ANALÝZA MĚSTA STOD. nám. ČSA Stod. Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje. Riegrova Plzeň

ANALÝZA MĚSTA STOD

Objednatel:

Město Stod nám. ČSA 294 333 01 Stod

Zpracovatel:

Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Riegrova 1 301 11 Plzeň

Tým zpracovatele: Ing. Pavel Beneš

Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje

Ing. Filip Uhlík

Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje

Lucie Ženíšková

Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje

Ing. Aleš Richtr

EDIP, dopravní inženýrství

RNDr. Milan Svoboda

Územní a krajinné plánování, rozvoj měst

prosinec 2014

ANALÝZA MĚSTA STOD Obsah I.

Situační analýza ........................................................................................................ 3

1

Poloha a vazby............................................................................................................. 3 1.1 Geografická poloha ................................................................................................................. 3 1.1.1 Širší geografický kontext ................................................................................................. 3 1.1.2 Přírodní podmínky ........................................................................................................... 3 1.1.3 Historický a územní kontext ............................................................................................. 3 1.2 Dopravní poloha ...................................................................................................................... 4 1.3 Administrativní význam a vazby města ................................................................................... 5 1.3.1 Administrativní význam města ......................................................................................... 5 1.3.2 Spádové území a vztahy ................................................................................................. 5

2

Obyvatelstvo a osídlení ............................................................................................... 6 2.1 Obyvatelstvo ............................................................................................................................ 6 2.1.1 Vývoj populace ................................................................................................................ 6 2.1.2 Struktura obyvatel a sociální klima .................................................................................. 7 2.2 Bydlení ..................................................................................................................................... 9 2.2.1 Bytová výstavba............................................................................................................... 9 2.2.2 Struktura a vybavenost bytů ............................................................................................ 9 2.2.3 Bytová politika města ..................................................................................................... 10 2.3 Podmínky pro rozvoj sídla ..................................................................................................... 10 2.3.1 Urbanistická struktura města ......................................................................................... 10 2.3.2 Využití vnitřních rezerv .................................................................................................. 11 2.3.3 Rozvoj území ................................................................................................................. 12 2.3.4 Možnosti zvýšení architektonické kvality ....................................................................... 12

3

Technická infrastruktura ............................................................................................13 3.1 Vodní hospodářství ................................................................................................................ 13 3.1.1 Zásobování pitnou vodou .............................................................................................. 13 3.1.2 Likvidace odpadních vod ............................................................................................... 13 3.1.3 Ochrana před důsledky povodní .................................................................................... 13 3.2 Odpadové hospodářství ........................................................................................................ 13 3.3 Energetické hospodářství ...................................................................................................... 14

4

Veřejné služby ............................................................................................................15 4.1 Vzdělávání ............................................................................................................................. 15 4.1.1 Mateřská škola............................................................................................................... 15 4.1.2 Základní škola................................................................................................................ 15 4.1.3 Střední odborné učiliště Domažlice, škola Stod ............................................................ 17 4.1.4 Dojížďka do škol ............................................................................................................ 17 4.1.5 Zájmové vzdělávání ....................................................................................................... 18 4.2 Zdravotnictví .......................................................................................................................... 19 4.3 Sociální služby ....................................................................................................................... 20 4.4 Kulturní zázemí ...................................................................................................................... 21 4.5 Sportovní zázemí ................................................................................................................... 22 4.6 Kulturní, společenské a sportovní akce ................................................................................. 23 4.7 Spolková činnost ................................................................................................................... 25 4.8 Komunikace města s občany................................................................................................. 25 4.9 Integrovaný záchranný systém .............................................................................................. 26

5

Ekonomické prostředí, zaměstnanost, ekonomika města .......................................28 5.1 Trh práce ............................................................................................................................... 28 5.1.1 Nezaměstnanost ............................................................................................................ 28 5.1.2 Zaměstnanost a pracovní místa .................................................................................... 28 5.1.3 Pohyb za prací ............................................................................................................... 29 5.2 Zaměstnavatelé a podnikání ................................................................................................. 29 5.3 Rozpočet města ..................................................................................................................... 30 5.4 Cestovní ruch, vnější vztahy a marketing města ................................................................... 31 5.4.1 Cestovní ruch a památky ............................................................................................... 31 5.4.2 Další atraktivity pro cestovní ruch.................................................................................. 32

1

ANALÝZA MĚSTA STOD 5.4.3 5.4.4 5.4.5

6

Infrastruktura cestovního ruchu ..................................................................................... 33 Vnější vztahy ................................................................................................................. 34 Marketing města ............................................................................................................ 34

Doprava .......................................................................................................................36 6.1 Silniční doprava ..................................................................................................................... 36 6.1.1 Širší vztahy .................................................................................................................... 36 6.1.2 Dopravní zatížení........................................................................................................... 36 6.1.3 Uspořádání komunikační sítě ve městě ........................................................................ 37 6.1.4 Dopravně technický a stavební stav komunikací .......................................................... 37 6.1.5 Dopravní nehody ........................................................................................................... 38 6.1.6 Doprava v klidu .............................................................................................................. 39 6.2 Pěší a cyklistická doprava ..................................................................................................... 39 6.2.1 Pěší doprava .................................................................................................................. 39 6.2.2 Cyklistická doprava ........................................................................................................ 39 6.3 Veřejná doprava .................................................................................................................... 40 6.3.1 Železniční doprava ........................................................................................................ 40 6.3.2 Autobusová doprava ...................................................................................................... 40

7

Životní prostředí .........................................................................................................42 7.1 7.2 7.3

II.

Zeleň a veřejná prostranství .................................................................................................. 42 Krajina .................................................................................................................................... 42 Ovzduší a hluk ....................................................................................................................... 42

SWOT analýza ...........................................................................................................44

Seznam použitých zdrojů ..................................................................................................46 Seznam příloh .....................................................................................................................47

2

ANALÝZA MĚSTA STOD

I. Situační analýza 1 Poloha a vazby Geografická poloha

1.1 1.1.1

Širší geografický kontext

Město Stod se nachází 22 km jihozápadně od krajského centra, města Plzně. S necelými čtyřmi tisíci obyvatel je pátým největším městem okresu Plzeň-jih a správním centrem v západní části okresu Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Město Stod leží na silnici I/26 Plzeň-Domažlice-SRN, která je po dálnici D5 nejvýraznější rozvojovou osou Plzeňského kraje, a zároveň se nachází blízko této dálnice (10 km). Velmi výhodná je poloha města i z hlediska železniční dopravy, neboť městem prochází celostátní železniční trať 180 Plzeň-Domažlice-Furth im Wald. 1.1.2

Přírodní podmínky

Město Stod se nachází na soutoku Radbuzy s Merklínkou. Řeka tvoří významnou krajinnou dominantu města. Další výraznou dominantou v okolí města je Křížový vrch (487 m n. m.) s rozhlednou (k.ú. obce Chotěšov). V okolí je však nejvyšším vrchem Trný (516 m n. m.), také těsně za katastrální hranicí města Stod (k.ú. města Holýšov). Větší lesní komplexy se nachází jižně od města kolem Křížového vrchu (Na Vrabině), Poštovního vrchu a vrchu Trný. Jinak je pro Stod typický mírný, málo zalesněný reliéf. V nedávné minulosti zde byla významná především těžba cihlářských hlín. 1.1.3

Historický a územní kontext

První doložená zmínka o městě je r. 1235. Již d roku 1315 byl Stod městysem. V roce 1850 byl povýšen na město. V letech 1949-1960 byl Stod okresním městem. Po roce 1989 byla ve městě realizována jedna z prvních úspěšných podnikatelských zón v ČR. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel 8 000 7 000 6 000

počet obyvatel

Stod

5 000

Chotěšov

4 000

Dobřan y Holýšo v

3 000 2 000

Pře štice Nýř any

1 000

Grafy 1 a 2 přináší srovnání dlouhodobého vývoje počtu obyvatel a počtu domů s ostatními většími obcemi v okolí na základě výsledků Sčítání lidu domů a bytů, které probíhá od roku 1869 v přibližně desetiletých intervalech. Výběr obcí byl proveden na základě jejich polohy a velikosti (viz mapa 1).

Chotěšov je největší obec v těsné blízkosti města, leží také na silnici I/26 a ve správním obvodu (SO) pověřeného obecního úřadu (POÚ) Stod. Města Dobřany a Holýšov jsou sídlem POÚ v rámci stejného SO obce s rozšířenou působností (ORP). Město Přeštice je největším městem okresu Plzeň-jih v podobné vzdálenosti od Plzně jako Stod. Město Nýřany je největší město okresu Plzeň-sever a nachází se poměrně blízko města Stod a dálnice D5. 0

ČSÚ: Historický lexikon obcí

3

ANALÝZA MĚSTA STOD Z grafu 1 je patrné, že vývoj počtu obyvatel města Stod byl méně dynamický než v okolních městech, což město odsunulo aktuálně na předposlední pozici ze srovnávaných měst (srovnej s Holýšovem). Městu byla významným konkurentem také blízká obec Chotěšov, kterou město předstihlo z hlediska počtu obyvatel až v 70. letech minulého století.

1.2

Graf 2: Vývoj počtu domů 1500

1200 Stod

počet domů

Počet domů se ve městě Stod vyvíjel podobně jako ve srovnávaných městech (viz graf 2), vč. výrazného snížení přírůstku bytů podruhé světové válce (pokles výstavby a následně výstavba panelových domů na místě dřívější zástavby). V posledních dvou desetiletích je intenzita přírůstku bytů ve městě Stod nižší než ve srovnávaných městech, přesto si město udrželo svou dlouhodobou pozici z hlediska počtu domů.

900

Chotěšov Dobřan y

600

Holýšo v Pře štice

300

0

Nýř any

ČSÚ: Historický lexikon obcí

Dopravní poloha

Město Stod disponuje mimořádně výhodnou dopravní polohou, neboť leží na jedné z důležitých dopravních tras Praha-Plzeň-SRN po silnici i po železnici. Zároveň je významným uzlem také z hlediska regionální veřejné dopravy. Silnice I/26 Plzeň-Domažlice-SRN je jednou z nejfrekventovanějších radiál v Plzeňském kraji (cca 10 tis. vozidel / 24 h). Umožňuje městu velmi dobré napojení na Plzeň, Prahu a SRN. Průchod takto frekventované silnice centrem města však přináší také řadu negativních vlivů. Další, i když méně významnou komunikací pro město Stod je silnice II/230 NepomukPřeštice-Stod-Stříbro-Planá, což byla dříve silnice I. tř. (I/20). I tato silnice má problematická místa při průjezdu městem Stod. Další silnice ve Stodě jsou silnice III. tříd, které jsou významné v rámci spádového území. Jedná se o silnice III/182 Stod-Merklín, III/19340 Stod-Hradec-Honezovice, III/20310 StodKotovice. Jak již bylo řečeno, Stod leží na celostátní železniční trati č. 180 Plzeň-Domažlice-Furth im Wald, což mu zajišťuje velmi dobrou dostupnost Plzně i Domažlic. Ve městě je solidní také zbývající veřejná doprava, tedy autobusy. Městem projíždí 1 mezinárodní linka Plzeň-Cham, 2 dálkové linky Praha-Babylon a Domažlice-Praha. Dále je ve městě 14 příměstských linek, které zajišťují především napojení spádového území nebo propojení s okolními centry (Dobřany, Přeštice, Nýřany). Pět linek vede až do Plzně. Městem prochází mezinárodní cyklotrasa CT3.

4

ANALÝZA MĚSTA STOD 1.3 1.3.1

Administrativní význam a vazby města Administrativní význam města

Město Stod tvoří části obcí Stod (3 690 obyv.) a Lelov (111 obyv. obojí dle SLDB 2011). Součástí města je také samota Maškrov ležící až za lesem Na Vrabině. Stod je od r. 2003 obcí s rozšířenou působností. SO ORP tvoří 3 SO POÚ v okresech Pzeňjih a Domažlice. SO POÚ Dobřany tvoří 5 obcí a SO POÚ Stod 10 obcí. SO POÚ Holýšov, který je součástí okresu Domažlice tvoří 9 obcí. Celkem se tedy SO ORP Stod skládá z 24 obcí, jako správních jednotek. SO POÚ Stod tvoří obce Chotěšov, Honezovice, Hradec, Kotovice, Lisov, Líšina, Stod, Střelice, Ves Touškov a Zemětice. SO stavebního úřadu Stod tvoří kromě 10 obcí SO POÚ také obce Merklín a Buková (SO POÚ i SO ORP Přeštice). SO matričního úřadu Stod tvoří obce SO POÚ kromě obce Chotěšov, která má vlastní matriční úřad. 1.3.2

Spádové území a vztahy

Spádové území města Stod tvoří zbývajících 11 obcí SO stavebního úřadu (viz výše), a to nejen z důvodu administrativní funkce města, ale potvrzují to i směry pohybu za prací (dle SLDB 2011). Samotné město Stod má hlavní vazby na poměrně blízké krajské město Plzeň, a to jak z hlediska pohybu za prací či za vzděláním, tak z hlediska dalších vyšších služeb. Z hlediska vyjížďky za prací je pro obyvatele města Stod významná především obec Chotěšov, méně město Holýšov. Naopak město je nezanedbatelným cílem dojížďky za prací kromě těchto obcí také pro Staňkov a z hlediska absolutních počtů i pro Plzeň. Z obcí ve spádovém území města nejvíce osob dojíždí do Stoda za prací z blízkého Hradce a Honezovic i ze vzdálenějšího Merklína .

5

ANALÝZA MĚSTA STOD

2 Obyvatelstvo a osídlení 2.1 2.1.1

Obyvatelstvo Vývoj populace

Vývoj počtu obyvatel z dlouhodobého pohledu nebyl tak dynamický jako v okolních městech, přesto byly v posledních desetiletích zaznamenány změny. V období 1991-2001 (podle Sčítání lidu, domů a bytů) došlo k poklesu počtu obyvatel města Stod o nezanedbatelných 231. To byl relativně největší (-6,3 % a absolutně druhý největší pokles ze sledovaných měst (viz tabulka 1). Naopak v období 2001-2011 počet obyvatel města vzrostl. Absolutně i relativně se jednalo o třetí největší růst (+358, Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel (podle SLDB) tj. +10,1 %) ze Počet obyvatel (dle SLDB) Index změny počtu obyvatel srovnávaných měst a Obec, území 1991 2001 2011 IN01/91 IN11/01 IN11/91 obcí (po Dobřanech a Dobřany 5 624 5 666 6 769 100,7 119,5 120,4 Přeštice 6 382 6 453 7 275 101,1 112,7 114,0 Přešticích). Stod Chotěšov Holýšov Nýřany SO POÚ Stod SO ORP Stod Okres Plzeň-jih Plzeňský kraj

3 674 2 592 4 507 7 158 8 177 21 015 57 554 558 307

3 443 2 603 4 581 6 913 7 928 20 865 57 244 550 688

3 801 2 806 4 907 6 965 8 609 23 296 62 136 570 401

93,7 100,4 101,6 96,6 97,0 99,3 99,5 98,6

Zdroj dat: ČSÚ - SLDB IN11/91 = počet obyvatel v roce 2011 na 100 obyvatel v roce 1991 IN01/91 = počet obyvatel v roce 2001 na 100 obyvatel v roce 1991 IN11/01 = počet obyvatel v roce 2011 na 100 obyvatel v roce 2001

110,4 107,8 107,1 100,8 108,6 111,7 108,5 103,6

103,5 108,3 108,9 97,3 105,3 110,9 108,0 102,2

Celkem se tak v období 1991-2011 zvýšil počet obyvatel města Stod o 127 obyv. (o 3,5 %). Kromě Nýřan, kde došlo k úbytku obyvatel, to byl nejmenší nárůst relativně i absolutně ze srovnávaných měst a obcí.

počet obyvatel

Z podrobného sledování a srovnání vývoje počtu obyvatel od roku 2000 (viz graf 3) vyplývá, že do roku 2006 počet obyvatel Graf 3: Vývoj počtu obyvatel 7 500 města stagnoval. Pak došlo 7 000 k pomalému růstu. Ten však 6 500 skončil v roce 2011, kdy počet Stod obyvatel obce dosáhl svého 6 000 Chotěšov dosavadního maxima (3 801 5 500 Dobřan y obyvatel dle SLDB 2011). Město 5 000 Holýšo v tak Stod dlohodobě zůstává 4 500 Pře štice nejmenším ze srovnávaných měst. 4 000 Podrobněji nám tento vývoj a jeho příčiny může odhalit analýza jednotlivých složek pohybu obyvatel města Stod v období 2000-2013 (viz následující graf 4).

3 500

Nýř any

3 000 2 500

Zdroj: ČSÚ, Pohy b oby v atel

6

ANALÝZA MĚSTA STOD Graf 4: Pohyb obyvatel města Stod 140 120

100

počet obyvatel

Z grafu 4 vyplývá, že migrace byla určující pro populační vývoj města (souběh fialové a černé). Počet narozených a zemřelých byl vždy menší než počet přistěhovalých a vystěhovalých. Přirozený pohyb (tj. rozdíl narozených a zemřelých) působil na populační vývoj vesměs negativně (viz zelená).

80

Narození Zemřelí Přirozený pohyb

60

Přistěhovalí

40

Vystěhovalí

20

Migrace Celkový pohyb

0

-20

Naopak roční migrační saldo Zdroj: ČSÚ, -40 Pohy b bylo ve sledovaném období oby v atel ve městě Stod většinou kladné. Počet přistěhovalých kulminoval v roce 2007 (129), od té doby má zřetelně klesající trend a v roce 2012 (69) se přiblížil minimu za sledované období z roku 2000 (63). V důsledku stagnace počtu vystěhovalých na vyšší úrovni v posledních letech tak město migrací v posledních letech spíše ztrácelo. Celkový počet obyvatel města Stod výrazněji rostl (o 20 a více obyv.) jen v roce 2001 a v obdobích 2003-2004 a 2008-2009. 2.1.2

Struktura obyvatel a sociální klima

Pro analýzu struktury obyvatel města Stod ve srovnání s okolními městy a obcí Chotěšov byly využity výsledky SLDB 2011 (ČSÚ), které však uvádí charakteristiku populace na rozdíl od předchozích Sčítání nikoli dle trvalého, ale obvyklého pobytu. Struktura obyvatel podle pohlaví a pobytu Strukturu obyvatel podle pohlaví a pobytu uvádí tabulka 2 v příloze. Ve Stodě převažují muži nad ženami a to nejvíce ze sledovaných měst. V ČR je to jev spíše výjimečný, ale v Plzeňském kraji poměrně častý. Stod se dále vyznačuje vysokým podílem obyvatel s trvalým pobytem (98,0 %), což je předpokladem stability populace. S tím souvisí také nižší podíl cizinců (4,1 %). Z hlediska sociálního klimatu ve městě je důležitý jeden z nejnižších podílů narozených v obci současného bydliště, tzv. rodáků (36,6, tj. jako Dobřany). Tato hodnota signalizuje nejen nižší stabilitu populace, ale také může ukazovat na nižší atraktivitu města z dlouhodobého hlediska. Další nepřehlédnutelnou sociální charakteristikou města je vyšší podíl obyvatel bydlících v zařízeních (7,6 %), i když v menší míře než v Dobřanech (9,6 %). To souvisí s existencí sociálních zařízení ve městě. Naopak nízký je podíl i počet obyvatel žijících mimo byty i zařízení, tj. v „provizorních podmínkách“ (0,8 %), což je jednoznačně pozitivní sociální faktor. Struktura obyvatel podle věku a vzdělání Strukturu obyvatel podle věku a vzdělání uvádí tabulka 3 v příloze. Z tabulky 3 vyplývá, že město Stod má ve srovnání s ostatními sledovanými územími starší obyvatelstvo. Má nejvyšší průměrný věk mužů i žen, nejnižší podíl obyvatel do 14 let (12,5 %), nejvyšší podíl obyvatel 65 a více let (17,4 %) a tedy i index stáří (139,4). Město Stod má také nejvyšší podíl obyvatel ve věku 80 a více let (4 %).

7

ANALÝZA MĚSTA STOD Z hlediska vzdělanosti tabulka 3 ukazuje, že Stod má ve srovnání s ostatními sledovanými městy méně vzdělané obyvatelstvo (snad s výjimkou Nýřan). Je zde nejvyšší podíl obyvatel bez vzdělání (4,7 %), druhý nejvyšší podíl se základním vzděláním (23,6 %), se středním vzděláním bez maturity (38,2 %) i s maturitou (25,4 %). O něco lépe je na tom v podílu VŠ (7 % - 3. místo mezi městy). V podílu obyvatel alespoň s maturitou Stod mírně předčí Nýřany. Také údaje o věku a vzdělanosti obyvatel města Stod ze SLDB 2011 (místo obvyklého pobytu – viz výše) jsou zřejmě ovlivněny přítomností sociálních zařízení ve městě, neboť lze předpokládat odlišnou strukturu klientů těchto zařízení. Struktura obyvatel podle ekonomické aktivity Strukturu obyvatel města Stod z hlediska ekonomické aktivity dokládá tabulka tabulka 4 v příloze. Z hlediska ekonomické aktivity vyniká obyvatelstvo města Stod nejvyšším podílem pracujících důchodců (2,3 %) i nepracujících důchodců (28,5 %). Vysoký podíl důchodců celkem je tedy zřejmě také důvodem, proč má Stod nejvyšší podíl ekonomicky neaktivních (48,6 %). Struktura obyvatel podle rodinného stavu a struktura hospodařících domácnost Sociální klima města také ovlivňuje životní styl obyvatel. Z dostupných statistických dat na úrovni jednotlivých obcí a měst je možné vyhodnotit strukturu obyvatel podle rodinného stavu a s tím související strukturu domácností. Tabulka 5 (v příloze) ukazuje rozdíly ve struktuře populace podle rodinného stavu opět ve srovnání s okolmími městy, obcí Chotěšov a dalšími referenčními územími. Město Stod se vyznačuje nejvyšším podílem svobodných mužů, ale naopak nejnižším podílem svobodných žen. Je zde tedy největší nesoulad v podílu těchto 2 skupin. Dále byl ve městě zjištěn nejnižší podíl rozvedených mužů (8,4 %) a druhý nejnižší podíl ženatých a vdaných (po Dobřanech). Naopak nejvyšší je zde podíl vdovců a zejména vdov (15,5 %). Strukturu hospodařících domácností ve srovnání s referenčními územími dokumentuje tabulka 6 v příloze. Jak již bylo řečeno, struktura domácností souvisí se strukturou obyvatel podle rodinného stavu. Přesto podle struktury hospodařících domácností město Stod tolik nevybočuje ze srovnávaných měst (viz tabulka 6). Byl také zjištěn nejvyšší podíl domácností jednotlivců celkem (32,6 %). To je zřejmě důsledkem vysokého podílu svobodných a rozvedených mužů a ovdovělých celkem (viz tabulka 5). Z toho lze usuzovat, že se jedná především o domácnosti osamělých mužů. Naopak je ve Stodě malý podíl vícečlenných nerodinných domácností, které však mají velmi malý podíl ve všech referenčních územích. Pro budoucnost města je mnohem podstatnější nejnižší podíl úplných rodin se závislými dětmi (18,6 %), tedy té skupiny domácností, která je pro populační růst, příznivou věkovou strukturu i celkovou stabilitu jeho obyvatel nejpřínosnější. Z tohoto hlediska je pozitivní, že podle výsledků průzkumu většina respondentů uvedla rodinné zázemí a vztah k městu jako důvod bydlení ve městě Stod.

8

ANALÝZA MĚSTA STOD Bydlení

2.2 2.2.1

Bytová výstavba

Tak jako je nabídka vhodného bydlení podmínkou pro plnění základní funkce sídla, je bytová výstavba předpokladem rozvoje obce. Vývoj počtu dokončených bytů ročně ve městě Stod ve srovnání s okolními městy a obcí Chotěšov v období 2002-2013 dokládá graf 5. Graf 5: Bytová výstavba 100

50

BD

45

80 Stod

70

Chotěšov

60

Dobřany

50

Holýšov

40

Přeštice

30

Nýřany

20

počet dokončených bytů

počet dokončených bytů

90

Graf 6: Struktura dokončených bytů ve městě Stod

35 30

42

25 20

15 10

10

5

0

0

Zdroj dat: ČSÚ

RD

40

16

9

5

5

7

6

4

3

6

Z grafu je patrný klesající trend bytové výstavby nejen ve Stodě. Dále jsou zřejmé velké rozdíly v počtu dokončovaných domů v jednotlivých letech, podobně jako v dalších městech. Předpokládanou příčinu těchto výkyvů, tedy dokončení bytů v bytových domech ve městě Stod dokládá graf 6. Ve Stodě bylo v posledních letech každoročně dokončeno v průměru 5 bytů v rodinných domech (RD), nejvíce v roce 2009 (7) a nejméně v roce 2012 (3). Intenzita bytové výstavby (tj. počet dokončených bytů na 1000 obyv.) v průměru za období 2002-2013 byla však ve městě Stod poměrně vysoká (5,3 bytů na 1000 obyv. ročně), což bylo jen o málo více než v případě Dobřan (5,4), kde byla intenzita ze sledovaných měst nejvyšší. Do tohoto výsledku města Stod se příznivě promítla výstavba bytových domů (BD). Na druhou stranu poměrně intenzivní bytová výstavba neodpovídá nepříliš velkému migračnímu přírůstku v období 2002-2013. V tomto období bylo dokončeno 230 bytů, ale migrační přírůstek činil jen 149 obyvatel. To by mohlo indikovat, že velká část bytové výstavby posloužila k řešení neuspokojivé bytové situace obyvatel města. To na jednu stranu signalizuje, že tato situace zřejmě nebyla ve městě dobrá, ale také to znamená, že obyvatelé mají o bydlení ve městě zájem. 2.2.2

Struktura a vybavenost bytů

Kvalitu, a tedy i atraktivitu bydlení, do značné míry určuje struktura a kvalita bytového fondu. Srovnání struktury bytového fondu města Stod z hlediska obydlenosti a vlastnických vztahů přináší tabulka 7 v příloze. Téměř polovina bytů (46,8 %) ve Stodě se nachází v RD, podobně jako v Přešticích. Obydlenost (tj. využití) bytů kolem 90 % je u obcí této velikosti obvyklé a ani Stod nevybočuje. Avšak průměrný počet obyvatelů na byt (2,38) je ve městě Stod společně s Holýšovem ze srovnávaných měst nejnižší. To zřejmě souvisí se strukturou domácností, resp. vysokým podílem domácností jednotlivců a nízkým podílem úplných rodin se závislými dětmi.

9

ANALÝZA MĚSTA STOD Podíl bytů ve vlastním domě uživatele (36,2 %) je ve Stodě podobný jako v Přešticích. Pořadí měst podle tohoto ukazatele odpovídá pořadí podle podílu bytů v RD. Druhý nejvyšší podíl ve městě Stod mají byty nájemní (26 %). Poměrně vysoký je zde i podíl bytů v osobním vlastnictví uživatele (22,3 %), což jsou především byty v bytových domech. Podíl bytů družstevních je ve Stodě ze sledovaných měst a obcí nejnižší (5,9 %). Pro lepší představu jsou v tabulce uvedeny i absolutní počty bytů podle práva užívání. 2.2.3

Bytová politika města

Město Stod v roce 2014 vlastnilo přibližně 200 bytů. Správu bytů zajišťuje společnost Rebyto Bear, s.r.o. V současné době dochází k občasnému prodeji bytů nájemníkům nebo třetím osobám. V uplynulém období probíhala koncentrovanější bytová výstavba v lokalitách U Stavidel (cca 25 RD), Pod nádražím (4 BD), Pod průmyslovou zónou (2 BD). Z průzkumu vyplynula oblast bydlení a bytové výstavby ve městě Stod jako poměrně problémová. Občané by chtěli, aby se město v budoucnu věnovalo bytové výstavbě a přípravě ploch pro bydlení jako jednomu ze tří nejvýznamnějších témat. V novém územním plánu je ve městě vymezen dostatek rozvojových ploch pro bytovou výstavbu – Stod-východ (10 ha), Stod-jih (6,3 ha + výhled), Stod-západ (2,3 ha) a U nemocnice (1 ha). Také v části Lelov je vymezeno 2,4 ha pro bytovou výstavbu. Jedná se o plochy pro individuální bydlení, tedy pro zástavbu rodinnými domy. Dále jsou územním plánem vymezeny plochy přestavby, a to zejména jako smíšené obytné nebo bydlení hromadné v centrální a jižní části města. Město hodlá pokračovat v revitalizaci území s panelovou zástavbou. Ta spočívá v zateplování a opravách fasád panelových domů, úpravě komunikací a zeleně, úpravě míst parkování i v budování nových dětských hřišť.

2.3 2.3.1

Podmínky pro rozvoj sídla Urbanistická struktura města

Počátky historického vývoje urbanistické struktury města Stod nejsou příliš zřejmé. Založení sídliště v místě dnešního města je spojeno s řekou Radbuzou, která tvoří významnou osu území města i příměstské krajiny. Na ostrohu na pravém břehu řeky, v okolí dnešního kostela sv. Máří Magdaleny, byla pravděpodobně před rokem 1235 založena německými kolonisty ves Stod. Současné centrum města s velkoryse koncipovaným podlouhlým náměstím vzniklo zřejmě později kolem roku 1315, kdy se Stod stal městysem. Podstatným faktorem rozvoje Stodu byly investice do dopravní infrastruktury – přestavba staré bavorské silnice do dnešní stopy I/26 (1815-1818) a železnice z Plzně do Bavorska (1861). Tím byl nastartován rozvoj průmyslové výroby ve Stodě založený především na cihlářství a pivovarnictví. V roce 1850 se Stod stal městem. Díky změnám v postavení a dostupnosti Stodu začal v druhé polovině 19. stolení kvalitativně odlišný urbanistický vývoj v samém centru Stoda (nová radnice) a v jeho okolí (výstavba rodinných domů a vil). V počátku 20. století vznikla hodnotnější zástavba vil a školy mezi centrem a nádražím (dnes dochována v Hradecké ulici). Po druhé světové válce bylo město poznamenáno odsunem Němců a dlouhodobou stagnací. Velký, převážně negativní, zásah do urbanistické struktury města přineslo období socialismu. Došlo k rozsáhlým demolicím starší zástavby a její nevhodné náhradě novými bytovými domy zejména panelovými. Byly vystavěny i některé objekty občanské vybavenosti umístěné

10

ANALÝZA MĚSTA STOD mimo centrum, v návaznosti na panelovou zástavbu: tím došlo k oslabení pozice vlastního centra města. K degradaci centra přispěly též necitlivé zásahy do zástavby náměstí, kterými byla narušena jeho struktura, zejména v jeho severní části. Zásadním faktorem, který ovlivňuje kvalitu města a zcela potlačuje význam jeho centra, je vedení silnice I/26 ve stopě původní bavorské silnice přes náměstí. Těžiště města tak ztrácí společenský význam a je pouze cílem cest na úřady a do obchodů. Bez odklonu trasy silnice I/26 mimo centrum Stodu není obnova centra možná, i když některé stavební investice (např. dům s pečovatelskou službou) přispívají k jeho postupné rehabilitaci. Z celoměstského hlediska je v zastavěném území patrná jistá nevyváženost funkcí, která je důsledkem historického vývoje. Koncentrace výrobních aktivit v severní části (Tondach, Jitona) byla posílena vznikem nové, poměrně úspěšné, průmyslové zóny. Tato územní diferenciace se promítá zejména do dopravních problémů v časech počátku a konce pracovních směn. Velkým rizikem pro celé území bývalé výrobní zóny je útlum výroby v jednotlivých areálech, s důsledkem vzniku těžko řešitelného území typu brownfield velkého rozsahu. Největší hodnoty z architektonického a urbanistického hlediska představuji náměstí s významnými objekty a území historicky nejstarší zástavby na pravém břehu Radbuzy. Na náměstí je třeba zmínit stavby:  stará radnice č. p. 1 – barokní dům ve 20. století necitlivě modernizovaný  nová radnice (východní strana nynějšího hlavního náměstí) – monumentální novorenesanční budova. Dominantou pravobřežní zástavby je kostel sv. Maří Magdalény z roku 1713 (kulturní památka). Významnými objekty jsou zde dále:  fara vybudovaná v letech 1688-91,  barokní měšťanský dům č.p. 161 (Hammerschmidtův) s branou v ulici Musejní (kulturní památka)  špitální kaple sv. Jana Nepomuckého v ulice Domažlické (kulturní památka)  patrový obecní dům (Kostelní ulice, jihozápadně od kostela) sloužící v minulosti jako modlitebna židovské komunity. Na nábřeží Radbuzy se nachází nejznámější Stodská stavba - Stará pošta či též Suvorovův dům (Komenského náměstí, č. p. 12, kulturní památka). Mezi hodnoty je nutno přiřadit i areál Měšťanského právovárečného pivovaru (založen roce 1544, zrušen roku 1924) v Družstevní ulici a Akciového pivovaru (založen 1872, zrušen 1986) ve Stříbrské ulici. Opominout nelze ani již zmíněnou zástavbu vil a školy v Hradecké ulici. Na severovýchodním okraji Stodu se nachází kulturní památka Háj umučených připomínající tragické události konce II. světové války. Mimo vlastní město v části Lelov lze označit jako hodnotu zčásti zachovalou náves s rybníkem. Nejcennější stavbou je zde venkovská usedlost č. p. 11 (kulturní památka). Z hlediska krajinářského jsou největšími hodnotami řeka Radbuza a údolí říčky Merklínky. 2.3.2

Využití vnitřních rezerv

Z hlediska rozvoje má Stod velké vnitřní rezervy, které by měly být využity přednostně před extenzivním využitím ploch v krajině. V samotném centru města je dosud nevyužito území východně od náměstí ČSA, které je vhodné pro intenzifikaci zástavby. Přestavba je nutná v severní části náměstí.

11

ANALÝZA MĚSTA STOD Značný potenciál mají zejména areály bývalých pivovarů. Areál ve Stříbrské ulici je vhodný pro komerční využití vč. obchodu a mohl by být i dobrým místem pro výstavbu většího obchodního zařízení požadovaného občany. Pro areál v Družstevní ulici je již zpracován projekt přestavby na bytovou funkci. Pro volnočasové aktivity jsou příležitostí plánované využití nábřeží Radbuzy včetně ostrova. Pozornost je třeba věnovat i území v okolí kostela sv. Máří Magdalény, které má hodnotu jako urbanistická struktura, stav stavebního fondu a veřejných prostranství je však špatný. 2.3.3

Rozvoj území

Pro územní expanzi města jsou v novém územním plánu vymezeny rozvojové plochy soustředěné do dvou sektorů. Rozvoj výroby je soustředěn na severní okraj města, což potvrzuje a prohlubuje již existující diferenciaci funkcí s jejími důsledky zejména v dopravě. Neopodstatněné je vymezení rozvojových ploch v sousedství areálu cihelen (mezi areálem a Kotovickou ulicí). Areál disponuje vnitřními rezervami. Lokality pro bydlení jsou rozmístěny do tří hlavních zón, které v celku vhodně navazují na stávající zástavbu. Jde o zóny Stod - jih (k Lelovu) s výměrou ploch pro bydlení 12,2 ha, Stod východ (k Mantovu) s 10,3 ha ploch pro rodinné domy a Stod - západ a „U nemocnice“ s výměrou 3,1 ha. Zóna Stod – jih je rozdělena na plochy pro bydlení v rodinných domech (6,3 ha) a plochou pro hromadné bydlení (5,9 ha) zahrnující i přestavbu stávajícího zemědělského areálu. Výstavbu bytových domů v této poloze nelze ovšem s ohledem na urbanistickou strukturu města považovat za vhodnou. Naopak by z urbanistického hlediska byla přínosná v části lokality možná v lokalitách navazujících na areál nemocnice. 2.3.4

Možnosti zvýšení architektonické kvality

Rozvojové aktivity by neměly být soustředěny pouze na ekonomické a technické aspekty investic ale i na možnost zvýšení urbanistické a architektonické kvality města, což v budoucnu přispěje k jeho zatraktivnění. Možným řešení je využití institutu architektonických soutěží resp. Soutěží o návrh dle zákona o veřejných zakázkách, který umožňuje vybírat zhotovitele projektové dokumentace na základě kvality návrhu. Architektonické soutěže by bylo vhodné použít zejména pro území nábřeží Radbuzy a ostrova a též pro řešení dostavby a přestavby centra města.

12

ANALÝZA MĚSTA STOD

3 Technická infrastruktura Město Stod v uplynulé období realizovalo několik významných investic jak ve vodním, tak v odpadovém hospodářství. Při průzkumu tak obyvatelé pozitivně hodnotili technickou infrastrukturu.

3.1 3.1.1

Vodní hospodářství Zásobování pitnou vodou

Veřejný vodovod zásobuje většinu obyvatel města. Problémy se zásobováním obyvatel pitnou vodou však přetrvávají v části města ležícím na pravém břehu Radbuzy. Velká část domů není napojena na veřejný vodovod a převažuje zde zásobování ze studní. Příčinou je nedostatečná kapacita vodovodu a s tím související nedostatečné rozvody vodovodní sítě v této části města. Tento problém komplikuje také přípravu největších nových ploch pro bytovou výstavbu, které navazují na současnou zástavbu na pravém břehu řeky. Příprava nové výstavby v prvé řadě vyžaduje posouzení kapacity vodovodů pro zónu Stod-východ (ulice U Radbuzy) a kapacity vodních zdrojů pro zónu Stod-jih (zdroje zásobující DOZP). Problémem je také nevyhovující stav části vodovodů. 3.1.2

Likvidace odpadních vod

Město Stod bylo zapojeno do projektu Čistá Radbuza, v jehož rámci byla provedena rekonstrukce a navýšení kapacity ČOV na 5000 EO, což je kapacita dostatečná i pro předpokládaný rozvoj města. Součástí projektu byla také rekonstrukce kanalizace. V současné době je jednotná i oddílná kanalizační sít svedena do centrální ČOV. Zásadní úpravy městské kanalizační sítě s výjimkou dopojování neobsloužených lokalit tedy nejsou plánovány. Některé rezervy v napojení bytů na systém zajišťující odvádění a čištění odpadních vod dokumentuje tabulka 8 v příloze. Ta srovnává Stod z tohoto hlediska s okolními městy a obcí Chotěšov na základě výsledků SLDB 2011. Ze srovnávaných měst má Stod nižší podíl napojených na kanalizační síť (86 %), přičemž výrazně hůře na tom byly rodinné domy (ve Stodě jen 77,2 %). Více než pětina rodinných domů (21,4 %) byla v roce 2011 napojena na žumpu nebo jímku. Hůře na tom byly již jen Nýřany. 3.1.3

Ochrana před důsledky povodní

Na základě důsledků povodní v roce 2002 byla na území města Stod realizována řada protipovodňových opatření (valy, hráze, zpětné klapky). Také v novém územním plánu jsou ukotveny záměry dalších protipovodňových opatření. Jedná se např. o revitalizaci Merklínky, revitalizaci zatrubněných vodních toků, protipovodňová opatření v rámci úprav městského nábřeží, výstavbu malých vodních nádrží i výstavbu poldrů a rozlivových území.

3.2

Odpadové hospodářství

Ve městě Stod zajišťují svoz komunálních odpadů Západočeské komunální služby, které provozují i sběrný dvůr. Ten zajišťuje sběr všech běžných složek odpadů od obyvatel, vč. bioodpadu. Město Stod je solidně vybaveno nádobami na separovaný sběr komunálního odpadu. Chybí nádoby na bioodpad. Z jednání s veřejností a z názorového průzkumu vyplývá, že obyvatelé

13

ANALÝZA MĚSTA STOD pociťují nedostatek odpadkových košů se sáčky na psí exkrementy. Přesto v průzkumu i při veřejném jednání obyvatele nejvíce ocenili systém nakládání s odpady ve městě. Provozovaný systém nakládání s odpady ve městě Stod v současné podobě je finančně poměrně náročný a město se jím hodlá zabývat.

3.3

Energetické hospodářství

Ve městě Stod je v současné době vytápění řešeno decentralizovaným způsobem, a to převážně plynem. To potvrzuje i tabulka 9 v příloze srovnávající Stod s okolními městy a obcí Chotěšov podle podílů bytů podle paliva a způsobu vytápění (viz tabulka). Ve Stodě podíl bytů napojených na plyn (78,4 %) odpovídá velikosti sídla, ale velmi vysoký je podíl bytů využívající k vytápění plyn (72,3 %). Desetina bytů ve Stodě využívá k vytápění uhlí. Poměrně malá část bytů topí kamny (bez rozlišení paliva), a to jak v bytových, tak i v rodinných domech.

14

ANALÝZA MĚSTA STOD

4 Veřejné služby 4.1

Vzdělávání

Systém škol a školských zařízení je ve městě Stod tvořen:  Základní školou a mateřskou školou Stod (ZŠ a MŠ),  Středním odborným učilištěm Domažlice, škola Stod (SOU DO, Stod)  Základní uměleckou školou (ZUŠ),  Domem dětí a mládeže Stod (DDM). S výjimkou SOU DO, škola Stod, jejímž zřizovatelem je Plzeňský kraj, jsou všechna tato zařízení příspěvkovými organizacemi města Stod. Vzdělávací zařízení bylo mimo jiné téma, které bylo v rámci hodnocení v názorovém průzkumu obyvatel města (viz Vyhodnocení dotazníkového šetření města Stod) považováno za druhou nejlépe hodnocenou oblast života města ve Stodě (hned za oblastí komunálních služeb). 4.1.1

Mateřská škola

Mateřská škola sídlí ve dvou budovách, v budově v Čapkově ulici (č. p. 728) a v Krandově ulici (č. p. 272). Zatímco v Čapkově ulici slouží MŠ pro děti ve věku 3-5 let (5 tříd), objekt MŠ v Krandově ulici je od roku 2013 využíván pro dvě třídy předškolních dětí ve věku 5-6 let v rekonstruovaných prostorách školní družiny. Graf 7: Vývoj počtu dětí v MŠ Stod v období 2000-2014 210 180

počet dětí

V období 2000-2008 navštěvoval mateřskou školu ve Stodě stabilní počet dětí, cca 100 dětí za rok. V posledních 5 letech byl zaznamenán dynamický nárůst počtu dětí navštěvující MŠ, počet tříd MŠ se rozšířil ze 4 na současných 7 tříd (viz graf 7, tab. 10 v příloze) a ve školním roce 2014/15 dosáhl počet maxima - 179 dětí. V mateřské škole působí celkem 13 pedagogů a 1 asistent pedagoga.

150 120 90 60 30 0

V období 2014-2016 byla naplánovaná rozsáhlá celková rekonstrukce budovy MŠ Zdroj : OŠMS KÚ Plzeňského v Čapkově ulici s hlavním tématem kraje zaoceánského parníku ve vlnách. V současné době již proběhla I. a II. etapa rekonstrukce (kompletní rekonstrukce střechy, zateplení budovy, výměna oken, oprava vnitřních omítek, zateplení podlah), v následujících letech 2015-16 čeká ještě objekt venkovní úpravy (obměna venkovní zeleně vč. doplnění dalších průlezek a skluzavek, nový parkovací pás). 4.1.2

Základní škola

Základní škola ve Stodě se nachází v celkem 4 objektech. V budově Hradecká (č. p. 395) probíhá výuka tříd 1. stupně, sídlí zde rovněž 1 speciální třída a 3 oddělení školní družiny, jejíž kapacita je plně využita (90 dětí). V objektu na Komenském nám. (č. p. 10) je zajištěna výuka pro žáky 5.-9. tříd. Dvě speciální třídy jsou umístěny v Sokolské ulici (č. p. 799) a v Krandově ulici (č. p. 272) sídlí školní jídelna a již zmiňované 2 třídy MŠ pro děti v předškolním věku. Vzdělávání probíhá v několika od sebe značně vzdálených objektech, což přináší problémy nejen např. s organizací školní družiny, ale i v souvislosti s náklady na provoz všech budov.

15

ANALÝZA MĚSTA STOD Navíc pro výuku tělesné výchovy je využívána místní sportovní hala a stadion, která je značně vzdálená od budovy 2. stupně a speciálních tříd. Budovy ZŠ prošly během posledních let výraznou rekonstrukcí, proběhlo zateplení budovy 2. stupně ZŠ, odborné kabinety byly kvalitně vybaveny.

Graf 8: Vývoj počtu žáků ZŠ Stod v období 2001-2014 500 450

počet žáků

400 Z dlouhodobého hlediska počet žáků ZŠ od roku 2004, kdy dosáhl svého maxima (464 350 dětí), postupně klesal. Ve školním roce 300 2014/2015 je evidováno celkem 416 dětí 250 (viz graf 8, tabulka 11 v příloze). Zatímco 200 počet žáků 2. stupně dlouhodobě klesá, žáci 150 1. stupně vykazují od roku 2011 (v 100 souvislosti s populačním boomem 50 v minulých letech) trvalý nárůst, který lze 0 očekávat i v nadcházejících letech. Již nyní je pociťován nedostatek místností pro výuku Zdroj: OŠMS na 1. stupni, většina odborných tříd je využívána jako kmenové třídy. Každoročně jsou otevírány 3 první třídy s nástupem cca 40-60 dětí.

žáci 1. stupeň

žáci 2. stupeň

žáci ZŠ celkem

KÚ Plzeňského kraje

Na základní škole působí celkem 31 učitelů, 3 vychovatelky školní družiny a 6 asistentů pedagoga. Zároveň na škole působí výchovný poradce a metodik prevence, z projektu RAMPS – VIP III je financována činnost speciálního pedagoga. ZŠ se aktivně zapojuje do celé řady vzdělávacích projektů určených nejen pro žáky ZŠ („Rozumíme penězům“, „Podpora podnikatelských znalostí žáků SŠ a ZŠ v Plzeňském kraji“, „Technika a ICT – Cherchez la femme!“, „KPZ – Komplexní zajištění primárních a intervenčních aktivit“ či „Dalekohled“), ale také pro pedagogy, viz např. „ICT Kouč“ a „RAMPS VIP III“. Škola působí i v několika projektech z oblasti environmentální výchovy („Recyklohraní“, MRKEV). Spádový obvod školy je tvořen kromě města Stod ještě 7 okolními obcemi (Hradec u Stoda, Střelice, Ves Touškov, Líšina, Kotovice, Honezovice a Lisov). Základní škola nabízí pro žáky MŠ i ZŠ celou řadu zájmových kroužků. Pro děti z mateřské školy jsou určeny kroužky zdravotní tělesné výchovy nebo kroužek „Brzy budu školákem“, který je veden speciálním pedagogem a jehož činnost je výborně hodnocena nejen rodiči a pedagogy MŠ, ale také vyučujícími 1. stupně ZŠ. Pro žáky ZŠ je zajištěn dramatický kroužek, pohybová přípravka, atletika, tenis, volejbal, filmový klub či sborový zpěv (některé kroužky probíhají ve spolupráci s DDM). Partnerskou školou je Základní škola Česká Ves, která se nachází na východě Čech, v okrese Jeseník. Spolupodílí se na pořádání kulturních a sportovních akcí v rámci každoročních návštěv. Základní škola se podílí také na organizaci celé řady vlastních i městských aktivit, např. Vánoční nadělování, jarmarky nebo Den matek. Nezanedbatelná je i spolupráce s místním Domem s pečovatelskou službou, Domem dětí a mládeže a dalšími místními institucemi.

16

ANALÝZA MĚSTA STOD Veřejnost je o těchto akcích informována na vývěskách, webových stránkách města či školy a ve Stodských listech. Pro žáky a studenty je ve Stodě otevřena každé druhé úterý v měsíci pedagogickopsychologická poradna Plzeň. 4.1.3

Střední odborné učiliště Domažlice, škola Stod

Z důvodu dlouhodobého úbytku studentů byla dříve Integrovaná střední škola Stod sloučena v roce 2011 se Středním odborným učilištěm Domažlice. V současné době škola nabízí vzdělávání ve 4 učebních oborech. Tříleté učební obory Elektromechanik, Kadeřník a Kuchař-číšník jsou určené pro denní studium a jsou ukončeny závěrečnou zkouškou s výučním listem. Dvouletý nástavbový studijní obor Podnikání je určen pro absolventy libovolných tříletých učebních oborů a je zakončen maturitní zkouškou. V průběhu školního roku 2011/12 došlo k redukci využívaných budov pro provoz školy ve Stodě. Teoretická výuka včetně odborného výcviku elektrotechnického oboru probíhá v Plzeňské ul. (č. p. 245). Odborný výcvik pro obor Kadeřník je provozován v budově školního kadeřnictví v Plzeňské ul. (č. p. 29) a pro obor Kuchař-číšník probíhá výcvik v budově na Komenského nám. 1, kde sídlí i školní restaurace. Z bývalého ředitelství v sousedství školy se stal kompletně zrekonstruovaný domov mládeže. Ten byl slavnostně uveden do provozu ve školním roce 2013/14 s celkovou kapacitou 29 lůžek. Mimo tradiční nabídku učebních oborů škola nabízí odborné rekvalifikační kurzy pro veřejnost z oborů strojírenství a strojírenské výroby, zpracování dřeva, služeb (manikúra, kosmetické služby, asistent kadeřníka, kadeřnické a holičské práce) a jazykové kurzy. Škola se účastní celé řady regionálních soutěží (např. Zlaté zrcadlo, Plzeňský korbel), ale i soutěží celorepublikových (Glamour Sušice, Jablotron Cup, Ges-Cup, aj.). Každý rok se škola podílí na pořádání Veletrhu perspektivy řemesel ve Stodě (v roce 2014 tato akce proběhla již pošesté), kterou pořádá Okresní hospodářská komora Plzeň-jih ve spolupráci s městem Stod. Tato prezentace studijních nabídek a pracovních příležitostí je určena především pro žáky 2. stupně Graf 9: Vývoj počtu učňů základních škol, rodiče, pedagogy a kariérní SOU Domažlice, Stod 90 poradce.

4.1.4

Dojížďka do škol

80 70 počet učňů

Ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo SOU Domažlice, Stod celkem 208 učňů (viz graf 9 a tab. 12 v příloze). Nejvyšší zastoupení měl učební obor Kadeřník (74 učňů), nástavbový obor Podnikání (43 učňů v denním a 18 v dálkovém studiu), Elektromechanik (52 učňů) a Kuchař-číšník (21 učňů), který za posledních 5 let zaznamenal nejvyšší pokles učňů.

60 50 40 30 20 10 0 2010

2011

2012

Elektromechanik Kuchař-číšník Podnikání dálkové

2013

2014

Kadeřník Podnikání denní

V rámci pohybu do škol převažuje dojížďka žáků a studentů do škol nad vyjížďkou směrem Zdroj: SOU Domažlice, Stod z města (viz tabulka 13 v příloze). V roce 2011 podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 dojíždělo do škol ve městě Stod celkem 210 žáků a studentů, vyjíždělo pouze 136. Cca 87 % dojížďky do škol představuje denní dojížďku, v případě vyjížďky se podíl denní vyjížďky pohybuje kolem 80 %.

17

ANALÝZA MĚSTA STOD Největší dojížďka je z nedalekého Hradce (15 % všech dojíždějících žáků a studentů do Stodu), následuje Plzeň a Ves Touškov (obě obce 10 % z celkového počtu dojíždějících). Menší význam již má dojížďka z Holýšova, Honezovic či Chotěšova. Naopak největší význam má vyjížďka žáků a studentů do Plzně, která v tomto směru naprosto dominuje (90 vyjíždějících do Plzně, přes 2/3 z celkového počtu vyjíždějících do škol). Plzeň jako krajské město totiž poskytuje komplexní vzdělávací nabídku od středních škol, přes vyšší odborné až po vysoké školy. Méně intenzivní jsou již směry vyjížďky do Domažlic a Horšovského Týna, které nepřesahují 10 vyjíždějících v každém směru. Hlavním dopravním prostředkem při dojížďce za vzděláním do města představuje autobus (u cca poloviny dojíždějících) či vlak. Některý z těchto dvou prostředků či jejich kombinaci využívá téměř 80 % žáků a studentů. U vyjížďky za vzděláním převažuje použití vlakového spojení i s kombinací dalších dopravních prostředků, jako např. MHD. Spolu s autobusovou dopravou činí tento podíl vyjíždějících cca 60 %. 4.1.5

Zájmové vzdělávání

Základní umělecká škola Stod si na poli zájmových činností získává stále větší oblibu, v současnosti ji navštěvuje cca 250 žáků. Popularitu z řad zájemců o studium dokládá i nárůst počtu žáků během posledních 10 let (o 20 %), viz graf 10 a tabulka 14 v příloze.

300 250

počet žáků

Kromě hlavní budovy ve Stodě disponuje ZUŠ také pobočkami v Chotěšově a v Merklíně. ZUŠ nabízí výuku hudebního (213 žáků) a výtvarného oboru (34 žáků) pro děti a mládež ve věku 5-18 let.

Graf 10: Vývoj počtu žáků ZUŠ ve městě Stod v období 2002-2012

200 150 100

50

Škola aktivně spolupracuje s místní ZŠ a MŠ Stod, 0 Diakonií ČCE Merklín, Domovem pro zdravotně postižené, Domem s pečovatelskou službou ve Zdroj: OŠMS KÚ Plzeňského kraje Stodě a kulturními organizacemi města Stod. Dále se podílí na regionální spolupráci s ostatními ZUŠ v okrese Plzeň-jih v podobě pravidelného koncertu ve výstavní síni Masné krámy v Plzni. Pravidelně se konají koncerty v zasedací síni Městského úřadu ve Stodě (cca jednou za dva měsíce), dále se pořádají veřejná vystoupení v prostorách Špitální kaple. Nejvýznamnějšími koncerty ZUŠ jsou vánoční, učitelský, absolventský, přehlídka na pěší zóně a koncert tvořivých dílen. Na škole působí řada souborů s rozličným zaměřením. Nejvýznamnějšími jsou lidový soubor Dudáček, kytarový soubor, flétnový kvartet, pěvecký sbor a smíšený komorní soubor. Dům dětí a mládeže ve Stodě, nacházející se v blízkosti vlakového nádraží, nabízí pro děti, rodiče, ale i pro širokou veřejnost bohatou nabídku činností. Mezi hlavní aktivity patří především: − zájmová činnost pro předškoláky, žáky, dospělé (každoročně na 50 kroužků) − nepravidelné akce pro veřejnost (Dětské dny, maškarní, keramické soboty, atd..)

18

ANALÝZA MĚSTA STOD − kluby otevřených dveří (klub Oceán a klub Déčko) − organizování školních sportovních soutěží (okresní, krajská, celostátní kola) − rodinné centrum (mateřské centrum) pro maminky na mateřské dovolené − letní tábory (vlastní táborová základna TZ Buben u Hracholuské přehrady) − aktivity pro školy (keramické, výtvarné, dopravní, jazykové, sportovní) − práce s talentovanou mládeží (účast v soutěžích florbalu, atletiky, bowlingu) − aktivity pro dospělé (keramika, stará řemesla, pilatek, bosu, florbal) − DVPP školení pro učitele z celé ČR. Každoročně pořádá na 50 zájmových útvarů s 674 účastníky (v roce 2014), podrobný rozsah aktivit a počet účastníků poukazuje následující tabulka 15. Tabulka 15: Počty účastníků vybraných aktivit v roce 2014 zájmová činnost

50 ZU

674 účastníků

celoročně

nepravidelné akce

196 akcí

6995 účastníků

krátkodobé akce

kluby

280 účastníků

7655 vstupů

celoročně

soutěže

21 soutěží

2541 účastníků

krátkodobé akce

rodinné centrum

94 dětí + 92 maminek

aktivity pro školy a MŠ

35 akcí

920 žáků

krátkodobé akce

práce s talenty

40 akcí

480 žáků

celoročně

celoročně

Zdroj: DDM Stod, 2014

Mimo tuto rozsáhlou činnost se DDM plně věnuje i své prezentaci, to se týká buď nových internetových stránek (www.ddmstod.cz nebo www.ddmstod.eu), vlastního profilu na facebooku či vydávání čtvrtletního časopisu Domeček. Od roku 2007 výrazně poklesly dotace ze strany státu, ztráty činily cca 1,6 mil. Kč za rok. Přesto byla činnost doposud zachována v plném rozsahu, ze strany města došlo ke zvýšení dotací na činnost DDM (viz graf 11 v příloze). Udržitelnost činnosti DDM pomáhají příjmy v rámci doplňkové činnosti organizace1. V posledních letech byl upraven park u DDM, vznikly plochy pro in-line bruslení. Plánuje se ještě doplnění herních prvků pro děti a širokou veřejnost.

4.2

Zdravotnictví

Pro potřeby obyvatel města je poskytována pestrá nabídka zdravotnických služeb. Ve městě slouží 2 lékárny (v budově Stodské nemocnice a v Nádražní ul.), většina ambulancí je koncentrována ve Stodské nemocnici s poliklinikou a pohotovostí, jejímž zřizovatelem a jediným akcionářem je Plzeňský kraj. Funguje zde 8 oddělení (dětské, gynekologickoporodnické, chirurgické, interní, odd. následné péče, odd. sociální péče, ARO, OKB, RDG, rehabilitace) a umístěno je zde cca 12 ambulancí (dětská, gynekologická, interní, chirurgická, rehabilitační, ORL, alergologie, kožní, neurologie, psychiatrie a oční). Celkem je evidováno v nemocnici celkem 185 lůžek (128 pro akutní péči a 57 lůžek následné péče), což představuje cca 6 % z celkové lůžkové kapacity v rámci celého Plzeňského kraje. Dlouhodobě je objem poskytované péče ve Stodské nemocnici stabilní, počet hospitalizovaných se pohybuje od 7 100-7 500 za rok během posledních 5 let. V tabulce 16 v příloze jsou uváděny podrobnější výkonové údaje Stodské nemocnice ve srovnání s ostatními vybranými nemocnicemi v Plzeňském kraji. Nemocnice je zároveň druhý největší zaměstnavatel ve městě, poskytuje zaměstnání cca 280 zaměstnancům. 1

organizace vlastní tyto živnostenské listy a koncese: na dopravu (vlastní mikrobus), na hostinskou činnost, na ubytování, specializovaný maloobchod, lektorská činnost, sportovní činnost

19

ANALÝZA MĚSTA STOD Ve městě se ještě nachází 2 ordinace stomatologa a veterinární ordinace. Další vývoj zdravotnických služeb bude ovlivněn vývojem věkové struktury populace města a okolí. Město již dnes má vyšší zastoupení nejstarší věkové složky obyvatel nad 65 let v porovnání s ostatními referenčními městy, která již vyžaduje a v budoucnu spolu s dalším postupným stárnutím obyvatelstva bude vyžadovat určité specifické zdravotnické služby (rehabilitace,…). Zdravotnická zařízení ve městě poskytují služby kromě obyvatel Stoda také širšímu zázemí města, které zasahuje do okresů Plzeň-jih, Plzeň-sever, části Domažlic a po uzavření nemocnice v Plané i části Tachova.

4.3

Sociální služby

Ve městě fungují dva domy s pečovatelskou službou (DPS), jeden v Komenského ul. (č. p. 777) a druhý v ul. Dělnická. Pečovatelskou službu zde zajišťuje Centrum pečovatelských a ošetřovatelských služeb Města Touškov. Prozatím nejsou evidovány žádné problémy s nedostatečnou kapacitou pro umístění starších obyvatel. Sociální péče o seniory byla rovněž jednou ze čtyř nejlépe hodnocených oblastí života ve městě, jak vyplynulo z dotazníkového šetření. Sociální služby jsou ve městě dále zajišťovány Centrem sociálních služeb Stod, což je příspěvková organizace zřizovaná Plzeňským krajem. Zařízení je následovníkem přejmenovaného Ústavu sociální péče pro mentálně postižené, následně pak Domova pro osoby se zdravotním postižením (DOZP). V současnosti poskytuje široké spektrum sociálních služeb lidem s mentálním postižením v celoročním domově pro osoby se zdravotním postižením. Jsou poskytovány sociální služby typu:  domov pro osoby se zdravotním postižením (DOZP),  chráněné bydlení,  sociálně - aktivizační činnosti pro osoby se zdravotním postižením a seniory,  odborné sociální poradenství. Areál tvoří 5 moderně vybavených budov, ve kterých se nachází sedm pobytových oddělení. Uživatelé služeb žijí v buňkách rodinného typu či ve vlastních pokojích a bytech se sociálním zařízením. Kromě ubytování jsou zde umístěny i výtvarné ateliéry a dílny pro pracovní rehabilitaci, tělocvična a místnosti pro fyzioterapii. K využití je k dispozici též volně přístupná čajovna s počítači a připojením k internetu. Veškerá zástavba stojí v rozsáhlé zahradě, která je určena ke sportu, relaxaci, ale i k práci. Služby zařízení doplňuje sociálně aktivizační dílna Šikovná myš v centru města a kavárna a pekárna Rychlá myš. Každoročně probíhá v prostorách CSS Stod multižánrový festival s názvem „Šestý den“, který nabízí koncerty hudebních skupin, výtvarné dílny, kavárnu, čajovnu a mnoho dalších aktivit pro širokou veřejnost. Proces transformace DOZP Stod byl zahájen již v roce 2006 projektem Sociální integrace klientů DOZP Stod podpořeného ze Společného regionálního operačního programu (SROP). Projektu se zúčastnilo 60 klientů v rámci tří základních aktivit - rozšíření aktivit pracovní rehabilitace, vznik specifického vzdělávacího programu a vznik pracovně-tréninkového centra (kavárna Rychlá myš). V rámci I. etapy transformace DOZP Stod došlo k přesunu 68 klientů do samostatného bydlení v lokalitách v okolí města Stod, v přípravě je II. etapa. Po dokončené transformaci mohou nastat problémy s využitím opuštěných objektů.

20

ANALÝZA MĚSTA STOD Sociální služby ve městě zajišťuje i občanské sdružení Domus – Centrum pro rodinu, které se nachází v budově Domu dětí a mládeže. Prostřednictvím odborných pracovníků poskytuje terénní či ambulantní formou sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Pro děti do 18 let vyžadující okamžitou pomoc slouží zařízení Robinson, nacházející se v Hradecké ul. (č. p. 482). Jedná se o odloučené pracoviště dětského domova ve Staňkově. Kapacita tohoto zařízení činí max. 16 dětí.

4.4

Kulturní zázemí

Ve městě funguje Městské kulturní středisko s infocentrem, které je organizační složkou města Stod. Provozuje Informační středisko, stará se o provoz městské knihovny, kulturního domu ve Stodě, areálu letního kina, rozhledny na Křížovém vrchu a zajišťuje provoz ve Špitální kapli. Většinu akcí v uvedených prostorách organizuje, na mnohé příležitosti poskytuje servis. Nabízí také pronájem výše uvedených prostor. Nejvýznamnějším kulturním zařízením je kulturní dům s nabídkou celé řady společenských a kulturních akcí (plesy, koncerty, divadelní představení, apod.). Skládá se z velkého a malého sálu a balkónu u malého sálu. Prostory jsou i komerčně pronajímány, např. pro komerční prodejní akce, pro divadelní nebo klubová představení, pro rodinné a firemní oslavy, pro svatební hostiny, pro pořádání plesů, zábav a nejrůznějších koncertů. Maximální projektovaná kapacita všech prostor je cca 700 lidí. Velký sál má kapacitu dle uspořádání, v případě konání plesů cca 380 míst, při pořádání divadla až 500 míst. Součástí budovy je také Dům dětí a mládeže (viz výše kap. Zájmové vzdělávání). V rámci kulturního domu byla již provedena řada investiční akcí, např. v podobě nové kotelny, vnitřního osvětlení, jevištní techniky a jevištních textilií. V následujícím období se plánuje zateplení střechy a výměna velkých oken ve velkém sále a v dlouhodobějším horizontu opravy sedlové střechy nad malým sálem. Významným kulturním zařízením je také letní kino (amfiteátr), jehož areál byl před několika lety zrekonstruován. Potencionál tohoto zařízení je bohužel využit minimálně. V letních měsících se promítá jednou týdně a v červenci zde během třech dnů o Stodské pouti probíhá bohatý kulturní program. Kapacita je až několik set míst. Při pouti jsou využity k sezení i okolní svahy a stoly s lavicemi u občerstvení. Letní kino však není digitalizované a promítá se s pomocí dataprojektoru. To omezuje nabídku filmů, resp. způsobuje delší prodlevu od premiéry i omezenou nabídku. I to přispívá k nižší návštěvnosti kina, které je zhruba 40 osob na představení. Jedinou možností rozvoje je digitalizace v řádu cca 2 mil Kč. Mohlo by tak dojít k navýšení počtu promítacích dní a uvádění premiér s mnohem menším zpožděním. I při předpokládaném navýšení počtu diváků by tato investice nebyla ekonomicky návratná a musela by být vnímána spíše jako rozšíření kulturní nabídky. Letní kino plní i funkci amfiteátru, zde je naprosto minimální využití a to pouze v průběhu červencové Stodské pouti. Jednoznačným vylepšením a vyšším využitím tohoto areálu by tak mohlo být zavedení tradice nové víkendové akce, která by přitáhla větší množství lidí. Další možností je uspořádání koncertů na komerční bázi, zde je však částečně problematika hlukové zátěže, v okolí amfiteátru jsou totiž obytné domy. Kostel svaté Maří Magdalény je během roku využíván především k církevním účelům, ale zejména v období adventu jsou zde pořádány koncerty (příležitostně i mimo toto období). V průběhu adventu je využita i sousední fara např. pro tvůrčí dílny.

21

ANALÝZA MĚSTA STOD Rozhledna na Křížovém Vrchu je v současnosti využívána pro pořádání regionálně významných společensko-kulturních akcí, např. Slet čarodějnic na Křížovém vrchu (30. dubna) nebo Letní slavnost (5. července). Na rozhledně v rámci rekonstrukce proběhla již celá řada významných investičních akcí. V roce 2004 byla opravena vyhlídková věž a v roce 2005 vstupní část kostela, v roce 2009 byla zrekonstruována střecha na budově bývalého kostela. Pro možnou větší využitelnost objektu je nutno ještě dokončit fasády, vnitřní omítky a podlahu v budově, včetně vybavení interiéru a rozvodu elektřiny. Samotný objekt kostela je zatím nepřístupný (pouze příležitostné výstavy při pořádaných kulturních akcích, autorských čtení, apod.) a čeká na obnovu. Po rekonstrukci by kostel mohl být využit pro trvalou výstavu barokních soch a také pořádání koncertů a výstav. Do úvahy připadá i znovuvysvěcení kostela a využití k církevním obřadům. Ke kostelu vedla také křížová cesta, která byla zcela zničena. Její obnovení by také vedlo ke zvýšení atraktivity Křížového vrchu. V Domažlické ulici, v blízkosti centra, se nachází Špitální kaple, kde se pořádá celá řada výstav a koncertů. Po opravách v posledních letech je v dobrém technickém stavu, jediným problémem je neexistence technického zázemí pro účinkující. Záměrem města je vybudování tohoto zázemí tak, aby došlo ke zlepšení možností pořádání kulturních akcí. Koncerty, přednášky a výstavy se konají též na radnici, ve velké zasedací místnosti či v prostorách místního infocentra. Dále se kulturní akce ve městě pořádají v několika dalších zařízeních. Patří mezi ně i areál Nový Mlýn, místní rybářské sdružení zde pořádá rybářský den se zábavou a občas se zde konají koncerty. Koncerty pořádají příležitostně i v areálu Na Zahrádce a v kavárně Andy v Hradecké ulici. Městská knihovna Stod, která je organizační složkou města a vlastní více než 40 000 svazků knih, pořádá a účastní se řady aktivit tematicky zaměřených na knihovnictví např. autorské čtení nebo Noc s Andersenem.

4.5

Sportovní zázemí

Nabídka vybavenosti města pro sportovní aktivity je jednoznačně plně dostačující. Širokou nabídku pro rekreaci, volný čas a sport nadmístního významu představuje areál stadionu, který slouží nejen sportovním klubům, občanům města, ale i turistům. Areál disponuje tělocvičnou, travnatým a škvárovým hřištěm na fotbal, antukovými tenisovými kurty (4x), volejbalovými či nohejbalovými hřištěmi (3x) a multifunkčním hřištěm s umělým povrchem. Okolo travnatého hřiště je též antukový běžecký ovál, na kterém se sporadicky konají atletické soutěže ZŠ a mopedyjáda (závody mopedů). Součástí areálu je i letní kino, resp. amfiteátr, který byl před několika lety zrekonstruován a je využíván při projekcích filmů a kulturních akcí. Během jara až podzimu je zde provozován stánek s občerstvením a krytým venkovním posezením. Z hlediska sportovního vyžití se ve městě nacházejí ještě 2 tělocvičny, jedno hřiště s umělým povrchem a fitness centrum. Obecně lze navrhnout vyšší podporu sportovních klubů ze strany města tak, aby došlo k většímu využití sportovišť při konání sportovních soutěží. Zcela nevyužity jsou možnosti atletiky. Větší členskou základnu a tudíž i využití má pouze fotbal (travnaté hřiště) a florbal (tělocvična). Tenisové kurty jsou hojně využívány na tréninky klubu a veřejností, ale nejsou zde pořádány žádné turnaje ani soutěžní zápasy. Ve velice omezené míře jsou pro soutěžní utkání využity volejbalové potažmo nohejbalové kurty. Pořádání sportovních utkání může mít pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu minimálně v rámci Plzeňského kraje (dle typu hrané

22

ANALÝZA MĚSTA STOD soutěže). Problémem je často také nedostatečná propagace sportovních akcí – v tomto ohledu je výjimkou pouze fotbalový oddíl. V případě větší podpory atletiky lze uvažovat o rekonstrukci běžeckého oválu (nahrazení antuky např. tartanem, či jiným materiálem). V současnosti je ovál po deštích podmáčený a následně často měkký povrch rozježděn od kol. V minulosti bylo v prostoru za brankami zařízení pro atletiku, např. hod koulí, skok, aktuálně došlo alespoň k obnově dráhy a doskočiště pro skok daleký. Otázkou zůstává využití dnes prakticky nevyužitého škvárového hřiště, v omezené míře je používáno pro přípravné zápasy v zimě či na jaře fotbalisty (z důvodů nezpůsobilosti povrchu travnaté plochy). Přes letní období je hřiště zcela nevyužito. Možnost rozvoje areálu tak spočívá v jeho přeměně a jiném využití. Nabízí se např. in-line ovál, hřiště minigolfu, dětské hřiště, venkovní cvičební stroje pro dospělé, hřiště na pétanque, atletické sportoviště, apod. V delší perspektivě lze navrhnout propojení s plánovanými úpravami nábřeží řeky Radbuzy v prostoru dnešní restaurace Na Zahrádce (koncept rekreačního využití s možností koupání). Možnou částečnou rekonstrukci lze navrhnout i u budovy, jejíž součástí je i hlavní tribuna fotbalového hřiště. Na území města Stod bylo vybudováno celkem 5 dětských hřišť pro veřejnost:  Pod Nádražím, Rolnická ul.,  Na Palouku, ul. Nová,  U Amba, ul. K Háječku,  U pěší zóny, ul. U Elektrárny,  Na Jízdárně, ul. na Jízdárně. Další dětská hřiště jsou umístěny ve venkovních prostorách mateřské a základní školy. Velmi důležitá je především péče, údržba a zkvalitňování stávajících hřišť. V porovnání s ostatními i mnohem většími městy (Dobřany, Domažlice či Klatovy) je vybavenost dětskými hřišti na území města plně dostačující. V rámci dotazníkového šetření v oblasti trávení volného času obyvatel uváděli respondenti nejčastěji, že ve městě chybí koupaliště, cyklostezky a trasy pro pěší turistiku. Téměř dvě třetiny respondentů z celkového počtu dotázaných označilo koupaliště a 60 % respondentů uvedlo cyklostezky a trasy pro pěší turistiku.

4.6

Kulturní, společenské a sportovní akce

Město Stod nabízí každoročně širokou paletu kulturních, sportovních a společenských akcí. Město publikuje ve spolupráci s MKS na internetových stránkách kalendář kulturních, spolkových a dalších akcí pořádaných městem či spolky a komerčními subjekty v zařízeních města, ale i v blízkém zázemí. Za zmínku stojí uvést alespoň několik pořádaných akcí s větším územním dosahem či pravidelným konáním:  v lednu lze zmínit populární novoroční ohňostroj a 2 plesy (Reprezentační ples města a nově Myslivecký ples),  v únoru je významnou akcí KITFEST – celorepubliková modelářská soutěž a výstava,  významnou akcí je také masopustní průvod městem spojený s vepřovými hody a masopustní zábavou,  koncem dubna se koná na Křížovém vrchu velice populární Slet čarodějnic s celodenním kulturním programem,

23

ANALÝZA MĚSTA STOD 

 



  

začátkem května se konají Rybářské závody v Lelově a na konci měsíce DDM pořádá dětský den v parku u vlakového nádraží s kulturním programem a řadou zábavných soutěží, v polovině června se pravidelně koná multižánrový festival v areálu DOZP s bohatým kulturním programem. další regionálně populární akcí je Rybářský den pořádaný místním sdružením s kulturním programem a v areálu Na Zahrádce se koná stále populárnější „Neckyáda“ (zábavná plavba podomácku vyrobených plavidel), co do rozsahu je nejvýznamnější kulturní akcí na území města Stodská pouť (cca polovina července), která zahrnuje celou řadu kulturních a sportovních akcí (koncerty, tradiční běh Stodská osmička, volejbalový turnaj, či fotbalový zápas) od pátečního podvečera až do neděle, v případě příznivého počasí dosahuje návštěvnost několika tisíc lidí, začátkem července se na Křížovém vrchu konají Letní slavnosti, již tradiční akcí je také Veletrh perspektivy řemesel – veletrh studijních nabídek a pracovních příležitostí pro budoucí učně a středoškolské studenty, kulturně bohaté je také období adventu, kdy se konají ve spolupráci s řadou sdružení a ZUŠ koncerty a kulturní akce po celém městě.

Letní kino je v provozu v období červen až srpen a na programu je zhruba 12 projekcí. Dále jsou pořádány cestopisné přednášky, autorská čtení, divadelních představení, koncerty ve spolupráce se ZUŠ a koncerty regionálních kapel. Organizovány jsou také např. zájezdy na muzikály do Prahy, pořádány jsou různé výstavy fotografií, kreseb apod. Ze sportovních akcí je připravován např. Májový běh na Křížový vrch, střelecká soutěž, závody horských kol do vrchu. Pravidelně se také konají v kulturním domě taneční soutěže a na stadionu zápasy místního fotbalového týmu. Z analýzy informací z internetových zdrojů (např. http://mks.mestostod.cz/) a tištěných propagačních materiálů vyplývá, že ve městě Stod se konalo či bude konat v roce 2014 celkem 85 akcí (viz přehled v tabulce 17-19, graf 12 v příloze). Na pořádání se z velké části podílí Městské kulturní středisko a infocentrum (cca 50 % všech pořádaných akcí), dále pak Základní umělecká škola, Dům dětí a mládeže, městská knihovna, Základní a Mateřská škola Stod, občanské sdružení Poprask a celá řada dalších spolků. Jedná se o akce následujícího charakteru: plesy, masopustní průvod, soutěže, výstavy, festivaly, pouť, koncerty, turnaje, autorská čtení či taneční večery. V rámci analýzy proběhlo srovnání počtu a pestrosti těchto aktivit s ostatními vybranými městy. Před hodnocením je však nutné podotknout, že byl problém jednak s dostupností komplexních údajů za jiná města, jednak s mírou podrobnosti uváděných akcí při srovnávání. Výsledkem je porovnání kulturně společenských aktivit města Stod (85 akcí), Přeštice (163 akcí) a Dobřany (71 akcí) během roku 2014. Je nutné ještě zmínit, že ne vždy je výčet kulturních a společenských aktivit srovnávaných měst na internetových stránkách v rámci své prezentace odpovídající a 100 % vyčerpávající. Spokojenost s nabídkou kulturních, sportovních a společenských akcí ve městě Stod hodnotili též respondenti v rámci dotazníkového šetření. Obecně byla tato oblast vyhodnocena jako průměrná, více jak třetina dotázaných tuto oblast zmiňovala v chybějících aspektech trávení volného času, nejčastěji respondenti v mladších věkových skupinách (tj. ve věku 20-39 let). Cca 20 % respondentů postrádají ve městě vyšší nabídku vzdělávacích

24

ANALÝZA MĚSTA STOD akcí, ať ve formě přednášek, kurzů či besed aj., nejčastěji se opět jedná o obyvatele v mladší věkové skupině (20-39 let).

4.7

Spolková činnost

Z hlediska aktivity spolků patří mezi nejaktivnější občanské sdružení Poprask pořádající řadu sportovních akcí, např. májový běh na Křížový vrch, cestovatelské besedy, divadelní představení apod. Mezi další lze zařadit TJ Slavoj Stod s pravidelnými zápasy fotbalového týmu, Myslivecké sdružení, které pořádá myslivecký ples či Rybářský svaz, který chystá pro obyvatele rybářský den. Dům dětí a mládeže pořádá také celou řadu ať již jednorázových či dlouhodobých aktivit, velké množství kulturních akcí probíhá v rámci či ve spolupráci se Základní uměleckou školou Stod. Spolková činnost ve městě Stod je podporována formou grantových schémat města, které jsou zaměřeny především na:  na sportovní a kulturní akce o akce podporující a propagující sportovní a kulturní činnost zejména dětí a mládeže o akce s mezinárodní účastí o sportovní a kulturní akce regionálního a nadregionálního významu, konané na území města Stod a jejich propagaci o na projekty oživující kulturní a společenský život města, zejména pro děti a mládež  na sportovní a kulturní činnosti mládeže o provozní náklady včetně pronájmů sportovišť a kulturních zařízení o cestovné o nákup sportovního vybavení a zařízení o nákup věcí potřebných pro kulturní akce a činnosti o propagaci. Celkově z pohledu pořádání kulturních akcí by bylo žádoucí, kdyby se kromě města do těchto aktivit více zapojily i výše uvedené spolky. Město tyto aktivity podporuje např. snížením nebo i odpuštěním nájmu za pronájem kulturního domu. Plesy by např. kromě Mysliveckého sdružení mohly pořádat i další spolky ve městě, např. TJ Slavoj Stod, hasiči či rybáři. V roce 2014 proběhly oslavy 140. výročí SDH Stod s ukázkami techniky, zásahu hasičů, apod. včetně hudebního doprovodu. Z akcí podobného typu by se mohla stát tradice a zpestřit tak kulturní nabídku města. Z důvodu rozsáhlé nabídky akcí město (MKS) hraje roli při koordinaci jednotlivých akcí a vzájemné informovanosti jednotlivých organizátorů. Touto koordinací se tak předchází nerovnoměrnému rozložení akcí během roku a souběžné nebo navazující akce by se pak lépe plánovaly a doplňovaly. Neméně důležitá je i prezentace této široké nabídky s odpovídajícím dosahem a účinností. Jako nejefektivnější se jeví propagace prostřednictvím Stodských listů a webu města resp. MKS či facebooku, ale i nové formy prezentace, jako např. zasílání e-mailových upozornění na chystané sportovní, kulturní a společenské akce.

4.8

Komunikace města s občany

Komunikace města s občany probíhá několika způsoby a základním pilířem zajištující tuto komunikaci je Městské kulturní středisko. Městské kulturní středisko Stod pracuje od 1. ledna

25

ANALÝZA MĚSTA STOD 2006 jako organizační složka Města Stod. Součástí práce MKS Stod je také to, aby byla veřejnost informována o všem důležitém. Vydává Stodské listy, které vycházejí 10 x ročně. Stodské listy informují obyvatele o aktuálním dění ve městě. Vychází nákladem 1 450 výtisků a jsou zdarma distribuovány do každé domácnosti. Jedná se tak o nejvyužívanější zdroj informací o dění ve městě. Vydávání zajišťuje MKS a distribuci obstarává Česká pošta. Mimo to mají Stodské listy svoji elektronickou podobu na webu MKS. V červenci 2006 bylo otevřeno Informační centrum, které sídlí na městské radnici v přízemí. Je otevřeno od pondělí do pátku. Od dubna do konce října slouží o víkendech a státních svátcích jako informační centrum i rozhledna na Křížovém vrchu. Veškeré informace zveřejnuje MKS na internetových stránkách http://mks.mestostod.cz, které zároveň představují kulturně turistický portál města a jeho regionu. Nově jsou k dispozici informace z MKS i na facebooku. Veřejné zasedání zastupitelstva se koná jednou za 2 měsíce. Město Stod provozuje také internetové stránky města (http://www.mestostod.cz), které obsahují veškeré informace o dění ve městě a navzájem jsou provázány i se stránkami MKS. Z názorového průzkumu lidé poukazovali i na potřebu modernizace těchto webových stránek pro snazší přehlednost. Na základě dotazníkového šetření mnoho lidí zmiňovalo nedostatek informací ohledně problematiky dotací z EU a jejich čerpání městem Stod. Město by mohlo lépe a efektivněji prezentovat dosavadní i budoucí činnosti města (např. prostřednictvím Stodských listů, facebooku MKS či internetových stránek města). V úvahu je možné vzít i využívání nových nadstandartních forem pro komunikaci města s občany (např. rozesílání e-mailů), které v posledních letech nabývají na významu. Aktuálně je ve městě možnost zasílání odběru novinek z městského úřadu po registraci na e-mail. V případě krizových informací by bylo vhodné zvážit i informování pomocí SMS. K těmto účelům je také v zátopových oblast umístěn rozhlas. Zasílání informací pomocí emailu by bylo vhodné rozšířit i na oblast kultury a sportu tak, aby se tyto informace staly doplňkem stránek MKS a Stodských listů. Další z možností, jak zefektivnit komunikaci veřejné správy s místními obyvateli, je zavedení elektronického objednávání zájemců na úřad (online přes internet). Občané by tak mohli své záležitosti vyřizovat bez zbytečného čekání.

4.9

Integrovaný záchranný systém

Ze základních složek integrovaného záchranného systému se ve Stodě nachází obvodní oddělení Policie ČR a zdravotnická záchranná služba. Obvodní oddělení Policie ČR ve Stodě zaujímá celkem 14 obcí, ve výkonu je 12 policistů. Z mapy kriminality (www.mapakriminality.cz), která je členěna podle jednotlivých obvodních oddělení, vyplývá nízká míra kriminality v rámci Plzeňského kraje i celé ČR. Během období červenec 2013 – červen 2014 bylo nahlášeno v tomto obvodním oddělení celkem 148 trestných činů, z toho cca 66 % nahlášených případů bylo objasněno. V rámci projektu „Plzeňský kraj – bezpečný kraj a prevence kriminality“ byl ve Stodě v roce 2013 zaveden kamerový systém v celkové hodnotě cca 1,2 mil Kč. Území města je nyní monitorováno 6 bezpečnostními kamerami, které sledují důležitá a problematická místa ve

26

ANALÝZA MĚSTA STOD městě, např. u MŠ, ZŠ, na náměstí ČSA, u křižovatky u odbočky na Stříbro, na Komenského náměstí a u domu s pečovatelskou službou. Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) sídlí nejblíže v Nýřanech nebo Staňkově. Ve Stodě je zřízen Sbor dobrovolných hasičů jako jednotka požární ochrany zařazená do plošného pokrytí okresu jednotkami požární ochrany (JPO). JSDH Stod je veden jako JPO II, to jest jednotka, která je zřízena i pro hašení požáru mimo katastrální území obce. Jedním z témat, řešených v rámci dotazníkového šetření, byla i problematika bezpečnosti resp. pocitu bezpečí obyvatel ve městě. Velká část respondentů při tom uvedla, že se cítí ve městě bezpečně. Pouze 22 % respondentů se necítí ve Stodě bezpečně a to zejména z důvodu nebezpečné dopravní situace, dále také v nedostatečně osvětlených lokalitách (úsek nad sokolovnou, úsek nad Tipsportem, u vlakového nádraží, prostor hasičské zbrojnice a v některých okrajových částech Stoda), v okolí heren a kvůli strachu z určitých skupin obyvatelstva (např. u dětského hřiště Na Jízdárně).

27

ANALÝZA MĚSTA STOD

5 Ekonomické prostředí, zaměstnanost, ekonomika města 5.1 5.1.1

Trh práce Nezaměstnanost

Podíl nezam. %

Město Stod poměrně dobře plní roli menšího centra zaměstnanosti s dobrou dopravní dostupností dalších sídel a lokalit s širokou nabídkou pracovních míst. To je jedním z důvodů dlouhodobě nízké úrovně Graf 13: Míra nezaměstnanosti ve nezaměstnanosti obyvatel města, která městech (březen, 2014) se s hodnotou do 5 % (3/2014) 8,0 pohybuje pod úrovní krajského i 7,0 okresního průměru (viz graf 13). 6,0 Z celkového počtu 104 nezaměstnaných 5,0 a dosažitelných uchazečů o zaměstnání jich v r. 2014 byla téměř polovina ve 4,0 věku 55 a více let. Ve věkové kategorii 3,0 mladistvých nebyl evidován žádný 2,0 uchazeč a rovněž byla zaznamenána 1,0 nízká dlouhodobá nezaměstnanost. Největší počet nezaměstnaných 0,0 bydlících ve Stodě dosáhl středního vzdělání bez maturity a dle posledního Zdroj: MPSV, 2014 zaměstnání se jednalo nejčastěji o pomocné dělníky, obsluhu strojů a zařízení a pracovníky ve službách a prodeji. Situace na trhu práce se v polovině roku 2014 (pravděpodobně zejména v důsledku sezónnosti) ještě zlepšovala a ekonomické subjekty ve Stodě nabídly k využití celkem 44 pracovních míst, tzn. že na jedno volné pracovní místo připadali dva uchazeči. Ačkoli na základě údajů o nezaměstnanosti obyvatel je možno konstatovat, že město Stod nemá bezprostřední potřebu vytvoření většího počtu pracovních míst, během průzkumu a veřejného setkání s obyvateli města byl ze strany obyvatel deklarován zájem o širší nabídku pracovních příležitosti pro ženy, které by například formou práce bez nutnosti delší dojížďky za prací, či formou kratších pracovních úvazků umožnily více zohlednit potřeby sladění pracovního a rodinného života. 5.1.2

Zaměstnanost a pracovní místa

Většina zaměstnaných obyvatel města pracuje v odvětvích průmyslu (38,5 %) a zdravotní a sociální péče (10,9 %), viz tabulka 20 v příloze. Pracovní příležitosti nabízí průmysl nejen ve Stodě, ale také v dobře dopravně dostupných lokalitách (Holýšov, Chotěšov, průmyslové parky při D5 a v Plzni). Možnosti pro pracovní uplatnění v odvětví sociálních a zdravotnických služeb přímo ve městě nabízí Stodská nemocnice a DOZP Stod. Z tabulky dále vyplývá, že podobně jako Stod mají vyšší podíl zaměstnaných v sociálních a zdravotnických službách i nedaleké Dobřany (Psychiatrická nemocnice). Význam Stodu jako střediska zaměstnanosti určuje především intenzita pracovních míst, tedy počet pracovních míst evidovaných ve městě (PM) na celkový počet obyvatel. Vývoj intenzity pracovních míst v porovnání s ostatními městy vyjadřuje následující graf 14.

28

ANALÝZA MĚSTA STOD Intenzita pracovních míst se od roku Graf 14: Intenzita pracovních míst 2001 pohybuje v pásmu hodnot 50 – 120,00 60 a v rámci srovnávaných měst je druhá nejvyšší (hodnoty za Chotěšov 100,00 považujeme za extrémní). Stod Pravděpodobně bez realizace projektu 80,00 Chotěšov průmyslové zóny by hodnoty intenzity 60,00 Dobřan y pracovních míst měly výrazně horší Holýšo v vývoj. Absolutní hodnota počtu 40,00 Pře štice pracovních míst ve městě se Nýř any dlouhodobě pohybuje kolem dvou 20,00 tisíc. Jejich počet průběžně rostl do 0,00 roku 2007 (2145 PM), pak měl spíše Zdroj: MF, 2014 klesající tendenci. V posledním sledovaném roce (2013) byl jejich evidovaný počet 2004 PM. Zatímco mezi lety 2007-2013 počet obyvatel města vzrostl o 154 obyvatel, počet pracovních míst naopak poklesl o 141. Ačkoli dle předložených údajů nelze konstatovat ve městě Stod zásadní nedostatek pracovních míst, je na místě péče o obnovu počtu pracovních míst (v rámci spolupráce se stávajícími zaměstnavateli, případně rozvojem infrastruktury pro podnikání). 5.1.3

Pohyb za prací

Město Stod patří mezi nejvýznamnější pracovní centra okresu Plzeň-jih a obdobné postavení má i v rámci výběru srovnávaných měst (viz tabulka 21 Bilance pohybu za prací v příloze). Z tohoto srovnání je patrný převažující počet dojíždějících za prací Stodu nad počtem zaměstnaných obyvatel města, kteří za prací vyjíždějí. Podíl dojíždějících na pracovních místech ve Stodě je 39 %. Z tabulky také plyne počet zaměstnaných bydlících, kteří nalezli pracovní uplatnění přímo v místě svého bydliště. Těch bylo v roce 2011 dle SLDB celkem 1140, tedy více než 2/3 všech zaměstnaných obyvatel města Stod. Dominantním směrem vyjížďky za prací je Plzeň (42 % vyjíždějících za prací), dále pak sousedící Chotěšov (18 %) a Holýšov (5 %), viz tabulka 22. Vyjížďka do zahraničí není příliš vysoká, její podíl na počtu vyjíždějících za prací z města Stod činí cca 4%. Co se týče směrové dojížďky do zaměstnání do Stoda, tak převažuje dojížďka z okolních obcí, Holýšov (18 % dojíždějících osob za prací do Stoda), Hradec, Chotěšov, Staňkov a z Plzně (cca 11 % z celkového počtu dojíždějících). Sčítání lidu, domů a bytů v r. 2011 umožnilo analýzu struktury pracovních míst dle odvětví. Jak je patrné z tabulky 23 v příloze, ve městě Stod představuje odvětví s největším podílem na pracovních místech průmysl (39 %) a zdravotní a sociální péče (17,3 %). Obě tato odvětí pak zaujímají rozhodující podíl na pracovních místech v rámci správního obvodu POÚ i ORP Stod.

5.2

Zaměstnavatelé a podnikání

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří jak nedávno lokalizované průmyslové podniky (průmyslová zóna), tak tradiční dlouhodobě etablovaní zaměstnavatelé v odvětví sociálních a zdravotních služeb. Mezi významné zaměstnavatele také patří samotné město, které zajišťuje správní funkce pro správní obvod ORP. Tito zaměstnavatelé tvoří (dle údajů r. 2012) zhruba 1300 pracovních míst, což odpovídá asi 2/3 celkového počtu pracovních míst ve městě Stod. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem je společnost Murr CZ (výroba elektrotechnických produktů), která na městské průmyslové zóně vybudovala průmyslový závod v letech 1999/2000.

29

ANALÝZA MĚSTA STOD Tabulka 24: Nejvýznamnější zaměstnavatelé ve městě Stod

Murr CZ Stodská nemocnice a.s. Domov pro osoby se zdravotním postižením, p.o. SWA s.r.o. AGC Stod s.r.o., člen AGC Group TONDACH Město Stod AGRICOS, spol. s r.o. Základní škola a mateřská škola Stod příspěvková organizace

Průměrný počet zaměstnanců r. 2012 530 280 130 116 50-99 125 50-99 25-49 64

Zdroj dat: vlastní šetření, výroční zprávy podniků

Město Stod za účelem podpory rozvoje pracovních příležitostí vybudovalo v letech 1999/2000 městskou průmyslovou zónu o celkové rozloze 13 ha. Ta mj. získala v roce 2001 ocenění udělené agenturou CzechInvest za urbanistickou podobu, zejména její citlivé začlenění do krajiny na okraji města. Zóna je prakticky celá obsazená třemi průmyslovými podniky (Murr CZ, SWA s.r.o., AGC Stod s.r.o dříve Glaverbel). Zbývající dosud nezastavěná část zóny o rozloze asi 0,9 ha je k dispozici jako územní rezerva podniku SWA s.r.o. Určité možnosti pro expanzi má i podnik AGC Stod s.r.o. Městské správě lze doporučit aktivní komunikaci se společností Murr CZ ohledně případného zájmu o další územní rozvoj. Jiné připravené větší a infrastrukturně vybavené podnikatelské lokality město v tuto chvíli nemá. Dle schváleného územního plánu města jsou pro účely výrobních investic rezervovány plochy v celkovém rozsahu 10,5 ha (plochy navazující na podnik TONDACH a lokalita v prostoru nad nádražím ČD). Jejich příprava je ale spíše výhledovým úkolem. Mezi podnikatelské lokality lze také řadit nevyužité průmyslové areály. Kromě objektů bývalých pivovarů a zemědělského zásobování se jedná o bývalý výrobní areál firmy Jitona (Kotovická ul.), který je zčásti využíván spíše pro obchodní účely a aktuálně je nabízen na realitním trhu jako investiční příležitost. Výhoda, kterou investiční příležitosti ve Stodě mohou nabídnout, je velmi dobrá dopravní poloha na I/26 a poblíž D5 (Plzeň, SRN) a vůči fungujícím průmyslovým zónám Ostrov u Stříbra – Panasonic a Nýřany – Úherce. Mezi největší nedostatky vybavenosti města v oblasti obchodu patří chybějící diskontní prodejna. Ve většině srovnávaných měst tento typ obchodního zařízení funguje (Dobřany, Holýšov, Přeštice – Penny, Nýřany – Lidl, Plus). Územním plánem je vymezena plocha pro výstavbu obchodního zařízení při I/26 v prostoru za benzinovou čerpací stanicí (vlastnictví TESCO), nabízí se ale také úvaha o možném využití některého z nefunkčních bývalých výrobních areálů.

5.3

Rozpočet města

Město Stod v r. 2013 disponovalo dlouhodobým majetkem v hodnotě 452 mil. Kč, při porovnání s údaji o veřejných financích ostatních srovnávaných měst je zřejmá spíše nižší bilanční hodnota pozemků (jen cca 30 mil Kč v r. 2013, větší hodnoty například Chotěšov i Holýšov). Naopak vyšší bilanční hodnoty lze sledovat u majetku typu staveb (402 mil. Kč v r. 2013), viz graf 15.

30

ANALÝZA MĚSTA STOD V rámci provozního rozpočtu města je možné upozornit na relativně nízkou hodnotu výsledku hospodaření (viz graf 16). To může být zapříčiněno např. vyššími náklady, které jsou spojené se zajištěním výkonu funkce obce s rozšířenou působností. Město Stod také vykazuje nižší úroveň investiční aktivity. Ta poklesla mezi lety 2010 a 2013 z 8 tis. Kč/obyvatele a rok na 2 tis. Kč/obyv. a rok. Jedná se tak o jednu z nejnižších hodnot v rámci srovnávaných měst. Podobně je možno rámcově hodnotit např. odvětvové vývoje do dopravy (pozemní komunikace), kde město Stod vynakládá nižší množství prostředků v přepočtu na jednoho obyvatele, než je tomu ve srovnávaných městech. Naopak vyšší výdaje město Stod věnuje oblasti bydlení a bytového hospodářství.

5.4 5.4.1

Graf 15: Evidovaná hodnota staveb ve vybraných městech na 1 obyvatele [tis. Kč] 160 Stod

140

Chotěšov

120

Dobřan y

100

Holýšo v

80

Pře štice Nýř any

60

Starý P lze nec

40

Třemošná

20 0 2010

2011

2012

2013

Zdroj: MF, 2014

Graf 16: Výsledek hospodaření [tis. Kč/obyv.] 12,0 10,0 Stod Chotěšov

8,0

Dobřany

6,0

Holýšov Přeštice

4,0

Nýřany Starý Plzenec

2,0

Třemošná

0,0 2010

2011

2012

2013

Zdroj: MF, 2014

-2,0

Cestovní ruch, vnější vztahy a marketing města Cestovní ruch a památky

Město Stod vzhledem k historickému vývoji má v oblasti nabídky památek poměrně omezené možnosti. Je to dáno zemědělsko-průmyslovým charakterem města a také ovlivnění blízkostí kláštera Chotěšov, pod který obec dlouho patřila. Na území města se tak nenachází významnější památkové objekty. Z hlediska cestovního ruchu tak Stod může spíše nabídnout pořádání kulturních a společenských akcí v kombinaci s dobrou vybaveností sportovišti. V následujícím výčtu se uvádí jen nejvýznamnější památky na území města Stod. Kostel svaté Maří Magdalény Jedná se o trojlodní stavbu se starší věží nad západním průčelím. Zařízení interiéru je barokního až klasicistního původu. Interiér kostela je jak z vizuálního tak architektonického hlediska velice atraktivní a cenný. Kostel je majetkem římskokatolické církve a byl v letech 1992-95 rekonstruován. V roce 2007 uběhlo 440 let od vysvěcení původního kostela sv. Máří Magdaleny. Kostel však v současné době není běžně přístupný veřejnosti. Je zpřístupněn pouze o bohoslužbách a zejména v adventním období se zde koná řada koncertů.

31

ANALÝZA MĚSTA STOD Špitální Kaple na ulici Domažlická Jedná se o centrální stavbu šestibokého půdorysu s jehlancovou střechou se sanktusníkem z počátku 18. století. V roce 1720 daroval Johan Florián Hammerschmidt do této kaple oltář sv. Jana Nepomuckého. Kaple byla po mnoho let udržována, starali se o ni členové husitské církve. V roce 1986 vyhořela, poté byla částečně opravena, v letech 1994 a 1999 proběhla rozsáhlejší rekonstrukce, na níž navázaly ještě další opravy pláště budovy. V současnosti slouží k pořádání kulturních akcí, koncertů a výstav. Stará pošta (Komenského nám. 12) Budova se nachází na rohu Komenského náměstí v blízkosti nábřeží. Upoutá na sebe výraznou barokní fasádou, složenou ze tří bohatě zdobených štítů. V tomto domě byla zřízena listovní a jízdní pošta, která je připomínána již roku 1548. Budova sloužila poštovní trati Praha – Plzeň – Klenčí. Ve fasádě je osazena pamětní deska ruského generála A. V. Suvorova, který tu v roce 1799 přenocoval. Stavba byla v letech 1997-98 rekonstruována. Aktuálně objekt využívají Technické služby města a sídlí zde také společnost Rebyto Bear s.r.o., zabývající se správou nemovitostí. Objekt se nachází na nábřeží řeky Radbuzy, kde by měla být v budoucnu vystavěna cyklostezka č. 3 Praha-Plzeň-Regensburg. Je zde proto dlouhodobější záměr využít tento atraktivní objekt pro potřeby cestovního ruchu, vytvoření atraktivního cykloturistického bodu s informačním centrem, výstavou o historii poštovnictví a osoby A.V. Suvorova, případně vytvoření menší galerie. Kostel na Křížovém Vrchu Kostel nechal postavit chotěšovský probošt Schmiedl v roce 1755. Umělecká výzdoba a fresky byly dílem plzeňského malíře Julia Luxe. Po zrušení chotěšovského kláštera Josefem II. byl i tento klenot zbourán. V jeho místech byl postaven v letech 1859-1862 nový kostel, který se stal významným poutním místem, a k němuž vedla tzv. křížová cesta, zdobená barokními sochami. Ty zničili vandalové a z kostela, který tu stál ještě v devadesátých letech minulého století, zbyla jen obvodová zeď. V roce 2004 byla za účasti Mikroregionu Radbuza opravena vyhlídková věž přiléhající ke kostelíku a v roce 2005 vstupní část kostela. V roce 2009 pak byla společnou snahou města Stod a Mikroregionu Radbuza opravena střecha na budově bývalého kostela a tím se podařilo zastavit pokročilou devastaci této budovy. V současnosti se zde pořádají regionálně významné společensko-kulturní akce s návštěvností několikaset lidí. Je zde i možnost svatebních obřadů. Vyhlídková věž je přístupna turistické veřejnosti od dubna do konce října a je otevřena vždy o víkendech a o svátcích. V současné době se jedná o nejvýznamnější turistický bod na území města Stod, ročně navštíví rozhlednu cca 2 000 návštěvníků. Háj umučených Jedná se o památník 241 obětí takzvaného transport smrti ze dne 13. 4. 1945. Památník je památkově chráněn a konají se zde pravidelně pietní akce. Aktuálně je připravena k realizaci celková revitalizace prostoru. 5.4.2

Další atraktivity pro cestovní ruch

Ve městě chybí možnost koupání, na což poukazovaly i výsledky dotazníkového šetření (cca 2/3 dotázaných). Nedaleký bývalý kamenolom Hradec u Stoda (cca 4 km vzdálený), posazený v krásném prostředí, je v letních měsících navštěvován ze širokého okolí vzhledem k nepřítomnosti jiného takto kvalitního koupání. Voda má kvalitní parametry po celou letní sezónu. Vstup i parkoviště pro automobily, které je cca 300 m od lomu, jsou zdarma. K dispozici je stánek s občerstvením, toalety, hřiště.

32

ANALÝZA MĚSTA STOD Terénní podmínky posilují atraktivitu města pro cykloturistiku. Stod leží přímo na trase mezinárodní cyklostezky CT3 Praha-Plzeň-Regensburg. V současné době probíhá příprava investičního projektu této cyklostezky, která v případě své realizace bude mít pro Stod nejvýznamnější přínos v přímém cyklistickém spojení z okolních měst a obcí a jejich turistických cílů (Horšovský Týn, Holýšov, Chotěšov, Dobřany) a následně napojení na město Plzeň. Město Stod by získalo značnou turistou atraktivitu i z důvodů, že na území města má vést cyklostezka po dnes zcela nevyužitém zatravněném nábřeží řeky Radbuzy. Tímto krokem by Stod získal vysoce atraktivní prostor nejen pro cykloturistiku ale i pro samotné obyvatele města (možnost vycházek, odpočinku, in-line bruslení). Přes město prochází ještě regionální cyklotrasa č. 2 268. V roce 2007 byla vybudována naučná stezka Stodsko, které byla v následujících letech postupně doplňována o další cílové body. Je určena především školní mládeži a rodičům s dětmi. Místo startu trasy je na náměstí Komenského, dále pak pokračuje přes řeku Radbuzu okolo Šibeničního vrch, rybníků na Vrabině a vede ke Křížovému vrchu. Trasa vede po červené turistické značce. Dále trasa vede po zelené přes Mantov do Chotěšova, odtud přes Hoříkovice, Kotovice, Dvůr Gigant u Záluží a zpět do Stoda. 5.4.3

Infrastruktura cestovního ruchu

Mezi komerční služby cestovního ruchu ve města patří stravovací zařízení – k nejvyhledávanějším patří U Matyáše (restaurace s možností ubytování - penzion) a Harlekýn na náměstí ČSA. Tyto nabízejí stravování a interiér na kvalitnější úrovni. Restaurace U Matyáše představuje restauraci na vyšším standardu, jak co se týče interiéru, tak možnosti venkovního posezení a dostatečné kapacity. Zařízení navíc pravidelně pořádá kulturní akce (koncerty) a o adventu trhy. Částečně podobnou je restaurace Harlekýn, která však byla předělána v prostorách bývalé cukrárny, tudíž tomu odpovídají omezené možnosti úpravy interiéru i kapacity. Ve městě tak chybí alespoň ještě jedna restaurace obdobného typu (U Matyáše). Z hlediska cestovního ruchu lze ještě zmínit restauraci U Nádraží (v případě příjezdu vlakem) a restaurace Na Zahrádce, kde se občas konají koncerty a kulturní akce, např. „Neckyáda“. Dále se zde již nacházejí pouze zařízení typu pivnice či herny. Co se týče ubytování, jsou ve městě poměrně omezené možnosti. Nacházejí se zde 2 ubytovny, jeden penzion a jedno ubytování v soukromí v RD. Ubytovna Kulturní dům má kapacitu 22 lůžek (cena za lůžko je 150 Kč). Zájem o ubytování je poměrně značný. Mezi největší zájemce o ubytování patří účastníci tanečních soustředění, školních srazů, dělníci, agenturní pracovníci, turisté. Další je ubytovna na Stadionu, která je poněkud v horším stavu a nabízí vícelůžkové pokoje převážně pro dělníky pracovních agentur. Celková kapacita je 11 lůžek. V penzionu U Matyáše činí kapacita 10 lůžek. Jedná se o moderně zařízené (koupelna a WC, TV, WIFI) tři dvoulůžkové pokoje. Cena se pohybuje od 700 do 800 Kč za pokoj. Pro cestovní ruch mají význam dále tři cukrárny – na pěší zóně, v zařízení DOZP u Komenského Náměstí, v Hradecké ulici (bývalá lékárna) a stánek se zmrzlinou v sousedství. Vzhledem k tomu že město není cílem vícedenního cestovního ruchu, je otázka ekonomické rentability zařízení hotelového typu značně diskutabilní. Dle vyjádření MKS je ubytovna poměrně hodně využita a město uvažuje o rozšíření pomocí půdní vestavby. Zařízení ovšem cílí na nenáročnou klientelu.

33

ANALÝZA MĚSTA STOD 5.4.4

Vnější vztahy

Město Stod je součástí mikroregionu Radbuza (dobrovolného svazku obcí), který vznikl v březnu roku 1999. Mikroregion se rozkládá na rozloze 470 km2 a je pojmenován po řece Radbuze, při které tvoří přirozené spádové území. Je tvořen 27 obcemi v okrese Plzeň-jih, Plzeň-sever a Domažlice, ve kterých žije téměř 42 000 obyvatel (rok 2013). Stod je také členem poměrně mladé místní akční skupiny (MAS) Radbuza, která vznikla v roce 2011 a působí na území 37 obcí. Obecně MAS navrhují a provádějí strategie komunitně vedeného místního rozvoje. Spolupráce se odehrává převážně mezi aktivními občany, podnikateli a neziskovými organizacemi, zemědělci a v menší míře obcemi a městy. Což je hlavní rozdíl ve srovnání s činností mikroregionu. Dále je město členem Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje a Svazu měst a obcí České republiky. Město má uzavřené partnerství s obcí Česká Ves (cca 2 500 obyvatel). Obec se nachází severovýchodně od města Jeseník, se kterým přímo sousedí a rozkládá se podél toku řeky Bělá. Spolupráce byla navázána po povodních v roce 1997. Od té doby probíhá pravidelná spolupráce, do které byly zapojeny i další subjekty ve městě (výměnné pobyty ZŠ, ZUŠ, hasiči). V 90. letech probíhala spolupráce s bavorskou obcí Neunburg vorm Wald, ležící poblíž hranice u města Cham. Aktuálně probíhá aktivní spolupráce již pouze mezi oddíly stolního tenisu. Navázání intenzivnější spolupráce by mohlo být výhodné zejména při rozvoji přeshraniční spolupráce a využívání fondů EU. 5.4.5

Marketing města

Základní marketingové nástroje, jakým je např. vydávání a distribuce propagačních materiálů, město využívá. Rovněž je důležitá ucelená nabídka služeb a její šíře potencionálnímu zákazníkovi a propagace této nabídky v rámci spolupráce s okolními obcemi, mikroregiony a samozřejmě s místními podnikatelskými subjekty. Město se ve spolupráci s mikroregionem Radbuza pravidelně prezentuje na Veletrhu cestovního ruchu ITEP, konaného v Plzni a Mezinárodním veletrhu cestovního ruchu Regiontour v Brně. O prezentaci města se stará zřízená organizace Městské kulturní středisko. Tato organizace pravidelně vydává a aktualizuje propagační materiály jak v tištěné tak elektronické podobě http://mks.mestostod.cz. Materiály v tištěné podobě jsou k dispozici v IC, které je umístěné na radnici (náměstí ČSA č. p. 294). Příležitostně jsou tyto materiály distribuovány do okolních informačních center. V případě finanční podpory Plzeňského kraje je část materiálů poskytnuta krajskému úřadu. Město Stod je také prezentováno v rámci vydávaných regionálních katalogů cestovního ruchu. V případě konání společenských a kulturních akcí jsou informační plakáty distribuovávány a umístěny v okolních obcích, informačních centrech či jsou zveřejněny v obecních zpravodajích a zejména na internetu (regionální informační a turistické servery) např.:  http://www.zestoda.net/,  http://www.turisturaj.cz/,  http://www.mikroregion-radbuza.cz/.

34

ANALÝZA MĚSTA STOD Vzhledem k velikosti a finančním možnostem je propagace města dostatečná s ohledem k nabízeným možnostem v oblasti cestovního ruchu a dalším atraktivitám. V případě navrhovaných nových aktivit v oblasti cestovního ruchu je zapotřebí je zapojit do stávající informačních toků. Významným impulzem rozvoje CR by mohla být realizace cyklostezky CT3. Za stávajících podmínek navyšování finančních prostředků na marketing by pravděpodobně nepřineslo efekty ve zvýšení návštěvnosti, neboť chybí dostatečně atraktivní cíle.

35

ANALÝZA MĚSTA STOD

6 Doprava 6.1 6.1.1

Silniční doprava Širší vztahy

Nejvýznamnější pozemní komunikací na území města je silnice I/26 (Plzeň-Folmava-SRN), která zajišťuje napojení ze Stodu do vnitrozemí (Plzeň, Praha) a opačným směrem do Domažlic a do Německa (Cham, Passau a dále na jih). Přestože se jedná o významnou trasu dálkové dopravy (viz dopravní zatížení), je vedena přes zastavěné území města, a to dokonce přímo jeho centrem (přes náměstí ČSA). ŘSD ČR připravuje stavbu I/26 Stod – průtah, která řeší rekonstrukci části průjezdního úseku ve stávající trase silnice I/26 od začátku zástavby po most přes Radbuzu v centru města, včetně přestavby křižovatky se silnicí II/230 (Stříbrská) na okružní křižovatku. Cílem celé stavby je zlepšení životního prostředí podél silnice a zejména zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Výhledově se předpokládá přeložení silnice I/26 do nové trasy severního obchvatu převážně mimo zastavěné území města (pouze s krátkým protnutím zastavěného území ve Stříbrské ulici u cihelny). Trasa ani dopravně technické řešení výhledové silnice a navazujícího napojení města Stod ale dosud nejsou detailně stabilizovány. Silnice II/182 zajišťuje spojení ze Stodu na jih přes Merklín na silnici I/27 směrem na Klatovy a dále do oblasti Šumavy. Je jediným dopravním napojením části Lelov. Územní plán předpokládá přeložku silnice v zastavěném území města z ulic Kostelní a Revoluční do nové trasy po západním okraji rozvojového území K Lelovu (tedy i nadále do těsného kontaktu s obytnou zástavbou). Silnice II/230 prochází městem ve směru od jihovýchodu (Nepomuk, Přeštice) k severozápadu (Stříbro-Planá). Jedná se o bývalou silnici I. třídy, která ale nebyla nikdy uvedena do odpovídajícího dopravně technického stavu. Úsek Losina-Stod nebyl vybudován vůbec (silnice I. třídy byla přerušena, současná silnice II/230 je v tomto úseku vyznačena po původních silnicích III. třídy přes Mantov). Pro město Stod je významný úsek Stod-Ostrov u Stříbra, který zajišťuje napojení na D5 směrem na západ. Naopak úsek Přeštice-Stod má vzhledem ke svému dopravně technickému stavu pouze lokální význam. Do města vedou dále 2 silnice III. třídy, které mají pouze lokální význam:  III/19340 Stod-Hradec-Velký Malahov-Buková,  III/20310 Stod-Kotovice. 6.1.2

Dopravní zatížení

Údaje o intenzitách automobilové dopravy jsou převzaty z výsledků celostátního sčítání dopravy zajišťovaného Ředitelstvím silnic a dálnic ČR v letech 2005 a 2010 (viz tabulka 24 a mapa 2 v příloze). Na silnici I/26 intenzita dopravy v celém tahu postupně klesá ve směru od Plzně na státní hranici. Tento efekt je zřejmý i v případě Stodu a je způsoben převažující dopravou z měst na trase (včetně Stodu) směrem na Plzeň. Cílová doprava do Stodu společně s vnitroměstskou dopravou způsobují mírný nárůst intenzit dopravy na průjezdním úseku silnice I/26 (zejména na úseku Stříbrská-Bezručova) oproti navazujícím úsekům před a za

36

ANALÝZA MĚSTA STOD městem. Z výsledků sčítání je zřetelný rozhodující podíl tranzitní dopravy, zejména pak nákladní. Na silnicích II. třídy byl v období 2005-2010 zaznamenán zřetelný pokles intenzit dopravy na silnici II/230, a to v obou směrech, na Mantov i směrem k D5. Naopak mírný nárůst byl zaznamenán na silnici II/182 na Merklín. Na silnicích II. třídy je zřetelný velký podíl cílové a případně i vnitroměstské dopravy, zejména na Stříbrské ulici, kde intenzita dopravy na průjezdním úseku je řádově dvojnásobná proti navazujícímu úseku mimo město. Na silnicích III. třídy sčítání nebylo prováděno. Lze ale odhadnout, že významnější dopravní zatížení je pouze na průjezdním úseku silnice III/19340 z centra města k nemocnici. 6.1.3

Uspořádání komunikační sítě ve městě

Uspořádání sítě pozemních komunikací ve městě je až na výjimky důsledně radiální. Všechny silnice směřují do centra města, spojení severní a jižní části města přes řeku Radbuzu je možné pouze jediným mostem, který ústí na náměstí ČSA. Napojení celé severozápadní části města je možné pouze přes křižovatku Stříbrská-Plzeňská v centru města. Tangenciální propojení je možné pouze po omezeném počtu místních komunikací, jejichž dopravní význam je malý:  propojení Průmyslová-Kotovická (propojení silnice I/26 a III/20310) – záložní napojení území za železniční tratí, a případně celého území severozápadně od silnice I/26 při uzavírce v centru města. Pro větší využitelnost v běžném provozu by bylo nutné prodloužení na silnici II/230 (Stříbrská),  propojení Nádražní-Tyršova (propojení silnice II/230 a III/19340 kolem nádraží) – vzhledem k problematickému vedení trasy u Domu dětí a mládeže nelze s tímto propojením počítat. Další tangenciální propojení neexistují. Stávající uspořádání komunikační sítě vede k nadměrnému dopravnímu zatížení centra města a ke snadné zranitelnosti dopravního systému. 6.1.4

Dopravně technický a stavební stav komunikací

Stavební stav silnice I/27 je relativně dobrý. Velmi problematický ale je dopravně technický stav průjezdního úseku, který neodpovídá dopravnímu zatížení. Zejména chybí odbočovací pruhy v křižovatkách, zastavovací pruhy alespoň v minimálním rozsahu pro zásobování a další nezbytnou dopravní obsluhu, a především bezpečná místa pro přecházení. Významnou dopravní závadu tvoří nedostatečně kapacitní křižovatka se silnicí II/230-Stříbrskou, a také neusměrněné dopravní plochy (napojení parkoviště) v její blízkosti. Dopravně technický stav silnic II. a III. třídy na území celého kraje dlouhodobě zaostává za vývojem automobilové dopravy (viz mapa 3 v příloze). Směrové, výškové a zejména šířkové parametry v mnoha případech neodpovídají aktuálním intenzitám dopravy. Komunikace navíc vykazují řadu bodových závad. Největší dopravní závady na silnicích II. a III. třídy ve Stodu tvoří:  most silnice II/230 přes železniční trať s nedostatečnou šířkou a nosností (objízdná trasa pro vozidla s celkovou hmotností přes 5 tun vede navíc po místních komunikacích přes úrovňový vícekolejný železniční přejezd v místě zhlaví železniční stanice Stod).

37

ANALÝZA MĚSTA STOD rozlehlá neusměrněná křižovatka silnice III/19340 (Krandova-Hradecká) a místní komunikace Nádražní s parkováním v prostoru křižovatky,  nedostatečné rozhledové poměry a nedostatečná šířka jízdních pruhů v křižovatce silnic II/230 (Stříbrská) a III/19340 (Krandova),  problematické směrové vedení a nedostatečná šířka silnice II/230 (Bezručova), navíc z velké části bez chodníků. Stavební stav silnic II. a III. tříd se vlivem nedostatku prostředků na údržbu a obnovu v rámci celého kraje postupně zhoršuje. 

Místní komunikace vykazují velké rozdíly v dopravně technickém i stavebním stavu, od nově zrekonstruovaných úseků až po nezpevněné komunikace. 6.1.5

Dopravní nehody

Ze záznamů o dopravních nehodách šetřených Policií ČR byl vyhodnocen vývoj dopravní nehodovosti v letech 2007 až 2013 (viz graf 7). Je třeba upozornit, že statistika celkového počtu dopravních nehod je ovlivněna změnou zákonných podmínek pro hlášení dopravních nehod, které nabylo účinnosti od 1. 1. 2009. Pro vývoj dopravní nehodovosti v celém sledovaném období proto má větší vypovídací schopnost informace o počtech zraněných a usmrcených osob při dopravních nehodách. Graf 17: Počet nehod

Graf 18: Zraněno a usmrceno osob

60

12

50

10

40

8

30

6

20

4

10

2

0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Policie ČR

lehce zraněno osob

těžce zraněno osob usmrceno osob

0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: Policie ČR

Celková dopravní nehodovost na území města i její následky jsou relativně nízké. Počty zraněných se pohybují v rozmezí 4 – 11 osob za rok (viz tabulka 25 v příloze). Velmi pozitivní je, že až na 2 výjimky v roce 2009 jsou všechny osobní následky pouze lehká zranění (viz graf 18). Z vývoje počtu nehod v jednotlivých letech nelze usuzovat na žádný trend. Největší počet dopravních nehod se stane na silnici I/26 (viz graf 19, tabulka 26 a mapa 4 v příloze), a to v celé její délce, nejen v zastavěném území, ale i mimo něj. Určitou kumulaci dopravních nehod lze vysledovat na těchto úsecích silnice I/26:  pravotočivá zatáčka ve směru od Plzně u hranice s Chotěšovem,  úsek mezi levotočivou zatáčkou a vrcholovým obloukem před začátkem zastavěného území ve směru od

Graf 19: Dopravní nehody podle komunikací (2011 - 2013)

16% I/26

II/182

10%

48%

II/230 III/19340

Ostatní

23%

3%

Zdroj: Policie ČR

38

ANALÝZA MĚSTA STOD

  

Plzně, úsek bezprostředně za vjezdem do zastavěného území ve směru od Plzně, průjezd centrem města od SOU k mostu přes Radbuzu, část přímého úseku před koncem území Stodu v místě napojení lokality Na Farmě a vrcholového oblouk silnice I/26.

Na ostatních komunikacích je počet dopravních nehod podstatně nižší. Občasný výskyt lze zaznamenat v těchto lokalitách:  most silnice II/230 přes železniční trať včetně navazujících křižovatek,  zatáčka v průjezdním úseku silnice II/230 ve směru na Mantov (Bezručova ulice),  křižovatka Krandova-Hradecká-Nádražní,  silnice III/19340 (Hradecká ulice) před nemocnicí. 6.1.6

Doprava v klidu

Možnosti parkování a odstavování vozidel jsou na většině území města relativně dobré. Nedostatečná kapacita se projevuje pouze lokálně, zejména na sídlištích (např. Sokolská) a u významných cílů cest (nemocnice, úřady, školy).

6.2 6.2.1

Pěší a cyklistická doprava Pěší doprava

Vzhledem k velikosti města má pěší doprava ve Stodu velký význam. Přitom pro ni ale ani zdaleka nejsou vytvořeny ideální podmínky. Prostupnost města pro pěší limituje velké množství překážek, jejichž překonání je nemožné nebo nebezpečné: železnice, řeky Radbuza a Merklínka, silnice I/26, cihelna, souvislá zástavba. Úplně chybí pěší propojení:  přes řeku Radbuzu západně od mostu silnice I/26 (jednak z Ostrovní přes ostrov do Dělnické nebo Luční ulice, a jednak od hřbitova k nemocnici),  přímé propojení z průmyslové zóny směrem k nádraží,  přímé propojení v centru města podél řeky Radbuzy. Velmi problematické je překonání silnice I/26, na které je velmi málo míst umožňujících alespoň relativně bezpečné přecházení (od centra města směrem na Plzeň takové místo není vůbec). Problematické je přecházení i některých dalších komunikací (např. Krandovy ulice u křižovatky se Stříbrskou). Podél některých, i dopravně významnějších komunikací chybí chodníky, nebo jsou ve špatném technickém stavu. 6.2.2

Cyklistická doprava

Cyklistická doprava ve Stodu může mít do budoucna nejen rekreační význam, ale může se stát i alternativou pro běžné každodenní cesty po městě, případně mezi blízkými obcemi. Tomu by ale bylo nutné přizpůsobit dopravní infrastrukturu. V současné době je přes Stod vyznačena dálková cyklotrasa č. 3 po stávajících komunikacích různého charakteru, pouze s minimálními úpravami. Část z nich není pro tento účel vhodná. V okrajových částech města a mimo zastavěné území je cyklotrasa vyznačena po stávajících silnicích III. a II. třídy nedostatečné šířky společně s automobilovým provozem. V centru města je cyklotrasa vedena po chodnících, a to i v místech s relativně silným pohybem chodců bez vzájemného oddělení. Postupně se připravuje projekt výstavby cyklotrasy č. 3 v nové trase, převážně v souběhu s řekou Radbuzou.

39

ANALÝZA MĚSTA STOD Nedoceněný potenciál pro cyklistiku nabízí údolí říčky Merklínky, a to jak pro běžné dopravní spojení Stodu s Lelovem a případně dalšími obcemi, tak pro vedení atraktivní turistické cyklotrasy Stod-Merklín-Chudenice. Nezbytnou, ale zanedbávanou podmínkou pro větší rozvoj cyklistické dopravy je též možnost bezpečného odložení jízdních kol. Dosud chybějící kvalitní stojany na kola s možností zamykání rámu by měly být samozřejmostí u všech běžných cílů cest.

6.3 6.3.1

Veřejná doprava Železniční doprava

Železniční trať Plzeň-Furth im Wald zajišťuje spojení v přirozeně hlavním přepravním směru Plzeň-Domažlice. V tomto úseku se provoz osobních vlaků blíží taktovému provozu, interval během dne mimo dopoledního sedla je přibližně 1 hodina. Po trati jsou vedeny i rychlíkové spoje z Prahy do Německa, které ale ve Stodu nezastavují. Časová dostupnost ze Stodu do Plzně i Domažlice je poměrně dobrá (Stod-Plzeň hl.n. 30 – 40 minut, Stod-Domažlice 35-45 minut). Železniční stanice Stod se nachází ve vhodné poloze na severozápadním okraji města, v blízkosti vícepodlažní bytové zástavby, úřadů a nemocnice (viz mapa 5 v příloze). Dostupnost z centra města je dobrá (cca 700 m), dostupnost z celého levého břehu Radbuzy je přijatelná (cca do 1 km). Naopak celý pravý břeh Radbuzy je mimo přijatelnou docházkovou vzdálenost (přes 1 000 m). Ze stanice také chybí přímé pěší propojení do průmyslové zóny (vzdušná vzdálenost je cca 800 m, ale reálná 1 500 m). V prostoru před nádražím je umístěna konečná zastávka autobusových linek z okolních obcí. U vybraných spojů je zajištěna návaznost mezi autobusy a vlaky. 6.3.2

Autobusová doprava

Ve Stodu zastavují spoje dálkové autobusové linky Domažlice-Plzeň-Praha (2-4 páry spojů za den). Autobusové spojení Stodu s Plzní je v pracovní dny dále zajištěno cca 20 páry spojů na linkách z Domažlic, Kolovče a Merklína. Linky do Plzně zastavují v centru města (na náměstí ČSA, resp. u křižovatky se Stříbrskou ulicí). Docházková vzdálenost z většiny zastavěného území města je do 1 km (viz mapa 5 v příloze). Linky od Kolovče a Merklína mají navíc zastávky v Lelově a v Revoluční ulici. Časová dostupnost Plzně je srovnatelná s vlaky, nebo i nepatrně kratší. Autobusy a vlaky mezi Stodem a Plzní jezdí souběžně bez vzájemné koordinace. Autobusy zajišťují také dopravu ze Stodu do okolních obcí (Buková, Honezovice, Heřmanova Huť, atd.). Spoje těchto linek jsou ukončeny převážně u nádraží, výjimečně u nemocnice. Nácestnou zastávku nají tyto linky zpravidla v centru města (u křižovatky NádražníKrandova) a v některých směrech i v okrajové části města (u cihelny, v Kotovické a v Revoluční ulici). Spojení do části Lelov je zajištěno autobusy, které spojují Stod s Merklínem (ev. Bukovou a Kolovčí). Jedná se o 10 párů spojů rovnoměrně rozložených v průběhu celého dne. Část těchto spojů je ukončena ve Stodu u nádraží, část pokračuje do Plzně. Zastávky v Lelově jsou umístěny na silnici II/182 na okraji zastavěného území, ale s přijatelnou docházkovou vzdáleností maximálně do 750 m.

40

ANALÝZA MĚSTA STOD Městská hromadná doprava ve Stodu není provozována a ani do budoucna vzhledem k velikosti města není reálná.

41

ANALÝZA MĚSTA STOD

7 Životní prostředí 7.1

Zeleň a veřejná prostranství

Základem systému zeleně města jsou dvě „zelené“ osy – řeky Radbuza a Merklínka s jejich údolími a doprovodnými porosty. Mají velký potenciál pro vytvoření tzv. zelené infrastruktury, která plní nejrůznější ekologické funkce. Údolí řek jsou též vhodné pro dobudování systému cyklistických a pěších turistických tras. Ve vlastním městě se nenachází významnější plochy zeleně s výjimkou nově upraveného parku u nádraží. Mimo město leží parkově upravená pietní plocha Háj umučených. Určitý význam v systému zeleně má i sportovní areál v Hradecké ulici. V novém územním plánu je navržena zelená cezura mezi rezidenčními plochami a výrobními plochami v severní části města, která propojuje Háj umučených s centrem. Je otázkou, jak reálné bude využití tohoto zelného pásu pro pohyb a relaxaci obyvatel. Další rozvojový záměr v oblasti rozvoje sídelní zeleně je lokalizován na nábřeží Radbuzy v centru města a týká se rekreačního využití nábřeží a ostrova. V budoucnu by bylo žádoucí propojit plochy u řeky s dalšími plochami zeleně minimálně systémem alejí či menších zelených ploch. Pro doplnění systému mají potenciál plochy:  Stříbrská – U cihelny  Pod tratí  Zahrada pivovaru ve Stříbrské.

7.2

Krajina

Krajinu obklopující vlastní město lez rozdělit na dvě části, s tím, že přirozeným předělem je řeka Radbuza, která tvoří významnou krajinnou osu. Severně od řeky se nachází poměrně fádní krajina s převážně zemědělským využitím, která je do značné míry ovlivněna těžbou cihlářských surovin. Krajinu jižně od Radbuzy lze označit za atraktivnější díky přítomnosti řady významných prvků. Mezi prvky, které nejvíce ovlivňují ráz zdejší krajiny, patří:  řeka Merklínka se zaříznutým údolím,  rybníky na Merklínce a jejím přítoku,  návrší Špičák – Horní ptačí vrch – (Černé vrchy - Křížový vrch) s lesním masivem. Důležitým úkolem pro rozvoj města je provázání zelených ploch ve městě a krajiny a vytvoření uceleného systému zelené infrastruktury. Přirozenými body propojení jsou řeky a jejich údolí. Žádoucí je vytvoření zelené linie Háj umučených - Krůtí vrch (- Ves Touškov) a dotvoření osy Lelov – Mošna (- Trný). V severní části území je třeba zvážit využití ploch vytěžených cihelen. Specifickým problémem je další osud dvora Maškrov. Bylo by vhodné zvážit jeho potenciál pro cestovní ruch či rekreaci.

7.3

Ovzduší a hluk

Kvalita životního prostředí města je nejvíce negativně ovlivňována dopravou na silnici I/26. Jde zejména o hlukovou zátěž, kterou obyvatelé města vnímají jako zásadní problém. Konkrétní měření ve městě nebylo měřeno, z podobných lokalit lze usoudit překračování hlukových limitů pro bydlení v denní i noční době.

42

ANALÝZA MĚSTA STOD Dalším poměrně závažným negativním jevem je překračování imisního limitu benzo(a)pyrenu, které je uváděno v letech 2010-2012 a v centru města překročení limitu pro plynný aerosol PM10 v zimních měsících 2009. Je třeba poznamenat, že překračování limitů ve městě není sledováno dlouhodobým měřením, ale je modelováno. I tak jde ale o závažný problém, protože benza(a)pyren i PM 10 mají vliv na onemocnění horních cest dýchacích, alergická onemocnění i nádorová onemocnění. Zdrojem obou zmíněných látek jsou domácí topeniště spalující fosilní paliva, dřevo ev. odpad a doprava, která má zřejmě větší vliv u emisí benzo(a)pyrenu.

43

ANALÝZA MĚSTA STOD

II. SWOT analýza SWOT analýza města pro potřeby Analýzy města Stod vznikla na základě výsledků názorového průzkumu, veřejného setkání s obyvateli města a závěrů vyplývajících ze situační analýzy. Názory občanů byly konfrontovány s nejdůležitějšími poznatky jednotlivých oborových situačních analýz vytvořených expertním způsobem. Všechny tyto tři vstupy a způsob jejich použití byl projednán v Pracovní skupině pro tvorbu Analýzy, která byla složena ze zástupců významných subjektů či institucí působících ve městě. Následně byla SWOT analýza města obodována podle významu jednotlivých tvrzení. Výsledkem je tak jediná SWOT analýza, která se zabývá různými aspekty rozvoje města.

 

      

Silné stránky Atraktivní poloha blízko Plzně na spojnici Prahy se SRN Ucelená nabídka vzdělávání ve školách (MŠ, ZŠ, SOU Do) a školských zařízení (ZUŠ) Pestrá nabídka zájmové činnosti pro děti (ZUŠ, DDM) Nízká nezaměstnanost Kvalitní spojení města veřejnou dopravou (na Plzeň i Domažlice) Nový kvalitní území plán Dostatek vhodně lokalizovaných ploch pro rozvoj bydlení Řeka jako výrazná urbanistická a krajinná osa Fungující systém nakládání s odpady







 

  









Příležitosti Podpora přestaveb brownfields (pivovary, Jitona) pro bydlení a ekonomické ev. volnočasové aktivity Výstavba bytů dlouhodobě atraktivních pro skupiny mladých (cenově dostupné, energeticky úsporné, v návaznosti na plochy pro rekreaci apod.) Přestavba průjezdního úseku I/26 s vytvořením podmínek pro bezpečný pohyb chodců Využití nábřeží Radbuzy pro vytvoření veřejného prostoru s volnočasovými

       

Slabé stránky Vysoké dopravní zatížení silnice I/26 s nepříznivými důsledky na životní prostředí Radiální komunikační síť s množstvím dopravních závad a bez možnosti objet kritická místa Nedostatky v prostupnosti města pro pěší a cyklisty (chybějící propojení, špatný technický stav) Pokles atraktivity města pro bydlení v posledních letech Urbanistické závady – poškození centra města vedením silnice I/26, panelová výstavbou, zanedbání historické části města v okolí kostela Polohou roztříštěná síť školských zařízení Problémy se zásobováním pitnou vodou na pravém břehu řeky Nízká míra investic a vyšší zatížení městského rozpočtu provozními náklady Ohrožení Odliv mladých lidí a stárnutí obyvatelstva Dlouhodobý odklad realizace obchvatu silnice I/26 Zhoršování stavebního stavu komunikací Ukončení výroby v areálu cihelen Posilování okolních měst na úkor Stoda (populační, administrativní apod.) Nezájem diskontních řetězců umístit ve městě obchodní zařízení Nezájem investorů o využití zanedbaných areálů Ukončení činnosti SOU Domažlice ve

44

ANALÝZA MĚSTA STOD

 

 

aktivitami s návazností na okolní krajinu Revitalizace sportovního areálu s rozšířením volnočasových aktivit Vybudování mezinárodní cyklotrasy č. 3 podél Radbuzy včetně bezkolizního převedení přes centrum města Využití finančních zdrojů SF EU Vyšší prezentace činnosti města (např. prostřednictvím Stodských listů, facebooku, internetových stránek)

 

městě Pokles státních dotací na činnost DDM Stod Nesoulad priorit dotačních programů EU a rozvojových potřeb města

45

ANALÝZA MĚSTA STOD

Seznam použitých zdrojů  Databáze demografických údajů za obce ČR. [databáze] ČSÚ. 2013. [on-line]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm



Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. ČSÚ. [on-line]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04  Český statistický úřad [online]. Dostupné z: http://www.czso.cz.  Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011. ČSÚ. [on-line]. Dostupné z:http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/home  Veřejná databáze ČSÚ: Sociální statistiky, demografie, ekonomika, cestovní ruch, bytová výstavba. ČSÚ. 2013. [on-line]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp  Celostátní sčítání dopravy 2005. Ředitelství silnic a dálnic ČR. [on-line]. Dostupné z:

http://www.scitani2005.rsd.cz/start.htm  Celostátní sčítání dopravy 2010. Ředitelství silnic a dálnic ČR. [on-line]. Dostupné z:

http://www.rsd.cz/doc/Silnicni-a-dalnicni-sit/Intenzita-dopravy/celostatni-scitanidopravy-2010  Dojížďka za prací a do škol v Plzeňském kraji (na základě výsledků SLDB 2011). ČSÚ – Krajská reprezentace Plzeň. Plzeň. 2014.

 Integrovaný portál MPSV – sociální služby. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. 2013. [on-line]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl  Statistika školství v Plzeňském kraji. [databáze]. OŠMS KÚ Plzeňského kraje. 2013.  Statistika trhu práce. [databáze] ÚP Plzeň. 2014.  Realizační plán na rok 2014 - Komunitní plánování sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany pro období 2012-2015. Město Stod.  Zaměstnanecká pracovní místa v obcích ČR. [databáze]. MF ČR. 2013.  Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi obyvateli města Stod. Centrum pro komunitní práci západní Čechy, Plzeň, 2014.  Setkání s veřejností. Centrum pro komunitní práci západní Čechy, Plzeň, 2014.

46

ANALÝZA MĚSTA STOD

Seznam příloh Grafy: Graf 11: Dotace na činnost DDM Stod v letech 2006-2014 Graf 12: Četnost kulturních, společenských a sport. akcí ve městě Stod za rok 2014 Tabulky: Tabulka 2: Struktura obyvatel z hlediska pohlaví a pobytu (dle SLDB 2011) Tabulka 3: Struktura obyvatel z hlediska věku a vzdělání (dle SLDB 2011) Tabulka 4: Struktura obyvatel podle ekonomické aktivity (dle SLDB 2011) Tabulka 5: Struktura obyvatel z hlediska rodinného stavu (dle SLDB 2011) Tabulka 6: Struktura hospodařících domácností - podíly domácností (%) Tabulka 7: Obydlenost a vlastnictví bytů (dle SLDB 2011) Tabulka 8: Napojení bytů na vodohospodářskou infrastrukturu (dle SLDB 2011) Tabulka 9: Vytápění bytů (dle SLDB 2011) Tabulka 10: Vývoj počtu dětí v MŠ Stod v období 2000-2014 Tabulka 11: Vývoj počtu žáků a tříd ZŠ Stod Tabulka 12: Vývoj počtu žáků SOU Domažlice, Stod Tabulka 13: Směrová vyjížďka a dojížďka do škol Tabulka 14: Vývoj počtu žáků ZUŠ ve městě Stod v období 2002-2012 Tabulka 16: Zdravotnická zařízení v Plzeňském kraji v roce 2013 Tabulka 17: Přehled kult., spol. a sportovních akcí ve městě Stod v roce 2014 Tabulka 18: Kulturní přehled města Přeštice na rok 2014 Tabulka 19: Kulturní přehled města Dobřany v roce 2014 Tabulka 20: Struktura zaměstnaných podle bydliště - podíl odvětví (dle SLDB 2011) Tabulka 21: Bilance pohybu za prací (dle SLDB 2011) Tabulka 22: Směrová vyjížďka za prací (dle SLDB 2011) Tabulka 23: Struktura pracovních míst v roce 2011 Tabulka 24: Intenzity dopravy – porovnání celostátního sčítání dopravy 2005 a 2010 Tabulka 25: Počty doprav. nehod, zraněných a usmrcených osob v letech 2007-2013 Tabulka 26: Počty dopravních nehod v letech 2011-2013 podle komunikací Mapy: Mapa 1: Vymezení zájmového území města Stod Mapa 2: Intenzita dopravy v roce 2010 Mapa 3: Stav regionálních silnic na Stodsku Mapa 4: Dopravní nehody za období 2007-2013 Mapa 5: Veřejná doprava na území města Stod

47