ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD

5. Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku - OKEČ 20 5.1. Charakteristika odvětví Průmysl zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku (dále jen dřevařský průmysl, resp. odvětví) patří v České republice k odvětvím s dlouhodobou tradicí. Objemem výroby se řadí ke středně velkým odvětvím. Jeho produkty se používají téměř ve všech odvětvích ekonomiky, rovněž tak jsou hojně užívány obyvatelstvem. Odvětví je založené na zpracování domácí suroviny - dřeva. Dle vyjádření expertů má ČR této suroviny nyní i do budoucna při racionálním hospodaření dostatek v potřebné kvalitě i sortimentu. V lesích České republiky bylo v roce 2007 vytěženo 18,51 mil. m3 surového dřeva, z čehož bylo 17,28 mil. m3 jehličnatého a 1,23 mil. m3 listnatého. Průmyslově se v ČR zpracovává více než 90 % vytěženého dřeva, z toho větší část na kulatinu pro dřevařský průmysl a zbytek na vlákninu především pro celulózopapírenský průmysl. Vzhledem k nárůstu poptávky po dřevařských výrobcích jde o odvětví perspektivní bez negativního vlivu na životní prostředí. V souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodní klasifikaci NACE rev. 1.1, se odvětví dělí na obory: z z z z z

20.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva; 20.2 Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků; 20.3 Výroba stavebně truhlářská a tesařská; 20.4 Výroba dřevěných obalů; 20.5 Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku.

Charakteristika jednotlivých oborů je následující: Pilařská výroba (20.1) zpracovává na pilách kulatinu. Z ní produkuje řezivo opracované i neopracované různých rozměrů, pražce, přířezy, hranoly a další výrobky. V České republice je několik velkokapacitních pilařských provozů, většina pil však patří mezi středně velké subjekty (kapacita 20-80 tisíc m3 pořezu) a mikro a malé podnikatelské subjekty s několika zaměstnanci. Pilařské výrobky jsou meziproduktem pro další zpracování nebo konečným produktem zejména pro stavebnictví, hornictví a dopravní stavitelství. Aglomerované dřevařské výrobky (20.2) je společný název pro dřevotřískové, dřevovláknité a jiné dřevěné desky, vyráběné především z odpadového dřeva, resp. tzv. dřevní biomasy. Jedná se o produkty rozličných technických parametrů i možností jejich užití. Používají se hlavně při výrobě nábytku, v truhlářství nebo ve stavebnictví. Patří sem také výroba cementotřískových desek a výroba dýh a překližek. Obor produkuje výrobky sofistikované, což také vyžaduje moderní a drahé strojní vybavení, pořizované většinou od zahraničních firem. Stavebně truhlářská výroba (20.3) zahrnuje především výrobu oken (celodřevěných, kombinovaných s plastem nebo kovem), dveří (masivních dřevěných nebo plášťovaných, vnitřních nebo vchodových), zárubní, obložení, podlahovin aj. Tesařská výroba se zabývá zejména výrobou dřevěných vnějších a vnitřních panelů, prvků rámových a střešních konstrukcí, rodinných domů a domků, chat, montovaných staveb, montážních prvků atd. Výroba dřevěných obalů (20.4) spolu s výrobou dřevěných palet zahrnuje produkci dřevěných beden, přepravních skříní, palet, sudů, kádí apod. Většina těchto výrobků není řemeslně složitá, takže výroba 79

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

není náročná na strojní vybavení. Dřevěné obaly jsou ceněny pro svoji pevnost, jsou většinou opakovaně použitelné a recyklovatelné. Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku (20.5) zahrnuje výrobky, jako jsou dřevěné žebříky, násady, stolní a kuchyňské náčiní, lišty, obruby, zápalky, košťata, kartáče, výrobky z přírodního a aglomerovaného korku, výrobky z travin a proutí, např. rohože a košíky a další výrobky. Významově a objemově jsou rozhodující první tři výše uvedené obory, které se podílejí zásadním způsobem na dosažených tržbách, počtu pracovníků, vnitřním a zahraničním obchodě. Struktura oborů českého dřevařského průmyslu, posuzovaná podle podílů jednotlivých oborů na tržbách odvětví za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S), je znázorněna grafem 5.1. 20.4 Výroba dřevěných obalů 7%

20.5 Výroba ost., z korku, proutí a slámy 9% 20.1 Výroba pilařská a impragnace dřeva 23 %

20.3 Výroba stavebně truhlářská, tesařská 49 %

20.2 Výroba aglomerovaných výrobků a ost. 12 %

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 5.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2007

5.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Dřevařský průmysl patří svou velikostí do průměru mezi odvětvími českého zpracovatelského průmyslu a nemůže se měřit s takovými odvětvími, jako je průmysl strojírenský, automobilový nebo elektrotechnický. Vzhledem k tomu, že odvětví zpracovává domácí surovinu, není závislé na dovozech základní suroviny. Průmysl je rozmístěn prakticky na celém území republiky. Na zpracovatelském průmyslu ČR se podílel v roce 2007 z pohledu hlavních ukazatelů takto: v tržbách za VV a S (v běžných cenách) 3,1 %, na účetní přidané hodnotě (v běžných cenách) 3,2 % a na počtu pracovníků 5,4 %. Dřevařský průmysl měl v roce 2007 příznivé podmínky rozvoje, pokud se jedná o dostupnost surové hmoty ke zpracování. V důsledku vichřice Kyrill v lednu 2007 napadlo v lesích mezi 6 mil. m3 až 8 mil. m3 (uváděná čísla se různí) hmoty ke zpracování. K tomu je však nutno současně uvést, že se jedná velmi často o hmotu poškozenou (polámanou, ve štěpinách), což méně vadí výrobcům aglomerovaných materiálů a v papírnách než v pilařském zpracování. V oblasti využívání dřeva je nutno zmínit i faktor užití biomasy pro energetické účely. Česká republika je vázána náročným úkolem od Evropské komise, která vydala směrnici, aby do roku 2010 členské státy získávaly desetinu energie z obnovitelných zdrojů. Je však třeba, aby se v ČR na zabezpečení tohoto úkolu podílely i jiné složky biomasy (např. rostliny, kejda, živočišný odpad) a byla šetřena dřevní složka. Dřevní biomasa musí být využívána především do výrobků a teprve biomasa k tomuto účelu nevhodná by měla mít energetické využití. V určitém rozsahu je toto možno ovlivňovat i stanovením výše cen za energii z dřevní biomasy. Významné slovo zde proto má Energetický regulační úřad (ERÚ). V odvětví je evidováno v kategorii malých podniků (10 až 49 pracovníků) 903 organizací a v kategorii středních podniků (50 až 249 pracovníků) 141 organizací. Většina podniků potřebuje zlepšit úroveň technického vybavení s cílem dosáhnout vyšší produktivity práce a kvality produkce. Modernizaci výroby mají pomoci programy podpor malého a středního podnikání a podpora v rámci Operačního programu podnikání a inovací financovaného se spoluúčastí prostředků ze strukturálních fondů EU.

80


5.3. Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích V dřevařském průmyslu ČR vykonává 73 % pracovníků výrobní činnosti v kategorii mikropodniků a malých podniků. Význam této skupiny podniků pro místní zaměstnanost spočívá především v dostupnosti zaměstnání v územně okrajových resp. průmyslově méně vyspělých regionech. Mikropodniky a malé podniky dosahují vesměs nízkých hodnot efektivnosti výroby. Jsou snadno zranitelné, podléhají momentální situaci na trhu a při své kapitálové nedostatečnosti rychle zanikají. Kategorie středních a velkých podniků dosahuje 43% podílu na tržbách za prodej VV a S v odvětví a tento podíl má rostoucí tendenci. Je to tím, že jsou větší nárůsty ve velkých dřevařských subjektech, především v pilařském oboru. Současný vývoj potvrzuje, že střední a velké podniky mají do budoucna největší předpoklady ke zvýšení a zkvalitnění výsledků dřevařského průmyslu. Disponují možností rychlejší obměny strojního parku se zaváděním inovací a výsledků vědy a výzkumu do výroby a zvyšováním konkurenceschopnosti. V přepočtu na paritu kupní síly dosahuje u nás produktivita práce z přidané hodnoty na pracovníka u dřevařské výroby, podle technické vyspělosti podniku (firmy), v průměru mezi 65 - 75 % úrovně Rakouska. Jako největší kapacity odvětví, s nadprůměrnou produktivitou práce z přidané hodnoty, se uvádějí následující výrobci v oboru aglomerovaných materiálů a pilařské výroby: z z z z

KRONOSPAN CR, spol. s r.o. v Jihlavě - výroba aglomerovaných materiálů (dřevotřískové desky a desky s orientovanou třískou - OSB); Dřevozpracující družstvo Lukavec v Lukavci - výroba aglomerovaných materiálů (dřevotřískové desky a dřevovláknité desky); Stora Enso Timber, s.r.o. v Plané a ve Ždírci - pilařská výroba s účastí rakouského kapitálu (výroba řeziva); Mayr-Melnhof Holz Paskov, s.r.o., Paskov - výroba řeziva, 100% účast rakouského kapitálu. Situaci v jednotlivých velikostních kategoriích v roce 2006 představuje tabulka 5.1 a graf 5.2.

Tabulka 5.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 20 (mil. Kč, pracovníků) Tržby za prodej VV a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet pracovníků

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

23 416,3 8 768,3 35 539

18 619,6 5 312,1 16 937

22 175,0 5 867,3 12 786

20 417,1 4 650,8 7 226

více než 1000

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

40 %

32 24 16 8 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249

250 - 999

Účetní přidaná hodnota

více než 1000 Počet pracovníků

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 5.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2006

81


5.4. Hlavní ekonomické ukazatele 5.4.1. Cenový vývoj Ve dřevařském průmyslu probíhal vývoj cen za období 2000 až 2007, uvažujeme-li odvětví jako celek, poměrně stabilizovaně. Při porovnání let 2007/2006 činil meziroční index 101,0. V pilařském průmyslu došlo k dosti znatelnému poklesu cen (index 95,6), což souvisí s určitým nadbytkem dřeva a dřevařských výrobků ve světě v této době. V oboru 20.3 - výroba stavebně truhlářská a tesařská brání většímu zvyšování cen silná konkurence. Rozmach plastových oken sice i nadále trvá, přesto kvalitní dřevěná okna si stále udržují ve výrobě významné místo. Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 až 2007 je uveden v tabulce 5.2. Tabulka 5.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2007 meziroční index (%) SKP SKP SKP SKP SKP

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

SKP 20

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

99,0 101,4 98,3 100,2 103,0

101,5 91,9 105,3 103,9 106,5

99,5 100,8 100,6 99,7 106,5

99,0 119,0 101,3 95,5 102,0

101,2 98,9 99,7 99,9 100,9

110,8 104,5 100,0 100,0 100,6

95,6 104,5 103,6 107,0 104,9

99,8

101,5

100,9

103,1

100,3

104,7

101,0

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

5.4.2. Základní produkční charakteristiky Dynamika tržeb za prodej VV a S v odvětví má po roce 2000 stoupající tendenci, což se nejvýrazněji projevuje v letech 2006 a 2007. Tento trend asi nebude zachován v roce 2008, avšak na hodnocení je ještě brzy. Loňský rok ukončil období hospodářské konjunktury v SRN a v Rakousku, které jsou našimi největšími obchodními partnery ve dřevařském průmyslu. Snížená investiční a stavební činnost v zemích EU ovlivní výši tržeb hlavně v oborech 20.2 a 20.3. Pokud jde o předpokládanou výši účetní přidané hodnoty docílenou v roce 2007, dochází proti roku 2006 k výraznému navýšení v oboru 20.3 (okna, dveře, tesařská výroba). Souvisí to hlavně s postupným zvyšováním kvality a technické úrovně. Kladem ve vývoji zaměstnanosti v odvětví je, že v roce 2007 zůstala její celková úroveň přibližně stejná jako v roce 2006 a snižování jako v letech předtím nepokračovalo. Ke snížení počtu pracovníků však došlo v pilařské výrobě i ve výrobě aglomerovaných materiálů. Souvisí to hlavně s nasazením výkonnějších zařízení v těchto oborech a potřebou menšího počtu pracovníků obsluhy. Někde si však zmenšení stavu lidí vynucuje momentálně nepříznivá ekonomická situace firem. Základní produkční charakteristiky jsou uvedeny v tabulkách 5.3, 5.4 a 5.5 a v grafu 5.3. Tabulka 5.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20

2000 14 8 24 2 4

715,9 758,7 261,7 703,1 954,3

16 9 27 3 4

188,7 186,1 061,5 454,6 631,7

2002 18 9 27 2 5

069,9 913,3 884,3 779,8 244,5

2003 20 9 30 2 4

517,2 281,9 191,2 857,4 716,1

2004 18 11 32 3 5

889,1 007,1 809,8 622,1 544,3

2005 20 11 35 3 5

369,1 223,7 753,4 629,2 115,9

2006 21 11 40 3 6

2007*

779,8 627,9 755,4 983,5 481,4

22 021,2 11 436,6 48 412,7 6 554,2 8 312,7

55 393,7

60 522,6

63 891,8

67 563,8

71 872,4

76 091,3

84 628,0

96 737,4

x

109,3

105,6

105,7

106,4

105,9

111,2

114,3

meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

82

2001

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Tabulka 5.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2000

2001

2002

2003

OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

2 822,2 2 116,1 6 260,4 723,3 1 612,6

3 2 8 1 1

387,1 179,0 241,9 038,5 641,4

3 686,8 2 333,9 9 291,7 786,2 1 705,1

4 456,5 2 461,2 9 768,5 923,3 1 726,7

13 534,6

16 487,9

17 803,7

19 336,2

21 287,6

22 215,2

24 598,5

37 170,9

x

121,8

108,0

108,6

110,1

104,4

110,7

151,1

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20 meziroční index

2004 4 3 10 1 2

469,8 083,6 625,3 083,9 025,0

2005 4 2 12 1 2

162,2 956,2 016,8 058,2 021,8

2006 4 3 13 1 2

571,2 184,3 377,5 158,7 306,8

2007* 7 4 20 2 3

032,8 236,7 520,9 120,7 259,8

* Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Tabulka 5.5 Počet pracovníků v letech 2000 - 2007 (pracovníci)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


13 5 41 3 8

14 5 46 4 8

13 5 44 3 8

001 152 415 339 372

13 907 4 883 48 302 3 457 7 857

12 4 47 3 7

12 4 47 3 7

11 4 45 3 6

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20 meziroční index

862 756 412 274 920

618 375 558 729 182

374 667 097 779 361

269 764 047 540 464

374 561 857 703 994

2007* 9 3 49 3 6

625 678 200 880 572

73 224

79 462

74 279

78 406

75 278

75 084

72 489

72 955

x

108,5

93,5

105,6

96,0

99,7

96,5

100,6


110

210

%

%

180 105

150 100

120 95

90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

Počet pracovníků OKEČ 20

Tržby za VV a S OKEČ 20

Počet pracovníků ZP

Tržby za VV a S ZP

290 %

250 210 170 130 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Účetní přidaná hodnota OKEČ 20 Účetní přidaná hodnota ZP * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet ÚZEI

Graf 5.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2007

83


Zatímco tržby za prodej VV a S vzrostly ve dřevařském průmyslu v roce 2007 proti roku 2006 o více než 14 %, celkové náklady v porovnání těchto dvou let stagnovaly. Tato skutečnost vyjadřuje snahu výrobců o minimalizaci nákladů, potvrzuje jejich úsilí chovat se v tomto směru velmi hospodárně. Mzdy zaměstnanců se na růstu nákladů podílejí v menší míře; jejich vývoj je ekonomicky proporční, zaměstnavatelé si mzdovou úroveň hlídají. Ke stagnaci nákladů také přispělo, že v roce 2007 nedošlo k takovému zvýšení paliv a energií jako v roce 2005 a 2006. Konkrétní představu o vývoji nákladů poskytují níže uvedené tabulky 5.6 a 5.7. Tabulka 5.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20

2000

2001

24 11 29 3 6

415,4 064,6 068,8 201,5 053,0

2003 25 10 31 3 5

771,8 419,3 648,7 090,7 439,4

2004 24 11 32 3 5

729,3 963,6 826,2 882,8 823,1

2005 26 12 37 3 5

555,0 499,1 960,8 846,1 754,6

2006 28 13 40 4 7

337,4 481,5 708,1 205,1 462,6

2007*

18 10 29 3 5

62 289,1

67 373,9

73 803,3

76 369,9

79 225,0

86 615,6

94 194,7

94 707,0

x

108,2

109,5

103,5

103,7

109,3

108,8

100,5

meziroční index

492,6 510,7 063,2 917,9 389,5

2002

18 314,1 10 229,5 25 538,6 3 174,5 5 032,4

24 11 43 6 8

330,6 886,2 756,2 049,2 684,8


Tabulka 5.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


1 987,7 1 070,4 3 634,2 487,2 970,0

2 155,7 1 142,9 4 116,2 650,9 1 042,0

2 174,4 1 213,1 4 283,6 496,5 1 037,2

2 345,6 1 163,7 4 322,1 527,0 1 020,2

2 271,4 1 287,1 4 742,6 642,0 1 040,1

2 280,0 1 273,1 5 227,6 667,7 1 091,5

2 361,5 1 327,3 6 015,9 756,3 1 228,0

1 917,5 1 186,7 7 390,9 753,4 1 147,9

8 149,5

9 107,7

9 204,8

9 378,6

9 983,2

10 539,9

11 689,0

12 396,4

x

111,8

101,1

101,9

106,4

105,6

110,9

106,1

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20 meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

5.4.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty má od roku 2000 trvale vzestupnou hodnotu, znatelné zvýšení však nastalo až v roce 2007. Tato skutečnost je odrazem toho, že se v roce 2007 proti roku 2006 výrazně zvýšily tržby, stagnoval počet pracovníků i náklady. Zvýšení produktivity nastalo ve všech oborech OKEČ 20; velmi patrné to bylo hlavně v pilařských oborech 20.1 u velkých výrobců (Stora Enso, Franz Mayr-Melnhof, Säge und Hobelwerke GmbH) a u výrobců aglomerovaných desek 20.2. Příznivý vývoj produktivity práce v roce 2007 názorně zobrazuje tabulka 5.8. Tabulka 5.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2007 (tis. Kč/prac.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


203,6 367,6 151,2 220,9 180,8

231,7 405,4 177,0 219,6 200,6

283,6 453,0 209,2 235,5 203,7

320,4 504,1 202,2 267,1 219,8

361,2 660,7 225,6 286,8 275,1

339,2 620,5 255,4 298,9 270,9

401,9 698,2 291,7 312,9 329,8

730,7 1 151,8 417,1 546,6 496,0

184,8

207,5

239,7

246,6

282,8

295,9

339,3

509,5

x

112,3

115,5

102,9

114,7

104,6

114,7

150,2

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20 meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

84


Vývoj podílu osobních nákladů na přidané hodnotě ve dřevařském průmyslu má dlouhodobě (s výjimkou velmi malého zvýšení podílu v letech 2005 a 2006) sestupnou tendenci. V roce 2007 došlo k jejich výraznému snížení proti roku 2006, což znamená, že tempo růstu mezd bylo nižší než tempo zvýšení přidané hodnoty. Podíl nákladů snižují firmy i tím, že zlepšují formy řízení a organizaci práce, snižují režijní náklady, vedou pracovníky k vyššímu využívání pracovní doby aj. Číselné vyjádření poskytuje tabulka 5.9. Tabulka 5.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2007 (-) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*

0,704 0,506 0,581 0,674 0,602

0,636 0,525 0,499 0,627 0,635

0,590 0,520 0,461 0,632 0,608

0,526 0,473 0,442 0,571 0,591

0,508 0,417 0,446 0,592 0,514

0,548 0,431 0,435 0,631 0,540

0,517 0,417 0,450 0,653 0,532

0,273 0,280 0,360 0,355 0,352

0,602

0,552

0,517

0,485

0,469

0,474

0,475

0,333


Grafické vyjádření produktivity práce z účetní přidané hodnoty a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě znázorňuje graf 5.4. Vyplývá z něho, že v produktivitě práce předstihl dřevařský průmysl v roce 2007 výrazně zpracovatelský průmysl (ZP), kdežto v podílu osobních nákladů se držel dřevařský průmysl celé sledované období od roku 2000 výrazně pod ZP. V obou případech je proto dřevařský průmysl v lepší pozici než ZP. 330

110

%

%

280

100 90

230

80 180

70

130

60

80

50 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 20 Produktivita práce z účetní PH ZP

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 20 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

* Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet ÚZEI

Graf 5.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2007

5.5. Zahraniční obchod 5.5.1. Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s dřevařskými výrobky SKP 20 zaznamenal v roce 2007 oproti roku 2006 zvýšení, a to jak ve vývozu, tak i v dovozu. Zvýšený export se týkal především oborů 20.1 a 20.2, k nárůstu došlo také v oboru 20.4. Aktivní saldo dosáhlo hodnoty cca 17,45 mld. Kč a bylo o téměř 2 mld. Kč vyšší než v roce 2006. Úspěšný export dřevařského průmyslu řadí toto odvětví mezi nejlepší v našem zpracovatelského průmyslu. V roce 2007 se dále proti roku 2006 zvýšil vývoz pilařského sektoru (řezivo), což není pozitivní v tom smyslu, že se jedná o produkci s nižší přidanou hodnotou. Je nutno usilovat o vyšší podíl aglomerovaných materiálů a stavebně-truhlářských výrobků v dodávkách do EU resp. ve vývozu do ostatních zemí. Situaci v zahraničním obchodě znázorňuje tabulka 5.10. 85

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 5.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2007 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

SKP 20

2000

2001

2002

2003

2004

2005

9 4 3 2 1

8 4 5 2 1

7 4 5 2 1

8 4 5 2 1

9 5 5 3 2

9 6 5 2 1

478,8 239,9 781,4 823,0 858,5

718,8 835,5 150,6 681,8 747,3

322,5 419,7 237,2 332,4 658,1

212,9 805,9 134,5 455,2 655,9

723,0 852,0 482,4 429,1 050,0

648,3 205,0 633,6 886,2 913,4

2006 10 7 5 3 1

379,7 830,3 844,7 271,7 867,8

2007 12 9 5 4 1

081,2 757,0 966,1 106,3 892,9

22 181,6

23 134,0

20 969,9

22 264,4

26 536,5

26 286,5

29 194,2

33 803,5

x

104,3

90,6

106,2

119,2

99,1

111,1

115,7

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

SKP 20

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2 658,0 4 189,7 1 536,7 455,5 1 017,0

2 427,4 4 565,9 1 536,4 502,2 1 018,8

2 615,0 4 389,0 1 587,8 596,6 1 028,6

2 898,0 4 525,1 1 973,9 711,5 1 120,7

3 4 2 1 1

284,2 908,3 508,2 073,5 242,1

3 676,7 4 931,1 2 341,5 698,7 1 228,4

3 437,4 5 543,4 2 533,5 865,2 1 207,7

4 173,3 6 997,6 2 845,8 898,0 1 434,3

9 856,9

10 050,7

10 217,0

11 229,2

13 016,3

12 876,4

13 587,2

16 349,0

x

102,0

101,7

109,9

115,9

98,9

105,5

120,9

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

SKP 20

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

6 820,8 50,2 2 244,7 2 367,5 841,5

6 291,4 269,6 3 614,2 2 179,6 728,5

4 707,5 30,7 3 649,4 1 735,8 629,5

5 314,9 280,8 3 160,6 1 743,7 535,2

6 438,8 943,7 2 974,2 2 355,6 807,9

5 1 3 2

971,6 273,9 292,1 187,5 685,0

6 942,3 2 286,9 3 311,2 2 406,5 660,1

7 2 3 3

12 324,7

13 083,3

10 752,9

11 035,2

13 520,2

13 410,1

15 607,0

907,9 759,4 120,3 208,3 458,6

17 454,5

Pramen: ČSÚ

5.5.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Český dřevařský průmysl vyváží nejvíce produktů do členských zemí EU, a to především do sousední SRN a Rakouska. Do SRN se dodává hlavně řezivo, výrobky stavebního truhlářství, palety a dřevěné rodinné domy vč. jiných dřevostaveb. V Rakousku je zájem zejména o kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované výrobky a překližky. Celkově do zemí EU vyváží odvětví cca 75 % produkce. SRN a Rakousko jsou na prvních dvou místech v zahraničním obchodu ve dřevařském průmyslu, pokud se jedná o vývoz i dovoz. Vlastní teritoriální rozdělení zahraničního obchodu dřevařského průmyslu ukazuje graf 5.5.

86

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Vývozní teritoria v roce 2007

Polsko 4% Slovensko 9%

USA 3%

Maďarsko 2% Nizozemí 2% Ostatní 25 %

Itálie 9% Rakousko 14 % Německo 32 % Dovozní teritoria v roce 2007

Německo 30 % Ostatní 21 % Maďarsko 2% Nizozemí 2% Rusko 4%

Rakousko 16 %

Čína 5%

Polsko 9%

Slovensko 11 %

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet ÚZEI

Graf 5.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2007 - SKP 20

5.6. Investice Investice, vkládané do dřevařského průmyslu v minulém období, zcela nepokrývaly potřeby odvětví. Byly spíše v rozsahu udržovacích investic. Z toho důvodu je odvětví celkově podinvestováno. V období let 1997 až 2000 činily investice v průměru 2,5 mld. Kč ročně. Po částečném zvýšení investic v roce 2001 dochází v roce 2002 opět k poklesu, s nárůstem od roku 2003. Subjekty více investovaly hlavně do strojů a zařízení, což představuje posílení produktivní techniky a technologie. I tak zůstává poměrně vysoká zastaralost strojních investic, zejména v pilařském oboru. Zahraniční investice se v delším časovém období v průměru podílejí na celkových investicích okolo 40 %. 5.6.1. Přímé zahraniční investice Zahraniční investice mají na rozvoj odvětví příznivý dopad. Zahraniční investor přináší do výrobních kapacit moderní strojní zařízení s většinou strojů z kategorie High-Tech, má kvalitní a zkušený management řízení a zavedené dodavatelské a odbytové trhy (marketing). Investiční aktivita byla v minulých letech podpořena uplatněním investičních pobídek hlavně v oborech 20.1 (pilařská výroba) a 20.2 (aglomerované materiály). Podle tabulky 5.11 a grafu 5.6 je možno si udělat představu o vývoji přímých zahraničních investic do dřevařského průmyslu za léta 2000 až 2006.

87

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 5.11 Přímé zahraniční investice OKEČ 20 (v mil. CZK)

k 1.12.2000

Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí

4 023,1 11,4

k 1.12.2001

k 1.12.2002

k 1.12.2003

5 648,2 8,1

5 386,2 17,4

6 620,3 538,7

k 1.12.2004 k 31.12.2005 9 683,6 624,7

8 800,2 601,7

k 1.12.2006 10 613,2 15,3

Pramen: ČNB

6 000

290 %

%

240

4 000

190 2 000

140 0

90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

2000 2001 2002

2003 2004 2005

2006

Přímé zahraniční investice OKEČ 20

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 20

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 5.6 Tuzemské a zahraniční investice

5.7. Shrnutí a perspektivy odvětví Český dřevařský průmysl je schopen produkovat konkurenceschopné výrobky ve všech svých oborech. Má dobré předpoklady k dalšímu rozvoji a zvyšování objemu a kvality výroby, a to i v kategoriích sofistikovaných výrobků. Zvyšuje se podíl dřevařských výrobků s označením jakosti a pokračuje provádění certifikace spotřebitelského řetězce dřevařských výrobků dle systému PEFC a FCI. Dopad nové chemické legislativy REACH bude na odvětví, z hlediska pokrývání zvýšených nákladů, poměrně velmi malý. Byla provedena aproximace legislativy EU do českého právního řádu, důsledně jsou respektovány příslušné zákony a směrnice EU i na ochranu životního prostředí (IPPC), včetně problematiky odpadů. ČR zaostává ve využívání dřeva v ekonomice za vyspělými zeměmi EU resp. za USA a Kanadou. V nastávajícím období půjde o podstatné rozšíření dřeva a výrobků z něho v příslušných oblastech ekonomiky, výrazné zvýšení výstavby dřevěných rodinných domků a jiných staveb ze dřeva, dosažení vyšší konkurence vůči stavbám z klasických stavebních materiálů. V tomto směru by měla pomoci i realizovaná architektonicko - konstrukční soutěž „Dřevěný dům“, ve které proběhl již druhý ročník a byly vyhlášeny výsledky soutěže. Byly posuzovány návrhy ve dvou kategoriích - nízkoenergetický rodinný dům a nízkoenergetický bytový dům. Praktickým výsledkem by mělo být dosažení většího zájmu projektantů, stavebníků, jakož i vlastních uživatelů o výstavbu dřevěných domů v ČR. Oprávněné naděje jsou vkládány do dalšího rozšiřování činnosti tzv. klastrů. Řada dřevařských klastrů v různých krajích ČR již byla založena, výhledově by měla být v těchto klastrech přínosem i účast zahraničních subjektů. Perspektiva dalšího rozvoje dřevařského průmyslu je na základě členství ČR v EU velmi dobrá. Klíčovou otázkou bude udržení resp. zvýšení konkurenceschopnosti našich výrobců. V odvětví je nutné pokračovat v zavádění nejnovějších technik a technologií a v uplatňování moderních metod řízení. Důležité bude soustřeďování výrob do větších celků, kde jsou lepší předpoklady k dosažení vysoké produktivity práce a k produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Čeští výrobci v rámci dřevařského průmyslu jsou kvalitou i cenou žádanými dodavateli svých výrobků nejen na tuzemský trh, ale i na trhy ostatních zemí v EU i jinde ve světě. Příznivé předpoklady existují i v oblasti posílení spolupráce ve vědě a výzkumu se zahraničními partnerskými organizacemi a podniky. Důležité pro uskutečnění uvedených záměrů však bude překonání současné ekonomické krize ve světě.

88

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD

Recommend Documents