ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD

5. Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku - OKEČ 20

5.1. Charakteristika odvětví Průmysl zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku (dále jen dřevařský průmysl, resp. odvětví) patří v České republice k odvětvím s dlouhodobou tradicí. Objemem výroby se řadí ke středně velkým odvětvím. Jeho produkty se používají téměř ve všech odvětvích ekonomiky, rovněž tak jsou hojně užívány obyvatelstvem. Odvětví je založené na zpracování domácí suroviny - dřeva. Této suroviny má ČR i do budoucna dostatek v potřebné kvalitě i sortimentu. V lesích České republiky se v současnosti ročně těží cca 15,5 mil. m3 surového dřeva, z čehož je asi 87 % dřeva jehličnatého. Průmyslově se v ČR zpracovává více než 90 % vytěženého dřeva na kulatinu pro dřevařský průmysl a vlákninu především pro celulózopapírenský průmysl. Vzhledem k nárůstu poptávky po dřevařských výrobcích jde o odvětví perspektivní bez negativního vlivu na životní prostředí. V souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodní klasifikaci NACE rev. 1.1, se odvětví dělí na obory: z z z z z

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

- Výroba pilařská a impregnace dřeva - Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků - Výroba stavebně truhlářská a tesařská - Výroba dřevěných obalů - Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku.

Charakteristika jednotlivých oborů je následující: Pilařská výroba (20.1) zpracovává na pilách kulatinu. Z ní produkuje řezivo opracované i neopracované různých rozměrů, pražce, přířezy, hranoly a další výrobky. V České republice je několik velkokapacitních pilařských provozů. Většina pil však patří mezi středně velké subjekty (kapacita 20-80 tisíc m3 pořezu) a mikro a malé podnikatelské subjekty s několika zaměstnanci. Pilařské výrobky jsou meziproduktem pro další zpracování nebo konečným produktem zejména pro stavebnictví, hornictví a dopravní stavitelství. Aglomerované dřevařské výrobky (20.2) je společný název pro dřevotřískové, dřevovláknité a jiné dřevěné desky, vyráběné především z odpadového dřeva, resp. tzv. dřevní biomasy. Jedná se o produkty rozličných technických parametrů i možností jejich užití. Používají se hlavně při výrobě nábytku, v truhlářství nebo ve stavebnictví. Patří sem také výroba cementotřískových desek a výroba dýh a překližek. Obor produkuje výrobky sofistikované, což také vyžaduje moderní a drahé strojní vybavení, pořizované většinou od zahraničních firem. Stavebně truhlářská výroba (20.3) zahrnuje především výrobu oken (celodřevěných, kombinovaných s plastem nebo kovem), dveří (masivních dřevěných nebo plášťovaných, vnitřních nebo vchodových), zárubní, obložení, podlahovin aj. Tesařská výroba se zabývá zejména výrobou dřevěných vnějších a vnitřních panelů, prvků rámových a střešních konstrukcí, rodinných domů a domků, chat, montovaných staveb, montážních prvků atd. Výroba dřevěných obalů (20.4) spolu s výrobou dřevěných palet zahrnuje produkci dřevěných beden, 105

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

přepravních skříní, palet, sudů, kádí apod. Většina těchto výrobků není řemeslně složitá, takže výroba není náročná na strojní vybavení. Dřevěné obaly jsou ceněny pro svoji pevnost, jsou většinou opakovaně použitelné a recyklovatelné. Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku (20.5) zahrnuje výrobky, jako jsou dřevěné žebříky, násady, stolní a kuchyňské náčiní, lišty, obruby, zápalky, košťata, kartáče, výrobky z přírodního a aglomerovaného korku, výrobky z travin a proutí, např. rohože a košíky a další. Struktura oborů českého dřevařského průmyslu, posuzovaná podle podílů jednotlivých oborů na tržbách odvětví za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS), je znázorněna na následujícím grafu 5.1.

20.4 Výroba dřevěných obalů 5%

20.5 Vvýroba ost., z korku proutí a slámy 10 %

20.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 26 %

20.3 Výroba stavebně truhlářská, tesařská 44 % 20.2 Výroba aglomerovaných výrobků a ost. 15 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 5.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005

5.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Vzhledem k tomu, že odvětví zpracovává většinou domácí surovinu, není tolik závislé na dovozech. Průmysl je rozmístěn prakticky na celém území republiky. Na zpracovatelském průmyslu ČR se podílel v roce 2005 z pohledu hlavních ukazatelů takto: v tržbách za VVaS (v běžných cenách) 3,1 %, na účetní přidané hodnotě (v běžných cenách) 3,2 % a na počtu pracovníků 5,4 %. Dřevařský průmysl měl v první polovině období 2000 až 2005 pomalejší tempo rozvoje. Bylo to způsobeno především vnějšími vlivy, zejména ekonomickými problémy v SRN a Rakousku, se kterými má dřevařský průmysl ČR největší kontakty. Vliv na ekonomiku odvětví mají i stále se vyskytující problémy v zásobování pilařských organizací kulatinou od hlavního dodavatele Lesů ČR, s.p. V roce 2003 se objevil další závažný faktor postihující zejména obor výroby aglomerovaných materiálů. Zvýšené objemy dřevní biomasy využívané ke spalování v elektrárnách snižují dodávky biomasy, tj. především pilin a dřevěných štěpek, výrobcům aglomerovaných materiálů, dřevěných briket, pelet a jim podobných materiálů. Rovněž to má negativní dopad na konkurenceschopnost předmětných firem. V posledním období sice elektrárny snížily výkup a používání biomasy k energetickým účelům, přesto však záležitost není dořešena. Významné slovo má Energetický regulační úřad ohledně stanovení výše výkupních cen. Zvyšování nároků na konkurenceschopnost a probíhající restrukturalizace se v posledních letech odráží v odvětví i na růstu počtu konkursů a likvidací. Za období let 2000 až 2005 jich bylo prohlášeno celkem 522 a týkaly se 7 906 pracovníků. Podíl konkursů a likvidací ve dřevařském průmyslu na zpracovatelském průmyslu se odhaduje asi na 10 % z hlediska počtu organizací a 4 % z hlediska počtu pracovníků. V odvětví je evidováno v kategorii malých podniků (10 až 49 zaměstnanců) 911 organizací a v kategorii středních podniků (50 až 249 zaměstnanců) 142 organizací. Většina podniků disponuje zastaralým technickým vybavením s negativním dopadem na docilovanou produktivitu práce a kvalitu produkce. Modernizaci výroby mají pomoci programy podpor malého a středního podnikání a podpora v rámci 106


Operačního programu průmysl a podnikání financované se spoluúčastí prostředků strukturálních fondů EU. Dřevozpracující průmysl obdržel v rámci podpor malého a středního podnikání na rok 2005 celkem 14 cenově zvýhodněných záruk v objemu 53,1 mil. Kč. V šesti případech mu byly přiděleny úvěry v objemu 20,8 mil. Kč, které se týkaly programu Progres (5 krát) a v jednom případě programu Kredit.

5.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích V dřevařském průmyslu ČR vykonává 73 % zaměstnanců výrobní činnosti v kategorii mikropodniků a malých podniků. Význam této skupiny podniků pro regionální zaměstnanost spočívá především v dostupnosti zaměstnání v územně okrajových resp. průmyslově méně vyspělých regionech. Mikropodniky a malé podniky dosahují vesměs nízkých hodnot efektivnosti výroby. Jsou snadno zranitelné, podléhají momentální situaci na trhu a při své kapitálové nedostatečnosti rychle vznikají a zanikají. Kategorie středních a velkých podniků zahrnuje 164 organizací a dosahuje více než 56% podílu na tržbách za prodej VVaS v odvětví. Produktivita práce z přidané hodnoty je téměř třikrát vyšší než u kategorie mikropodniků a malých podniků. Současný vývoj potvrzuje, že střední a velké podniky mají do budoucna největší předpoklady ke zvýšení a zkvalitnění výsledků dřevařského průmyslu. Disponují možností rychlé obměny strojního parku se zaváděním inovací a výsledků vědy a výzkumu do výroby a zvyšování konkurenceschopnosti. V přepočtu na paritu kupní síly dosahuje produktivita práce z přidané hodnoty na pracovníka u dřevařské výroby cca 65% úrovně Rakouska. Statistické údaje za rok 2004 v hlavních produkčních ukazatelích v členění podle velikostních kategorií uvádí tabulka 5.1 a graf 5.2.

Tabulka 5.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 20 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej V a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet zaměstnaných osob

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

21 226,7 7 433,4 39 510

14 044,3 4 135,0 15 629

17 192,1 4 939,4 13 410 6

19 409,3 4 779,7 729

50 - 249

250 - 999

Více než 1000 0,0 0,0 0

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

60 %

50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

Účetní přidaná hodnota

více než 1000

Počet zaměstnaných osob

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 5.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2004

107


5.4. Regionální struktura odvětví Dřevařský průmysl je zastoupen prakticky na celém území ČR. Velké pilařské organizace jsou situovány především tam, kde jsou optimální vazby na přísun dřevní hmoty od dodavatelů. Pokud jde o jednotlivé kraje, má v odvětví rozhodující postavení kraj Vysočina. Organizace dřevařského průmyslu zde dosáhly v roce 2005 cca 19,7% podílu na tržbách za prodej VVaS, 16,7 % na přidané hodnotě a 8,8 % na počtu zaměstnanců odvětví. Nadprůměrná produktivita práce z přidané hodnoty je dána soustředěním velkých výrobců, z velké části s účastí zahraničního kapitálu. Jedná se zejména o následující organizace: z z z

KRONOSPAN CR, spol. s r.o. v Jihlavě - výroba aglomerovaných materiálů Dřevozpracující družstvo Lukavec - výroba aglomerovaných materiálů Stora Enso Timber, s.r.o. ve Ždírci - pilařská výroba (vysoce kvalitní řezivo).

Silné zastoupení má odvětví i v Jihomoravském kraji, především pilařskou výrobou a obory stavebně truhlářské výroby. Následují kraje Plzeňský a Jihočeský s obory pilařské výroby a impregnace dřeva, které mají příznivé předpoklady k výrobní činnosti v blízké dostupnosti zdrojů dřevní hmoty ze Šumavy. Perspektivu na zvýšení zastoupení má odvětví v Moravskoslezském kraji, který se nachází v oblasti s příznivou vazbou na zdroje dřevní hmoty (Beskydy). K posílení postavení dřevařského průmyslu v kraji již došlo náběhem nové kapacity na výrobu řeziva rakouské firmy Franz Mayr-Melnhof Säge und Hobelwerke GmbH v Paskově. V kraji by se měla zvyšovat hlavně produkce dřevostaveb (dřevěné domy a domky, haly, sklady atd.) v RD Rýmařov, spol. s r.o. Její výrobky mají úspěšný odbyt v SRN, z důvodu přetrvávajících právních problémů však není realizován odbyt do Rakouska. Situaci názorně představuje graf 5.3. Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

0

5

10 %

15

20

0

5

10

15

20

0

%

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 5.3 odíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2004

108

5

10 %

15

20


5.5. Hlavní ekonomické ukazatele 5.5.1. Cenový vývoj V dřevařském průmyslu byl vývoj cen za období 2000 až 2005 v podstatě stabilizovaný. Za období 2005/2004 činil meziroční index 100,3. Znamená to, že v odvětví se neprojevují inflační tendence, poptávka a nabídka výrobků je celkově v rovnováze. Zvyšující se produktivita práce a snižování nákladů v oboru 20.2 - aglomerované materiály umožňuje i mírné snižování cen produkovaných desek. V oboru 20.3 - výroba stavebně truhlářská a tesařská brání zvyšování cen značná konkurence. Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 5.2. Tabulka 5.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2005 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

SKP 20.1 SKP 20.2 SKP 20.3 SKP 20.4 SKP 20.5

99,0 101,4 98,3 100,2 103,0

101,5 91,9 105,3 103,9 106,5

99,5 100,8 100,6 99,7 106,5

99,0 119,0 101,3 95,5 102,0

101,2 98,9 99,7 99,9 100,9

99,8

101,5

100,9

103,1

100,3

SKP 20


5.5.2. Základní produkční charakteristiky Dynamika tržeb za prodej VVaS v odvětví má již třetím rokem stoupající tendenci. Pozitivně se projevuje ukončení nepříznivého ekonomického vývoje v partnerských zemích SRN a Rakousku v roce 2003 a zahájení vzestupu ekonomiky. Dobré možnosti pro odbyt výrobků jsou i v tuzemsku s oživením průmyslové výroby a ve stavebnictví. Příznivé jsou nárůsty tržeb především v oborech 20.2 a 20.3, kde se jedná o produkci s vysokou přidanou hodnotou. Pokud jde o předpokládanou výši účetní přidané hodnoty docílenou v roce 2005, zůstává zhruba na Tabulka 5.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20

2000 14 8 24 2 4

OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20 meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

2002

715,9 758,7 261,7 703,1 954,3

16 188,7 9 186,1 27 061,5 3 454,6 4 631,7

18 9 27 2 5

55 393,7

60 522,6

x 100,0

109,3 109,3

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) (mil. Kč) s. c.

2001

2000

069,9 913,3 884,3 779,8 244,5

2003 20 9 30 2 4

2004

2005*

517,2 281,9 191,2 857,4 716,1

18 889,1 11 007,1 32 809,8 3 622,1 5 544,3

19 11 33 4 7

63 891,8

67 563,8

71 872,4

77 237,8

105,6 115,3

105,7 122,0

106,4 129,7

107,5 139,4

2001

2002

715,9 758,7 261,7 703,1 954,3

16 668,3 9 143,1 27 815,3 3 531,8 4 509,2

19 326,4 10 442,9 28 642,1 2 938,6 4 985,0

21 9 30 3 4

760,0 868,5 638,2 000,0 228,2

19 952,9 11 158,3 33 068,8 3 831,9 4 849,8

20 11 34 4 6

55 393,7

61 667,7

66 335,0

69 494,9

72 861,7

77 929,8

x 100,0

111,3 111,3

107,6 119,8

104,8 125,5

104,8 131,5

107,0 140,7

14 8 24 2 4

2003

2004

795,8 612,5 958,1 234,7 636,7

2005* 989,7 569,2 174,2 525,9 670,8

* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

109

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 5.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003


2 822,2 2 116,1 6 260,4 723,3 1 612,6

3 2 8 1 1

387,1 179,0 241,9 038,5 641,4

3 686,8 2 333,9 9 291,7 786,2 1 705,1

4 456,5 2 461,2 9 768,5 923,3 1 726,7

4 469,8 3 083,6 10 625,3 1 083,9 2 025,0

3 3 11 1 1

13 534,6

16 487,9

17 803,7

19 336,2

21 287,6

21 152,6

x 100,0

121,8 121,8

108,0 131,5

108,6 142,9

110,1 157,3

99,4 156,3

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2004

(mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004


2 822,2 2 116,1 6 260,4 723,3 1 612,6

3 714,9 2 031,3 8 863,6 1 117,6 1 494,0

3 915,5 2 275,5 9 212,2 910,7 1 274,8

3 517,8 2 405,7 9 203,0 978,4 1 065,1

3 2 9 1 1

13 534,6

17 221,4

17 588,7

x 100,0

127,2 127,2

102,1 130,0

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20 meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

2005* 981,9 056,4 525,2 098,7 490,4

2005*

029,3 349,6 935,7 160,4 194,4

2 903,3 2 119,8 10 832,5 1 311,3 379,3

17 170,0

17 669,4

17 546,2

97,6 126,9

102,9 130,5

99,3 129,6


Tabulka 5.5 Počet pracovníků v letech 2000 - 2005 (osoby)

2000

2001

2002

2003


13 5 41 3 8

14 5 46 4 8

13 5 44 3 8

13 4 48 3 7

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20 meziroční index kumulovaný index

862 756 412 274 920

618 375 558 729 182

001 152 415 339 372

907 883 302 457 857

2004 12 4 47 3 7

374 667 097 779 361

2005* 12 4 46 4 7

703 467 862 081 368

73 224

79 462

74 279

78 406

75 278

75 481

x 100,0

108,5 108,5

93,5 101,4

105,6 107,1

96,0 102,8

100,3 103,1

* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

úrovni roku 2004. Nejvyšší nárůst přidané hodnoty je u oboru 20.3 u výroby stavebně truhlářské a tesařské spojený s nárůstem tržeb za prodej VVaS. Kladem ve vývoji zaměstnanosti v odvětví je, že se v roce 2005 podařilo zastavit propad mezi roky 2004 a 2003 (snížení o cca 3200 osob). Negativem je, že v odvětví není na potřebné úrovni inovační a vědecko-technický rozvoj, který by umožnil výrazněji zvyšovat produktivitu práce a efektivnost výroby při nižším počtu pracovníků. Základní produkční charakteristiky jsou uvedeny v tabulkách 5.3, 5.4 a 5.5 a v grafu 5.4. Zatímco tržby za prodej VVaS vzrostly ve dřevařském průmyslu v roce 2005 proti roku 2004 o necelých 7 %, celkové náklady se v tomto období zvýšily o 21,3 %. Věcně představuje nárůst těchto nákladů především energetickou stránku, neboť se v roce 2005 výrazně zvýšily ceny paliv a energií. Výkonová spotřeba se v roce 2005 zvýšila o 10,5 % a představovala více jak 65% podíl z celkových nákladů. Konkrétní představu poskytuje níže uvedená tabulka 5.6.

110

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku 110

170 %

%

150

105

130 100

110 95

90 2000

2001

2002

2003

2004

2005*

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Tržby za VV a S OKEČ 20

Počet zaměstnaných osob OKEČ 20 Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S ZP

150 %

130

110

90 2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Účetní přidaná hodnota OKEČ 20 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 5.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2005 Tabulka 5.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2005

(mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5


2000

2001

18 314,1 229,5 538,6 174,5 032,4

18 492,6 10 510,7 29 063,2 3 917,9 5 389,5

11 29 3 6

62 289,1 x 100,0

10 25 3 5

2002

2003

2004

24 415,4 064,6 068,8 201,5 053,0

25 771,8 10 419,3 31 648,7 3 090,7 5 439,4

24 11 32 3 5

67 373,9

73 803,3

76 369,9

79 225,0

96 131,0

108,2 108,2

109,5 118,5

103,5 122,6

103,7 127,2

121,3 154,3

729,3 963,6 826,2 882,8 823,1

2005* 30 12 39 5 7

761,3 792,6 009,9 810,8 756,4


Podíl osobních nákladů na celkových nákladech v roce 2005 činil 11,4 %, zatímco v roce 2004 cca 12,6 %. Pokles podílu je způsoben již zmíněným růstem celkových nákladů ve sledovaném období. Přírůstky mezd byly v odvětví v roce 2005 podprůměrné a průměrná měsíční mzda ve výši 14 197 Kč/ zam. vzrostla oproti roku 2004 o 3,6 %, čímž zaostává o více než 3000 Kč za průměrem mezd ve zpracovatelském průmyslu (v organizacích nad 20 osob). Přírůstek mezd není podložen přírůstkem produktivity práce z účetní přidané hodnoty, která v tom období stagnovala. Tabulka 5.7 dokumentuje vývoj osobních nákladů od roku 2000.

111

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 5.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2005

(mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5


2000

2001

2002

2003

2004

2005*

1 987,7 1 070,4 3 634,2 487,2 970,0

2 155,7 1 142,9 4 116,2 650,9 1 042,0

2 174,4 1 213,1 4 283,6 496,5 1 037,2

2 345,6 1 163,7 4 322,1 527,0 1 020,2

2 271,4 1 287,1 4 742,6 642,0 1 040,1

2 403,7 1 284,3 5 308,0 796,9 1 135,6

8 149,5

9 107,7

9 204,8

9 378,6

9 983,2

10 928,5

x 100,0

111,8 111,8

101,1 112,9

101,9 115,1

106,4 122,5

109,5 134,1


5.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty ve s.c. se v odvětví se od roku 2000 do roku 2002 zvyšoval, propad však následoval v roce 2003, hlavně v důsledku nárůstu počtu pracovníků v odvětví o více než 4000 osob, jak je patrno z tabulky 5.8 a grafu 5.5. V roce 2004 došlo k uvedení nové pily společnosti Franz Mayr-Melnhof, Säge und Hobelwerke GmbH v okrese Frýdek-Místek do provozu. Firma vyrábí ve velkém objemu kvalitní sušené řezivo. Tato kapacita, společně i se zvýšením výroby aglomerovaných desek u příslušných výrobců, příznivě ovlivnila nárůst produktivity práce v roce 2004. Tabulka 5.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (tis. Kč/zam.) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


203,6 367,6 151,2 220,9 180,8

231,7 405,4 177,0 219,6 200,6

283,6 453,0 209,2 235,5 203,7

320,4 504,1 202,2 267,1 219,8

361,2 660,7 225,6 286,8 275,1

313,5 684,3 245,9 269,2 202,3

OKEČ 20

184,8

207,5

239,7

246,6

282,8

280,2

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

x

112,3

115,5

102,9

114,7

99,1

100,0

112,3

129,7

133,4

153,0

151,6

(tis. Kč/zam.) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


203,6 367,6 151,2 220,9 180,8

254,1 377,9 190,4 236,3 182,6

301,2 441,7 207,4 272,7 152,3

253,0 492,7 190,5 283,0 135,6

244,8 503,4 211,0 307,1 162,3

228,6 474,6 231,2 321,3 51,5

OKEČ 20

184,8

216,7

236,8

219,0

234,7

232,5

meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

x 100,0

117,3 117,3

109,3 128,1

92,5 118,5

107,2 127,0

99,0 125,8

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5


Vývoj podílu osobních nákladů na přidané hodnotě ve dřevařském průmyslu měl od roku 2000 až do roku 2004 sestupnou tendenci, v roce 2005 však došlo k výraznému nárůstu tohoto ukazatele. Růst průměrné měsíční tržby za prodej VVaS na zaměstnance předstihl v roce 2005 o 0,8 % přírůstek průměrné měsíční mzdy.

112


Názorné informace o vývoji uvádějí tabulka 5.9 a graf 5.5. Tabulka 5.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2005

(-) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

2000 20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20

2001

2002

2003

2004

2005*

0,704 0,506 0,581 0,674 0,602

0,636 0,525 0,499 0,627 0,635

0,590 0,520 0,461 0,632 0,608

0,526 0,473 0,442 0,571 0,591

0,508 0,417 0,446 0,592 0,514

0,604 0,420 0,461 0,725 0,762

0,602

0,552

0,517

0,485

0,469

0,517


110

140 %

%

100 120 90 100

80 70

80 2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 20 Produktivita práce z účetní PH ZP

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 20 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 5.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2005

5.6. Zahraniční obchod 5.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s dřevařskými výrobky SKP 20 zaznamenal v roce 2005 oproti roku 2004 mírný pokles jak ve vývozu, tak i v dovozu. Nejvíce poklesl oproti roku 2004 vývoz dřevěných obalů, a to o 15,9 %. Naopak k nárůstu vývozu o cca 6 % došlo ve skupině aglomerovaných výrobků. Přes určitou stagnaci v roce 2005 je přínos z obchodu s dřevařskými výrobky pro národní hospodářství nesporný. Aktivní saldo dosáhlo hodnoty cca 13,3 mld. Kč a řadí odvětví mezi exportně úspěšná odvětví zpracovatelského průmyslu. Celkové výsledky zahraničního obchodu ukazuje tabulka 5.10.

113

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 5.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2005

Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005


9 4 3 2 1

8 4 5 2 1

7 4 5 2 1

8 4 5 2 1

9 5 5 3 2

9 6 5 2 1

SKP 20

478,8 239,9 781,4 823,0 858,5

718,8 835,5 150,6 681,8 747,3

322,5 419,7 237,2 332,4 658,1

212,9 805,9 134,5 455,2 655,9

723,0 852,0 482,4 429,1 050,0

605,4 205,8 627,3 885,3 915,3

22 181,6

23 134,0

20 969,9

22 264,4

26 536,5

26 239,1

x

104,3

90,6

106,2

119,2

98,9

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005


2 658,0 4 189,7 1 536,7 455,5 1 017,0

2 427,4 4 565,9 1 536,4 502,2 5 1 018,8

2 615,0 4 389,0 1 587,8 96,6 1 028,6

2 898,0 4 525,1 1 973,9 711,5 1 120,7

3 4 2 1

284,2 908,3 508,2 073,5 242,1

3 714,8 4 919,9 2 343,7 694,2 1 226,1

SKP 20

9 856,9

10 050,7

10 217,0

11 229,2

13 016,3

12 898,7

x

102,0

101,7

109,9

115,9

99,1

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004


6 820,8 50,2 2 244,7 2 367,5 841,5

6 291,4 269,6 3 614,2 2 179,6 728,5

4 707,5 30,7 3 649,4 1 735,8 629,5

5 314,9 280,8 3 160,6 1 743,7 535,2

6 438,8 943,7 2 974,2 2 355,6 807,9

12 324,7

13 083,3

10 752,9

11 035,2

13 520,2 1

SKP 20

2005 5 1 3 2

890,6 285,9 283,6 191,1 689,2

3 340,4

Údaje k 9.3.2006 Pramen: ČSÚ

5.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Český dřevařský průmysl vyváží nejvíce produktů do členských zemí EU, a to především do sousední SRN a Rakouska. Do SRN se dodává hlavně řezivo, výrobky stavebního truhlářství, palety a dřevěné rodinné domy vč. jiných dřevostaveb. V Rakousku je zájem zejména o kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované výrobky, překližky a další výrobky. Celkově do zemí EU vyváží odvětví cca 75 % produkce. SRN a Rakousko jsou také na prvních dvou místech v pořadí států, dodávajících dřevařské výrobky do ČR. Vlastní teritoriální rozdělení zahraničního obchodu dřevařského průmyslu ukazuje graf 5.6.

114

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Vývozní teritoria v roce 2005

Itálie 8%

Maďarsko 3% Slovensko 6% USA 6%

Polsko 3% Nizozemsko 2% Ostatní 21 %

Rakousko 15 %

Německo 36 % Dovozní teritoria v roce 2005 Německo 30 % Ostatní 25 %

Maďarsko 4% Francie 4% Čína 3%

Rakousko 14 %

Rusko 4%

Slovensko 10 %

Polsko 10 %


Graf 5.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2005 - SKP 20

5.6.3. Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba výrobků dřevařského průmyslu byla v roce 2005 kryta z více jak 60 % dodávkami dřevařských výrobků z tuzemska. Je to značný podíl, který potvrzuje vysokou úroveň tuzemské produkce (okna, dveře, obložení, parkety, dřevěné domy a domky aj.), takže český spotřebitel není nucen vyhledávat a kupovat ve větším rozsahu zahraniční výrobky. Konkrétní číselnou představu uvádí tabulka 5.11. 5.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 5.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2005

(mil. Kč) b. c. SKP 20.1 SKP 20.2 SKP 20.3 SKP 20.4 SKP 20.5 SKP 20 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000

2001

2002

2003

2004

11 926,5 5 972,4 4 987,0 6 2 825,5 3 048,6

10 940,4 8 662,0 159,8 2 762,1 2 647,8

10 7 8 2 2

28 759,9 x 100,0

2005*

471,6 810,7 375,5 716,2 530,8

9 531,5 8 051,7 7 308,1 3 177,3 2 398,4

9 354,4 7 920,2 8 162,1 2 879,2 2 312,8

31 172,2

31 904,9

30 467,1

30 628,8

34 110,2

108,4 108,4

102,4 110,9

95,5 105,9

100,5 106,5 1

111,4 18,6

11 7 8 3 3

358,9 330,4 007,1 855,9 557,9

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO, pozn.: změna metodiky výpočtu

115


5.7. Investice Investice, vkládané do dřevařského průmyslu v minulém období, byly z hlediska potřeb odvětví nedostatečné. Odvětví je celkově podinvestováno. V období let 1997 až 2000 činily investice v průměru 2,5 mld. Kč ročně. Po částečném zvýšení investic v roce 2001 dochází v roce 2002 opět k poklesu, s nárůstem od roku 2003. Subjekty více investovaly hlavně do strojů a zařízení, což představuje posílení produktivní techniky a technologie. I tak zůstává poměrně vysoká zastaralost strojních investic, zejména v pilařském oboru. Zahraniční investice se v delším časovém období v průměru podílejí na celkových investicích okolo 40 %. 5.7.1. Přímé zahraniční investice Nárůst přímých zahraničních investic se příznivě projevil zejména v roce 2004, kdy došlo ke zvýšení o více než 3 mld. Kč. V roce 2004 byl dokončen nový pilařský závod v Paskově firmou Mayr Melnhof Säge Paskov, s.r.o. - Rakousko. U této kapacity je velkou předností, že zbytkové (odpadové) dřevo se zpracovává v nedaleké celulózce v Paskově. Byla zahájena výstavba nového závodu na výrobu aglomerovaných desek OSB za 3,5 mld. Kč v Jihlavě firmou KRONOSPAN CR, s.r.o. a dokončena v pololetí 2005, od kdy byl také zahájen zkušební provoz. Rovněž významnou investiční akcí byla výstavba závodu společnosti Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. pro zvýšení pořezu stavebně truhlářského řeziva v letech 2004 až 2006. Průběžné rozšiřování výroby provádělo v letech 2004 a 2005 v oblasti výroby aglomerovaných dřevěných desek také Dřevozpracující družstvo Lukavec. Zahraniční investice mají na rozvoj odvětví příznivý dopad. Zahraniční investor přináší do vybudované výroby špičkové moderní strojní zařízení s většinou strojů z kategorie High-Tech, má kvalitní a zkušený management řízení a zavedené dodavatelské a odbytové trhy (marketing). Investiční aktivita byla podpořena uplatněním investičních pobídek hlavně v oborech 20.1 a 20.2. Podle tabulky 5.12 a grafu 5.7 je možno si udělat představu o vývoji přímých investic do dřevařského průmyslu za léta 2000 až 2004. Tabulka 5.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 20

(v mil. CZK)

k 31.12.2000

Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí

4 023,1 11,4

k 31. 12. 2001

k 31. 12. 2002

5 648,2 8,1

k 31. 12. 2003

5 386,2 17,4

6 620,3 538,7

k 31. 12. 2004 9 683,6 624,7

Pramen: ČNB

6 000

250 %

%

210

4 000

170 2 000

130 0

90 2000

2001

2002

2003

2004

2000

2002

2003

2004

Přímé zahraniční investice OKEČ 20

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 20

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 5.7 Tuzemské a zahraniční investice

116

2001


5.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dřevařský průmysl v ČR má předpoklady dalšího růstu, a to z důvodu dostatku kvalitní suroviny z tuzemska a zájmu zahraničních investorů. V ČR existuje prostor pro výstavbu nových velkých kapacit a na ně navazujících dřevařských oborů, vyrábějících hlavně vysoce sofistikované výrobky. Pozice dřevařského průmyslu ČR při srovnání s ostatními státy EU ukazuje, že kromě Rakouska, SRN, Finska nebo Švédska je odvětví v podstatě srovnatelné s ostatními státy Evropské unie. Oproti Rakousku nebo SRN je výrazněji vývozně zaměřeno. Do roku 2020 se má v Evropě zvýšit výroba řeziva, dle odhadu Dřevařského výboru EK, až o 30 %. Obdobný růst se předpokládá i v produkci aglomerovaných materiálů, výrobků tesařských a zejména lepených dřevěných konstrukcí, kde se uvažuje zvýšení až o 50 %. To vytvoří prostor pro uplatnění výrobků na evropském trhu. Rozvojem výrob s vysokou přidanou hodnotou je třeba omezit současné trendy ve vývozech surového dřeva a jeho polotovarů a tyto produkty zpracovat v ČR na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Vzhledem k tomu, že ČR aproximovala do právního řádu veškeré směrnice Evropských společenství, reagovala již na to i většina subjektů dřevařského průmyslu ve svých programech a akceptovala příslušné změny. Subjekty mají s partnery v zemích EU navázány četné ekonomicko-obchodní vztahy. Hlavně pro střední a velké dřevařské podniky byl vstup do EU většinou bezproblémový s přínosem možností dalších kvalitativních změn.Pokud jde o problematiku vztahu českého dřevařského průmyslu k vývoji exportu států CEFTA do EU, dynamika růstu českého exportu byla od roku 2000 zvyšována. Přesto dochází v podílu ČR na exportu zemí CEFTA do EU v posledních letech k určitému zpomalení proti roku 2000. Důvodem je poměrně rychlý rozvoj dřevařské výroby, a tím i exportu, v ostatních zemích CEFTA. Rychlost v zavádění výsledků technického rozvoje, nové techniky a technologií do odvětví neodpovídá potřebám odvětví. Hlavní příčina spočívá v nedostatečných finančních možnostech českých subjektů. V odvětví bylo vynaloženo v roce 2005 na výzkum a vývoj, v přepočtu na zaměstnance, pouhých 500 Kč. Tabulka 5.13 Vývoj exportu výrobků SKP 20 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU

(tis. EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. -4. 2004

z CEFTA meziroční index

2 252 647 x

2 390 161 106,1

2 647 310 110,8

2 826 631 106,8

1 047 340 109,9

z toho z ČR meziroční index

480 035 x

495 529 103,2

528 814 106,7

528 732 100,0

184 777 107,3

Pramen: EUROSTAT

Tabulka 5.14 Vývoj exportu výrobků SKP 20 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

5.- 12. 2004 323 2 247 10 313 1 277

349 600 781 604

Pramen: EUROSTAT

5.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Český dřevařský průmysl je schopen produkovat konkurenceschopné výrobky ve všech svých oborech. Má plné opodstatnění k dalšímu rozvoji a zvyšování objemu výroby, a to i v kategoriích sofistikovaných výrobků. Zvyšuje se podíl dřevařských výrobků s označením jakosti a pokračuje provádění 117


certifikace spotřebitelského řetězce dřevařských výrobků dle systému PEFC. Dopad nové chemické legislativy REACH bude na odvětví, z hlediska pokrývání zvýšených nákladů, poměrně velmi malý. Důsledně jsou respektovány příslušné zákony a směrnice EU na ochranu životního prostředí (IPPC), včetně problematiky odpadů. ČR silně zaostává ve využívání dřeva v ekonomice za vyspělými zeměmi EU, resp. za USA a Kanadou. V nastávajícím období půjde o podstatné rozšíření dřeva a výrobků z něho, zejména pak o řádové zvýšení výstavby dřevěných rodinných domků a jiných staveb ze dřeva, na úkor staveb z klasických stavebních materiálů. V tomto směru by měla pomoci i realizovaná architektonicko - konstrukční soutěž „Dřevěný dům“, kterou vyhlásilo v loňském roce MPO společně s dalšími vybranými resorty a organizacemi. Byly předloženy návrhy ve dvou kategoriích - nízkoenergetický rodinný dům a nízkoenergetický bytový dům. Praktickým výsledkem by mělo být dosažení většího zájmu projektantů, stavebníků, jakož i vlastních uživatelů o výstavbu dřevěných domů v ČR. Oprávněné naděje jsou vkládány do ustavování a činnosti tzv. klastrů. Dřevařský klastr byl založen v Ostravě, Jihlavě (Vysočina) a v Karlových Varech. Výhledově bude v klastrech možná účast i zahraničních subjektů. Perspektiva dalšího rozvoje odvětví a oborů dřevařského průmyslu je na základě členství ČR v EU velmi dobrá. Klíčovou otázkou bude udržení resp. zvýšení konkurenceschopnosti. V odvětví je nutné pokračovat v zavádění nejnovějších technik a technologií a v uplatňování moderních metod řízení. Důležité bude soustřeďování výrob do větších celků, kde jsou lepší předpoklady k dosažení vysoké produktivity práce a k produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Čeští výrobci v dřevařském průmyslu jsou kvalitou i cenou žádanými dodavateli svých výrobků nejen na tuzemský trh, ale i na trhy ostatních zemí v EU i jinde ve světě. Příznivé předpoklady existují i v oblasti posílení spolupráce ve vědě a výzkumu se zahraničními partnerskými organizacemi a podniky. Dřevařský průmysl by se měl úspěšně vyrovnat i s výzvami, jaké představuje globalizace světového trhu.

118

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD

Recommend Documents