lahvových tichých vín (ze 4,7 mil. hl na 9,3 mil. hl (+100 %)) a šumivých vín (z 1,2 mil. hl na 2 mil. hl (+80 %)), zatímco u sudových tichých vín nastal značný pokles (–0,8 mil. hl až –2.4 mil. hl (–200 %)). Z toho vyplývá, že EU je velice konkurenceschopná, pokud jde o šumivá a lahvová vína. Sudová vína z EU však zaostávají za zahraničními sudovými víny. Podíl vývozu sudových vín během uvedeného období klesl. Tržní podíly vín z EU v zemích jako USA a Kanada klesají, avšak v Číně a Rusku rostou. 2.3.4.
Zásoby a ceny
Celkový počáteční stav zásob vína se snížil ze 175 mil. hl v letech 2009–2010 na 164 mil. hl v letech 2011–2012 (–6%). V letech 2011–2012 počáteční stav zásob představuje přibližně 100 % celkové produkce. Toto poslední snížení je velmi významné, protože stávající zásoby EU jsou nejnižší od počátku kampaně 2004–2005. Co se týče cen sudových vín, od počátku kampaně 2010–2011 se projevuje významný vzestupný trend u červených i bílých sudových vín ve třech hlavních pěstitelských členských státech. Z nejnovějších údajů vyplývá, že ceny červeného vína se pohybují od 4,5 EUR za % objemové a hektolitr (Francie, nejvyšší od roku 2004) po 3,5 EUR za % objemové a hektolitr (Španělsko, rovněž nejvyšší od konce 90. let minulého století). U bílých vín je rozpětí podobné. Průměrné ceny šumivého vína však během tohoto období klesly. Zásoby a ceny jsou důležité ukazatele, které odrážejí současnou situaci na trhu s vínem v EU. 3.
REŽIM KLUČENÍ
Smyslem režimu klučení je odstranit z trhu víno nízké jakosti, neschopné obstát v konkurenci a určené k dotované destilaci. V rámci tohoto velice úspěšného opatření bylo vyklučeno 161 164 ha vinic, což vedlo k ročnímu snížení výroby vína v EU přibližně o 10,5 mil. hl. Režim klučení byl zaměřen na výrobce vína, kteří se rozhodli vyklučit všechny své vinice (92 % příjemců), a výrobce starší 55 let (75 % příjemců). Na konci tříletého období bylo na toto opatření vynaloženo 1 024,62 milionu EUR . Toto jednorázové opatření je považováno za úspěšné, protože pomohlo zemědělcům, kteří nedokážou obstát v konkurenci, opustit produkci hroznů a přispělo rovněž k dosažení rovnováhy na trhu s vínem v EU a zvýšení konkurenceschopnosti odvětví. Během téhož období (2008–2011) bylo vyklučeno 111 364 ha bez podpory. 4.
VNITROSTÁTNÍ PROGRAMY PODPORY
Klíčovým prvkem reformy z roku 2008 bylo zřízení vnitrostátních programů podpory se zvláštním rozpočtovým rámcem na posílení konkurenceschopnosti odvětví vína v EU. 18 členským státům byla dána možnost využívat své přidělené rozpočtové prostředky na financování opatření souvisejících s odvětvím vína podle svých konkrétních potřeb z dané nabídky celkem 11 opatření. Vnitrostátní programy podpory trvají pět let a lze je dvakrát ročně upravovat převody finančních zdrojů mezi opatřeními nebo změnou opatření.
CS
5
CS
Vnitrostátní programy podpory byly v těchto prvních třech letech (2009–2011) provedeny bez větších problémů. Jejich provádění probíhalo hladce, protože členské státy se již seznámily se základními zásadami. Celková míra plnění rozpočtu zůstala v tomto období vysoká, jelikož členské státy vynaložily 97 % celkových rozpočtových prostředků, které měly k dispozici, tj. 2,8 miliardy EUR. 42 % těchto prostředků bylo použito na restrukturalizaci a přeměnu vinic, 12 % na destilaci na konzumní alkohol, 10 % na destilaci vedlejších produktů, 8,5 % na propagaci vín z EU ve třetích zemích a 8,2 % na používání zahuštěného hroznového moštu vinařskými podniky. 7 % prostředků převedly členské státy z jednotné společné organizace trhu na režim jednotné platby a asi 6 % bylo použito na investice. Ve zbývajících dvou letech (2012–2013) by postupné ukončování některých tržních opatření, např. podpor na destilaci a zahuštěného hroznového moštu, mělo posílit význam některých dalších opatření: na podporu propagace (z 8,5 % na 17 % celkových výdajů), investic (z 6 % na 15 %), režimu jednotné platby (ze 7 % na 13 %) a restrukturalizace a přeměny, jež zůstává i nadále nejvýznamnějším z uvedených opatření (přibližně 40 %). Zatímco celkové hodnocení vnitrostátních programů podpory je velmi pozitivní, některá opatření je třeba objasnit a zlepšit. Kromě toho musí být přijata zvláštní ustanovení pro vnitrostátní programy podpory Chorvatska. 4.1.
Opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic
Opatření na restrukturalizaci a přeměnu nebylo pouze nejdůležitějším opatřením, ale zároveň během prvních tří let posílilo i své poslání: v prvních třech letech bylo na restrukturalizaci přibližně 50 000 ha ročně vydáno 1,153 miliardy EUR, většinou ve Francii, Španělsku a Itálii. Odhaduje se, že během prvních pěti let reformy bude restrukturalizováno přibližně 305 000 ha (10 %) pěstitelské plochy ve vinařských oblastech EU. Jak se ukázalo, toto opatření má malý dopad na produkční potenciál na úrovni EU, pokud jde o zvýšení výnosů, ale umožňuje zejména zlepšení kvality, přizpůsobení produkce poptávce na trhu a snížení výrobních nákladů díky rozvoji mechanizace a modernizaci zemědělských postupů. Je nezbytně třeba zvýšit konkurenceschopnost výrobců vína v EU a odvětví vína v EU. Komise zvažuje lepší definici některých postupů, zejména pokud jde o zlepšení technik obhospodařování vinic a ekologický provoz, jako je úspora energie, jakož i zavedení ustanovení pro zajištění odpovídajících kritérií pro výpočet prémie. Toho lze dosáhnout vypracováním pokynů. 4.2.
Propagace vína na trzích třetích zemí
Propagace na trzích třetích zemí se v odvětví vína již ve velké míře uplatňuje a v posledních letech přispěla k posílení růstu vývozu vína s CHOP/CHZO. Je však nutno uvést, že opatření není určeno na akce u vín bez zeměpisného označení, s výjimkou odrůdových vín. V průběhu prvních tří let bylo za tímto účelem vydáno 236 milionů EUR a s ukončováním některých tržních opatření (na podporu destilace na konzumní alkohol, nouzové destilace atd.) by se jeho rozpočet na období 2012–2013 měl zvýšit. Opatření se používá na propagaci vína s CHOP/CHZO. Cílovými trhy třetích zemí jsou trhy v USA, Kanadě, Japonsku a Švýcarsku. Toto opatření se rovněž zaměřuje na nově se rozvíjející trhy, např. v Číně, Brazílii a Indii. Zahrnuje několik opatření, například pokud jde o „vztahy s veřejností, propagační a reklamní opatření“, dále „informační kampaně“ a „účast na akcích, veletrzích nebo výstavách“. Jedním z hlavních znaků tohoto opatření je skutečnost, že o dotaci mohou žádat soukromé společnosti a že v propagační kampani lze používat ochranné známky.
CS
6
CS
Je třeba poznamenat, že v září 2010 Komise v návaznosti na žádost členských států umožnila prodloužit trvání akcí na propagaci daného příjemce v dané třetí zemi ze tří na pět let. Kromě toho v listopadu 2011 zveřejnila Komise zprávu o provádění tohoto opatření v prvních dvou letech 2009 a 2010. Komise zvažuje, jak zlepšit fungování a účinnost tohoto opatření, zejména co se týče kontrol, vymezení přednosti pro malé a střední podniky, kolektivních ochranných známek a způsobilosti některých výdajů. Rovněž byla zmíněna potřeba zajistit, aby se toto opatření v praxi vztahovalo na „odrůdová vína“ a vína bez zeměpisného označení, a posoudit soudržnost tohoto opatření s novými pravidly horizontální propagace. 4.3.
Investice
Hlavním cílem opatření pro investice je zlepšení hospodářské výkonnosti mikropodniků a malých a středních podniků. Celkově byla během prvních tří let vynaložena poměrně nízká částka 167 milionů EUR (108,4 mil. EUR ve Francii, 30,6 mil. EUR v Německu a 14 mil. EUR v Rakousku). Podporu lze poskytnou na opatření týkající se výstavby, nabytí, včetně leasingu, nebo zlepšení stavu nemovitého majetku, nákupu nového strojního vybavení a zařízení nebo nákupu tohoto zařízení či vybavení na leasing, včetně počítačového softwaru, do výše tržní hodnoty majetku a dalších nákladů souvisejících s leasingovou smlouvou. Podporu nelze poskytnout na pouhé náhradní investice. Přes úspěšnost tohoto nového opatření zavedeného v nařízení o jednotné společné organizaci trhu s vínem je stále zapotřebí dále objasnit činnosti způsobilé v rámci opatření. Problémy s odlišením obdobných činností v programech rozvoje venkova způsobily zpoždění v provádění tohoto opatření, zejména v Itálii a ve Španělsku. Tyto problémy lze vyřešit vypracováním pokynů. 4.4.
Převod do režimu jednotné platby
Převod prostředků do režimu jednotné platby v roce 2011 dosáhl 16 % celkových prostředků, zejména v důsledku španělského rozhodnutí o odškodnění za zrušení opatření týkajícího se destilace na konzumní alkohol. Prostředky, které členské státy převedly do režimu jednotné platby, nelze navrátit do finančního rámce pro víno, protože odpovídajícím způsobem snižují rozpočet, který je k dispozici pro vnitrostátní programy podpory v následujících letech. Od roku 2009 do roku 2011 bylo z prostředků jednotné společné organizace trhu do režimu jednotné platby převedeno celkem 190 mil. EUR. Španělsko převedlo na režim jednotné platby 32,6 % svého rozpočtu. Lucembursko, Malta a Spojené království převedly veškeré prostředky v rozpočtu. Toto opatření bude z vnitrostátního programu podpory odstraněno. Návrh změny jednotné společné organizace trhů v tomto ohledu stanoví, že členské státy se v roce 2013 mohou rozhodnout (s platností pro rozpočtový rok 2015) převést s konečnou platností celý svůj rozpočet nebo jeho část na režim jednotné platby. 4.5.
Destilace vedlejších výrobků
Podpora je poskytována palírně za destilaci vedlejších výrobků pocházejících z vinifikace (např. matolin a vinných kalů). Jejím úkolem je zaručit kvalitu vína tím, že brání úplnému vylisování vinných hroznů, které právní předpisy EU zakazují, a chránit životní prostředí. Alkohol získaný v rámci tohoto opatření lze použít výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže. Celkem bylo během tří let za destilaci vedlejších výrobků vydáno 267 mil. EUR, a to zejména ve Španělsku (95,3 mil. EUR), ve Francii (92,8 mil. EUR) a v Itálii (66 milionů EUR).
CS
7
CS
–
Toto opatření se používá pouze v pěti členských státech a v jiných zemích, které vyrábějí víno, žádná taková politika neexistuje. Je často prezentováno jako opatření se zásadním významem pro palírny vína. V důsledku toho se zdá být vhodné posoudit, zda by opatření mělo být dále uplatňováno ve stávající podobě nebo zda by mohlo být nově zaměřeno přímo na podporu vinařských podniků nebo pěstitelů vinné révy, rovněž s přihlédnutím ke klesajícímu odbytu alkoholu. Je třeba uvést, že některé regiony, zejména ve Francii, zkoumají možnosti využití vedlejších produktů alternativními způsoby (například kompostováním nebo při výrobě bioplynu).
4.6.
Ostatní opatření
V období let 2009–2011 bylo vynaloženo celkem 71,5 mil. EUR na pojištění sklizně. Pokud jde o zelenou sklizeň, bylo během tohoto období vyplaceno na dotčených 24 000 ha v Itálii, Slovinsku a Kypru 41,5 milionu EUR. Omezený úspěch zelené sklizně je způsoben skutečností, že úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů se provádí ve fázi nezralosti plodů, což by mohlo být pro pěstitele révy riskantní. Pokud jde o pojištění sklizně, existují již podobné vnitrostátní nástroje. 4.7.
Postupné ukončení opatření
Úloha tří opatření, jejichž platnost skončí v roce 2012 (používání zahuštěného hroznového moštu, destilace na konzumní alkohol a nouzové destilace), ztratila na významu. Postupné ukončení těchto dotovaných opatření lze považovat za velmi úspěšné, neboť nemělo negativní vliv na bilanci v odvětví vína. Nouzová destilace se v roce 2009 stále ještě ve velkém rozsahu používala většinou ve Francii a Itálii, v roce 2010 a 2011 se její používání snížilo a v roce 2012 se používat přestala. 5.
POLITIKA JAKOSTI
Nová politika jakosti platí od 1. srpna 2009 a týká se CHOP, CHZO a tradičních výrazů. Pokud jde o CHOP/CHZO, nové předpisy jsou plně v souladu s dohodou WTO-TRIPS a s režimem CHOP/CHZO zemědělských produktů a potravin. Modernizace této politiky byla považována za nutný předpoklad harmonizace předpisů EU a přizpůsobení vinařských produktů poptávce na trhu. Odvětví vína je poměrně zvláštní v tom, že na velkou část produkce se vztahují pravidla pro CHOP nebo CHZO a dobrá pověst a jakost vína velmi často souvisejí s oblastí produkce, zejména ve vinařských členských státech. Nová politika by měla posílit konsolidaci jakostního vína s CHOP a CHZO a jejich ochranu proti neoprávněnému přisvojení v Evropě a ve třetích zemích. Významným úkolem EU v rámci reformy bylo dokončení seznamu chráněných vín EU s chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením. Politika jakosti by se neměla omezovat na výše uvedený výčet výrobků a měla by zahrnovat i značková a odrůdová vína, protože spotřebitelé tyto výrobky považují za jakostní. 5.1.
Chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení
Do 31. prosince 2011 členské státy sdělily Komisi 1 561 specifikací produktu s CHOP/CHZO (1 122 CHOP a 439 CHZO), které mají útvary Komise přezkoumat do konce roku 2014. Tento údaj odpovídá stávajícím názvům vín, jimž byla poskytnuta ochrana Společenství podle
CS
8
CS
nařízení Rady (ES) č. 1493/19995. Je třeba uvést, že 143 názvů vín, pro které nebyly předloženy specifikace produktu ve stanovené lhůtě, přestalo být v Unii chráněno. Z prvního přezkoumání obdržených specifikací produktu vyplývá, že ve většině případů je nezbytné provést změny tak, aby bylo dosaženo souladu s předpisy EU. Za účelem zjednodušení a zlepšení právních předpisů EU týkajících se CHOP/CHZO a snížení administrativní zátěže –
by v rejstříku CHOP/CHZO platných v EU mohla být uvedena i zeměpisná označení používaná v třetích zemích, která jsou chráněna v Unii na základě mezinárodní dohody, jíž je EU smluvní stranou;
–
pravidla týkající se vztahů mezi CHOP/CHZO a dřívějšími ochrannými známkami by měla být harmonizována s horizontálními pravidly s odkazem uzávěrku dohody TRIPS dne 1. ledna 1996.
5.2.
Chráněné tradiční výrazy
Tradiční výraz je zvláštní pojem odvětví vína, na jehož základě jsou chráněny některé názvy tradičně související s některými víny s chráněným označením původu. V EU je chráněno 359 tradičních výrazů: 100 tradičních výrazů jako národní synonyma CHOP/CHZO (např. „appellation d'origine contrôlée“ ve Francii, „Prädikatswein“ v Německu nebo „Vino de la Tierra“ ve Španělsku atd.) a 259 tradičních výrazů k vyjádření jakosti (např. „reserva“, „château“, „tawny“ atd.). Od 1. srpna 2009 Komise obdržela 22 nových žádostí: 7 od členských států a 15 ze třetích zemí (2 z Argentiny a 13 z USA). Protože však tradiční výrazy nejsou právy průmyslového vlastnictví jako CHOP/CHZO a odkazují spíše na údaje v označení, měla by být pravidla pro tradiční výrazy revidována, zejména pokud jde o rozsah ochrany a pravidla kontroly. 6.
OZNAČOVÁNÍ A OBCHODNÍ ÚPRAVA
Ustanovení týkající se označování a obchodní úpravy byla do značné míry zjednodušena a ve vztahu k různým vinařským výrobkům harmonizována. Poskytují nyní odvětví vína v EU větší pružnost, zejména pokud jde o výrobu vín bez CHOP/CHZO s uvedením ročníku sklizně a názvu odrůdy révy („odrůdová vína“). Výroba odrůdového vína v EU v roce 2011 představuje 4,6 mil. hl (68 % ze Španělska a 20 % z Francie), což svědčí o významu této produkce, a to jak pro pěstitele, tak i pro spotřebitele vína. Některé členské státy však nejsou ochotny vyvíjet svá odrůdová vína a vyřazují své nejdůležitější odrůdy, aby bylo možné je zachovat jako vína s chráněným označením původu. Komise dále konstatuje, že omezení v označování ročníku sklizně v USA rovněž ovlivňuje vývoz odrůdových vín z EU na tento významný trh. V zájmu posílení tohoto prodeje by bylo možné doplnit do přílohy XIb nařízení (ES) č. 1234/2007 nový druh výrobku z révy vinné – „odrůdové víno“.
5
CS
Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1.
9
CS
Pokud jde o označení moštové odrůdy na etiketách, v právních předpisech EU přetrvává nesoulad, zejména u názvů moštových odrůdy, které se překrývají s označením CHOP/CHZO používaným v EU. Kromě toho neexistují vědecké údaje o rozdílech mezi moštovými odrůdami Vitis a Vitis vinifera (např. některé odrůdy révy vinné mohou být označeny jako Vitis nebo Vitis vinifera v závislosti na konkrétním členském státě). V reakci na tyto obavy je nezbytné zvážit změnu pravidel pro moštové odrůdy. 7.
ENOLOGICKÉ POSTUPY
Změna pravidel pro enologické postupy byla jedním z největších úspěchů reformy odvětví vína, neboť poskytuje pružnost v otázce povolování nových enologických postupů, jež umožňuje přizpůsobit odvětví EU vědeckému a technickému vývoji a pomáhá vínům z EU obstát v konkurenci vín z třetích zemí na světovém trhu. Protože je třeba dodržovat v enologických postupech mezinárodní normy podle doporučení Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno (OIV) a poskytnout výrobcům v Unii nové možnosti, jež jsou k dispozici výrobcům ve třetích zemí, je nutno povolit v EU nové enologické postupy za podmínek užívání stanovených OIV (použití enzymatických přípravků, přikyselení elektromembránovým procesem, použití chitosanu a chitin-glukanu, mezní hodnoty obsahu oxidu siřičitého v některých zvláštních vínech, změny požadavků na dimethylkarbonát nebo čištění u některých likérových vín)6. Vzrůstá poptávka po vinařských výrobcích se sníženým obsahem alkoholu a výrobce vína v EU tato nová možnost rozšířit nabídku značně zaujala. Až doposud právní předpisy některých členských států (např. Rakouska, Německa a dalších) označování těchto výrobků jako vína regulovaly. Chceme-li zabránit roztříštěnosti trhu EU, je třeba, aby EU v tomto ohledu vytvořila ucelenou a jednotnou politiku zaváděním a propagací nových druhů výrobků z révy vinné („nealkoholické víno“ a „částečně dealkoholizované víno“) v souladu s nedávno přijatým usnesením OIV o nealkoholických vínech. Provádění reformy rovněž ukázalo, že pravidla EU pro enologické postupy by měla být více harmonizována a zjednodušena, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž mezi výrobci vína v EU a transparentnost pro spotřebitele. Zejména: –
existuje několik minimálních hodnot skutečného obsahu alkoholu v % objemových v závislosti na druzích výrobků z révy vinné (např. 4,5 % objemového pro vína s CHOP/CHZO, 6 % objemových u jakostního aromatického šumivého vína, 7 % objemových u perlivého vína atd.), zatímco OIV stanoví pouze jediný minimální skutečný obsah alkoholu 8,5 % objemových, s možností snížení na 7 % objemových;
–
stejný nesoulad se projevuje u maximálního celkového obsahu alkoholu v závislosti na zóně (15 % objemových v zónách A, 20 % objemových v zónách C a pro některá vína s CHZO v zóně B a žádný maximální celkový obsah alkoholu u vín s CHOP vyrobených bez obohacení).
6
CS
Úř. věst. L 19, 21.1.2011, s. 1. Úř. věst. L 103, 13.4.2012, s. 38.
10
CS
A zjednodušena by mohla být i pravidla týkající se úplného vylisování vinných hroznů, včetně jeho kontroly, minimálního množství alkoholu obsaženého ve vedlejších výrobcích (příloha XVb nařízení o jednotné společné organizaci trhů) a destilace vedlejších výrobků. 8.
ZÁVĚRY
Reforma odvětví vína z roku 2008 konkurenceschopnosti výrobců vína v EU“.
byla
zaměřena
především
na
„zvýšení
Komise zastává názor, že reforma byla provedena úspěšně. Odstranění intervenčních opatření na trhu proběhlo bez podstatných problémů. Plochy vinic a produkce vína v EU se v posledních letech dále přizpůsobovaly poptávce. Podle nejnovějších údajů je trh poměrně stabilní, ceny se zlepšily a i přes nepřetržitý pokles vnitřní spotřeby neexistují v odvětví vína žádné důkazy o existenci strukturálního přebytku. Režim klučení a vnitrostátní programy podpory byly plně provedeny. Za přispění finančních prostředků EU bylo vyklučeno 161 164 ha vinic a zhruba 305 000 ha bylo restrukturalizováno. Široce využívána jsou další důležitá opatření, např. propagace a investice. Z nejnovějších dostupných obchodních údajů vyplývá, že vývoz do třetích zemí se od roku 2007 výrazně zvýšil a činí nyní více než 22 mil. hl (8,1 miliardy EUR – přičemž průměrná hodnota vývozu na hektolitr se zlepšila). První měsíce roku 2012 prokázaly mírné zvýšení i v porovnání se stejným obdobím v roce 2011. Zatímco na nové trhy se podařilo proniknout impozantním způsobem, podíly na jiných zahraničních trzích a dokonce i v některých členských státech v důsledku konkurence vín ze třetích zemí klesají. Komise je proto toho názoru, že pokračování reformy vinařství přispěje k posílení konkurenceschopnosti odvětví vína. Komise bude dále zkoumat možnosti zlepšení právních předpisů s cílem objasnit a upřesnit některé konkrétní otázky, zejména pokud jde o vnitrostátní programy podpory, politiku jakosti, označování a postupy vinifikace.
CS
11
CS
