Znamení o znamení Kázání 16.12.2012 v Říčanech
Vstupní text (Introit) - Žalm 105:1-5 Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky, zpívejte mu, pějte žalmy, přemýšlejte o všech jeho divech, honoste se jeho svatým jménem ať se zaraduje srdce těch, kteří hledají Hospodina! Dotazujte se na vůli Hospodinovu a jeho moc, jeho tvář hledejte ustavičně. Připomínejte divy, jež vykonal, jeho zázraky a rozsudky jeho úst,
Čtení – Genesis 28:10-22 Jákob vyšel z Beer-šeby a šel do Cháranu. Dorazil na jedno místo a přenocoval tam, neboť slunce již zapadlo. Vzal jeden z kamenů, které na tom místě byly, postavil jej v hlavách a na tom místě ulehl. Měl sen: Hle, na zemi stojí žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům, a po něm vystupují a sestupují poslové Boží. Nad ním stojí Hospodin a praví: "Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému potomstvu. Tvého potomstva bude jako prachu země. Rozmůžeš se na západ i na východ, na sever i na jih. V tobě a v tvém potomstvu dojdou požehnání všechny čeledi země. Hle, já jsem s tebou. Budu tě střežit všude, kam půjdeš, a zase tě přivedu do této země. Nikdy tě neopustím, ale učiním, co jsem ti slíbil." Tu procitl Jákob ze spánku a zvolal: "Jistě je na tomto místě Hospodin, a já jsem to nevěděl!" Bál se a řekl: "Jakou bázeň vzbuzuje toto místo! Není to nic jiného než dům Boží, je to brána nebeská." Za časného jitra vzal Jákob kámen, který měl v hlavách, a postavil jej jako posvátný sloup; svrchu jej polil olejem. Tomu místu dal jméno Bét-el (to je Dům Boží). Původně se to město jmenovalo Lúz. Jákob se tu zavázal slibem: "Bude-li Bůh se mnou, bude-li mě střežit na cestě, na niž jsem se vydal, dá-li mi chléb k jídlu a šat k odívání a navrátím-li se v pokoji do domu svého otce, bude mi Hospodin Bohem. Tento kámen, který jsem postavil jako posvátný sloup, stane se domem Božím. A ze všeho, co mi dáš, odvedu ti poctivě desátky."
Str. 1/8
Evangelium – Jan 20:30 a 31 Ještě mnoho jiných znamení učinil Ježíš před očima učedníků, a ta nejsou zapsána v této knize. Tato však zapsána jsou, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.
Slovo na cestu - Filipským 1:9-11 A za to se modlím, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala a s ní i poznání a hluboká vnímavost; abyste rozpoznali, na čem záleží, a byli ryzí a bezúhonní pro den Kristův, plní ovoce spravedlnosti, které z moci Ježíše Krista roste k slávě a chvále Boží.
Osnova Hlavní myšlenky Znamení – dvojí význam (dvojí linie) Tápeme, hudráme, jednáme pošetile Znamení v Písmu a. Znamení praotců – potvrzení smlouvy b. Smlouva za Mojžíše c. Žalmistovo povzbuzení k připomínání si Božích skutků d. Pohled Nového zákona 5. Svědectví –rodiče, moje, Pavlína 6. Poučení, napomenutí, povzbuzení 1. 2. 3. 4.
Str. 2/8
Uvedení tématu Dobrý den! Jsem moc rád, že zde na našem shromáždění potkávám tolik lidí, v jejichž životech Bůh jednal a jedná. Věřím, že se dnes dotkneme Boží moci a že ji společně také aspoň trochu zakusíme. Budeme dnes mluvit o ZNAMENÍCH – především o Božích znameních.
Hlavní myšlenka (myšlenky) Bůh jedná s každým z nás. Kdybychom neměli zkušenost s Bohem, nebyli bychom zde. Mám hned na úvod pro nás tři výzvy: 1. Všímejme si toho, co Bůh dělá - s námi a okolo nás! Všímejme si Božích znamení. 2. Hledejme význam – ptejme se, co nám tím Bůh říká. On nám minimálně říká, že si nás všímá, že o nás ví a že nám che pomoci, že nás má rád. 3. Nechávejme po sobě znamení – dosvědčujme, že Bůh jedná, pomáhá, že nás má rád. – Jako pisatel Janova evangelia.
Dvojí význam ZNAMENÍ Slovo znamení lze použít ve dvojím slova smyslu: a) nějaká pozoruhodnost – v Bibli často označována synonymem „div a zázrak“ nebo b) nějaké konkrétní hmatatelné označení něčeho pozoruhodného, zajímavého, pamětihodného Všiml jsem si, že oba významy znamení jdou v Bibli ruku v ruce – stejně jako v příběhu Jákoba, který prožil výjimečný sen. Místo, kde se mu zjevil Bůh, označil fyzickým znamením – sloupem.
Pohled na sebe – tápeme Sám se přiznám, že často tápu, když se mám rozhodnout, jsem ztrápený, nejistý, ustrašený. Ptám se: Kde, Bože, jsi? - Stejně jako čteme v Žalmu 42.1 Stává se nám snad až příliš často, že se chováme tak, jako by Bůh nebyl, jako bychom nebyli Boží děti – děláme si, co chceme, jednáme svévolně.
1
Žalm 42, 9b-11: Modlím se k Bohu života mého, promlouvám k Bohu, své skále: "Proč na mě zapomínáš, proč musím chodit zármutkem sklíčen v sevření nepřítele?" Smrtelnou ranou mým kostem jsou protivníci, kteří mě tupí, když se mě každý den ptají: "Kde je tvůj Bůh?" Str. 3/8
Když přijde jen menší nebo i větší trápení, jsme ustrašení. Ptáme se: Proč to musí být? Chybí nám důvěra v Pána Ježíše.
Biblické příklady Starý zákon Praotcové Abraham, (Izák) a Jákob Abraham stavěl oltáře Bohu, když k němu Bůh promlouval : Genesis 12,7 I ukázal se Abramovi Hospodin a řekl: "Tuto zemi dám tvému potomstvu." Proto tam Abram vybudoval oltář Hospodinu, který se mu ukázal. (Podobně též Genesis 13,18.) Takový oltář je po desetiletí i staletí jasným znamením toho, co Bůh zaslíbil. Jiným typem hmatatelného znamení, které připomínají setkání nebo prožitek s živým Bohem jsou rituály. Abraham přijal obřízku jako znamení Boží smlouvy. (Genesis 17,9 a 10)2 Jiným znamením Božího požehnání byly praktické studny. O ty se staral Izák – obnovoval je po svém otci a stavěl nové. (Gn 26, 15-25)3 O Jákovi jsme četli, jak postavil sloup v Ber-šebě, když měl sen.4 Ustanovení zákona za Mojžíše Mojžíš přijal na hoře z prostředku ohně kamenné desky, které jsou sami o sobě znamením Boží moci. Mojžíš dále ustanovil jiný rituál: Deuteronomium 6:4-9 Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat. Uvážeš si je jako znamení na ruku a budeš je mít jako pásek na čele mezi očima. Napíšeš je také na veřeje svého domu a na své brány. Proč mají Izraelci dělat takové zvláštnosti s tímto slovem? Následující verše odpovídají. Pro mne je to srdcervoucí text, který následuje: 2
Gn 17,9-10: Bůh dále Abrahamovi řekl: "Ty i tvoje potomstvo budete mou smlouvu zachovávat ve všech pokoleních. Znamením mé smlouvy mezi mnou a vámi i tvým potomstvem, kterou budete zachovávat, bude toto: Každý mezi vámi, kdo je mužského pohlaví, bude obřezán.“ 3 Gn 26, 24 a 25: Tu noc se mu ukázal Hospodin a pravil: "Já jsem Bůh tvého otce Abrahama. Neboj se, jsem s tebou. Požehnám ti a rozmnožím tvé potomstvo kvůli Abrahamovi, svému služebníku." Izák tam vybudoval oltář a vzýval Hospodinovo jméno. Postavil tam také svůj stan a jeho služebníci tam vyhloubili studni. 4 Podobně i s Lábanem stavěl kámen svědectví: Gn 31,45: Jákob vzal tedy kámen a vztyčil jej jako posvátný sloup. Str. 4/8
Deuteronomium 6:10-12(-15) Až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede do země, o které přísahal tvým otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ti ji dá, a dá ti veliká a dobrá města, která jsi nestavěl, domy plné všeho dobrého, které jsi nenaplnil, vykopané studny, které jsi nevykopal, vinice a olivoví, které jsi nevysadil, a budeš jíst a nasytíš se, pak si dávej pozor, abys nezapomněl na Hospodina, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. (Hospodina, svého Boha, se budeš bát, jemu budeš sloužit, při jeho jménu přísahat. Nesmíte chodit za jinými bohy z božstev těch národů, které jsou kolem vás, neboť uprostřed tebe je Bůh žárlivě milující, Hospodin, tvůj Bůh. Ať Hospodin, tvůj Bůh, nevzplane proti tobě hněvem a nevyhladí tě z povrchu země.) Jak mohl Izrael zapomínat na Boha, který se mu tolikrát zjevoval? Proč musel tolik trpět? Proč Boha opustil? Nejsme na tom stejně? Máme se někdy až příliš dobře, že se nám snadno zapomíná na Hospodina. Nebo se máme příliš špatně, že jsme ztratili důvěru, máme zateměnou mysl a nedokážeme si vzpomenout na Boží pomoc. Jsme lidé, kteří přiliš rychle zapomínají. Potřebujeme znamení!
Znamení shůry, která nás ubezpečí o Boží lásce a jeho zájmu Zhmotněná znamení, která nám připomenou, co zažili naši předci a co jsme zažili my sami.
Žalmy Když pročítáme Žalmy, tak nás často vyzívají, abychom si připomínali Boží skutky: Ze Žalmu 105 jsme četli na začátku – verš 5: Připomínejte divy, jež vykonal, jeho zázraky a rozsudky jeho úst. Jiný hezký text, který mne velmi oslovuje Žalm 78,3-4 Co jsme slýchali a o čem víme, to, co nám otcové vyprávěli, nebudeme tajit jejich synům. Budeme vyprávět budoucímu pokolení o Hospodinových chvályhodných činech, o mocných skutcích a divech, jež konal. Tento text mne již dříve natolik oslovil, že jsem se rozhodl dát na náš dům znak – znamení o Božím požehnání naší rodině. Mohli jsme postavit dům, na modlitbách jsme přijali, že nám Bůh dává zelenou a že zrovna v Říčanech. Tento znak tam máme hlavně kvůli našim dětem, aby jim připomínal Boží pomoc. 5
5
Samuel vzal jeden kámen jako znemení a nazval jej Kámen pomoci. 1. Samuelova 7, 10-12: Když Samuel obětoval zápalnou oběť, Pelištejci vyrazili k bitvě s Izraelci. Ale Hospodin onoho dne zahřměl mocným hlasem proti Pelištejcům a uvedl je ve zmatek. Byli před Izraelem poraženi. Izraelští mužové vytáhli z Mispy, pronásledovali Pelištejce a pobíjeli je až pod Bét-kar. I vzal Samuel jeden kámen a položil jej mezi Mispu a Šén. Dal mu jméno Eben-ezer (to je Kámen pomoci) a prohlásil: "Až potud nám Hospodin pomáhal.“ Str. 5/8
(V Žalmech viz případně též Žalm 66,5.16.)6
Nový zákon Když se podíváme do Nového zákona, který je plný znamení, divů a zázraků, tak zjistíme, že nás paradoxně za potřebu znamení - ve smyslu zázraků - moc nechválí. Ježíš říká na adresu farizeů: Matouš 16,1: Pokolení zlé a zpronevěřilé hledá znamení; ale nebude mu dáno znamení, leč znamení Jonášovo."7 Ježíš potvrzuje, že jako lidé potřebujeme znamení a zázraky, abychom uvěřili. Nicméně toto jeho tvrzení zní na jednu stranu jako fakt, na druhou stranu zní lehce ironicky a jako napomenutí: Jan 4:46-54: V Kafarnaum byl jeden královský služebník, jehož syn byl nemocen. Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, vydal se k němu a prosil ho, aby přišel a uzdravil jeho syna, který už byl blízek smrti. Ježíš mu odpověděl: "Neuvidíte-li zázraky a znamení, neuvěříte." Královský služebník mu řekl: "Pane, pojď, než mé dítě umře!" Ježíš mu odpověděl: "Vrať se domů, tvůj syn je živ!" Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel. Ještě když byl na cestě, šli mu naproti jeho sluhové a oznámili mu: "Tvůj syn žije." Zeptal se jich, v kterou hodinu se mu začalo dařit lépe. Odpověděli mu: "Včera hodinu po poledni mu přestala horečka." Tu otec poznal, že to bylo právě v tu chvíli, kdy mu Ježíš řekl: "Tvůj syn je živ." A uvěřil on i všichni v jeho domě. Kdykoliv Ježíš dělá zázrak a uzdravuje, je to doprovázeno vysvětlením a vede ke spáse. Nikdy nejde o senzaci, po které my lidé tolik toužíme. 8 9 Nevykládejme si ovšem tato upozornění špatně, Bůh o nás stojí a chce nám pomoci v našich souženích a vůbec se nezdráhá udělat pro to i zázrak, div nebo nějaké znamení. Naopak! Nebojme se směle modlit za nadpřirozenou změnu okolností.
Bůh stále jedná Pojďme se podívat nyní na to, jak Bůh jedná dnes, jaká sesílá znamení. Věřím, že každý z nás zakusil Boží jednání ve svém životě – nějaký Boží dotek. Může to být neuvěřitelný Boží
6
Žalm 66,5: Pojďte, pohleďte na Boží skutky, tím, co koná mezi lidskými syny, vzbuzuje bázeň. Žalm 66,16: Pojďte, slyšte, všichni bohabojní, budu vám vyprávět, co mi Bůh prokázal. 7 Matouš 16:1-4: Přišli saduceové a farizeové a pokoušeli ho; žádali na něm, aby jim ukázal znamení z nebe. On však jim odpověděl: "Večer říkáte: `Bude krásně, je pěkný západ.´ A ráno: `Dnes bude nečas, slunce vychází do mraků.´ Vzhled oblohy umíte posoudit a znamení časů nemůžete? Pokolení zlé a zpronevěřilé hledá znamení; ale nebude mu dáno znamení, leč znamení Jonášovo." Opustil je a odešel. 8
Stejně jako Herodes: Lukáš 23:8 Když Herodes Ježíše spatřil, velmi se zaradoval; už dávno si ho totiž přál vidět, poněvadž o něm mnoho slyšel, a doufal, že uvidí, jak dělá nějaký zázrak.) 9 Ani apoštol Pavel nevyzdvihuje zázračná znamení. 1 Korintským 1:22-23a: Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného Str. 6/8
pokoj, který nás oblehne, často je to souhra několika těžko uvěřitelných okolností nebo konkrétní uzdravení. Rád bych nás všechny povzbudil k tomu, abychom o zkušenostech s Bohem mluvili, sami si je připomínali a zenechávali je pro další pokolení.
Svědectví rodičů Svých rodičů si nesmírně vážím. Už když se brali, byli rozhodnuti sloužit dětem, chtěli mít děti v pěstounské péči. Vychovali 9 dětí. Když už jsme byli velcí, Bůh si je povolal soužit starým lidem v domově důchodců a tak do písmene svým životem naplnili verš z Jakubovi epištoly: Jakubův 1:27 Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa. Rodiče byli pozváni do rozhlasu TWR. Redaktorka se ptala, jak Bůh provázel rodiče. Pořad se vysílal na živo i do Proglasu. A tady je svědectví tatínka o tom, jak si je povolal do domova důchodců v Myslibořicích, které jsou u Třebíče: .... (zvukový záznam) ...
Svědectví moje Sám mám taky několik svědectví, kdy mne Bůh dosvědčil svůj zájem o mne. Podělím se s vámi o jednu úsměrnou historku s plavkami. Začal jsem studovat na vysoké škole a v rámci rozdělení na tělocvik jsme museli všichni povinně předvést, zda umíme plavat. Kdo neuměl, šel automaticky do plavecké třídy. Tuto zkutečnost jsem se dozvěděl první týden ve škole a druhý týden jsem měl jít plavat. Do Prahy na studia jsem dojížděl a neplánoval jsem se vracet domů. V Praze jsem nikoho neznal, od koho bych si mohl půjčit plavky, peníze na nové jsem neměl, tak co teď. Modlil jsem se tedy a prosil mezi dalšími Pána o pomoc a moudrost i v této věci. Bydlel jsem v Praze u babičky a ne na kolejích, takže jsem se s nikým nestačil pořádně skamarádit, od koho bych si plavky mohl půjčit. Pár dní uběhlo a já si o víkendu říkal, že už to tedy budu muset vyřešit. Znovu jsem prosil Boha o moudrost. A co se nestalo. Plavky mi takříkajíc spadli z nebe. V pondělí přišel balík – neuhodli byste odkud – ze Švýcarska. A co v nich bylo? To už asi uhádnete: byli tam opravdu plavky, které mi sedli. Nemá Pán Bůh smyls pro humor? Je to jedna z drobných věcí, na kterých mi Bůh dokázal, že se o mne postará. Od té doby jasně vím, že se Bůh stará i o maličkosti.
Svědectví Pavlíny Hezké svědectví měla zde Pavlína Burešová o svém prstýnku, který ztratila a úplně náhodou nebo řízením Božím jej našel úplně nezávisle její bratr v autobuse v hromadné dopravě. Zní to neuvěřitelně? Ano, Bůh právě skrze těžko uvěřitelné náhody připomíná, že nás miluje.
Co si odnést? Ponaučení Bůh se zjevoval praotcům, v dějinách církve i dnes. Bůh posílá znamení i dnes a to často dost osobní! Str. 7/8
Napomenutí Máš malou víru? Vzpomínej, co Bůh udělal a dělá. Bible je skvělým svědectvím a spousta křesťanů svědčí o živoucí Boží moci. Sami nechávejme znamení o Božích znameních.
Potěšení Bůh nás neskutečně miluje. Projevuje nám náklonost, chce nás překvapit svou dobrotou – i díky znamením. Vykročme k němu a on nás s láskou obejme.
AMEN!
Str. 8/8
