ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD

5. Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku – OKEČ 20

5.1. Charakteristika odvětví V České republice má dřevařský průmysl dlouholetou tradici. Jeho výrobky nacházejí uplatnění především ve stavebnictví (zejména při bytové výstavbě), v nábytkářském průmyslu, v zemědělství, v automobilovém průmyslu, na železnici, ale také ve výrobě hudebních nástrojů, hraček, sportovních potřeb atd. Nespornou výhodou tohoto odvětví je trvale obnovitelná surovinová základna domácího původu, t.j. dřevní hmota. Ta je těžena z lesních porostů, rozprostírajících se zhruba na 2,6 mil. ha lesní plochy, což představuje přes 32 % plochy celé republiky. Těžba dřeva v roce 2004 činila 15,6 mil. m3. Pozitivní je skutečnost, že se asi o 12 % nedotěžuje roční přírůstek dřevní hmoty v lesích, takže se zásoby dřeva trvale zvyšují. Přírůst dřeva v lesích České republiky je trvalý a převyšuje těžbu již od sedmdesátých let. ČR se intenzitou produkce dříví na 1 obyvatele ve výši cca 1,4 m3 a 5,9 m3 na 1 ha lesní půdy řadí v Evropě na přední místo. Je žádoucí, aby dřevní hmota byla ve výrazně větším množství než dosud zpracovávána v ČR. V roce 2004 bylo z celkově vyrobené kulatiny, jako rozhodující suroviny pro dřevařský průmysl, vyvezeno 23 %. V letech 1995 až 2002 to bylo pouze v rozsahu 11 % až 20 %, takže se jedná o negativní tendenci. Řeziva bylo v roce 2004 vyvezeno 41 %, což je opět značné množství. Podle platné oborové klasifikace ekonomických činností se odvětví OKEČ 20 „Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku“ dále třídí do pěti pododdílů: 20.1 – Výroba pilařská a impregnace dřeva, 20.2 – Výrobu dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků, ● 20.3 – Výroba stavebně truhlářská a tesařská, ● 20.4 – Výroba dřevěných obalů, ● 20.5 – Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku. ● ●

Pilařská výroba je typickým představitelem prvovýrobního zpracovatele s největší spotřebou dřevní hmoty. Hlavním produktem je řezivo (hranoly, pražce, účelové přířezy aj.). Odřezky, hobliny, štěpky, piliny aj. jsou cennou surovinou pro obor aglomerované výroby a v určitém rozsahu se používají jako palivo pro výrobu elektrické energie a tepla v elektrárnách. Pilařská výroba je charakteristická nadbytečnými kapacitami, které lze odhadnout na cca 20 procent. Celková zastaralost pil, protože moderní pily jsou v organizacích budovaných v posledních zhruba 10 letech, snižuje kvalitu produkce a produktivitu práce. Protože tuzemská výroba dřevozpracujících strojů stále nedosahuje úrovně odpovídající evropské špičce, nejvýkonnější strojní zařízení je nutno dovážet ze zahraničí. Pilařská výroba se na celkovém dřevařském průmyslu podílela v roce 2004 v ukazateli tržby za prodej výrobků a služeb 31 %. Ve vyspělých zemích EU je tento podíl přibližně poloviční, nebo se jedná o výrobky s nízkým podílem přidané hodnoty, jejichž produkce je potlačována. Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků zahrnuje zejména výrobu překližek a laovek, dýh, cementotřískových desek, dřevotřískových (DTD) a dřevovláknitých (DVD) desek, včet109

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

ně středně tvrdých tzv. medium density fibre board (MDF) desek atd. Stav technické úrovně není na evropské špičce, kterou představují SRN, Rakousko a severské země (Finsko, Švédsko). Výrobní sortiment, který je v této skupině nabízen, je neúplný a chybí v něm výroba desek s orientovanou třískou, tzv. OSB desek. Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb se tato skupina podílí 15 % z celé dřevozpracující výroby, což je málo, nebo se jedná o obor s vysokou přidanou hodnotou výroby. Výroba stavebně truhlářská a tesařská je nejvíce diversifikovaná. Jedná se o výrobu oken, dveří, zárubní, parket, prvků pro montované stavby apod. Tuto výrobu zabezpečují, vedle několika větších společností, tisíce malých firem (cca 45 tisíc), které ji často kombinují s výrobou nábytku na zakázku, v malých sériích apod. Velmi důležité místo zde má výroba dřevostaveb (zejména dřevěné montované domy a domky). Tyto je nutno produkčně výrazně posílit, též s ohledem na nutnost zvýšit podíl dřeva v ekonomice ČR. Na celkových tržbách za prodej výrobků a služeb za odvětví se obor podílí 42 %. Výroba dřevěných obalů zahrnuje výrobu dřevěných beden, přepravních skříní, palet, sudů, kádí, atd., které slouží pro řadu průmyslových odvětví. Naposledy evidovaný počet 856 výrobců obalů znamená, že výroba je méně rozsáhlá a tržby za dřevěné obaly, včetně palet, v roce 2004 dosáhly 3,75 mld. Kč ročně, což představuje 5% podíl na dřevozpracujícím průmyslu. Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku, obsahuje především výrobu dřevěných nástrojů, obrub, násad, stolního a kuchyňského náčiní ze dřeva, intarzovaného a inkrustovaného dřeva a dalších výrobků ze dřeva. Další podskupinu tvoří výrobky z přírodního korku, z aglomerovaného korku, výrobky z travin a proutí, rohože, košíkářské zboží aj. Většinou se jedná o malé a střední podniky, jejichž výroba však není zdaleka zanedbatelná. Tato skupina ostatních výrobků ze dřeva a korku vykazuje roční tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb ve výši přes 4,7 mld. Kč a na celkových tržbách dřevařského průmyslu se podílí 7 %. 20.5 Vvýroba ost., z korku proutí a slámy 7% 20.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 31 %

20.4 Výroba dřevěných obalů 5%

20.2 Výroba aglomerovaných výrobků a ost. 15 %

20.3 Výroba stavebně truhlářská, tesařská 42 %

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 5.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004

5.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Dřevařský průmysl zatím nezaznamenal v uplynulých letech strukturální posun výroby, který by česká ekonomika potřebovala. Jedná se především o provedení takových změn ve výrobě, které subjektům umožní zvýšit produkci. Jde hlavně výrobu výrobků s vyšší přidanou a užitnou hodnotou, především pak produkty vysoce konkurenceschopné. Významné místo ve vazbě na dřevařský průmysl má stavebnictví. Produkty z dřevařské výroby s takovou škálou použitelnosti, aby byly pro sektor stavebnictví zajímavější než dosavadní silikátové produkty, zatím nejsou v potřebném množství a sortimentu vyráběny. Nutnost prosadit v ekonomice českého státu vyšší využívání výrobků z tuzemských surovin, zejména ze dřeva a výrobků ze dřeva, je zřejmá. Je nutno však respektovat i faktor času. Realizace by neměla být příliš dlouhá, abychom zamezili prohlubování propasti za zeměmi, jako jsou SRN, Rakousko, Švédsko nebo Finsko. Vyšším využíváním dřevařských výrobků v tuzemské ekonomice bude také možno čelit mnohdy neefektivním vývozům, což platí především o výrobcích s nízkou přidanou hodnotou. Dřevo je tuzemská suro110


vina, které máme dostatek, výrobky z ní jsou plně ekologické, odpovídají všem environmentálním zásadám, většinou (kromě aglomerovaných desek) jsou také při zpracování nenáročné na energii. Ve srovnání s rokem 2003 došlo k celkovému zhoršení skladby jednotlivých oborů. Výroba pilařská a impregnace dřeva zvýšila podíl na celku o 4 %, zatímco produkce aglomerovaných a ostatních výrobků zůstala stejná. Výroba stavebně truhlářských a tesařských výrobků poklesla o 4 %, výroba dřevěných obalů se zvýšila o 1 % a výroba posledního oboru se o 1 % snížila. Jedná se o nepříznivý vývoj, především ve všech hlavních oborech, tj. 20.1 až 20.3. Odvětví dřevařského průmyslu se podílelo ve vybraných ukazatelích na celkových údajích za zpracovatelský průmysl takto: ●

tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb (b.c.) – 3,1 %; ● průměrný počet pracovníků – 5,8 %; ● výkony vč. obchodní marže – 3,1 %; ● účetní přidaná hodnota – 3,4 %.

5.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Dřevařský průmysl je situován hlavně do mikropodniků, malých a středních podniků. Počet velkých podniků je poměrně malý, kategorie podniků s počtem osob 1000 a více již není zastoupena vůbec. V mikropodnicích a malých podnicích je zastoupeno cca 70 % pracovníků odvětví. Jejich význam je značný zejména ve venkovských a odlehlých oblastech, kde jsou minimální možnosti zaměstnanosti. Nevýhodou podniků o nízkém počtu zaměstnanců je malá efektivnost, nízká produktivita a často také problémy s kvalitou, což je dáno nedokonalým strojním vybavením. Podniky rychle vznikají, protože ke svému „rozběhu“ potřebují malý vstupní kapitál, ale také rychle zanikají, nebo jejich stabilita je nízká. Pro zdravý vývoj odvětví je žádoucí, aby se v příštích letech posílily kategorie hlavně středně velkých a velkých podniků. Středně velké podniky jsou operativní, mají dobrou přizpůsobivost na novou situaci, kterou jsou schopny poměrně rychle řešit. Velké podniky jsou především v kategorii pilařské výroby (OKEČ 20.1), často i za účasti zahraničního vedení a kapitálu (hlavně se jedná o Rakousko a SRN). Tyto velké podniky jsou „tahouny“ oboru, mají rozhodující podíl na všech hlavních ukazatelích (tržby, účetní přidaná hodnota, produktivita, efektivnost aj.). Situaci za rok 2003 názorně vystihuje tabulka 5.1 a graf 5.2. Tabulka 5.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin – OKEČ 20 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej V a S v b. c. Účetní přidaná hodnota v b. c. Počet zaměstnaných osob

0–9

10 – 49

18 392,1 6 374,2 40 577,0

14 228,3 4 601,1 18 515,0

50 – 249

250 – 999

15 119,4 4 063,4 12 574,0 6

19 824,0 4 297,5 741,0

Více než 1000 0,0 0,0 0,0

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Český dřevařský průmysl by měl ve své struktuře rychle reagovat na situaci, která je v tomto odvětví v sousedních zemích, našich největších partnerů a současně konkurentů, Rakousku a SRN. Tyto země mají z hlediska surovinových možností přibližně stejné výchozí podmínky jako ČR, na zhruba stejné úrovni jsou i kvalifikace a schopnosti pracovní síly. Rakousko a SRN však disponují výrazně lepším technickým vybavením, což je rozhodující hlavně v oborech pilařské výroby a výroby aglomerovaných materiálů. Činnost organizací ovlivňuje výrazným způsobem také kvalita managementu, který je na nejvyšší úrovni zejména ve velkých podnicích se zahraniční účastí. V nich je také možno nejlépe aplikovat výsledky technického rozvoje, vědy a techniky ve výrobě.

111

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 60 %

50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249

250 - 999

Účetní přidaná hodnota

více než 1000

Počet zaměstnaných osob


Graf 5.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2003

5.4. Regionální struktura odvětví S dřevařským průmyslem je možno se setkat ve všech regionech (okresech, krajích). Lze říci, že je to jedno z odvětví, které nejlépe dotváří možnosti zaměstnanosti i pro ženy a zdravotně postižené občany, hlavně v oborech výroby dřevěných obalů a výroby jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku (např. výroba kuchyňského náčiní pro domácnost, násady k rýčům, lopatám, jednoduché žebříky aj.). Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

0

10

20 %

30

0

5

10

15

20

0

%


Graf 5.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2003

112

5

10

%

15

20


Těžiště odvětví dřevařského průmyslu je hlavně v krajích Vysočina (tržby za VV a S = 22 %, zaměstnanci = 17 %), v Plzeňském (11 % resp. 8 %) a Jihočeském kraji (10 % resp. 10 %). Jsou to kraje, kde je místně dostatek dřevní hmoty, takže se jedná o logickou příčinnou souvztažnost. V kraji Vysočina se nachází většina z gigantů odvětví, jimiž jsou Stora Enso Timber, s.r.o. ve Ždírci nad Doubravou v pilařském průmyslu, dále KRONOSPAN CR, s.r.o. v Jihlavě a Dřevozpracující družstvo Lukavec v Lukavci u Pelhřimova v oblasti aglomerovaných materiálů. Velmi dobré možnosti, dosud však plně nevyužívané, má dřevařský průmysl v Moravskoslezském kraji. Doufejme, že signálem k potřebnému rozmachu tohoto odvětví v kraji bude zahájená výroba v nové kapacitě na výrobu řeziva rakouské firmy Franz Mayr–Melnhof Säge und Hobelwerke GmbH v Paskově. Pozitivně lze hodnotit i vazbu na celulózku v Paskově, kam budou dodávány odpady z pilařské výroby. Další možnosti rozvoje má před sebou i výroba dřevostaveb (dřevěné domy a domky) v RD Rýmařov, s.r.o. Jedná se o obor, u kterého je zájem na urychleném a úspěšném rozvoji. Dosavadní podíl dřevostaveb v ČR na celkové výstavbě je naprosto nedostatečný (1 až 2 %) a nesnese srovnání se sousedními zeměmi, kde se tento podíl pohybuje mezi 10 až 15 %. Úspěšně probíhá vývoz dřevodomů do SRN, exportu do Rakouska brání ochrana trhu. Situaci v jednotlivých krajích, z hlediska jejich podílů na produkčních ukazatelích dřevařského průmyslu v roce 2003, představuje graf 5.3.

5.5. Hlavní ekonomické ukazatele 5.5.1. Cenový vývoj Jako stabilizovaný je možno hodnotit vývoj cen v odvětví dřevařského průmyslu za léta 2000 až 2004. Platí to hlavně o oboru pilařském (20.1), kde měly ceny v roce 2004 ještě tendenci mírného poklesu proti roku 2003. Cenový vývoj významně neovlivnila ani tak závažná skutečnost, že od druhého pololetí 2004 docházelo k potížím se zásobováním surovinou v celé řadě podniků (především malých a středních). Situaci ovlivnily hlavně události kolem managementu a uzavřených dodavatelsko–odběratelských smluv ve státním podniku Lesy České republiky, Hradec Králové. Na základě intenzivních jednání však již nyní zásobovací potíže ustupují. V ostatních oborech došlo k téměř 20% zvýšení cen u aglomerovaných materiálů. Téměř 5% pokles naopak zaznamenal obor výroby dřevěných obalů. Tabulka 5.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000–2004 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

SKP 20.1 SKP 20.2 SKP 20.3 SKP 20.4 SKP 20.5

99,0 101,4 98,3 100,2 103,0

101,5 91,9 105,3 103,9 106,5

99,5 100,8 100,6 99,7 106,5

99,0 119,0 101,3 95,5 102,0

99,8

101,5

100,9

103,1

SKP 20


5.5.2. Základní produkční charakteristiky Dynamika tržeb nemá uspokojivý vývoj. Meziroční index má od roku 2001 trvale sestupnou tendenci. Přitom ekonomika ČR má v přijímání dřevařských výrobků obrovské rezervy a mezery, které se daří jen pomalu vyplňovat. Platí to hlavně o stavebnictví, které stále raději přijímá klasické silikátové výrobky, vyráběné náročnou tzv. „mokrou“ cestou (cihly, tvárnice aj.). Náročnost představuje hlavně energetická stránka (elektřina, plyn), spotřeba vody, ohrožování životního prostředí, prašnost. Přitom výrobky ze 113


dřeva jsou svým charakterem lidem vesměs příjemné, mechanickými a fyzikálními vlastnostmi odpovídají svému poslání, jsou zdravotně a ekologicky nezávadné. Až se podaří překonat dosavadní zakořeněné bariéry, že dřevo „méně vydrží“, mohlo by dojít k průlomu v používání výrobků na bázi dřeva a ke zvýšení tržeb. Jednotlivé obory se podílely na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách následovně: ●

Výroba pilařská a impregnace dřeva – 30,8 % (nárůst o 3,5 % oproti roku 2003); Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků – 14,7 % (pokles o 0,7 %); ● Výroba stavebně truhlářská a tesařská (výroba oken, dveří, zárubní, dřevěných staveb, jejich prvků, lepených a ohýbaných konstrukcí) – 42,1 % (pokles o 3,1 %); ● Výroba dřevěných obalů – 5,5 % (nárůst o 1,1 %); ● Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku – 6,9 % (pokles o 0,8 %). ●

Pokud se jedná o objemy vývozů (dle SKP), došlo k jejich zvýšení v roce 2004 proti roku 2003 o více než 4 mld. Kč (b.c.). Skladba vývozu však není uspokojivá, nebo hlavní část vývozu tvoří kulatina resp. řezivo, tj. výrobky s nízkou přidanou hodnotou. U vývozu v oborech, kde by to bylo žádoucí, došlo pouze k mírnému nárůstu, např. v aglomerovaných materiálech. Zahraniční trh s dřevotřískovými a dřevovláknitými deskami je velmi silný. Určité naděje je možno vkládat až do vývozu desek OSB (desky s orientovanou třískou) po najetí kapacity v Jihlavě (v roce 2006). Situaci v tržbách představuje tabulka 5.3. Tabulka 5.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*

OKEČ 20.1 OKEČ 20.2 OKEČ 20.3 OKEČ 20.4 OKEČ 20.5

14 715,9 8 758,7 24 261,7 2 703,1 4 954,3

16 188,7 9 186,1 27 061,5 3 454,6 4 631,7

18 069,9 9 913,3 27 884,3 2 779,8 5 244,5

20 517,2 9 281,9 30 191,2 2 857,4 4 716,1

21 090,6 10 072,8 28 775,0 3 751,2 4 748,5

OKEČ 20

55 393,7

60 522,6

63 891,8

67 563,8

68 438,1

x 100,0

109,3 109,3

105,6 115,3

105,7 122,0

101,3 123,5

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) (mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


14 715,9 8 758,7 24 261,7 2 703,1 4 954,3

16 668,3 9 143,1 27 815,3 3 531,8 4 509,2

19 326,4 10 442,9 28 642,1 2 938,6 4 985,0

21 760,0 9 868,5 30 638,2 3 000,0 4 228,2

22 278,3 10 211,2 29 002,2 3 968,4 4 153,7

OKEČ 20

55 393,7

61 667,7

66 335,0

69 494,9

69 613,8

x 100,0

111,3 111,3

107,6 119,8

104,8 125,5

100,2 125,7

meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)

* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Ukazatel účetní přidané hodnoty (b.c.), vyjádřený meziročním indexem, dosáhl v roce 2004 po předchozí stagnaci mírného růstu. O tuto skutečnost se zasadily, kromě oboru stavebního truhlářství a tesařství, všechny zbývající obory. Nejde však o uspokojivé zvýšení, o kterém by bylo možno hovořit teprve při nárůstu indexu v úrovni minimálně 8 až 10 procent. Ukazatel produktivity práce z přidané hodnoty patří ve dřevařském průmyslu mezi nejnižší ve zpracovatelském průmyslu. Situaci v ukazateli účetní přidané hodnota, z pohledu běžných i stálých cen, představuje tabulka 5.4. Tabulka 5.5, o vývoji počtu zaměstnaných osob od roku 2000, vyjadřuje nepříjemnou skutečnost téměř třítisícového poklesu v roce 2004 oproti roku 2003. Na snížení se výrazně podílel pilařský obor (viz uváděné předchozí potíže se surovinou v roce 2004). Překvapivě pak i obor 20.5, a to téměř tisícovkou pracovníků. 114

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Tabulka 5.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


2 822,2 2 116,1 6 260,4 723,3 1 612,6

3 387,1 2 179,0 8 241,9 1 038,5 1 641,4

3 686,8 2 333,9 9 291,7 786,2 1 705,1

4 456,5 2 461,2 9 768,5 923,3 1 726,7

5 327,5 2 882,5 9 726,5 1 383,4 1 987,1

13 534,6

16 487,9

17 803,7

19 336,2

21 307,0

x 100,0

121,8 121,8

108,0 131,5

108,6 142,9

110,2 157,4

OKEČ 20 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) (mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


2 822,2 2 116,1 6 260,4 723,3 1 612,6

3 714,9 2 031,3 8 863,6 1 117,6 1 494,0

3 915,5 2 275,5 9 212,2 910,7 1 274,8

3 517,8 2 405,7 9 203,0 978,4 1 065,1

3 712,4 2 191,1 9 134,2 1 476,3 1 265,4

13 534,6

17 221,4

17 588,7

17 170,0

17 779,4

x 100,0

127,2 127,2

102, 130,0

1 97,6 126,9

103,5 131,4

OKEČ 20 meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)


Tabulka 5.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000–2004

(osoby)

2000

2001

2002

2003

2004*


13 862 5 756 41 412 3 274 8 920

14 618 5 375 46 558 4 729 8 182

13 001 5 152 44 415 3 339 8 372

13 907 4 883 48 302 3 457 7 857

13 257 4 844 47 393 3 221 6 910

OKEČ 20

73 224

79 462

74 279

78 406

75 625

x 100,0

108,5 108,5

93,5 101,4

105,6 107,1

96,5 103,3

meziroční index kumulovaný index * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Období let 2000 až 2004 v produkčních ukazatelích dřevařského průmyslu ve srovnání se zpracovatelským průmyslem ukazuje graf 4. Zachycuje trvalou tendenci poklesu pracovníků ve zpracovatelském průmyslu od roku 2001 a skokové zvyšování a snižování počtu zaměstnaných osob ve dřevařském průmyslu. Tabulka 5.6 ukazuje, že za roky 2000 až 2004 se zvýšily náklady celkem o 32 %. Náklady se kromě oboru 20.3 zvýšily ve všech oborech. Osobní náklady vzrostly od roku 2000 o téměř 19 %, meziroční růst má však od roku 2002 velmi nízké tempo. Jelikož podstatnou složkou osobních nákladů jsou mzdy, je možno z vývoje usuzovat, že se jejich růst daří držet v přijatelných mezích.

115

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 110

140

%

%

130

105

120 110

100

100

95

90

2000

2001

2002

2003

2004*

2000

2001

2002

2003

Počet zaměstnaných osob OKEČ 20

Tržby za VV a S OKEČ 20

Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S ZP

150 %

130

110

90 2000

2001

2002

2003

2004*

Účetní přidaná hodnota OKEČ 20 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 5.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000–2004 Tabulka 5.6 Náklady celkem v b. c. v letech 2000-2004

(mil. Kč) b. c. OKEČ 20.1 OKEČ 20.2 OKEČ 20.3 OKEČ 20.4 OKEČ 20.5 OKEČ 20 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

116

2000

2001

2002

2003

2004*

18 314,1 10 229,5 25 538,6 2 3 174,5 5 032,4

18 492,6 10 510,7 9 063,2 3 917,9 5 389,5

24 415,4 11 064,6 29 068,8 3 201,5 6 053,0

25 771,8 10 419,3 31 648,7 3 090,7 5 439,4

27 782,5 10 912,5 30 502,8 6 516,3 6 721,2

62 289,1

67 373,9

73 803,3

76 369,9

82 435,3

x 100,0

108,2 108,2

109,5 118,5

103,5 122,6

107,9 132,3

2004*

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Tabulka 5.7 Osobní náklady v b. c. v letech 2000-2004

(mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


1 987,7 1 070,4 3 634,2 487,2 970,0

2 155,7 1 142,9 4 116,2 650,9 1 042,0

2 174,4 1 213,1 4 283,6 496,5 1 037,2

2 345,6 1 163,7 4 322,1 527,0 1 020,2

2 492,3 1 219,5 4 065,6 824,5 1 073,5

OKEČ 20

8 149,5

9 107,7

9 204,8

9 378,6

9 675,4

x 100,0

111,8 111,8

101,1 112,9

101,9 115,1

103,2 118,7

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

5.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Dřevařský průmysl, přestože je z hlediska množství organizací založen na mikro až středně velkých organizacích, dosahuje překvapivě slušných nárůstů v ukazateli produktivity práce z účetní přidané hodnoty. Pokud se jedná o porovnání s celým zpracovatelským průmyslem, je na necelých 58 % a řadí se přibližně do poloviny mezi odvětvími zpracovatelského průmyslu. Je potěšitelné, že produktivita v roce 2004 proti roku 2003 výrazně vzrostla v oborech 20.1 a 20.2, které jsou nosnými obory odvětví. V pilařské výrobě se produktivita zvýšila po uvedení kapacity na výrobu konstrukčních trámů a lamelových nosníků do provozu. Vysoký růst byl dosažen ve výrobě dřevěných obalů, avšak tento obor má nízkou váhu na celém odvětví a není podstatný. Pokud se jedná o vzájemný perspektivní vztah produktivity práce a osobních nákladů, je možno ho považovat za „zajímavý“ především v organizacích s účastí zahraničního kapitálu. V mikro a v malých organizacích nelze nic převratného očekávat. Konkrétní údaje k této problematice poskytuje tabulka 5.8. Tabulka 5.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech 2000–2004 (tis. Kč./pracovníka) b. c.

2000

2001

2002

203,6 367,6 151,2 220,9 180,8

231,7 405,4 177,0 219,6 200,6

OKEČ 20

184,8

207,5

239,7

246,6

281,7

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

x 100,0

112,3 112,3

115,5 129,7

102,9 133,4

114,2 152,4

2000

2001


203,6 367,6 151,2 220,9 180,8

254,1 377,9 190,4 236,3 182,6

OKEČ 20

184,8

meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)

x 100,0

2002

320,4 504,1 202,2 267,1 219,8

2004*


(tis. Kč/pracovníka) s. c.

283,6 453,0 209,2 235,5 203,7

2003

2003

401,9 595,1 205,2 429,5 287,5

2004*

301,2 441,7 207,4 272,7 152,3

253,0 492,7 190,5 283,0 135,6

280,0 452,3 192,7 458,3 183,1

216,7

236,8

219,0

235,1

117,3 117,3

109,3 128,1

92,5 118,5

107,4 127,2


Tabulka 5.9 – podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě má od roku 2000 trvale sestupnou tendenci, což hovoří o „zdravém“ vývoji z pohledu tohoto ukazatele. Na tom nic nemění ani určitý nárůst v oboru 20.4. Porovnáme-li stav se zpracovatelským průmyslem jako celek, je odvětví asi na 75 % vůči ZP. 117

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 5.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 2000 – 2004

(–)

2000

2001

2002

2003

2004*


0,704 0,506 0,581 0,674 0,602

0,636 0,525 0,499 0,627 0,635

0,590 0,520 0,461 0,632 0,608

0,526 0,473 0,442 0,571 0,591

0,468 0,423 0,418 0,596 0,540

OKEČ 20

0,602

0,552

0,517

0,485

0,454

* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

110

140 %

%

100 120 90 100

80 70

80 2000

2001

2002

2003

2004*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 20 Produktivita práce z účetní PH ZP

2000

2001

2002

2003

2004*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 20 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 5.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000–2004

V odvětví dřevařského průmyslu bylo v roce 2000 až 2004 realizováno celkem 31 likvidací, které postihlo 1099 pracovníků, z čehož v roce 2004 to bylo 5 organizací s 209 pracovníky. Pokud se jedná o konkursy, bylo jich v letech 2000 – 2004 celkem 135 a týkaly se 5 925 pracovníků (v roce 2004 = 6 konkursů a 119 pracovníků).

5.6. Zahraniční obchod 5.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Dřevařský průmysl vykázal v zahraničním obchodě i v roce 2004 úspěšné výsledky a navázal tak na pozitivní vývoj uplynulých let. Vývoz z odvětví vysoce převýšil dovoz, takže dosažené saldo téměř 13,5 mld. Kč je významným příspěvkem do bilance zahraničního obchodu státu. Dlouhodobým úkolem odvětví je však zlepšení skladby vývozových položek, nebo export se odehrává v nezdravě vysoké míře v položkách kulatina resp. řezivo, tj. ve výrobcích s nízkou přidanou hodnotou. Vývoz v oboru, kde by byl velmi žádoucí (např. v aglomerovaných materiálech), byl v roce 2004 proti roku 2003 jen mírně navýšen. Zahraniční trh s dřevotřískovými a dřevovláknitými deskami je velmi silný, konkurence je obrovská. V oblasti dovozu je po celé období od roku 2000 nejsilnější obor 20.2 – aglomerované materiály. Problematiku zahraničního obchodu z číselného pohledu blíže představuje tabulka 5.10.

118

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Tabulka 5.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 2000–2004

Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004


9 478,8 4 239,9 3 781,4 2 823,0 1 858,5

8 718,8 4 835,5 5 150,6 2 681,8 1 747,3

7 322,5 4 419,7 5 237,2 2 332,4 1 658,1

8 212,9 4 805,9 5 134,5 2 455,2 1 655,9

9 676,7 5 871,5 5 332,1 3 429,5 2 041,3

22 181,6

23 134,0

20 969,9

22 264,4

26 351,1

x

104,3

90,6

106,2

118,4

SKP 20 meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004


2 658,0 4 189,7 1 536,7 455,5 1 017,0

2 427,4 4 565,9 1 536,4 502,2 1 018,8

2 615,0 4 389,0 1 587,8 596,6 1 028,6

2 898,0 4 525,1 1 973,9 711,5 1 120,7

3 198,6 4 916,7 2 468,4 1 076,8 1 246,6

SKP 20

9 856,9

10 050,7

10 217,0

11 229,2

12 907,1

x

102,0

101,7

109,9

114,9

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004


6 820,8 50,2 2 244,7 2 367,5 841,5

6 291,4 269,6 3 614,2 2 179,6 728,5

4 707,5 30,7 3 649,4 1 735,8 629,5

5 314,9 280,8 3 160,6 1 743,7 535,2

6 478,1 954,8 2 863,7 2 352,7 794,7

12 324,7

13 083,3

10 752,9

11 035,2

13 444,0

SKP 20 Pramen: ČSÚ

5.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Pro dřevařský průmysl jsou rozhodující trhy zemí EU. Z těchto pak hlavně SRN a Rakousko. Vývozová skladba zahrnuje položky, jako jsou zejména řezivo, výrobky stavebního truhlářství, palety, aglomerované výrobky. Významnou položkou do SRN jsou také dřevostavby z RD Rýmařov, s.r.o. Právě SRN a Rakousko jsou nejsilnějšími zeměmi z pohledu dovozců a jejich podíl na celkovém importu těchto komodit tvoří 40 % (dále v pořadí Polsko = 11 %, Slovensko = 10 %). Konkrétní a podrobnou představu o teritoriálním rozdělení zahraničního obchodu poskytuje graf 5.6.

119

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2004

Ostatní 17 %

Ma arsko 3% USA 4%

Rumunsko 3% Polsko 3%

Slovensko 6% Itálie 8% Rakousko 16 %

Německo 40 % Dovozní teritoria v roce 2004 Německo 28 %

Rakousko 12 %

Ostatní 24 %

Polsko 11% Slovensko 10 %

Rusko 4%

Itálie 4%

Čína 3% Nizozemsko 4%


Graf 5.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2004 – SKP 20

5.6.3. Tuzemská spotřeba Ukazatel tuzemská spotřeba výrobků dřevařského průmyslu byl vypočítán změnou metody výpočtu, proto nelze provést srovnání s uplynulým obdobím. Situaci v této oblasti vyjadřuje tabulka 5.11. Tabulka 5.11 Tuzemská spotřeba v b. c. výrobků SKP 20 v letech 2000–2004

(mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002


11 926,5 5 972,4 4 987,0 2 825,5 3 048,6

10 940,4 8 662,0 6 159,8 2 762,1 2 647,8

SKP 20

28 759,9 x 100,0

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

2003

2004

10 471,6 7 810,7 8 375,5 2 716,2 2 530,8

9 531,5 8 051,7 7 308,1 3 177,3 2 398,4

8 621,4 6 799,0 7 008,1 4 039,1 2 127,8

31 172,2

31 904,9

30 467,1

28 595,4

108,4 108,4

102,4 110,9

95,5 105,9

93,9 99,4

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO, pozn.: změna metodiky výpočtu

120


5.7. Investice Situace v oblasti investiční výstavby neodpovídá potřebám odvětví dřevařského průmyslu, které je v tomto směru dlouhodobě silně poddimenzováno. Nejhorší stav je v mikropodnicích a v malých podnicích, ve kterých z titulu nízké výrobní výkonnosti, a tím nedostatečné tvorby finančních prostředků, se nedostávají prostředky na potřebnou investiční činnost. Lepší možnosti mají velké podniky a podniky, ve kterých je přítomen zahraniční management a kapitál. Podíl odvětví (organizace s 20 a více zaměstnanci) na celkových investicích našeho průmyslu činí 1,4 % (b.c.), podíl na stavebních investicích = 1,2 % a na strojích a zařízení = 1,4 %. V oblasti nehmotných investic je podíl odvětví 47 mil. Kč (b.c.) a v porovnání let 2004/2003 došlo ke vzestupu – index 131,3 (nehmotné investice ve zpracovatelském průmyslu = 6,776 mld. Kč b.c.). Údaj o stavu zahraničních investic v ČR dokládá, že situace v odvětví není ani v této kategorii dobrá. V roce 2003 bylo ze zahraničí v ČR investováno prostředků pouze ve výši 6,62 mld. Kč, což patří ve zpracovatelském průmyslu k nejnižším. Podíl investic ze zahraničí do dřevařského průmyslu činí ve vztahu k celému zpracovatelskému průmyslu pouhých 1,4 %. Pokud se jedná o tuzemské investice v zahraničí, byl k 31.12.2003 stav 538,7 mil. Kč. V poměru ke zpracovatelskému průmyslu je to podíl 6,4 %. Pro odvětví jsou významné příspěvky poskytnuté v rámci malého a středního podnikání v roce 2004. Dřevozpracující průmysl (je sem zahrnuta i OKEČ 36) dostal podporu na celkem 15 akcí za 3,2 mil. Kč. Z těchto 15 akcí bylo podpořeno v rámci programu TRH 14 akcí za 1,7 mil. Kč (patnáctou akcí byla KOOPERACE – 1,5 mil. Kč). Forma podpory v programu TRH představuje příspěvek na získání certifikátu a zvýhodněný či bezúročný úvěr s určením pro začínající, malé a střední podnikatele. 5.7.1. Přímé zahraniční investice Forma přímých zahraničních investic je nejvýznamnější ve velkých organizacích dřevařského průmyslu. To je případ rakouské společnosti Mayr–Melnhof Säge Paskov, s.r.o. v Paskově (okres Frýdek–Místek), kde se buduje nová kapacita na výrobu řeziva, výše investice 52,1 mil. USD, 140 nových pracovních míst, investiční pobídka přidělena v říjnu 2003 a kyperské společnosti KRONOSPAN OSB, s.r.o. v Jihlavě, zavedení nové výroby desek s orientovanou třískou (OSB), 82,6 mil. USD, 52 nových pracovních míst, investiční pobídka z listopadu 2004. Německá firma Holzwerke Wimmer, GmbH uvedla ve Ždírci Tabulka 5.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 20

(v mil. CZK)

k 31.12.2000

Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 2001

4 023,1 11,4

k 31. 12. 2002

5 648,2 8,1

5 386,2 17,4

k 31. 12. 2003 6 620,3 538,7

Pramen: ČNB

170

6.000

%

%

150 4.000 130 2.000

110 90

0 2000

2001

2002

2003

2000

2001

2002

2003

Přímé zahraniční investice OKEČ 20

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 20

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 5.7 Tuzemské a zahraniční investice

121


nad Doubravkou (okres Jihlava) do provozu nový výrobní závod na výrobu dřevěných konstrukčních trámů a lamelových nosníků, akce v ceně 425 mil. Kč, vytvořeno 82 nových pracovních míst. Konkrétnější představu o situaci v oblasti zahraničních investic podávají tab. 5.12 a graf 5.7.

5.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dřevařský průmysl ČR byl po dvě třetiny roku 2004 již plně zastoupen jako odvětví členské země EU se všemi výhodami i nevýhodami, které jsou s tím spojené. Dosažené výsledky zahraničního obchodu v roce 2004 svědčí o tom, že na společném trhu EU obstál a má předpoklady pro zlepšení pozice jak v rámci celého zpracovatelského průmyslu, tak i v rámci Evropské unie. Význam dřevařského průmyslu ve zpracovatelském průmyslu EU je ve většině členských zemí nižší, než je tomu v ČR. To vytváří předpoklady dalšího rozvoje. Odvětví se na celkové produkci zpracovatelského průmyslu Evropské unie podílí necelými 2 %. Z jednání v Pracovní skupině pro konkurenceschopnost poradního výboru pro společnou politiku lesnictví a zpracovatelského průmyslu zemí EU v Bruselu v únoru 2005 vyplynulo, že EU si je vědoma váhy a významu dřevařského průmyslu v ČR, a to i s ohledem na celou „25“. Jsou oprávněné předpoklady, že ČR bude v tomto odvětví posilou pro EU, což se týká hlavně jeho surovinové základny a kvalifikace pracovníků. Slabší stránkou zůstává technická vybavenost, výsledky zavádění vědy a techniky, jakož i inovací, do praxe. V ČR není pro toto odvětví vytvořené potřebné vědecko–technické zázemí na vysokých školách, odborných institucích ani ve výrobní sféře. Odvětví se zatím dostatečně nedostalo do povědomí naší politické reprezentace, odborníků i obyvatelstva. Výrobky dřevařského průmyslu disponuje prakticky každý občan, nemá to však takovou váhu a odezvu, jako mají výrobky strojírenské (automobily), elektrotechnické a chemické v řadách našeho obyvatelstva. Vedení Directorate–General Enterprise, European Commission předpokládá do budoucna vysoké hmotné nárůsty výrobků dřevařského průmyslu a rozšířený mezinárodní obchod s nimi. Impulsem je zrušení celních obchodních bariér v rámci „25“ EU, kde se odehrává rozhodující objem obchodní výměny. Výroba řeziva v EU by se měla do roku 2020 zvýšit o 30 % a podobně i produkce aglomerovaných materiálů, stavebně truhlářských a tesařských výrobků. Musíme se zaměřit na rozvoj výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Současný stav, kdy je váha kladena na pilařský obor, je neudržitelný a pro další vývoj odvětví by byl zhoubný. ČR má předpoklady výstavby nových kapacit s využitím nejmodernější světové techniky a technologií a je nutno této šance využít. Nebrání tomu ani legislativa EU, protože ČR již implementovala do právního řádu veškeré směrnice ES. Dynamika exportu českého dřevařského průmyslu v rámci států CEFTA do EU v roce 2003 stagnovala. Svou pozici oproti zemím CEFTA však odvětví ztrácí, nebo meziroční index exportu do EU ze zemí CEFTA představoval 106,8. Objem exportu z ČR si zachoval úroveň roku 2002. Situaci názorně představuje tabulka 5.13. Tabulka 5.13 Vývoj exportu do zemí EU v letech 2000–2003 výrobků SKP 20 (tis. EUR, %)

2000

2001

2002

2003

z CEFTA meziroční index

2 252 647 x

2 390 161 106,1

2 647 310 110,8

2 826 631 106,8

z toho z ČR meziroční index

480 035 x1

495 529 03,2

528 814 106,7

528 732 100,0

Pramen: EUROSTAT

5.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Odvětví dřevařského průmyslu musí do budoucna přizpůsobit rozvoj svých oborů stavu v ostatních 122


zemích „25“, a to více než tomu bylo v minulosti. Vedení EU pojímá rozvoj tohoto odvětví ve vazbě na další odvětví založená na zpracování dřevní hmoty. Jedná se o průmysl papíru a celulózy, polygrafický a nábytkářský (společně s odvětvím lesnictví). Komplex je označován FBI = Forest Based Industry a je mu přisuzován do dalších let velký význam, zejména z důvodu, že se jedná o plně ekologická odvětví, která hospodaří v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Je nutné, aby se v ČR zvýšeným tempem rozvíjela produkce oborů s vyšší a vysokou přidanou hodnotou. Bude nutné zvýšit výrobu aglomerovaných materiálů a vybraných výrobků oboru stavebně truhlářských a tesařských. Důležitá bude koncentrace výrob do větších celků, z důvodů lepšího uplatňování vyspělé techniky, a tím dosahování vyšší produktivity práce, přidané hodnoty a kvality. Pomocníkem by měly být v tomto směru i profesní svazy, a to jak Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu, tak i Společenstvo dřevozpracujících podniků, které mají ve svém vedení odborné a zkušené pracovníky. Odvětví by nemělo mít, podle předběžných propočtů, výraznější starosti se zavedením a uplatňováním nové chemické legislativy REACH. Situace ukazuje, že její dopad do nákladovosti, a tím konkurenceschopnosti podniků, nebude velký. Recyklace odpadů ze dřeva se ve větším rozsahu v EU teprve rozbíhá, limity, které jsou pro přistupující země od ES vypsány, by ČR měla v prodlouženém termínu pro přistupující země do roku 2012 splnit. Odvětví a obory dřevařského průmyslu mají oprávněné vyhlídky ke zdárnému vývoji v příštích letech. Velkým problémem rozvoje řady odvětví zpracovatelského průmyslu jsou suroviny. V tomto směru dřevařský průmysl však starosti nemá a mít nebude. Důležité bude dále zlepšit a udržet pozici na zahraničních trzích. K tomuto jsou ale předpoklady, nebo čeští výrobci mají již dnes vybudovány úspěšné kontakty na své západní partnery. Také problematiku globalizace by mělo odvětví zvládnout.

123

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD

Recommend Documents