„ZPÁTKY DO MINULOSTI“ ANEB HISTORIE OSADY KOVÁKŮ Jakožto kronikářka postupně pročítám osadní kroniku, která se začala vésti roku 1949 a postupně se od založení osady (1937) rozrůstala. Jelikož je kronika velice obsáhlá (4 díly), ráda bych se s Vámi podělila o to nejdůležitější. „Výtažky“ budou vždy vyvěšeny a obměňovány na osadních stránkách či na nástěnce na Cooltooráku . V prvním díle začínáme s kronikářem panem Kuželovským – těšte se již brzy !
Velký dík patří všem kronikářům, kteří se na psaní pamětí osady podíleli!!!! www.kovaci.denicek.eu Lenka Horáková Minářová Zápisy v kronikách jsou staré a špatně čitelné, proto prosím omluvte určité nepřesnosti a slovosled! Pokud máte možnost doplnit nějaké nové, zajímavé informace, kontaktujte mě prosím přes Jirku Horáka. děkuji 1
1949 - dohodnuto, že se bude vést kronika - kronikář Kuželovský
1937 - pokladník organisace St. Odler – nástrojář ze Škodových závodů dostal nápad, že by se v okolí Hradce Králové mohl sehnat (zakoupiti nebo pronajmouti) pozemek, který by sloužil k odpočinku pracujících, hlavně však odrostu kováků - kovář z Bělče p.Cejnar upozornil na pozemky u Bělče, avšak bezvýsledně - J.Flegr z Plačic zdědil po rolníku Vávrovi z Bělče pozemek… - dohodlo se, že se koupí za 17.750,- Kčs - zbývalo pouze schválení členů organisace a sehnání úhrady - stálý delegát všeodborové komise u České obce dělnické v Praze si vymohl na ústředí ČOD za spolupráce tehdejšího tajemníka V.Jehy zápůjčku, která byla povolena členy ústředí za následujících podmínek: odbočka, která si ponechávala 10% z vybraných příspěvků na odměnu pokladníkovi a svoji správní režii musela 2% z této částky dávati jako splátku na tuto zápůjčku, případně může tuto splátku navýšiti. - to ovšem bylo málo, výboru se jedna o ještě další investici, ta je o postavení spolkové chaty , avšak naděje na další výpůjčku nebyla žádná. Tehdy členstvo organisace odhlasovalo příspěvek 50 Kčs k měsíční známce, který byl vyúčtován zvláště a měl býti základem k dalšímu rozmachu v osadě 2
- tak se využívají všechny možnosti, abychom se zmohli na malý kapitálek a aby se dařilo. - scháněly se peníze po zábavách, dokonce i soukromě si lidé brali půjčky. - po žních došlo k prvním pracem: zřizování cesty v západní části pozemku, postavení dřevěné chaty, která byla zakoupena v Bělečku za 2.500 Kčs od fy.Hájek - po práci v závodě jsme jezdili pracovati do Bělče i za „nepochopení našich manželek“ byť jsme se prý málo zdržovali doma - jako první se podíleli: Kolomazník, Řehák, Dvořák, Odler, Černý, Cejnar,…
1938 - v prvních jarních měsících dostává spolková chata č.80 první nájemníky: Kolomazník, Icha, Odler - schánělo se nářadí na další práce, byl ho nedostatek - nastala doba jarního vysazování stromků: tajemník Icha sehnal ze školky od Hakra topoly, které se sázely po obouch březích potůčku. Javory a kaštany z městské školky z Malšovic, které zadarmo přivezl statkář Hrubý - uprostřed této práce zasahuje rušivě do našich řad a práce výzva částečné mobilizace v měsíci máji, avšak uprostřed klidu lesa se na tyto starosti zapomíná - začínají se stavět chaty jednotlivců: Icha, Odler a V.Manych – redaktor Českého slova. V létě pak: V.Mikeš – prokurista od fy.Skuhurský, Řehák O. – zámečník ze škodovky a odbočka 3
dřevopracovníků, která však chatu nedostavěla a prodala ji K.Koubovi – zámečníku ze škodovky. - spolková chata mění rovněž nájemníky a jsou to většinou ti, kteří chtějí v nejbližší době sami stavět chatu - stále je málo peněz - v květnu navštívil osadu tajemník ČOD a ministr Tučný: vyslovil se pochvalně o naší osadě, a poprosil, zda bychom mohli vybudovati podrobný plán o budoucnosti stavby - projekt na stavbu byl vybudován stavitelem Hájkem za 750.000 Kčs, projekt na basen provedl ing.Jánský, rozpočet cca 250.000 Kčs. Stavba měla býti provedena ing.Komárkem ze Svobodných dvorů na subvenci ministerstva sociálních věcí - ještě na zlomku léta se o naší osadu zajímala pražská městská pojišťovna, která měla v úmyslu od nás najmout v zimním období toto středisko pro pobyt svých zaměstnanců. Bohužel k tomu vzhledem k politické situaci nedošlo - zasahuje mobilizace (na podzim) – mladší členové odchází na vojnu nebo jsou přemisťovány do jiných zbrojních závodů, spojenci nás opustili a zůstali jsme sami - v pozdním podzimu se postavila studna s čerpadlem a vysazovaly se dále stromky
1939 - když se Odler v Praze dozvěděl, že budou odborové organisace skončeny a některé rozpuštěny, byla snaha převésti majetek do družstva, respektive na jednotlivce. Nepovedlo se, ale majetek byl převeden do nové organisace – Kovoprůmyslového dělnictva. Dozorem 4
a správou byl pověřen soustružník ze Škodovky Tomašík. Tímto dostala spolková chata nové nájemníky: Hražského – strojvedoucího ze Škodovky, Břešťavského – zámečníka a Malýho – soustružníka, který byl pokladníkem organisace a měl míti rovněž dozor a správní věci osady. Šerifem byl Lounek – zámečník, který v této funkci setrval až do konce války. - změna jména organisace: „Jednota kovoprůmyslového dělnictva“ - další stavění chat: šerif Lounek, Luňák – kotlář ze Škodovky - tajemník Icha prodal chatu Klumerovi ze Slezkého - zásahem gestapa byla činnost zastavena a naši hoši byli zatčeny a uvězněni. Odler, Manych a Hrázský
1940 - změněn název organisace: Národní odborová ústředna zaměstnanecká – NOUZ - nové chaty: Bartoš – úředník nemocenské pojišťovny – jehož chata byla vzorová, mělo se nadále podle ní stavět, ale nestavělo. Dále: Kolomazník – zámečník, Tobišek – soustružník, Šafránek – zámečník, Cejnar – kovář. Cejnar se při stavbě chaty zařídil tak, že se stal markytánem osady a prodával vše čeho hrdlo a žaludek ráčil a u něho se vždy večer i odpoledne scházela společnost , která si potrpěla na dobrém jídle a pití. - uspořádán turnaj v odbíjené – pozvány okolní osady (zúčastnilo se 16 družstev) - kvůli letcům byl zakázán táborák - rozšířen pozemek o jižní část pole za 7.000 Kčs od p.Kašpara z Bělče 5
1941 -stále lidé alespoň v neděli ujížděli ujížděli před válkou do osady - postaveny další 2 spolkové chaty o 4 místnostech – jedna na severu a druhá na východu. Č.102: Schejbal - zámečník , Horák – dílovedoucí,Gibirt – zámečník a Říha – zámečník. Č.104: Zahradník – četník, Oupic – kotlář, Martínek – zámečník, Halbrštát – zámečník - Později byla postavena další chata tak zvaná „TRAFIKA“. Svým vzhledem vypadala na trafiku a z hecu byla postavena – obsadil ji Koza – kotlář - ke konci zatčen osadník Schejbal – předseda
1942 - v tomto roce stavěl pouze soustružník Tomášek, jelikož za stavu války nebyl o osadu zájem. Bylo i málo materiálu - ke spolkové chátě byly přistavěny dva díly, které obsadili Koza a Láma – mědikovci - sport jen pro zábavu – táboráky se nekonali vůbec - po atentátu na protektora Heidricha nastalo pronásledování českého národa a hromadné popravy vlastenců. První obětí se stal p.Schejbal – v červenci byl popraven v Chathausenu - poněvač je osada vklíněna do lesů, byla často navštěvována hlídkami vojska, četnicka a gestapa, kteréžto orgány kontrolovaly lesy a hledaly partyzány - ke konci roku byl p.Tobišek zvolen předsedou osady a zároveň byl předsedou odborové organisace 6
Z vyprávění pana Manycha – 30.4.2013 Letištní plocha - byla ke konci války zpřístupněna na dva dny v týdnu. Po zakoupení lístku ve vsi za 3 koruny se do lesa smělo. Do té doby, kdo vstoupil na zakázané území mohl být bez výstrahy zastřelen. Lidé se tam báli chodit Partyzáni - majitelé všech chat museli ve vsi odevzdat klíče starostovi, aby byla kdykoliv umožněna kontrola zda v osadě nepřebývají partyzáni - po navrácení klíčů zjišťovali majitelé škody. Starosta tajně půjčil klíče partyzánům a oni v některých chatách bydleli – ztopili dříví a vyjedli zásoby Lávka - mezi Manychem a Sehnoutkou se jmenovala Ichova – po majiteli chaty (tajemníkovi), kterou nyní vlastní Blanka (dříve Milan Henych) Chata Č.80 - spolková - byla uprostřed osady, nedaleko ohniště a můstku přes potok – ještě nedávno to byla kůlna na nářadí 7
Cejnar - bydlel ve společné chatě (4 kóje) - v podlaze měl kruhovou díru a pod podlahou kotel v němž chladil dovážené pivo , které sadníkům prodával - pak se přestěhoval do chaty vedle Icha (nyní Mandys) - v úzké mezeře mezi chatami měl stolky pro hosty - v dřevníku měl lednici - ve žlabu vyměňoval vodu a tam také chladil pívo - postupem času přikoupil pozemky za osadou (Střelka a další), které postupně prodával a naposledy mu zůstal jen pozemek s domkem, který nyní přestavěl některý z jeho potomků na penzion – nyní za Vávrovým pozemkem
Zapsáno dne 1.5.2013
8
9
