ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 58 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Pátá zpráva o monitorování zemí západního Balkánu v období po liberalizaci vízového režimu v souladu s prohlášením Komise ze dne 8. listopadu 2010 (Text s významem pro EHP)

CS

CS

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Pátá zpráva o monitorování zemí západního Balkánu v období po liberalizaci vízového režimu v souladu s prohlášením Komise ze dne 8. listopadu 2010 (Text s významem pro EHP)

1.

ÚVOD

Od prosince 2009 se na občany Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska, kteří vlastní biometrické pasy, vztahuje bezvízový styk s členskými státy EU (s výjimkou Irska a Spojeného království) v souladu s nařízením č. 539/20011. Od prosince 2010 se bezvízový styk týká i občanů Albánie a Bosny a Hercegoviny. Bezvízový styk je jedním z hlavních úspěchů úsilí těchto zemí o integraci do Evropy. Ve svém prohlášení ze dne 8. listopadu 2010 na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci Komise zdůraznila, že všechny země západního Balkánu musí pokračovat v provádění opatření stanovených v plánu v oblasti víz, aby byla zachována integrita bezvízového režimu. Zavedla mechanismus monitorování v období po liberalizaci vízového režimu za účelem posouzení udržitelnosti reforem, které mají zajistit zachování integrity bezvízového režimu. Toto je pátá zpráva o monitorování v období po liberalizaci vízového režimu, která byla zveřejněna od roku 20102. Zpráva podává přehled o rozvoji mechanismu monitorování v období po liberalizaci vízového režimu, přezkoumává fungování bezvízového režimu a obsahuje doporučení týkající se reforem, které mají zabránit opakování problémů, jež od roku 2010 bezvízový režim doprovázely. 2.

POSÍLENÝ MECHANISMUS MONITOROVÁNÍ V OBDOBÍ PO LIBERALIZACI VÍZOVÉHO REŽIMU

Dialog mezi Komisí a zeměmi západního Balkánu týkající se bezvízového režimu probíhá v rámci procesu stabilizace a přidružení a v rámci přístupových jednání o kapitolách 23 a 24. Úředníci Komise v dubnu 2014 navštívili Albánii, v květnu, červenci a listopadu 2014 Bosnu a Hercegovinu, v listopadu 2013 Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, v únoru, březnu, červenci a říjnu 2014 Černou Horu a v únoru 2014 Srbsko. S pomocí odborníků z členských států ověřili pokrok a kvalitu reforem v oblasti bezvízového režimu. Další podrobnosti o těchto reformách jsou uvedeny v balíčku Evropské komise týkajícím se rozšíření z roku 20143. V prosinci 2012 začaly všechny země západního Balkánu s bezvízovým stykem předkládat Komisi pravidelné statistické údaje o migračních tocích do EU. V listopadu 2014 předložily země s bezvízovým stykem soubor popisných zpráv o krocích přijatých s cílem omezit nelegální migraci do EU. S pomocí sítě pro analýzu rizik v zemích západního Balkánu vydala agentura Frontex dosud 47 varovných zpráv. Její čtvrtletní analýzy rizik v zemích západního Balkánu shrnují nejnovější trendy v oblasti hraničních kontrol a nelegální migrace z regionu. Europol 1 2 3

Nařízení Rady (ES) č. 539/2001. Referenční čísla předchozích zpráv jsou: SEK(2011) 695, SEK(2011) 1570, COM(2012) 472 a COM(2013) 836. COM(2014) 700.

2

a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) rovněž vydávají měsíční zprávy o trendech azylu a výroční zprávu o situaci v oblasti azylu v EU. Tyto zprávy umožňují důkladné posouzení trendů v oblasti migrace ze zemí západního Balkánu a opatření přijatých členskými státy EU a zeměmi s bezvízovým stykem s cílem zabránit zneužívání azylu. 3.

FUNGOVÁNÍ

3.1

Přehled vývoje

BEZVÍZOVÉHO ČTVRTLETÍCH ROKU 2014

REŽIMU

V ROCE

2013

A

V PRVNÍCH

TŘECH

Počet žádostí o azyl podaných v EU a v zemích přidružených k Schengenu státními příslušníky pěti zemí západního Balkánu s bezvízovým režimem se od roku 2009, kdy došlo k liberalizaci vízového režimu, soustavně zvyšoval, přičemž nejvyšší byl v roce 2013, kdy bylo podáno 53 705 žádostí (viz obrázek 1)4. Počet žádostí podaných během prvních devíti měsíců roku 2014 byl o 40 % vyšší než v prvních devíti měsících roku 2013, což naznačuje, že rok 2014 může předčit veškeré dosavadní záznamy. Počet občanů zemí západního Balkánu s bezvízovým režimem jako procento z celkového počtu přijatých žádostí o azyl v EU a v zemích přidružených k Schengenu se od liberalizace vízového režimu rovněž zvýšil. Po rekordních 11,4 % v prvních třech čtvrtletích roku 2012 dosáhl jen v prvních devíti měsících roku 2014 výše 10,7 % (viz obrázek 2)5. Příliv žadatelů o azyl ze zemí západního Balkánu se stal celoročním fenoménem, přičemž mezi zimními špičkami v říjnu 2013 a říjnu 2014 byla zaznamenána řada méně výrazných špiček v lednu, březnu a červenci 2014 (viz obrázek 3). Počet žádostí o azyl mezi těmito zimními špičkami byl i nadále vysoký, což mělo za následek, že počet žádostí za první tři čtvrtletí roku 2014 představoval 87 % celkového počtu za celý rok 2013. Počet opakovaných žádostí – dvakrát nebo vícekrát podaných – jako procento z celkového počtu se od počátku roku 2013 rovněž zvýšil a v září 2014 dosáhl nového rekordu 37 % (viz obrázek 3). To znamená, že v tomto měsíci téměř čtyři z deseti žadatelů ze zemí západního Balkánu před tím, než znovu požádali o azyl, již dříve podali žádost o azyl v EU. Německo je i nadále největším příjemcem žádostí o azyl ze zemí západního Balkánu s bezvízovým režimem (obrázek 4)6. Jeho podíl na počtu přijatých žadatelů o azyl ze zemí západního Balkánu se zvýšil z 12 % v roce 2009 na 75 % v prvních devíti měsících roku 2014. Tento vývoj vedl Německo k tomu, aby v září 2014 přijalo právní předpisy, jež zařazují Srbsko, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a Bosnu a Hercegovinu na seznam bezpečných zemí původu7. Na to, aby bylo možné posoudit dopad tohoto opatření, je ještě příliš brzy. V říjnu 2014 se v Německu zvýšil počet žádostí o azyl ze všech zemí západního Balkánu s bezvízovým stykem, což signalizovalo začátek nové zimní vlny. Žádosti ve Švédsku mezitím zůstaly stabilní. Německá azylová reforma by časem mohla vést k výraznému přerozdělení toků žadatelů o azyl v celé EU. Celkově byli srbští občané v EU a v zemích přidružených k Schengenu i nadále největší skupinou žadatelů o azyl ze zemí západního Balkánu s bezvízovým stykem (42 % v roce 2013), i když jejich regionální podíl se od liberalizace vízového režimu snížil (viz obrázek 5). Občané Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Albánie dohromady představovali 21 % žadatelů o azyl ze zemí západního Balkánu v roce 2013, přičemž podíl žadatelů z Albánie 4 5 6 7

Zdroj: Eurostat Zdroj: Eurostat Zdroj: Eurostat Gesetz zur Einstufung weiterer Staaten als sichere Herkunftsstaaten und zur Erleichterung des Arbeitsmarktzugangs für Asylbewerber und geduldete Ausländer, 5. listopadu 2014.

3

stále stoupá a z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie od liberalizace vízového režimu klesá. Občané Bosny a Hercegoviny představovali dalších 14 % žadatelů o azyl ze zemí západního Balkánu v roce 2013 a jejich podíl se od liberalizace vízového režimu zvýšil. Podíl Černé Hory, jenž v roce 2013 činil 2 %, byl i nadále zanedbatelný. Občané Bývalé jugoslávské republiky Makedonie byli nejčastějšími žadateli o azyl v EU a v zemích přidružených k Schengenu v roce 2013 – na 1 000 obyvatel připadalo 5 žadatelů (viz obrázek 6). Albánští občané byli na druhém místě – na 1 000 obyvatel připadali 4 žadatelé. Občané Srbska, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory zaujali třetí, čtvrté a páté místo, přičemž na 1 000 obyvatel připadali v případě Srbska tři žadatelé, v případě Bosny a Hercegoviny dva žadatelé a v případě Černé Hory jeden žadatel. Zeměpisná souvislost mezi zeměmi původu a cílovými zeměmi se oproti předchozím rokům ještě více posunula směrem k Německu (viz obrázek 7). Dříve směřovala naprostá většina žadatelů ze Srbska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Bosny a Hercegoviny do Německa; většina žadatelů z Albánie podávala žádost ve Francii, Švédsku, Spojeném království nebo Belgii; žadatelé z Černé Hory směřovali do Francie, Lucemburska nebo Švédska. V roce 2014 se hlavní cílovou zemí pro státní příslušníky všech zemí západního Balkánu stalo Německo. Míra uznaných žádostí o azyl8 v celé EU a v zemích přidružených k Schengenu se u všech občanů ze zemí západního Balkánu s bezvízovým stykem i nadále snižovala, což naznačuje, že naprostá většina žádostí byla neopodstatněná (viz obrázek 8). Mezi těmito pěti zeměmi s bezvízovým stykem však v roce 2013 existovaly určité rozdíly. Míra uznaných žádostí o azyl klesla na 3,7 % u občanů Černé Hory, na 2,7 % u srbských občanů a na 1 % u občanů Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Naopak mezinárodní ochranu v EU a v zemích přidružených k Schengenu získalo 8,1 % albánských žadatelů a 5,9 % občanů Bosny a Hercegoviny, což znamená, že o něco vyšší podíl žádostí z těchto dvou zemí byl považován za hodný mezinárodní ochrany. Podle agentury Frontex poměr neodůvodněných žádostí o azyl a navracených osob zůstal v minulém roce blízko hodnoty 4:1 v pěti nejpostiženějších členských státech a zemích přidružených k Schengenu9. To znamená, že schopnost členských států vracet osoby, jež považují za nezpůsobilé pro mezinárodní ochranu, je i nadále omezená. Způsob navracení žadatelů se mezi hlavními cílovými státy nadále lišil: Německo a Švýcarsko repatriovaly většinu žadatelů prostřednictvím postupů nuceného návratu (s výjimkou zimních měsíců, kdy Německo nucené návraty zastavilo); Belgie, Lucembursko a Švédsko se rozhodly pro dobrovolnou metodu. Agentura Frontex ve své roční analýze rizik v zemích západního Balkánu pro rok 2014 určila dvě rizika v oblasti migrace, pokud jde o pohyb ze zemí západního Balkánu do EU: sekundární pohyb nelegálních migrantů vstupujících do EU na řecko-turecké hranici a procházejících přes země západního Balkánu a zneužívání bezvízového styku s EU ze strany státních příslušníků zemí západního Balkánu. První riziko se projevilo zejména nelegálním překračováním tzv. zelené hranice – hraničních úseků mezi hraničními přechody – mezi zeměmi západního Balkánu a na hranicích mezi nimi a EU; druhé riziko pak zneužíváním

8

9

Míra uznání je vypočtena jako procentuální podíl kladných rozhodnutí (přiznání postavení uprchlíka, doplňkové ochrany nebo humanitárního statusu) na celkovém počtu rozhodnutí v řízeních prvního stupně. Frontex, Post-Visa Liberalisation Monitoring Mechanism (Rozvoj mechanismu monitorování v období po liberalizaci vízového režimu), zpáva č. 46.

4

azylu, nelegálními pobyty v členských státech a paděláním dokladů státními příslušníky zemí západního Balkánu10. Agentura Frontex zjistila v roce 2013 27% nárůst nelegálního překračování hranic na zelených hranicích mezi zeměmi západního Balkánu a na hranicích mezi nimi a EU. Z přibližně 40 000 případů nelegálního překročení hranic se 22 000 týkalo neevropských migrantů procházejících přes západní Balkán a 18 000 státních příslušníků zemí západního Balkánu, včetně občanů Kosova.* K polovině všech odhalených neoprávněných překročení hranic došlo na srbsko-maďarské hranici, a to především v první polovině roku 2013. Je to pravděpodobně důsledek skutečnosti, že Maďarsko přestalo v první polovině roku 2013 s praxí zadržování žadatelů o azyl, což vedlo k mimořádnému nárůstu nelegálního překračování hranic a žádostí o azyl ze strany státních příslušníků třetích zemí, včetně občanů zemí západního Balkánu. Podle agentury Frontex se počet odhalených nelegálních pobytů občanů ze zemí západního Balkánu v EU v letech 2012 a 2013 zvýšil o 5 % na 38 300. Občané ze zemí západního Balkánu včetně občanů Kosova představovali v loňském roce 11 % všech odhalených případů v EU, přičemž v roce 2012 to bylo 10 %. Albánští, srbští a kosovští občané tvořili 42 %, 25 % a 16 % nelegálně pobývajících osob v EU v roce 2013. Více než polovinu všech odhalených případů hlásilo Řecko, Německo, Francie a Maďarsko. Agentura Frontex rovněž v roce 2013 18% zjistila nárůst padělání dokladů v EU. I přes 14% pokles počtu odhalených případů v roce 2013 Albánci nadále představovali největší skupinu státních příslušníků třetích zemí pokoušejících se vstoupit na území EU s padělanými doklady. Tvořili až 85 % státních příslušníků zemí západního Balkánu s padělanými doklady; po nich následovali srbští občané (8 %) a kosovští občané (4 %). Nejběžnějšími typy padělaných dokladů používaných albánskými cestujícími byly řecké a italské doklady totožnosti. 3.2

„Push“ faktory přispívající k zneužívání azylu a opatření k řešení tohoto problému

Nejčastějšími „push“ faktory vedoucími k přílivu žadatelů o azyl ze zemí západního Balkánu byly tyto: deprivace, nezaměstnanost, diskriminace, nedostatečný přístup ke zdravotní péči, sociálním dávkám a vzdělání a v případě Albánců „krevní msta“11. K řešení těchto problémů Komise v loňském roce doporučila zemím s bezvízovým stykem zvýšit cílenou pomoc poskytovanou menšinám, zejména Romům, posílit operativní spolupráci a výměnu informací se sousedními státy, členskými státy EU a příslušnými agenturami EU, vyšetřovat a stíhat osoby napomáhající k nelegální migraci; posílit hraniční kontroly v souladu se základními právy občanů a organizovat informační kampaně o bezvízovém režimu. Kroky v těchto oblastech podnikly všechny země západního Balkánu: –

Albánie dále organizovala řadu kampaní s cílem informovat občany o jejich právech a povinnostech v rámci bezvízového režimu. Mimoto značně zlepšila program pomoci pro Romy, zintenzivnila výstupní kontroly a vyšetřovala několik osob napomáhajících k nelegální migraci. Podle agentury Frontex se Albánii tím, že zavedla přísnější právní předpisy umožňující občanům změnit jméno pouze jednou a

10

Roční analýza rizik v zemích západního Balkánu pro rok 2014 provedená agenturou Frontex. Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova. Tyto otázky jsou podrobně popsány v publikaci úřadu EASO Žadatelé o azyl ze zemí západního Balkánu (Asylum Applicants from the Western Balkans) z roku 2013. Ke skutečným případům krevní msty v Albánii dochází jen velmi zřídka, avšak někteří žadatelé toho stále využívají jako záminky pro podání žádosti o azyl.

*

11

5

zakazující měnit jméno osobám, které v minulosti již porušily migrační pravidla, podařilo do prosince 2013 snížit počet žádostí z téměř 600 měsíčně v lednu 2013 na přibližně 35 měsíčně12; –

Bosna a Hercegovina uskutečnila několik mediálních kampaní informujících občany o jejich právech a povinnostech v rámci bezvízového režimu, a to i v obcích, z nichž pochází značný počet občanů cestujících do EU s cílem podat žádost o azyl. Rovněž uspořádala řadu setkání se zástupci hlavních cílových zemí, včetně Německa a Švédska, o tématu osob napomáhajících k nelegální migraci, zablokovala 22 nepovolených hraničních přechodů s Černou Horou a přijala akční plán na integraci Romů ve střednědobém horizontu. Přijala též dva akční plány v rámci strategie pro integraci Romů: jeden týkající se vzdělávacích potřeb Romů a jeden konkrétně zaměřený na zaměstnanost, bydlení a zdravotní péči. Kromě toho zintenzivnila své úsilí o vyřešení otázky bydlení Romů;

–

Bývalá jugoslávská republika Makedonie zlepšila integraci romské komunity v oblasti vzdělávání, evidence obyvatel, zaměstnanosti a zdravotní péče a se Srbskem a Kosovem otevřela společná centra pro prosazování práva, jež zorganizovala řadu společných hlídek. Zintenzivnila spolupráci s agenturou Frontex, zahájila sdílení informací prostřednictvím platformy Europolu SIENA a stíhala několik osob napomáhajících k nelegální migraci. Podle agentury Frontex Bývalá jugoslávská republika Makedonie výrazně posílila hraniční kontroly, což vedlo ke 41% zvýšení počtu odmítnutých výjezdů v roce 201313;

–

Černá Hora nadále prováděla přísné hraniční kontroly, včetně kontrol vyjíždějících osob, se sousedními státy, sladila svou strategii integrované správy hranic s modelem EU, uplatňovala své trestněprávní předpisy proti osobám napomáhajícím k nelegální migraci (to vedlo ke dvěma velkým policejním operacím proti 27 občanům), podepsala dohodu o operativní spolupráci s Europolem, začala nabízet stipendia pro romské studenty a zvýšila přijímací kapacity pro žadatele o azyl a nelegální migranty;

–

Srbsko zintenzivnilo program pomoci pro Romy, včetně oblasti zaměstnanosti, evidence obyvatel a posílení postavení místních samospráv v oblasti sociálního začlenění. Distribuovalo letáky a vytvořilo vládní internetovou stránku, která informuje občany o jejich právech a povinnostech v rámci bezvízového režimu, stíhalo několik osob napomáhajících k nelegální migraci a zlepšilo výměnu informací s nejvíce zasaženými zeměmi EU a zeměmi přidruženými k Schengenu. Ve své zprávě za rok 2014 agentura Frontex dále zdůraznila úspěch Srbska, pokud jde o přísnější hraniční kontroly14.

3.3

„Pull“ faktory přispívající k zneužívání azylu a opatření k řešení tohoto problému

Hlavní „pull“ faktory přispívající k zneužívání azylu osobami ze západního Balkánu se nezměnily. Jsou jimi přítomnost diaspory v přijímajících zemích, délka azylového řízení, výše pobíraných peněžitých dávek, přístup k žebrání nebo na nelegální trh práce a informovanost o míře uznání žádostí o azyl v minulosti. Můžeme uvést několik příkladů toho, jak se členské státy snažily zmírnit dopad těchto faktorů v roce 2013: –

12 13 14

Maďarsko v roce 2013 posílilo kontroly hranic se Srbskem, odepřelo vstup 5 400 srbským občanům, což je o 65 % více než v předchozím roce. Téměř tři čtvrtiny Roční analýza rizik v zemích západního Balkánu pro rok 2014 provedená agenturou Frontex. Roční analýza rizik v zemích západního Balkánu pro rok 2014 provedená agenturou Frontex. Roční analýza rizik v zemích západního Balkánu pro rok 2014 provedená agenturou Frontex.

6

zamítnutí vstupu Maďarsko vydalo z důvodu překročení doby povoleného pobytu, nesplnění podmínek týkajících se prostředků pro obživu nebo neschopnosti doložit účel pobytu. V loňském roce srbské pohraniční orgány odmítly umožnit vycestovat více než 6 500 srbským občanům, kteří nebyli schopni doložit účel svého pobytu v EU. Celkově zabránily pohraniční orgány obou zemí vstupu do schengenského prostoru téměř 5 z 1 000 cestujících, což je podstatně vyšší podíl než na kterémkoli jiném úseku vnějších hranic EU15; –

Německo revidovalo své azylové řízení dne 29. září 2014, přičemž zařadilo Bosnu a Hercegovinu, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a Srbsko na seznam bezpečných zemí původu. Vzhledem k tomu, že převážná většina žadatelů o azyl ze zemí západního Balkánu si v roce 2013 Německo zvolila jako svoji hlavní cílovou zemi, může mít tato legislativní změna vliv na rozdělení migračních toků ve střednědobém horizontu.

Několik členských států, včetně hlavních cílových zemí EU s výjimkou Švédska, přijalo vnitrostátní právní předpisy, které stanoví některé země západního Balkánu s bezvízovým režimem jako bezpečné země původu v souladu se směrnicí o azylovém řízení: –

Albánii, jejíž občané v roce 2013 žádali o azyl především ve Francii, Spojeném království, Německu, Švédsku a Belgii, považují za bezpečnou zemi původu Rakousko, Belgie, Francie, Lucembursko a Spojené království;

–

Bosnu a Hercegovinu, jejíž občané v roce 2013 žádali o azyl především v Německu, Francii, Švédsku a Švýcarsku, považují za bezpečnou zemi původu Rakousko, Belgie, Česká republika, Německo, Francie, Lucembursko a Spojené království;

–

Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, jejíž občané v roce 2013 žádali o azyl především v Německu, Belgii, Švédsku a Francii, považují za bezpečnou zemi původu Rakousko, Belgie, Česká republika, Německo, Francie, Lucembursko a Spojené království;

–

Černou Horu, jejíž občané v roce 2013 žádali o azyl především v Německu, Francii, Lucembursku a Švédsku, považují za bezpečnou zemi původu Rakousko, Belgie, Česká republika, Francie, Lucembursko, Slovensko a Spojené království;

–

Srbsko, jehož občané v roce 2013 žádali o azyl především v Německu, Švédsku, Belgii a Francii, považují za bezpečnou zemi původu Rakousko, Belgie, Česká republika, Německo, Francie, Lucembursko a Spojené království.

Používání konceptu bezpečné země původu by mělo být spojeno s dalšími opatřeními ke zmírnění zneužívání azylu. Úřad EASO shrnul další reformy, které úspěšně snížily zneužívání azylu v posledních letech při respektování základních práv žadatelů: –

návštěvy na vysoké úrovni v dotčených zemích a informační kampaně ve spolupráci s místními nevládními organizacemi a obcemi s cílem informovat občany o právech a povinnostech v rámci bezvízového styku, a to pomocí tištěných a elektronických médií;

–

pokračující operativní spolupráce s orgány dotčených zemí;

–

omezení peněžitých dávek, například kapesného a finanční pomoci při návratu, s cílem omezit finanční důvody pro zneužívání azylu;

–

zkrácení azylových řízení tím, že během období špiček posuzuje žádosti o azyl více pracovníků, nebo zavedením zrychleného řízení, které umožňuje rychlé vyřízení žádostí v období špiček nebo v případě občanů určitých zemí.

15

Roční analýza rizik v zemích západního Balkánu pro rok 2014 provedená agenturou Frontex.

7

3.4

Další vývoj v oblasti bezvízového režimu EU

Evropský parlament a Rada přijaly v červnu 2013 revidovanou směrnici o azylovém řízení (směrnice 2005/85/ES). Tento předpis, který vstoupí v platnost v červnu 2015, vytváří nové nástroje umožňující předcházet zneužívání azylového systému. Například omezuje právo žadatele zůstat v zemi, pokud jeho druhá žádost o azyl v porovnání s první žádostí neobsahuje žádné nové údaje nebo pokud je druhá žádost podána s cílem zabránit okamžitému vyhoštění žadatele. Podle směrnice lze omezení práva na setrvání v zemi použít rovněž u žadatelů, kteří podali třetí nebo další žádost o azyl. Tato pravidla nepředstavují výjimku ze zásady nenavracení, která musí být vždy dodržena. Evropský parlament a Rada rovněž změnily v prosinci 2013 nařízení o vízech (nařízení 539/2001), které zavádí mechanismus pozastavení osvobození od vízové povinnosti, který ve výjimečných případech umožňuje dočasně pozastavit bezvízový status státních příslušníků třetích zemí. Tento mechanismus se smí použít pouze jako dočasné opatření a pouze v mimořádné situaci. O aktivaci mechanismu pozastavení zrušení vízové povinnosti dosud žádný členský stát nepožádal. 4.

DALŠÍ KROKY

Naprostou většinu občanů zemí západního Balkánu s bezvízovým stykem představují osoby cestující v dobré víře a s legitimním účelem cesty do EU. Bezvízový režim splnil svůj účel: posílil mezilidské kontakty mezi zeměmi západního Balkánu a EU, včetně s diasporou v členských státech; zlepšil podnikatelské příležitosti a kulturní výměny a umožnil občanům zemí s bezvízovým stykem lepší poznávání EU. Všechny země západního Balkánu projevily přání pokračovat v provádění reforem, které jsou nezbytné k zachování bezvízového statusu jejich občanů. Zneužívání azylu má přesto od liberalizace vízového režimu i nadále negativní vliv na bezvízový režim. Situace zůstává neúnosná a vyžaduje reformy jak v zemích západního Balkánu s bezvízovým stykem, tak v nejvíce zasažených členských státech EU a státech přidružených k Schengenu. Komise všechny země západního Balkánu vyzývá, aby svůj politický závazek v souvislosti s bezvízovým stykem podpořily účinnými politikami v praxi. Každá země s bezvízovým stykem musí být schopna vykázat udržitelnou klesající tendenci, pokud jde o celkový počet přijatých žadatelů o azyl. Komise doporučuje všem zemím západního Balkánu s bezvízovým stykem nadále realizovat: 1)

zvýšení cílené pomoci poskytované menšinám, zejména Romům, ke zlepšení jejich dlouhodobé socioekonomické integrace prostřednictvím vzdělávacích programů, programů zaměstnanosti a programů odborného vzdělávání, včetně prováděním vnitrostátních strategií a využíváním domácí pomoci s podporou dostupné pomoci EU a dvoustranné pomoci nabízené členskými státy EU;

2)

posilování operativní spolupráce a výměny informací se sousedními zeměmi, členskými státy EU a státy přidruženými k Schengenu, Evropskou komisí a případně s agenturou Frontex, Europolem a úřadem EASO v oblasti správy hranic, migrace, azylu a zpětného přebírání osob v souladu s právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy;

3)

vyšetření osob napomáhajících k nelegální migraci a trestní stíhání osob, které umožňují zneužívání bezvízového režimu, v úzké spolupráci s donucovacími orgány členských států EU, států přidružených k Schengenu a Europolem; 8

4)

posilování hraničních kontrol při důsledném dodržování základních práv občanů a rozvíjení užší spolupráce s členskými státy EU, které mají přímou odpovědnost za správu vnějších hranic EU;

5)

zlepšení cílených informačních kampaní a osvětových kampaní, které mají občanům objasnit práva a povinnosti v rámci bezvízového styku, včetně informací o odpovědnosti za zneužití práv v rámci bezvízového režimu.

Komise rovněž doporučuje, aby ty členské státy EU a státy přidružené k Schengenu, které čelí největšímu přílivu neodůvodněných žádostí o azyl ze zemí ze západního Balkánu, uvážily přijetí dodatečných opatření v těchto oblastech: 1)

ve vhodných případech zvážit zjednodušení azylových řízení u občanů z pěti zemí západního Balkánu s bezvízovým stykem mimo jiné tím, že během období špiček posuzuje žádosti o azyl více pracovníků, nebo zavedením zrychleného řízení, které umožňuje rychlé vyřízení žádostí v období špiček nebo v případě občanů určitých zemí. Ve vhodných případech zvážit použití konceptu bezpečné země původu jako součásti reformy vnitrostátních azylových řízení;

2)

zvážit opatrnější a selektivnější používání peněžitých dávek, například kapesného a finanční pomoci při návratu, s cílem omezit finanční důvody k zneužívání azylu;

3)

organizovat návštěvy na vysoké úrovni v dotčených zemích a informační kampaně ve spolupráci s místními nevládními organizacemi a obcemi s cílem informovat občany o právech a povinnostech v rámci bezvízového styku, a to pomocí tištěných a elektronických médií;

4)

posílit operativní spolupráci a výměnu informací s orgány dotčených zemí, mimo jiné prostřednictvím styčných úředníků.

Komise bude i nadále posuzovat provádění těchto opatření prostřednictvím stávajícího mechanismu monitorování v období po liberalizaci vízového režimu a v roce 2015 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu.

9

5.

STATISTIKA

Obrázek 1: Žádosti o azyl podané státními příslušníky zemí západního Balkánu s bezvízovým stykem v EU a v zemích přidružených k Schengenu

Obrázek 2: Celkový počet žádostí o azyl v EU v zemích přidružených k Schengenu včetně podílu zemí západního Balkánu

10

Obrázek 3: Sezónnost žádostí o azyl ze západního Balkánu od roku 2009

Obrázek 4: Země EU a země přidružené k Schengenu s největším počtem žádostí o azyl ze zemí západního Balkánu

11

Obrázek 5: Rozdělení žadatelů o azyl ze zemí západního Balkánu v EU a v zemích přidružených k Schengenu

Obrázek 6: Tendence občanů zemí západního Balkánu žádat o azyl v EU a v zemích přidružených k Schengenu16

16

Vypočteno jako podíl počtu žádostí o azyl v EU a v zemích přidružených k Schengenu na velikosti populace.

12

Obrázek 7: Země EU a země přidružené k Schengenu s největším počtem žádostí o azyl ze zemí západního Balkánu

13

14

Obrázek 8: Míra uznaných žádostí o azyl ze zemí západního Balkánu v EU a v zemích přidružených k Schengenu

15