Analýza pivních nádob od minulosti do současnosti

Analýza pivních nádob od minulosti do současnosti Bakalářská práce

Jana Staňková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jan Jiran Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor’s Dissertation

The Analysis of Beer Vessels from the Past to the Present Day

Jana Staňková The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Jan Jiran Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza pivních nádob od minulosti do současnosti zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

……………………………………………………... Jana Staňková V Praze dne …………………………….………

Ráda bych na tomto místě poděkovala Ing. Janu Jiranovi za laskavost, časovou flexibilitu a inspirativní vedení během konzultací. Dále se cítím povinna poděkovat všem vedoucím školení, kterými jsem prošla a z kterých jsem čerpala velkou část inspirace a informací. V poslední řadě patří mé poděkování celé rodině a všem respondentům, kteří mi poskytli potřebné informace pro zpracování zadané práce a za neutuchající morální podporu.

Abstrakt STAŇKOVÁ, Jana. Analýza pivních nádob od minulosti do současnosti. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 64 stran. Záměrem bakalářské práce je zpracování analýzy vývoje pivních nádob a zkoumání jejich vzniku a používání. Historie pivních nádob sahá do dávné minulosti k prvním poznatkům o pivu. Cílem práce bylo vypracování přehledu používaných nádob na pivo určených ke konzumaci konečných uživatelem. Dále zpracovat historický přehled dle různých hledisek. Pro každou etapu byl příznačný dobový materiál a to od zvířecích rohů, přes kameninové, hliněné a z různých druhů kovů vyráběných nádob až po sklo. Sklo je dnes považováno za nejrozšířenější a nejvhodnější materiál. Je to dnes rozhodně nejrozšířenější a nejvhodnější materiál, používaný při konzumaci piva. Nejnovějším trendem obalových materiálů je plast. Svým vývojem si prošly i pivní nádoby od džbánků, korbelů, žejdlíků až po různé skleněné nádoby. Při zkoumání byla použita analýza spektra pivních nádob. Dosaženým výsledkem bylo, že každá nádoba je určena pro jiný druh piva a že tvar každé nádoby byl stvořen pro zlepšení požitku při konzumaci piva. Nedílnou součástí tohoto je dotazníkové šetření, které se týká pivních nádob a způsobu konzumace piva. Závěrem této práce je i odhadovaný vývoj pivních nádob v budoucnosti.

Klíčová slova: analýza, sklo, nádoby, pivo, sklenice, výroba

Abstract STAŇKOVÁ, JANA. The analysis of beer vessels from the past to the present day. Bachelor’s Dissertation. The Institute of Hospitality Management. Prague : 2015. 64 pages

The purpose of my bachelors thesis is to analyze the evolution of beer jars and examine their origin and use. Beer jar history can be traced all the way back to the historical times a period from which we have the very first records of beer brewing. My goal is to present a clear overview of the various jars and containers used by the end consumer. Furthermore, I aim to create a summary of said beer jars in chronological order, whilst looking at the subject from multiple angles. Each historical period had its own preferred materials such as animal horns, earthenware, clay, stone masonry, various metals and - as best known nowadays - glass. Today glass of course, is the one material considered most suitable for its purpose and by far the most widespread. Plastics, on the other hand, can be viewed as the latest trend. Not only the materials experienced such evolution, though. Various shapes and designs of beer containers and jars can be found in history - i.e. calixes, steins, jars, mugs, pint glasses and all kinds of specialized glasses. The end result is that each different beer glass type is primarily used for a specific kind of beer and original glasses have been developed to enhance the taste of the beverage and, perhaps even more importantly, the consumer's experience. An important part of my thesis is also the included question poll research of different consumer habits - in our case the beer drinkers - and their preferred beverage containers. Last but not least, I dare to predict the future evolution of the beer jar and the relevant industry.

Key words: analysis, beer, drinking glass, jug, production, vessel

Obsah Úvod.................................................................................................................................. - 9 1.

Teoretická část ........................................................................................................ - 11 1.1 Historie pití piva ve světě ..................................................................................... - 11 1.2 Historie pití piva v ČR .......................................................................................... - 12 1.3 Založení Měšťanského pivovaru v Plzni .............................................................. - 14 1.4 Definice piva ......................................................................................................... - 16 1.5 Definice nádob na pivo ......................................................................................... - 16 -

2. Analytická část ............................................................................................................ - 17 2.1 Historické nádoby ................................................................................................. - 17 2.2 Sklo ....................................................................................................................... - 19 Pivní sklenice .......................................................................................................... - 20 2.3 Druhy pivních sklenic ........................................................................................... - 22 Džbánek s uchem (seidel, stein) ............................................................................. - 22 Pohár (kalich) .......................................................................................................... - 22 Flétna ...................................................................................................................... - 23 Sklenice plzeňského typu........................................................................................ - 23 Pinta (Nonic, Tumbler) ........................................................................................... - 23 Snifter...................................................................................................................... - 24 Stange...................................................................................................................... - 24 Tulipán .................................................................................................................... - 25 Sklenice na kvasnicová piva ................................................................................... - 25 Oversized wine glass .............................................................................................. - 25 2.4 Některé další druhy sklenic................................................................................... - 26 Degustační sklenice ................................................................................................ - 26 Pivní holba .............................................................................................................. - 26 Tuplák ..................................................................................................................... - 26 Pivní bota ................................................................................................................ - 27 Korbel ..................................................................................................................... - 27 Hořčičák a duritka ................................................................................................... - 27 2.5 Kultura pití piva .................................................................................................... - 28 Bednářství ............................................................................................................... - 30 Pivní lahve .............................................................................................................. - 30 Čepování piva plzeňského typu .............................................................................. - 33 Čepování piva na jeden zátah, tzv. hladinka:.......................................................... - 35 -

Mlíko ....................................................................................................................... - 35 Čochtan ................................................................................................................... - 35 Nadvakrát ................................................................................................................ - 35 Šnyt neboli košt ...................................................................................................... - 36 Čepování Budějovického budvaru .......................................................................... - 36 Molson Coors (Pivovary Staropramen) .................................................................. - 37 Staročeské jednotky objemu ................................................................................... - 38 Vídeňské jednotky objemu ..................................................................................... - 38 Metrická soustava ................................................................................................... - 39 2.6 Dotazník ................................................................................................................ - 39 Vyhodnocení dotazníku .............................................................................................. - 45 3. Návrhová část ............................................................................................................. - 46 Závěr ............................................................................................................................... - 48 Literatura ......................................................................................................................... - 50 Přílohy............................................................................................................................. - 51 Příloha 1 : Obrázky ................................................................................................. - 51 Příloha 2 : Grafy ..................................................................................................... - 51 Příloha 3: Tabulky .................................................................................................. - 52 Příloha 3 : Dotazník ................................................................................................ - 52 Příloha 1: Obrázky .................................................................................................. - 54 Příloha 2 : Grafy ..................................................................................................... - 61 Příloha 3: Tabulky .................................................................................................. - 64 -

Úvod Pivo se stalo ve společnosti nedílnou součástí společenského života. Pivo dokázalo stmelit lidi již v minulosti a je tomu tak i dnes. Historie a současnost pivních nádob se jeví jako velice obsáhlé téma, však na dostupnost literatury a textů na toto téma je mizivá. Téma bylo zvoleno, jelikož dlouhodobě pracuji v gastronomii, v pivnici plzeňského typy, absolvovala jsem mnoho kurzů a školení čepování piva a piva jako takového. Při pohledu na srovnání úrovní kultury v oblasti nádob na víno a pivo, u vína je v dnešní době v této oblasti větší rozmanitost, než je tomu u piva. Pokud rozlišujeme sklenice na bílé víno, červené víno a na šampaňské, měli bychom být schopni rozlišovat i sklenici na piva světlé, tmavé a na kvasnicové. Tyto důvody jsou tématem k sepsání této práce. Dosažením mé bakalářské práce je analyzovat a historicky rozdělit pivní nádoby. Postupně popsat chronologicky vývoj materiálu, tvarů, obsahu nádob až po dnešní tvar sklenice. Popsat rozdíly mezi společenskými vrstvami použití materiálu při výrobě nádob. Chronologické seřazení od prvních zmínek o výrobě pivních nádob až do současnosti. Popisuju správné použití a přiřazení správné sklenice ke správnému druhu piva, aby mohly vyniknout všechny důležité prvky. Dalším bodem marketingová a mediální podpora. Podpora prodeje v prodejnách, v gastronomických zařízeních a reklama. Bylo použito marketingového mixu a soutěže. Cílem bylo zvýšit povědomí a informovanost lidí o pivním skle, dostupném na dnešním trhu. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. V první, teoretické části, se práce zabývá historii piva od Mezopotámie, Egypt až po Evropu velká část je věnována měšťanským pivovarům, Měšťanskému pivovaru v Plzni. První část je věnovaná pivu jako takovému, definice piva a pivní nádoby. V analytické části je rozbor pivních nádob chronologicky od nejstarší po dnes nejpoužívanější. Rozborem je pivní sklo a sklo jako takové. Pivní nádoby jsou rozděleny dle výroby, materiálu, obsahu, tvaru a původu použití. Jako další je zmínka o bednářství, pivních lahvích. V práci jsou popsány některé druhy čepování piva a rozdíly. Ve třetí části jsou popsány možnosti marketingové a mediální podpory. Pro zvýšení povědomí o pivním skle. Vytvoření soutěže v pivním baru a za pomoci mistrů oboru vytvoření další sklenice na pivní speciály, která bude složit v provozu. Postupováno bylo pomocí zkoumání druhů nádob a výběrem nejvíce vyhovujících druhů, pomocí aspektů zmiňovaných v práci. Analýza je vědecká metoda založená na rozdělení celku na základní části. Cílem analýzy je určit důležité a potřebné rysy zásadních -9-

částí celku, rozpoznat jejich podstatu a zákonitosti. Výsledků bylo dosaženo za pomoci studování odborné literatury, konzultacemi s odborníky v tomto oboru a vyhodnocením dotazníku. Práce shrnuje analýzu pivních nádob od minulosti do současnosti. Od historie piva, jeho výroby v Mezopotámii, Egyptě až po Evropu. Vývoj pivních nádob, tvaru, obsahu, materiálu, z kterého se vyráběly a vyrábí. Založení pivovarů jako klášterních tak měšťanských. Rozdělení a analýza pivních nádob. Zmínka o kultuře čepování piva nejen Plzeňského tipu. Závěrem práce je dotazník, který ukazuje na v celku špatnou informovanost v pivním světě našich obyvatel. Konečná marketingová propagace složí ke zlepšení povědomí lidí o pivních nádobách. Uspořádání soutěže, z které na konci vzejde další pivní sklo.

- 10 -

1.

Teoretická část Teoretická část se zabývá samotnou historie konzumace piva ve světě a u nás.

Počátky ve staré Mezopotámii přecházeli před Egypt až po dnešní moderní trendy. Zlomem v pivovarnictví u nás pokládám založení Měšťanského pivovaru v Plzni.

1.1 Historie pití piva ve světě Pivo člověka provádí od nepaměti, můžeme říci, že pivo spjato s člověkem od pěstování obilí. Domněnku potvrzují nálezy Bedřicha Hrozného, který na území Mezopotámie 1913 chrámový inventář z 25.a 24.stol. př.n.l. A recepty na výrobu různých druhů piv. Mezopotámie, oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami Eufratem a Tigridem. Již v 7. tisíciletí před n. l. zde pěstovali obilí Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané. Domníváme se, že pivo bylo objeveno náhodně. Při skladování obilí ve velkých hliněných nádobách, došlo ke vniku vody a následnému kvašení. Po otevření byl na světe kvašený nápoj nynější forma piva. Mok měl aromatickou až omamnou vůni. Následně se začalo s cílenou přípravou takto kvašeného nápoje jakýsi druh piva Sumery nazývaný kaš, Babyloňany šikarum. Vaření piva bylo do rozvoje technické metody jeho přípravy většinou doménou žen. Sumerský káš byl připravován bez chmele, jako je tomu v dnešní době. Káš neměl hořkou chuť jak pivo dnešní. Většinou se využívalo pražení chleba v horkém popelu, či přidáváním zelené hořčice, či sezamových semínek. Po objevení kvašení sladu začalo vznikat mnoho druhů piva, které se lišily od sebe barvou a chutí. Pivo bylo stále velmi kalné a husté, připomínalo velmi často kaši. Toto byl důvod, proč lidé používali různá stébla trávy a bambusů. Sloužily jim jako jistý druh brček. V Chammurapiho zákoníku z 2. tisíciletí př. n. l. pocházejí i první zmínky o veřejných provozovnách, kde bylo možné pivo zakoupit. Zákon upravoval formu prodeje a udával postihy pro nepoctivé obchodníky. Další záznamy o přípravě piva pocházejí ze starověkého Egypta, který je občas považován za původní zemi objevu piva. Staroegypťané používali pro kvasící nádobu používanou při výrobě slovo namset, které nejspíše pochází z akkadského slova namzítu. Egypťané používali pro výrobu piva ječmen, ze kterého vyráběli slad a různé typy pšenice, jako náhradu za chmel. Absence chmelu pak měla za následek, že pivo mělo nasládlou chuť.

- 11 -

V dobách antiky bylo na výsluní spíše víno. Víno v této době bylo daleko oblíbenějším nápojem než pivo, ale jeho výroba stále pokračovala, však ne tak hojném množství. Oproti tomu germánské kmeny i nadále preferovaly výrobu a konzumaci piva. Hojná konzumace piva převládala oblast severní Evropy a u Vikingů. Ti konzumovali pivo teplé a inovací byla výroba piva podstatně silnějšího. Jednalo se o metodu tzv. vymrazování piva, během kterého pivo zmrzlo a vzhledem k rozdílné teplotě tání vody a alkoholu došlo k nárůstu obsahu alkoholu v pivě. Předpokládá se, že se obsahem alkoholu se blížil k dnešním ležákům. Začátkem 19. Století se pivo začalo technologicky vylepšovat, začala se používat filtrace, pasterizace. V této době začaly vyrůstat i pivovary, které byly určené na masovou výrobu piva. V roce 1876 vydává Louis Pasteur dílo Studie o pivu, ve které podrobně popisuje technologické postupy, právě filtrace a pasterizace piva.

1.2 Historie pití piva v ČR Archeologický výzkum území českých zemí přinesl důkazy, které dokládají, že i dřívější obyvatelé tohoto území připravovali kvašené nápoje z obilí. K dispozici jsou podrobnější údaje o přípravě piva keltskými Boji, germánskými kmeny Markomanů, Kvádů a Slovany bájného praotce Čecha, kteří přišli na území českých zemí a trvale se zde usadili. Nejstarší doložený český pivovar je Břevnovský klášterní pivovar v Břevnovském klášteru, který byl založen roku 993. Prvým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088, ve které mimo ostatní dary a privilegia panovník přidělil kapitule desátek chmele na vaření piva. Nejstarším dokladem o pěstování chmele na území českých zemí je nadační listina z 30. let 11. století knížete Břetislava. Za největší rozvoj piva u nás je považováno 12. století, kdy měli všichni privilegium vařit pivo. Pivo se vařilo velmi primitivním způsobem a byla to doména žen. Pivo bylo pokaždé malinko jiné, nebyly dodržovány technologické postupy. V této době pivo sloužilo také jako pokrm. Bylo kašovité, nefiltrované. Připravovaly se z něj různé polévky, kaše, omáčky.

- 12 -

Řemeslně se pivo začalo vyrábět od 13. století, kdy se začala stavět královské města, která měla od panovníka spoustu výhod. Pro rozvoj pivovarství bylo důležité přidělení práva várečného a práva mílového (zrušeno v roce 1788). Později tato práva získala i poddanská města od příslušné šlechty. Velký význam pro rozvoj pivovarství a kvalitu piva měly v českých zemích sladovnické cechy. Určovaly, kolik piva a z jakého množství sladu smí jeden dům vyrobit, kontrolovaly jeho kvalitu a na rozdíl od okolních zemí dohlížely i na to, aby pivo vařil jen ten, kdo se v tom oboru řádně vyučil. České pivo, se začalo vařit podle daných pravidel a mělo většinou stejnou chuť a získávalo na oblibě u mnoho panovnických dvorů nejen u nás. Pivo se již v této době prodávalo do ciziny na mnohé panské dvory. Ve 14. až 15. století zbohatlí měšťané sdružovali své finanční prostředky a zakládali společné městské pivovary. Ke konci středověku a kolem poloviny 16. století se rozvíjela výroba piva ve šlechtických pivovarech, stabilně se udržovala či rozšiřovala v klášterních pivovarech, které méně podléhaly vlivům politických a hospodářských změn. Konfiskace majetku Habsburskou vládou roku 1547 měla za následek úpadek pivovarnictví. Velké reformátor ve světě piva byl František Ondřej Poupě (1753–1805). Navrhl řadu nových zařízení pro výrobu sladu a piva, přesvědčoval sládky, aby používali výhradně ječný slad, upravil dávkování chmele. Poupě založil v Brně pivovarskou školu, kterou navštěvovali pivovarníci z celé Evropy. Založení Měšťanského pivovaru v Plzni (dnešního Prazdroje) v roce 1842, který vyráběl výhradně spodně kvašená piva. Pivo mělo velmi dobrou kvalitu a během krátké doby všechny pivovary v Čechách a na Moravě zavedly tuto technologii výroby, která je dodržovaná dodnes. V polovině 19. století nastal zlatý věk českého pivovarství, které silně ovlivnilo vývoj tohoto oboru na celém světě. Je to období zahájení průmyslové výroby sladu a piva. Rozvoj piva byl ovlivněn třemi základními faktory: optimálními podmínkami pro pěstování surovin sladovnického ječmene a chmele, orientací rozvíjejícího se strojírenského průmyslu na výrobu sladařských a pivovarských zařízení a zajištěním jak vysokoškolské, tak středoškolské výuky pivovarských odborníků. V této době vznikaly velké pivovary, které zvládaly masovou výrobu. Malé pivovary začaly zanikat. Vývoz piva byl do celého světa. Katastrofu českému pivovarnictví jako veškerému světovému vývoji přinesla druhá světová válka. Po válce řada uzavřených pivovarů již neobnovila svoji činnost. Pivovarský a sladařský průmysl byl postupně v celé Československé republice zestátněn a centrálně

- 13 -

řízen. V době komunistického režimu nebyly do pivovarů a sladoven vkládány potřebné finanční prostředky na modernizaci. Pivovarský obor zajistil na domácím trhu dostatek piva a byl schopný vyvážet pivo a slad nejen do tzv. socialistických zemí, ale i na náročný trh kapitalistických oblastí světa. ,, Po 2. světové válce byly v českých zemích postaveny pouze 2 pivovary: Radegast a Most. Druhý jmenovaný byl v roce 1998 uzavřen. Sladoven bylo postaveno 5. Na Slovensku bylo postaveno v období socialistického Československa 8 pivovarů. Po roce 1989 proběhla privatizace pivovarů, mnohé zanikly, do některých vstoupil zahraniční kapitál. V roce 2003 bylo v České republice 36 sladoven, které vyrobily 483 693 tun sladu. Z toho vývoz činil 213 324 tun (44,10 %). Činných průmyslových pivovarů bylo v roce 2007 48, vyrobily 18 548 314 hl piva, z toho bylo vyvezeno 2 129 848 hl (11,48 %), roční spotřeba na jednoho obyvatele činila 160,9 l piva. Sedm největších pivovarů pokrývá 84 % produkce českého piva[25] (jedná se o pivovary Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Staropramen, Královský Pivovar Krušovice, PMS Přerov, Drinks Union a Starobrno)1“

1.3 Založení Měšťanského pivovaru v Plzni V Plzni se pivo začalo vařit hned po založení města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil 260 plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání. Toto privilegium, finančně velmi výnosné, povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné - později se vztahovalo na domy a jejich pozemky. Velmi brzy se však začaly stavět ve městech společné pivovary, ve kterých byla výroba výhodnější. Nejstarší pivovar se sladovnou je v Plzni doložen v roce 1307. Vařily se várky tzv. červeného piva z pšenice a bílého z ječmene. Pivo se vyrábělo po řadě, tzn. pro každého měšťana zvlášť a uvařený nápoj se stáčel do velkých sudů a byl převážen do měšťanských domů. Tam se vypouštěl do velké kvasné kádě a potom přečerpával do sudů, v nichž se nechával zrát. Pivo se stávalo stále oblíbenějším nápojem a v 16. století se jeho výroba stala i předmětem vědeckého zkoumání. Všeobecný hospodářský a kulturní úpadek, který nastal v 1

Historie pití piva, Krakowski 2014. Dostupné na internetu:



- 14 -

českých zemích během třicetileté války, se projevil i ve výrobě piva. Sládci bez potřebného vzdělání a znalostí nedbali na tradiční technologické postupy a často várky upravovali pro zlepšení chutě nejrůznějšími přísadami. Od 70. let 19. století se v pivovarech začaly objevovat laboratoře a vaření piva, založené dosud pouze na zkušenosti sládků, se stalo přísně sledovaným chemickým procesem. Patronem sladovnického cechu se stal nejznámější český světec sv. Václav a kromě něho uznávali pivovarníci za patrona i krále Gambrina, vévodu Brabantského Jana I. (1251 - 1294), který byl podle pověsti prvním sládkem. Název Gambrinus vznikl zkomolením slov Jan Primus. V únoru roku 1838 spatřila plzeňská veřejnost neobvyklé divadlo. Na náměstí před radnicí bylo vylito 36 sudů plzeňského piva, které nebylo uznáno k pití. Velmi proměnlivá kvalita plzeňského piva, známá od středověku, dávala stále více vyniknout konkurenčním pivům z Bavorska, vyráběným metodou spodního kvašení. V Čechách se do té doby používalo tzv. svrchní kvašení, které probíhalo rychleji, pět až šest dnů za teploty 20 až 25 stupňů. Spodní kvašení, které probíhá při teplotě 15 stupňů delší čas, a kvasinky po prokvašení sedají ke dnu, se začalo používat u bavorských ležáků. Podnětem k postavení nového pivovaru v Plzni se stalo vyzvání právovárečných měšťanů k vystavění vlastnické výroby z roku 1839, v němž se apelovalo na nutnost zlepšení kvality plzeňského piva. Místo pro stavbu nového pivovaru bylo vybráno na tehdejším předměstí Bubenč, které mělo dostatek kvalitní pramenité vody a pískovcové podloží pro vybudování sklepů. Se stavbou se začalo 15. září 1839 a 5. října 1842 byl v novém pivovaru zahájen provoz uvařením první várky spodně kvašeného piva. Měšťanský pivovar byl určen k výrobě tzv. bavorského piva, a proto byl angažován bavorský sládek Josef Groll, muž s výbornou pivovarnickou pověstí. Tomu se ale pravděpodobně díky domácím surovinám podařilo vyrobit úplně jiné pivo, než jaké zamýšlel. Výsledný produkt byl doslova geniální, protože nový ležák měl skvělou chuť, kterou si Pilsner Urquell udržel dodnes. První sudy byly načaty, kronikář té doby píše: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek". Sláva zde vyrobeného žlutého moku se šířila na svoji dobu neuvěřitelnou rychlostí. Ještě v roce 1842 ochutnali pivo v Praze. V roce 1853 plzeňské pivo již v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se začalo prodávat ve Vídni.

- 15 -

Sláva, kterou si pivo z Plzně vydobylo svoji nenapodobitelnou chutí, začala lákat spousty napodobitelů, kteří chtěli vydělat na věhlasu tohoto piva. A právě proto si pivovar již 1. března 1859 nechal zapsat svoji ochrannou známku Plzeňské pivo. Tím se ovšem mnozí napodobitelé nenechali odradit. Nelze se tedy divit, že v archívech nalezneme doklady o řadě soudních sporů o zneužití světoznámé plzeňské ochranné známky. Největší spory nastaly však poté, co v roce 1898 si plzeňský pivovar nechal zapsat, a tím ochránit, novou známku Plzeňský Prazdroj - Pilsner Urquell.

Obrázek 1: Pivní známka Plzeňského Prazdroje. Zdroj: http:// https://www.google.cz/search 1.4 Definice piva

1.4Definice piva „Pivo je lihový nápoj připravený neúplným vykvašením zcukernatělého a chmelem okořeněného sladového výluhu. Pivo se pije ve stavu mírného dokvašování, obsahuje 2 až 7% alkoholu, vitamíny skupiny B, 0,3 až 0,5% CO2 a 3 až 12% extraktu (extrakt: nezkvašený cukr, dextrín, glycerín, bílkoviny a látky, které se vylouhovaly z chmele). Extrakt (výluh) tvoří chlebnatost piva (výživnou hodnotu).“2

1.5 Definice nádob na pivo Nádoba je dutý předmět na tekutiny a sypké hmoty. Je opatřena dnem zespoda, po obvodu jsou stěny, může být otevřená nebo uzavřená. Bizoní rohy, hliněné nádoby, cínový žejdlík, stříbrné číše, porcelánové a kameninové džbány, holba, skleněné džbány, číše, poháry. (Kejha, Janouškovec, Jurina, 2012) 2

JOHNOVÁ, D. : Pivo. Praha : Skripta VŠH, 2002

- 16 -

2. Analytická část Práce se bude zaobírat historickým vývojem pivních nádob od minulosti po současnost.

2.1 Historické nádoby V dnešní době výraz pivo u většiny z nás vyvolá představu oroseného skleněného půllitru, ale je také velice obtížné určit, z čeho se pivo konzumovalo dříve. V době středověku se pilo z keramických, skleněných i dřevěných nádob. K pití se používaly koflíky, čerpáčky, pohárky, džbánky a jiné nádobky, které byly nalezeny, vypovídají o tom, že se z těchto nádobek konzumovaly nápoje. Tyto typy nádob se v Evropě objevují od pozdní doby kamenné. Od mladší doby kamenné jsou známy i nádoby vyrobené z hlíny připomínající picí rohy nebo čutory vyrobené z kůže, které byly opatřeny uchem a byly nazývány askos. Jedním z nejdůvěryhodnějších zdrojů pro určení, na jaký nápoj se jaká nádoba použila, je její objem. Na víno byl charakteristický pohár menší velikosti. Nádoby na pivo byly o objemu minimálně půl litru. (Malinovský, 2012). Pivo je konzumováno z mnoha nádob, jako jsou například sklenice, pivní holby, cínové džbánky, lahve či plechová nádoby zvané plechovky. Tvar nádoby, ze které je pivo požíváno, má vliv na vnímání piva a může také vymezit a zdůraznit charakter samotného piva. Pivovary nabízejí značkové sklo zamýšlené pouze pro jejich výrobu jako marketingový tah. Pití piva se provozuje už odnepaměti. Je pozoruhodné, jak se jednotlivé nádoby na pivo měnily v průběhu let. Nádoby přešly od bizoních rohů, přes hliněné nádoby až po dnešní trend, kterým je sklo. Není zcela známo, která nádoba byla použita jako první, ale jako jedny z prvních můžeme považovat nádoby vyrobené z rohů zvířat. Rohy zvířat jsou nedílnou součástí přežvýkavců, které vyrůstají z lebky a vyskytují se u obou pohlaví. Název nádoby vyrobené z rohu zvířete je picí roh. Picí roh má tři části: základnu, tělo a hrot. (Kunath, 2012) Příkladem picího rohu je Rhyton, což je starověká nádoba, která je zakončena na hrotu hlavou zvířete, což může být jedno z posvátných zvířat: pes, kozel, beran, býk

- 17 -

(Kolektiv autorů a konzultantů OTTOVA nakladatelství, 2000). Výskyt této nádoby pochází z doby bronzové. Později se objevoval i v keramické a kovové podobě, hlavně zlata a stříbra. Rhyton byl používán spíše pro rituální účely, ale později tento nástroj mohl sloužit u movitějších rodin jako nádoba na nápoje. O něco později se vyráběly nádoby z kamene, ze dřeva a z kusů sešité kůže. Již naši předkové, před pěti a půl tisíci let, trávili jarní večery shromážděním svých bratrstev kolem ohně. Úkolem mužů bylo uvařit čerstvé pivo ve velkých nádobách. Pivo pili pomocí malých picích pohárků zvaných čerpáček, což byla malinká dřevěná nádoba s dlouhou rukojetí podobné dnešní naběračce. Po skončení rituálních tanců přistoupili dospělí muži k velkým nádobám s pivem a začali si pomocí čerpáčků nabírat pivo. Poté se usadili kolem kmenového ohně a popíjeli a zpívali většinou oslavné písně bohům. Úkolem nejmladších členů bratrstva bylo vykopat jámu, do které vložili jednu nádobu plnou piva a kolem dokola umístili malé pohárky. Vše nakonec zakopali, aby uctili památku předkům a dali oběť svým bohům v podsvětí. Muži poté dopíjeli uvařený nápoj dlouho do noci a při úsvitu se probouzeli u dohořívajícího ohně. (Turek, 2011) Pití piva nabíralo na důležitosti, dokladem jsou například keramické nádoby, které byly nalezeny z archeologických nálezů, lidé se snažili celý postup výroby, skladování rozdělování a uchování piva vylepšovat. Podle dochovaných nádob různých velikostí, usuzujeme, že se vyvíjel postup vaření, skladování, míchání a konzumace piva. Dochovaly se obrovské varné nádoby i malé nádobky na konzumaci piva samotného. Mluvíme o čerpačkách, pohárech, amforách, zásobovacích hrncích a džbánech. Z archeologických nálezů v hrobech pozůstalých můžeme soudit, že pití piva se stávalo čím dál více komunitní záležitostí. V období starověku měli nádobky na pití piva drsný povrch. Jedlo se rukama a všechno bylo poměrně mastné. Aby se zabránilo vyklouznutí nádobky, vylití či rozbití, měli nádobky na povrchu záměrně drsný povrch. A ulehčili tím konzumaci piva. Jako všechno i nádoby na pivo se postupně vylepšovaly a procházeli inovací. V dobách moru a různých nemocí, opatřovali lidé nádoby na pivo jakými-si víčky, aby se zamezilo šíření chorob, které velmi často přenášel hmyz. Tuto nádobu v dnešní době nazýváme holba nebo stein. Za doby královny Viktorie (1837 až 1901) se ve velké Británii používaly převážně nádoby vyrobené z cínu, od jehož výroby se následně upustil. Bylo zjištěno, že cín má neblahý vliv na lidský organismus, však do té doby se z něj vyrábělo téměř všechny

- 18 -

užitkové a eucharistické nádoby. Však díky tomuto zásadnímu problému s cínem, byl objeven porcelán a nádoby na pivo se následně začaly dělat z něj. Při pití piva byla velmi dlouho využívána keramika. Vyráběla se pálením hlíny v pecích o vysokých teplotách, k jejich výrobě se používal hrnčířský kruh. Keramika sahá až do starší doby kamenné. Tato doba je známá keramickými soškami, však ne keramickou výrobou. Dochované výrobky z užité keramiky jsou až z doby kolem 8. Století př. n. l. Keramika té doby byla jednoduchá, tvárná, kulaté tvary. Na odolnost vůči vlhkosti bylo používání tzv. glazování. V minulosti bylo pivo nefiltrované, tudíž kalné a bylo podstatně tmavší. Používali se keramické nádoby, nikdo neměl potřebu pivo vidět. Obsah dřívějších džbánků byl poměrně větší, do jednoho džbánu se vešlo něco okolo tří až čtyř piv. V dnešní době má pivo krásnou barvu a je na něj radost pohledět, proto se na výrobu pivní nádoby začalo využívat sklo. Keramické džbány se dnes využívají spíše jako reklamní předměty různých restaurací a turistických suvenýry. Keramika slouží jako dárkový předmět. V současné době se trend moderních obalů na pivo ubírá směrem k plastovým PET lahvím. Pivovary do těchto nádob stáčí levnější výčepní piva určená pro konzumenty, kteří upřednostňují množství před kvalitou.

2.2 Sklo V podobě glazury a keramiky se můžeme bavit o počátku pivního skla a to od doby bronzové až rok 3000 př. n. l Počátky skla sahají do daleké doby bronzové, do období kolem roku 3000 př. n. l. Sice se nejednalo o sklo, jak ho známe dnes, ale jednalo se o sklo v podobě glazury na keramiku. Jedná se o křemičitany s přídavkem barvících oxidů a jiných chemických složek ovlivňujících barvu, lesk, tavitelnost. Glazura se vyrábí rozemletím příslušných složek na jemný prášek, který se následně smíchá s vodou a takto nanáší na přežahnutý výrobek. Přežahnutý keramický střep (přežah se pálí obvykle v teplotě kolem 850 °C) je porézní a nasákavý a proto při máčení, nástřiku, natírání nebo jiném způsobu nanášení glazury nasaje glazuru na svůj povrch. Při ostrém výpalu (teploty nad 1050 °C) se z glazury odpaří voda a v bodě tání sline v kompaktní sklovitý povrch. Glazura je tenký sklovitý povlak na povrchu ozdobných keramických výrobků - šperků, ozdobných náhrdelníků. O jeho objevení se přetahuje několik kmenů – Číňané, Indové, Féničané,… Archeologické nálezy

- 19 -

lahví a sklenic z roku 1500 př. n. l. dokazují, že už v této době se využívala technika foukání, při které je potřeba sklářských píšťal. V Egyptě a Mezopotámii byla rozvíjena výroba glazovaných výrobků již 4 000 let př. n. l.; nejstarší známé hliněné glazované (Fajánsové) nádobí na světě pochází z Egypta, z období 3300 př. n. l "Fajáns, často také zvaná egyptská pasta, která se používala pro vytvoření modrého nebo zeleného lemování, se získávala z přirozeně se vyskytujícího kamene, uhličitanu sodného. Ten obsahoval rozpustný sodík a po vysušení předmětu zanechal tenkou vrstvu křemene, který vytvořil glazurovaný povrch. Kolem roku 1600 př. n. l. se glazurování dále rozvíjelo až po zdobení nádob, sošek a dlaždic. Efekt lesklého glazurování se později používal i pro imitaci kovů. (Keramický ateliér Praha 2007) V Evropě (Bulharsko) nalézáme importovaný fajáns z hellénistického období Egypta - z období 100 let př. n. l. V západní Asii se fajáns objevila v 5. století, prostřednictvím Maurů se dostala do Španělska a odtamtud do Itálie. V Itálii se od roku 1466 vyráběla ve městě Faenza (odtud název fajáns), dále v Urbinu a v Florencii. Pivní sklenice Jako všechno má svůj důvod, tak i různorodost tvaru pivních nádob má svůj účel. Můžou představovat lidovou tvorbu, reklamu pivovarům, jsou využívány při správném servírování piv, mohou odrážet tradice, rozlišují různé druhy piv, které se v nich servírují. V neposlední řadě mohou být odrazem protokolu podávání piva. Sklenice je nádoba na tekutiny, která je vyrobená ze skla. Sklenice je většinou válcovitého tvaru, který je z jedné strany uzavřený. Sklo může mít různě silnou tloušťku podle druhu tekutiny, na kterou sklenici používáme. Když se řekne pivní sklenice, každý si představí půllitr s uchem. Obsahem pivní sklenice by mělo být jen pivo. Veřejnost se mylně domnívá, že volba pivní sklenice je pouze marketingový tah výrobců, čímž se vzdalují od pravdy. Podle pivních znalců si konzumenti piva zaslouží dostat pivo správné teploty podávané v odpovídající sklenici. Například Robert Demeter uvádí, že nevhodná sklenice může zcela změnit chuť piva. Bohužel v negativním smyslu. (Šulcová, 2011) Pivo obsahuje oxid uhličitý, který vytváří v pivu bublinky a pěnu. Čepované pivo je pak charakteristické krémovou pěnou. Kvalitní pěna by měla udržet lehčí minci. Pěna tlumí povrchové vlnění hladiny piva. Pivní pěna je jeden z nejdůležitějších ukazatelů, že jsme si zvolili správný druh sklenice. Pokud je tomu tak sklenice udrží správně pivní pěnu a nechá

- 20 -

vyniknout správnou chuť a barvu piva. Pěna a její samotná prezentace jsou úzce spojeny s různými styly piva a skla, které by měly být v harmonii. Valná většina pivovarů má pro své pivo sklenici vhodnou na daný druh piva. Velmi často se stává, že než se uvaří nový druh piva, mistři skláři společně s desingery vymyslí a vytvoří sklenici, která bude pivo representovat. Toto je výsada v Belgii a Evropě. Většina restauračních zařízení a barů, odebírá od výrobce sklo, které je určené na dané pivo. Provozovatelé se snaží mít na každý druh sklo, které k pivu náleží. Někteří distributoři poskytují sklo zdarma, jiní za poplatek. Je vždy dobré používat správné sklo. Chcete-li nechat pivu vyniknout jeho nezaměnitelnou vůni a chuť, používejte sklenice. Sklenice zaměstnává všechny vaše smysly. Je to jediný správný způsob, jak pít pivo, tak jak si sládek přál. Existuje nesčetně mnoho druhů pivních sklenic. Každé pivo má svoji určitou sklenici, proto lze říci, že druhů sklenic je stejné množství jako druhů piv. (Večerková, 2007) Pivní sklenice je určená na pití piva. Od minulosti prošlo pivní sklo výraznou změnou. Keramické nádoby, které byly díky manuální výrobě jinak velké, vystřídaly úhledné, sériově vyráběné sklenice stejné velikosti a většinou označené ryskou, která značí obsah nádoby (0,5; 0,4; 0,3; 0,2 litru). Rozdělení sklenic dle různých tipů je možné, příkladem jsou tyto tvary: džbánek s uchem, pohár, flétna, sklenice plzeňského typu, pinta sklenice, snifter, stange (štíhlý válec), tulipán, sklenice na kvasnicová piva a nadměrná vinná sklenička. Většině těchto tipů se bude dále věnovat podrobněji. Sklenice se používají při různých příležitostech a důležitosti, kdy se pivo pije. Například při degustaci piva se používá malá sklenička obsahu 1/3 pinty velmi často na nožičce. Pivo se z ní pije pomalu a po malých doušcích. Sklenice je určená k tomu, aby podtrhla hlavní znaky piva do dané sklenice určené. Díky správnému sklu si můžeme vychutnat pevnou pěnu, které je pomocníkem při uchování vůně linoucí se z piva. Bez správné sklenice není plné a chutné pivo a to nikdo nechceme.

- 21 -

2.3 Druhy pivních sklenic Džbánek s uchem (seidel, stein) Na obrázku je jeden z nejoblíbenějších pivních sklenic a tou je džbánek. Džbánek má ucho, které ulehčuje manipulaci s baňatou sklenicí, díky uchu se zamezí i ohřívání sklenice a následně piva Tento druh skla je větší a sklo je silnější. Obsah sklenic bývá od 0.1 litru až 3litry. Předchůdce skleněného Obrázek 2: Džbánek s uchem, zdroj: https://www.google.cz/search

džbánku byl německý seidel a kameninový džbánek zvaný stein. Stein se využíval v minulosti hlavně v dobách nemocí

černého moru, kdy hmyz přenášel choroby, měl víčko, poklop většinou vyrobený ze dřeva či nějakého kovu. Pohár (kalich) Majestátní sklenice, která je často zdobená stříbrem či zlatem. Její stopka je velmi robustní. Sklenice tohoto typu jsou navrženy tak,

Obrázek 3: Pohár (kalich), zdroj: aby byly schopny udržovat pěnu o výšce 2 cm. Obsah sklenice https://www.google.cz /search okolo 2 až 3 dl. Tato sklenice je typická především pro trapistická

bývá piva.

Majestátní práce, která prošla rozmezím od jemného a křehkého pohárku s nožkou k tlustostěnné číši. Některé okraje pohárů byly opatřeny zlatým nebo stříbrným lemováním, umístěné byly převážně na nožičce. Tvar sklenice je vytvořen pro udržení ideálně dvou centimetrové pěny. Toho je dosaženo střetnutím piva se dnem sklenice, při čemž se vytváří oxid uhličitý, proud nekončících bublinek a perfektní dlouhotrvající pěna. Pivní pohár je používán u speciálních druhů piv. Jedná se o sklenici na nožičce, připomínající šampusku, s širokým hrdlem kvůli uvolnění silného aroma. Používá se například u druhů piv jako je belgická IPA, berlínské kvasnicové.

- 22 -

Flétna Flétna, sklenička na vyšší nožičce je převážně využívána při piti šampaňského. Flétna na pití piva má téměř stejný tvar, někdy se vyrábí s malinko kratší nožičku. Což také není pravidlo. Vysoký a hubený tvar sklenice pomůže zachovat pěnu a umožňuje vidět pivní bublinky, kuželovité tělo pomáhá uvolňovat velmi dobře prvotní aroma. Obrázek 4: Pivní flétna, zdroj: https://www.google.cz/search

Sklenice plzeňského typu Sklenice plzeňského typu jsou sklenice vyšší třídy pivního skla, které se používají pro mnoho druhů světlých piv, především typu Pilsner. Sklenice plzeňského tipu jsou nedílnou součástí pivní kultury. Sklenice má majestátní dno, od spodu směrem k hrdlu se sklenice Obrázek 5: Sklenice plzeňského typu, zdroj: https://www.google.cz/search

rozšiřuje. Díky těmto tvarům dává sklenice vyniknout barvě piva, pomáhá uchovat správnou pěnu, které je pod hrdlem

sklenice. Sklenice plzeňského tipu jsou menší obsahově 2 až 3 dl. Tato sklenice je rozpoznatelná od sklenice na kvasnicové pivo, tím, že nemá žádné zakřivení, její linie jsou jednoduché a čisté. Pokál je poddruh sklenice plzeňského typu, jedná se o sklenici na nožce. (škola čepování piva, Svoboda http://www.prague.eu/cs/objekt/jidlo/854/skolacepovani-lukase-svobody)

Pinta (Nonic, Tumbler) Převážně na britských ostrovech se pivo čepuje po anglické pintě. Sklenice má obsah 0,4732 litrů a je nazývána Nonic, Imperial pint, British pint nebo England pint. Sklenice Nonic byla nejpopulárnější v Británii v 60. letech 20. Století. V USA má tato sklenice obsah 0,5683 litru a nazývá se US Tumbler. Je to Obrázek 6: Pinta, zdroj: https://www.google.cz/search

další klasické sklenice na pivo, díky tenkému sklu, absenci ucha a jednoduché výrobě je sklo poměrně levné a dosti často

- 23 -

využívané. Dobře se z nich pije a nezaberou moc místa, jsou dobře skladovatelné. Sklenici je v horní části rozšířená. Rozšíření nahrazuje ucho a pomáhá uchovávat pivní pěnu. A při čepování pivo nepřeteče. Vhodná je pro piva téměř každého druhu, například irský stout, anglická IPA, americký porter nebo nakuřovaná piva.

Snifter Snifter je druh sklenice která má krátkou nohu, široké dno a úzké hrdlo, je to sklenice určená k pití koňaku či brandy někdy se jí říká koňakovka či napoleonka. Ke konzumaci piva je vhodná pro piva Obrázek 7: Snifler, zdroj: https://www.google.cz/search

zejména těch, které mají komplexní aroma a mají ABV míru 8 % nebo vyšší, jako je císařské černého piva, pobaltské porter,

víno a double Indie světlé pivo. Kulatý tvar sklenice umožňuje pozvolné míchání piva a tím se uvolňuje vůně a chuti nechává vyniknout intenzivní aroma.

Stange Tradiční sklenice pocházející z Německa. „Stange“ v českém jazyce znamená „klacek“. Jak už z názvu vypovídá, jedná se o štíhlý, válcovitý tvar. Tento druh skla se používá při konzumaci delikátnějších piv zesilující sladové a chmelové chutě. Tento druh sklenice má Obrázek 8: Stange, zdroj: https://www.google.cz/search

většinou objem 100 až 200 ml, v dnešní době se používají i sklenice většího objemu, kvůli ulehčení práce číšníků. Vyskytují

se speciální podnosy na tyto sklenice, jedná se o podnos s otvory, do kterých přesně sklenice pasuje a nazýváme ho ,,Kranz“, což je v češtině věnec. Zaměněna může být za sklenici zvanou Tom Collins. (Bártík 2013)

- 24 -

Tulipán Sklenice má tvar květiny tulipánu, proto se jí také tak říká. Kratší nožička, velké kulaté dno, štíhlé tělo a hrdlo rozšířené, aby mohlo dobře padnout do úst a dala se dobře pít pivní pěna. Celý tvar sklenice nechává vyniknout vůni a chuti a přitom uchovává

Obrázek 9: Tulipán, zdroj: https://www.google.cz/search

pevnou pivní pěnu. Je doporučováno k servírování piva těžšího

charakteru a aly, jako jsou například skotské ALY, Biére de Garde, belgická IPA a dalších aromatických piv. Sklenice na kvasnicová piva Tyto sklenice jsou vysoké a mají obsah většinou půl litru. Sklenice má podlouhlý vysoký tvar a je z tenkého skla. Podobá se sklenici na pivo plzeňské. Hubená sklenice je určená pro dobré zachování vysoké nadýchané pěny, kterou kvasnicová piva mají. Obrázek 10:Sklenice na kvasnicová piva, zdroj: https://www.google.cz/search

Kvasnicová piva pění jako jedny z nejvíce. Potřebují tedy prostor na pěnu, který zajistí vysoké tenké tělo a zúžené hrdlem, oproti sklu na plzeňské pivo, to má vršek uzavřený,

zakřivení u dna není výjimkou. Někdy se může zdát, že tvar připomíná přesýpacích hodin. Zúžení sklenice napomáhá udržení aromatu piva a stabilitě pivní pěny. Používá se u druhů piva jako Weizenbock, Hefeweizen, Kristalweizen a další.

Oversized wine glass Sklenice tohoto tipu je určena pro těžká, kořeněná piva belgické ALE. Stejně jako u vína se s této sklenice dá pivem pomalu točit, otevřena sklenice nechává pivo rozlinout pomalu se vinoucí aroma těchto těžkých Obrázek 11:Oversized wine glass, zdroj: https://www.google.cz/search

piv. Velmi často je oversized wine glass používána v barech kde servírují belgické pivo často je užívána na místo tulipánů nebo

pohárů.

- 25 -

2.4 Některé další druhy sklenic Degustační sklenice Velmi často se setkáváme s degustační skleničkou na nožičce, nemusí to být však pravidlo. Skleničky jsou malého obsahu 0,15 až 0,3l. Využití najdeme při degustacích piva, kdy stačí na košt malé množství. Využití najde také při rozdělování piva mezi více lidí. Pití piva po menších dávkách Obrázek 12:Degustační sklenice, zdroj: https://www.google.cz/search

zamezíme rychlému opití.

Pivní holba

Pivní holba je tradiční džbánek vyráběný postupem času snad ze všech materiálů, které se na výrobu nádob na pivo používali. Od velkých dřevěných, hliněných džbánů ve vždy stejné velikosti, po Obrázek 13:Pivní holba, zdroj: https://www.google.cz/search

keramiku, která byla často tvůrčí lidová dovednost po drahé kovy cín a sklo. Velké uplatnění našla za doby moru v

Evropě, holba se vyráběla s víkem, které se odklopilo pomocí palce. Zamezilo se tím vniknutí hmyzu, který byl velmi často morem nakažen. Dnes je toto sklo spíše dárkovým předmětem, suvenýrem z různých restauračních zařízení než džbánkem k běžnému užití. Tuplák Tuplák je v původní podobě uváděn jako nádoba o objemu více než 2 litry - tedy 2 mázy (tuplovaný = dvojitý; moravský máz = 1,07 l, vídeňský máz = 1,415 l atd.), v dnešní podobě se jedná o nádobu o objemu 1 litr. Velkou oblibu mají při zahraničních slavnostech piva Obrázek 14:Pivní holba, zdroj: https://www.google.cz/search

např. v Bavorsku. Tuplák si objednávají milovníci piva

- 26 -

většinou na začátku konzumace, aby rychle uhasili žízeň.

Pivní bota Pivní bota je spíše dárkový předmět, než sklo na denní užívání. Má mnou rozměrů a velikostí připomínajících botu. K tomuto sklu se váže pověst. Za války vojevůdce slíbil svým vojáků, že pokud se jim podaří vyhrát v bitvě proti nepříteli, bude pít ze své vlastní boty. Obrázek 15:Pivní bota, zdroj: https://www.google.cz/search

Vojákům se podařilo zvítězit a vojevůdce nechal zhotovit mistrem sklářem botu podle předlohy boty své. Aby nemusel

pít ze své kožené boty. Stalo se tradicí, že při výhře vojáci popíjeli pivo z takovýchto sklenic. Ve Švýcarsku, Rakousku, Německu se pří pivních slavnostech používají tyto sklenice. Většina znalého osazenstva se baví, když neznalý popadne sklenici a napije se patou k sobě. Všechno pivo se na něj vylije. Pivní boty se vyrábějí pomocí mistrů sklenářů, musí se použít foukací metoda. Pár malých skláren vyrábí pivní botu sériově.

Korbel Korbely se dají považovat za ukázkou lidové dovednosti. Na velká korbely se velmi často malovalo, nebo byly tvarovaná, foukané, lité s různými ornamenty a výjevy z historie. Vyráběli se ze dřeva, keramiky, kůže z cínu, od kterého se posléze opustilo, kůže, dřeva pro Obrázek 16:Korbel, zdroj: https://www.google.cz/search

movité měšťany a panovníky ze zlata a stříbra.

Některé

dochované korbely mají skleněné dno. Jsou velmi podobné

pivním holbám, nejen tvarem, ale i tím, že některé mohou mít i víčko. Hořčičák a duritka Hořčičák je hovorové označení pro skleničku obsahem dvě deci. Užívána byla do konce šedesátých let, uplatnění našla všude. V domácnostech, ateliérech, závodech, fabrikách kancelářích ordinacích. Obrázek 17:Hořčičák a druitka, zdroj: https://www.google.cz/search

Tuto skleničku znali všichni. Sloužila i jako jednotka obsahu. První tvar této sklenice byl kuželovitý, posléze baňatý.

- 27 -

Duritka je sériově vyráběná sklenička ve sklárnách Rudolfova huť v Dubí. Výroba této skleničky se datuje od roku 1914 až do 1996. Skleničky byly velmi pevné až nerozbitné, to jen s nadsázkou, všechno je možné rozbít. Při rozbití duritky jste se ale nepořezaly, střepy nebyly ostré. Pevností duritek se dosáhlo technologickým postupem při výroby. Toto sklo se po vylisování schladilo prudce (předpjaté sklo) oproti klasickému sklu, které se po vylisování ochlazovalo pomalu, aby nedošlo k prasknutí. Druhů sklenice existuje samozřejmě mnohem více. Rozdělení na džbánek s uchem, pohár, flétna, sklenice plzeňského typu, pinta sklenice, sniter, stange, tulipán, sklenice na kvasnicová piva. Dnešní doba nabízí nepřeberné množství skla na pivo. Mnoho sklářských mistrů a desingnérů úzce spolupracují na výrobě nových sklenic na pivo, jak technologicky na desingnově zajímavých. Velké a těžké půllitry z keramiky a mědi byly vystřídány jemnými a lehkými materiály a ručně vyráběnými sklenice mistrů svého oboru. V dnešní době jsou sklenice na pivo vyráběny sériově v továrnách anebo specializovanými skláři. Těžké půllitry vystřídaly decentní a vkusné sklenice nových tvarů, které často pochází z dílen proslulých výtvarníků. Někdy je až k obdivu, jaké různé nádoby dokázali naši předkové vymyslet a použít na pivo, ale jedno se jim musí nechat, byli vynalézaví a užili si to, jak se sluší a patří.

2.5 Kultura pití piva Vzhled je právě to, že od sebe jednotlivá piva odlišuje. Pivní sklo, společně s tácky, logy na ubrusech a další reklamními předměty tvoří kulturu pití piva. Česká republika je díky pivu uznávaným a známým státem. Však není tomu tak dávno, co pivní kultura a kultura pití piva byla v nás ještě na začátku. Však pivní podvědomí a kultura velmi rychle roste a vyvíjí se. Po pádu bývalého režimu se kultura začala rozvíjet velmi dynamicky a dobrou cestou. Češi si vypěstovali kladný vztah k pivu a všemu s ním spojeném. Naučili jsme se používat správné pivní sklo k danému pivu dnes si snad již ani nikdo nevzpomene na pivní sklenice opatřené značkou státního monopolu RaJ, respektive na pověstné půllitry s kosodelníky po stěnách, díky dovozu jsme začali ochutnávat i piva zahraniční. Výrobci piva, pivovary spolu s marketingovými experty a designery vyvíjejí nejnovější tvary a typy skla, hodící se k danému druhu piva. Není výjimkou, že prvně se vyrobí nové sklo, které bude odpovídat charakteristice piva a poté až pivo samotné.

- 28 -

Sklenice se stává nedílnou součástí konzumace piva. Jejich designová orientace vychází z požadavků a analýzy trhu a ze zacílení samotné značky na určitý okruh konzumentů. Smyslem toho je ve spotřebiteli navodit určité emoce, vycházející z charakteru a vlastností servírovaného piva. A zároveň tím nepřímo upevňují v zákazníkovi jakousi sounáležitost a vztah k žádanému produktu. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Kdo si nechá objednat klasickou míru prémiového ležáku Pilsner Urquell, dostane ho v pro něj typickém půllitru s uchem. Krušovické světlé či tmavé výčepní pivo je servírováno ve sklenici s rozšířeným hrdlem a zužující se směrem dolů. Velkopopovický Kozel je podáván v masivním džbánku. Třetinka desítky Staropramen je čepována do elegantní sklenice na stopce. A pro speciály typu Velvet, Kelt nebo Maestro byly navrženy a zkonstruovány takové sklenice, v nichž vyniknou jejich vlastnosti a přednosti, lavinovitý efekt a hustá krémová pěna (Kurz čepování piva, Lukáš Svoboda). Výběr skla je jedním z velmi důležitých aspektů, jenž ovlivňuje požitek z pití piva. Pivovary kladou důraz při vývoji skla nejen na estetickou stránku, ale i na praktičnost. Volba správné sklenice ať už jakéhokoliv tvaru umožňuje, že vůně nápoje učiní přesně to, co s ní zamýšlel výrobce. Tloušťka skla a jeho tvar mají vliv jak na barvu piva, tak na chuťový vjem. Dalšími důležitými faktory, které jsou při vývoji pivního skla významné, jsou např. délka udržení pivní pěny, snadnost čištění, tvar umožňující rychlé čepování apod. Každý druh piva vyžaduje jiný tvar a typ skla. Např. pšeničné pivo vynikne lépe co se chuťové stránky, ale i efektu týká v protáhlé sklenici, než ve džbánku s uchem. Hluboce prokvašené speciály se nejlépe vychutnávají v tulipánových sklenkách směrem vzhůru se zužujících atd. To už dávno pochopili a o tom by určitě mohli zasvěceně referovat pivovarníci z takových pivních velmocí, jako jsou Belgie, Irsko nebo Německo. Země, kde je pivnímu sklu přikládán velký význam. Tam má opravdu každý druh piva svoji typickou sklenku. Jen tak mimochodem mě napadají příklady světoznámých značek z těchto států, belgiické Chimay, Duvel, Hoegaarden, Leffe, irští Guinness, Murphy´s či německý pšeničák Franziskaner, které když si objednáte v kterékoli restauraci a kdekoliv na světě, dostanete je pouze v pro ně jednotném a typizovaném skle ( Čepování piva pro pokročilé, Svododa)

- 29 -

Pro dokonalý pivní zážitek samozřejmě nesmí chybět na žádném typu sklenice logo pivovaru či emblém podávané značky. I v této oblasti panuje na tuzemské pivní scéně velká rozmanitost a konkurence. Sběratelé a zlodějíčci by mohli vyprávět. Jak se v poslední době zdá, postupně pivovary přecházejí od klasických potisků svého loga k velmi efektnímu dekorování sklenic formou vnějšího vystouplého reliéfu. Příklady? Skupina Plzeňského Prazdroje (Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast), Budějovický Budvar nebo Bohemia Regent. Je jenom otázkou času, kam až vývoj pokročí. Úroveň kultury pití piva se snaží domácí pivovary zvyšovat nejenom prostřednictvím marketingových aktivit jakou je při mně Škola čepování piva tak i pořádáním nejrůznějších soutěží. Bednářství Bavíme li se o pivu, nemůžeme zapomenout ani na bednáře, kteří vyráběli dřevěné sudy, v kterých se pivo naskladnilo. Dřevěné sudy byly nahrazeny amforami různých velikostí s podlouhlým krkem a dvěma ušima na lepší manipulaci, amfory pocházející ze starověku, dochovaly se také a kožené vaky, které byly sice lépe přenosné, ale častým problémem byla plíseň, která se v nich udržovala navzdory nátěru z včelího vosku, který měl pomáhat prevenci protečení. Kožené vaky nebyly nijak kvalitní a neměli dlouhou výdrž. Výroba s dřevěným špuntem byla náročná a dlouhá. Za doby krále Karla Velkého, kolem 8. Století, se muselo víno ukládat pouze do dřevěných sudů, kožené vaky již nebyly žádoucí. V té době se rozmohlo bednářské řemeslo a začalo se dělit na bednáře, bečváře, neckáře, korytníky, pouzderníky. Bečvářské řemeslo se zaměřilo na výrobu v z černého tvrdého dubového dřeva, výroba beček, sudů a kádí, které byly stahovány kovovými obručemi ze železa. Bednáři vyráběli obyčejné nástroje z měkkého dřeva, jako byly nádoby na výrobu másla, necky, škopky, vany. Toto všechno se stahovalo obručemi z ořechovitých stromů. První písemné zmínky o bečvářích pochází z listiny fríského biskupa z roku 1140 a bečvářské řemeslo se v Basileji připojilo mezi členy společenského cechu roku 1146, společně se zedníky, tesaři a koláři. Pivní lahve Ze staropražského pivovaru U Křižovníků se našly nejstarší lahve na pivo u nás. Byly zhotoveny z čirého bílého skla s reliéfním znamením křižovnického řádu, tj. křížem

- 30 -

s osmi cípy dole provázeným šesticípou hvězdou. Zpráva o nich se dochovala díky tomu, že 19. prosince 1841 byl proveden rozbor lahvového piva právě tohoto pivovaru. Byly nalezeny právě díky neobvyklost uložení oblíbeného nápoje, dosud skladovaného jen v dřevěných sudech. Z pamětnické sbírky z roku 1881 „Tam, kde se pívávalo“ vzpomínal Matěj Valenta na křižovnická piva podávaná v pivovarském hostinci asi takto: „Do hostince pivovarského a na dvůr pod kolny zapadali většinou venkované a studenti vysokých škol, pak řemeslníci a mladí lidé, které sem lákala levná tehdy cena piva (půl litru za 5 krejcarů); to se tady pilo z nízkých kameninových džbánků. Pivo bylo dosti slabé, za to ovšem 15stupňový Křižovnický ležák v lahvích byl kvality mezi pražskými pivy daleko pověst si razící a hojně do ciziny vyvážený. Ležák ten měl zvláštní ojedinělou příchuť pivovarské smůly, byl temně hnědé barvy a obsahoval tolik kyseliny uhličité, že často zátky, ač dobré a silné, samy do vzduchu vylétaly, jako při šampaňském střílejíce“.3 Roku 1904 1. listopadu byl pivovar U Křižovníků zrušen, později zbořen a na jeho místě naproti Klementinu vyrostla nová budova konventu. Nejstarší zatím známé pivní lahve pocházejí z doby, kdy se u nás ještě neužívaly metrické míry. Ty zavedl zákon č. 16 z 23. 7. 1871 s platností od 1. 1. 1876, a pokud snad byli srozuměni prodávající s kupujícím, pak od 1. 1. 1873. Do té doby se jako objemová míra pro tekutiny užívala vídeňská holba, tj. něco málo přes 0,7 litru; dvě holby (vídeňský máz) byly tedy o trochu více než 1,4 litru. Zpočátku převládaly pivní lahve o obsahu jedné holby, ale údajně existovaly i lahve na jeden máz. Po zavedení metrických měr se obsah nových lahví na pivo změnil na 0,5 litru nebo na 1 litr. Tyto nejstarší dosud známé lahve z křižovnického pivovaru byly zhotoveny z čirého bezbarvého skla. Později, aby přímé sluneční světlo neohrožovalo kvalitu piva, byly zaváděny lahve ze zeleného a hnědého skla. I později, v době barevných lahví, však některé pivovary používaly lahve z bílého skla. Záměrně

tím

zkracovaly

trvanlivost

piva,

především

tzv.

domácího

(poskytovaného zaměstnancům zdarma za podmínky, že musí být vypito v pivovaru; teprve později, asi ve dvacátých letech 20. století, získali pracovníci nárok na pivo 3

Pivní sklo aneb kultura pití piva v Čechách. Dostupné na internetu:



- 31 -

deputátní), jehož prodeji stáčení do čirých lahví zabraňovalo. U nás měly lahve na pivo nejčastěji cylindrický tvar, navzájem se lišily nejen tvarováním dna, ale také hrdla. Zpočátku totiž k jejich uzavírání sloužily masivní korkové zátky; později bylo pro zajištění spolehlivého uzávěru hrdlo lahví opatřováno prstencovitým rozšířením, které hrdlo nejen při zátkování zpevňovalo, ale také umožňovalo převázání zátky provázkem, případně kusem drátu. Postupně se objevovaly porcelánové uzávěry opatřené kaučukovým těsněním; jež k vrcholu hrdla přidržovaly silné kovové pákové pružiny; někdy porcelán nesl označení názvu firmy, dnešním jazykem řečeno její logo. Teprve zavedení korunových uzávěrů znamenalo převrat, nemluvě o rozšíření otvíráků. Od počátku byla problémem návratnost lahví, což vedlo k postupnému zavedení jejich zálohování. Časem došlo ke sjednocení zálohy podle obsahu, což stanovila mimo jiné i vládní nařízení. I přestože byly lahve označovány názvem pivovaru, leckdy doplněným nápisem neprodejný majetek pivovaru apod., vracelo se jich pivovarům poměrně málo. Taková snadno uzavíratelná lahev od piva se v domácnostech hodila; posloužila třeba na skladování petroleje (elektrifikace nepokrývala zdaleka celou republiku – ještě po druhé světové válce nebyl elektrický proud zaveden do více než pětiny měst a obcí, a tak hlavním zdrojem světla v mnoha domácnostech byla knotová petrolejová lampa). Oprávnění k výčepu piva měly pouze koncesované pohostinské podniky, prodej piva v lahvi kupříkladu v prodejnách potravin tedy významně rozšiřoval jeho odbyt. Pivo do lahví plnily nejenom pivovary, ale také stáčírny. K tomu stačilo, aby si hokynář opatřil plničku lahví a lahve a nechal si z pivovaru přivézt soudek piva. Rázem tak mohl prodávat lahvové pivo, které ovšem nesměl ve své prodejně čepovat. Stáčírny mívaly vlastní lahve, nejednou však používaly lahve, jaké se naskytly. Tím, že plnily označené lahve renomovaných pivovarů méně kvalitním pivem, poškozovaly jejich pověst. Aby byla zaručena návratnost lahví, začala být vybírána záloha. K tomu, aby nebyly vraceny lahve, za něž při prodeji nebyla přijata záloha, často sloužily kovové známky – bez nich nebyla záloha vyplacena (Pivní deník, 2004). V čase druhé světové války, kdy se prodávalo jen nízko stupňové pivo, byly v domácnostech používány lahve s patentními uzávěry. Značně se totiž rozšířilo vaření silnějšího piva podomácku. Jeho kvašení probíhalo vesměs ve spolehlivě uzavíratelných lahvích uložených v chladných sklepních prostorách.

- 32 -

Etikety na pivní lahve se objevily během poslední čtvrtiny 19. století. Přinesly především zlevnění lahví, které tak již nepotřebovaly jiné označení od výrobce. Časem se staré lahve na pivo staly atraktivním artiklem pro sběratele pivních suvenýrů. Postupně vznikaly rozsáhlé sbírky, které posloužily jako cenný zdroj při vzniku odborného písemnictví. Získávání dalšího materiálu bylo nejednou dosti náročné, ba dobrodružné, uveďme alespoň hledání na vltavském dně na staroměstské straně Karlova mostu za asistence potápěčů. Při tom byly objeveny nejen nejstarší lahve křižovnického pivovaru, ale také porcelánové uzávěry se znamením konventu z doby pozdější. Sběratelé se dnes zaměřují i na novější obaly na pivo – plechovky a v posledních letech i na plastové lahve, posud používané jen v omezené míře. Dnes naprosto převládá pivo dodávané v sudech a ve skleněných lahvích, obojí expedováno přibližně stejným podílem. Zmapování dalšího vývoje bude již věcí a úkolem dalších generací. Největší rozmach pivních lahví je počátkem 20. století. Pivo, které bylo v lahvi, se stalo nejoblíbenější formou piva, po které byla poptávka. Je teda zřejmé, že dřívější lahvové pivo bylo dostupné pouze pro vyšší a movitější vrstvu lidí. V dnešní době je tomu naopak. Čepované pivo je dražší a přednost se dává více baleným pivům z hlediska ekonomického. Čepované je dražší. Ve snaze ušetřit pivovary přišly na další způsob stáčení piva. Navzdory všem aspektům pivní lahve si drží prvenství na trhu a zaujímají 46% z produkce. Vytlačené sudy zaujímají 45%. Jedním z důvodů vytlačení sudů může být nedávná ekonomická krize. Ve snaze ušetřit pivovary používají i další způsob stáčení piva do plechovek, PET lahví a další obaly na pivo jsou zmíněny jako zbytkové obaly. Plechovky, oblíbené zejména u zahraničních turistů, se jako pivní obaly moc neuchytily. Na druhé straně PET lahve mají své konzumenty, a proto se jejich celkový podíl každým rokem zvyšuje. (Český svaz pivovarů a sladoven, 2011) Čepování piva plzeňského typu Nejdříve do sklenice jemně nařízneme malý objem pěny pomalým pootevřením speciálního otočeného kohoutu. Kohout otevřeme na maximální průtok a pivo stéká po stěně sklenice zcela průhledné. Celý proces ukončíme ladným rychlým zavřením kohoutu. Občas pivo trochu přeteče ze sklenice. Zde můžeme vidět houpavý efekt zvedající se tzv. mokré pěny. Ve sklenici se pomalu zvedá jemný závoj CO2 rozpuštěného v pivě. Pivo se

- 33 -

uklidňuje. Pivo ke konci dochází pomalu. V takto načepovaném pivu dochází k vytvoření mokré pěny, husté a krémové konzistence a obsah CO2 je přesně takový, že zajistí optimální říz a zároveň nedochází k pocitu příliš naplněného žaludku. Pěna je naprosto jemná a rovná, po napití kreslí po stranách sklenice kroužky, tzv. hladinky. Odtud název hladinka či hladké. Takto načepované pivo umožní zcela vyniknout všem svým charakteristickým vlastnostem a je nejžádanější ve všech výjimečných pivnicích v Čechách a na Moravě. Správně načepované pivo poznáme podle chuti a pěny. Pokud na pivu nemáte už po pár minutách žádnou pěnu, je to známka toho, že je něco špatně a pivo nebude kvalitní a nebude správně načepované. Základem je prohlédnout si dobře pěnu. Pokud je bohatá, světlá, bez pórů a vypadá téměř jako šlehačka, je to správně. Pěna v restauracích by měla vydržet až několik minut (Škola čepování, Svoboda) Pivo nesmí řetízkovat, kromě pěny na sníženou kvalitu mohou upozornit i bublinky. Pivo není perlivý nápoj a bublinky do něj tudíž nepatří. Ať už jsou bublinky na skle nebo vznášejících se v takzvaných řetízcích ode dna, je to špatně. Bubliny jsou mikroskopická zrníčka prachu, která zůstala na sklenici a po načepování je obalila tekutina. Varováním může být na první pohled i špinavý výčep. Čistou sklenici poznáme pomocí kroužků, jakmile se piva napijete, na sklenici by se měly tvořit kroužky. Právě ty jsou ukazatelem čistoty. Pokud byla sklenice pečlivě umytá a čistá, zbytky pěny se po jejím obvodu budou usazovat v kruzích. Pivo je živoucí nápoj, to znamená, že dochází, pokud dostaneme pod míru jakožto host, necháme pivo dojít a až po té si popřípadě stěžujeme (školení na pivo, Šťástka ) Pokud v restauraci nečistí trubky, poznáte to snadno. Tento prohřešek se projeví, jak na aromatu, tak na vzhledu. U takto natočeného piva vidíte zákal, usedlinu, která by tam neměla být, pokud to není druh, který to vyžaduje, jako například kvasnicové pivo. Aroma piva pak připomíná zatuchlý hadr zmuchlaný několik dní v kuchyňském koutu. (Kurz čepování piva, Svoboda). Někdy se těmto pivům říká i padané podle kalu, který postupně sedá ke dnu. Zkušený výčepní načepuje pivo do deseti vteřin, takzvaně na hladinku, tedy na jeden zátah. Postupy čepování piva se ovšem liší v závislosti na pivovaru. Každý si určuje, jak správně načepovat právě ten jeho mok.

- 34 -

Čepování piva na jeden zátah, tzv. hladinka: Pro čepování na hladinku je ideální otočný kohout. Ten nejprve otevřete jen na zhruba 45° a jemně do sklenice napustíte trochu pěny. Sklenice držte zpočátku v úhlu 45° vůči pípě, pivo zprvu pouštějte‚ po skle. U zmrzlináře, tedy kohoutu, který nejspíše dostanete s výčepním zařízením, první fázi vynechejte, náklonem sklenice můžete

Obrázek 18:Hladinka, zdroj: https://www.google.cz /search

regulovat množství piva a pěny.

Mlíko Kohout pootevřete jen na 45 ° a na jeden ráz načepujete sklenici, po okraj naplněnou hustou smetanovou pěnou. Po napití cítíte překvapivě především pivo. Kouzlo "mlíka" se naplno projeví, je-li vypito ihned po načepování. Mlíko je svérázný, atypický, svým Obrázek 19:Mlíko, zdroj: https://www.google.cz/sea rch

způsobem podmanivý styl čepování.

Čochtan Je to přesně opačný způsob než ten předchozí. Čochtan je pivo bez pěny pro skutečné znalce. Má silný říz, protože je v něm hodně přírodního oxidu uhličitého. Čepuje se na jeden zátah, kohout musí být Obrázek 20:Čochtan, zdroj: https://www.google.cz/sea rch

otevřený na maximum. Takové pivo by se mělo co nejdříve vypít, protože kvůli absenci pěny rychle zvětrává.

Nadvakrát Jde o nejrozšířenější způsob čepování u nás. Výčepní z Plzně mají však jiná názor. Z čepování nadvakrát se totiž často stává čepování na více krát. Pivo tím ztrácí chuť a sytost. Čepování nadvakrát má ale Obrázek 21:Nadvakrát, zdroj: https://www.google.cz/sea rch

- 35 -

jinak podle něj své opodstatnění, protože když se pivo načepuje na jeden zátah, má příliš velké množství kysličníku a nadýmá.

Šnyt neboli košt Tenhle způsob je pozůstatek doby, kdy hospodští při každém naražení sudu nové pivo koštovali. V tomto případě není míra tak důležitá. Pivo má bohatou pěnu a přitom si uchovává všechny své Obrázek 22:Šnyt, zdroj: https://www.google.cz/sea rch

nejlepší vlastnosti. Je to velice oblíbený způsob pití u znalců. Jim v tomto případě nezáleží na tom, kolik piva vlastně ve sklenici je.

Čepování Budějovického budvaru Správné čepování piva Budějovický budvar by mělo probíhat přibližně na třikrát. Je to jediný způsob, který byl v minulosti před zavedením kohoutů s kompenzátory možný a který patří k tradici českého pivovarství. Při čepování na tři zátahy se pivo nejprve pustí do sklenice z výšky, aby alespoň tři čtvrtiny sklenice vyplnila pěna. Po částečném rozpadu pěny se druhý zátah napustí do sklenice z menší výšky, ale stále s rozpěněním piva tak, aby ve sklenici byla asi polovina piva a polovina pěny. Po dalším částečném rozpadu pěny se sklenice doplní na správnou hladinu, přičemž se ze sklenice vytlačí vyšší čepice pěny. Důvodem tohoto postupu je snížení obsahu CO2 v pivu z původních asi 5 g/l na přibližně 3,5 g/l, což je optimální říz podporující jemný charakter hořkosti, aroma a vysokou pitelnost tohoto. Nižší pitelnost (míra, jak snadno se pivo do spotřebitele vpíjí) piva čepovaného na jeden zátah bez rozpěnění a tedy s vyšším CO2 by byla způsobena zaplněním žaludku spotřebitele velkým objemem plynu. Kdyby se pivo vyráběli přímo s 3,5 g/l místo tradičních 5 g/l, tak by pivo sice rovnou mělo požadované vlastnosti, ale při čepování by nevytvořilo žádnou pěnu, jejíž vyšší čepice je další tradiční charakteristikou tohoto piva. Tento způsob čepování doporučujeme pro všechny druhy piva značky Budweiser Budvar. Sklenici o pokojové teplotě před čepováním doporučujeme vypláchnout studenou vodou, čímž se i mírně se ochladí její vnitřní povrch, aby se na stěně sklenice neuvolňovaly a nepřichytávaly bublinky. Teplotu piva doporučujeme 7 – 10 °C. Čepování

- 36 -

na jeden zátah nejen snižuje pitelnost piva, ale nastartovalo i různé diskuse znalců o tom, že pivo už není jako dřív a že po umělé karbonizaci nebo tlačení čistým CO2 nutí ke krkání. Přitom obsah CO2 piva ve sklenici je zásadně ovlivněn právě způsobem čepování, a nikoliv tlačným plynem. Tlačný CO2 by totiž potřeboval alespoň 2-3 dny, aby se v sudu ve větší míře rozpustil, zvláště když se uváží, že plyn tlačí na hladinu, ale pivo teče jehlou ze dna sudu. (Pravidla čepování, Budvar)

Molson Coors (Pivovary Staropramen) Se správným čepováním piva všech značek souvisí pět hlavních zásad, které je nutné dodržet před samotným čepováním. Mít dobře namontovanou, sanitní a propláchnutou výčepní technologii a zvolen vhodný tlačný plyn se správně nastaveným tlakem. Dodržet odpočinek, tzn. vytemperování sudu před naražením. Čepovat jen do umyté, opláchnuté, zchlazené a odkapané sklenice, která je určena pro daný druh a značku piva. Před čepováním si kompenzátorem seřídit průtok piva při otevřeném kohoutu. Pivo po seřízení teče klidně. Činnost výčepního či barmana za pípou. Jeho chování je pobídkou pro návštěvníky hospody, aby si pivo objednali. Výčepní tím dává na zřetel, že je znalý pivní kultury a svých hostů si váží. Pro piva značky Staropramen platí tři hlavní zásady, které ovšem platí obecně pro většinu značek českých piv. Pěna při čepování musí vznikat přirozenou cestou, tzn. postupně při naplňování sklenice. Pivo do sklenice čepujeme z minimální výšky a po stěně sklenice. Je naprosto nezbytné dodržovat maximální hygienu vyústění výčepního kohoutu, tzn. nikdy nemáčet kohout do piva nebo pěny. Zda čepovat pivo najednou, nadvakrát, s rozpěněním, z výšky, s krouživými pohyby určují často regionální nebo místní zvyky barmanů a výčepních. Zde je důležité především odhadnout potřeby hostů daného podniku. Zejména ve vztahu k řízu piva, tedy obsahu oxidu uhličitého. Obsah cca 2,7l CO2 v 1 litru piva je příjemným osvěžením pro toho, kdo vypije jedno či dvě piva, ale brzdou pro pivaře, který vypije více piv. Přestože konstrukce pákových a otočných kohoutů je odlišná, čepování má stejné zásady a typ kohoutu neovlivňuje kvalitu piva. Ať už je pivo čepované na páce nebo na otočném kohoutu, výsledek musí být perfektní. (Libor Vávra, obchodní sládek společnosti Pivovary Staropramen a lektor První pivovarské školy Staropramen)

- 37 -

Staročeské jednotky objemu Staročeské jednotky jsou jednotky pocházející z doby Karla IV.

1 sud = 244,531 litru 1 týnský sud = 122,266 litru 1 české vědro = 61,133 litru 1 pražské vědro = 56,605 litru 1 škopek = 15,283 litru 1 soudek = 11,462 litru 1 lahvice = 5,731 litru 1 pinta = 1,910 litru 1 žejdlík = 0,478 litru 1 půlka = 0,239 litru 1 čtvrtka = 0,119 litru

Vídeňské jednotky objemu Vídeňský měrný systém byl poslední před metrický systém měr používaný na našem území. Vídeňské jednotky platily v letech 1764-1876. V roce 1872 byl vydán zákon (zákon č. 16/1872, jímž se vydával nový řád měr a vah), který zavedl metrický systém. Stávající vídeňské jednotky platily ještě nějakou přechodnou dobu - zákon určoval přepočet těchto jednotek na metrické jednotky. Metrická konvence byla v Rakousku přijata v roce 1875.

1 krychlový sáh = 6 820,992 litru 1 krychlová stopa = 31,579 litru 1 vědro = 56,589 litru 1 máz = 1,415 litru 1 holba = 0,707 litru 1 žejdlík = 0,358 litru

- 38 -

Metrická soustava Metrická soustava je soustava základních fyzikálních veličin, založená na jednotce 1 metr nebo jejích násobcích. Byla navržena v roce 1790 ve Francii. Postupně bylo v historii používáno několik mírně odlišných metrických soustav, v současnosti je mezinárodně používána soustava SI. 1 hektolitr = 100 litrů 1 decilitr = 0,1 litru 1 centilitr = 0,01 litru 1 mililitr = 0,001 litru 1 půllitr = 0,5 litru 1 třetinka = 0,3 litru

2.6 Dotazník Pro shromáždění informací, nutných pro vyplnění odpovědí a vyplnění faktu, jsem rozeslala dotazník elektronickou formou, přes sociální sítě a dva dotazníky byly vyplněny na základě telefonického dotazování. Otázky byly kladeny především formou otevřené otázky. Celkové množství dotazníků bylo 112, vyplněných se jich vrátilo 102 i s dvěma telefonicky vyplněnými, však u dvou dotazníky z vráceného počtu 102 došlo k vyřazení. Dotazníky nebyly právně vyplněné, tudíž informace postrádaly důvěryhodnost a nebyly použity. Celý dotazník jsem zaměřila na otázky týkající se mojí práce, jakou mají respondenti představu o pivní kultuře, dotazník se ptal, jaké druhy pivního skla respondenti znají. Zajímala jsem se, jak často respondenti navštěvují restaurační zařízení, jestli dávají přednost vinu před vínem, kolik piva vypijí týden. Jestli znají něco o historii pivovaru v Plzni, jestli je pro dotazované důležité, jaké pivní sklo používají při pití piva. Většina odpovědi byly formou: A, B, C na jiné otázky bylo potřeba rozepsat se. Pro upřesnění věku a pohlaví jsou dvě otázky mimo pivo. Ptala jsem se na věk a pohlaví. Pro názorné vyjádření odpovědí jsem použila grafy:

- 39 -

Pijete z balení nebo si pivo přelíváte Znění otázky: ,,Pokud si koupíte balené pivo v lahvi, plechovce PET lahvi, přelejete si ho do skleničky nebo pijete z obalu v němž jste pivo koupili“ Nadpoloviční většina dotázaných 65% pije pivo přímo z obalů v kterých jej zakoupili. Čtvrtina z toho bylo 29% lidí pivo přelije do sklenice z obalu, v kterém to koupili. Zbývajících 6% pivo nepije.

Graf č.1 Pijete z balení nebo si pivo přelíváte 6%

Z obalu 65%

29%

Přelívá do sklenice 29%

65%

Nepijí balené pivo 6%

Zdroj 1: vlastní zpracování Čepované/lahvové/ jiná Otázka: „Pijete raději pivo čepované, lahvové, jiné uveďte jaké?“ Čepovanému pivu dává přednosti 65% dotázaných, 3% lidí přednostní pivo jiné u všech bylo uvedeno pivo doma vařené. A zbylá třetina 32% pije raději pivo balené.

Graf č.2 Čepované / balené 3% Čepované 65%

32%

Balané 32%

65%

Zdroj 2: vlastní zpracování

- 40 -

Jiné 3%

Založení Plzeňského pivovaru Otázka: „Víte, kdy byl založen pivovar v Plzni?“ Valná většina dotazovaných nevěděla, odpověď ne zvolilo 70% dotazovaných, odpověď ano zvolilo 38% dotazovaných, ale z toho pouze 2% odpověděla správně. Jaké znáte pivní sklo Otázka: „Napište názvy pivního skla, které znáte.“ Odpovědi jsem vyhotovila tabulkou, ve kterém je vidět, kolik názvů se skla se sešlo a jaká byla shoda. Tabulka č. 1 Jaké znáte pivní sklo Jaké znáte pivní sklo Pivní s uchem

92

1

Sklenice plzeňského typu

38

3

Tuplák

68

2

Flétna

20

4

Snifler

4

5

Tulipán

3

6

Zdroj 3: vlastní zpracování Odpovídající sklenice Otázka: ,,Dáváte si při pití piva pozor na to, jestli je sklo odpovídající druhu piva které pijete“ .Otázkou jsem zjišťovala, jestli mají konzumenti představu které sklo je určeno na jaké pivo. Jednoznačné množství dotázaných odpovědělo ano, je pro ně důležité, jaké pivo mají v jaké pivní sklenici, odpovědí se bylo 68%, čtvrtina dotázaných 26 % odpověděla, že si pozor nedávají, a 6% na tom nezáleží, je jim to jedno.

Graf č. 3 Odpovídající sklenice 6% Ano 68%

26%

Ne 26%

68%

- 41 -

Je mi to jedno 6%

Zdroj 4: vlastní zpracování Návštěvnost restaurací¨ Otázka: „Jak často chodíte do barů, či restauračních zařízení, kde konzumujete pivo.“ Otázka byla směřována na, jestli respondenti, popřípadě jak často konzumují pivo. Dvě třetiny, tedy 65% dotázaných konzumovalo pivo jednou až třikrát za týden (7 dní), třetina lidí 32% jsou v restauracích čtyřikrát až pětkrát, 2% jsou v restauracích častěji a 1% dotázaných do restaurací ani do barů nechodí vůbec.

Graf č.4 Návštěvnost restaurací 1% 2%

jednou až třikrát za týden 65%

32%

čtyřikrát až pětkrát za týden 32% šestkrát a více za týden 2%

65%

nechodí 1%

Zdroj 5: vlastní zpracování Množství vypitého piva Otázka: „Kolik piva za týden což je sedm dní vypijete?“ Cílem této otázky bylo zjistit průměrné množství vypitého piva za týden dotazovanými respondenty. Největší skupinu, která činí 40%, tvoří respondenti, kteří vypijí devět až třináct piv týdně. Další významnou skupinou jsou konzumenti se spotřebou tři až osm piv týdně. Tři až osm piv zkonzumuje 35% respondentů. Čtrnáct piv a více vypijí 2% z respondentů. Zbylá část respondentů uvádí konzumaci pod tři piva týdně celých 20% a 3%, zbylých uvedlo, že nepijí. Odpovědi jsou vyobrazeny v grafu.

- 42 -

Graf č. 5 Množství vypitého piva Nepije 3%

3% 2% 20%

0-3 piv týdně 20%

40%

3-8 piv týdně 35% 9-14 piv týdně 40 %

35%

14 a více piv týdně 2%

Zdroj 6: vlastní zpracování Pivo / Víno Otázka: „Jakému nápoji v restauraci dáváte přednost, pivu nebo vínu?“ Z grafu je patrné, že většina dotázaných raději v restauračních zařízení preferuje pivo. Vyjádřeno v procentech, 84 % preferuje pivo, zbylých 16% pije víno.

Graf č. 6 Pivo / Víno 16% Pivo 84% Víno 16%

84%

Zdroj 7: vlastní zpracování Muž / Žena Z grafu č. 9 vyplývá, že ze 100 respondentů, bylo 72 mužů a 28 žen. Jednalo se o občany České republiky.

- 43 -

Graf č. 7 Muž / Žena

28% Muži 72% Ženy 28%

72%

Zdroj 8: vlastní zpracování

Věková hranice dotázaných osob Z grafu vyplívá že 54%dotázaných jsou osoby ve věku 26 až 35 let, čtvrtina dotázaných 25% jsou respondenti ve věku 19 až 25 let, 19 % dotázaných spadá do nejstarší věkové kategorie 36 a více. Pouhé 2% respondentů jsou ve věku 1-18 let.

Graf č.8 Věk 19%

2% 25%

54%

Zdroj 9: vlastní zpracování

- 44 -

1 až18 19 až 25 26 až 35 36 a více

Vyhodnocení dotazníku Na základě dotazníku, který jsem rozeslala respondentům, kteří se okolo mě pohybují, okruh mým známých a kamarádů. Jsem pomocí otázek a jejich vyhodnocení zjistila, že většina respondentů převážně mužů pije pivo. Dávají mu přednost před vínem. Dle mého očekávání pijí pivo čepované, pivu balenému dává přednost jen malá část dotazovaných. Pokud si již někdo koupí pivo balené, nechává ho v původním obalu a nepřelívá ho do sklenic. Velká část mužů je ve věkové kategorii 40-60 let. Pivo pije většina dotázaných. Do dotazníku jsem zahrnula i otázky týkající se množství vypitého piva za týden. Zjistila jsem, že průměrně respondenti vypijí osm až čtrnáct piv v týdnu. Respondenti zapadají do celorepublikového průměru. Co se týče znalosti pivního skla, respondenti chtějí dostávat pivo ve správném pivním skle. Téměř každý byl chopen vyjmenovat minimálně tři druhy pivního skla. Však speciální sklo není stále mnoho známé. Drtivá většina dotázaných nevěděla, kdy byl založen plzeňský pipovar.

- 45 -

3. Návrhová část Výsledky dotazníku mě jen utvrdili v tom, že konzumenti znají jen typy pivního skla, které jen díky marketingové podpoře pivovarů a gastronomických zařízení mají možnost používat a vychutnávat si z nich své pivo. Však i forma mediální reklamy a promo akcí přispívá k rozšíření obzorů konzumentů. Reklama jak ve veřejných dopravních prostředcích, televize, či promo akcích na různých veřejných akcích je velmi efektivní. Díky každodennímu kontaktu, je reklama rychlou formou, jak dostat tyto informace do podvědomí konzumenta. A tato reklama by se mohla využít, při přínosu dalším informací, které vedou ke zdokonalování lidí v tomto odvětví. Nádoby, na pití pivních speciálů, lidé téměř neznají a díky aktivní reklamě by se toto mohlo dosti změnit. Další forma reklamy je podpora prodeje s dárkem. Promo akce v obchodních domech, kdy hostesky rozdávají ochutnávku piva, motivují k nákupu piv, za který dostanou pivní sklo jako dárek. Přibalit ke kartonu piv sklenici jako dárek. Lidé jsou motivováni ke koupi, zvýší se prodej piva a povědomí o pivním skle. Všechny tyto možnosti umožní rychlo zpětnou vazbu. Buď má zákazník zájem a koupí nebo ne. Promo akce v gastronomických zařízeních kde se prodává pivo. Hostinský vydá pivní sklo jako dárek oproti účtu za určené množství piva. Něco podobného jako udělal Plzeňský prazdroj na oslavu 170 let vzniku. Dost lidí si půllitr odneslo domů a díky tomu vědí, jak přesně půl litr vypadá. Tyto akce jsou spíše nárazového typu. Postupem času od minulosti do současné doby můžeme vidět posun v pivních nádobách od zvířecích rohů, velké dřevěným holeb, cínové korbelů až přes krásné čisté sklenice. Kterými se pyšní ne jeden sběratel pivního skla, či sám autor designer sklenice nebo mistr sklář. V krásách tohoto skla, se dnes již soutěží. Dnešní doba je doba skla a skleněných nádob, však má lehce nakročeno k ekologické vlně, kterou se stávají plechovky a hlavně PET lahve. Však pivo patří sklu. Pivní sklo bude mít vždy převážnou oblibu před plechovkami a PET lahvemi. Při návštěvě jednoho pražského barů, které se specializují na pivní speciály, byl vznesen požadavek na sadu degustačních skleníček. Z mé strany. Navrhla jsem soutěž, která spočívá v návrhu vlastních degustačních skleniček na degustaci pěti ovocných piv ze strany hostů. Hosté nakreslí na papír návrhy sklenic, přibližné rozměry. Designer Pavel Polok vyhodnotí sklo z designerské stránky, František Šťástka zhodnotí tvary sklenic z pohledu mistra světa čepování světa USA a Lucie Dřevínovská by sady následně zhotovila ve sklářské peci Nový Bor. Výherci by zůstala degustační sada jako věcný dar a - 46 -

odměnou by mu byla i exkurze do skláren v Novém Boru. A pět lekcí designu skla od Pavla Poloka. A v pivním baru by se toho sklo používalo, representovalo by ovocné speciály. Tato soutěž by mohla podpořit podvědomí o pivním skle, designu a sklárnách v Novém Boru. A voucher na útratu v pivním baru, pro který se soutěž pořádala.

- 47 -

Závěr Obsahem této bakalářské práce je analýza pivních nádob od minulosti do současnosti. Důvod tohoto tématu byl, zvýšit povědomí o tomto tématu, rozšířit množství dohledatelné literatury. Prokázalo se, že chronologický vývoj lidstva měl vliv na vývoj pivních nádob a piva jako takového. Pivo se pilo z odlišných nádob z jiných materiálu, rozdílných tvarů a obsahu, které se postupem času měnily. Současnost je charakteristická výrobou pivních nádob ze skla. Sklo se nejlépe osvědčilo při technologických postupech, odolnosti vůči vnějším vlivům a v neposlední řadě recyklace, dává pivu vyniknout jeho zlatavou barvu, nepřeberné aroma a jedinečnou chuť. O pivu jako takovém, jeho výrobě, historii, pití, čepování bylo napsáno spoustu knih, studii bakalářských a diplomových prací, ale pivním nádobám se věnuje pouze mále literatury. Musela jsme tedy některé texty v analytické části překládat z angličtiny, či čerpat z mé praxe v gastronomii, mnoha kurzů, které jsem za tu dobu absolvovala, a také mi bylo nápomocno pár kolegů výčepních. V první části je popsána samotná historie konzumace piva ve světě a u nás. Počátky ve staré Mezopotámii přecházeli před Egypt až po dnešní moderní trendy. Zlomem v pivovarnictví u nás pokládám založení Měšťanského pivovaru v Plzni. V druhé části jsem vypracovala analýzu pivních nádob od minulosti do současnosti a popsáno bylo i pár dalších sklenic, které nejsou určeny primárně na pivo. Ve třetí části práce byl navrhnut způsob zvyklostí při výběru pivních nádob. A podpora prodeje, které vycházela z informací, získaných v dotazníku. A uspořádání soutěže. Úkolem práce a celkovým cílem bylo analyzovat pivní nádoby od nejstarších až po ty novodobé. Popsat z čeho byly nádoby vyráběny a jak se ubíhal jejich vývoj. Z rozboru je patrné, že nádoby prošly časem velkými změnami. Na trhu jich je nepřeberná škála, ale dají se rozdělit do třech základních skupin: džbánek, sklenice a pohár. Co se týče zjištění ohledně materiálu platí, že do založení Měšťanského pivovaru v Plzni se pivo konzumovalo z neprůhledných nádob, pivo bylo kalné a nebylo průzračné. V době, kdy se pivo začalo vyrábět technikou spodně kvašeného piva se začaly při konzumaci používat skleněné nádoby. Pivo mělo krásnou barvu, kterou všichni chtěli vidět. Sklo podtrhuje i další aspekty. Důležité je, že každý druh piva má svoji odpovídající sklenici, která tyto aspekty podtrhuje. Z dotazníku je zřejmé, že konzumenti znají základní druhy pivních nádob, ale v sortimentu sklenic na pivní speciály nemají moc jasno. Dalším cílem bylo snaha o vytvoření soutěže mezi konzumenty a vytvoření další pivní nádoby. Návrh - 48 -

podpory propagace v obchodních řetězcích a restauračních zařízení. Z výše uvedených důvodů byl cíl práce naplněn. Z pohledu do minulosti je zřejmé, že naše civilizace prošla přes velké množství nádob, ze kterých konzumovali pivo. V počátku se pilo z picích rohů, které vystřídali nejrůznější dřevěné nebo kamenné nádoby na pivo. Dřevo bylo vystřídáno hliněnými a prvními kovovými nádobami, které se zmodernizovaly a vznikaly skleněné nádoby. Sklo se osvědčilo jako vhodný materiál z hlediska dlouhé životnosti, snadné údržbě a poskytuje nám pohled na pivo v nádobě v celé kráse.

- 49 -

Literatura

Zdroje [1]

KEJHA, J.; JANOUŠKOVEC, J.; JURINA, V. Plzeňský Prazdroj: Příběh, který

nepřestává inspirovat. Praha : Nava, 2012. ISBN 978-80-7211-427-6 [2]

MALINOVSKÝ, V. Vaříme pivo: Jak si uvařit pivo, připravit cider a víno. Praha :

Svojka & Co.,s. r. o., 2012. ISBN 978-80-256-0931-6 [3]

KUNATH, B. Pivní bible. Praha : Mladá Fronta, 2012. 224 s. ISBN 978-80-204-

2665-9 [4]

kol. autorů a konzultantů OTTOVA nakladatelství, s. r. o., Praha : OTTOVO

nakladatelství, 2000. 708 s. ISBN 80-7181-376-1 [5]

TUREK, J. : Pivo místo dýmky. 31. 7. 2011. Článek z časopisu REFLEX

[6]

ŠULCOVÁ, M. : Každé pivo má svoji sklenici. Internetový článek Profi revue

Gastro

&

Hotel.

14.

11.

2011.

Dostupné

na

internetu:

[7]

VEČERKOVÁ, H. Abeceda piva. Praha : Česká televize, Edice ČT, 2007. 204 s.

ISBN 978-80-85005-86-8 [8]

Analýza pivních nádob od minulosti po současnost Bakalářská práce, Petr Bártík

[9]

Český svaz pivovarů a sladoven: Pivní lahev, která je na trhu nejméně 140 let,

způsobila

v pití

piva

revoluci.

Praha,

1.

6.

2011.

Dostupné

na

internetu:

[10]

Pivní deník, 2004. < http://www.pivnidenik.cz/clanek/710-Ceske-pivo-roku-2004-

velci-prevalcovali-male/index.htm> [11]

Keramický

ateliér

Praha

2007

Svoboda

http://www.prague.eu/cs/objekt/jidlo/854/skola-

-

http://ceramic-studio.net/umeni-

keramiky/cena/pocatky_zdobeni

[12]

škola

čepování

piva,

cepovani-lukase-svobody

[13] Čepování piva pro pokročilé, Svododa, iterní školení pro zaměstnance Lokál [14] Školení na pivo, Šťástka, interní podklady společnosti Malostranská Beseda [15] Pravidla čepování, Budvar, školící materiály pro čepování Budvaru [16] Libor Vávra, obchodní sládek společnosti Pivovary Staropramen a lektor První pivovarské školy Staropramen, interní školení na pivo Potrefená husa

- 50 -

Přílohy Příloha 1 : Obrázky Obrázek 1 : Pivní známka Plzeňského Prazdroje Obrázek 2 : Džbánek s uchem Obrázek 3 : Pohár, kalich Obrázek 4 : Flétna Obrázek 5 : Sklenice plzeňského typu Obrázek 6 : Pinta Obrázek 7 : Snifter Obrázek 8 : Stange Obrázek 9 : Tulipán Obrázek 10 : Sklenice na kvasnicová piva Obrázek 11 : Oversized wine glass Obrázek 12 : Degustační sklenice Obrázek 13 : Pivní holba Obrázek 14 : Tuplák Obrázek 15 : Pivní bota Obrázek 16 : Korbel Obrázek 17 : Toby džbán Obrázek 18 : Hladinka Obrázek 19 : Mlíko Obrázek 20 : Čochtan Obrázek 21: Nadvakrát Obrázek 22: Šnyt Příloha 2 : Grafy Graf 1 : Pijete z balení nebo si pivo přelíváte Graf 2 : Čepované / balené Graf 3 : Odpovídající sklenice Graf 4 : Návštěvnost restaurací Graf 5 : Množství vypitého piva Graf 6 : Pivo / Víno Graf 7 : Muž / Žena Graf 8 : Věk - 51 -

Příloha 3: Tabulky Tabulka 1: Jaké znáte pivní sklo Příloha 3 : Dotazník Předem děkuji za Váš čas, který trávíte tímto dotazníkem, bude mi nápomocen při zpracování bakalářské práce. Odpovídající odpověď zakroužkujte, případně vypište slovně odpovědi.  Pokud si koupíte balené pivo v lahvi, plechovce PET lahvi, přelejete si ho do skleničky nebo pijete z obalu v němž jste pivo koupili? ANO přilívám x NE nepřelívám 

Jaké nejraději pijete pivo? A) Čepované B) Balené



Víte, kdy byl založen Pivovar Prazdroj? A) ANO kdy … B) NE



Napište názvy pivního skla, které znáte.



Dáváte si při pití piva pozor na to, jestli je sklo odpovídající druhu piva které pijete? A) ANO B) NE C) JE MI TO JEDNO



Jak často chodíte do barů, či restauračních zařízení, kde konzumujete pivo? A) Nechodím B) 1x až 3x za týden C) 4x až 5x za týden D) 6x a více

- 52 -



Kolik piv 0,5l vypijete za týden? A) Nepiju pivo B) 0-3 C) 4-8 D) 9-14 E) 14 a více



Dáváte přednost pivu nebo vínu A) Pivo B) Víno



Vaše pohlaví? A) Žena B) Muž



Otázka na tělo, kolik je Vám let? A) 0-18 let B) 19-25let C) 26- 35 let D) 36 a více

- 53 -

Příloha 1: Obrázky Obrázek 1: Pivní známka Plzeňského Prazdroje., zdroj: https://www.google.cz/search

Obrázek 2: Džbánek s uchem, zdroj: https://www.google.cz/search

Obrázek 3: Pohár (kalich), zdroj: https://www.google.cz/search

- 54 -

Obrázek 4: Pivní flétna, zdroj: https://www.google.cz/search

Obrázek 5: Sklenice plzeňského typu, zdroj: https://www.google.cz/search

Obrázek 6: Pinta, zdroj: https://www.google.cz/search

- 55 -

Obrázek 7: Snifler, zdroj: https://www.google.cz/search

Obrázek 8: Stange, zdroj: https://www.google.cz/search

Obrázek 9: Tulipán, zdroj: https://www.google.cz/search

- 56 -

Obrázek 10:Sklenice na kvasnicová piva, zdroj: https://www.google.cz/search

Obrázek 11:Oversized wine glass, zdroj: https://www.google.cz/search

Obrázek 12:Degustační sklenice, zdroj: https://www.google.cz/search

- 57 -

Obrázek 13:Pivní holba, zdroj: https://www.google.cz/search

Obrázek 14:Pivní holba, zdroj: https://www.google.cz/search

Obrázek 15:Pivní bota, zdroj: https://www.google.cz/search

- 58 -

Obrázek 16:Korbel, zdroj: https://www.google.cz/search

Obrázek 17:Hořčičák a druitka, zdroj: https://www.google.cz/search

Obrázek 18:Hladinka, zdroj: https://www.google.cz/search

- 59 -

Obrázek 19:Mlíko, zdroj: https://www.google.cz/search

Obrázek 20:Čochtan, zdroj: https://www.google.cz/search

Obrázek 21:Nadvakrát, zdroj: https://www.google.cz/search

- 60 -

Obrázek 22:Šnyt, zdroj: https://www.google.cz/search

Příloha 2 : Grafy

Graf č.1 Pijete z balení nebo si pivo přelíváte

Graf č.1 Pijete z balení nebo si pivo přelíváte 6%

Z obalu 65%

29%

Přelívá do sklenice 29%

65%

Nepijí balené pivo 6%

Graf č. 2 Čepované / balené

Graf č.2 Čepované / balené 3% Čepované 65%

32%

Balané 32%

65%

Jiné 3%

- 61 -

Graf č. 3 Odpovídající sklenice

Graf č. 3 Odpovídající sklenice 6% Ano 68%

26%

Ne 26%

68%

Je mi to jedno 6%

Graf č.4 Návštěvnost restaurací

Graf č.4 Návštěvnost restaurací 1% 2%

jednou až dvakrát za týden 65%

32%

třikrát až pětkrát za týden 32% šestkrát a více za týden 2%

65%

nechodí 1%

Graf č. 5 Množství vypitého piva

Graf č. 5 Množství vypitého piva Nepije 3%

3% 2% 20%

0-3 piv týdně 20%

40%

3-8 piv týdně 35% 8-14 piv týdně 40 %

35%

14 a více piv týdně 2%

- 62 -

Graf č. 6 Pivo / Víno

Graf č. 6 Pivo / Víno 16% Pivo 84% Víno 16%

84%

Graf č. 7 Muž / Žena

Graf č. 7 Muž / Žena

28% Muži 72% Ženy 28%

72%

Graf č.8 Věk

Graf č.8 Věk 19%

2% 1 až18 19 až 25 25 až 35 36 a více

25%

54%

- 63 -

Příloha 3: Tabulky Jaké znáte pivní sklo Pivní s uchem

92

1

Sklenice plzeňského typu

38

3

Tuplák

68

2

Flétna

20

4

Snifler

4

5

Tulipán

3

6

- 64 -