Zpracování podnikatelského plánu pro nově vznikající ubytovací zařízení

Zpracování podnikatelského plánu pro nově vznikající ubytovací zařízení

Zpracování podnikatelského plánu pro nově vznikající ubytovací zařízení

Jana Blažková

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Cestovního ruchu

Ing. Olga Kubová

Stupeň odborné kvalifikace Bakalář

Jihlava 2009

2

ABSTRAKT Jana Blažková: Zpracování podnikatelského plánu pro nově vznikající ubytovací zařízení. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Olga Kubová. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2009. Bakalářská práce vyhledává nejlepší variantu struktury podnikatelského plánu. Dále podává informace o důvodech tvorby podnikatelského plánu a upozorňuje na chyby při jeho zpracování. Hlavním cílem je zjistit, které instituce musí začínající podnikatel navštívit, zakládá-li nové ubytovací zařízení, a s kterými bude ve styku během svého působení na trhu cestovního ruchu. Klíčová slova: Tvorba podnikatelského plánu, založení ubytovacího zařízení, veřejné orgány a instituce.

Jana Blažková: Die Verarbeitung des Unternehmerplanes für eine neu entstehende Unterkunftseinrichtung. Die Bachelor-Arbeit. Die Polytechnische Fachhochschule Iglau. Das Katheder vom Tourismus. Der Arbeitsleiter: Ing. Olga Kubová. Die Stufe der fachlichen Qualifikation: Bachelor. Iglau 2009. Die Bachelor-Arbeit sucht die beste Variante der Unternehmerplanstruktur aus. Weiter gibt sie Informationen über die Bildungsgründe vom Unternehmerplan und weist auf die Fehler bei seiner Verarbeitung hin. Das Hauptziel ist festzustellen, welche Institution der beginnende Unternehmer besuchen muss, wenn er eine neue Unterkunftseinrichtung gründet, und mit welchen er während seiner Wirkung in der Tourismusbranche in Kontakt steht. Die Schlüsselwörter: Die Verarbeitung des Unternehmerplanes, die Gründung der Unterkunftseinrichtung, die öffentlichen Organe und Institution.

3

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí bakalářské práce paní Ing. Olze Kubové za odborné vedení, cenné rady, připomínky a především za čas, který mi věnovala. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mi ochotně poskytli potřebné informace, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

4

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně. Veškeré prameny a literaturu, ze které jsem čerpala, uvádím v seznamu použitých zdrojů. V Jihlavě dne 20. května 2009 ...................................... Jana Blažková

5

OBSAH 1

Úvod .....................................................................................................................8

2

Podnikatelský plán.................................................................................................9 2.1

Význam a funkce podnikatelského plánu........................................................9

2.1.1 2.2

Způsob zpracování podnikatelského plánu ...................................................13

2.3

Specifika podnikatelského plánu ubytovacího zařízení .................................14

2.4

Tvorba podnikatelského plánu......................................................................14

2.5

Struktura podnikatelského plánu ..................................................................15

2.5.1

Titulní strana ........................................................................................16

2.5.2

Popis podniku.......................................................................................16

2.5.3

Průzkum a analýza trhu ........................................................................17

2.5.4

Personální informace............................................................................18

2.5.5

Výrobky a služby .................................................................................18

2.5.6

Výrobní proces.....................................................................................18

2.5.7

Marketingový plán ...............................................................................19

2.5.8

Finanční plán........................................................................................19

2.5.9

Kritická místa a problémy ....................................................................20

2.5.10

Přílohy .................................................................................................20

2.5.11

Shrnutí .................................................................................................21

2.6

Realizace podnikatelského plánu..................................................................21

2.6.1 3

4

5

Význam podnikatelského plánu pro majitele podniku ...........................10

Chyby podnikatelského plánu...............................................................22

Založení nového ubytovacího zařízení .................................................................23 3.1

Nástroje vnější analýzy ubytovacího zařízení ...............................................24

3.2

Nástroje vnitřní analýzy ubytovacího zařízení ..............................................25

Konkrétní podnikatelský záměr............................................................................26 4.1

Vzor pro zajištění provozu nového ubytovacího zařízení..............................26

4.2

Charakteristika nového ubytovacího zařízení ...............................................27

Vztahy podnikatele s veřejnými orgány a institucemi...........................................29 5.1

Živnostenský úřad........................................................................................29

6

5.2

Městský úřad ...............................................................................................30

5.3

Finanční úřad ...............................................................................................31

5.4

Zdravotní pojišťovna....................................................................................32

5.5

Okresní správa sociálního zabezpečení.........................................................34

5.6

Úřad práce ...................................................................................................35

5.7

Státní úřad inspekce práce............................................................................39

5.7.1

Požární ochrana....................................................................................43

5.7.2

Servis výtahu........................................................................................44

5.7.3

Revize plynových kotlů ........................................................................45

5.7.4

Revize spalinových cest .......................................................................45

5.7.5

Elektrorevize ........................................................................................45

5.8

Technické služby .........................................................................................45

5.9

Východočeská plynárenská, a. s. ..................................................................46

5.10

ČEZ, a. s. .....................................................................................................47

5.11

Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. ...........................47

5.12

Česká televize ..............................................................................................48

5.13

Český rozhlas...............................................................................................49

5.14

Externí spolupráce .......................................................................................49

6

Roční přehled spolupráce s veřejnými orgány ......................................................51

7

Závěr ...................................................................................................................58

8

Seznam použitých zdrojů .....................................................................................59

9

8.1

Použitá literatura ..........................................................................................59

8.2

Internetové zdroje ........................................................................................60

8.3

Ostatní zdroje...............................................................................................61

Přílohy.................................................................................................................62

7

1 Úvod Cestovní ruch patří v současnosti do velice atraktivní oblasti pro založení nového podniku. Začínajícího podnikatele snad motivuje vysoký potenciál, který se v tomto odvětví skrývá, nebo všeobecně příznivé podmínky a fakt, že se většinou jedná o spojitost s volnočasovou a zábavnou činností. Proto jsem se i já rozhodla pro založení vlastního ubytovacího zařízení. Především jsem si chtěla osobně vyzkoušet, s jakými bariérami se nový podnikatel setká, co všechno musí zařídit, čemu musí předcházet, jakých příležitostí by měl využít a co by měl průběžně kontrolovat. Během posledních tří let jsem se pohybovala blízko ubytovacích služeb a hostinské činnosti, své dosud získané zkušenosti bych chtěla prostřednictvím této práce ještě teoreticky i prakticky rozšířit. Celou dobu, co jsem pracovala v oboru, jsem si plně uvědomovala silná specifika služby a důležitost dobrého kontaktu se zákazníkem. Dalším důvodem, proč jsem se pustila do zpracování podnikatelského plánu, byla zvědavost dozvědět se, jak velké úsilí musí začínající podnikatel vynaložit pro založení nové, později dobře fungující živnosti. Hlavním cílem mé bakalářské práce je najít vhodně strukturovanou variantu podnikatelského plánu, která by se dala aplikovat u všech začínajících podniků v cestovním ruchu. V závěru první kapitoly teoretické části zmiňuji nejčastější chyby, kterých se noví podnikatelé dopouštějí při tvorbě a realizaci podnikatelského plánu. Dále se věnuji počáteční fázi zakládání nového ubytovacího zařízení. Konkrétně mě zajímala otázka finančních prostředků, motivace, informovanost a analýza vnitřních a vnějších podmínek podniku. Záznamy vztahů podnikatele s veřejnými úřady a různými institucemi jsou vyvrcholením celé práce. Pro lepší přehlednost jsem také připojila seznam veřejných orgánů, se kterými bude provozovatel ubytovacího zařízení v kontaktu po jeden kalendářní rok.

8

2 Podnikatelský plán Podnikatelským plánem rozumíme písemný dokument, který podnikatel zpracuje za účelem definování poslání, cíle a strategie podniku. Podnikatelský plán popisuje klíčové vnější i vnitřní faktory, které souvisejí se založením nebo chodem podniku. Prostřednictvím podnikatelského plánu sděluje jeho hotovitel své záměry ostatním. V konečné podobě představuje operační nástroj, který slouží k efektivnímu řízení společnosti, podklad pro kontrolu podnikatelských aktivit a také umožňuje stanovení životaschopnosti podniku. Dobře sestavený podnikatelský plán může být zároveň tím nejdokonalejším možným návrhem pro financování podniku.

2.1 Význam a funkce podnikatelského plánu Podnikatelský plán slouží k vnitřní potřebě v podniku nebo k vnější potřebě – pro mimopodnikové účely. Plní tedy dvě funkce: interní a externí; je vždy vypracován s potenciálními přínosy pro různé druhy uživatelů. Interní podnikatelský plán pomáhá v koordinaci jednotlivých aktivit, při vnitřní kontrole a s porovnáním jeho plánovaných cílů se skutečně dosaženými. Externí podnikatelský plán zprostředkovává komunikaci s okolím podniku. Na tvorbě podnikatelského plánu jsou zainteresováni tři osoby: majitelé, manažeři a potenciální investoři. Všechny tři skupiny se snaží o stanovení potřeby finančních prostředků, o vytvoření cílů a rozpočtů a o hodnocení reálnosti daného projektu. Za podmínky jednoduché vnitřní organizační struktury skupiny majitelů a manažerů splývají. V některých směrech mají však zmíněné strany odlišné motivy pro užití podnikatelských plánů. První zmíněná skupina osob, majitelé, používá podnikatelské plány zejména jako podklad pro strategické plánování a pro restrukturalizaci. Plánuje se tedy v období zahájení podnikání, při rozšiřování podnikání a v období změn.

9

Naopak manažeři využívají podnikatelské plány pro snižování podnikatelského rizika. Jejich záměrem je efektivně naplánovat uvedení nového výrobku/služby na trh, odkrýt tržní příležitosti nebo odlehčit situaci při zásadních rozhodnutí. Manažeři také často jednají s investory o možnosti získávání peněz. Podnikatelský plán malých podniků může být charakterizován jako výsledek společné práce všech pracovníků, kteří jeho prostřednictvím vyjadřují svá přání, myšlenky a názory, což bezpochybně rozvíjí týmovou spolupráci. Význam podnikatelských plánů pro třetí skupinu osob - investory - se dotýká přípravy úvěru a investice, plány pomáhají v jejich hodnocení a v ocenění kvality managementu. Je třeba si uvědomit, že se jedná o dvě skupiny investorů, které mají dosti odlišnou filozofii investování. Jde o banky a ostatní investory. (Zdroj č. 7, s. 24) V případě požadavku o půjčku u některého bankovního ústavu by měl být podnikatelský plán velmi profesionálně vypracován, jak po formální, tak po věcné stránce. Jeho obsah by neměl být podceňován. V druhém případě je ověřování solventnosti podniku více složitější, podnikatelský plán je první dokument, který dostane investor do ruky a který také ovlivní jeho další jednání. Značné úspory času podnikatel dosáhne tím, že v podnikatelském plánu jasně uvede, kolik peněz potřebuje, což vyřadí investory, pro něž je taková suma nezajímavá.

2.1.1 Význam podnikatelského plánu pro majitele podniku Prvním důvodem, proč podnikatel sestavuje podnikatelský plán, je zahájení činnosti. Zde rozlišujeme, jestli se jedná o založení pouhé živnosti či většího podniku. U živnostenského

podnikání

v tuzemských

podmínkách

není

vyhotovení

podnikatelského plánu nutné nebo má pouze jednoduchou formu. Častější případ tvorby podnikatelského plánu se provádí u podnikání obchodních společností, které vyžadují jeho profesionálnější zpracování, často i specializovanou poradenskou firmou. Obecně propracovanost a komplexnost závisí na rozsahu budovaného podniku a také na tom, zda se nový podnik orientuje na poskytování služeb nebo výrobu.

10

Podnikatelský plán se poté sestavuje v období růstu podniku, kdy musí být zajištěn přísně formální postup zpracování. Díky systematickému plánování, týmovému a objektivnímu rozhodování, analýze možných vstupů může dojít k velmi rychlému růstu podniku. V této fázi je důležité delegování pravomocí, které vyplývá z rychlosti komplexnosti růstu společnosti. Podnikatel nesmí zůstat centrální osobou, která řeší dennodenní banální problémy, jako je tomu v počátcích podnikání. V opačném případě hrozí problémy či dokonce úplný kolaps společnosti. K růstu podniku pak dochází, existuje-li motivace, vhodné podmínky na daném trhu a dispozice k růstu uvnitř podniku. Zvláště v rámci globalizace se podnikatelé musí snažit o intenzivní posun dopředu. V období růstu by měl podnikatel hlídat zejména cash-flow, kvalitu produktů, starat se o snížení nákladů při výrobě a o spokojenost zákazníků. Když už podnik určitou dobu na trhu působí a daří se mu, je vhodné naplánovat jeho strategii. Podnikatelská strategie je definována jako program, který řídí podnikové zdroje k dosažení zisku, přitom konkuruje na cílových trzích a čelí vnějším faktorům, které mohou znamenat potenciální hrozby. Strategický podnikatelský plán se skládá ze samotných strategií, taktik a individuálních programů. Podstata strategie tkví v zaměření na specifické trhy, priority, tržní potřeby a produkty/nabídku služeb. Strategie se obecně zabývá silnými stránkami podniku, nikoliv slabými. Taktika představuje soubor marketingových nástrojů a cestu, kterou jsou tyto nástroje aplikovány na trh. Strategie vyjadřuje cíle, kam chceme jít, a taktika způsob, jak toho hodláme dosáhnout. Naopak programy naznačují specifika implementace, obsahují časové harmonogramy, rozpočty výdajů a projektované výsledky prodeje. Podnikatelské plány a podnikatelské strategie se v mnoha bodech shodují. V rámci strategického plánu najdeme nejčastěji analýzu situace, identifikaci zdrojů, stanovení cílů a vytvoření taktik. Podnik většinou zajímají otázky: Kdy je vhodné prodávat tak, aby bylo dosáhnuto největšího zisku? Jací lidé tvoří síly podniku a jsou pro podnik klíčoví? Jaké je prostředí podniku? Které místo je ideální pro podnikání? Jaké zdroje

11

jsou potřeba a odkud je získáme? Jaké budou zisky v krátkodobém/dlouhodobém horizontu? Taktiky se vytvářejí souhrnem plánu v marketingu, výrobě, financích a lidech. Jen málo tvoří majitelé podnikatelský plán v případě naplánování a řízení změn v podniku. Pokud podnikatel podcení varovné signály plynoucí z okolí či zevnitř podniku, pozdě na ně zareaguje, může dojít k úpadku nebo bankrotu. Mezi předupozornění možného bankrotu například patří uvolněné finanční řízení, odchod klíčových zaměstnanců, nesplněné objednávky, zvýšený počet stížností nebo poskytování velkých slev v důsledku zvýšení tržeb. Dojde-li k úpadku, neznamená to však, že podnik musí bezpodmínečně ukončit svou činnost. Vzniklá krize se musí začít řešit, je uplatňováno krizové řízení a turnaround (obrat podniku od úpadku k jeho prosperitě) musí být doveden do zdárného konce. Netradiční metodou, jak úspěšně zvládnout změny při realizaci turnaroundu, je právě použití podnikatelského plánu. Podnikatelský plán se v tomto případě stává prioritou, je prvním krokem k vyřešení problematiky změny podniku k lepšímu. Informace pro jeho tvorbu musí být realistické, dodány v požadovaném čase, kompletní a srozumitelné. Celá organizační struktura by měla být podřízena jedinému cíli – dostat podnik z úpadku a přivést ho k prosperitě. Díky implementaci časem vyzkoušených systémů se zlepší i tok informací a rozhodnutí uvnitř podniku, kde turnaround právě probíhá. V neposlední řadě můžeme podnikatelský plán využít v různých případech při výpočtu efektivní kalkulace peněz. Pomáhá určit, jaké množství a typ financí budou pro podnik požadovány. Velmi důležitá část podnikatelského plánu je detailní cash-flow, které napomáhá k počáteční kvantifikaci hrubého odhadu požadovaných finančních prostředků.

12

2.2 Způsob zpracování podnikatelského plánu Podnikatelský plán může být připraven přímo v podniku, ale může být také objednán zevně podniku tak, že ho zpracuje přímo specializovaná instituce, například poradenská firma. První variantou je, že podnikatelský plán zpracuje marketingový analytik. Někteří podnikatelé se chybně domnívají, že svoji úlohu splnili předáním podkladů k vypracování

podnikatelského

plánu.

To

však

není

pravda,

konsolidovaný

podnikatelský plán je výsledkem konzultací se zpracovatelem. Ale nositelem je vždy samotný podnikatel. Úlohou marketingového analytika je doplnit podklady požadované bankou, zapracovat je do podnikatelského plánu, podle nových informací upravit vazby a ekonomické údaje v podnikatelském plánu a dodatečně zpracovat požadované přílohové materiály. (Zdroj č. 3, s. 114) Když jsou si oba partneři jisti, že se shodují v jednotlivých kapitolách plánu, lze podnikatelský plán prezentovat bance nebo investorovi, kteří však nevyjádří své stanovisko hned při předložení. Většinou požadují po prostudování plánu dodatečné informace, které se řeší korekcí nebo formou přílohy. Vyskytují se i případy, kdy si zvládne podnikatelský plán zpracovat samotný podnikatel za pomoci svých nejbližších spolupracovníků. Základem je jasně formulovat základní parametry. Osnova, rozsah jednotlivých kapitol a obsahová náplň musí odpovídat požadavkům banky/investora. Odpovědnost za vypracování jednotlivých kapitol nesou konkrétní osoby, ale roli koordinátora celého podnikatelského plánu hraje ředitel společnosti. Jeho nejdůležitější úlohou je řešit nedostatky a špatné vazby jednotlivých kapitol v týmových konzultacích. Každý člen týmu má právo vyslovit svůj názor na kvalitu zpracovaných materiálů, které jsou mu k dispozici. Cílem koordinátora je také vytvořit příjemnou pracovní atmosféru, která má motivující charakter. Tato verze zpracování podnikatelského plánu má své nedostatky. Často se stává, že vnitřní zdroje podceňují konkurenční okolí, neziskové varianty podnikatelského plánu a mají všeobecně rutinní náhled na podnikání. Proto je rozumnější takto interně

13

zpracovaný projekt nechat posoudit někým nezaujatým z externího prostředí. Jeho názory jsou pak použity jako základ pro oponentní řízení. Interně přichystaný podnikatelský plán by měl být podložen externími analýzami nezávislých institucí. Jde například o analýzu konkurence, analýzu tržních trendů, analýzu návratnosti investic, analýzu nové služby, ekonomickou analýzu apod.

2.3 Specifika podnikatelského plánu ubytovacího zařízení Cíl podnikatelského plánu ubytovacího zařízení je srovnatelný s obvyklým plánem jakékoli společnosti. Podnikatelský plán obsahuje informace o obchodních aktivitách ubytovacího zařízení a o tom, jak chce zajistit prodej služeb, aby získalo požadovaný zisk a bylo zajímavé pro potenciální investory. Dobře zpracovaný plán je hlavně pomůckou pro podnikatele, jak má správně směřovat svou činnost. Pozornost by měla být kladena na skutečnost, zda-li je plán detailně realizovatelný, kdy budou návratné výdaje a jakou můžeme očekávat úroveň zisků a odměn. V podnikatelských plánech ubytovacího zařízení se můžeme setkat s následující problematikou. Pro úspěšné podnikání a příznivý vývoj na trhu by měla být vypracována analýza současných tržních trendů a konkurenceschopnosti, analýza pozice ubytovacího zařízení na trhu a tržních příležitostí. Prozkoumáno by mělo být i vnitřní prostředí, například pomocí analýzy hotelové provozní výkonnosti. Náklady, příjmy a likvidita jsou definovány analýzou současné a plánované finanční situace ubytovacího zařízení. Jelikož se jedná o zařízení poskytující převážně služby, je hlavní prioritou uspokojování potřeb zákazníka, efektivní je prostřednictvím lepších výkonů zaměstnanců. Samozřejmostí popisovaného podnikatelského plánu je plánování zdrojů a jejich využití pro tržní příležitosti a pro maximální návratnost investic.

2.4 Tvorba podnikatelského plánu Posloupnost podnikatelského plánu je svázaná určitými konvencemi, ale zároveň je to zcela jednoduchý a logický dokument, který je schopen připravit každý, kdo ovládá

14

základní komunikační a numerické dovednosti. Při jeho zpracování tedy dodržujeme logickou návaznost částí plánu a cíle formulujeme jasně a zřetelně. Optimální rozsah podnikatelského plánu se pohybuje v rozmezí 20 až 40 stran a je vhodné na začátek připojit obsah, který je pro každý podnik individuální záležitostí. Častou pravdou je, že absolutní většina podnikatelských plánů jsou relativně nudné dokumenty plné tabulek a grafů, s nízkou kvalitou a úrovní zpracování. Podnikatelský plán by měl respektovat skutečnost, že člověk je tvor vizuální a první dojem je podstatný, proto by neměl hotovitel podceňovat grafickou stránku plánu. První návrh je zpravidla sepsán podnikatelem a jeho manažerským týmem, kde každý zainteresovaný odborník připravuje tu část plánu, za kterou je přímo zodpovědný. Někteří podnikatelé zvolí odlehčený způsob, kdy podnikatelský plán nechají sestavit specializovanou agenturou. V obou případech je vhodné zaznamenat veškeré nejasnosti, ke kterým se závěrem sestavovatelé plánu vrací. Podnikatel by neměl opomíjet ani problémy, které jsou stěžejní pro úspěch v podnikání. Používání odborných výrazů, méněznámých pojmů a cizích slov by mohlo znamenat možné překážky v porozumění textu. Při tvorbě podnikatelského plánu by měl proto podnikatel myslet na to, že i nezasvěcená osoba musí jednoduše porozumět dokumentaci projektu.

2.5 Struktura podnikatelského plánu Podnikatelský plán začíná prohlášením o záměru, který nejjednodušším způsobem charakterizuje cíle podnikání. Záměr nebývá delší než půl stránky. Pokud majitel zamýšlí použít podnikatelský plán pro vlastní účely, prohlášením o záměru formuluje důvod, v kterých činnostech podniku chce plán aplikovat. Je-li podnikatelský plán tvořen jako finanční plán, prohlášení je více rozsáhlejší. Investor by se měl prvně ze záměru dozvědět, kdo o finanční prostředky žádá, jaká je jeho vlastnická forma a kolik peněz vlastně potřebuje. Zahrnuje také způsob, jakým podnikatel zamýšlí navrhovanou půjčku či investici použít, očekávané přínosy z uplatnění půjčky a mechanismy

15

splácení. Prohlášení o záměru by mělo být stručné, jasné a přehledné a nemělo by být zpracováno dříve, než jsou definitivně ujasněné kapitálové potřeby podniku. Každý podnikatelský plán delší než pět stran je doplněn obsahem, který umožňuje nalézt všechny potřebné pomocné informace. Čtenářům podnikatelského plánu napomáhá se zorientovat v textu a vyhledávat si části, které je momentálně zajímají. Doporučený rozsah obsahu je jedna až jedna a půl stránky formátu A4, člení se na kapitoly a podkapitoly.

2.5.1 Titulní strana Titulní strana s atraktivní úpravou podává stručný výklad obsahu podnikatelského plánu. Na titulní straně by měl být uveden název a sídlo společnosti s logem a důležitými kontakty, jméno nejvyššího výkonné úředníka/podnikatelů + adresa a telefon. Občas se objevuje stručný popis podniku a povaha podnikání. Nemělo by se zapomínat na zveřejnění data vyhotovení podnikatelské záměru. Jelikož podnikatelský plán obsahuje mimořádně důvěrné informace, měl by se počet výtisků evidovat. Děje se tak prostřednictvím odkazu, který se objevuje v pravém horním rohu titulní strany. K textu „kopie číslo“ se propisovací tužkou dopisuje číslo vyhotovení. V dolní části titulního listu se zase uvádí instrukce o důvěrnosti podnikatelského plánu. Většinou se jedná o opakující se frázi: „Tento podnikatelský plán obsahuje důvěrné informace, které nemohou být děleny, kopírovány, prezentovány nebo jinak rozšiřovány bez souhlasu (jméno firmy).“ (Zdroj č. 2, s. 118)

2.5.2 Popis podniku Z této kapitoly podnikatelského plánu se mohou potencionální investoři dozvědět podrobné údaje o společnosti. Popis podniku obsahuje snadno doložitelná fakta, která vypovídají o jeho založení, záměrech a o strategii rozvoje.

16

Informace jsou často rozděleny do tří částí: na minulost, budoucnost a popis vlastnických poměrů. Po prostudování všeobecného popisu minulosti musí být hodnotitel srozuměn s tím, na jakých základech byl daný podnik vybudován, jaké poskytuje služby, popř. vyrábí výrobky, jaký byl jeho počátečný cíl a kdo jsou zákazníci podniku. Je příhodné uvést přesné datum založení podniku. Věrohodnost dokumentu zvýší zmínka o předchozí praxi či reference managementu firmy a klíčových osobností. Za to může být připojeno organizační schéma, její historie a struktura majitelů, je uveden i počet a odbornost všech zaměstnanců. V oddílu zaměřující se na budoucnost seznamuje tvůrce podnikatelského plánu čtenáře s cíly organizace. Strategie jsou vázány na určité osoby, které se je snaží jasně definovat a hlavně zodpovídají za jejich splnění. Z počáteční myšlenky nebo vize by měly vzniknout nové tržní příležitosti. V závěru této části jsou uvedeny vlastnické poměry a právní forma podnikání. Hodnotitel zde může najít seznam důležitých smluv společnosti, např. licenční, franchisingové a pracovní smlouvy. Kopie těchto smluv se však do podnikatelského plánu nezařazují, investor si je může dodatečně vyžádat.

2.5.3 Průzkum a analýza trhu Podnikatelský plán se zaměřuje, na základě provedení segmentace trhu, na cílovou skupinu zákazníků, kterým nabízí své produkty a služby. S tím souvisí potřeba analýzy konkurenčního prostředí, která zahrnuje výhody proti konkurenci, ale i slabé stránky, které by mohly negativně ovlivnit tržní úspěch podniku. Během analýzy vypozoruje podnik situaci na trhu, aktuální vývojové trendy a historii svých výsledků – objem prodeje. V této kapitole se také popisují přírodní faktory, politická situace a legislativní podmínky.

17

2.5.4 Personální informace Na úspěšnost podnikatelského plánu a návratnost vložených prostředků mají největší vliv schopnosti klíčových osobností organizace. Tato část obsahuje firemní personální situaci, kde je uvedeno vzdělání a praktické zkušenosti důležitých osob, které znamenají přínos pro podnik. Pomocí organizačního schématu je definována organizační struktura podniku, ze které je patrné rozložení pravomocí v organizaci. Čtenář z tohoto zobrazení vyčte, kdo je odpovědný za daný úsek, kdo je mu nadřízení a naopak podřízený. Životopisy zaměstnanců se mohou umístit do příloh, v této části najdeme pouze stručné informace o nejvyšším dosaženém vzdělání pracovníků, průběhu jejich praxe či kariéry apod. Tabulkový přehled personálního složení vyjadřuje, kolik osob a na jakých pozicích bude ke konci každého roku. Je zde navržena strategie řízení lidských zdrojů.

2.5.5 Výrobky a služby V této kapitole podnikatel prezentuje vlastní výrobky a služby, zejména vyzdvihuje jejich jedinečné rysy (Unique Selling Proposition), které je odlišují od konkurenčních. Nejefektivnější forma popisu produktu je z pohledu zákazníka, který ocení přiložené fotografie, různé prospekty a nákresy. Investor si všímá především informací o budoucím rozvoji a vylepšení služby/výrobku.

2.5.6 Výrobní proces Tento oddíl se liší podle typu podniku. Nejedná-li se o výrobní podnik, nazýváme tuto část „obchodní plán“, která informuje např. o potřebě skladovacích prostor, nákupu zboží a služeb. Podnik poskytující služby tituluje kapitolu jako „proces poskytování služeb“, tím pádem se váže na subdodávky. Podnikatel zde představuje svou schopnost dosáhnout vysoké produktivity na konkurenčním trhu a uvádí zde různé certifikáty jakosti, kterými disponuje. Když se jedná o výrobní podnik, který realizuje část výroby formou subdodávek, je nutné uvést přehled uzavřených smluv s konkrétními

18

subdodavateli a důvod jejich výběru. Na druhé straně si může podnikatel zajišťovat výrobu zcela sám, uvede tedy popis potřebných strojů a zařízení, používané materiály a jejich dodavatele.

2.5.7 Marketingový plán Jelikož byl stanoven předpokládaný prodej produktů a zákazníci, kterým se budou poskytovat, přichází na řadu odbyt a způsob distribuce. Marketingový plán popisuje, jakou a proč podnik zvolí cenovou politiku, a uvádí objem produkce/služeb, ze kterého odhadne rentabilitu podniku. Tato část dále zahrnuje opatření podporující prodej (účast na veletrzích, reklama, inzerce) a zaměřuje se na přeměnu výrobku v hotové peníze.

2.5.8 Finanční plán Protože finanční plán určuje potřebné objemy investic a ukazuje, jak je podnikatelský plán ekonomicky reálný (zaměřuje se tedy na analýzu současné a plánované finanční situace), považuje se za jednu z nejdůležitějších součástí podnikatelského plánu. Plán poskytuje výkazy za minulá období, do hloubky až pěti let, a celkovou potřebu kapitálu pro období v rozsahu 3 až 5 let. Následný očekávaný obrat se vyhotovuje ve třech variantách - horší, očekávaná a lepší varianta. Tato kapitola zpravidla obsahuje rozvahu, výkazy zisků a ztrát, analýzu hotovostních toků, míru návratnosti a citlivostní analýzu. Skrze analýzu nákladů se můžeme dozvědět, jaké budou očekávané náklady na zavedení nebo rozšíření podnikání. Zkoumány jsou zřizovatelské náklady (např. různé poplatky, pronájmy, cestovné, výdaje na telekomunikace), náklady na pořízení technologie, vybavení, dozor stavebních prací, program pro marketing nebo náklady, které se vztahující k půjčkám (úroky, manipulační poplatky). Analýza cash-flow (peněžního toku) propočítává rozdíly mezi příjmem hotovosti (tržby v hotovosti, splátky půjček, peníze na běžném účtu, ostatní příjmy v hotovosti) a výdaji v hotovosti (tj. nákupy, platy, splátky úroků atd.). Jako pravidlo platí, že celkové rezervy hotovosti by měly být přibližně ve výši 1/12 ročních nákladů. Rezervy hotovosti

19

na fixní náklady (např. pronájem) by měly být k dispozici minimálně pro tři měsíce. Rezervy hotovosti, které by měly být zaplaceny za podnikatelovy provozní výdaje, by měly pokrýt osobní náklady a závazky na minimálně šest měsíců. (Zdroj č. 3, s. 112) Finanční zdroje, které podnikatel žádá po bance nebo investorovi, musí být přesně účelově využity, a to na investiční a provozní potřeby. Pro ostatní účely banka poskytuje úvěr až po důkladném prostudováním podnikatelského plánu a po specifikaci požadavků podnikatele. Úvěrové zdroje jsou obvykle zajištěny zástavním právem k nemovitosti, výjimečně k pořízené technologii. Rozvaha informuje o majetkové struktuře podniku, o majetku a zdrojích krytí majetku. Majetek (aktiva) dělíme na dlouhodobá a krátkodobá, zdroje krytí majetku (pasiva – úvěr, vlastní jmění, zisk) na vlastní a cizí. Výkazem zisků a ztrát zjistíme výsledek hospodaření, zda-li podnik dosáhl zisku nebo ztráty. Analýza výkazu zisků a ztrát sleduje výnosy a náklady za období tří až pěti let, tyto položky se mezi sebou odečtou. Výkaz má formu předepsanou zákonem a v praxi se často používá zkrácený název „výsledovka“.

2.5.9 Kritická místa a problémy Podnikatel v této kapitole ukazuje, že si je vědom určitých potenciálních rizik a že je připraven na všechny nepředvídatelné události. Hodí se vypsat největší rizika, která se mohou v průběhu i po skončení realizace projektu objevit. Problémy mohou nastat změnou politického vývoje, nedostatkem kapitálu, při nedodržení termínu zahájení činnosti nebo s dodavateli služeb a surovin. Nejobvyklejší formou prezentace kritických míst je SWOT analýza, která definuje silné a slabé stránky podnikatelského plánu.

2.5.10 Přílohy Cílem příloh je rozšířit některé kapitoly podnikatelského plánu a napomoci jeho bližšímu porozumění. Obsahují tedy podrobnější informace k hlavní části.

20

K podnikatelskému plánu se nejčastěji přikládá:  výpis z obchodního rejstříku,  zakladatelská smlouva/společenská smlouva,  udělení profesní licence,  certifikát systému managementu jakosti ISO 9000,  katalog výrobků a ceník,  účetní rozvaha předchozího roku (popř. se zprávou auditora),  analýza trhu – studie od nezávislých institucí a expertní stanoviska,  životopisy klíčových zaměstnanců.

2.5.11 Shrnutí Hodnotitelé podnikatelského plánu běžně nečtou celý dokument, většinou se zaměří na shrnutí a závěr, které celý plán zestručňují. Po jeho přečtení se totiž investoři rozhodnou, zda-li se budou podnikatelskému plánu věnovat podrobněji. Důležitost je kladena na poutavé a přitažlivé zpracování, které v posuzovateli musí vyvolat zvědavost a maximálně podnítit jeho zájem. Doporučené délka souhrnu je od dvou do sedmi stran, dle charakteru záměru podnikatelského plánu. Ve shrnutí najdeme klíčové body jednotlivých kapitol a vše, co působí pozitivně na čtenáře. Nemělo by se zapomenout na adresu a telefonní číslo kontaktní osoby, na kterou se může investor obracet s možnými dotazy.

2.6 Realizace podnikatelského plánu Svou celkovou funkci splní podnikatelský plán až po úspěšné realizaci. Podnikatelský plán je totiž živý mechanismus, se kterým se musí neustále pracovat, kontrolovat ho, aby došlo k naplnění očekávaných výsledků. Podnik by měl tak včas reagovat na odchylky od stanovených cílů. Aby plán neobsahoval neaktuální informace, provádí podnik průběžné kontroly výroby, jakosti, příjmů a vydaných plateb. Radikálně se při jeho tvorbě mohou změnit také

21

vnější podmínky, proto je nutné provést určité změny tak, aby byly co nejvíce zachovány původně stanovené cíle podnikatelského plánu. Kontrola probíhá v průběhu realizace prostřednictvím kontrolních bodů, které dodržují splnění určitých termínů, rozpočtů a odpovědnost managementu.

2.6.1 Chyby podnikatelského plánu Počáteční chybou je, že si podnikatel nemůže vůbec najít čas na vypracování podnikatelského plánu. Toto zaneprázdnění právě signalizuje, že plán je v podniku potřeba. Zvláště když samotné vypracování s pomocí odborných příruček není tak náročné. Podnikatel by měl pamatovat na to, že různí uživatelé těchto publikací potřebují různé typy podnikatelských plánů v různém čase. Podnik by neměl chtít být nejlepší na trhu a zbytečně přeceňovat své možnosti, myšlenky a záměry zhotovitele podnikatelského plánu by měli být v určité oblasti možností, která má své hranice. Majitel by tedy neměl žádat o zbytečně vysoký bankovní úvěr, který nemůže ve skutečnosti nikdy splatit. Podnikatelský plán by se měl posílat jenom konkrétním lidem, pro které byl určen. Ti se vždycky zaměří na kapitolu „Shrnutí“, je dobré se jí tedy hodně věnovat. Všechny podnikatelské plány nemusí být úspěšné, často dochází i k selhání. Důvody jsou různé, obecně platí, že nedostatek zkušeností vede k nezdaru. Chybou je, když si podnikatel vytyčí nepřiměřené cíle, nedokáže charakterizovat slabé stránky podniku nebo když o nabízený výrobek/službu není zájem.

22

3 Založení nového ubytovacího zařízení Chce-li začínající podnikatel dosáhnout úspěchu v podnikání v cestovním ruchu, musí tento obor také dokonale znát. Ubytovací služby jsou významným předpokladem vzniku a rozvoje zejména dlouhodobého cestovního ruchu. Umožňují totiž přenocování nebo přechodné ubytování mimo místo trvalého bydliště a uspokojují další potřeby, které s tím souvisejí. Jedná se například o podávání informací, úschovu zavazadel, buzení hostů, úschovu cenností v trezoru, prodej drobného zboží, praní prádla, sekretářské služby a další, které se poskytují za úhradu nebo bezplatně. Tyto služby mají osobní charakter – lidé poskytují lidem, a jsou nejdůležitějším faktorem spokojenosti hosta. Můžeme říct, že uspokojování potřeb a požadavků hostů, ale i zaměstnanců při dosahování zisku, je úkolem každého ubytovacího zařízení. Nosná myšlenka pro založení nového ubytovacího zařízení může vznikat evolučně či náhle z různých důvodů. Možnou motivací je často ztráta zaměstnaní, napodobit někoho úspěšného nebo touha osamostatnit se. V každém případě je zakládání hotelu cílevědomou činností. Zakladatel si musí ujasnit své dlouhodobé centrální cíle v podnikání, které definuje v písemné podobě. Od začátku úvah o startu podnikání je rozumné zaznamenávat nápady, postřehy a čísla, které se pak uvedou do strukturované podoby podnikatelského plánu. Samotné zakládání hotelu je vždy spojeno s čísly, tedy s penězi, kdy se podnikatel snaží odpovědět na otázku: „Kolik hostů by asi mohlo využít mých služeb za tuto cenu v určitém časovém intervalu?“ Konkrétní čísla jsou v počátcích založeny na intuici a předchozích zkušenostech podnikatele. Při počítání předpokládaných výdajů a očekávaných příjmů, kdy se odhaduje šance na úspěch v podnikání, se nesmí zapomínat na řadu vlivů a faktorů, které negativně ovlivňují realizaci záměru. Solidní podnikatelský plán je tedy podložen výstupy analýzy záměru založení hotelu, má formalizovanou podobu, která se hodí nejen pro vlastní tvoru plánu, ale i pro jeho další

23

využití jako manažerského nástroje. Tato analýza se běžně rozděluje na analýzu vnitřních a vnějších podmínek.

3.1 Nástroje vnější analýzy ubytovacího zařízení Nejčastěji používaným nástrojem je SWOT analýza, které identifikuje a posuzuje významnost faktorů z pohledu silných a slabých stránek budoucího podniku. Nové ubytovací zařízení popisuje také z pohledu příležitostí a hrozeb, kterým bude vystaveno. Silné stránky znamenají konkurenční výhodu, která existuje uvnitř hotelu. Může to být bohatost nabídky, odbornost zaměstnanců, architektonické ztvárnění, mocná image značky nebo dobrá dopravní dostupnost. Naopak slabé stránky představují možná oslabení, např. nedostatek zdrojů, vysoké provozní náklady, špatné vztahy mezi zaměstnanci a neznalost trhu. Tyto konkurenční nevýhody je potřeba co nejdříve specifikovat a odstranit. Hrozby a příležitosti jsou externími faktory, které neovlivníme, ale můžeme se jim přizpůsobit (situace na trhu práce, daňová politika státu, nová konkurence, složitost zákonů). K identifikaci a zkoumání externích faktorů slouží PEST analýza, která zaměřuje pozornost na získání informací o makroekonomických faktorech, a to v oblasti polické, ekonomické, sociální a technologické. Marketingová rozhodnutí hotelu jsou pak limitována politickým prostředím, legislativou a působením nátlakových skupin. Ekonomické prostředí ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu v destinaci, z hlediska nabídky i poptávky. Změny v kulturně-sociálním prostředí mohou hotelu přinést nové příležitosti i ohrožení na trhu. Hierarchie hodnot, které jednotlivci uznávají, se mění v závislosti na získání nových zkušeností a interakcí s institucemi jako rodina, škola a církev. (Zdroj č. 6, s. 31) Model, který zkoumá konkurenci hotelu, se nazývá Porterův model konkurenční síly. Zabývá se chováním potenciálních nebo reálně existujících konkurentů, které by mohlo zabránit vstupu ubytovacího zařízení na trh. V případě zakládání hotelu se právě staneme novou konkurencí pro podniky, které na trhu cestovního ruchu už působí.

24

Největší ohrožení plyne ze substitutů, které zákazníci berou jako eventuální náhradu za naše služby, a ze silného vyjednávacího vlivu ze strany odběratelů nebo dodavatelů.

3.2 Nástroje vnitřní analýzy ubytovacího zařízení Vymezit konkrétní nástroje pro analýzu vnitřních faktorů je složitější věc, protože některé se snaží popisovat oblasti pouze obecně a některé podrobněji určitou skupinu. Záleží také na druhu řízení, vnitřním systému a uspořádání ubytovacího zařízení. Obecně popisuje vnitřní faktory podniku model 7S a přístup přes firemní funkce, který je založen na funkčních oblastech aktivit firmy (výzkum a vývoj, finance a rozpočty, obchod a marketing…). Český ekvivalent anglického názvu 7S analyzuje strategii, systémy, strukturu, spolupracovníky, styl manažerské práce, schopnosti a sdílené hodnoty. Dalším nástrojem interní analýzy je marketingový mix v různě rozsáhlých podobách. Ten nejzákladnější model obsahuje 4P – produkt (analýza služeb ve vztahu k jejich postavení na trhu, životním cyklům trhu apod.), cena (posouzení cenové politiky ve vztahu k různých typům zákazníků i partnerům), distribuce (analýza způsobů, jak zajistit dodání služeb a produktů ke všem zákazníkům) a propagace (podpora obchodu a prodeje, zajištění efektivní informovanosti). Vhodným nástrojem k analýze portfolia produktů, jejich přínosů a příležitostí je čtvercová matice Bostonské poradenské skupiny (BCG). Portfoliová matice se hodí spíše k analýze již existujícího hotelu, ukazuje nám spojitost mezi tempem růstu obchodů a relativní konkurenční pozici ubytovacího zařízení, vyjádřenou pomocí podílu na trhu.

25

4 Konkrétní podnikatelský záměr 4.1 Vzor pro zajištění provozu nového ubytovacího zařízení Prvním předpokladem úspěšně fungujícího podniku je najít vhodnou oblast pro podnikání, která vyvolá a částečně ovlivní poptávku účastníků cestovního ruchu. Otázku výběru provozovny pro realizovaný podnikatelský plán jsem si trochu usnadnila, především činnosti, které souvisejí se založením ubytovacího zařízení. Rozhodla jsem se popisovat veškeré vztahy podniku vůči různým institucím a orgánům státní správy z pohledu již existujícího podniku, avšak takovou formou, že na trhu cestovního ruchu teprve začíná. Pro svou bakalářskou práci jsem si jako vzor vybrala penzion STARR, spol. s r. o., který se nachází v mém rodném městě a kde jsem pracovala na recepci během prázdninové praxe. Penzion sídlí na příhodném místě v Havlíčkově Brodě, nedaleko centra, nákupní zóny, možnosti pro sportování a pro procházky přírodou. Předmětem podnikání společnosti je hostinská činnost a ubytovací služby, zabývá se také pořádáním kulturních produkcí, zábav a provozováním zařízení sloužících k zábavě. Společnost byla založena společenskou smlouvou dne 26. listopadu 1992 podle zákona č. 513/91 Sb., zápis do obchodního rejstříku proběhl 1. ledna 1993 pod identifikačním číslem 481 53 524. V současné době řídí společnost dva jednatelé, kteří jednají ve všech věcech samostatně. Komplex penzionu je rozdělen do dvou budov. Hlavní budova poskytuje ubytování, v další se nachází billiard a vinárna. V mé bakalářské práci se zaměřím pouze na ubytovací část, která disponuje sedmdesáti lůžky s vlastní koupelnou. V třípatrové stavbě penzionu najdeme také recepci, salonek se 40 místy, kancelář majitele, plynovou kotelnu a centrální elektrorozvodnu. Služeb jmenovaného ubytovacího zařízení využívají především lidé na obchodních cestách a turisté, kteří poznávají Českomoravskou vrchovinu, ale i celou Českou republiku. Častou klientelou jsou

26

i organizátoři a účastníci společenských, kulturních nebo sportovních akcí, které se konají hojně v Havlíčkově Brodě po celý rok. Penzion má totiž výbornou polohu díky přístupnosti z dálnice D1 a je postaven u hlavní silniční tepny, směrem na Pardubice, Svitavy, 300 metrů od centra města. Peníze do pokladny přibývají také díky pronájmu salonku, který se využívá k různým prezentacím, rautům a setkáním. Pro potřebu srovnání uvádím aktuální ceny za služby: Ubytování:

1 osoba

640 Kč

2 osoby

890 Kč

3 osoby

1.170 Kč

apartmán

1.580 Kč

Pronájem salonku:

(Snídaně jsou v ceně ubytování)

500 Kč/den

4.2 Charakteristika nového ubytovacího zařízení Myslím si, že penzion STARR je dobrým modelem dlouhodobě fungujícího ubytovacího zařízení, které úspěšně čelí současné i potencionální konkurenci. Proto se také stal základnou pro mé podnikatelské úvahy. Cílem podnikatelského plánu je založit obdobný středně velký penzion s omezenými službami a stravováním, který by se lehce vypořádal s nerovnoměrnou poptávkou způsobenou vlivem sezónnosti a vnějších faktorů. Zároveň by byl charakteristický svou klidnou, vstřícnou a přátelskou atmosférou, která by panovala uvnitř podniku, kde by byl kladen velký důraz na kontakt s ubytovanými hosty. Personální zabezpečení nebude vyžadovat velký počet zaměstnanců. Pro zajištění chodu podniku za daných podmínek postačí interní pracovníci:  majitel,  vedoucí úseku ubytování,  4 recepční,  2 pokojské,  údržbář.

27

Úlohou majitele je kontrolovat činnost penzionu v souladu s příslušnými zákony a obecně závaznými předpisy. Zodpovídá také za řízení celé společnosti a hospodaří s finančními prostředky, má poslední slovo při rozhodování. Vedoucí úseku ubytování zodpovídá pouze za provoz ubytovací části, měl by být v přímém spojení s majitelem. Vedoucí se snaží zajistit nejvyšší úroveň poskytování služeb skrze delegování úkolů na podřízené zaměstnance. Hlídá také dosahování nejlepších ekonomických výsledků. Recepční pracují ve dvanáctihodinových směnách, střídají se v cyklu „krátký/dlouhý týden“ a zodpovídají za řádný chod činností na recepci. Hlavní náplní práce je vyřizování rezervací a ubytování hostů. O úklid a přípravu pokojů i veřejných prostor se starají pokojské. Údržbář pak zajišťuje bezproblémový chod strojů a zařízení ubytovacího střediska. Ubytovací kapacita penzionu by měla nabídnout vhodné zázemí jak pro individuální turisty, tak pro rodiny s dětmi nebo obchodní klientelu. Pokoje by měly být odlišně architektonicky řešeny a vybaveny budou vlastní koupelnou, televizí a možností připojení k internetu. V některých pokojích by měla být vybudována menší kuchyňská linka s lednicí pro dlouhodobější pobyty. Nutností je parkoviště pro hosty, které se bude nacházet před budovou penzionu. V přízemí bude zařízena místnost pro servírování snídaní, která bude sloužit také jako prostory pro pořádání různých společenských a obchodních akcí. Recepce by měla zajišťovat doplňkové služby jako je buzení, úschova cenností, podávání informací, obstarávání místenek, směnárenská činnost, drobný prodej apod. Zamýšlený podnikatelský záměr sestavuje jeden majitel, respektive já. Všechny vztahy s veřejnými orgány a institucemi jsou tedy popisovány z hlediska živnostníka, který by se rád prosadil na českém trhu cestovního ruchu.

28

5 Vztahy podnikatele s veřejnými orgány a institucemi 5.1 Živnostenský úřad Nejdůležitějším úřadem pro začínajícího podnikatele je živnostenský úřad, který se 1. srpna 2006 stal tzv. centrálním registračním místem. Zde lze nyní při ohlášení živnosti rovněž učinit i oznámení vůči dalším správním úřadům, což bezpochyby ulehčuje české byrokracii. Jelikož bych chtěla provozovat ubytování s omezeným rozsahem stravování, spadá moje podnikání pod živnost řemeslnou „hostinská činnost“. Pro získání živnostenského listu musím splnit kromě všeobecných podmínek také podmínky odborné způsobilosti. Protože jsem v minulosti ještě nepodnikala, nemusím doložit doklad o daňových nedoplatcích, plnoletá jsem a trestní bezúhonnost doložím výpisem z Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce. Zvláštní podmínky splním po předložení diplomu o absolvování bakalářského programu a dokladu o vykonání jednoroční praxe v oboru, kterým už disponuji. V opačném případě bych si musela najít odpovědného zástupce. V centrálním registračním místě vyplním jednotný registrační formulář (JRF), kterým ohlásím začátek svého podnikání a zaregistruji se na všech povinných úřadech bez nutnosti navštívit každý úřad zvlášť. Celý Jednotný registrační formulář se skládá z několika částí, které zprostředkovávají vztah k živnostenskému úřadu, finančnímu úřadu, příslušné správě sociálního zabezpečení, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Základní část JRF na modrém formuláři obsahuje fundamentální informace o podnikateli (osobní údaje, bydliště, místo a předmět podnikání, organizační složka), údaje o provozovně a odpovědném zástupci. Hlavním bodem této části je však ohlášení samotné živnosti (Příloha č. 1). Pro komunikaci s finančním úřadem slouží zvláštní část Přihláška k daňové registraci, čímž bych se registrovala k některé dani. Pokud to bude ze zákona nutné musím přiložit i Přihlášku k registraci k DPH. Zelenkavý formulář

29

slouží k oznámení o zahájení samostatně výdělečné činnosti a jako Přihláška k nemocenskému pojištění pro správu sociálního zabezpečení. Ze zákona jsem povinna ohlásit každé volné pracovní místo a jeho obsazení. I toto je prostřednictvím JRF možné, být jednoduše v kontaktu s místním úřadem práce. Poslední šedý formulář nahlašuje zahájení samostatně výdělečné činnosti zdravotní pojišťovně. Důležitou podmínkou pro získání živnostenského listu je zaplacení poplatku za jeho vyhotovení, který v současné době činí 1.000 Kč. Zapomenout bych ještě neměla na doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, podnikat totiž hodlám v pronajaté budově. Pokud budu mít v pořádku všechny požadované podklady, do pěti dnů proběhne zápis do živnostenského rejstříku a vydání živnostenského listu, pak bych se mohla pustit do podnikání. S živnostenským úřadem budu spolupracovat během celého provozování ubytovacího zařízení. Jsem totiž povinna předem písemně oznámit případné ukončení nebo přerušení provozování živnosti na dobu delší než 6 měsíců. Úřad také informuji o různých změnách týkajících se podnikání do 15 dnů ode dne vzniku těchto změn (změna bydliště, příjmení, místa podnikání apod.). Kontaktní údaje:

Městský úřad Havlíčkův Brod Obecní živnostenský úřad V Rámech 1855 580 01

Havlíčkův Brod

5.2 Městský úřad Dle obecně závazné vyhlášky města Havlíčkův Brod č. 3/2003 musím zaplatit místní poplatek z ubytovací kapacity. Poplatníkem je každá osoba, která poskytla přechodné ubytování.

30

Mojí povinností je oznámit ústně nebo písemně do protokolu zahájení činnosti (Příloha č. 2), a to do 30 dnů od faktického začátku podnikání. Při plnění oznamovací povinnosti sdělím správci poplatku své osobní údaje a informace o penzionu, spolu s číslem bankovního účtu, na který budou soustřeďovány peněžní prostředky. S tímto poplatkem vzniká také povinnost vést řádně evidenci ubytovaných osob, což znamená založit evidenční knihu v písemné podobě. Kniha musí být časově uspořádána a obsahujíc jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště, číslo občanského průkazu a dobu ubytování ubytovaných hostů. Evidenční knihu musí provozovatel ubytovacího zařízení uchovat po dobu 6 let od posledního záznamu. Aktuální sazba poplatku z ubytovací kapacity činí 4 Kč za každé využité lůžko na den. Vyúčtování poplatku za kalendářní rok pak budu podávat jeho správci vždy do 31. března následujícího roku a zároveň v této lhůtě poplatek také zaplatím. Pokud bych nestihla zaplatit ve stanoveném termínu, čekal by mě poplatek vyměřený platebním výměrem, který může nezaplacenou částku zvýšit až na trojnásobek. Vyměřené poplatky se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Kontaktní údaje:

ekonomický odbor Městského úřadu v Havlíčkově Brodě V Rámech 1855 580 01

Havlíčkův Brod

[email protected]

5.3 Finanční úřad Prostřednictvím Jednotného registračního formuláře se mohu také přihlásit k registraci k určitým daním. Jako podnikatel budu zřejmě uvažovat o dani z příjmů fyzických osob, dani z přidaného hodnoty a o srážkové dani. První z daní, daň z příjmů fyzických osob, se dotýká každého ekonomicky aktivního obyvatele a řeší ji zákon č. 586/1992 Sb. Daňová povinnost se v mém případě bude zejména vztahovat na příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (§ 7).

31

K 31. březnu pak musím podat přiznání k dani a uhradit daň za předchozí rok podnikání. Roční zúčtování daně mi zpětně stanoví skutečnou výši daně, která se pak poměřuje se zaplacenými měsíčními zálohami. Pokud bych nestihla doručit odpovídající dokumenty v řádném termínu na finanční úřad, mohu požádat daňového poradce o jejich pozdější zpracování. Varianta podání plné moci k odkladu posouvá úhradu daně, její placení pak probíhá do konce měsíce června. V souvislosti s výpočtem mezd budu odvádět vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce úhrn sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6). K platbě DPH se mohu nahlásit dobrovolně nebo povinně, pokud budu splňovat zákonem stanovené podmínky. Plátcem se musí stát každý objekt, jehož obrat přesáhne částku 1.000.000 Kč za předcházejících 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Přihlášku k registraci bych pak musela podat do 15 dnů po skončení termínu, v němž jsem překročila stanovený limit. Plátcem DPH bych se stala prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jsem překročila stanovený obrat. Jinak ubytovací služby patří do seznamu služeb podléhajícího snížené sazbě, jsou tedy zdaňovány 9 %. Daňové přiznání by se podávalo čtvrtletně, například v lednu za 4. čtvrtletí předchozího roku, logicky pak v dubnu, červenci a v říjnu. Kontaktní údaje:

Finanční úřad v Havlíčkově Brodě Smetanovo náměstí 261 580 01

Havlíčkův Brod

5.4 Zdravotní pojišťovna Jako osoba provozující živnost si musím platit zdravotní pojištění. Pokud bych začala podnikat ještě v roce 2009, platila bych měsíční zálohu 1.590 Kč. Oznámit zahájení výdělečné činnosti musím do 8 dnů u příslušné zdravotní pojišťovny (Příloha č. 3). Zahájení činnosti není den, kdy získám živnostenský list, ale den, kdy se pokusím získat nějaký příjem z podnikání. Ve lhůtě jednoho měsíce od podání daňového přiznání za předchozí zdaňovací období musím také předkládat Přehled o příjmech a výdajích ze

32

samostatně výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné. Pokud by mi přiznání zpracovával daňový poradce, mohu formulář předložit až do 30. dubna. Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočtenou z dosažených příjmů jsem povinna doplatit do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. Jelikož bych zaměstnávala více jak jednu osobu, stala bych se plátcem zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Jsem tak pojištěna pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání (Příloha č. 4). Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku pracovního poměru, tuto skutečnost musím bez odkladu nahlásit pojišťovně. Pojištění trvá po celou dobu existence penzionu a vypočítává se vynásobením příslušné sazby podle rizikových skupin a základu, který je shodný s vyměřovacím základem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné se platí za čtvrtletí kalendářního roku. Pro zajištění tohoto pojištění jsem si předběžně vybrala Kooperativu pojišťovnu a. s. Kontaktní údaje:

Kooperativa pojišťovna, Vienna Insurance Group, a. s. Dolní 227 580 01

Havlíčkův Brod

Styk se zdravotními pojišťovnami bude také vyžadovat každoměsíční výpočet mezd zaměstnanců. Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6), které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Tyto příjmy zaúčtuji zaměstnancům právě jako mzdy. Minimálním vyměřovacím základem je pak minimální mzda pracovníků, která momentálně činí 8.000 Kč. Za zaměstnance budu tedy odvádět pojistné zdravotního pojištění ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhlovat se má na koruny nahoru. Toto pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a splatnost je v den, který si určím pro výplatu mezd za

33

příslušný měsíc. Na základě oznamovací povinnosti musím každého nového zaměstnance nahlásit do 8 dnů ke zvolené zdravotní pojišťovně. Pomocí formuláře Přihláška zaměstnavatele sděluji osobní údaje a údaje o penzionu a prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele (Příloha č. 5) oznamuji nástup zaměstnance do zaměstnání. Zaměstnanci českých společností jsou nejčastěji registrováni u pojišťoven: Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, Metal-Aliance, Vojenská zdravotní pojišťovna nebo Oborová zdravotní pojišťovna.

5.5 Okresní správa sociálního zabezpečení Při podávání žádosti o živnostenský list, přes Jednotný registrační formulář, začínám být i v kontaktu s příslušnou správou sociálního zabezpečení. Opět do osmi dnů musím nahlásit zahájení samostatné výdělečné činnosti, čímž se přihlásím k důchodovému a nemocenskému pojištění. Od ledna 2009 činí minimální sociální pojištění 1.720 Kč měsíčně. Účast na nemocenském pojištění je pro mě dobrovolná, sazba je 1,4 % z vyměřovacího základu, minimálně však 56 Kč měsíčně. Většinou si ale OSVČ toto pojištění neplatí, protože prvních 14 dní pracovní neschopnosti jim stejně není proplaceno a delší nemocnost v podstatě nepřipadá v úvahu. V termínu výplaty mezd budu odvádět okresní správě sociálního zabezpečení pojistné sociální pojištění ve výši 25 % z vyměřovacího základu. Sociální pojištění, které odvádím za své zaměstnance, zahrnuje nemocenské (2,3 %), důchodové pojištění

(21,5 %) a státní politiku nezaměstnanosti (1,2 %). Na úřadě mě také informovali o platnosti nového zákona o nemocenském pojištění, který stanovuje, že se nemocenské pojištění vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a náhrada mzdy náleží za pracovní dny při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne. Z nemocenského pojištění zaměstnanců se vyplácí čtyři druhy dávek, a to nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství. Pokud bude zaměstnanec nemocný, musí mi předat žádost o dávku, kterou mu zpravidla vystavuje lékař. Tuto žádost musím zaslat příslušné

34

okresní správě sociálního zabezpečení spolu s podklady pro stanovení nároku na dávku a její výplatu. K žádosti vyplním zákonem stanovený tiskopis, jedná se o Přílohu k žádosti o dávku nemocenského pojištění (Příloha č. 6). Na tiskopisu uvedu započitatelné příjmy zaměstnance a počet nezapočitatelných dnů v rozhodném období, aby mohla okresní správa sociálního zabezpečení vypočítat denní výši dávky. Kontaktní údaje:

Okresní správa sociálního zabezpečení Havlíčkův Brod Pražská 2893 580 01

Havlíčkův Brod

5.6 Úřad práce Podle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. musí každý zaměstnavatel povinně nahlásit volné pracovní místo příslušnému úřadu práce. Při zakládání penzionu, kdy ještě nemáme úplně vyřešenou otázku personálního obsazení, se určitě volné pracovní místo objeví. Hlavně z tohoto důvodu, ale i pro získání dalších významných informací jsem navštívila Úřad práce v Havlíčkově Brodě. Abych se na úřadě zorientovala zavítala jsem nejdříve k recepci, kde jsem si vyžádala jméno kontaktní osoby, která by mi odpověděla na otázky týkající se evidence volných míst. Recepční mi bez váhaní poradil, abych se hlásila u paní Smrčkové a kde dveře č. 305, kde sídlí, najdu. U pracovníků místního úřadu práce jsem se setkala s profesionálním chováním. Dozvěděla jsem se, že v případě, zakládáme-li nový podnik, prakticky nová volná pracovní místa nejsou. Každý podnikatel si obsazení do určitých pozic řeší sám ještě před dnem zahájení činnosti. Z logického hlediska je to rozumné, svou podnikatelskou činnost přeci nikdo nezahájí dříve, než má zajištěno všechno pro její dobrý chod. Povinnost nahlásit volné pracovní místo tedy platí jen, když začínající podnikatel nesežene všechny potřebné zaměstnance do data svého začátku podnikání. Pak je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa

35

a jejich charakteristiku. Ve stejné lhůtě musí zaměstnavatel nahlásit obsazení těchto volných pracovních míst. Získá-li zaměstnavatel do požadovaných dnů od uvolnění místa nového zaměstnance sám, nejedná se z hlediska plnění oznamovací povinnosti o volné pracovní místo. Stává se tak například, když je na místo převelen jiný ze současných zaměstnanců podniku. Pokud podnikatel nenahlásí v zákonné lhůtě volná pracovní místa, může mu úřad práce uložit pokutu až do výše 500.000 Kč. Protizákonné je také jednání podnikatele, když si podá inzerát na volné pracovní místo, a tuto skutečnost, že hledá nové zaměstnance, neoznámí příslušnému úřadu práce. Kontrola mu může udělit stejný peněžitý trest. Volná pracovní místa lze hlásit na úřadu práce každý všední den během pracovní doby včetně pátku. Jako samostatně výdělečná osoba mohu zaměstnávat i některé zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti nebo o provedení práce. Dohoda o provedení práce nemusí být sjednávána písemně a používá se pro rozsah pracovního úkolu, který nepřesáhne 150 hodin ročně. Mohla bych ji například použít pro pracovníky při mimořádných opravách budovy penzionu. Výhodou je, že se nemusí odvádět pojistné, pouze se platí daň, odměna z dohody pak nesmí být nižší než minimální mzda. Druhý typ pracovního poměru podléhá zdanění i pojistnému a mohla bych ho uzavírat s brigádníky na výpomoc při letní sezóně. Na základě dohody o pracovní činnosti je možné konat práce maximálně do rozsahu poloviny týdenního úvazku zaměstnavatele, z dohody nevzniká nárok na dovolenou. S uzavřením obou dohod odpadá povinnost k nahlášení pracovního místa na úřadu práce, protože ani jedna z dohod není pracovním místem. Podnikatel si může získávat zaměstnance v potřebném počtu a struktuře sám nebo za pomoci úřadu práce či pracovní agentury. Pokud se rozhodne pro spolupráci s úřadem práce, může od něho vyžadovat informace o situaci na trhu práce, popřípadě poradenskou činnost při výběru vhodných zaměstnanců z řad uchazečů a zájemců o zaměstnání. Nahlásit volná pracovní místa je možné elektronickou cestou, poštou,

36

faxem, telefonicky nebo osobně. Pohodlným způsobem je online aplikace v internetu, přes kterou může registrovaný uživatel vkládat a zároveň prohlížet volná pracovní místa. V současné době využívá portál 8 zaměstnavatelů z okresu Havlíčkův Brod, kteří dohromady nabízí 30 volných pracovních míst. I když je služba internetové aplikace zadávání volných míst zdarma, využívá ji během současné hospodářské situace celkem málo osob.

80

72

70

Vývoj hodnot

60 47

50 40

32

36

31

30 20

11

10

Zaměstnavatelé Volné pracovní místa

6

8

9

7

2008/10

2008/11

8

7

0

2008/7

2008/8

2008/9

2008/12

Období

Graf 1: Přehled využití internetového portálu ve 2. pololetí roku 2008 v okrese Havlíčkův Brod

Dalším řešením je, že podnikatel využije služeb některé agentury práce, jejich seznam je k dispozici na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud by zaměstnavatel chtěl pronajímat své experty jiným společnostem, musel by získat po splnění podmínek povolení ke zprostředkování zaměstnání (Příloha č. 7). Podle ustanovení § 62 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se povolení ke zprostředkování zaměstnání vydává maximálně na dobu 3 let a tuto dobu nelze prodloužit. Po uplynutí této doby je nutné podat novou žádost o povolení zprostředkování povolání i se všemi zákonem stanovenými přílohami. Samozřejmě při provozování penzionu bych podnikala čestně, v souladu se zákony. I přesto jsem si zjistila, jaké sankce by mi hrozily, kdybych se rozhodla zaměstnávat

37

osoby tzv. na černo. Za umožnění výkonu nelegální práce uděluje ministerstvo práce a sociálních věcí pokutu až ve výši 5 mil. Kč. Částka pokuty byla v minulém roce zvýšena ze dvou milionů korun, které nebyly dostatečným důvodem pro zaměstnavatele jednat v této oblasti legálně. Nelegální práce je definována jako práce, kterou nevykonává fyzická nebo právnická osoba na základě pracovněprávního vztahu nebo smlouvy. K 31. březnu 2009 provedl Úřad práce v Havlíčkově Brodě 7 kontrol v oblasti zaměstnávání cizinců, dvě kontroly činnosti agentur práce a 11 veřejnosprávních kontrol u příjemců dotací. Předmětem kontroly jsou často právě ještě nelegální práce, plnění oznamovací povinnosti nebo diskriminace a zprostředkování zaměstnání. Během kontrol mají právo vstupovat do objektů zaměstnavatelů, kde si vyžádají potřebné dokumenty. Zjistí-li porušování pracovněprávních a mzdových předpisů, požadují odstranění nedostatků v určené lhůtě. Svou kontrolní činnost tento daný úřad práce určitě nezanedbává, a proto bych měla klást velký důraz na dodržování příslušných zákonů a vyhlášek během celého průběhu podnikání, abych se vyhnula případným peněžním sankcím. Od 1. července 2005 však úřady práce nevykonávají kontrolní ani poradenskou činnost v oblasti pracovně právních vztahů. S podněty a žádostmi bych se pak musela obracet na Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu, který sídlí v Jihlavě. Úřad práce poskytuje mnoho informací nejen uchazečům o zaměstnání, ale i čerstvým absolventům, cizincům, žadatelům o příspěvky, osobám se zdravotním postižením a samotným zaměstnavatelům. Já, jako člověk bez praxe, bych mohla využít nabídky rekvalifikačních programů. Pro zkoumaný obor podnikání mě zaujalo několik rekvalifikačních kurzů, kterých by určitě nebylo špatné se zúčastnit. Pro představu uvádím několik druhů kurzů s orientační cenou a rozsahem výuky:  Základy podnikání – 8.100 Kč, 108 hodin  Recepční – 8.300 Kč, 120 hodin  Pracovník služeb cestovního ruchu – 4.500 Kč, 80 hodin  Zakladatel malého a středního podniku - ? Kč, 450 hodin

38

 Hostinská činnost – 9.500 Kč, 300 hodin Úřady práce jsou správní úřady, které zabezpečují státní politiku zaměstnanosti, při čemž se řídí zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a které jsou podřízeny Ministerstvu práce a sociálních věcí. Kontaktní údaje:

Úřad práce v Havlíčkově Brodě Jihlavská 42 580 01

Havlíčkův Brod

[email protected]

5.7 Státní úřad inspekce práce Provozovnu ubytovacího zařízení mohu uvést do reálného provozu až potom, co bude odpovídat všem bezpečnostním předpisům. Musí být zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) a přijata opatření k prevenci rizik. Z tohoto důvodu jsem pokládala za příhodné navštívit jihlavskou regionální kancelář Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu, který jinak sídlí v Českých Budějovicích. Program kontrolních akcí pro rok 2009 Státního úřadu inspekce práce v Opavě, kterým se řídí všechny oblastní inspektoráty, zahrnuje také kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů poskytujících ubytování a stravovací služby. V hostinské činnosti a ubytovacích službách platí čtyři hlavní zásady pro zajištění bezpečného provozu: 1. Elektroinstalace musí být v souladu s ČSN (české státní normy zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví). 2. Všechny stroje a přístroje mají potřebnou atestaci a homologizaci. 3. Nutnost provádět pravidelné revize zařízení podle vyhlášek a vést záznamy o těchto revizích.

39

4. Povinnost zajistit vstupní a periodické proškolení zaměstnanců z BOZP (u vedoucích pracovníků minimálně jedenkrát za tři roky, nově přijatí musí být proškoleni nejpozději do týdne od svého nástupu). BOZP definuje práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, které směřují k zajištění bezpečnosti a k ochraně zdraví při výkonu práce. Za dodržování těchto pravidel zodpovídá odpovědný vedoucí, v mém případě vedoucí úseku ubytování. Ostatní pracovníci ubytovacího zařízení se řídí provozním řádem, který jim zakazuje:  přinášet na pracoviště alkoholické nápoje a jiné omamné látky a požívat je; na výzvu jsou povinni podrobit se zkoušce, zda nejsou pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek,  odstraňovat nebo poškozovat bezpečnostní zařízení, bezpečnostní kryty na strojích a bezpečnostní značky,  pracovat se strojním, elektrickým, dopravním a jiným zařízením, s nímž nejsou seznámeni,  vstupovat na pracoviště a do prostorů a zařízení, kam nebyli pracovně vysláni. Všichni zaměstnanci plánovaného penzionu jsou mimo jiné povinni v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:  pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností a plnit pokyny svých nadřízených a dodržovat právní a ostatní předpisy,  nahlásit nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud to zdravotní stav dovolí, nebo úraz jiné osoby, jehož byli svědkem,  podrobit se předepsaným zdravotním prohlídkám (protože každá recepční pracuje během přípravy snídaní s potravinami, musí mít vystaven platný Zdravotní průkaz pracovníka v potravinářství),  nekouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci,  oznámit nedostatky a závady na pracovišti, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci, a podle svých možností pomoci při jejich odstraňování.

40

Provozovatel ubytovacího zařízení má zákonnou i morální povinnost zajistit zdravé a bezpečné pracoviště. K tomu je motivován prakticky i finančně, protože ztráta cenného zaměstnance v důsledku zranění může mít nepříznivý dopad na činnost celé společnosti a také znamená budoucí náklady na nábor a zaškolení zaměstnance, který zraněného nahradí. Zaměstnavatel je tedy povinen:  zabezpečit vybavení a pomůcky k bezpečnému provozu a ochraně zdraví při práci,  zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích,  pravidelně udržovat stroje a zařízení a zajistit jejich pravidelnou revizi,  zajistit zaměstnancům školení BZOP, které se týká jejich práce, pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně kontrolovat jejich dodržování,  vyhledávat rizika, jejich příčiny a přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci,  zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci. Na evropské úrovni upravuje obecnou povinnost zajistit BOZP pro všechny zaměstnance rámcová směrnice 89/391/EHS. Pro odvětví hotelů, restaurací a stravování bylo speciálně vypracováno jen málo politik. Některé politiky, jako je analýza rizik a kritické kontrolní body (HACCP) či zákaz kouření, přiměly státní instituce a poskytovatele preventivních služeb k tomu, že se na toto odvětví více zaměřily. Zaměstnavatel musí vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, a to za účasti zaměstnance a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V penzionu bych měla vést knihu úrazů, do které bych evidovala případné pracovní úrazy. Zaznamenávají se i úrazy, kterým nebyla způsobena pracovní neschopnost. Při vážnějším zranění nebo úmrtí zaměstnance se vyhotovují záznamy, které musí zaměstnavatel sepsat do 5 pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu, postupuje vždy podle vzoru záznamu (evidenční číslo, údaje o zaměstnavateli/postiženém, údaje o úrazu a podpis obou stran). Záznamy o pracovním úrazu se musí odeslat do 5. dne následujícího měsíce příslušnému Inspektorátu bezpečnosti práce a zdravotní pojišťovně

41

postiženého (Příloha č. 8). V případě smrtelného zranění se vše hlásí ještě navíc na příslušném útvaru Policie ČR. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci stane na cestě do zaměstnání a zpět. Odvětví ubytovacích zařízení se mění s nástupem nových technologií a s novými požadavky zákazníků. Na tuto transformaci mají zejména vliv sociologické změny (diverzifikace domácností), demografické změny spojené se stárnutím obyvatelstva a ekonomické změny (restrukturalizace a volnější pohyb pracovních sil a zdrojů). Ubytovací činnost nepatří do rizikových skupin bezpečnosti práce, ale pracovníci jsou často vystaveni fyzickým a psychosociálním rizikům práce, včetně sociálních rizik a dlouhé pracovní doby. Mezi nejčastější rizika práce v penzionu tedy patří:  kontakt s obtížnými klienty, který může vést ke stresu a dokonce až k obtěžování nebo násilí,  dlouhá a nestandardní pracovní doba (pro odvětví jsou typické dlouhé směny, práce v noci a o víkendech),  obtížné

udržování

vyváženosti

pracovního

a

osobního

života

(díky

nepředvídatelné pracovní době a pod vlivem vnějších tlaků, vysoké pracovní zatížení),  ztráta iniciativy důsledkem monotónnosti práce. Pro zajištění první pomoci na pracovišti musím své ubytovacího zařízení vybavit lékárničkou první pomoci. Na obsah lékárničky neexistuje v České republice právní ani jiný předpis, vybavení by mělo odpovídat konkrétním rizikům na pracovišti a lékárnička by měla být snadno dostupná a označena červeným křížem v bílém poli. Seznam léků může doporučit smluvní lékař penzionu, eventuelně lékárna. Prošlá léčiva musí být vyřazena a nahrazena novými. Bezpečnost práce se také zabývá podmínkami práce žen a mladistvých. Ženy nesmějí být zaměstnávány pracemi, které jsou pro ně fyzicky nepřiměřené nebo škodí jejich organismu tak, že ohrožují jejich mateřské poslání. Dále těhotné ženy a ženy, které pečují o dítě mladší než 1 rok, nesmějí pracovat přesčas. Noční práce není ženám

42

zakázána, ani v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím, pokud by ji nezakázal lékař. Zpravidla je zaměstnavatel povinen upravit pracovní podmínky všech zaměstnaných těhotných a kojících žen, což se dotýká i vysílání na pracovní cesty. Pokud bych se rozhodla přes léto zaměstnat mladistvé, budu si muset vyžádat vyjádření jejich zákonných zástupců. Zaměstnávání mladistvých má příznivý vliv na jejich výchovu k povolání, práce dětí do 15 let je však zakázána. Kontaktní údaje:

Regionální kancelář Oblastního inspektorátu práce Třída Legionářů 17/4181 586 01

Jihlava

[email protected]

5.7.1 Požární ochrana Požární ochrana spočívá ve zjištění a zhodnocení vlivů z hlediska možnosti vzniku požáru, cílem je snížit pravděpodobnost jeho vzniku a připravit se k provedení účinného zásahu. V ubytovacích zařízeních vzniká požár často z nedopalků od cigaret, závadou na elektrospotřebičích, v prostorách sociálního zařízení nebo na snadno zápalných dekoračních předmětech. Každá provozovaná živnost musí být začleněna do kategorie podle požárního nebezpečí, zákon o protipožární ochraně č. 133/1985 Sb. Naše stavba ubytovacího zařízení by byla zařazena do skupiny se zvýšeným požárním nebezpečím, o začlenění musí být vedena dokumentace, která je prvním krokem k zajištění systému řízení požární ochrany. Ze zákona vyplývají provozovateli další povinnosti. Mimo zpracování potřebné dokumentace musím také provádět školení o požární ochraně, řádně označit všechny únikové cesty a především zajistit revize hasících přístrojů. Každá ubytovací jednotka musí být vybavena veřejnou telefonní sítí, telefonní linky by v našem penzionu provozovala Telefónica O2, a zařízení s ubytovací kapacitou větší než 30 osob i zařízením pro akustický signál vyhlášení poplachu. Kontrola hasicích přístrojů probíhá

43

v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy a průvodní dokumentací výrobce, nejméně však jednou za rok. Z hlediska úspory nákladů je vhodné si pro aktivní a pasivní prevenci požární ochrany a bezpečnosti práce vybrat společnost fungující v kraji Vysočina. Touto činností se v širší oblasti zabývá jenom společnost Pohaservis, s. r. o. se sídlem v Polné. Předmětem jejich kontrol by mělo být zjišťování stavu zabezpečení požární ochrany v penzionu, způsobu dodržování podmínek požární bezpečnosti a prověření předepsaných dokladů. Dále by měli upozornit na nalezené závady a odchylky od žádoucího stavu a provést revize hasících přístrojů, popř. tlakových nádob, plynu, elektrických zařízení a strojů. Kontaktní údaje:

http://pohaservis.cz/

5.7.2 Servis výtahu Jelikož jsem na začátku uvažovala o tom, že budova penzionu bude třípatrová, měl by být zajištěn bezproblémový přístup do vyšších pater. O schodiště a únikové východy se postará požární ochrana, servis výtahu je však nutné zadat nové společnosti. Opět z finančních důvodů jsem zvolila havlíčkobrodskou firmu Výtahy-elektro s. r. o. Výtah je klíčovým zařízením budovy a jeho správná funkce je tedy nezbytností. Společnost by měla provádět zabezpečení provozní způsobilosti výtahu a spolehlivé funkce všech jeho částí pravidelnou preventivní údržbu. Došlo-li by k neplánovaným opravám, materiál a odvedená práce jsou pak fakturovány zvlášť za dohodnuté ceny. U starších typů výtahů se pak vystavují přílohy s výpisem bezpečnostních rizik. Společnosti lze zadat zakázku na rekonstrukci a modernizaci výtahu. Po dohodě se Státním úřadem inspekce práce by měli být schopni zajistit potřebné inspekční prohlídky. Kontaktní údaje:

http://www.vytahy-elektro.cz/

44

5.7.3 Revize plynových kotlů Revize plynového zařízení se provádí i na přívodním potrubí a spotřebiči, a to pouze jedenkrát ročně revizním technikem s příslušným osvědčení od Institutu technické inspekce Praha. Pro revizi plynového kotle jsem vybrala společnost Východočeské plynárenské strojírny, a. s. sídlící v Rosicích u Chrasti. Kontaktní údaje:

http://www.vpsr.cz/

5.7.4 Revize spalinových cest Kontrola, na kterou bych neměla zapomenout, je revize spalinových cest. Jedná se prakticky o posouzení komínové trasy. Každá dokončená spalinová cesta musí být opatřena identifikačním štítkem a dokumentována výchozí revizní zprávou podle ČSN 73 4201:2008. Revizní zprávu zajistí každá odborně způsobilá osoba. Čištění a údržba cest bude probíhat v penzionu jednou za dva roky, případně podle potřeb.

5.7.5 Elektrorevize Součástí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je také provádění revize elektroinstalací, kterou vyžadují normy ČSN 33 1610 a ČSN 33 1600. Pokud bych neměla provedenou revizi výpočetní a kancelářské techniky, veškerých elektrospotřebičů a ručních nářadí, v případě úrazu či požáru, bych nedostala náhradu škody od pojišťovny a od Inspektorátu práce by mi hrozila pokuta. Četnost těchto prohlídek je stanovena od 3 do 12 měsíců.

5.8 Technické služby Během provozování ubytovací činnosti vznikají různé odpady, kterých se chci jako provozovatel zbavit nebo mi tak nařizuje zákon, a to takovým způsobem, aby nebylo ohroženo lidské zdraví a životní prostředí. S kategorií nebezpečných odpadů se během provozování penzionu asi nesetkám. Spíše budu shromažďovat, třídit, skladovat, upravovat, popřípadě znovu využívat komunální odpad. Za další druh odpadu můžeme

45

považovat odpadní vody, jejíž odvod mají na starosti veřejné kanalizace. Ty také stanoví nejvyšší přípustnou míru znečištění vod vypouštěných do veřejné kanalizace a seznam látek, které jsou nepřípustné. Za provozování vodovodů a kanalizací, čištění odpadních vod zodpovídá akciová společnost Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod. Hlášení o nakládání s odpady musím zaslat do 15. února kalendářního roku příslušné obci s rozšířenou působností, podle umístění provozovny, tedy Městskému úřadu v Havlíčkově Brodě. Samozřejmě na předepsaném formuláři dle přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Pokud se chci zapojit do systému nakládání s komunálním odpadem, který funguje ve městě, musím uzavřít smlouvu s Technickými službami Havlíčkův Brod, které jsou vlastně městem zřízená organizace. S provozováním ubytovacích služeb nevznikne příliš velké množství odpadu, i přesto musím mít jako každý podnikatel v souladu se zákonem zajištěn odbyt směsných odpadů, například legální kontejner, jehož vyvážení platím kvartálně (leden, duben, červenec, říjen). Podle aktuálního ceníku zaplatím ročně za týdenní odvoz jednoho kontejneru o obsahu 1.100 litrů 11.960 Kč bez 19% DPH. Bude nesmyslné dovážet malé množství odpadů jako jsou papíry a plasty přímo do Technických služeb, k jejich separaci mohu využít systému města. Podmínkou pro používání veřejných separačních systému je uzavření smlouvy o využití systému města s Technickými službami. Kontaktní údaje:

Technické služby Havlíčkův Brod Reynkova 2886 580 01

Havlíčkův Brod

5.9 Východočeská plynárenská, a. s. V penzionu je nutné zajistit otázku vytápění. Ceny zemního plynu vyhlašuje státní Energetický regulační úřad, o samotnou dodávku se stará akciová společnost Východočeská plynárenská. V průběhu fakturačního období, kdy probíhá spotřeba plynu, budu čtvrtletně platit zálohy. Mohu si vybrat ze dvou možností, jak provést

46

úhradu, zřízením SIPO nebo bankovním inkasem. V měsíci březnu bych platila případné nedoplatky, přeplatky se po nevyzvednutí automaticky zahrnují do záloh a jsou účtovány v dalším fakturačním období. Podle aktuálního ceníku bych se řadila do kategorie středních odběratelů, kteří platí 95,10 Kč/MWh. Kontaktní údaje:

http://www.rwe-vcpnet.cz/cs/index.html

5.10 ČEZ, a. s. Dále bych se měla postarat o dodávku elektřiny. Zajištění energií zprostředkovává v České republice společnost ČEZ, a. s. Potom, co si vyberu jako odběratel podnikatel vhodný tarif, zálohy platím zpětně za čtvrtletí. Kontaktní údaje:

http://www.cez.cz/cs/uvod.html

5.11 Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. Z každého televizního a rozhlasového přijímače na pokoji v penzionu musím zaplatit autorský poplatek. Tento poplatek je většinou zahrnut v celkové ceně za ubytování. Výběrem a distribucí vybraných autorských poplatků, které se platí z provozování televizí, rádií či věží, se zabývá Ochranný svaz autorský. Maximální výši těchto poplatků určuje novela autorského zákona platná od 19. května 2008. Částka nesmí přesáhnout 50 % výše koncesionářských poplatků, které jsou stanoveny zákonem. V současné době činí 90 Kč. Jedna pobočka občanského sdružení se dokonce nachází v Havlíčkově Brodě. Zde bych však měla pouze možnost uzavřít smlouvy s provozovateli veřejných produkcí. Na regionálním pracovišti si například mohu vyzvednout formuláře ohlášek hudebních děl s textem či bez textu. Licenční smlouvu s Ochranným svazem mohu jednoduše uzavřít přes internet na základě vyplnění žádosti (Příloha č. 9). Podepsanou žádost pak musím zaslat na centrálu či příslušnou pobočku. Podle sazebníku autorských odměn pro

47

provozování děl v ubytovacích, lázeňských a jiných zařízeních budu autorské poplatky platit vždy každé čtvrtletí. Zřejmě bych zvolila bezhotovostní převod, autorské odměny lze také zaplatit v hotovosti přímo kontrolorovi, který se prokazuje pověřením OSA k výběru částek v hotovosti. Kontaktní údaje:

Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. Na Ostrově 28 580 01

Havlíčkův Brod

[email protected]

5.12 Česká televize S vlastnictvím televizního přijímače vzniká další povinnost, a to platit televizní poplatky, což stanovuje zákon č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. Do 15 dnů od koupi televizních přijímačů do penzionu musím o vzniku této skutečnosti informovat Českou televizi. K tomu se nabízí několik způsobů. Buďto si založím internetový účet poplatníka, nebo vyplním přihlášku a pošlu ji na adresu České televize. Formulář si mohu vyžádat i telefonicky (Příloha č. 10). Výše televizního poplatku je stanovena zákonem na 135 Kč měsíčně. Poplatek je splatný do 15. dne prvého měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Odpovídající částku bych opět převedla na účet České televize č. 8029-1800060583/0300 pod variabilním symbolem přiděleným po přihlášení. Pokud by došlo ke změně počtu televizních přijímačů v mém ubytovacím zařízení, musím tuto změnu nahlásit. To samé platí i v případě odhlášení přijímače z evidence, s lhůtou do 15 dnů. Kontaktní údaje:

Česká televize, televizní poplatky, Kavčí hory 140 70

Praha 4

48

5.13 Český rozhlas Za vlastněný nebo držený rozhlasový přijímač se pak platí rozhlasové poplatky, momentálně 45 Kč měsíčně za každý. I zde bych využila on-line registrace, která má pro poplatníky řadu výhod. Přes webový účet budu moci provádět změny množství rozhlasových přijímačů nebo

evidenčních údajů, jeho

prostřednictvím budu

informována o splatnosti rozhlasového poplatku zkraje každého měsíce. Jako uživatel webového účtu bych mohla provést úhradu poplatku zdarma platební kartou. Poplatky se hradí na každé další kalendářní čtvrtletí, pololetí nebo kalendářní rok, a to do 15. dne prvního měsíce zvoleného období. Rozhodla jsem se pro roční platbu trvalým převodem. Jelikož rozhlasové přijímače na pokoje pro hosty umisťovány nebudou, jejich počet bude nízký. Přijímače se budou vyskytovat maximálně v kanceláři a na salonku. Kontaktní údaje:

Český rozhlas, Útvar rozhlasových poplatků Vinohradská 12 120 99

Praha 2

5.14 Externí spolupráce Pro zajištění plynulého chodu ubytovacího zařízení budu muset využít externí spolupráce. V určitých oblastech nebudou totiž stačit vnitřní síly penzionu. Jedná se především o vedení účetnictví, na které nemá nikdo za současných zaměstnanců potřebnou kvalifikaci. Vedoucí ubytovacího úseku bude v kontaktu s vybraným účetním a bude mu shromažďovat všechny důležité doklady pro řádné vedení účetnictví. Ani praní použitého ložního prádla nepřipadá z časového hlediska přímo v budově penzionu v úvahu. Pro tuto činnost jsem předběžně vybrala jednu z nejlevnějších prádelen a čistíren v Havlíčkově Brodě, paní Jarmilu Zápotočnou.

49

Kontaktní údaje:

Jarmila Zápotočná – chemická čistírna a prádelna Na Bojišti 1849 580 01

Havlíčkův Brod

Abych zajistila větší počet tržeb a zviditelnění svého penzionu u zákazníků, musím využít služeb reklamních agentur a zprostředkovatelů ubytování. Takové portály jako www.hotely.cz nebo www.ubytovani.cz zajistí možnost rezervace přes internet, za kterou však musím zaplatit měsíčně určitou provizi podle počtu uskutečněných rezervací. Rozhodnout se ještě mohu pro podání inzerátů v místních a regionálních novinách. Pro ubytovací zařízení je dobré se také vyskytovat ve veřejném seznamu firem, například ve Zlatých stránkách společnosti Mediatel, spol s r. o. nebo na internetovém portálu Inform.cz. Dalším prostředkem komunikace se stávajícími a potencionálními zákazníky je zřízení pevné linky, kterou bude provozovat Telefónica O2 Czech Republic, a. s. V dnešním světě konkurence nemohu obstát bez existence webových stran. Vyhovující nabídku jsem našla u společnosti ACTIVE 24, s jejíž pomocí vytvořím internetové stránky s prvky moderního webu, k balíčku dostanu i program pro přijímaní e-mailů. Za fungování internetových stran budu platit jednou ročně. Kontaktní údaje:

http://www.active24.cz/

V návaznosti na používání internetu budu potřebovat zajistit ochranu firemních počítačů. Jelikož se v penzionu nebude nacházet více než pět počítačů, rozhodla jsem se využít nabídky společnosti ESET, spol. s r. o., která prodává antivirový program ESET Smart Security 4 hodící se pro malé firmy a živnostníky. Každý rok si pak budu muset prodloužit licenci, kterou budu platit v měsíci listopad. Kontaktní údaje:

http://www.eset.cz/cz

50

6 Roční přehled spolupráce s veřejnými orgány Po pozorování činností různých institucí a veřejných úřadů, které bylo součástí mého experimentu, jak probíhají vztahy mezi začínajícím podnikatelem a zmíněnými orgány, jsem navrhla stručný roční harmonogram jejich spolupráce. S úspěchy a následným rozvojem ubytovacího zařízení se dá očekávat, že se výčet institucí během podnikání rozšíří. S rostoucím počtem zákazníků bude růst i počet dodavatelů a dalších povinností podnikatele. Udržovat vzájemně dobré vztahy s druhými stranami je pro provozovatele podmínka pro bezproblémovou spolupráci v budoucnosti.

Leden  Pronajímatel budovy

nájemné

 Zdravotní pojišťovny, Finanční úřad, Okresní správa sociálního zabezpečení mzdy  Finanční úřad

přiznání, platba DPH

 Pohaservis s. r. o.

požární ochrana

 Telefónica O2 Czech Republic, a. s.

telefonní linka

 Výtahy-elektro s. r. o.

servis výtahů

 Český rozhlas

rozhlasový poplatek

 Česká televize

televizní poplatek

 Kooperativa pojišťovna, a. s.

pojištění

 ACTIVE 24 s. r. o.

webové stránky

 Východočeská plynárenská, a. s.

zemní plyn

 Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. autorské poplatky  Externí účetní

vedení účetnictví

 Jarmila Zápotočná

čistírna a prádelna

 Partneři pro uskutečnění ubytování

provize

 Technické služby Havlíčkův Brod

vývoz kontejnerů

51

Únor  Pronajímatel budovy

nájemné

 Zdravotní pojišťovny, Finanční úřad, Okresní správa sociálního zabezpečení mzdy  Pohaservis s. r. o.

požární ochrana

 Telefónica O2 Czech Republic, a. s.

telefonní linka

 Výtahy-elektro s. r. o.

servis výtahů

 Východočeské plynárenské strojírny, a. s.

revize kotlů

 Externí účetní

vedení účetnictví

 Jarmila Zápotočná

čistírna a prádelna

 Partneři pro uskutečnění ubytování

provize

Březen  Pronajímatel budovy

nájemné

 Zdravotní pojišťovny, Finanční úřad, Okresní správa sociálního zabezpečení mzdy  Pohaservis s. r. o.

požární ochrana

 Telefónica O2 Czech Republic, a. s.

telefonní linka

 Výtahy-elektro s. r. o.

servis výtahů

 Východočeská plynárenská, a. s.

nedoplatky

 Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod, a.s.

vodné a stočné

 ČEZ, a. s.

dodávka elektřiny

 Finanční úřad

daň z příjmů

 Městský úřad Havlíčkův Brod

poplatek z ubytovací kapacity

 Externí účetní

vedení účetnictví

 Jarmila Zápotočná

čistírna a prádelna

 Partneři pro uskutečnění ubytování

provize

52

Duben  Pronajímatel budovy

nájemné

 Zdravotní pojišťovny, Finanční úřad, Okresní správa sociálního zabezpečení mzdy  Pohaservis s. r. o.

požární ochrana

 Telefónica O2 Czech Republic, a. s.

telefonní linka

 Výtahy-elektro s. r. o.

servis výtahů

 Finanční úřad

přiznání, platba DPH

 Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. autorské poplatky  Východočeská plynárenská, a. s.

zemní plyn

 Česká televize

televizní poplatek

 Kooperativa pojišťovna, a. s.

pojištění

 Externí účetní

vedení účetnictví

 Jarmila Zápotočná

čistírna a prádelna

 Partneři pro uskutečnění ubytování

provize

 Technické služby Havlíčkův Brod

vývoz kontejnerů

Květen  Pronajímatel budovy

nájemné

 Zdravotní pojišťovny, Finanční úřad, Okresní správa sociálního zabezpečení mzdy  Pohaservis s. r. o.

požární ochrana

 Telefónica O2 Czech Republic, a. s.

telefonní linka

 Výtahy-elektro s. r. o.

servis výtahů

 Finanční úřad

daň z nemovitosti

 Externí účetní

vedení účetnictví

 Jarmila Zápotočná

čistírna a prádelna

 Partneři pro uskutečnění ubytování

provize

53

Červen  Pronajímatel budovy

nájemné

 Zdravotní pojišťovny, Finanční úřad, Okresní správa sociálního zabezpečení mzdy  Pohaservis s. r. o.

požární ochrana

 Telefónica O2 Czech Republic, a. s.

telefonní linka

 Výtahy-elektro s. r. o.

servis výtahů

 Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod, a.s.

vodné a stočné

 ČEZ, a. s.

dodávka elektřiny

 Finanční úřad

daň z příjmů/odklad

 Externí účetní

vedení účetnictví

 Jarmila Zápotočná

čistírna a prádelna

 Partneři pro uskutečnění ubytování

provize

Červenec  Pronajímatel budovy

nájemné

 Zdravotní pojišťovny, Finanční úřad, Okresní správa sociálního zabezpečení mzdy  Pohaservis s. r. o.

požární ochrana

 Telefónica O2 Czech Republic, a. s.

telefonní linka

 Výtahy-elektro s. r. o.

servis výtahů

 Česká televize

televizní poplatek

 Finanční úřad

přiznání, platba DPH

 Kooperativa pojišťovna, a. s.

pojištění

 Východočeská plynárenská, a. s.

zemní plyn

 Technické služby Havlíčkův Brod

vývoz kontejnerů

 Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. autorské poplatky  Externí účetní

vedení účetnictví

 Jarmila Zápotočná

čistírna a prádelna

54

 Partneři pro uskutečnění ubytování

provize

Srpen  Pronajímatel budovy

nájemné

 Zdravotní pojišťovny, Finanční úřad, Okresní správa sociálního zabezpečení mzdy  Pohaservis s. r. o.

požární ochrana

 Telefónica O2 Czech Republic, a. s.

telefonní linka

 Výtahy-elektro s. r. o.

servis výtahů

 Intergram, o. s.

autorské poplatky

 Externí účetní

vedení účetnictví

 Jarmila Zápotočná

čistírna a prádelna

 Partneři pro uskutečnění ubytování

provize

Září  Pronajímatel budovy

nájemné

 Zdravotní pojišťovny, Finanční úřad, Okresní správa sociálního zabezpečení mzdy  Pohaservis s. r. o.

požární ochrana

 Telefónica O2 Czech Republic, a. s.

telefonní linka

 Výtahy-elektro s. r. o.

servis výtahů

 Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod, a.s.

vodné a stočné

 ČEZ, a. s.

dodávka elektřiny

 Externí účetní

vedení účetnictví

 Jarmila Zápotočná

čistírna a prádelna

 Partneři pro uskutečnění ubytování

provize

 Externista

elektrorevize

55

Říjen  Pronajímatel budovy

nájemné

 Zdravotní pojišťovny, Finanční úřad, Okresní správa sociálního zabezpečení mzdy  Pohaservis s. r. o.

požární ochrana

 Telefónica O2 Czech Republic, a. s.

telefonní linka

 Výtahy-elektro s. r. o.

servis výtahů

 Finanční úřad

přiznání, platba DPH

 Česká televize

televizní poplatek

 Východočeská plynárenská, a. s.

zemní plyn

 Kooperativa pojišťovna, a. s.

pojištění

 Technické služby Havlíčkův Brod

vývoz kontejnerů

 Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. autorské poplatky  Externí účetní

vedení účetnictví

 Jarmila Zápotočná

čistírna a prádelna

 Partneři pro uskutečnění ubytování

provize

 Mediatel, spol s r. o., Inform.cz

reklama

Listopad  Pronajímatel budovy

nájemné

 Zdravotní pojišťovny, Finanční úřad, Okresní správa sociálního zabezpečení mzdy  Pohaservis s. r. o.

požární ochrana

 Telefónica O2 Czech Republic, a. s.

telefonní linka

 Výtahy-elektro s. r. o.

servis výtahů

 Externí účetní

vedení účetnictví

 Jarmila Zápotočná

čistírna a prádelna

 Partneři pro uskutečnění ubytování

provize

 ESET, spol. s r. o.

antivirový program

56

Prosinec  Pronajímatel budovy

nájemné

 Zdravotní pojišťovny, Finanční úřad, Okresní správa sociálního zabezpečení mzdy  Pohaservis s. r. o.

požární ochrana

 Telefónica O2 Czech Republic, a. s.

telefonní linka

 Výtahy-elektro s. r. o.

servis výtahů

 ČEZ, a. s.

dodávka elektřiny

 Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod, a. s.

vodné a stočné

 Externí účetní

vedení účetnictví

 Jarmila Zápotočná

čistírna a prádelna

 Partneři pro uskutečnění ubytování

provize

57

7 Závěr Většinou se během prvního roku podnikání rozhodne, zda-li bude živnostník provozovat ubytovací zařízení bez problémů i nadále, zvládne-li úspěšně uspokojovat všechny potřeby zákazníků, čelit konkurenci a dalším vnějším vlivům nebo raději z různých důvodů ukončí svoji činnost. Důležitým počátečním krokem k úspěchu je sestavení dobře sofistikovaného podnikatelského plánu se stanovenou strategií v podnikání. Být předem připraven na očekávané i nepředvídatelné situace může znamenat jistý klíč k prosperitě. Pokud podnikatel nepodcení přípravu, nemusí se během podnikání setkat s téměř žádnými překážkami. K plynulému chodu dopomáhají i dobré vztahy s dodavateli, s veřejnými orgány a různými institucemi. Na základě osobních zkušeností, které jsem získala během praxe v ubytovacích zařízeních v tuzemsku i v zahraničí, jsem byla schopna navrhnout roční přehled spolupráce s veřejnými orgány. Zmíněný seznam důležitých partnerů by měl ulehčit představy začínajícímu živnostníkovi, s jakými institucemi musí být v kontaktu, aby zajistil dokonalý provoz penzionu. I v tomto případě včasná připravenost představuje cennou výhodu. Podmínky pro podnikání v cestovním ruchu nejsou vždy stálé. Politické a ekonomické změny ve státě, sezónní výkyvy a aktuální trendy mohou zahýbat s poptávkou po službách tohoto odvětví. Jistou stabilitu by tedy měl podnikatel alespoň získat ve vnitřním zajištění své činnosti, kterou docílí připraveností, strategií a přehledem.

58

8 Seznam použitých zdrojů 8.1 Použitá literatura [1]

BANGS – David H. Průvodce podnikatelským plánováním. 1. vyd. Praha: PRAGMA, 1996. ISBN 80-7205-047-8

[2]

BERÁNEK, Jaromír. Provozujeme pohostinství a ubytování. 1. vyd. Praha: MAG Consulting s. r. o., 2004. ISBN 80-86724-02-6

[3]

BERÁNEK, Jaromír – KOTEK, Pavel. Řízení hotelového provozu. 4. vyd. Praha: MAG Consluting s. r. o., 2007. ISBN 978-80-86724-30-0

[4]

CÓN, František. Zařízení provozoven v kostce. 1. vyd. Úvaly: Ratio, 2000. ISBN 80-238-0867-2

[5]

ČERNÝ, Jiří – KRUPIČKA, Jiří. Moderní hotel. 1. vyd. Úvaly: Ratio, 2004. ISBN 80-86351-07-6

[6]

KIRÁLOVÁ,

Alžběta.

Marketing

hotelových

služeb.

2. vyd.

Praha:

Ekopress, s. r. o., 2006. ISBN 80-86929-05-1 [7]

KORÁB, Vojtěch – REŽŇÁKOVÁ, Mária – PETERKA, Jiří. Podnikatelský plán. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2007. ISBN 978-80-251-1605-0

[8]

ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. ISBN 80-85970-27-9

59

8.2 Internetové zdroje [9]

http://www.czechinvest.org/data/files/podnikatelsky-plan-48-cz.pdf

[10] http://portal.justice.cz/justice2/uvod/uvod.aspx [11] http://www.starr.cz/cz/index.php3?rnd=558018709 [12] http://portal.mpsv.cz/sz/local/hb_info [13] http://www.bozpinfo.cz/ [14] http://osha.europa.eu/cs/sector/horeca/index_html [15] http://www.rozhlas.cz/portal/portal/ [16] https://tvp.ceskatelevize.cz/poplatky/podnikatele.php [17] http://www.osa.cz/vstup.php [18] http://www.businessinfo.cz [19] http://www.muhb.cz [20] http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/zivnost-podnikani/#category385 [21] http://www.vzp.cz/cms/internet/cz/Platci/OSVC/ [22] www.finance.cz

60

[23] http://www.koop.cz/cs/pojisteni/pojisteni-hrazene-zamestnavatelem/zakonnepojisteni-odpovednosti-zamestnavatele.shtml

8.3 Ostatní zdroje [24] Obecně závazná vyhláška města Havlíčkův Brod č. 3/2003 Sb., o místním poplatku z ubytovací kapacity [25] Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů [26] Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [27] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [28] Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně

61

9 Přílohy [1]

Ohlášení živnosti pro fyzické osoby

[2]

Oznamovací povinnost k místnímu poplatku z ubytovací kapacity podle obecně závazné vyhlášky č. 3/2003

[3]

Oznámení pojištěnce

[4]

Přihláška k pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy

[5]

Hromadné oznámení zaměstnavatele

[6]

Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění

[7]

Žádost o povolení zprostředkování zaměstnání

[8]

Záznam o úrazu

[9]

Návrh na uzavření licenční smlouvy

[10] Evidenční list poplatníka České televize

62