Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, obecně prospěšná společnost, Riegrova 1, Plzeň

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE

Pořizovatel: Plzeňský kraj, Škroupova 18, 306 13 Plzeň

Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, obecně prospěšná společnost, Riegrova 1, 306 25 Plzeň

Tým zpracovatele: Beneš Pavel Kopecký Miroslav Pešík Miroslav Svoboda Milan Straka Jaroslav Sýkora Marek Uhlík Filip Zelenka Robert

Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje

Části dokumentu: 1. Závěrečná zpráva

/57 stran/

2. Dodatek – popis opatření

/75 stran/

3. Přílohy

/9 příloh/

Zpracováno v období červen 2001 – duben 2002.

Program rozvoje Plzeňského kraje

NA VYPRACOVÁNÍ PROGRAMU ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE SE PODÍLELI Ćlenové Rady Plzeňského kraje Červený Václav Kadlec Jaroslav Kalčíková Olga Pokorný Karel Rampas Stanislav Stelzer Pavel Toman Jan Vilímec Vladislav Zimmermann Petr

1. zástupce hejtmana pro oblasti vzdělávání, školství a mládeže radní pro oblasti zdravotnictví a sociálních věcí radní pro oblasti kultury, památkové péče a cestovní ruch radní pro oblasti strategický marketing a informatiku zástupce hejtmana pro oblasti regionálního rozvoje, územního plánování a zemědělství radní pro oblasti dopravy a životního prostředí radní pro oblasti majetek a hospodářský rozvoj zástupce hejtmana pro oblasti ekonomika a finance hejtman Členové pracovních a odborných skupin

Aubrecht Vlastimil Báča Kamil Báčová Anna Balíček František Baloun Petr Beneš Erich Cvrk Miroslav Čechová Alena Čechová Radmila Čížek Pavel Čurka František Davídek Jiří Dokoupil Jaroslav Gregorová Iva Hejl Jaroslav Hofer Gerhard Hurt Miroslav Kadlec Karel Kalčík Jiří Krajdl Ladislav Králík Jaroslav Kraus Richard Křemenák Jiří Levá Ivana Macák Ladislav Mádr Zdeněk Machalíčková Eva Mec Evžen Michek Josef

Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Čtyřkoalice Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ČSSD Šance pro Jihozápad Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS ZESO Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Nezávislí Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Nezávislí Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Čtyřkoalice Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS, Šance pro Jihozápad Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Nezávislí Západočeská univerzita v Plzni Západočeská univerzita v Plzni Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje Západočeská univerzita v Plzni Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Neziskové organizace Neziskové organizace Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Nezávislí Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje KSČM Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje za Krajský úřad Plzeňského kraje (Okresní úřad Plzeň – jih) Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje KSČM Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS


Michek Josef Náhlík Petr Nový Jan Nový Miloš Paleček Karel Pelcl Petr Picka Libor Pihrt Miroslav Prosek Zdeněk Průcha Otakar Pruner Tomáš Přikryl Antonín Reiser Roman Rippelová Jiřina Salfický Rudolf Samcová Radmila Smutný Karel Straka Jaroslav Stupková Hana Šlajs Václav Štengl Karel Švojgr Jan Toman Václav Tomášková Jana Valentová Hana Vébr Václav Volenec Václav Vopat Pavel Vostrý Miroslav Votava Jan Vykopalová Miluše Zídek František Zoch Zdeněk

Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Čtyřkoalice Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Západočeská univerzita Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Neziskové organizace Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Čtyřkoalice Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje KSČM Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS za Krajský úřad Plzeňského kraje (Okresní úřad Klatovy) Neziskové organizace Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ČSSD Krajský úřad Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ČSSD Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Nezávislí Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Šance pro Jihozápad Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ČSSD Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ČSSD Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje KSČM Sdružení vlastníků obecních lesů Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Nezávislí Krajský úřad Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje KSČM Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Čtyřkoalice Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Čtyřkoalice Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS za Krajský úřad Plzeňského kraje (Útvar koncepce a rozvoje města Plzně) Lékařská fakulta UK v Plzni


NA VYPRACOVÁNÍ VÝCHOZÍHO NÁVRHU PROGRAMU ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE SE PODÍLELI Členové Regionální koordinační skupiny Plzeňského kraje Burián Vladimír Červený Václav Chochole Emil Kondr Pavel Leščinský Jiří Löffelman Jan Mastný Jan Petrů Ivan Picek Miloš Potůčková Čestmíra Rampas Stanislav Salivar Jaroslav Sumcov Petr Šneberger Jiří Štengl Karel Trčka Václav Treml Václav Uhlík Filip Vrzala Karel Wagner Jiří

předseda, Okresní agrární komora Tachov přednosta, Okresní úřad Plzeň-jih ředitel, Útvar koncepce a rozvoje města Plzeň starosta, město Starý Plzenec přednosta, Okresní úřad Plzeň-sever starosta, město Kdyně starosta, obec Chrást přednosta, Okresní úřad Klatovy ředitel, Regionální rozvojová agentura Šumava ředitelka, Český statistický úřad divize Plzeň starosta, obec Ejpovice přednosta, Okresní úřad Rokycany ředitel, Hospodářská komora Plzeň primátor, město Plzeň vedoucí referátu regionálního rozvoje, Okresní úřad Domažlice starosta, město Horažďovice vedoucí, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR reg. Pracoviště Plzeň ředitel, Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje starosta, město Planá u Mariánských Lázní přednosta, Okresní úřad Tachov Členové pracovních a odborných skupin

Bartošová Libuše Beran Jiří Braunová Michaela Čadek Pavel Čermák Vladimír Červený Josef Čížek Pavel Dekoj Emilián Fluxa Zdeněk Hinterholzinger Jan Horáková Eva Hubený Pavel Chaloupka Josef Janová Radka Jelínek František Kaiserová Jana Klementová Jana Krajdl Ladislav Kupka Jiří Látka Jan

vedoucí laboratoře, Městská hygienická stanice Plzeň vedoucí referátu životního prostředí, Okresní úřad Domažlice ředitelka střediska, Agentura ochrany přírody a krajiny vedoucí oddělení referátu reg. Rozvoje, Okresní úřad Tachov ředitel, Další vzdělávání dospělých vedoucí referátu regionálního rozvoje, Okresní úřad Tachov starosta, město Spálené Poříčí vedoucí referátu kultury, Okresní úřad Tachov ředitel, Ředitelství silnic a dálnic ČR správa Plzeň Ministerstvo zemědělství ČR územní odbor Domažlice ředitelka, Úřad práce Plzeň-sever Národní park Šumava ředitel, České dráhy, Obchodně provozní ředitelství v Plzni vedoucí referátu regionálního rozvoje, Okresní úřad Rokycany přednosta, Ministerstvo životního prostředí ČR územní odbor Plzeň vedoucí oddělení referátu reg. Rozvoje, Okresní úřad Domažlice ředitelka, Business Innovation Centre Plzeň vedoucí, Diecézní charita Plzeň vedoucí referátu životního prostředí, Okresní úřad Rokycany starosta, město Domažlice


Líbal Vladimír Macák Ladislav Machalíčková Eva Mazín Václav Michalec Miloslav Michek Josef Mirvald Stanislav Mudra Oldřich Němeček Karel Nikl Ivan Novotný Zdeněk Osvald Petr Oulík Zdeněk Pabián Jiří Pelcl Petr Perlík Jaroslav Picka Libor Průcha Otakar Pruner Tomáš Regentová Miloslava Regner Miroslav Rippelová Jiřina Rosenberg Josef Roubal Zdeněk Roušal Vít Sumcov Petr Šilpoch Karel Tittelbachová Šárka Trčka Václav Válová Miroslava Vernerová Květa Vostracká Irena Vrzala Karel

vedoucí odboru kultury, město Plzeň starosta, město Tachov vedoucí referátu životního prostředí, Okresní úřad Plzeň-jih vedoucí Pozemkového úřadu, Okresní úřad Plzeň-jih vedoucí referátu regionálního rozvoje, Okresní úřad Plzeň sever starosta, město Nepomuk vedoucí katedry, Pedagogická fakulta Západočeské univerzity starosta, město Kožlany zástupce ředitele, Vodohospodářský podnik, s.r.o. vedoucí referátu kultury, Okresní úřad Klatovy ředitel, Úřad práce Plzeň-město manager Europracoviště, město Plzeň ředitel, Školský úřad Plzeň-město ředitel, Úřad práce Domažlice manager, Centrum pro komunitní práci Západní Čechy starosta, město Hrádek starosta, město Bělá nad Radbuzou vedoucí referátu regionálního rozvoje, Okresní úřad Klatovy manager, Centrum pro komunitní práci Západní Čechy vedoucí oddělení referátu reg. Rozvoje, Okresní úřad Plzeň-jih ředitel, ČMZRB pracoviště Plzeň starostka, město Sušice prorektor, Západočeská univerzita v Plzni Český hydrometeorologický ústav pobočka Plzeň Spolek přátel místních drah ředitel, Hospodářská komora Plzeň vedoucí, Ministerstvo zemědělství ČR územní odbor Plzeň zástupkyně starosty, město Starý Plzenec starosta, město Horažďovice zástupkyně starosty, obec Olbramov vedoucí referátu soc. věcí a zdravotnictví, Okresní úřad Rokycany vedoucí oddělení, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně starosta, město Planá

Pořizovatelé a zpracovatelé si dovolují poděkovat všem uvedeným i neuvedeným pracovníkům veřejné správy, zástupcům podnikatelského sektoru, nevládních neziskových organizací za jejich pomoc při přípravě návrhu Programu rozvoje Plzeňského kraje. Bez jejich účasti by nebylo možno dokument zpracovat v požadovaném termínu a kvalitě.


OBSAH ÚVOD…... ……………………………………………………………………………………………. 3

1. Sociálně-ekonomická analýza.............................................................................................. 5 1.1. Geografická poloha ................................................................................................................... 5 1.2. Obyvatelstvo, bydlení a osídlení............................................................................................... 5 1.2.1. Obyvatelstvo ....................................................................................................................... 5 1.2.2. Bydlení ................................................................................................................................ 7 1.2.3. Osídlení ............................................................................................................................... 7 1.3. Ekonomika ................................................................................................................................. 8 1.3.1. Výkonnost ekonomiky ........................................................................................................ 8 1.3.2. Struktura ekonomiky........................................................................................................... 9 1.3.3. Malé a střední podnikání................................................................................................... 11 1.3.4. Cestovní ruch .................................................................................................................... 11 1.3.5. Předpoklady dalšího hospodářského rozvoje .................................................................... 12 1.3.6. Trh práce ........................................................................................................................... 13 1.4. Občanská vybavenost.............................................................................................................. 14 1.4.1. Školství.............................................................................................................................. 14 1.4.2. Zdravotnictví..................................................................................................................... 15 1.4.3. Sociální péče ..................................................................................................................... 16 1.4.4. Kultura .............................................................................................................................. 17 1.4.5. Sport a rekreace................................................................................................................. 17 1.4.6. Společenství občanů.......................................................................................................... 18 1.5. Doprava a technická infrastruktura...................................................................................... 18 1.5.1. Doprava............................................................................................................................. 18 1.5.2. Technická infrastruktura ................................................................................................... 19 1.6. Životní prostředí...................................................................................................................... 20 1.6.1. Krajina a lesy .................................................................................................................... 20 1.6.2. Ovzduší a hluk .................................................................................................................. 20 1.6.3. Voda .................................................................................................................................. 21 1.6.4. Ochrana půd a těžba nerostných surovin .......................................................................... 21 1.6.5. Nakládání s odpady ........................................................................................................... 21 1.6.6. Společenské souvislosti ochrany životního prostředí........................................................ 22

2. SWOT analýza.................................................................................................................... 23 3. Popis rozvojového programu ............................................................................................ 25 3.1. Globální cíl............................................................................................................................... 25 3.2. Problémové okruhy a specifické cíle...................................................................................... 25 3.3. Principy řešení strategické části............................................................................................. 27 3.4. Popis problémových okruhů .................................................................................................. 29 3.4.1. Problémový okruh: EKONOMIKA .................................................................................. 29 3.4.2. Problémový okruh: LIDSKÉ ZDROJE............................................................................. 29 3.4.3. Problémový okruh: ÚZEMNÍ ROZVOJ ........................................................................... 30 3.4.4. Problémový okruh: VENKOV.......................................................................................... 31 3.4.5. Problémový okruh: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.................................................................... 32 3.5. Stručná charakteristika opatření........................................................................................... 33 3.5.1. Problémový okruh: EKONOMIKA .................................................................................. 33 3.5.2. Problémový okruh: LIDSKÉ ZDROJE............................................................................. 34 3.5.3. Problémový okruh: ÚZEMNÍ ROZVOJ ........................................................................... 36 3.5.4. Problémový okruh: VENKOV.......................................................................................... 37 3.5.5. Problémový okruh: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.................................................................... 38


4. Odvětvové a územní priority rozvoje kraje ..................................................................... 40 4.1. Odvětvové priority .................................................................................................................. 40 4.1.1. Priorita: Ekonomický rozvoj ............................................................................................. 41 4.1.2. Priorita: Konkurenceschopnost kraje ................................................................................ 41 4.1.3. Priorita: Vzdělávání pro potřeby praxe ............................................................................. 42 4.1.4. Priorita: Bydlení................................................................................................................ 42 4.1.5. Priorita: Rozvoj občanské vybavenosti............................................................................. 43 4.1.6. Priorita: Rozvoj společenství občanů................................................................................ 43 4.1.7. Priorita: Harmonický rozvoj území................................................................................... 44 4.1.8. Priorita: Dopravní obslužnost ........................................................................................... 44 4.1.9. Priorita: Dopravní a technická infrastruktura.................................................................... 45 4.1.10. Priorita: Internet a informační systémy........................................................................... 45 4.1.11. Priorita: Nakládání s odpady........................................................................................... 46 4.1.12. Priorita: Obnova přirozených procesů v krajině ............................................................. 46 4.2. Územní priority ....................................................................................................................... 47

5. Finanční rámec Programu................................................................................................. 48 5.1. Úvod.......................................................................................................................................... 48 5.2. Dosavadní zdroje finanční podpory regionálního rozvoje .................................................. 48 5.3. Dosavadní výše podpory regionálního rozvoje Plzeňského kraje....................................... 49

6. Zásady pro přípravu a realizaci Programu .................................................................... 51 6.1. Legislativní východiska........................................................................................................... 51 6.2. Zásady přípravy a aktualizace Programu rozvoje Plzeňského kraje................................. 52 6.3. Základní způsoby realizace Programu................................................................................ 52 6.3.1. Získávání finanční podpory rozvojových aktivit ze zdrojů EU ........................................ 53 6.3.2. Získávání podpory ze zdrojů ČR....................................................................................... 53 6.3.3. Využívání vlastních finančních zdrojů kraje pro realizaci Programu ............................... 53 6.4. Soulad Programu rozvoje Plzeňského kraje s dalšími koncepčními dokumenty............ 54 6.4.1. Dokumenty pro realizaci regionální politiky státem ......................................................... 54 6.4.2. Programové dokumenty pro využívání podpory EU......................................................... 55 6.4.3. Krajské koncepční dokumenty.......................................................................................... 55 Seznam použitých podkladů.......................................................................................................... 56


Úvod

ÚVOD Program rozvoje Plzeňského kraje je komplexní sociálně-ekonomický rozvojový dokument kraje. Je nástrojem krajské samosprávy k rozhodování o způsobech stimulace ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje na území kraje. Programy rozvoje jsou součástí soustavy strategických a programových dokumentů pro realizaci regionální politiky v ČR. Realizace regionálního rozvoje na úrovni kraje vychází z platné legislativy, především ze Zákona o krajích a Zákona o podpoře regionálního rozvoje. Zákon o krajích č. 129/2000 Sb. ukládá krajům pečovat o všestranný rozvoj svého území a především v rámci samostatné působnosti zajišťovat komplexní územní rozvoj. Zastupitelstvo kraje ve své samostatné působnosti schvaluje program rozvoje územního obvodu kraje, zajišťuje jeho realizaci a kontroluje jeho plnění. Zákon o podpoře regionálního rozvoje č. 248/2000 Sb., navazující na zákon o krajích, shrnuje vhodnou strukturu programu rozvoje územního obvodu kraje a podrobně definuje oblasti, na které by podpora regionálního rozvoje měla být zaměřena. Z těchto legislativních východisek je možné shrnout oblasti, kterým by měla být v rámci Programu rozvoje Plzeňského kraje věnována pozornost a kterými by se měl tento dokument zabývat ve své analytické i návrhové části. Oblast ekonomického rozvoje rozvoj podnikání, s cílem zlepšení hospodářské struktury a vytváření nových nebo stabilizaci ohrožených pracovních míst, rozvoj lidských zdrojů a další opatření v oblasti trhu práce, například zvyšování kvalifikace, zabezpečování vzdělávání a rekvalifikací, zajišťování souladu dosaženého vzdělání a kvalifikace s potřebami trhu práce a hospodářského a sociálního rozvoje regionu, výzkum a technologický vývoj přispívající k celkovému rozvoji regionu se zřetelem na podporu zavádění nových technologií a inovací a posilování kapacit výzkumu a vývoje tam, kde je to pro rozvoj regionu nutné, rozvoj cestovního ruchu. Oblast rozvoje infrastruktury zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti. Oblast rozvoje lidských zdrojů a občanské vybavenosti rozvoj tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče, pokud vytváří nová pracovní místa, rozvoj občanské vybavenosti, včetně zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež a aktivity občanů v jejich volném čase, rozvoj služeb s cílem uspokojování potřeb občanů v únosně dostupné vzdálenosti, rozvoj služeb sociální péče a sociální pomoci, zajištění dostupnosti a zlepšování úrovně poskytování zdravotnických služeb. Oblast ochrany životního prostředí opatření k ochraně životního prostředí, omezování vlivů narušujících krajinu a udržení kulturní krajiny, provádění pozemkových úprav.

-3-


Úvod

Program rozvoje územního obvodu kraje obsahuje zejména: analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje, vymezení regionů uvnitř územního obvodu kraje, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na jeho vyvážený rozvoj, spolu s uvedením problémových oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v samostatné působnosti kraje. Program rozvoje územního obvodu kraje je střednědobý, taktický dokument, který konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě opatření a aktivit, určuje jejich konkrétní nositele a stanoví možný způsob realizace. Program rozvoje využívá kromě finančních nástrojů i nástroje nefinanční povahy, jako jsou politika, organizační opatření a legislativa nebo politická podpora při doporučení pro ústřední správní úřady v zájmu kraje. Program rozvoje územního obvodu Plzeňského kraje (dále jen Program rozvoje Plzeňského kraje) byl vytvořen Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje, o.p.s. ve spolupráci s krajskou samosprávou a se zástupci odborných institucí a sociálních partnerů v Plzeňském kraji. Dokument navazuje na Strategii rozvoje Plzeňského kraje (1998) a Regionální operační program NUTS II Jihozápad (1999).

-4-


Sociálně-ekonomická analýza

1. Sociálně-ekonomická analýza 1.1. Geografická poloha Plzeňský kraj tvoří střední a jižní část bývalého Západočeského kraje. Území kraje tvoří sedm okresů – Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov. Kraj sousedí na severozápadě s Karlovarským, na severu s Ústeckým, na severovýchodě se Středočeským a na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší hranici má na jihozápadě se SRN (Bavorskem). Plzeňský kraj se vyznačuje rozmanitými přírodními podmínkami. Tato pestrost je podmíněna především krajinným reliéfem. Dominantním přírodním fenoménem je pásmo pohraničních pohoří na jihozápadě (Šumava a Český les) a Plzeňská kotlina na severovýchodě kraje, kde vzniklo silné centrum Plzeň. Ostatní území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny. Přírodní podmínky významně ovlivnily vývoj urbanizace území. Plzeňský kraj má strategicky významnou polohu na dopravním spojení východní a západní Evropy (IV. A větev IV. transevropského multimodálního koridoru Norimberk – Praha). Úlohu významného silničního i železničního uzlu nadregionálního významu plní město Plzeň. Téměř dokončena je dálnice D5 Praha – Plzeň – Rozvadov vyjma obchvatu Plzně. Také dopravní síť regionu je výrazně ovlivněna reliéfem krajiny. Je uspořádaná radiálně s orientací na Plzeň. Hraniční pohoří tvoří dopravní bariéru, přesto lze počet hraničních přechodů s Německem hodnotit jako vyhovující. Hlavním centrem kraje je Plzeň, která svou velikostí (170 tisíc obyvatel) výrazně převyšuje ostatní města. Svými funkcemi ovlivňuje prakticky celé území kraje, zejména však jeho centrální část. Okresy v jižní a západní části (Klatovy, Domažlice a Tachov) jsou samostatnější a jejich vazba na Plzeň se projevuje až na vyšší úrovni. Je patrná i sílící vazba regionu k Praze. Charakteristickým rysem je relativně řídké zalidnění – kraj má druhou nejnižší hustotu obyvatel v republice. Hlavní příčinou je mimořádně nízká hustota zalidnění v příhraničních okresech. Plzeňský kraj má dobré přírodní i kulturně-historické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Tento potenciál však dosud není využíván tak jako v některých sousedních krajích, jako např. Karlovarském nebo Jihočeském. Z hlediska životního prostředí je možno region hodnotit příznivě s vědomím značných rozdílů mezi průmyslovou centrální oblastí a zachovalými příhraničními oblastmi. Nejožehavějšími problémy jsou ochrana vod a řešení střetů mezi ochranou krajiny a těžbou, dopravou nebo jinými rozvojovými aktivitami v území. Sousedství Bavorska, jednoho z nejvyspělejších regionů EU s podobnými přírodními podmínkami, vyvolává potřebu zmírňování přeshraničních socio-ekonomických rozdílů před vstupem do EU. Od roku 1993 okresy Domažlice, Klatovy a Tachov využívají evropského programu podpory přeshraniční spolupráce. Města a obce příhraničních území na české a německé straně vytvářejí Euroregiony Šumava – Bavorský les – Mühlviertel a Egrensis.

1.2. Obyvatelstvo, bydlení a osídlení 1.2.1. Obyvatelstvo Plzeňský kraj se počtem obyvatel řadí mezi menší kraje, na počtu obyvatel České republiky se podílí zhruba 5,4%. Území je poměrně řídce zalidněné. Po Jihočeském kraji je druhým nejřidčeji zalidněným krajem v České republice. Více než 30% obyvatelstva kraje je

-5-



koncentrováno do města Plzně, které má v rámci osídlení západní části Čech výrazně dominantní postavení. Zbývající okresy kraje lze považovat za řídce osídlené. Věkové složení obyvatelstva Plzeňského kraje je ve srovnání s údaji za celou republiku méně příznivé a navíc existují velké meziokresní rozdíly z hlediska skladby populace. Index stáří (počet obyvatel ve věku 60 a více let na 100 obyvatel ve věku 0 – 14 let) dosahuje nejvyšších hodnot v okresech Plzeň-město (142,6), Rokycany (128,7) a Plzeň-jih (125,6), zatímco v okresu Tachov pouze 81,8. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBYVATELSTVU A ROZLOZE PLZEŇSKÉHO KRAJE v roce 2000 Rozloha 7561 km2 Počet obyvatel 551281 Podíl obyvatelstva ve věku: 0 – 14 let 15,7 % 15 – 59 let 65,2 % 60 a více let 19,1 % Počet obyvatel na 1 km2 73 Počet obcí 505 Počet částí obcí 1539 Podíl městského obyvatelstva (obce se statutem města) 67,3 % Podíl obyvatelstva ve městech s 10 000 a více obyvateli 43,6 % Pramen: ČSÚ.

Také vývoj počtu obyvatel v letech 1991-2000 je v Plzeňském kraji méně příznivý (pokles o 1,1%), než je vývoj celostátní (pokles o 0,4%). Z okresů Plzeňského kraje zaznamenaly ve stejném období přírůstek obyvatelstva pouze Tachov (2,2%) a Plzeň-sever (0,8%) a nejvyšší ztráty byly zjištěny u okresů Plzeň-město (-3,3%) a Klatovy (-1,7%). Snižování populační velikosti kraje je způsobeno poměrně vysokým úbytkem obyvatelstva přirozenou měnou, ke kterému docházelo ve všech okresech s výjimkou Tachova. Okres Tachov se díky vyššímu podílu obyvatelstva mladších věkových skupin řadí mezi okresy s nejvyšší intenzitou přirozeného přírůstku obyvatelstva v republice. K přirozenému úbytku obyvatelstva všech ostatních okresů v kraji však dochází ve srovnání s celostátním průměrem výrazně rychlejším tempem. Plzeňský kraj jako celek získává nové obyvatelstvo stěhováním, a to především z Karlovarského kraje a ze západní části Ústeckého kraje. Migrační zisk však nestačí nahradit přirozený úbytek obyvatelstva. Přírůstky stěhováním jsou zaznamenány u většiny okresů v kraji. V Plzni docházelo k výrazným migračním ztrátám po roce 1995, současně byly zaznamenány zvýšené přírůstky obyvatelstva migrací u okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever. Tento vývoj souvisí s útlumem bytové výstavby v Plzni a se zvýšením rozdílu v cenách bydlení ve městě a v okolních okresech. Většina migračních pohybů obyvatelstva se odehrává v rámci kraje a nedochází k odlivu obyvatel do jiných regionů. Stěhování obyvatelstva Plzně do okolních okresů, ke kterému dochází ve druhé polovině devadesátých let, je pravděpodobně dočasným jevem a s oživením bytové výstavby ve městě bude slábnout. Současná snížená migrační mobilita obyvatelstva je celorepublikovým jevem a její zvýšení lze očekávat v souvislosti s dalším rozvojem trhu s byty. Vzhledem k věkovému složení populace a nízké porodnosti lze v nejbližších letech očekávat pokračování tendence úbytku obyvatelstva přirozenou měnou i celkového poklesu počtu obyvatelstva Plzeňského kraje. Vývoj obyvatelstva kraje bude podle posledních projekcí nadále méně příznivý než vývoj celostátní. Aby se kraj stal atraktivnější pro vyšší migraci osob z jiných oblastí republiky, je nutno věnovat pozornost celkovému zlepšení

-6-



životních podmínek obyvatelstva, podporovat vznik nových pracovních příležitostí a rozšíření nabídky bydlení.

1.2.2. Bydlení Podle předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 je v Plzeňském kraji z celkového počtu 121 160 domů 21,2 % neobydleno. Více než 85 % obydlených domů tvoří rodinné domy. V okresech Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany tvoří rodinné domy více než 90 %. Od roku 1991 došlo k nárůstu celkového počtu bytů o 7,2 %, počet trvale obydlených bytů se zvýšil o 2,8 %. Z celkového počtu bytů 243 862 je jich v kraji 14,4 % neobydlených, což je o 2 % více než průměr v ČR. Poměrně vysoký nárůst počtu neobydlených bytů v uplynulých 10 letech byl způsoben zvýšením počtu bytů sloužících k rekreaci o 32,9 % a bytů nezpůsobilých k bydlení o 123,8. Významný podíl na nárůstu podílu neobydlených bytů má i nové zařazení bytů obydlených přechodně (6764) do kategorie neobydlených bytů. Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 dosud neumožňují vyhodnotit některé další charakteristiky bytového fondu v Plzeňském kraji, např. stáří nebo vybavenost bytů. Intenzita bytové výstavby v letech 1995 až 2000, posuzovaná dle průměrného počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok, dosahovala v Plzeňském kraji hodnoty 1,84, což je mírně příznivější stav než v České republice (1,76). Velmi nízké počty bytů však byly dokončovány v okresech Plzeň-město (1,01 bytů/1000 obyv./rok) a Rokycany (1,21). Na základě projekce počtu cenzových domácností by měl v Plzeňském kraji v období let 2000-2005 vzrůst počet domácností o 5,1 tis. Další byty budou zapotřebí pro řešení lokálních disproporcí mezi nabídkou a poptávkou po bydlení, jako náhrada za odpad bytového fondu nebo pro osoby stěhující se do kraje z jiných oblastí. Jednotlivá města a obce by měly na základě znalostí místních podmínek a potřeb podporovat rozvoj bydlení zajištěním dostatku rozvojových ploch pro bydlení v souladu s územně plánovací dokumentací a podporou výstavby technické infrastruktury.

1.2.3. Osídlení Plzeňský kraj je tvořen 7 okresy s 505 obcemi, které se dále člení na 1539 sídelních jednotek (částí obcí). Průměrná rozloha obcí (14,97 km2) je větší než celostátní průměr (12,60 km2), avšak na jednu obec připadá v průměru pouze 1093 obyvatel oproti 1644 v celé České republice. Pro kraj je typický vysoký počet malých sídel, a s průměrným počtem 359 obyvatel na část obce se spolu s Jihočeským a Krajem Vysočina řadí mezi kraje s nejnižší hustotou obyvatelstva a nejrozdrobenější sídelní strukturou. V sídelní struktuře kraje navazuje drobná struktura na metropolitní strukturu osídlení a chybí zde města střední velikosti. Ve městě Plzni žije zhruba 30% obyvatel kraje, ve městě Klatovy cca 4% obyvatel a ve zbývajících čtyřech městech s více než 10 tis. obyvateli (Rokycany, Tachov, Sušice, Domažlice) žije celkem asi 9% obyvatel. V obcích s méně než 2000 obyvateli žije 32% obyvatelstva kraje. Velikostní nevyváženost sídelní struktury regionu je prohlubována nerovnoměrným rozmístěním sídel. Hierarchická struktura středisek je v porovnání s ČR rovněž atypická. Plzeň je s ohledem na své funkce i populační velikost mezoregionální metropolí, po Praze nejvýznamnější v Čechách. Kromě Plzně tvoří funkci center elementárních sociálně ekonomických regionů okresní města Klatovy, Domažlice, Rokycany a Tachov, dále pak Sušice a Stříbro. Vzhledem k relativně nízké hustotě zalidnění mají pro systém osídlení kraje význam i malá města s 5-10 tisíci obyvateli, která plní (v omezené míře střediskové) funkce center venkovského osídlení pro svá zázemí.

-7-



Z hlediska makroekonomické integrace Plzeňského regionu je klíčová nadregionálně významná západní radiální osa propojující Prahu s Plzní a směřující dálnicí D5 a III. železničním koridorem k hranici s Německem. V rámci kraje existuje řada dalších rozvojových os regionálního významu, na kterých leží většina rozvojových sídel kraje. Mimo rozvojové osy se nachází rozsáhlá území označená jako nestabilní územní celky. Jedná se zpravidla o řídce zalidněná území s převažující obytnou a zemědělskou funkcí, nedostatečně vyvinutou sociální a technickou infrastrukturou a omezenou dopravní obslužností. Hrozí zde postupné vylidňování území včetně zániku některých sídel, úbytku pracovních příležitostí, zhoršování dostupnosti některých služeb a celkový pokles životní úrovně. V těchto územích se nachází sídla, u kterých je žádoucí stabilizace nebo posílení jejich pozice v systému osídlení, neboť mají zásadní význam pro zachování sídelní struktury ve venkovských oblastech. K obnově venkova by měla přispět opatření pro obnovu a rozvoj venkovských sídel, rozvoj venkovské infrastruktury a harmonický rozvoj zemědělství, lesnictví a rybářství. Venkov je třeba oživit a ekonomicky posílit také rozvojem dalších ekonomických aktivit (vznik malých podniků, obnova řemesel, rozvoj služeb vázaných na cestovní ruch apod.). Urbanistická struktura kraje včetně hlavních rozvojových os, rozvojových sídel i nestabilních územních celků je znázorněna na zvláštním kartogramu. Jediným druhem územně plánovací dokumentace zpracovávané pro větší území než je obec jsou územní plány velkých územních celků (ÚPN VÚC). V Plzeňském kraji v současnosti existuje schválený ÚPN VÚC Šumavy a okresu Domažlice. Dále jsou rozpracovány ÚPN VÚC Plzeňské aglomerace, okresu Tachov, a okresu Klatovy. Pro celé území kraje by bylo účelné zpracovat prostorový plán, který by zohledňoval potřeby a požadavky vyplývající z Programu rozvoje Plzeňského kraje a byl podkladem pro ÚPN VÚC. Za účelem efektivního řešení otázky rozvoje menších územních celků dochází k dobrovolnému sdružování obcí do mikroregionů. To umožňuje obcím koordinovat postup při řešení společných problémů, jako je např. zlepšení dopravní obslužnosti, výstavba technické infrastruktury, nakládání s odpady, rozvoj cestovního ruchu. Územní vymezení mikroregionů vzniklých v rámci Plzeňského kraje je znázorněno na kartogramu.

1.3. Ekonomika Plzeňský kraj patří mezi nadprůměrně ekonomicky rozvinuté kraje v ČR. Značné rozdíly uvnitř kraje je možno sledovat v počtu, struktuře, výkonnosti a stabilitě ekonomických subjektů i v podílu a vývoji nezaměstnanosti. Město Plzeň představuje spolu s blízkým okolím dominantní průmyslové centrum s řadou podniků evropského i světového významu. Jeho atraktivita pro lokalizaci nových výrobních investic a rychle se rozvíjející sektor služeb postupně vyvážily značnou závislost zaměstnanosti na odvětví těžkého průmyslu. Plzeňská aglomerace je průmyslovým centrem, jižní a jihozápadní část kraje představuje příhraniční území atraktivní pro cestovní ruch, zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou především zemědělsky orientované.

1.3.1. Výkonnost ekonomiky Plzeňský kraj se na tvorbě HDP České republiky podílí cca 5,5 %. V podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá v porovnání s ostatními kraji druhé místo po Praze, a to především díky vysoké ekonomické výkonnosti města Plzně, v jehož území jsou dle odhadů vytvářeny téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje. Naopak okres Tachov patří mezi deset okresů v ČR vymezených zásadami regionální politiky ČR jako hospodářsky slabé. -8-



Ukazatele úrovně mezd v kraji i tempa jejich růstu, sledované od roku 1989 do roku 2000, jsou v porovnání s ČR mírně podprůměrné (přibližně 96 % republikového průměru). Uvážíme-li nadprůměrné hodnoty průměrných mezd v městě Plzni, kde je vypláceno zhruba 44 % objemu mezd vyplacených v kraji, je zřejmé, že uvnitř kraje existují značné rozdíly v ekonomické úrovni i na trhu práce. V Plzeňském kraji bylo k 31.12.2000 evidováno 107 761 ekonomických subjektů, z toho nejvíce bylo soukromých podnikatelů nezapsaných v obchodním rejstříku (cca 80 % všech subjektů). Odhaduje se, že cca 40 % podnikatelů podnikajících jako fyzické osoby nevyvíjí žádnou ekonomickou aktivitu. Dle údajů ČSÚ v roce 2000 nejmenší počet ekonomických subjektů připadající na 1000 obyvatel vykazují okresy Domažlice (167 ES) a Plzeň-jih a Plzeň-sever (169 ES). Nejvyšší počet ekonomických subjektů v přepočtu na 1000 obyvatel v kraji má sídlo v městě Plzni, což se projevuje na hodnotách příslušné daňové výtěžnosti, které převyšují hodnoty dalších okresů v kraji. Plzeňský kraj má celkově nižší průměrné celkové příjmy veřejných rozpočtů na obyvatele. Výrazně nadprůměrné hodnoty celkových příjmů ve srovnání s republikovým průměrem vykazuje pouze město Plzeň, zcela odlišná je situace okresů Plzeň-sever, Plzeň-jih, Rokycany a Domažlice, které ve stejném roce zaznamenaly výrazně podprůměrné hodnoty. Daňové příjmy, rozhodující příjmová složka obecních rozpočtů, představují rozvojový stimul místní ekonomiky a zároveň jsou nepřímým ukazatelem místní ekonomické aktivity. Průměrné daňové příjmy na obyvatele v okresech Plzeň-sever a Plzeň-jih, které nemají okresní města, vykazují v rámci kraje dlouhodobě výrazně podprůměrné hodnoty. Dostupné údaje o daňových příjmech měst a obcí na obyvatele ve vybraných mikroregionech dokládají, že v rámci okresních charakteristik existují značné rozdíly. Rok 2000

Počet ekonomických Inkaso daně subjektů na 1000 z příjmů ze Okres, kraj, ČR obyvatel závislé činnosti na zaměstnance [Kč/rok] Domažlice 167 14 429 Klatovy 195 14 631 Plzeň-jih 169 14 935 Plzeň-město 232 27 612 Plzeň-sever 168 14 714 Rokycany 189 16 487 Tachov 185 13 368 Plzeňský kraj 195 ČR 199,6 -

Objem vyplacených mezd [%]

9% 13% 9% 43% 9% 7% 11% 100% -

Průměrná mzda [tis. Kč/obyv.]

11 829 11 577 11 810 14 216 12 054 12 382 12 353 12 829 13 486

1.3.2. Struktura ekonomiky Strukturální vývoj ekonomiky ČR i Plzeňského kraje v devadesátých letech je charakteristický postupným posilováním odvětví služeb, oslabováním odvětví průmyslu a pokračujícím útlumem zemědělství. Dle expertních odhadů si nejvýznamnější podíl na tvorbě HDP v ČR udržuje sektor průmyslu a stavebnictví (cca 44 %) a sektor služeb. Nižší podíl vykazuje sektor zemědělství a lesnictví Zaměstnanost v průmyslu vykazuje nejvyšší podíl na celkové zaměstnanosti v okresech Rokycany, Plzeň-sever, Plzeň-jih a Domažlice, kde při relativně vysoké zaměstnanosti v zemědělství lze usuzovat na dosud nerozvinutý sektor služeb, který v průběhu devadesátých let oproti průmyslu a zemědělství postupně posiloval svůj význam, a to převážně v centrech. Právě silné zastoupení sektoru tržních i netržních služeb a jeho podíl -9-



na celkové zaměstnanosti způsobuje nejnižší míru zaměstnanosti v průmyslu v Plzni (34 %), zemědělství zde vykazuje zanedbatelnou zaměstnanost. Zásoby nerostných nerudných surovin představují potenciál pro rozvoj navazujícího zpracovatelského průmyslu, což platí zejména o Plzeňské centrální oblasti. Nejvýznamnější těžební ekonomické subjekty jsou zaměřeny na těžbu a zpracování kaolínu, vápence, cihlářských hlín a keramických jílů, v menší míře se těží stavební kamenivo. Dobývání černého uhlí bylo v regionu v důsledku útlumu hornictví ukončeno. Nejčastější překážkou rozvoje těžebních hospodářských subjektů je nesoulad hospodářských zájmů se zájmy ochrany životního prostředí. V oblastech mimo póly rozvoje průmyslu má rozhodující význam zemědělství; v některých územích jako jediný zdroj pracovních příležitostí. Z hlediska půdně klimatických podmínek pro zemědělské podnikání se řadí Plzeňský kraj v rámci ČR mezi nejhorší. Cena zemědělské půdy je ve srovnání s ČR nižší o více než 20 %. Z hlediska množství orné půdy na pracovníka zemědělství nevykazuje region podstatné diference oproti ČR. Podíl orné půdy na celkové výměře zemědělské půdy (v roce 2000 představoval téměř 70 %) dlouhodobě klesá, roste podíl luk a pastvin. Zaměstnanost v zemědělství v kraji je při porovnání s průměrem ČR stále ještě vysoká (6,8 %), zejména pak v okresech Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih a Plzeň-sever a lze očekávat její další pokles. Také pokračující stagnace vývoje průměrných mezd v zemědělství a aktuální údaje o ekonomických výsledcích rozhodujících zemědělských podniků potvrzují pokračování dosavadního nepříznivého vývoje, což může negativně ovlivňovat sociální situaci na venkově. Nástroje používané pro změnu orientace zemědělské výroby na vyšší podíl na procesu výroby potravin či pro diverzifikaci činností do oblasti udržování kvality životního prostředí nezamezují pokračující stagnaci zemědělských podniků ani snižování počtu pracovníků v tomto odvětví. Rostoucí důraz je kladen na pěstování technických plodin a změnu způsobu využívání orné půdy. Zatravňování a zalesňování části zemědělské půdy je podporováno státními programy. Výhodnější podmínky širšího území pro diverzifikaci zemědělské činnosti na údržbu krajiny a aktivity v oblasti cestovního ruchu se zdají být v oblasti Šumavy. Lesní hospodářství regionu je charakteristické dostatečnými přírodními zásobami (lesnatost Plzeňského kraje převyšuje stejný ukazatel za ČR téměř o 8 %). Tyto zdroje se nacházejí především v oblasti Šumavy a podhorských oblastech, dále na severu a severozápadě regionu. Značný podíl na vlastnictví lesů mají města a obce. Dřevo je v podmínkách ČR jediným obnovitelným zdrojem, který je šířeji využitelný. Žádoucí je především zvyšování materiálového využití dřeva pro místní výrobu a ve stavebnictví. Z celorepublikového hlediska se region na průmyslové výrobě ČR podílí průměrně, toto platí i o ukazateli zaměstnanosti v průmyslu. Z hlediska výkonnosti průmyslu je region ve srovnání s ČR mírně podprůměrný. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Průmysl nabízí v kraji více než 80 tisíc pracovních příležitostí. Třetina pracovních příležitostí se nachází v centru, zbytek v souvisejících průmyslových oblastech a nepatrná část v ostatních částech regionu. Téměř 2/3 objemu průmyslové výroby kraje je realizováno v Plzni. Mezi nosné průmyslové podniky kraje, které mají významný vliv na ekonomiku kraje, patří Škoda Plzeň, Plzeňský Prazdroj, Chlumčanské keramické závody, Keramika Horní Bříza, DIOSS Nýřany, Železárny Hrádek, Stock Plzeň, Bohemia Sekt Českomoravská vinařská, Movo. Možným destabilizujícím prvkem průmyslové hospodářské základny kraje jsou předpokládané restrukturalizační procesy ve velkých průmyslových podnicích, při kterých bude docházet ke snižování počtu pracovníků.

- 10 -



Plzeňský kraj je zejména díky své geografické poloze atraktivní i pro nové průmyslové zahraniční investice, mezi kterými dominují podniky Matshusita Television Central Europe, Siemens – automobilová technika, Vishay Electronic, HP-Pelzer. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4% podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. V Plzeňském kraji se nachází zhruba 200 průmyslových podniků se zahraniční kapitálovou účastí s 20 a více zaměstnanci.. Město Plzeň vykazuje po Praze druhou nejvyšší hodnotu lokalizovaných přímých zahraničních investic v Kč/obyvatele mezi největšími městy ČR (srovnání mezi městy Praha, Brno, Ostrava a Plzeň). Terciérní sektor (obchod, pohostinství a ubytování, doprava a spoje, peněžnictví a pojišťovnictví a ostatní služby) v regionálním měřítku v období 1990 – 2000 posílil z hlediska počtu zaměstnanců i z hlediska podílu na tvorbě HDP. Vývoj sektoru služeb do značné míry závisí na vývoji sekundárního sektoru, který tvoří významný podíl z hlediska poptávky po službách, a veřejných rozpočtů (školství, zdravotnictví). Služby tržní i netržní se koncentrují převážně do větších sídel, naopak v menších sídlech dochází spíše k jejich úbytku. Odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, které je významné pro Plzeň a větší sídla, předpokládá (mj. i v souvislosti s probíhající privatizací významných bankovních institucí) mírné snižování počtu pracovníků. I když je v současné době tendence v terciárním sektoru snižovat stavy zaměstnanců, například v důsledku zvyšování produktivity práce, dlouhodobý trend je opačný a podíl práceschopného obyvatelstva zaměstnaného v tomto sektoru poroste.

1.3.3. Malé a střední podnikání Největší zaměstnavatelé v kraji, mezi kterými dominuje podnik Škoda Plzeň, a jejich ekonomický vývoj mají významný vliv na stabilitu trhu práce v regionu. Závislost na jediném zaměstnavateli nebo odvětví by měla být zmírňována rozvojem malého a středního podnikání. Malé a střední podniky (do 250 zaměstnanců) se na celkové zaměstnanosti k 31.12.2000 podílely zhruba 70 %, dle odhadů vytvářejí přibližně třetinu HDP kraje s tím, že jejich podíl na exportu se pohybuje okolo 35 %. Nejvýznamnější dosavadní formy podpory malého a středního podnikání nezemědělského charakteru přispívají ke zlepšení dostupnosti investičního kapitálu (příspěvky na úhradu úroků a záruky za podnikatelské úvěry). Tyto podpory představovaly v roce 2000 v Plzeňském kraji objem cca 173 mil. Kč, z nichž nejvýznamnější část (cca 23%) byla alokována na podporu projektů v okrese Plzeň-město. Nejmenší objem finanční podpory projektů vykazují okresy Tachov, Rokycany a Plzeň-jih. Dostupnost podpory malého a středního podnikání se pro Plzeňský kraj zlepšila otevřením pobočky Českomoravské záruční a rozvojové banky v Plzni v roce 1997. Současné potřeby stability a rozvoje malých a středních podniků představují kromě zajištění dostupnosti kapitálových zdrojů i přizpůsobení se podmínkám společného trhu EU, přístup k moderním technologiím, systémovou podporu při vstupu na mezinárodní trhy, vytváření vazeb spolupráce s veřejným sektorem. Další formy podpory malého a středního podnikání realizované na úrovni regionu jsou převážně institucionálního charakteru s nabídkou poradenských služeb. S cílem podporovat rozvoj malého a středního podnikání v kraji působí BIC Plzeň a RPIC Domažlice.

1.3.4. Cestovní ruch Území Plzeňského kraje disponuje značným přírodním a kulturně-historickým bohatstvím, což společně s výhodnou geografickou polohou vůči EU, Praze (nejvýznamnějšímu cíli zahraničního cestovního ruchu v rámci ČR) a západočeským lázním vytváří velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nejvýznamnější potenciál pro

- 11 -



rozvoj zahraničního i domácího cestovního ruchu se nachází v příhraničních oblastech pohoří Šumavy a Českého lesa. Dosud nevyužitý potenciál spočívá ve velkém počtu tranzitující klientely. Přírodní podmínky v kraji, vodní plochy, architektonické památky nabízejí využití pro domácí cestovní ruch a volnočasové aktivity. Přírodní a kulturně-historické atraktivity regionu doplňuje město Plzeň tradicí výroby piva i několika regionálně významnými prvky (divadlo, ZOO). K hlavním cílovým skupinám klientů cestovního ruchu patří občané SRN a v rámci domácího cestovního ruchu pravidelně se vracející obyvatelé větších měst ČR. Kromě území Šumavy má turistický ruch v kraji charakter zejména krátkodobých pobytů. Průměrná doba pobytu se pohybuje od tří do pěti dnů, ale u zahraničních návštěvníků převažují jednodenní pobyty. Největší počet zahraničních turistů přichází ročně do Plzeňského kraje ze SRN (podíl návštěvníků ze SRN představuje 13 % podíl na celkovém množství hostů ubytovacích zařízení v kraji) přes hraniční přechody Rozvadov – okres Tachov (cca 3,9 mil. osob), Folmava – okres Domažlice (cca 3,2 mil. osob) a Železná Ruda – okres Klatovy (cca 2,5 mil. osob). Většina zahraničních turistů tráví na území kraje 1 – 2 dny, případně krajem projíždějí s tím, že jejich hlavním cílem je v naprosté většině Praha. Odhaduje se, že podíl ubytovaných zahraničních návštěvníků vůči celkovému počtu osob vstupujících do Plzeňského kraje je pouze 1 – 2 %. Zatímco průměrné využití lůžkové kapacity v ČR se pohybuje okolo 35 %, Plzeňský kraj vykazuje mírně podprůměrné hodnoty (cca 30%). Vývojové trendy v ČR neumožňují předpokládat pokračování intenzivního růstu počtu zahraničních turistů, jak tomu bylo v průběhu devadesátých let, docházet bude spíše ke změnám struktury klientů, zvyšování požadavků na úroveň kvality služeb i nabídky produktů cestovního ruchu i způsobů využití volného času. Poměrně značný podíl cestovního ruchu na devizových příjmech ČR a relativně nízká zaměstnanost v pohostinství a ubytování v kraji, kde pracovalo v roce 2000 cca 1057 zaměstnanců, což je pouze 1 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Plzeňského kraje, vede k závěru, že dosavadní využívání cestovního ruchu jako významného zdroje místní ekonomiky je nedostatečné. Bariérou pro využití potenciálu cestovního ruchu je především nedostatečná organizovanost a spolupráce subjektů v cestovním ruchu, chybějící pestrá nabídka produktů cestovního ruchu, kvalita služeb a profesní zdatnost personálu, dále pak zchátralost až havarijní stav velké části historických objektů. Citelně se projevuje absence regionálních koncepcí opírající se o vhodnou datovou základnu. Nedochází k účinnému využívání marketingových nástrojů, zejména propagace cestovního ruchu na výstavách a veletrzích v ČR i v zahraničí. Podpora ze strany centrálních orgánů i komunální sféry vedla v kraji k vytvoření cca 30 turistických informačních středisek, jejichž služby se rozvíjí dle požadavků a potřeb návštěvníků.

1.3.5. Předpoklady dalšího hospodářského rozvoje Strukturální změny v hospodářské základně kraje vyžadují vytváření nových pracovních příležitostí v nových stabilních výrobních programech. Jedním ze způsobů podpory diverzifikace hospodářské základny je příprava podnikatelských lokalit. Plzeňský kraj disponuje řadou nevyužitých průmyslových areálů a zemědělských objektů, pro které se obtížně hledá náhradní využití. Dle ÚPD měst a obcí je rozloha vhodných volných pozemků z hlediska zájmu investorů dostatečná. Hlavní překážkou pro jejich využití je kromě polohové atraktivity především chybějící majetkoprávní a technická příprava. Ve městě Plzni byly v nedávné době úspěšně lokalizovány významné zahraniční investice, což přispělo k vytváření image regionu jako investičně atraktivního prostoru v rámci ČR. Potřebným opatřením se jeví koordinovaný postup při volbě prioritních podnikatelských lokalit v regionu, jejich technické přípravě a marketingu.

- 12 -



Institucionální podpora hospodářského rozvoje kraje zaměřená na podporu organizovanosti podnikatelských subjektů, podporu malého a středního podnikání a podporu lokalizace nových investic je převážně soustředěna v centru. Nejvýznamnějším subjektem tohoto typu je Hospodářská komora v Plzni, která v roce 2000 registrovala 226 subjektů s celkem 27 659 zaměstnanci, přičemž 70 subjektů s 4523 zaměstnanci má sídlo mimo Plzeň. Ve všech okresech kraje pracují okresní hospodářské a agrární komory. Celkově lze konstatovat nepříliš vysoký stupeň organizace privátního sektoru. Nové rozvojové aktivity se soustředí mj. na posilování inovačního potenciálu v podnicích s využíváním výzkumných kapacit v regionu včetně ZČU. Potřebou je i zajištění informovanosti a dostupnosti nabízených programů podpory i v oblastech mimo centra.

1.3.6. Trh práce Plzeňský kraj patří v rámci ČR k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti. K 31.12. 2000 bylo na jeho území evidováno 18 535 uchazečů o zaměstnání, což odpovídá 6,47 % míře nezaměstnanosti (ČR 8,78 %). Vyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenávána v okrese Tachov, naopak nižší míra nezaměstnanosti je patrná v okrese Plzeň-jih. V počtu uchazečů o volné pracovní místo vykazuje kraj příznivější hodnoty ve srovnání s celorepublikovým průměrem, přičemž výrazně nadprůměrnou hodnotu tohoto ukazatele vykazuje okres Rokycany, kde na jedno volné pracovní místo připadá více než 16 uchazečů. Vývoj míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v okresech Plzeňského kraje v letech 1998 – 2000 1998 1999 2000 Míra Počet uchazečů Míra Počet uchazečů Míra Počet uchazečů Okres, nezaměstnanosti na 1 VPM nezaměstnanosti na 1 VPM nezaměstnanosti na 1 VPM kraj, ČR (%) (%) (%) 4,32 2,4 Domažlice 3,0 2,4 5,4 3,8 6,17 4,1 Klatovy 3,9 1,9 5,6 3,6 4,84 5,8 Plzeň – 5,5 4,9 7,9 17,3 město 7,29 6,1 Plzeň – jih 2,7 2,0 5,0 5,4 5,68 8,0 Plzeň – 3,8 4,3 6,1 17,5 sever 7,92 16,5 Rokycany 4,7 3,4 7,0 13,3 8,54 4,8 Tachov 6,6 3,1 8,3 7,2 Plzeňský 8,0 6,47 5,4 kraj ČR 5,4 4,2 8,2 12,9 8,78 8,8 Pramen: Statistický zpravodaj MPSV.

V uplynulých letech docházelo k nárůstu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, jejichž počet v kraji dosáhl maxima v únoru 2000, kdy byli evidováni celkem 21 772 uchazeči. Obtížně nacházejí zaměstnání lidé s velmi nízkou kvalifikací nebo osoby se zdravotním omezením a čerství absolventi škol, ale i administrativní pracovníci se středoškolským vzděláním. Naopak přetrvává nedostatek pracovníků v technických profesích, např. kvalifikovaných dělníků. Podíl absolventů a mladistvých na celkové nezaměstnanosti je 1,7 procentního bodu pod republikovým průměrem, v kraji je největší v okrese Plzeň-jih, nejmenší pak v okrese Tachov. Podíl absolventů na počtu nezaměstnaných vykazuje fluktuační tendence s nárůstem v letních a podzimních měsících v závislosti na příchodu této skupiny na trh práce. Mírně pod

- 13 -



celkovým republikovým průměrem je i podíl občanů se ZPS na celkovém počtu nezaměstnaných s tím, že hodnoty krajského průměru dvojnásobně převyšují údaje vykazované za okres Domažlice. Dlouhodobé prognózy v rámci ČR předpokládají další nárůst nezaměstnanosti až na hranici 10 %. Přestože rozhodující zaměstnavatelé v regionu jen obtížně stanovují budoucí potřeby pracovních sil, lze i v blízké budoucnosti očekávat uvolňování pracovníků v důsledku restrukturalizace. V počtu uchazečů o zaměstnání se předpokládá růst podílu skupin se středním odborným vzděláním a vyučených, dále mladých lidí do 30 let včetně absolventů škol a zdravotně postižených. Je taktéž očekáván nárůst průměrné délky nezaměstnanosti.

1.4. Občanská vybavenost 1.4.1. Školství Dominantní postavení v regionu zaujímá Plzeň. Je sídlem Západočeské univerzity (7 fakult) a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Obě vysoké školy vysokou kvalitou výuky a zaměřením vyučovaných oborů přitahují studenty nejen z Plzeňska, ale i z jiných regionů ČR a zahraničí. Počet studentů na obou školách se sice v průběhu let 1992 – 1998 zvýšil více než dvakrát, ale poptávka stále převyšuje možnosti škol. Ty jsou stále omezovány jak jejich kapacitními možnostmi, tak nedostatkem finančních prostředků. Situaci by napomohlo posílení vícezdrojového financování vysokých škol, jejich těsnější spolupráce s vědeckými a výzkumnými kapacitami ve státním i soukromém sektoru, větší otevřenost vzdělávací soustavy pro zájemce o studium i bohatší a více diverzifikované studijní programy. Rozmístění středních škol v regionu je značně nerovnoměrné (viz tabulka) a v budoucnu bude vhodné řešit situaci zkvalitňováním vzdělávací nabídky stávajících středních škol včetně vytváření odloučených pracovišť v místech s nedostatečnou oborovou vzdělávací nabídkou. Skladba vyučovaných oborů odpovídá potřebám praxe v kraji, naopak poptávce na trhu práce neodpovídá poměr mezi počty absolventů SOŠ a SOU (a OU); větší a často neuspokojená je poptávka po vyučencích pro manuální činnosti, naopak např. v administrativních oborech je trh práce nasycen. Tento trend je sice v rozporu s péčí o neustálé zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel, ale zřejmě se jedná o jev dočasný a týkající se jen některých území. Síť základních škol je považována za dostatečnou. V důsledku snižujícího se podílu dětské složky v populaci však mohou vzniknout problémy s ekonomikou provozu některých základních škol v malých sídlech. Bude proto nutné v takových případech setrvání ZŠ podporovat, protože existence ZŠ v obci má i své kulturní a společenské konsekvence, které nemohou být opomíjeny. Okres, kraj Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Klatovy Domažlice Tachov Plzeňský kraj

Fakulty VŠ Gymnázia 8 6 0 1 0 1 0 1 0 2 0 1 0 2 8 14

Školy SOŠ 19 2 1 1 5 4 3 35

Pramen: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2000.

- 14 -

SOU a U 14 5 3 3 7 2 4 38

ZŠ 1.-9. 27 15 25 13 29 14 14 129

ZŠ 1.-5. 7 17 11 6 20 15 10 82



1.4.2. Zdravotnictví V roce 2000 fungovalo v Plzeňském kraji 14 nemocnic a léčeben dlouhodobě nemocných a 4 specializované léčebné ústavy: pro léčbu TRN v Janově (226 lůžek), Psychiatrická léčebna v Dobřanech (1320 lůžek), Hospic sv. Lazara v Plzni (24 míst) a lázeňská léčebna pro dospělé v Konstantinových Lázních (420 lůžek). Spádovou oblastí nemocnic je většinou okres, ve kterém jsou umístěny. Regionální a nadregionální význam mají pracoviště Fakultní nemocnice v Plzni, Vojenské nemocnice v Plzni a Psychiatrické léčebny v Dobřanech. V Plzni jsou také tři soukromá lůžková zařízení. V okrese Plzeň-sever není umístěna žádná nemocnice, lékařskou nemocniční péči pro tento okres zajišťují zařízení v Plzni, Stodě a Rokycanech. Údaje v tabulce ukazují, že vybavenost jednotlivých okresů lůžky v nemocnicích a odborných léčebných ústavech je velmi nerovnoměrná. Zvláště kritická je situace v počtu a kapacitách LDN, neboť 2 zařízení v kraji (Klatovy, Plzeň) o celkové kapacitě 340 lůžek představují v současnosti a zvláště vzhledem k očekávanému demografickému vývoji velmi nedostatečný počet. Velkým problémem všech okresů mimo Plzeň-město je účinnost ZZS, která není schopna na některých místech v kraji zajistit požadavek dojezdu do 15 min. od nahlášení případu. Také dostupnost specializovaných lékařských služeb (např. gynekologie, pediatrie) není ve všech mimoplzeňských okresech považována za uspokojivou. V ambulantní sféře je převážná většina služeb poskytována soukromými subjekty. V kraji bylo v roce 2000 provozováno celkem 96 lékáren jak ve státním, tak soukromém sektoru.

Okres, kraj, ČR Domažlice Klatovy Plzeň–jih Plzeň–město Plzeň–sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj ČR

Počet nemocnic (včetně LDN) 1 3 1 6 0 1 2 14 -

Zdravotní péče Počet odb. Počet lůžek léčebných (celkem) ústavů**) 0 189 0 697 1 1544 1 2508 0 0 1 452 1 688 4 6078 -

Počet lůžek Počet lékařů*) (celkem) (celkem) na 1000 obyv. na 1000 obyv. 3,23 2,22 7,9 3,29 22,77 2,68 15,00 7,27 0 1,67 9,90 3,11 13,38 2,60 11,01 4,02 6,4 3,8

*) přepočtený počet **) specializované léčebné ústavy (např. psychiatrické léčebny, léčebné lázně apod.) Pramen: Zdravotnická ročenka západní Čechy 2000, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Regionální pracoviště Plzeň.

Zdravotní stav obyvatelstva kraje je možné charakterizovat údajem o střední délce života, který v sobě agreguje mimo jiné obecnou úroveň péče o vlastní zdraví obyvatel, kvalitu životního prostředí i genetické vlastnosti populace. Z údajů v následující tabulce je patrné, že střední délka života mužů i žen ve všech okresech Plzeňského kraje je kratší, než je celorepublikový průměr. Zlepšení střední délky života lze dosáhnout především změnou životního stylu.

- 15 -


Okres, kraj, ČR, ostatní


Střední délka života při narození Muži

Domažlice (1991 – 1995) Klatovy (1991 – 1995) Plzeň–jih (1991 – 1995) Plzeň–město (1991 – 1995) Plzeň–sever (1991 – 1995) Rokycany (1991 – 1995) Tachov (1991 – 1995) Plzeňský kraj (1999-2000) ČR (1999) Rusko (1998) Francie (1997)

Ženy

68,6 68,9 69,1 70,0 69,2 68,8 67,1 71,8 71,4 61,4 75,3

75,9 75,4 75,7 75,9 75,6 75,8 74,7 77,8 78,1 73,3 83,2

Pramen: Zdravotnická ročenka západní Čechy 1999, 2000, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Regionální pracoviště Plzeň.

1.4.3. Sociální péče Vybavenost Plzeňského regionu místy v domovech důchodců, domech-penzionech pro důchodce a zařízeních sociální péče pro dospělé je v rámci ČR mírně nadprůměrná. Požadavky na sociální pomoc starým a nesoběstačným občanům se však budou vzhledem k celkovému stárnutí populace dále zvyšovat. Již nyní je průměrný věk obyvatel regionu vyšší, než je věkový průměr v České republice, a počty žádostí o umístění v ústavech a zařízeních sociální péče převyšují stávající kapacitní možnosti zařízení. Zvláštní pozornost je třeba věnovat také stavebnímu stavu zařízení sociální péče a jejich vybavení, které je často velmi zastaralé. Do systému sociální péče patří i zařízení, která nejsou podchycena v následující tabulce, ale bez kterých není systém účinný. Jsou to např. další formy péče o staré a invalidní občany (denní stacionáře, fungující pečovatelská služba), rozvíjející se systém domácí péče, azylové domy pro občany v tísni, ”domy napůl cesty” pro mládež opouštějící dětské domovy, centra pomoci pro drogově závislé. Systém sociální práce je nutno obohatit o nové moderní formy péče o staré a potřebné spoluobčany. Zde nacházejí své místo privátní charitativní subjekty a nestátní neziskové organizace. Některé z těchto subjektů již zařízení sociální péče v regionu provozují a jejich účast se nadále zvyšuje. Vybraná zařízení sociální péče Okres, kraj, ČR Domažlice Klatovy Plzeň-jih Plzeň-město Plzeň-sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj ČR

Domovy důchodců, domy-penziony

Domy s pečovatelskou službou

Počet 3 5 2 6 0 0 4 20

Počet bytů 154 155 197 150 233 159 189 1237

Místa 268 577 162 545 0 0 266 1818

Ústavy sociální péče Místa v DD, pro dospělé DPD, ÚSP na 1000 obyv.

Počet 0 0 0 1 2 2 0 5

Pramen: Statistická ročenka České republiky 2001, Okresní úřady 2002, vlastní šetření ÚKRMP 2002

- 16 -

Místa 0 0 0 104 262 538 0 904

4,58 8,50 5,39 4,03 6,31 13,18 6,44 6,26 5,24



1.4.4. Kultura Území kraje je bohaté kulturními památkami, kulturně historickými tradicemi i vysokou úrovní pořádaných kulturních akcí. V Plzni sídlí Západočeská galerie, Západočeské muzeum, Studijní a vědecká knihovna, Divadlo J. K. Tyla (stálé soubory opery, operety, činohry a baletu, orchestr), Divadlo dětí Alfa a další významné regionální i městské kulturní instituce. K pořádání významných kulturních akcí mezinárodního a nadregionálního významu slouží budovy divadel (mezinárodní divadelní festival Divadlo), sál kina Elektra, (filmový festival Finále), sál Měšťanské besedy (festival Smetanovské dny), Západočeské galerie (Bienále kresby Plzeň) i velký sál DK Inwest. Vysoké úrovni pořádaných akcí však neodpovídá kvalita provozního zázemí těchto institucí, např. budova Komorního divadla je již za hranicí své životnosti. Ve městě Plzni chybí koncertní sál, neboť Posádkový dům armády “Peklo” byl uzavřen. V dalších okresech regionu je provozováno více než 20 muzeí, kulturní domy, výstavní síně i bohatá síť veřejných knihoven. Ty jsou významnými centry kultury, vzdělávání a komunikace obyvatel. Pro koncerty vážné hudby se využívají např. chrám Nanebevzetí P. Marie v Kladrubech a další památkové objekty (Švihov, Velhartice, Plasy, Kozel apod.), pro výstavní účely např. Dům u bílého jednorožce v Klatovech nebo zámek Klenová. Divadelní sál s kapacitou 450 míst (bez vlastního divadelního souboru) je v Klatovech. Celostátně významnou oblastí s živou tradicí folklorních, hudebních i výtvarných aktivit je Chodsko. Masivní podporu si zaslouží i přirozené zájmové a umělecké aktivity všech skupin obyvatel, zvláště dětí, mládeže a handicapovaných menšin. Z architektonických památek bylo 14 vyhlášeno jako národní kulturní památka, 3 městské památkové rezervace, 5 venkovských památkových rezervací, 18 městských památkových zón, 41 venkovských památkových zón. Také množství dalších objektů a drobnějších památek si zaslouží zachovat pro příští generace. Ač jsou do péče o hmotné kulturní dědictví vkládány nemalé prostředky, je péče stále nedostatečná a mnohé památky nadále chátrají a obtížně se pro ně hledá využití. Limitujícím faktorem pro uchování a další rozvoj kultury v regionu tak zůstávají finanční prostředky, jejichž nedostatek ve veřejných zdrojích je jen v malé míře doplňován vlastní podnikatelskou činností nebo sponzorskými dary privátních subjektů. Za perspektivní formu financování lze považovat vícezdrojové financování v případě stálých kulturních institucí a grantový systém pro jednotlivé kulturní aktivity nebo akce.

1.4.5. Sport a rekreace Nejvíce možností pro kvalitní sportovní vyžití nabízí Plzeň. Jsou zde umístěna sportovní zařízení, kterých využívají sportovní kluby účastnící se nejvyšších republikových soutěží, i relativní dostatek zařízení pro sportování široké veřejnosti. Slabou stránkou je zastaralost a špatný technický stav těchto zařízení, který se bude při nedostatečné finanční podpoře dále zhoršovat. Možnosti ke sportování veřejnosti je možno ve městech rozšířit i zpřístupněním venkovních sportovišť a tělocvičen ve školách a podporou výstavby sportovních zařízení tam, kde úplně chybí. Území regionu je z hlediska rozmístění sportovních zařízení vybaveno nedostatečně. Podmínky pro různé formy rekreace jsou v regionu výrazně příznivější. Výhodou jsou atraktivní přírodní podmínky vhodné pro turistiku, cykloturistiku, zimní i letní sporty, významná pozornost je věnována značení a údržbě turistických tras. Za významné turistické cíle lze považovat množství zpřístupněných historických objektů. Regionálně významná pro letní rekreaci je

- 17 -



Hracholuská přehradní nádrž a říční údolí např. Mže, Střely a Otavy. Výrazně nadregionální význam pro rekreaci má Šumava vyhledávaná návštěvníky z celé republiky i ze zahraničí.

1.4.6. Společenství občanů Území kraje nelze úspěšně rozvíjet a zkvalitňovat bez spoluúčasti veřejnosti. Aktivita organizované veřejnosti se nejvíce uplatňuje v sociální oblasti a v ochraně životního prostředí. Pozitivní potenciál, který v sobě nesou občanské skupiny, spolky nebo organizace, není v současné době stále ještě plně získán pro působení v oblastech, které samotná státní správa nebo samospráva nedokáže z různých důvodů dostatečně kvalitně nebo rychle řešit. Pro využití občanské iniciativy je vhodné rozvíjet způsoby komunikace veřejné správy s veřejností. Rostoucí význam pro obě strany bude mít využívání možností, vědomostí a zkušeností občanských sdružení.

1.5. Doprava a technická infrastruktura 1.5.1. Doprava Plzeňský kraj zaujímá strategicky významnou polohu ve spojení východ-západ Evropy. Největší význam na území kraje má silniční doprava, která během devadesátých let postupně převzala vedoucí postavení oproti dopravě železniční. Stupeň automobilizace v kraji je v rámci ČR průměrný až podprůměrný s výjimkou Plzně, která zaujímá z tohoto hlediska přední místa v republice. Silniční síť v regionu má výrazné radiální uspořádání. Město Plzeň je významným dopravním uzlem a na jejím území se koncentrují dopravní problémy dotýkající se širšího okolí. Zásadním nedostatkem silniční sítě je nedokončená trasa dálnice D5 v úseku kolem Plzně. Zprovoznění návazného úseku na německé straně v roce 2003 problémy v okolí Plzně prohloubí. V souvislosti se zprovozněním dálnice D5 výrazně vzrostl význam tzv. pošumavské tangenty (propojující příhraniční části kraje), jejíž úseky vyžadují rekonstrukci. Nedořešeny zůstávají obchvaty sídel na hlavních dopravních tazích s extrémním nárůstem dopravy, která ovlivňuje jejich funkčnost. Tento problém vyžaduje koncepční řešení celých úseků. Také technická kvalita silniční sítě neodpovídá nárůstu provozu. Nedostatek finančních prostředků tento stav ještě zhoršuje a ve svých důsledcích může omezovat hospodářský rozvoj. Zanedbaná je údržba a rozvoj místních cestních sítí na venkově. Železniční síť má obdobné uspořádání jako síť silniční. Tvoří ji převážně jednokolejné tratě. Hlavní železniční tratě vyžadují optimalizaci (elektrizace, zdvojkolejnění) pro splnění parametrů mezinárodního provozu. Regionální železniční tratě stále ztrácejí na významu. Stav železnic zhoršuje využitelnost železnice jako páteře veřejné hromadné dopravy. Dopravní obslužnost je zajišťovaná především autobusy. Nedostatečná je dopravní obslužnost zejména v menších a okrajových sídlech. Potřebná je koordinace mezi osobní silniční, železniční, popř. městskou hromadnou dopravou. Integrovaný dopravní systém (IDS) je pilotně zaváděn v okolí města Plzně, která je dominantním přestupním uzlem hromadné dopravy osob a má i vhodnou konfiguraci dopravní sítě. Rozšíření IDS do míst vzdálenějších od Plzně si vyžádá zavedení kyvadlové železniční dopravy. Síť pro cyklistickou dopravu je budována v jednotlivých částech regionu, připravuje se ucelená síť tras s mezinárodními návaznostmi. Je připravován záměr na civilní využití letiště v Líních. Vodní doprava nemá v regionu význam.

- 18 -



1.5.2. Technická infrastruktura Pro zásobování pitnou vodou se využívá zejména povrchových zdrojů. Největší kapacity úpravy vod se nacházejí v Plzni. Rizikem je závislost Plzně na jediném zdroji. Nevyhovující technický stav vodohospodářské infrastruktury způsobuje vysoké ztráty vody v síti. V následujícím období lze očekávat postupný nárůst spotřeby vody související s růstem vybavenosti domácností. V souladu s tím roste zájem obcí o výstavbu veřejných vodovodů pro zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou. Rozvoj veřejné kanalizace zaostává za výstavbou vodovodů. Téměř kompletní kanalizaci s výkonnou čistírnou odpadních vod (ČOV) má Plzeň, u ostatních okresů je podíl odkanalizovaného území nižší. Všechny obce nad 2000 obyvatel mají vybudovánu nebo budují ČOV. Problémem zůstává kapacita a účinnost těchto zařízení. Řada z nich vyžaduje modernizaci a rozšíření. Některé jsou naopak nevyužité, neboť nedostatek finančních prostředků brzdí výstavbu kanalizace a napojení dalších obyvatel. Jiná je situace v obcích s počtem obyvatel 500 až 2000, které podstatným způsobem ovlivňují kvalitu významných toků. V této velikostní skupině obcí je nutná výstavba cca 60 nových ČOV a modernizace některých stávajících zařízení. Pozornost je nutno soustředit na obce podél vodárenských nebo jinak exponovaných toků. Malé vodní nádrže v menších obcích plní sedimentační funkci nebo slouží k biologickému čištění odpadních vod. V rámci kraje existují velké rozdíly v napojení obyvatel na vodohospodářskou infrastrukturu kraje. Centrální zásobování teplem je zajišťováno ve větších sídlech, většina kotelen používá zemní plyn. Kraj je na poměrně vysokém stupni plynofikován, což je podpořeno vedením tranzitního plynovodu a existencí vnitrostátních předávacích stanic, existují však velké rozdíly ve stupni plynofikace v rámci kraje. Lze očekávat postupný pokles zájmu o plynofikaci a nárůst využití biomasy nebo jiných alternativních zdrojů. V regionu nejsou žádné významné zdroje elektrické energie. Rozvodnou síť je třeba dále posílit na úrovni vysokého napětí. Odstranění monopolu v rozvodu elektrické energie může přispět i k rozvoji kogenerace. Obce projevují velký zájem o výstavbu infrastruktury, neboť přispívá ke zvýšení jejich atraktivity a zlepšuje životní úroveň obyvatelstva. Pro řešení společných problémů jsou zakládána sdružení obcí a vznikají i společná zařízení. Je nutno věnovat pozornost koncepční podpoře těchto aktivit. Převážná část kraje je dobře zabezpečena telefonním spojením, v okrajových částech se síť dobudovává. Pozornost je nutno věnovat využití nových přenosových technologií při budování informační infrastruktury kraje. Technická infrastruktura Ukazatel Měrná jednotka Podíl domácností připojených na veřejný vodovod % Podíl obyvatel kraje napojených na kanalizaci % Podíl obyvatel kraje napojených na kanalizaci s ČOV % Podíl domácností zásobovaných z centrálních zdrojů tepla % Počet plynofikovaných obcí počet Délka železniční sítě km Délka dálnic a silnic I. třídy km Délka ostatních silnic km Pramen: Zpravodaj MŽP 2001, ZČP 2001, ŘSD a SÚS 2001.

- 19 -

Údaj 81 71 59 45 109 719 630 4 467



1.6. Životní prostředí 1.6.1. Krajina a lesy Území Plzeňského kraje je rozčleněno do 11 bioregionů, z nichž nejzachovalejší jsou Šumavský a Českolesský bioregion. Ochranu přírody na Šumavě zabezpečuje NP a CHKO Šumava. Připravuje se vyhlášení CHKO Český les. Na území se nachází 137 maloplošných chráněných území. Pro zachování rozmanitosti krajiny jsou vyhlášeny přírodní parky. Z hlediska ekologické stability je kraj charakteristický nevyváženou krajinnou strukturou a rozmanitým stupněm ekologické stability krajiny. Horské a podhorské oblasti mají vyšší stupeň ekologické stability. V Plzni je životní prostředí více narušené. Pro území kraje je zpracován generel územního systému ekologické stability až do lokální úrovně. Vymezené územní prostory mají adekvátní stupeň ochrany z hlediska dalšího rozvoje. Dochází k pomalé revitalizaci krajiny vlivem zmenšování rozlohy obdělávaných ploch, snižováním intenzity zemědělského hospodaření i realizací revitalizačních opatření. Nevhodná druhová skladba lesních porostů ohrožuje jejich zdravotní stav. Z hlediska zdravotního stavu porostů jsou nejvíce postiženy příměstské oblasti Plzně a samotná Plzeň. Trendem je pozvolný nárůst ploch využívaných k plnění funkce lesa související s poklesem zemědělsky využívaných ploch spolu s úvahami o vyšším energetickém využití biomasy.

1.6.2. Ovzduší a hluk Z republikového pohledu je možno hodnotit ovzduší v Plzeňském kraji jako čisté, resp. téměř čisté s výjimkou Plzně, jejího okolí a dalších území s vysokou koncentrací průmyslových aktivit, bydlení a silniční dopravy. Mezi nejméně zatížené oblasti náleží horské partie Šumavy a Českého lesa, západní Brdy a prostor Něčtiny-Manětín. Kvalitu ovzduší v oblasti negativně ovlivňuje růst automobilové dopravy. Znečištění ovzduší oxidy dusíku vykazovalo mírně rostoucí trend do roku 1997. V následujících letech došlo zřejmě vlivem zlepšení technického stavu automobilů k poklesu těchto škodlivin v ovzduší. Některé další škodliviny související s automobilovým provozem nejsou systematicky sledovány. Oproti roku 1993 došlo k poklesu emisí hlavních znečišťujících látek u velkých a středních zdrojů znečišťování, což je důsledkem probíhající restrukturalizace výroby, omezování provozu některých zdrojů, jejich likvidace a v neposlední řadě i přechodu na jiná topná media, zejména na plyn. Také malé zdroje znečišťování jsou převáděny na ušlechtilejší druhy paliv. Výsledkem je klesající trend ve znečištění ovzduší oxidem siřičitým a prašným aerosolem. Lze očekávat nárůst podílu znečišťování ovzduší automobilovým provozem, tj. oxidů dusíku a uhlovodíků, a stagnaci znečištění ze stacionárních zdrojů. Dalším negativním faktorem souvisejícím s dopravou a ovlivňujícím kvalitu života zejména ve větších sídlech je úroveň hladiny hluku podél komunikací. Sídla Plzeňského kraje v tomto směru negativně doplatila na zvýšenou intenzitu dopravy, zvláště na obrovský nárůst těžké tranzitní dopravy. Chybějící dopravní obchvaty a vedení dopravy po zastaralé komunikační síti přinesly na počátku 90. let významný nárůst zasažených oblastí a obyvatel nadměrným hlukem. V současné době se trend nárůstu hladin hluku podél komunikací zastavil, neboť zatížení komunikací a hladiny hluku dosáhly již svého maxima. Vzhledem k hledání objízdných tras přeplněných komunikací dochází nyní k rozšiřování ploch zasažených hlukem.

- 20 -



1.6.3. Voda Území kraje náleží do povodí Labe s výjimkou příhraniční oblasti. Páteřním tokem je řeka Berounka. Mezi významné toky regionu patří řeky Úhlava, Úslava, Radbuza, Mže, Střela, Otava, Klabava a Berounka. V jižní části regionu je hlavním recipientem řeka Otava. Významné vodárenské nádrže v regionu jsou nádrž Nýrsko na horní Úhlavě, nádrž Lučina na horní Mži a Klabava. Plošně nejrozsáhlejším povodím vodárenského toku je Úhlava od pramene až po soutok s Radbuzou v Plzni. V kraji se nachází i rozsáhlá území s plošnou ochranou vod, chráněné oblasti přirozené akumulace vod (Brdy a Šumava). Ochrana vod zůstává prioritou v oblasti životního prostředí. Postupné snižování znečištění komunálními odpadními vodami a změny ve způsobu zemědělského hospodaření přinesly v průběhu 90. let zlepšení jakosti vod vodohospodářsky významných toků, přesto jsou hospodářsky významné toky stále v kategorii znečištěných nebo silně znečištěných vod (III. – IV. tř. jakosti). Razantní postup je nutno uplatnit vůči znečišťovatelům vod z průmyslu (Kaznějovský potok – trvale v V. tř. jakosti). V poslední době stoupá zájem o využití podzemních vod, avšak celkově je území kraje málo vododajné a tedy chudší na podzemní vody. Kvalita vod je ohrožena pokračující devastací některých bývalých hospodářských objektů, starými zátěžemi a haváriemi. Z hlediska ohrožení území zátopami je nejexponovanější území Plzeňské centrální oblasti, kde se v přirozené kotlině stékají hlavní toky regionu. Další ohroženou oblastí je Pootaví v podhůří Šumavy.

1.6.4. Ochrana půd a těžba nerostných surovin Ochrana zemědělského půdního fondu spočívá především v ochraně nejcennějších půd, které se vyskytují převážně v údolních nivách vodních toků. Hlavním problémem jsou velké požadavky na zábor kvalitních půd pro výstavbu. Stupeň zornění je stále ještě vysoký a s tím souvisí plošná eroze půd. Velký význam ve venkovském prostoru má realizace komplexních pozemkových úprav včetně protierozních a dalších revitalizačních opatření. S ohledem na stanovištní podmínky je málo preferováno extenzivní hospodaření v horských a podhorských oblastech. Devastace krajiny po těžbě je nejrozsáhlejší v prostorech Nýřany-Tlučná-Vejprnice, Břasy-Radnice, Stříbrska a Ejpovicka. Ochrana a exploatace ložisek nerostných surovin představuje nejčastější střet s ochranou dalších složek životního prostředí (krajina, voda). Výskyt radonu je dán přírodní dispozicí a je v regionu poměrně vysoký.

1.6.5. Nakládání s odpady V Plzeňském kraji nevzniká větší množství nebezpečných průmyslových nebo jinak problémových odpadů. Převažují komunální odpad nebo odpad podobného charakteru. Zatím se nepodařilo zavést komplexní systém nakládání s odpady, který by řešil uzavřený cyklus separace, zpracování, využití a zneškodnění odpadů včetně spalování. Jsou řešeny pouze dílčí problémy odpadového hospodářství, např. separace odpadů. Obce přistoupily k řešení problematiky komunálního odpadu zakládáním sdružení obcí, čímž vytvořily podmínky pro efektivní plošné řešení daného problému. Naprosto nedostatečná je osvěta i využívání BAT technologií. Očekává se další růst objemu odpadů, především plastových. Zvyšování materiálového využití většiny druhů odpadů brání problematická rentabilita celého recyklačního procesu. Nárůst materiálového využití použitých obalů zřejmě přinese zákonná povinnost zpětného odběru obalů uložená výrobcům od roku 2002. Nárůst energetického využití odpadů a pozvolný pokles skládkovaného objemu odpadů se předpokládá po roce 2004. - 21 -



1.6.6. Společenské souvislosti ochrany životního prostředí Rozhodujícím předpokladem pro postupné zlepšování vztahu občanů k prostředí je ekologická výchova. Postupně se zavádějí různé formy ekologické výchovy a osvěty, ve srovnání např. se zeměmi EU je však zatím nedostatečná. Důležitým společenským aspektem souvisejícím s ekologickým vědomím obyvatel je zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů. I přes některé pozitivní zkušenosti je tento proces charakterizován spíše vzájemnou nedůvěrou a nepříliš korektními vztahy. V některých obcích v kraji byly již přijaty určité dokumenty směřující k aktivní politice místní samosprávy. Nezbytné bude vytvoření takového programu na úrovni kraje. Životní prostředí Ukazatel Emise tuhých látek ze stacionárních zdrojů Emise SO2 ze stacionárních zdrojů Emise NOX ze stacionárních zdrojů Celková evidovaná produkce odpadů Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů Podíl zemědělské půdy z celkové plochy kraje Podíl lesů z celkové plochy kraje Podíl velkoplošných chráněných území z celkové plochy kraje Pramen: ČSÚ KROK 2000, Zpravodaj MŽP 2001

- 22 -

Měrná jednotka t/km2 t/km2 t/km2 tisíc tun % % % %

Údaj 2,7 3,2 23,7 2017 11,1 50,9 38,7 8,2


SWOT analýza

2. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Výhodná geografická poloha regionu pro rozvoj hospodářství Využití průmyslové a další výrobní tradice pro získávání investic Dostatek volných ploch pro rozvoj sídel Silné komplexně vybavené centrum Plzeň plnící i funkce nadregionálního významu Kvalitní síť základních a středních škol, dvě vysoké školy universitního typu (8 fakult) Dobrá kvalita životního prostředí kraje jako celku a bohatý kulturně-historický potenciál Dostupnost Plzně a center venkovského osídlení daná relativně hustou a rovnoměrně uspořádanou radiální silniční a železniční sítí Téměř dokončená dálnice D5 propojující kraj s centrem státu a se zeměmi EU

SLABÉ STRÁNKY Velké územní rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky Zanedbaná dopravní síť a nízký stupeň vybavenosti kraje technickou infrastrukturou Nízká prostorová mobilita obyvatel způsobená nedostatečnou nabídkou bydlení Nízká hustota osídlení a rozsáhlé nestabilní venkovské oblasti Nedostatečná úroveň marketingu kraje zejména v oblasti cestovního ruchu a související infrastruktury Nedostatečné kapitálové zdroje pro rozvoj podnikání a nedokončená restrukturalizace některých velkých podniků Nedostatečná dopravní obslužnost a služby na venkově a v příhraničních oblastech Chybějící dálniční obchvat a dopravní problémy Plzně Výrazné disparity v území (Plzeň : venkov, Plzeňsko : pohraniční území apod.) Profesní a územní nerovnováha nabídky a poptávky na trhu práce Stagnace vědecko-výzkumných a inovačních aktivit, podpory a komercionalizace průmyslového výzkumu a vývoje Nízká účast občanů na řešení věcí veřejných

- 23 -


SWOT analýza

PŘÍLEŽITOSTI Využití hlavních rozvojových os v kraji k lokalizaci ekonomických aktivit Propojení systému vzdělávání, vědy, výzkumu a praxe Podpora rozvoje malých a středních podniků Zavedení systému celoživotního učení Zavedení integrovaného dopravního systému Rozvojem technické infrastruktury zvýšit konkurenceschopnost kraje Podpora investic tvořící vyšší přidanou hodnotu Vytvoření podmínek pro zvýšení mobility pracovních sil Efektivní využívání obnovitelných zdrojů a preference materiálového využití odpadů Vytvoření regionálního průmyslového a logistického centra Využití moderních informačních technologií při budování informační společnosti Využití prostorového a územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území Využití místního potenciálu a uplatnění marketingu pro rozvoj cestovního ruchu

OHROŽENÍ Ohrožení sídelní struktury ve venkovských oblastech Zhoršující se situace v zemědělství a lesnictví Přetrvávání demotivačního systému sociální podpory pro některé skupiny obyvatelstva Hrozba odchodu nejvíce kvalifikované pracovní síly do center nebo mimo region Další zanedbávání dopravní infrastruktury kraje a jeho centra Silné narušení přírodních a kulturně-historických hodnot území Zhoršování věkové struktury s dopady na sociální oblast, školství a ekonomiku Riziko odchodu firem využívajících jako konkurenční výhodu levnou pracovní sílu a daňové výhody Nedostatečné legislativní a ekonomické nástroje pro racionální nakládání s odpady Razantní růst nezaměstnanosti

- 24 -


Popis rozvojového programu

3. Popis rozvojového programu 3.1. Globální cíl Analytická část Programu rozvoje Plzeňského kraje byla završena formulací SWOT analýzy, která je podkladem pro identifikaci významných faktů týkajících se celého kraje a vnitrokrajských rozdílů. Tyto poznatky jsou východiskem pro stanovení celkové strategie Programu, především globálního cíle programu, který je naplňován specifickými cíli příslušejících k problémovým okruhům. Za nejpodstatnější fakta shrnutá v situační a SWOT analýze lze považovat výrazné územní rozdíly vykazované v řadě charakteristik. Ve srovnání s ČR má Plzeňský kraj mírně nadprůměrnou ekonomickou výkonnost, druhou nejnižší hustotu osídlení v ČR a vcelku kvalitní životní prostředí. V rámci kraje jsou však velmi odlišné hodnoty mezi jednotlivými okresy, mikroregiony, městy a obcemi. Vznik a prohlubování většiny takto identifikovaných vnitrokrajských rozdílů úzce souvisí se sídelní strukturou v Plzeňském kraji, která je v rámci ČR výjimečná zejména svou nevyvážeností. Výraznou bipolaritu vytváří na jedné straně velký počet malých obcí a na straně druhé zřetelně dominantní město Plzeň, ve kterém žije téměř třetina obyvatel kraje. Výrazná je absence jiných velkých a středně velkých měst, neboť jen město Klatovy má více než 20 000 obyvatel (cca 23 000). Přírodními podmínkami a historickým vývojem podmíněná sídelní struktura Plzeňského kraje se vyznačuje rozsáhlými do jisté míry nestabilními venkovskými oblastmi opírajícími se pouze o několik menších sídel převážně do 10 000 obyvatel. Tento stav způsobuje problémy v občanské vybavenosti, v rozvoji technické infrastruktury i v dopravní obslužnosti a vede k velkým rozdílům v podmínkách utvářejících kvalitu života obyvatel. Za hlavní předmět zájmu komplexně pojatého Programu rozvoje Plzeňského kraje je tedy možno označit kvalitu života obyvatel ve všech typech urbanistické struktury. Příznivá poloha Plzeňského kraje, význam jeho centra, rozvojové osy a některé další faktory vytvářejí prorůstové předpoklady kraje. Obě tyto úvahy umožňují navrhnout globální cíl Programu:

„Růst kvality života obyvatel.“ Hlavním měřítkem úspěšnosti naplňování Programu je tedy člověk a naplňování jeho hmotných i nehmotných životních potřeb. Způsobem naplnění globálního cíle Programu je využití všech výhod, které poskytuje rozmanitá sídelní struktura, a eliminace kritických nedostatků, které způsobují destabilizaci a brání růstu. Trvalé zvyšování kvality života obyvatel musí být založeno na principech trvale udržitelného ekonomického rozvoje s ohledem i na jiný než hmotný růst. Při realizaci Programu tedy musí být neustále uplatňována spolu s hlediskem sociálním i hlediska ekonomická a ekologická.

3.2. Problémové okruhy a specifické cíle Na základě výsledků analytické části a formulace globálního cíle je možno vymezit problémové odvětvové okruhy, což jsou úzce související oblasti regionálního rozvoje týkající se celého území. Byly definovány čtyři odvětvové problémové okruhy Programu rozvoje Plzeňského kraje: EKONOMIKA, LIDSKÉ ZDROJE, ÚZEMNÍ ROZVOJ a ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Vztahy a obsah odvětvových problémových okruhů znázorňuje následující schéma.

- 25 -



Struktura a obsah odvětvových problémových okruhů

EKONOMIKA Průmysl Služby Cestovní ruch Zemědělství Zaměstnanost

LIDSKÉ ZDROJE Vzdělávání Sociální péče a zdravotnictví Kultura a sport Bydlení

ÚZEMNÍ ROZVOJ

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Poloha a osídlení Dopravní sítě a obslužnost Vodní hospodářství Informační systémy Energetika

Krajina Voda a půda Ovzduší

- 26 -



Problémový okruh EKONOMIKA zahrnuje otázky zaměstnanosti a kromě výrobních oborů a služeb se věnuje i cestovnímu ruchu jako specifické ekonomické aktivitě. Problémový okruh LIDSKÉ ZDROJE se kromě vytváření sociálního zázemí zaměřuje na zvyšování vzdělanostní a kulturní úrovně obyvatel. Problémový okruh ÚZEMNÍ ROZVOJ integruje problematiku osídlení a dopravní obslužnosti s technickou infrastrukturou. Problémový kruh ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ se zabývá druhou stránkou „hmotných“ životních podmínek, která výrazným způsobem ovlivňuje kvalitu života obyvatel. Kromě čtyř výše uvedených odvětvových problémových okruhů byl vymezen další problémový okruh VENKOV, neboť problematika venkova je v Plzeňském kraji velmi významná. Katastrální území malých obcí do 2000 obyvatel tvoří více než 4/5 rozlohy kraje a žije zde téměř třetina obyvatel kraje. Problematika venkova zároveň odráží některé výrazné disparity v území, např. mezi centrem kraje a pohraničím nebo mezi Plzní a venkovskými oblastmi. Venkov je výrazně průřezový problém, který je nutno řešit souborem opatření z různých odvětvových problémových okruhů. Problémový okruh VENKOV obsahově navazuje na problémový okruh ÚZEMNÍ ROZVOJ a propojuje ho s problémovým okruhem ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Pro jednotlivé problémové okruhy byly navrženy tyto specifické cíle Programu: Problémové okruhy

Specifické cíle Programu

EKONOMIKA

Ekonomický růst a zaměstnanost

LIDSKÉ ZDROJE

Kvalitní podmínky pro život, vzdělání a práci

ÚZEMNÍ ROZVOJ

Stabilizace sídelní struktury rozvojem vybavenosti území

VENKOV

Trvale udržitelný rozvoj venkova

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zdravé životní prostředí

3.3. Principy řešení strategické části Globální cíl Programu, jeho specifické cíle a problémové okruhy tvoří základní rámec strategické části Programu rozvoje Plzeňského kraje. Celkové řešení musí respektovat některé obecné principy regionálního rozvoje, jež vyplývají např. z návrhu zákona o podpoře regionálního rozvoje a některých usnesení vlády týkajících se regionálního rozvoje, ale také ze zvláštností Plzeňského kraje. Jednou z výrazných specifik Plzeňského kraje je nevyvážená sídelní struktura. Strategická část Programu musí respektovat hledisko územní i sociální, a právě sídla v sobě integrují oba tyto aspekty regionálního rozvoje. To jsou tedy dva hlavní důvody, proč je nutno při rozpracování strategické části respektovat zvláštnosti typů sídelní struktury Plzeňského kraje. Plzeň představuje dominantní, silně rozvojové centrum s velkým vlivem na své okolí. Některými problémy ovlivňuje i své okolí (suburbanizace, doprava, životní prostředí). Venkov tvoří zázemí větších sídel. Ve venkovském prostoru je nutno eliminovat prohlubující se problémy v zájmu zachování stability celého území Plzeňského kraje. Kromě města Plzně a venkova je účelné vymezit ještě třetí typ sídelní struktury, centra venkovského osídlení tvořící jádra rozvoje ve venkovském prostoru (viz Příloha 1 a Příloha 2). Nedostatek těchto silných center osídlení vede k rozdělení funkcí, které plní větší města, mezi několik menších sídel. Centra venkovského osídlení v Plzeňském kraji tvoří většina sídel nad 2000 obyvatel až do úrovně okresních měst. Okresní města vzhledem - 27 -



kee svému charakteru, poloze a širším vztahům je možno také považovat za centra venkovského osídlení, i když nejvyššího řádu. Předností tohoto vymezení je rovnoměrné rozdělení obyvatel kraje do třech typů sídelní struktury. Centra venkovského osídlení (viz Příloha 3) plní především funkci stabilních rozvojových sídel s příznivým vlivem na své okolí. Mohou se stát důležitým nástrojem prorůstové strategie rozvoje kraje, neboť tvoří „most“ mezi venkovem a městem Plzní. Venkov nelze stabilizovat a rozvíjet bez rozvoje venkovských center a jejich účinných vazeb na okolní prostor. Centra venkovského osídlení jsou dosti diferencovaná z hlediska svých funkcí a možností rozvoje (viz Příloha 1 a Příloha 2). Celková strategie spočívá ve využití všech výhod a vzájemném doplňování všech tří typů urbanistické struktury. Naplnění globálního cíle „Růst kvality života obyvatel“ je možné pouze vytvořením mozaiky životních podmínek při respektování zvyšujícího se minimálního životního standardu. Shrnutí výše uvedených úvah je provedeno ve schématu celkové strategie Programu rozvoje Plzeňského kraje.

Schéma celkové strategie globální cíl programu

základní typy urbanistické struktury Plzeňského kraje venkov = průřezový centra venkovského Plzeň problémový okruh osídlení

Specifický cíl programu:

životní prostředí

počet obcí počet obyvatel rozloha (km2)

učící se společnost

Stabilizace sídelní struktury rozvojem vybavenosti území


inovace

Kvalitní podmínky pro život, vzdělání a práci


informační společnost

územní rozvoj

Ekonomický růst a zaměstnanost Specifický cíl programu:

lidské zdroje

prvky akcelerace


ekonomika

Trvale udržitelný rozvoj venkova

odvětvové problémové okruhy

RŮST KVALITY ŽIVOTA OBYVATEL

Zdravé životní prostředí 1 168422 125

0,2% 30,5% 1,7%

29 161242 1322

5,7% 29,2% 17,5%

475 222889 6119

94,1% 40,3% 80,8%

Souhrnné hodnocení stavu, perspektivních cílů a způsobů jejich naplnění na úrovni Programu a na úrovni problémových okruhů dle typů urbanistické struktury je provedeno v Příloze 4 a Příloze 5.

- 28 -



3.4. Popis problémových okruhů 3.4.1. Problémový okruh: EKONOMIKA Problémový okruh EKONOMIKA je zaměřen na podporu podnikání v pro region nosných a perspektivních odvětvích, zejména v průmyslových oborech a cestovním ruchu. Významnou roli sehrávají malé a střední podniky, které mohou pružně reagovat na požadavky trhu, přispívat k dynamizaci ekonomiky regionu a k sociální stabilitě. Nejsou však dostatečně kapitálově silné a potýkají se s řadou problémů, jejichž překonání může být účinně podpořeno vzdělávací a poradenskou pomocí, zřízením a fungováním podnikatelských inkubátorů a technologických center, dostatečnými finančními zdroji určenými na jejich rozvoj. Podpora výzkumu a vývoji, zavádění inovací a progresivních technologií umožní zvýšit konkurenceschopnost podnikatelských subjektů. Výraznějších efektů bude dosaženo kooperací výzkumně vývojových a průmyslových podniků a účastí těchto subjektů na mezinárodních projektech. Významnou podmínkou úspěšného rozvoje podnikání je zajištění kapitálových zdrojů a vytváření podmínek pro příliv investic. Zachovalá a ekologicky hodnotná příroda, geografická rozmanitost regionu a jeho hodnotné kulturní a historické památky dávají předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu. Rozvinutí tohoto odvětví však vyžaduje zkvalitnění infrastruktury a služeb, regeneraci a významnou podporu hmotné i nehmotné kultury, značení a údržbu turistických tras. V rámci tohoto problémového okruhu bude podporována hospodářská stabilita regionu rozvojem nových ekonomických činností a podporou odvětví s potenciálem rozvoje, posílením konkurenceschopnosti, vytvářením podmínek pro nové investice a posilováním hrdosti obyvatel na region a jejich pocitu sounáležitosti. V této souvislosti bylo identifikováno pět opatření: Příprava a realizace konkurenční hospodářské strategie kraje. Kapitálové zdroje pro rozvoj. Vytváření podmínek pro lokalizaci výrobních průmyslových investic. Podpora malého, středního a inovačního podnikání. Podpora vytváření a realizace nových produktů cestovního ruchu, služeb a programových nabídek. Vytváření a udržení nových pracovních míst. Investice v rámci tohoto problémového okruhu přispějí k dosažení vyšší úrovně regionálního hospodářského rozvoje, povedou ke stabilizaci existujících pracovních míst, k vytváření nových pracovních příležitostí a k maximalizaci lidského, technického a kulturního potenciálu regionu.

3.4.2. Problémový okruh: LIDSKÉ ZDROJE Problémový okruh Lidské zdroje je zaměřen přednostně na rozvoj zaměstnanosti, vzdělanosti a trh práce. Oblasti identifikované na regionální úrovni jsou plně konzistentní s Národním plánem zaměstnanosti. Cílem tohoto problémového okruhu je systematicky řešit nezaměstnanost zejména ve vazbě na potřeby trhu práce a rozvoj celoživotního vzdělávání. Spolupráce subjektů podnikatelského sektoru, odborových organizací, veřejné správy a neziskového sektoru přispěje ke zvýšení účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti. Je věnována pozornost integraci znevýhodněných skupin a oblastem ohrožených vyšší mírou

- 29 -



nezaměstnanosti. Monitorování trhu práce předpokládá vytvoření regionálního informačního systému o trhu práce. V oblasti školství je třeba rozvíjet aktivní způsoby výuky, podporovat využívání informačních technologií a výuku cizích jazyků. Kvalitě vzdělání by přispěla vyšší úroveň spolupráce mezi subjekty vědecko-výzkumné základny, škol a podnikatelského sektoru. Vzdělávání je celoživotní proces, jemuž musí být přizpůsobeny studijní programy, jež přispějí k zajištění konkurenceschopnosti jednotlivců na trhu práce. Modernizace výukových a studijních programů, kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů má přispět k větší flexibilitě na trhu práce. V rámci tohoto problémového okruhu bude podporován rozvoj lidských zdrojů s důrazem na zajištění konkurenceschopnosti obyvatel regionu na trhu práce. Budou vyvíjeny aktivity směřující k vyššímu stupni koordinace mezi veřejným a soukromým sektorem při zajišťování současných a budoucích potřeb trhu práce. V rámci priority je navrženo přispívat k zamezení dlouhodobého vyloučení zejména rizikových skupin osob z trhu práce a ze společnosti. Problémový okruh se dále zabývá zkvalitňováním zdravotní a sociální péče, kulturními a společenskými aspekty života obyvatel kraje. Byla identifikována tato opatření: Rozvoj bydlení. Optimalizace kapacit občanské vybavenosti. Zavádění systému celoživotního učení. Podpora kultury, umění a péče o historické dědictví. Rozvoj společenství občanů. Vnější vztahy a mezinárodní spolupráce. Investice v rámci tohoto problémového okruhu přispějí ke stabilizaci demografického vývoje, dostupnosti a kvality pracovní síly, posílení nabídky sociálních služeb a občanské vybavenosti i naplnění kulturních a společenských potřeb obyvatel v kraji.

3.4.3. Problémový okruh: ÚZEMNÍ ROZVOJ Poměrně široce pojatý problémový okruh Územní rozvoj vytváří významné předpoklady pro naplnění globálního i specifických cílů Programu. Zaměřuje se na stabilizaci sídelní struktury i jednotlivých sídel posilováním kooperativních vazeb mezi Plzní, centry venkovského osídlení a venkovskými sídly. Významnými prvky stability jsou centra venkovského osídlení. Limitujícím faktorem stabilizace sídelní struktury je dopravní obslužnost, jejíž současná úroveň nevyhovuje potřebám rozvoje území. Zhoršená dostupnost zaměstnání, vzdělání, služeb vede k migraci převážně mladých obyvatel z venkova do center i přes rostoucí zájem některých skupin obyvatel o život na venkově ve zdravějším životním prostředí a bez stresu z dopravy. Významným nástrojem rozvoje území je podpora výstavby a modernizace dopravní a technické infrastruktury s ohledem na funkci sídla. Plzeňský kraj má strategicky výhodnou polohu a relativně hustou železniční a silniční síť, což dává dobré předpoklady pro rozvoj podnikání a lepší napojení na evropské dopravní sítě. Mezi limitující faktory patří zejména

- 30 -



zastaralá železniční síť a nárůst silniční dopravy. Modernizace silniční i železniční sítě je nezbytná. Rozvoj technické infrastruktury se zaměřuje na vodohospodářskou infrastrukturu v souladu s legislativou ČR i požadavky Evropské unie. Rozvoj energetické infrastruktury se soustřeďuje na efektivnější využití stávajících zdrojů a vyšší využití obnovitelných energetických zdrojů. Rozvojovým impulsem, který se může promítnout do všech ostatních problémových okruhů, je realizace regionálního informačního systému. Cílem problémového okruhu je stabilizovat osídlení, zlepšit regionální a místní infrastrukturu, zlepšit dostupnost regionu a zvýšit bezpečnost dopravy, zlepšit mobilitu obyvatel. V rámci problémového okruhu byla identifikována následující opatření: •

Stabilizace sídelní struktury.

•

Optimalizace dopravní obslužnosti.

•

Rozvoj dopravní sítě kraje a její návaznosti.

•

Rozvoj vodohospodářské infrastruktury.

•

Šetrné využívání energetických zdrojů.

•

Rozvoj informačních systémů.

Investice v rámci tohoto problémového okruhu přispějí ke stabilitě sídelní struktury kraje rozvojem dopravní obslužnosti a dopravní a technické infrastruktury.

3.4.4. Problémový okruh: VENKOV Problémový okruh VENKOV je zaměřen na stabilizaci venkovských sídel a zemědělství. Třetina obyvatel regionu žije na venkově, avšak neustále dochází k odlivu obyvatel do měst. Venkovská sídla se vylidňují důsledkem řady faktorů, zejména vlivem zániku zemědělských podniků, nedostatku pracovních příležitostí, chátrajícího stavebního fondu, nedostatečné struktury obchodních a sociálních služeb a technické infrastruktury, vlivem nedostatečné dopravní dostupnosti i narušením tradičních sociálních vazeb. Na venkově není dostatek finančních zdrojů na obnovu typických venkovských staveb – zemědělských usedlostí, venkovských zámečků a sakrálních staveb. Venkov je třeba oživit rozvojem podnikatelských aktivit, zejména obnovou řemesel, rozvojem venkovského cestovního ruchu a vznikem malých podniků, které umožní ekonomicky posílit venkov a zaměstnat volnou pracovní sílu. Zemědělství je třeba restrukturalizovat, provést komplexní pozemkové úpravy a dořešit vlastnické vztahy. Konkurenceschopnost řady zemědělských produktů je nízká, klesá odbyt a produkce klasických zemědělských produktů, zvyšuje se podíl neobdělávané půdy. Zároveň se jeví jako nezbytná realizace revitalizačních programů (přiblížení přirozenému stavu) vodních ploch, nádrží a lesů. Jedním ze způsobů řešení může být rozvoj multifunkčního zemědělství a jeho mimoprodukčních funkcí, zejména v nepotravinářském zpracování zemědělské produkce, ve vytváření obnovitelných ekologických zdrojů energie, v nabídce ekologických a racionálních potravin a produktů s přidanou hodnotou, ve vhodném zalesňování určitého podílu zemědělské i nezemědělské půdy. V rámci tohoto problémového okruhu budou obnoveny rozsáhlé venkovské oblasti regionu pomocí diversifikace ekonomických činností, obnovy stavebního fondu, technické - 31 -



infrastruktury a telekomunikací, komplexních pozemkových úprav a změn vlastnických vztahů, podporou udržitelných metod zemědělské výroby a aplikací ekologicky příznivých výrobních postupů. Širší opatření stanovená pro tento problémový okruh jsou: •

Obnova a rozvoj venkovských sídel.

•

Rozvoj vybavenosti venkovských sídel.

•

Rozvoj komunikace spolupráce a komunikace na venkově.

•

Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělské výroby.

•

Rozvoj podnikání na venkově.

•

Rozvoj venkovského cestovního ruchu.

Investice v rámci tohoto problémového okruhu budou zaměřeny na rozvoj venkova, na diverzifikaci činností zemědělských subjektů a na rozvoj infrastruktury v rámci trvale udržitelného rozvoje.

3.4.5. Problémový okruh: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I když Plzeňský kraj lze jako celek z hlediska životního prostředí hodnotit poměrně příznivě, existují velmi vážné problémy zejména v Plzni a jejím nejbližším aglomeračním zázemí, částečně v dalších větších městech. Zároveň jsou v problémovém okruhu Životní prostředí řešeny některé otázky, kterými je nezbytné se urychleně zabývat na úrovni celého kraje a v návaznosti na ČR. Jak již bylo naznačeno, v kvalitě životního prostředí lze sledovat značné územní rozdíly. Plzeň, větší centra osídlení a další sídla s vysokou koncentrací výrobních aktivit a dopravy jsou charakterizována vysokou zátěží obyvatelstva, emisemi škodlivých látek v ovzduší a hlukem přesahujícím limitní hodnoty. Výrazné diference lze sledovat i ve stavu krajiny, v její struktuře a stupni ekologické stability. Na poškození přirozených vazeb v krajině se podílí necitlivá urbanizace, nevhodné postupy v zemědělském a lesnickém využívání krajiny. Poškození krajiny se projevuje i v její nízké retenční schopnosti způsobující rychlý odtok vody z území kraje a vedoucí k nízkým zásobám kvalitních podzemních vod. Krajská správa bude muset velmi rychle řešit další “obecné” environmentální problémy, které nelze označit za specifické územní problémy a které mají vazbu na celý kraj a stát. Jde o návrh a realizaci celokrajského systému nakládání s odpady, o ekologickou výchovu v nejširším slova smyslu, zahrnující i zapojování veřejnosti do řešení ekologických problémů a zajištění efektivního a operativního managementu životního prostředí na úrovni kraje. Pro problémový okruh byla pro dané plánovací období vymezena tato opatření: •

Prevence vzniku odpadů, ekologicky šetrné nakládání s odpady a surovinami.

•

Snížení úrovně zatížení prostředí emisemi a hlukem.

•

Multifunkční využívání krajiny.

•

Efektivní management životního prostředí.

•

Ekologická výchova a osvěta.

- 32 -



Navržená opatření budou vyžadovat investice do řešení územních problémů zatížení prostředí v sídlech, do obnovy krajiny a do řešení odpadového hospodářství. Opatření předpokládá vznik aktivní ekologické politiky kraje, která my měla směřovat k prevenci budoucích ekologických problémů a střetů.

3.5. Stručná charakteristika opatření Pro naplnění globálního cíle Programu rozvoje Plzeňského kraje a jeho specifických cílů byl dle problémových okruhů navržen systém opatření. Opatření zároveň reagují na závěry analytické části shrnuté ve SWOT analýze (viz Příloha 6). Tato kapitola obsahuje stručný popis opatření, jehož účelem je poskytnout všeobecný přehled opatření. Podrobný popis opatření a v jejich rámci uvedených vhodných aktivit je uveden v Dodatku Programu.

3.5.1. Problémový okruh: EKONOMIKA Opatření 1.1. Název opatření: Popis: Celkový úkol a cíle:

Očekávaní příjemci:

PŘÍPRAVA A REALIZACE KONKURENČNÍ HOSPODÁŘSKÉ STRATEGIE KRAJE Vytvoření institucionálních, materiálních a organizačních předpokladů a podmínek pro realizaci konkurenční hospodářské strategie kraje. Celkovým úkolem je zpracování a implementace hospodářské strategie kraje. V první etapě se jedná o zpracování koncepčních dokumentů, následně pak o pilotní projekty a implementaci vybraných záměrů (příprava lidských zdrojů, rozvíjení některých perspektivních inovativních oborů ekonomiky apod.). Podnikatelé, poradenské a vzdělávací instituce, veřejná správa.

Opatření 1.2. Název opatření: Popis: Celkový úkol a cíle: Očekávaní příjemci:

KAPITÁLOVÉ ZDROJE PRO ROZVOJ Vyhledávání kapitálových zdrojů a rozvoj vícezdrojového financování rozvojových projektů. Vytvořit institucionální, personální, materiální a finanční předpoklady pro využití vícezdrojového financování vybraných projektů v kraji. Privátní sféra, obce a města, NNO.

Opatření 1.3. Název opatření: Popis: Celkový úkol a cíle:


VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO LOKALIZACI VÝROBNÍCH PRŮMYSLOVÝCH INVESTIC Vytvoření podmínek pro lokalizaci nových investic v regionu. Podpořit vybudování dostatečného množství kvalitních rozvojových ploch pro lokalizaci nových výrob od prvotních studií využitelnosti, technicko-ekonomické studie proveditelnosti, marketingové a informační podpory až k podpoře procesu investování do infrastruktury. Obce a města, investoři, subdodavatelé a kooperující firmy.

- 33 -





PODPORA MALÉHO, STŘEDNÍHO A INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ Podpora přístupu malých a středních podniků k finančním zdrojům, ke zdrojům informací, znalostí a zkušeností, budování mezinárodních kontaktů a vazeb. Podpora rozvoje poradenských činností pro podporu podnikání, využívání moderních, zejména komunikačních technologií, inovací a komercionalizace výsledků vědy a výzkumu a rozvoj spolupráce privátního sektoru. Malé a střední podniky, vzdělávací instituce, rozvojové agentury.

Opatření 1.5. Název opatření:

PODPORA VYTVÁŘENÍ A REALIZACE NOVÝCH PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU, SLUŽEB A PROGRAMOVÝCH NABÍDEK

Popis:

Podpora opatření na vytváření produktů cestovního ruchu, integrace aktivit v oblasti vytváření koncepčních dokumentů, marketingu, informací, organizačního zajištění i vytváření materiálně-technického zázemí. Podpora cestovního ruchu v oblasti vytváření nových produktů a nabídek včetně souvisejících marketingových aktivit, dále pak podpora opatření pro zkvalitňování služeb v cestovním ruchu včetně vzdělávání. Nedílnou součástí jsou opatření pro podporu infrastruktury (např. ubytovacích kapacit, turistických atraktivit, turistických tras). Poskytovatelé služeb, města a obce.

Celkový úkol a cíle:



VYTVÁŘENÍ A UDRŽENÍ NOVÝCH PRACOVNÍCH MÍST Opatření na podporu rozšíření a zkvalitnění vzdělávacího procesu, podpora flexibility pracovní síly. Napomoci řešení problému dlouhodobé nezaměstnanosti, zvláště u vybraných rizikových skupin na trhu práce. Úřady práce, vzdělávací instituce, zaměstnanci, nezaměstnaní.

3.5.2. Problémový okruh: LIDSKÉ ZDROJE Opatření 2.1. Název opatření: Popis: Celkový úkol a cíle: Očekávaní příjemci:

ROZVOJ BYDLENÍ Podpora bytové výstavby a revitalizace stávajícího bytového fondu. Zlepšení dostupnosti bydlení pro všechny vrstvy obyvatelstva, zvýšení intenzity bytové výstavby a zlepšení kvality stávajícího bytového fondu. Města, obce, podnikatelské subjekty.

- 34 -




OPTIMALIZACE KAPACIT OBČANSKÉ VYBAVENOSTI Zajištění dostupnosti a přizpůsobení kapacit zařízení občanské vybavenosti poptávce, rozvoj integrovaného záchranného systému. Umožnit obyvatelům kraje bezproblémové užívání zařízení sociální a zdravotní péče, školství i kultury a ochrana obyvatel. Obyvatelé kraje.


ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMU CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Zavedení moderního a účinného systému celoživotního učení, který umožní optimální uplatnění zájemců na trhu práce. Zpřístupnění vzdělání všem zájemcům, vzdělávací nabídka v souladu s trhem práce, optimální uplatnění na trhu práce. Žáci, studenti, pracující, nezaměstnaní.


PODPORA KULTURY, UMĚNÍ A PÉČE O HISTORICKÉ DĚDICTVÍ Trvalé podporování všestranného kulturního rozvoje kraje. Soustavná péče o kulturní dědictví, udržení a rozvoj stávajících kulturních aktivit, zvýšení kulturní úrovně populace. Obyvatelstvo kraje, návštěvníci.


ROZVOJ SPOLEČENSTVÍ OBČANŮ Podpora účasti občanů na řešení věcí veřejných, na rozvoji spolkového života, na pomoci „potřebným“ i volnočasovým aktivitám dětí a mládeže. Zavedení a používání standardních mechanismů a postupů běžných ve vyspělých občanských společnostech. Obyvatelstvo kraje, občanské organizace a spolky, organizace dětí a mládeže.



VNĚJŠÍ VZTAHY A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Podpora mezinárodní spolupráce, rozvoje vnějších vztahů a integrace do struktur EU. Příprava kraje na integraci do struktur EU sdílením zkušeností, vytvářením podmínek pro rozvoj příhraničních území a příprava veřejnosti, privátního i veřejného sektoru na vstup do EU. Města, obce, občanské organizace a podnikatelské subjekty.

- 35 -



3.5.3. Problémový okruh: ÚZEMNÍ ROZVOJ Opatření 3.1. Název opatření: Popis: Celkový úkol a cíle: Očekávaní příjemci:

STABILIZACE SÍDELNÍ STRUKTURY Racionální investice do vybavenosti sídel v souladu s jejich funkcemi. Rozvoj infrastruktury v území a vybavenosti sídel s ohledem na jejich funkci a posilování vazeb mezi sídly. Města a obce, obyvatelé.


OPTIMALIZACE DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI Podpora dopravy a souvisejících služeb v rámci vytváření integrovaného systému veřejné hromadné dopravy. Zvýšení mobility pracovní síly a posílení funkčních vazeb mezi urbanizovanými a venkovskými částmi kraje. Města a obce, obyvatelé a podniky.



ROZVOJ DOPRAVNÍ SÍTĚ KRAJE A JEJÍ NÁVAZNOSTI Modernizace dopravní (silniční a železniční) infrastruktury. Využít v maximální míře výhodnou geografickou polohu kraje a jeho výjimečný potenciál pro rozvoj podnikání a cestovního ruchu rozvojem dopravní infrastruktury a napojením na evropskou dopravní síť. Města a obce, obyvatelé a podniky.



ROZVOJ VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY Investice do technické infrastruktury na ochranu vod, do systémů na úpravu a zásobování vodou, do čištění odpadních vod. Zvýšit úroveň vybavenosti sídel, zlepšovat kvalitu vod jako významné složky životního prostředí i pro potřeby zásobování obyvatelstva a dosáhnout standardů EU v oblasti čištění odpadních vod. Města a obce.


ŠETRNÉ VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ Investice do oblasti úspor energií a využívání alternativních energetických zdrojů. Zvýšit využití vlastních energetických zdrojů a snížit zatížení životního prostředí. Města, obce, firmy, NNO, obyvatelé.

- 36 -




ROZVOJ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ Zvyšovat využívání informačních systémů. Zvýšit úroveň vybavenosti sídel, přiblížit moderní informační technologie obyvatelům i na venkově a přispět tak k vyrovnání jejich šancí s obyvateli center osídlení. Města a obce, veřejná správa, NNO, obyvatelé.

3.5.4. Problémový okruh: VENKOV Opatření 4.1. Název opatření: Popis: Celkový úkol a cíle: Očekávaní příjemci:

OBNOVA A ROZVOJ VENKOVSKÝCH SÍDEL Údržba a modernizace stavebního fondu na venkově a rehabilitace hmotného prostředí venkovských sídel. Zlepšení kvality života obyvatel na venkově a stabilizace venkovské populace. Obce a obyvatelé na venkově.


ROZVOJ VYBAVENOSTI VENKOVSKÝCH SÍDEL Údržba a modernizace stavebního fondu na venkově a rehabilitace hmotného prostředí venkovských sídel. Zlepšení životních a pracovních podmínek na venkově rozvojem občanské a technické vybavenosti. Obce a obyvatelé na venkově.


ROZVOJ SPOLUPRÁCE A KOMUNIKACE NA VENKOVĚ Posilování tradičních duchovních hodnot na venkově spolu s využitím moderních komunikačních a informačních technologií. Obnova a kultivace specifických forem komunikace a spolupráce na venkově a zároveň odstraňování informační bariéry venkova vůči okolí. Obce a obyvatelé na venkově.

Opatření 4.4. Název opatření: Popis:

Celkový úkol a cíle: Očekávaní příjemci:

ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY Podpora zemědělského podnikání vytvářením předpokladů pro zvyšování konkurenceschopnosti zemědělské produkce, podporou odbytu, rozvíjením ekologického zemědělství, podporou vzdělávání a managementu. Stabilizace zemědělských a potravinářských podniků a zvýšení jejich odbyt. Podnikatelé v zemědělství a potravinářství.

- 37 -





ROZVOJ PODNIKÁNÍ NA VENKOVĚ Podpora rozvoje podnikání zaměřením se na využití specifického potenciálu venkovského území v oblasti živnostenského podnikání, především v řemeslech, ve službách a v zemědělském podnikání. Ekonomické oživení venkova a posílení soběstačnosti venkovských sídel v zajištění dostatečného počtu pracovních příležitostí. Podnikatelé.



ROZVOJ VENKOVSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU Komplexní podpora využití hospodářského potenciálu cestovního ruchu ve venkovských oblastech formou koncepční přípravy, budování infrastruktury, zvyšování kvality služeb a vzdělávání pracovníků. Zhodnocení odvětví cestovního ruchu pro místní zaměstnanost, zlepšení ekonomických efektů pro místní veřejné rozpočty. Podnikatelé, obce.

3.5.5. Problémový okruh: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Opatření 5.1. Název opatření:

Popis: Celkový úkol a cíle:


PREVENCE VZNIKU ODPADŮ, EKOLOGICKY ŠETRNÉ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A SUROVINAMI Návrh a realizace systému nakládání s odpady v kraji s důrazem na snížení množství odpadů a jejich využití jako suroviny. Snížit produkci komunálních a obdobných odpadů a zvýšit podíl využití vzniklých odpadů jako suroviny. To povede ke snížení rizik poškození složek ŽP a s tím spojených rizik zdravotního stavu obyvatel. Krajská správa, obce, podnikatelé, obyvatelstvo.


SNÍŽENÍ ÚROVNĚ ZATÍŽENÍ PROSTŘEDÍ EMISEMI A HLUKEM Opatření ke snížení zatížení prostředí emisemi a hlukem z dopravy a komerčních (výrobních) aktivit. Snížit zátěž prostředí emisemi a hlukem a v souvislosti s tím snížit expozici obyvatel škodlivým faktorům. Krajská správa, obce, podnikatelé, NNO.

- 38 -




MULTIFUNKČNÍ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY Podpora zlepšení stavu krajiny, její ekologické stability a ekologicky šetrného využívání krajiny. Snížit narušení ekologických vazeb v krajině ochranou a obnovou přirozených vazeb v krajině a ekologicky šetrným produkčním využitím krajiny. Obce, podnikatelé, turisté, NNO.


EFEKTIVNÍ MANAGEMET ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Zajištění efektivního řízení péče o životní prostředí v rámci krajské správy naplňujícího povinnosti stanovené legislativou a vytvářejícího aktivní ekologickou politiku kraje. Zajistit potřebná organizační zajištění, dostatek informací a koncepční dokumenty pro efektivní a objektivní rozhodování v oblasti péče o životní prostředí. Krajská správa, obce, NNO.


EKOLOGICKÁ VÝCHOVA A OSVĚTA Návrh a realizace systému ekologické výchovy v širokém pojetí. Aktivním působením zvýšit ekologické vědomí obyvatel různými formami výchovy, vč. zapojování obyvatel do rozhodovacích procesů. Obce, školy, podnikatelé, NNO.

- 39 -


Územní a odvětvové aspekty rozvoje kraje

4. Odvětvové a územní priority rozvoje kraje Na základě hodnocení významnosti disparit Plzeňského kraje, SWOT analýzy a navržené strategie Programu rozvoje Plzeňského kraje byly vymezeny odvětvové a územní priority Plzeňského kraje na období 10 až 15 let. Odvětvové priority pojmenovávají nejvýznamnější problémy kraje. Řešení těchto klíčových problémů spočívá v aplikaci souboru opatření i z různých problémových okruhů v působnosti kraje i centra. Aktivity směřující k řešení priorit (problémů) mohou spočívat v realizaci velkého projektu, tj. projektu, který je poměrně jednoznačně určen místem i v čase, ale ovlivní nebo může ovlivnit významnou část území; nebo se může jednat o soubor aktivit realizovaných na celém nebo části území. Z tohoto rozdělení vychází i popis odvětvových priorit. V první části je odvětvová priorita stručně charakterizována a návrh řešení v tabulkové podobě je členěn na velké projekty a aktivity, případně jejich skupiny. Významnou územní disparitou Plzeňského kraje jsou jeho venkovské oblasti ohrožené nestabilitou ekonomickou i sídelní. To se odráží i ve vymezení průřezového problémového okruhu VENKOV jako téměř plošného problému, který je nutno řešit komplexem opatření a aktivit. Na základě komplexního posouzení ukazatelů (viz část „B“ této kapitoly) byly vymezeny nejohroženější venkovské oblasti jako územní priority Plzeňského kraje. Vymezení odvětvových a územních priorit uvozuje programovou část dokumentu, která popisuje způsob realizace strategické části. Programovou část dále tvoří kapitoly Finanční rámec a Způsob realizace.

4.1. Odvětvové priority V rámci Plzeňského kraje bylo identifikováno 12 zásadních odvětvových problémů, které jsou vyjádřeny následujícími prioritami: 1)

Ekonomický rozvoj.

2)

Konkurenceschopnost kraje.

3)

Vzdělávání pro potřeby praxe.

4)

Bydlení.

5)

Rozvoj občanské vybavenosti.

6)

Rozvoj společenství občanů.

7)

Harmonický rozvoj území.

8)

Dopravní obslužnost.

9)

Dopravní a technická infrastruktura.

10) Internet a informační systémy. 11) Nakládání s odpady. 12) Obnova přirozených procesů v krajině.

- 40 -



4.1.1. Priorita: Ekonomický rozvoj Hlavním cílem rozvoje hospodářské základny kraje je zajištění dostatečného počtu stabilních pracovních míst v subjektech s konkurenceschopnou ekonomickou výkonností. Dopravně odlehlá území s nízkou hustotou osídlení a nižší ekonomickou výkonností vykazuje obvykle problémy nezaměstnanosti a nedostatečné nabídky stabilních pracovních příležitostí. Příliš silnou ekonomickou závislost těchto území na centrální aglomeraci kraje je možno vyvažovat podporou místního malého a středního podnikání, využíváním nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti i využíváním ekonomického potenciálu cestovního ruchu. Návrh řešení: Samostatné projekty • Vyhledávací studie strategických rozvojových lokalit kraje (viz opatření 1.3.) • Příprava strategické průmyslové zóny kraje (viz opatření 1.3.) • Koncepce cestovního ruchu (opatření 1.5.) Aktivity, skupiny aktivit • Komplexní informační a poradenská podpora procesu lokalizace investic (viz opatření 1.3) • Podpora revitalizace hospodářsky využitelných areálů (viz opatření 1.3.) • Podpora využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (viz opatření 1.6.) • Podpora malého a středního podnikání (viz opatření 1.4.) • Podpora vytváření a realizace nových produktů cestovního ruchu, služeb a programových nabídek (opatření 1.5.) • Revitalizace a využití kulturních památek (viz opatření 2.4.) • Lokalizace malých investic (viz opatření 4.4.) • Podpora mikropodnikání v malých obcích (viz opatření 4.4.) • Rozvoj infrastruktury v cestovním ruchu (viz opatření 1.5.)

4.1.2. Priorita: Konkurenceschopnost kraje V současné době chybí koordinovaná hospodářská strategie kraje, pro jejíž úspěšnou realizaci je potřebné využití synergických efektů vnitrokrajského a zahraničního partnerství veřejného a privátního sektoru. Celosvětové ekonomické trendy vyžadují použití mezinárodních marketingových aktivit s cílem vytvořit image kraje jako investičně atraktivního prostoru pro ekonomické aktivity s vyšší přidanou hodnotou založené na znalostním potenciálu, využití moderních výsledků vědy a výzkumu. Plzeňský kraj patří v rámci ČR mezi regiony s nejvyššími předpoklady pro efektivní uplatnění takových prorůstových opatření. Návrh řešení: Samostatné projekty • Jednotná marketingová strategie kraje (viz opatření 1.1.) • Institucionální zabezpečení podpory realizace hospodářské strategie kraje (viz opatření 1.1.) • Vybudování vědeckotechnického centra (viz opatření 1.4.)

- 41 -



Aktivity, skupiny aktivit • Marketingové aktivity na přilákání nových investic do regionu, budování konkurenčních výhod (viz opatření 1.3.) • Příprava a zainvestování perspektivních rozvojových ploch v kraji (viz opatření 1.3.) • Podpora inovačního podnikání, komercionalizace výsledků vědy a výzkumu (viz opatření 1.4.) • Nové produkty a marketing cestovního ruchu (viz opatření 1.5.)

4.1.3. Priorita: Vzdělávání pro potřeby praxe Síť středních škol je pro potřeby kraje hodnocena jako dostatečná, důležité je však sladění vzdělávací nabídky s potřebami trhu práce. Nejúčinnější cestou k dosažení souladu je zapojení zaměstnavatelů do přípravy vzdělávacích programů i jejich další spolupráce, zvláště při odborné přípravě žáků. Návrh řešení: Samostatné projekty •

Koncepce rozvoje vzdělávání v souladu s potřebami trhu práce (viz opatření 2.3.)

Aktivity, skupiny aktivit • Zvýšení vzdělanostní struktury populace na úroveň srovnatelnou s vyspělými zeměmi EU (viz opatření 2.3.) • Podpora flexibilního vzdělávání umožňujícího pružné reagování na potřeby trhu práce (viz opatření 2.3.) • Podpora zapojení podnikatelské sféry do vzdělávacích programů (viz opatření 2.3.)

4.1.4. Priorita: Bydlení Úroveň bydlení významně ovlivňuje kvalitu života obyvatel. Současná bytová výstavba v Plzeňském kraji je považovaná za nedostatečnou vzhledem k potřebám, což nepříznivě ovlivňuje přirozenou reprodukci populace a omezuje mobilitu obyvatelstva. Nedostatečná nabídka zejména nájemních bytů a bytů cenově dostupných je pociťována nejvíce v Plzni a v ostatních centrech osídlení. Návrh řešení: Aktivity, skupiny aktivit • Odstraňování zanedbanosti bytového fondu, podpora oprav (viz opatření 2.1.) • Příprava ploch pro bydlení (viz opatření 2.1.) • Podpora výstavby domů s pečovatelskou službou (viz opatření 2.1.) • Podpora výstavby nájemního bydlení (viz opatření 2.1.) • Revitalizace bytového fondu (viz opatření 4.1.)

- 42 -



4.1.5. Priorita: Rozvoj občanské vybavenosti V souvislosti se snižováním podílu dětské složky v populaci jsou očekávány problémy s udržením některých základních škol z důvodu nedostatku žáků ve třídách. Základní školy, zvláště v malých sídlech, nepovažujeme pouze za školní zařízení, ale i za místo, kde je možno se setkávat a komunikovat s ostatními obyvateli při mimoškolní činnosti. S měnící se demografickou situací v populaci významně roste (a dále bude vzrůstat) i počet občanů v důchodovém věku, a z toho důvodu poroste počet uživatelů sociální a zdravotní péče. Zvláště důležitý je rozvoj sociální péče do moderního a účinného systému. Doplnění zařízení občanské vybavenosti je nutné zvláště v centrech venkovského osídlení současně se zajištěním dostupnosti ve spádové oblasti. Okresy v Plzeňském kraji nejsou dostatečně vybaveny zařízeními občanské vybavenosti, dojížďkové vzdálenosti do stávajících zařízení jsou neúměrně dlouhé. Návrh řešení: Aktivity, skupiny aktivit • Podpora výstavby zařízení občanské vybavenosti (viz opatření 2.2.) • Podpora poskytovatelů služeb občanské vybavenosti (viz opatření 2.2.) • Modernizace a zefektivnění dostupnosti služeb občanské vybavenosti (viz opatření 2.2.) • Rozvoj Integrovaného záchranného systému kraje (viz opatření 2.2.) • Podpora základních škol v malých sídlech (viz opatření 2.3. a 4.2.) • Podpora při naplňování regionálních funkcí významných zařízení občanské vybavenosti (viz opatření 2.2.)

4.1.6. Priorita: Rozvoj společenství občanů Rozvoj společenství občanů Plzeňského kraje se soustřeďuje na podporu kulturního života a péči o volný čas dětí a mládeže. Neziskové organizace nacházejí největší možnosti uplatnění v oblasti sociální péče a ochrany životního prostředí. Návrh řešení: Samostatné projekty •

Regionální program/strategie ekologické výchovy a osvěty (viz opatření 5.5.)

Aktivity, skupiny aktivit • Podpora neziskových organizací (viz opatření 2.5.) • Podpora handicapovaných a seniorů (viz opatření 2.5.) • Prevence sociálně patologických jevů (viz opatření 2.5.) • Podpora multikulturní výchovy populace (viz opatření 2.3.) • Podpora mimoškolních aktivit dětí a mládeže a využití volného času (viz opatření 2.5.) • Programy ekologické výchovy a osvěty (viz opatření 5.5.) • Podpora přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí • (viz opatření 5.5.) • Podpora zapojování veřejnosti do rozhodování o realizaci záměrů (viz opatření 5.5.) • Cílené programy ekologické osvěty (viz opatření 5.5.)

- 43 -



4.1.7. Priorita: Harmonický rozvoj území Stabilizace sídelní struktury je jedním ze základních problémů Plzeňského kraje. Nezbytným předpokladem je koordinace rozvojových záměrů v rámci kraje. Významným nástrojem jsou územní plány velkých územních celků a v rychle se rozvíjejících územích i územní plány obcí. V první etapě je žádoucí zajistit analytické a koncepční dokumenty prostorového plánování především v oblasti technické a občanské infrastruktury a životního prostředí. Velmi důležitým úkolem je pravidelné získávání údajů o stavu a trendech vývoje území. Důležitou součástí je - v souladu s aktivitami MŽP ČR - vytvořit jednotný systém sledování prioritních problémů životního prostředí v kraji, vyhodnocování zjištěných údajů a jejich uplatňování v řízení problematiky životního prostředí. Návrh řešení: Samostatné projekty • • • • •

Dokončení ÚPN VÚC na území kraje (viz opatření 3.1.) Rozvojové koncepce technické infrastruktury a další vybavenosti (viz opatření 3.1.) Koncepce životní prostředí (ekologická politika) (viz opatření 5.4.) Analýzy a koncepce jednotlivých složek ŽP (viz opatření 5.4.) Systém sledování stavu životního prostředí a jeho vyhodnocování (viz opatření 5.4.)

Aktivity, skupiny aktivit • Zpracování územních plánů obcí, urbanistických studií, koncepcí rozvoje infrastruktury (viz opatření 3.1.) zejména v exponovaných územích procházejících výraznými změnami

4.1.8. Priorita: Dopravní obslužnost Dopravní obslužnost je limitujícím prvkem rozvoje území Plzeňského kraje, neboť musí zajišťovat alespoň základní spojení venkovských oblastí s jejich centry, která poskytují služby i pracovní příležitosti. Dopravní obsluha se zhoršuje s rostoucí vzdáleností od centra a její rentabilita je přímo úměrná hustotě osídlení území. Prioritou je zajištění vhodného způsobu dopravy žáků do škol. Na druhé straně je problémem i veřejná doprava v Plzni a okolí. Návrh řešení: Samostatné projekty • • •

Koncepce integrovaného dopravního systému kraje (viz opatření 3.2.) Integrovaná doprava Plzeňska (viz opatření 3.2.) Příprava intervalové osobní železniční dopravy (viz opatření 3.2.)

Aktivity, skupiny aktivit • Stabilizace základní dopravní obslužnosti (viz opatření 3.2.) • Rozvoj dopravní obslužnosti nad rámec základní dopravní obslužnosti (viz opatření 3.2) • Vytvoření mikroregionálních jader IDS z center dojížďky (viz opatření 3.2.) • Rozvoj specifických forem hromadné přepravy osob pro zlepšení dopravní obsluhy (viz opatření 4.2.) - 44 -



4.1.9. Priorita: Dopravní a technická infrastruktura Stav silniční sítě neodpovídá prudce rostoucí automobilové přepravě, což s sebou nese i negativní vliv emisí a hluku na obyvatele. Nejvíce zatíženy jsou silnice I. třídy náležející do evropské sítě a sídla na nich ležící, především Plzeň. Stav železniční sítě neodpovídá standardu Evropské unie. Velmi nízké technické parametry a malá propustnost tratí neumožňují zavést efektivní provoz jak pro mezinárodní dopravu, tak pro osobní intervalovou dopravu. Zaostávání vodohospodářské infrastruktury se naopak projevuje především ve venkovských oblastech. Významnou prioritou je zásobování obyvatel venkova kvalitní pitnou vodou a v návaznosti na to je potřeba řešit i výstavbu nových ČOV v sídlech nad 500 EO a modernizace stávajících ČOV s preferencí vodárenských toků. Návrh řešení: Samostatné projekty • • • •

Zásady dopravní politiky kraje (viz opatření 3.3.) Dokončení dálnice D5 a výstavba přivaděčů (viz opatření 3.3.) Modernizace III. železničního koridoru (viz opatření 3.3.) Zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku (viz opatření 3.4.)

Aktivity, skupiny aktivit • Zlepšení technického stavu a údržby silnic (viz opatření 3.3.) • Modernizace silnic I. třídy I/27, I/26, I/20, I/21, I/22, I/19 (viz opatření 3.3.) • Optimalizace tratí České Budějovice - Cheb a Železná Ruda - Plzeň (viz opatření 3.3.) • Zlepšení dopravních podmínek města Plzně (viz opatření 3.3.) • Modernizace železničního uzlu Plzeň (viz opatření 3.3.) • Rozvoj a modernizace vodárenských systémů (viz opatření 3.4.) • Rozvoj kanalizačních systémů (viz opatření 3.4.)

4.1.10. Priorita: Internet a informační systémy Významným rozvojovým faktorem je šíření a využívání moderních komunikačních a informačních technologií. Především celosvětová síť Internet umožňuje zpřístupnění obrovského množství informací stále se rozšiřujícímu okruhu uživatelů. Internet je využíván kromě komunikace a prezentace stále častěji jako nástroj k přiblížení informačních systémů koncovému uživateli. Podpora využívání Internetu podnikateli, na školách, na úřadech, v knihovnách a na dalších místech veřejnosti přístupných může výrazně ovlivnit ekonomiku, obyvatele a kvalitu jejich života i společnost jako celek. Návrh řešení: Samostatné projekty • Vybudování regionálního informačního systému pro potřeby kraje (viz opatření 3.6.) Aktivity, skupiny aktivit • Využití internetu pro vzdělávání, zvyšování kulturní úrovně obyvatel a rozvoj komunikace (viz opatření 2.3., 2.4. a 4.2.) • Podpora dostupnosti a využívání internetu na venkově (viz opatření 4.3.) - 45 -



4.1.11. Priorita: Nakládání s odpady Problematika nakládání s odpady je prioritou, kterou je nutné v současné době řešit na krajské úrovni. Prvním krokem totiž musí být zpracování krajské koncepce, která jasně určí pravidla nakládání s odpady, postupy a navrhne potřebná zařízení pro nakládání s odpady. Teprve poté bude možno vymezit územní dopady. Zpracování koncepce musí směřovat především k omezování vzniku odpadů a k druhotnému využití odpadů s minimalizací druhotných vlivů na životní prostředí. Návrh řešení: Samostatné projekty • Koncepce integrovaného systému nakládání s odpady v Plzeňském kraji (viz opatření 5.1.) Aktivity, skupiny aktivit • Separace a recyklace odpadů (viz opatření 5.1.) • Podpora zálohových systémů (viz opatření 5.1.)

4.1.12. Priorita: Obnova přirozených procesů v krajině V oblasti péče o krajinu je prioritním cílem podpora opatření na obnovu přirozených procesů v krajině v návaznosti na existující programy státu (MŽP a MZe). Jde o podporu realizace prvků ÚSES, revitalizace říčních systémů a dalších opatření na zlepšení stavu krajiny realizovaných při pozemkových úpravách. Pro určení územních priorit pro intervence do obnovy krajiny byl hlavním faktorem koeficient ekologické stability krajiny (KES). V první řadě bude nutné zaměřit se na silně urbanizovaná území s vyšším výrobním potenciálem. Další prostory prioritních investic do obnovy krajiny jsou silněji zemědělsky využívané prostory. V méně osídlených územích je naopak žádoucí podporovat zemědělskou a lesnickou činnost prováděnou ekologicky šetrným způsobem. Návrh řešení: Samostatné projekty • Koncepce využití krajiny (viz opatření 5.4.) Aktivity, skupiny aktivit • Obnova přirozených procesů v krajině (viz opatření 5.3.)

- 46 -



4.2. Územní priority Na základě komplexního posouzení území dle kritérií použitých při vymezení územních disparit byly vymezeny dvě úrovně problémových území, do kterých je nutno soustředit podporu s ohledem na vyvážený rozvoj kraje. Základní územní jednotkou pro vymezení byla zvolena správní území pověřených úřadů, neboť okres je z pohledu kraje příliš velké území (viz Příloha 8). Pro obce, a tedy i správní území pověřených úřadů je k dispozici jen omezené množství relevantních informací, proto byly brány v úvahu i některé údaje zjišťované za okres. Návrh problémových území vzal v úvahu především následující ukazatele: hustota obyvatel, míra nezaměstnanosti, index stáří, migrační pohyb obyvatel; daňová výtěžnost dle finančních úřadů; zaměstnanost v zemědělství; stupeň napojení obyvatel na vodohospodářskou infrastrukturu; stupeň vzdělanosti. Na základě intenzity sledovaných jevů byly vymezeny dvě úrovně problémových území: 1. Problémová území – správní území pověřených úřadů Poběžovice (DO), Horažďovice, Kašperské Hory, Nýrsko, Plánice, Sušice (KT), Nepomuk (PJ), Všeruby, Manětín, Kralovice (PS), Radnice (RO), Bezdružice (TC). 2. Slabě problémová území – správní území pověřených úřadů Kdyně (DO), Blovice (PJ), Plasy (PS), Zbiroh (RO), Bor (TC). Takto vymezená území je nutno považovat za území s přednostní podporou s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, ve kterém je nutno aplikovat komplex opatření obsažený zejména v problémovém okruhu VENKOV a opatření Multifunkční využívání krajiny.

- 47 -


Finanční rámec Programu

5. Finanční rámec Programu 5.1. Úvod Kapitola Finanční rámec Programu slouží především pro odhad potřebných finančních zdrojů a zhodnocení způsobů jejich využití při realizaci Programu rozvoje Plzeňského kraje. Finanční rámec Programu je jednak podkladem pro odhad potřebných finančních zdrojů pro realizaci navržené strategie i pro odhad absorpční kapacity regionu při využití externích zdrojů. Finanční rámec je zpracován v souladu se zásadami finančního plánování používaného při zpracování sektorových, a zejména regionálních operačních programů i obdobných rozvojových programů v EU. Finanční rámec hodnotí dosavadní finanční podporu a ukazuje potřeby alokace zdrojů pro rozvoj v oblastech, které jsou pro Plzeňský kraj prioritní. Finanční rámec Programu má být i jedním z podkladů pro tvorbu rozpočtu Plzeňského kraje při návrhu finančních objemů pro realizaci rozvojových opatření Programu určených zastupitelstvem k realizaci. S ohledem na omezené prostředky Plzeňského kraje pro realizaci rozvojových opatření není zpracován finanční plán realizace Programu, který by měl navazovat na schválení realizace Programu a schválený rozpočet. V souladu s platnou legislativou týkající se veřejných rozpočtů je účelné, aby byl finanční rámec ročně aktualizován. Jeho aktualizace by měla respektovat aktualizaci obsahu, zaměření a priorit Programu. Stanovení výše finančních prostředků ze zdrojů rozpočtu Plzeňského kraje pro realizaci Programu patří mezi kompetence krajského zastupitelstva. Vlastní finanční plánování zdrojů krajského rozpočtu pro realizaci Programu by mělo respektovat zásady pro tvorbu rozpočtu Plzeňského kraje.

5.2. Dosavadní zdroje finanční podpory regionálního rozvoje Realizace regionálního rozvoje v rámci ČR nemá dlouhou tradici. Vlastní regionální politika, tj. diferencovaný přístup k řešení socioekonomických problémů dle jejich intenzity v území, byla v ČR zahájena v roce 1992 pouze v rámci realizace zásad hospodářské politiky vlády. Územní vymezení pro stanovení podmínek této formy podpory regionálního rozvoje bylo vztaženo k okresům, které jsou i nadále základní územní jednotkou pro realizaci státní regionální politiky. Tato podpora se vztahovala především k okresům vykazujícím vyšší než v rámci ČR průměrnou míru nezaměstnanosti (v Plzeňském kraji okresy Tachov a Klatovy). Realizace programů podpory podnikání je zajišťována v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Finanční podpora zohledňující specifické bariéry rozvoje venkova je poskytována od roku 1996 prostřednictvím Programu obnovy venkova, který je realizován v gesci ministerstva pro místní rozvoj. Tento program, který má pro Plzeňský kraj vzhledem k rozsáhlým venkovským územím velký význam, je v rámci celé ČR každoročně financován částkou 300 – 500 mil. Kč. Program obnovy venkova je určen pro obce, které splňují podmínky vztahující se především k jejich velikosti a daňové výtěžnosti. Kromě státní podpory rozvoje území Plzeňského kraje patří mezi finanční zdroje i rozpočtové zdroje měst a obcí v kraji.

- 48 -



Od roku 1994 využívá ČR pro regionální rozvoj příhraničních území se zeměmi EU program PHARE – podpora přeshraniční spolupráce (PHARE CBC). V rámci tohoto programu jsou realizovány velké projekty týkající se především technické infrastruktury a životního prostředí, a dále je realizována řada drobných aktivit podporujících přeshraniční spolupráci. Program je využíván především státními subjekty, městy a obcemi, jimi zřizovanými i samostatnými neziskovými organizacemi. Gesci za realizaci programu má v České republice ministerstvo pro místní rozvoj. Program PHARE CBC je koncipován dle pohraničních území v rámci ČR, což představuje rámec finančního plánování. Pro Plzeňský kraj je relevantní česko–německá spolupráce. Pro celou česko–německou hranici bylo na období 1995 – 2000 alokováno téměř 150 mil. euro. V Plzeňském kraji byla tato podpora soustředěna na okresy Tachov, Domažlice, Klatovy.

5.3. Dosavadní výše podpory regionálního rozvoje Plzeňského kraje Rozhodující podíl na dosavadní podpoře aktivit související s rozvojem území mají prostředky alokované ze státního rozpočtu ČR. U těchto prostředků se v rámci analytických prací na přípravě programů rozvoje krajů podařilo shrnout jejich regionální alokace za období 1997 – 1999. Pro tato období bylo možno využít datových zdrojů z jednotlivých resortů a Ministerstva financí ČR. Bylo provedeno porovnání finančních alokací soustředěných do území Plzeňského kraje ve srovnání s ostatními kraji v rámci ČR. Podíl ministerstva dopravy na celkové podpoře rozvojových aktivit v Plzeňském kraji převyšuje souhrn podpory všech ostatních ministerstev. To souvisí s vysokou finanční náročností výstavby a údržby dopravní infrastruktury, a především s výstavbou dálnice D5 ve sledovaném období. Lze dále např. upozornit kromě rozsáhlých finančních transferů v rámci resortů MDS a MZe i na nepoměrně nižší podíl finančních transferů realizovaných např. na podporu podnikání. Z uvedeného přehledu rámcově vyplývají zdrojové potřeby ve vazbě na navržené problémové okruhy a opatření (byť není možné najít 100% vazbu mezi navrženými problémovými okruhy a opatřeními v rámci analýzy dosavadních finančních alokací vzhledem k tomu, že některá rozvojová opatření obsažená v Programu rozvoje Plzeňského kraje nebyla v rámci státních programů financována). V Příloze 9 je uveden přehled finančních alokací dle jednotlivých kapitol resortů. Užitečné je komentovat významnější jevy, tedy výraznější odchylky finančních alokací v rámci jednotlivých kapitol. Pro stanovení hrubých východisek takových úvah je možné při existenci 14 krajů a velikosti Plzeňského kraje stanovit jako průměrnou hodnotu alokace finančních prostředků zhruba hranici 6 % z celkového rozpočtu dané kapitoly. Je samozřejmé, že uvedené hrubé východisko je zatíženo menší či větší chybou při rozdílné povaze jednotlivých kapitol (v některých případech je účelné tuto analýzu relativizovat v ohledu počtu obyvatel, délky silniční sítě, rozlohy území apod.). Nejvýraznější odchylky jednotlivých kapitol resortů v Plzeňském kraji od průměrné výše podpory v rámci ČR shrnuje tabulka na následující stránce.

- 49 -



Kapitoly resortů s nadprůměrnou a podprůměrnou podporou Plzeňského kraje v období 1997 - 1999 Kapitoly s nadprůměrnou výší podpory Celková dosavadní podpora Plzeňský ČR Zdroj v období 1997 - 99 kraj [mil. Kč] [mil. Kč] Podpory zemědělství 969,2 7 740,6 Pěstební činnost v lesích 69,1 598,7 Mze MPO Výstavba a obnova silnic III. třídy Výstavba a obnova silniční sítě na území statutárních měst MDS Výstavba dálnic a rychlostních komunikací

142,9 534,3

885,7 4 522,7

5 567,5 17 409,1

MŠMT Podpora regionálních divadel Havarijní střešní fond MK Restaurování movitých kulturních památek Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny Program obnovy venkova MMR Mikroregiony SAPARD Podpora výstavby DPS

18,2 3,7 3,0 4,4

162,2 19,2 11,6 32,3

113,8 4,3 162,9

1 214,8 36,8 1 741,8

Kapitoly s podprůměrnou výší podpory Celková dosavadní podpora Plzeňský ČR v období 1997 - 99 kraj [%] [mil. Kč] [mil. Kč] 12,5Meliorace a hrazení bystřin 10,6 527,1 11,5Odstranění povodňových škod 0,0 2 446,3 Výstavba a technická obnova kanalizací a 9,4 2 177,6 ČOV Podpora opatření k úsporám energií 22,9 974,7 16,1Rozvoj kombinované dopravy 0,0 85,1 11,8Program státní podpory obnova vozidel 0,0 51,3 autobusové dopravní obslužnosti 32,0Programy modernizace a výstavby 371,4 28 441,4 železničních tratí, odstraňování povodňových škod Dotace občanským sdružení 2,0 424,4 Dotace organizacím 2,2 434,0 11,2 Preventivní ochrana movitého kulturního 0,3 16,9 dědictví 19,3 25,9 Program kulturních aktivit 0,6 17,5 13,6

Podíl

9,4Podpora oprav bytového fondu 11,7 9,3

- 50 -

2,1

291,9

Podíl [%] 2,0 0,0 0,4 2,3 0,0 0,0 1,3 0,5 0,5 0,0 3,4

0,7


Způsob realizace Programu

6. Zásady pro přípravu a realizaci Programu Kapitola představuje východisko pro budoucí vymezení pravomocí a odpovědností při přípravě a především realizaci Programu rozvoje Plzeňského kraje.

6.1. Legislativní východiska Příprava a realizace Programu rozvoje Plzeňského kraje vychází z platné legislativy, především ze zákona o krajích a zákona o podpoře regionálního rozvoje. Zákon o krajích č. 129/2000 Sb. ukládá krajům pečovat o všestranný rozvoj svého území a především v rámci samostatné působnosti zajišťovat komplexní územní rozvoj, zejména vytvářením podmínek pro rozvoj sociální péče, uspokojování potřeb občanů kraje, plněním úkolů v oblasti rozvoje dopravy, rozvoje lidských zdrojů, zdravého životního prostředí a celkového kulturního rozvoje v regionu. Zastupitelstvo kraje ve své samostatné působnosti schvaluje programy rozvoje územního obvodu kraje, zajišťuje jejich realizaci a kontroluje jejich plnění. Zákon o krajích stanovuje i některé možné nástroje, kterými kraj při plnění úkolu komplexní péče o rozvoj území disponuje. Kromě vlastní realizace rozvojových opatření se jedná o poskytování finanční podpory obcím, soukromým subjektům, občanským sdružením a společenským organizacím, které spolupracují při realizaci záměrů programu. Kraj disponuje dalšími pravomocemi, kterými může napomáhat naplnění záměrů rozvoje kraje např. vydávání vyhlášek, definování podmínek využití území formou schvalování územně plánovací dokumentace atd. Zákon o podpoře regionálního rozvoje č. 248/2000 Sb. navazující na zákon o krajích stanovuje účel, zaměření a vhodné nástroje pro přípravu a následnou realizaci rozvojových opatření programu rozvoje kraje. Definuje vhodnou strukturu programu a podobně definuje oblasti, na které by podpora regionálního rozvoje měla být zaměřena. Zákon dále zpřesňuje nástroje finanční povahy, které lze pro realizaci programu rozvoje kraje doporučit. Dále je uveden stručný výčet souvisejících zákonů, které je třeba při návrhu realizace rozvojových opatření programu rozvoje kraje zohledňovat: Zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.) – problematika sdružování obcí a jejich finančních zdrojů; Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (č. 250/2000 Sb.) – finanční plánování kraje, definice příjemců a typů podpory realizované krajem; Zákon o rozpočtových pravidlech (č. 218/2000 Sb.) – role státu při finančním zajištění mj. oblasti regionálního rozvoje; Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě (č. 320/2001 Sb.); Zákon o zadávání veřejných zakázek (č. 199/1994 Sb.) – výběrová řízení při nakládání s veřejnými prostředky; Zákon o veřejné podpoře (č. 59/2000 Sb.) – rovné příležitosti v hospodářské soutěži. V souvislosti s předpokládaným vstupem České republiky do Evropské unie a využitím fondů EU je účelné při návrzích procesu realizace a definování pravidel pro poskytování finanční podpory zohledňovat i některé předpisy upravující podmínky realizace rozvojových opatření s využitím veřejných finančních zdrojů. Některé z těchto nařízení jsou platná již při využití finančních prostředků v rámci pomoci kandidátským zemím v období před vstupem do EU. Zde je možné upozornit např. na Zásady pro financování programů z prostředků státního rozpočtu, fondů EU (Ministerstvo financí), systémy FIDIC, PHARE DIS, Practical quide for PHARE, ISPA, SAPARD, nařízení EC 1260/1999.

- 51 -



6.2. Zásady přípravy a aktualizace Programu rozvoje Plzeňského kraje Program rozvoje Plzeňského kraje v současné době plní roli dokumentu, který shrnuje dlouhodobou rozvojovou strategii kraje a zároveň podrobně navrhuje zaměření a způsoby realizace vhodných rozvojových opatření pro nejbližší období. Návrh strategického směrování rozvoje Plzeňského kraje je účelné připravovat pro střednědobý časový horizont alespoň 10 - 15 let. Pro takové období je třeba na základě analýzy dlouhodobých jevů stanovit základní rozvojové směry kraje. Vzhledem k tomu, že krajská samospráva je volena na 4leté období, je vhodné, aby definování cílů na operační úrovni bylo provedeno ve 4letém výhledu. V takovém období je účelné provádět aktualizaci Programu nebo zpracování nového dokumentu. Program rozvoje Plzeňského kraje byl zpracován v roce 2001 vůbec poprvé, lze tedy předpokládat, že potřebu dalších úprav dokumentu, které vyplynou nejen ze změněných podmínek, ale také ze získaných zkušeností při jeho realizaci, bude třeba zohlednit v kratším časovém období. Z toho vyplývá potřeba prověřit aktuálnost Programu s roční periodicitou.

6.3. Základní způsoby realizace Programu Výše uvedené zákonné normy vymezují úkoly krajů na úseku podpory regionálního rozvoje, stanoví oblasti, na které se realizace opatření regionálního rozvoje má soustředit a zároveň stanovují nástroje, které má možnost kraj pro podporu jejich realizace využívat. Nástroje podpory, které zákonné normy uvádějí, mají obvykle finanční povahu. Pro podporu realizace opatření stanovených Programem rozvoje Plzeňského kraje je možno používat i některé doplňující nástroje. Zákon o podpoře regionálního rozvoje i zákon o krajích vytvářejí dostatečný prostor kraji pro rozvojové působení v oblasti stabilizace a rozvoji obyvatel kraje, zaměstnanosti, kultury, sociálních služeb, technické a dopravní infrastruktury a ochrany životního prostředí. Podstatným úkolem blízké budoucnosti je vymezení kompetencí a pravomocí na úseku regionálního rozvoje mezi Plzeňským krajem a resorty, které jako jediné (kromě měst a obcí) realizovaly rozvojovou politiku do současné doby. Na základě znalosti možných zdrojů a způsobů podpory je předložen následující přehled nástrojů použitelných při realizaci Programu rozvoje Plzeňského kraje. Investor Stát Kraj

Ostatní

Zdroj podpory stát nebo EU Stát stát nebo EU kraj kraj kraj + stát nebo EU stát nebo EU

Forma podpory projekt státu (na území kraje) státní účelová dotace kraji na jeho projekt využití dotačního titulu na projekt kraje projekt kraje z vlastních zdrojů dotační titul kraje společné financování krajem a jinými zdroji stanovisko kraje k projektu

Již v současné době jsou některé z těchto nástrojů, především nástroje dotační podpory, úspěšně využívány nejen centrálními orgány (ministerstva), ale i některými městy (např. město Plzeň s grantovou podporou vybraných aktivit). Kromě nástrojů, které

- 52 -



předpokládají nároky pro financování z rozpočtu kraje, je možno používat i nástroje nefinanční povahy, např. formulace podpůrných stanovisek pro realizátory projektů s využitím externích zdrojů financování.

6.3.1. Získávání finanční podpory rozvojových aktivit ze zdrojů EU V období před vstupem ČR do EU je možno využívat finančních zdrojů předvstupních programů PHARE, ISPA a SAPARD a dále některých rozvojových programů, tzv. iniciativ EU (např. V. a VI. Rámcový program podpory výzkumu a vývoje, INTERREG III, B, C, SAVE – podpora efektivního využití zdrojů energií, CULTURE – podpora rozvoje kulturních aktivit). Plzeňský kraj ve většině programů může vystupovat jak v roli investora, tak orgánu vyjadřujícího stanovisko k návrhu projektu předloženého jinými subjekty v kraji. Odpovědnými orgány za přípravu a využití finančních prostředků v rámci uvedených programů jsou příslušná ministerstva, která v některých případech zajišťují implementaci programů prostřednictvím odborných složek. Pro program PHARE CBC a program INTERREG III B a C je Plzeňský kraj zastoupen v řídících a monitorovacích strukturách. V období předpokládaného členství ČR v EU bude mít Plzeňský kraj přístup ke zdrojům evropských programů (těchto iniciativ je každoročně vypisováno v EU více než 100) a zejména ke strukturálním fondům EU. Strukturální fondy EU (ERDF – evropský regionální rozvojový fond, ESF – evropský sociální fond, EAGGF – zemědělský garanční a orientační fond) budou pro Plzeňský kraj přístupné prostřednictvím programů ministerstev a prostřednictvím regionálního rozvojového programu, jehož řízením je pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V období členství ČR v EU může kraj při využívání finanční podpory vystupovat jak v roli investora a příjemce finančních prostředků, tak i v roli subjektu vyjadřujícího se k projektovým záměrům.

6.3.2. Získávání podpory ze zdrojů ČR Nejvýznamnějším domácím zdrojem pro realizaci rozvojových projektů jsou rozpočty kapitol ministerstev a státního rozpočtu, státních fondů. Plzeňský kraj při využívání těchto finančních zdrojů pro realizaci záměrů Programu může vystupovat jak v roli investora a příjemce finanční podpory, tak v roli subjektu vyjadřujícího se k záměrům dalších subjektů.

6.3.3. Využívání vlastních finančních zdrojů kraje pro realizaci Programu Realizace rozvojových projektů, případně jejich skupin ze zdrojů krajského rozpočtu, respektive jejich zdrojové finanční zajištění musí odpovídat a věcně navazovat na proces přípravy a schvalování ročního rozpočtu Plzeňského kraje. Program rozvoje Plzeňského kraje by měl sloužit jako podkladový dokument pro definování rozvojových potřeb, jejichž zajištění je možno provést formou přípravy a realizace jednorázových prioritních projektů, případně formou grantových schémat a vlastních dotačních titulů zřizovaných Plzeňským krajem (pro rok 2002 jsou navrženy některé programy zaměřené na ochranu životního prostředí, stabilizaci venkova, rozvoj sportovních, kulturních aktivit apod.).

- 53 -



6.4. Soulad Programu rozvoje Plzeňského kraje s dalšími koncepčními dokumenty Program rozvoje Plzeňského kraje jako komplexní a střednědobý koncepční dokument slouží ke koordinaci na úseku komplexní péče o rozvoj území Plzeňského kraje. Z toho vyplývá potřeba zajištění jeho souladu s dalšími koncepčními dokumenty, které mají na rozvoj území kraje bezprostřední vliv. Vzájemný soulad takových dokumentů spočívá především v zajištění shody rozhodujících analytických poznatků, dále v jejich hodnocení a především ve shodných nebo ve vzájemně se doplňujících návrzích rozvojových opatření. Je nezbytné eliminovat riziko realizace vzájemně se nepodporujících nebo dokonce protichůdných opatření. Program rozvoje Plzeňského kraje předpokládá realizaci rozvojových opatření, která jsou kromě Plzeňského kraje podporována státem nebo EU. Také tato podpora se opírá o strategické a programové dokumenty, a proto je nutno zajistit jejich soulad s Programem rozvoje Plzeňského kraje. Dalším typem koncepčních dokumentů, které je nutno realizovat ve vazbě na Program rozvoje Plzeňského kraje, jsou koncepční a strategické dokumenty na úrovni kraje, které vytvářejí východiska pro realizaci Programu. Jedná se o odvětvové krajské koncepce. Specifickým nástrojem se silnou vazbou je územně plánovací dokumentace kraje. Pro úplnost je nutno uvést také rozvojové dokumenty menších území - dříve okresů dnes spíše mikroregionů, které by měly být vytvářeny v souladu s Programem rozvoje Plzeňského kraje a dalšími nadřazenými koncepcemi, neboť jen tak je možno zajistit jejich podporu.

6.4.1. Dokumenty pro realizaci regionální politiky státem Základním komplexně pojatým a dlouhodobým dokumentem na úrovni státu je Strategie regionálního rozvoje ČR. V návaznosti na zásady regionální politiky vlády a na zákon o podpoře regionálního rozvoje dokument analyzuje regionální rozdíly v rámci ČR a navrhuje území se zvláštní podporou státní regionální politiky. Program rozvoje Plzeňského kraje je ve velmi dobrém souladu s tímto dokumentem (viz Příloha 11). Ministerstva mají zpracovány své sektorové politiky. Svým usnesením uložila vláda ministerstvům zpracovat regionální dimenzi svých politik do konce roku 2001. V souladu s tímto usnesením zajistila ministerstva zpracování následující regionálních analýz a koncepcí: Ministerstvo - průmyslu a obchodu - dopravy a spojů - zdravotnictví - kultury - životního prostředí - pro místní rozvoj - zemědělství - školství, mládeže a tělovýchovy - práce a sociálních věcí

Regionální koncepce a analýza Průmyslová politika Doprava, dopravní sítě a obslužnost Zdravotnictví Kultura, památky Ochrana životního prostředí Bydlení Cestovní ruch Zemědělství Lesní hospodářství Zásobování vodou Školství Mládež a tělovýchova Trh práce, zaměstnanost, sociální péče

- 54 -



V rámci zpracování Programu rozvoje Plzeňského kraje byly prověřeny všechny dostupné regionální koncepce a analýzy. Nutno konstatovat, že některé z těchto dokumentů se soustředily především na analytickou část. Závěry regionálních koncepcí a analýz byly zohledněny v Programu rozvoje Plzeňského kraje. Bohužel zatím nejsou k dispozici regionální analýzy a koncepce pro oblast ochrany životního prostředí a zásobování vodou. Pro zajištění souladu zájmu kraje a jednotlivých ministerstev je účelné zapojení zástupců kraje v některých orgánech vytvářených ministerstvy, např. v pracovních skupinách.

6.4.2. Programové dokumenty pro využívání podpory EU Také programové dokumenty pro využívání podpory EU jsou součástí regionální politiky státu, jsou však zaměřeny pouze na oblasti, které podporují strukturální fondy EU. Základním programovým dokumentem pro využívání podpory EU je Národní rozvojový plán. Jeho významnou součástí je rozdělení kompetencí a odpovědnosti mezi sektory a regiony. Soulad Programu rozvoje Plzeňského kraje a Národního rozvojového plánu je s přihlédnutím na jeho omezený rozsah velmi dobrý (viz Příloha 11). V souladu se zákonem o podpoře regionálního rozvoje je Národní rozvojový plán připravován Řídícím a koordinačním výborem a jeho pracovními skupinami. Prosazování zájmů Plzeňského kraje je možné prostřednictvím zástupců kraje v těchto orgánech. Na Národní rozvojový plán navazují sektorové a regionální operační programy. Sektorové operační programy navazují na sektorové politiky, ale v souladu s Národním rozvojovým plánem se soustředí pouze na možné oblasti podpory EU v daném sektoru. Připravují je příslušná ministerstva a pro jejich projednávání využívají své pracovní skupiny, ve kterých je účelné zajistit účast Plzeňského kraje (viz výše). Regionální operační programy jsou zaměřeny na oblasti podpory EU, které jsou v kompetenci regionů. V podmínkách ČR jsou zpracovávány pro 1 – 3 kraje Regionální radou, kterou tvoří zástupci dotčených krajů. Regionální operační program NUTS II Jihozápad je ve velmi dobrém souladu s Programem rozvoje Plzeňského kraje (viz Příloha 11). Na základě usnesení vlády ČR č. 102 ze dne 23.1.2002 bylo rozhodnuto o přípravě jednotného Společného operačního programu pro všechny regiony v ČR. Provázanost tohoto dokumentu s Programem rozvoje Plzeňského kraje bude třeba zajistit během jeho přípravy v průběhu roku 2002.

6.4.3. Krajské koncepční dokumenty Základním komplexním, dlouhodobým dokumentem pro rozvoj území Plzeňského kraje je Strategie rozvoje Plzeňského kraje. Tento dokument byl prvním tohoto typu zpracovávaným pro území Plzeňského kraje a stal se východiskem pro všechny další rozvojové dokumenty kraje a regionu. Také se Strategií rozvoje Plzeňského kraje je Program rozvoje Plzeňského kraje v souladu (viz Příloha 11). Na úrovni kraje se připravuje zpracování celé řady odvětvových koncepcí. Jedná se například o zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu, koncepce pro nakládání s odpady, připravuje se zpracování koncepce ochrany ovzduší, energetické koncepce atd. Územním průmětem regionální politiky kraje vyjádřené Programem a jednotlivých odvětvových koncepcí je územně plánovací dokumentace zpracovávaná především v úrovni VÚC. Uvedené dokumenty mají přímou vazbu na Program rozvoje Plzeňského kraje, který jim vytváří rámec a je podkladem pro jejich zadání. Zároveň je nutno sledovat závěry odvětvových koncepcí. Odlišné odůvodněné závěry koncepcí oproti Programu rozvoje Plzeňského kraje jsou důvodem pro aktualizaci Programu v rámci jeho každoročního hodnocení. Sledováním souladu Programu a odvětvových koncepcí je vhodné pověřit Odbor regionálního rozvoje, který zodpovídá za práci s Programem rozvoje Plzeňského kraje. - 55 -


Seznam použitých podkladů 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.

Andrle, A. a kol.: Bytová výstavba v Plzeňském kraji 1991-1998. Terplan, a.s., Praha 1999. Andrle, A. a kol.: Demografický vývoj západočeského regionu 1991-1997 podle okresů. Terplan, a.s., Praha 1998. Andrle, A. a kol.: Obyvatelstvo jako jeden z faktorů územního rozvoje Plzeňského kraje. Terplan, a.s., Praha 1999. Bínová a kol.: Nadregionální a regionální ÚSES ČR. Územně technický podklad. MŽP ČR, 1998. Burcin, B. - Kučera, T.: Prognóza vývoje obyvatelstva Plzně a zázemí do roku 2030. Praha, 1996. Časopis Obec a finance 3,4/2000. Chráněná území České republiky. Díl Plzeňsko. Podklady a rukopis AOPK, 2000. Inventarizace vhodných projektů pro podporu v rámci programu ISPA v Plzeňském kraji. RKS Plzeňského kraje, 1999. Kopecký, M.: Migrace obyvatelstva města Plzně a okresů Plzeňského kraje. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň 2000. Kopecký, M.: Populační vývoj města Plzně a jeho tendence. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň 1999. Kučera, M. - Šimek, M.: Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 1997. Demografie 40, 1998, 4, s. 233-246. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. MŠMT, Praha, 2000. Národní rozvojový plán ČR. VŠE Praha, 2000. Návrh Programu rozvoje Plzeňského kraje. RRA Plzeňského kraje, 2000. Návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2000. Ministerstvo dopravy a spojů ČR, 2000. Návrh rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010. Usnesení vlády č. 741/99. Návrh věcného záměru zákona o sociálních službách. MPSV, Praha, 2000. Pavlík, Z. - Kučera, M. a kol.: Populační vývoj České republiky 1997. Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha 1998. Posouzení Strategie rozvoje Plzeňského kraje. Závěrečná zpráva Pilotního projektu. RRA ZČ, REC CEE, CpKP Západní Čechy, 1999. Program investiční výstavby na síti silnic a dálnic v České republice podle nových krajů. Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2000. Program rozvoje kraje. Metodická příručka. DHV, 2000. Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Plzeňský kraj. ČSÚ, 2001. Regionální alokace výdajů veřejných rozpočtů. DHV, 2000. Regionální hrubý domácí produkt v zemích střední Evropy. ČSÚ, 1999. Regionální muzea v době reformy veřejné správy v ČR. Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galerií, Praha, 2000.

- 56 -


26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46.

47. 48.

49. 50. 51.

Regionální operační program NUTS II Jihozápad. Posouzení vlivů na životní prostředí. Centrum pro komunitní práci Jižní Čechy, 2000. Regionální operační program NUTS II Jihozápad. WMEB, 2000. Rozdělení priorit a opatření sektorových a regionálních programových dokumentů. VŠE Praha, DHV, 2000. Rozvojové dokumenty mikroregionů Plzeňského kraje. Statistická ročenka životního prostředí ČR 1998. MŽP ČR, Praha, 1998. Statistické informace Ústavu pro informace ve vzdělávání. Praha, 2000. Statistický bulletin Západočeský kraj. ČSÚ, 1995 – 1999. Straka, J. a kol.: Byty a bydlení v Plzni. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň 1998. Strategie regionálního rozvoje ČR. DHV, 2000. Strategie rozvoje Plzeňského kraje. RRA Most, 1999. Tomáš, Z. - Olšar, P. - Čalfová, J.: Vývoj obyvatelstva a domácností do roku 2010 města Plzeň. Terplan, a.s., Praha 1996. Ukazatelé městské a obecní statistiky a městského informačního systému (MOS/MIS). ČSÚ, 1995 – 1998. Územní plán velkého územního celku okresu Domažlice - návrh. Terplan Praha, a.s., 2000. Územní plán velkého územního celku okresu Klatovy - zadání. Terplan Praha, a.s., 1999. Územní plán velkého územního celku okresu Tachov - návrh. Terplan Praha, a.s., 1997. Územní plán velkého územního celku Plzeňské aglomerace - koncept. Terplan Praha, a.s., 2000. Výroční zpráva o činnosti za rok 1998. Západočeské muzeum v Plzni, Plzeň, 1999, 2000. Výroční zpráva o činnosti za rok 1999. Západočeské muzeum v Plzni, Plzeň, 1999, 2000. Výroční zprávy Školských úřadů okresů Plzeňského kraje za školní rok 1998/99. Vývoj regionálních rozdílů v ČR v letech 1994 – 1999. ČSÚ, 2000. XXVIII. konference České demografické společnosti „Současné trendy a vzorce demografického chování - Evropa a my“ (20. květen 1998). Demografie 40, 1998, 4, s. 247-280. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze. Zákon č. 248/2000. Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Zdravotnická ročenka západní Čechy 1998. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Regionální pracoviště západní Čechy, Plzeň, 1999. Zpráva o stavu plzeňské kultury a návrh koncepce kulturní politiky města Plzně. Magistrát města Plzně, 2000.

- 57 -

Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, obecně prospěšná společnost, Riegrova 1, Plzeň

Recommend Documents