EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 8.7.2016 COM(2016) 449 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 453/2008 o čtvrtletní statistice volných pracovních míst ve Společenství
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 453/2008 o čtvrtletní statistice volných pracovních míst ve Společenství 1.
ÚVOD
Statistika volných pracovních míst poskytuje informace o počtu pracovních míst, která nejsou v daném okamžiku obsazena. Odpovídá té části poptávky na trhu práce, která není uspokojena nabídkou pracovních sil, a poskytuje tedy klíčové informace o velikosti a struktuře nevyváženosti trhu práce. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 453/2008 ze dne 23. dubna 2008 o čtvrtletní statistice volných pracovních míst ve Společenství1 (dále jen „nařízení o statistice volných pracovních míst“) stanoví rámec pro tvorbu, předávání a vyhodnocování čtvrtletních statistik volných pracovních míst. Článek 10 nařízení o statistice volných pracovních míst požaduje, aby Komise do dne 24. června 2010 a poté každé tři roky předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva má posoudit kvalitu statistických údajů poskytnutých členskými státy i kvalitu evropských souhrnných ukazatelů a určit možné oblasti zlepšení. Toto je třetí zpráva, kterou Komise Evropskému parlamentu a Radě předkládá2. Vychází ze zkušeností shromážděných při čtvrtletním předávání údajů a z dokumentace poskytnuté členskými státy v ročních zprávách o kvalitě. Oddíl 2 této zprávy popisuje dosažený pokrok v provádění nařízení o statistice volných pracovních míst za poslední tři roky. V oddílu 3 je hodnocena kvalita statistik volných pracovních míst a oddíl 4 je zaměřen na evropské souhrnné ukazatele. V oddíle 5 jsou pak vyvozeny závěry a navrženy způsoby, jak v budoucnu ještě lépe naplnit očekávání uživatelů. 2.
PROVÁDĚNÍ
2.1.
Právní rámec
Za účelem doplnění obecného rámce stanoveného nařízením o statistice volných pracovních míst přijala Komise dvě prováděcí nařízení: – nařízení Komise (ES) č. 1062/20083, které vymezuje postupy očištění od sezonních vlivů, které se použijí od prvního čtvrtletí roku 2014, strukturu a obsah ročních zpráv o kvalitě, které předkládají členské státy Komisi, a dále lhůty pro předávání těchto zpráv; – nařízení Komise (ES) č. 19/20094, které vymezuje pojem volné pracovní místo, stanoví lhůty pro předávání údajů a specifikuje období, jichž se týká předání prvního souboru údajů.
1 2 3
4
CS
Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 234. Viz předchozí zpráva COM(2013) 571 ze dne 6. srpna 2013. Nařízení Komise (ES) č. 1062/2008 ze dne 28. října 2008, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 453/2008 o čtvrtletní statistice volných pracovních míst ve Společenství, pokud jde o postupy očištění od sezonních vlivů a zprávy o kvalitě (Úř. věst. L 285, 29.10.2008, s. 3). Nařízení Komise (ES) č. 19/2009 ze dne 13. ledna 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 453/2008 o čtvrtletní statistice volných pracovních míst ve Společenství,
2
CS
V příloze tohoto právního aktu jsou pak uvedeny země provádějící studie proveditelnosti a témata, jichž se tyto studie týkají. V souladu s výše uvedenými právními předpisy jsou všechny členské státy povinny počínaje prvním čtvrtletím roku 2010 dodávat časové řady údajů o počtu volných a počtu obsazených pracovních míst. Jsou povinny tak učinit nejpozději do 70 dnů od konce čtvrtletí. Kromě toho musí členské státy, jejichž počet zaměstnanců představuje více než 3 % celkového počtu zaměstnanců v EU, předávat údaje do 45 dnů od konce čtvrtletí. Členské státy musí uvádět počet volných pracovních míst a obsazených pracovních míst za všechny podnikatelské jednotky a za každou sekci klasifikace ekonomických činností NACE Revize 25. Pro malé podniky (vymezené jako jednotky s méně než 10 zaměstnanci) a sekce NACE O až S6 (hlavními činnostmi jsou zde veřejná správa, zdravotnické služby a vzdělávání) však nařízení o statistice volných pracovních míst stanoví, že členské státy, které mají potíže s poskytováním údajů, provedou studie proveditelnosti. Studie proveditelnosti provedly Dánsko, Španělsko, Francie, Itálie, Malta a Rakousko. Po těchto studiích proveditelnosti učinily Španělsko a Rakousko vzápětí kroky k pokrytí celé ekonomiky. Dánsko začalo shromažďovat údaje týkající se malých podniků, ale nerozšířilo statistiku volných pracovních míst na sekce NACE O až S (dále jen „veřejný sektor“). Malta rozšířila statistiku volných pracovních míst na veřejný sektor, nikoliv však na malé podniky. Ve Francii a Itálii nejsou zahrnuty ani malé podniky, ani veřejný sektor. 2.2.
Vývoj od poslední zprávy
Od druhé zprávy předložené Evropskému parlamentu a Radě v roce 2013 Komise přezkoumala možnost revize stávajících právních předpisů s cílem zlepšení pokrytí statistiky volných pracovních míst. Členské státy dále rozvinuly sběr a předávání údajů o statistice volných pracovních míst a Eurostat začal zveřejňovat čtvrtletní tiskové zprávy o statistice volných pracovních míst. Tyto aspekty jsou podrobněji popsány v odstavcích níže. 2.2.1.
Revize právních předpisů
Komise přezkoumala, zda je s ohledem na studie proveditelnosti možné navrhnout nový právní rámec, který by rozšířil uvádění údajů o volných pracovních místech na země, v nichž mezi tyto údaje nejsou zahrnuty veřejný sektor nebo malé podniky. Dospěla k závěru, že taková revize by se měla odehrát v širším kontextu revize právních předpisů upravujících statistku EU v oblasti podnikání (budoucí rámcové nařízení o integraci statistiky podniků – FRIBS). 2.2.2.
Údaje očištěné od sezonních vlivů
Podle článku 1 nařízení Komise (ES) č. 1062/2008 jsou členské státy povinny začít předávat údaje očištěné od sezonních vlivů poté, co budou předány dostupné časové řady s alespoň
5
6
CS
pokud jde o definici volného pracovního místa, referenční dny pro sběr údajů, specifikace předávání údajů a studie proveditelnosti (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 3). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1). Zahrnují: veřejnou správu a obranu, povinné sociální zabezpečení (sekce O), vzdělávání (sekce P), zdravotní a sociální péči (sekce Q), kulturní, zábavní a rekreační činnosti (sekce R) a ostatní činnosti jako činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost a poskytování ostatních osobních služeb (sekce S).
3
CS
16 sledovanými obdobími podle nařízení o statistice volných pracovních míst. Vzhledem k tomu, že prvním čtvrtletím bylo první čtvrtletí roku 2010, bylo nutné předložit údaje očištěné od sezonních vlivů do června 2014, kdy byly předloženy údaje pro referenční čtvrtletí, kterým bylo první čtvrtletí roku 2014. Je nutné přeložit údaje o volných a obsazených pracovních místech očištěné od sezonních vlivů alespoň pro jednotlivé/souhrnné sekce NACE B–E, F, G–I, J, K, L, M–N, O–Q, R–S. Členské státy, které nezaznamenaly ve svých řadách sezonní vliv, byly požádány, aby zaslaly tytéž řady dvakrát, a Eurostat zkontroloval v těchto případech absenci sezonního vlivu. Všechny členské státy s výjimkou Belgie, Finska a Švédska nyní předávají údaje o volných i obsazených pracovních místech očištěné od sezonních vlivů. Švédsko předkládá údaje očištěné od sezonních vlivů o volných pracovních místech, ale nikoliv o obsazených místech. Belgie a Finsko nepředložily údaje očištěné od sezonních vlivů, neboť změny v jejich vnitrostátní metodice statistik volných pracovních míst měly za následek přerušení časové řady. Belgie bude schopná předložit údaje očištěné od sezonních vlivů od června 2016 (referenční čtvrtletí: první čtvrtletí 2016) a Finsko od června 2017 (referenční čtvrtletí: první čtvrtletí 2017). Švédsko se zavázalo předat chybějící údaje očištěné od sezonních vlivů v červnu 2016. Pokud jde o země ESVO, Island, Norsko a Švýcarsko neposkytly údaje očištěné od sezonních vlivů a Lichtenštejnsko je pak z působnosti nařízení o statistice volných pracovních míst vyňato. Eurostat je v kontaktu se Statistickým úřadem ESVO. 2.2.3.
Tiskové zprávy
V červnu 2014 začal Eurostat zveřejňovat čtvrtletní tiskové zprávy o míře volných pracovních míst. Tato nová publikace klade větší důraz na statistiky volných pracovních míst a byla dobře přijata uživateli. Avšak někteří uživatelé včetně Evropské centrální banky uvedli, že je třeba, aby svou ekonomiku pokrývaly jako celek čtyři členské státy, které to dosud nedělají (Dánsko, Francie, Itálie a Malta). Rovněž požadovali, aby byly počet volných pracovních míst a míra volných pracovních míst zveřejňovány za všechny členské státy, eurozónu a Evropskou unii. Pokud jde o omezení zveřejňování počtu volných pracovních míst, situace se zlepšila. Irsko umožnilo zveřejňování těchto údajů od referenčního čtvrtletí, kterým bylo čtvrté čtvrtletí roku 2014. Francie a Itálie však vzhledem k pouze částečnému pokrytí ekonomiky tyto údaje stále nezveřejňují, což brání zveřejnění evropských souhrnných údajů. 3.
KVALITA
Kvalita se hodnotí na základě šesti hlavních aspektů vymezených v nařízení Komise (ES) č. 1062/2008, a sice: relevance, přesnost, včasnost/dochvilnost, soudržnost, porovnatelnost a dostupnost/srozumitelnost. 3.1.
Relevance
Sběr statistických údajů o volných pracovních místech je velmi relevantní, protože představuje jedinou statistiku měřící neuspokojenou poptávku na trhu práce. Čtvrtletní údaje o volných pracovních místech využívá Komise (Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění a Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti) a Evropská centrální banka za účelem sledování krátkodobého vývoje podnikatelských cyklů a trhu práce. Míra volných pracovních míst je jedním z hlavních
CS
4
CS
evropských hospodářských ukazatelů (PEEI)7, které jsou hlavním zdrojem informací pro analýzu a sledování krátkodobého cyklického hospodářského vývoje v Evropské unii, eurozóně a členských státech. Statistické údaje o volných pracovních místech se používají také pro strukturální analýzy založené na ukazatelích, které se provádějí v rámci strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropa 20208. Jeden z ukazatelů založený na statistikách volných pracovních míst byl zahrnut do společného hodnotícího rámce, což je srovnávací přehled používaný ke sledování pokroku v části strategie Evropa 2020 týkající se zaměstnanosti. Ukazatel založený na statistikách volných pracovních míst je zahrnut také do monitoru výsledků v oblasti zaměstnanosti, což je výběr klíčových výzev na trhu práce založených na proměnných společného hodnotícího rámce. Relevance statistik volných pracovních míst by se dále zvýšila, kdyby byly odstraněny stávající mezery v pokrytí sekcí NACE O až S a malých podniků. 3.2.
Přesnost
Pokud jde o uvedení přesnosti, počítají členské státy variační koeficient počtu volných pracovních míst (neočištěných od sezonních vlivů) a berou přitom v úvahu vlastnosti složení vnitrostátního vzorku. Variační koeficient vyjadřuje standardní chybu jako procento odhadovaného množství. Představuje měřítko variability odhadovaného počtu volných pracovních míst. Podle informací uvedených ve zprávách o kvalitě za referenční rok 2014 byl variační koeficient celkového počtu pracovních míst nižší než deset procent ve většině členských států s výjimkou Belgie, Bulharska, Kypru, Finska, Francie, Lotyšska a Španělska (alespoň v jednom ze čtyř provedených čtvrtletních šetření)9. Velikost vzorku a míra odpovědí značně ovlivňují přesnost odhadů. Podle zpráv o kvalitě byla velikost vzorku různá: od přibližně 1 300 společností na Maltě a 3 000 na Kypru do přibližně 75 000 v Německu (v průzkumu provedeném ve čtvrtém čtvrtletí) a 100 000 v Polsku. Míra odpovědí byla též velmi různorodá: od 17 % v Německu (v průzkumu provedeném ve čtvrtém čtvrtletí) a 42 % v Chorvatsku – v jediných dvou zemích s mírou nižší než 50 % (alespoň v jednom čtvrtletí) – do 99 % v Rumunsku. Revidované odhady jsou zvlášť významné pro uživatele a jsou významným hlediskem přesnosti. Situace se různí pro dva termíny zveřejňování míry volných pracovních míst. Bleskové odhady souhrnné míry volných pracovních míst pro eurozónu a EU-28, které se zveřejňují v termínu T+50 dnů, mohou být revidovány v termínu T+78 dnů, kdy jsou publikovány odhady. Ačkoliv bleskové údaje nezahrnovaly všechny země, revize u souhrnných údajů za eurozónu a EU-28 nepřekročily 0,1 procentního bodu. Navíc by mohly odhady zveřejněné v termínu T+78 dnů v případě eurozóny a EU-28 vyžadovat před zveřejněním další zprávy revizi. V praxi se ukázalo, že není nutné revidovat odhady o více než 0,1 procentního bodu s výjimkou jedné tiskové zprávy10, ve které Německo značně zrevidovalo své údaje. Míra volných pracovních míst v Německu byla zrevidována s ohledem na nově použitou metodu extrapolace.
7
8
9
10
CS
Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o statistice eurozóny „Cesty ke zlepšení metodiky pro statistiku eurozóny a ukazatele“, KOM(2002) 661. Sdělení Komise s názvem „EVROPA 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, KOM(2010) 2020. Viz metadata o statistice volných pracovních míst: http://ec.europa.eu/eurostat/cache/metadata/en/jvs_esms.htm Viz tisková zpráva Eurostatu 54/2016 ze dne 18. března 2016.
5
CS
3.3.
Včasnost a dochvilnost
Lhůtu, ve které členské státy poskytly údaje o statistice volných pracovních míst, lze obecně považovat za uspokojivou: 27 členských států poskytlo údaje včas, přičemž Řecko poskytlo údaje s mírným zpožděním (2–3 dny). V některých případech však vyvstala při předložení prvních údajů otázka kvality. Eurostat proto nemohl dále pokročit s včasným konečným zveřejněním údajů o statistice volných pracovních míst. 3.4.
Soudržnost a porovnatelnost
Soudržnost údajů o volných pracovních místech nelze kontrolovat přímo, protože neexistuje jiný harmonizovaný zdroj údajů shromažďovaných na evropské úrovni, který by měřil neuspokojenou poptávku na trhu práce. V mnoha zemích se sice počítají volná pracovní místa hlášená veřejným službám zaměstnanosti, ale použití těchto údajů pro kontrolu soudržnosti statistik volných pracovních míst je problematické, neboť jejich pokrytí je velmi nedostatečné a jsou založeny na vnitrostátních definicích. Počet obsazených míst, což je proměnná, která je součástí jmenovatele míry volných pracovních míst, lze porovnat s informacemi pocházejícími z jiných zdrojů, zejména s počtem zaměstnaných osob hlášených v rámci šetření pracovních sil. Porovnání a následná hodnocení rozdílů musí zohledňovat koncepční rozdíly mezi zdroji související se šetřením. Rozdíl mezi počtem zaměstnanců uvedeným v šetření pracovních sil a počtem obsazených míst uvedeným ve statistice volných pracovních míst obecně kolísá přibližně mezi -20 % a 20 %. Velmi vysoký záporný rozdíl (nižší než -40 %) ve statistice volných pracovních míst v případě Lucemburska lze vysvětlit významným dopadem přeshraniční práce, která vede k velkým nerovnostem mezi domácím pojetím trhu práce uvedeným v šetření pracovních sil a vnitrostátním pojetím (tj. včetně pracovních míst zastávaných nerezidenty). Kladný rozdíl vyšší než 30 % zaznamenalo Maďarsko a Rumunsko. Podle zprávy o kvalitě za rok 2014 předložené Maďarskem lze rozdíl vysvětlit skutečností, že statistiky volných pracovních míst nezahrnují společnosti zaměstnávající méně než 5 osob, zatímco šetření pracovních sil nadhodnocuje malé sektory (např. sekce NACE B) a veřejný sektor obecně. Rumunsko vysvětlilo, že šetření pracovních sil zahrnuje ozbrojené síly a neformální odvětví, zatímco statistika volných pracovních míst nezahrnuje osoby, jejichž pracovní smlouva je dočasně pozastavena (například osoby na mateřské dovolené, pečující o nemocné dítě, osoby na nemocenské nebo na neplacené dovolené, nebo osoby, které nevykonávají práci z jiných důvodů). Pokud jde o porovnatelnost, důležitým prvkem je referenční datum, k němuž se statistické údaje o volných pracovních místech v daném čtvrtletí shromažďují. Podle článku 2 nařízení Komise (ES) č. 19/2009 se upřednostňuje sběr údajů shromážděných na průběžném základě nebo v několika dnech během čtvrtletí. Tak tomu dosud ve většině členských států není. Doporučuje se proto, aby členské státy do budoucna shromažďovaly informace v několika dnech, čímž by se zajistilo, že odhady za celé čtvrtletí budou plně reprezentativní. Hlavní výzvou v oblasti srovnatelnosti pak je, aby všechny členské státy pokrývaly ve svých šetřeních o volných pracovních místech celou ekonomiku, tj. aby zahrnovaly také malé podniky a sekce NACE O až S. Jak bylo uvedeno výše v oddílech 2.2 a 2.3, čtyři členské státy tohoto cíle dosud nedosáhly. 3.5.
Dostupnost a srozumitelnost
Statistiky volných pracovních míst šíří Eurostat prostřednictvím svých obvyklých kanálů, tedy prostřednictvím on-line databází a stránek věnovaných vysvětlení statistik (Statistics
CS
6
CS
Explained) v rámci internetových stránek Eurostatu11. Na této internetové stránce jsou k dispozici aktuální informace o míře volných pracovních míst jak v evropském souhrnu, tak pro jednotlivé země, včetně grafů zachycujících vývoj v čase. Roční zprávy o kvalitě předkládané členskými státy umožnily Eurostatu aktualizovat metadata poskytovaná uživatelům. Údaje o míře volných pracovních míst tedy dobře splňují standardy dostupnosti a srozumitelnosti. 4.
EVROPSKÉ SOUHRNNÉ UKAZATELE
Souhrnná míra volných pracovních míst je zveřejňována, ale souhrnný počet pracovních míst nikoliv, neboť malé podniky a veřejný sektor jsou v nich zahrnuty pouze zčásti. Proto také Francie a Itálie dosud neumožnily zveřejnění počtu volných pracovních míst. Studie kvality provedené v některých zemích, které pokrývají celou ekonomiku, například porovnání počtu volných pracovních míst v malých podnicích s pracovními místy ve větších podnicích, ukázaly, že u větších podniků je obecně nižší míra volných pracovních míst než v malých podnicích. To může znamenat, že míra volných pracovních míst v EU a eurozóně je v současnosti mírně podhodnocena. Kromě této námitky lze evropské souhrnné ukazatele považovat za uspokojivé. Očištění od sezonních vlivů by mohlo poskytnout jasnější přehled o skutečných změnách v údajích EU. Eurostat zveřejní údaje o evropských souhrnných ukazatelích očištěné od sezonních vlivů v druhé polovině roku 2016. Evropské souhrnné ukazatele byly, jak je uvedeno v bodě 3.2 o přesnosti, obecně podrobeny drobným revizím. 5.
ZÁVĚRY
V posledních třech letech došlo k výraznému pokroku v provádění právních předpisů o statistice volných pracovních míst a ve vytváření spolehlivých statistik v oblasti volných pracovních míst. Většina členských států začala zejména předkládat údaje očištěné od sezonních vlivů, které pak Eurostat pravidelně zveřejňuje. V druhé polovině roku 2016 hodlá Eurostat zveřejnit údaje o evropských souhrnných ukazatelích očištěné od sezonních vlivů. Údaje o statistikách volných pracovních míst byly předány včas a evropské souhrnné ukazatele byly zveřejněny podle plánu, presto je možné se v příštích letech dále zlepšovat, pokud jde o včasnost. Zveřejněné evropské souhrnné ukazatele jak u bleskových, tak u konečných odhadů bývají předmětem pouze malých revizí. Eurostat začal zveřejňovat čtvrtletní tiskové zprávy o míře volných pracovních míst, v nichž je kladen větší důraz na statistiku volných pracovních míst a které jsou dobře přijímány uživateli statistik volných pracovních míst. Neúplné pokrytí však nadále zůstává hlavním důvodem, proč není využívání údajů o statistice volných pracovních míst rozsáhlejší. Je nanejvýš důležité, aby všechny členské státy ve svých čtvrtletních odhadech plně pokrývaly veřejný sektor a malé podniky. Lepší pokrytí by také umožnilo zveřejnění počtu volných pracovních míst pro evropské souhrnné ukazatele. 11
CS
Viz články na internetových stránkách Eurostatu: http://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/Job_vacancy_statistics a http://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/Job_vacancy_and_unemployment_rates_-_Beveridge_curve
7
CS
