Znalostní společnost a znalostní ekonomika Seminář ze znalostního managementu
Znalostní společnost
Schopnost jednotlivce orientovat se v informačních zdrojích, efektivně v nich vyhledávat a vyhledané informace interpretovat, zasazovat do kontextu, tvořivě zpracovávat a vytvářet z nich znalosti patří k základním předpokladům konceptu znalostní společnosti Znalostní společnost znamená, že rozhodujícím faktorem kvality života se staly znalosti.
1
Úrovně práce se znalostmi 1. 2. 3. 4.
nadnárodní úroveň, národní úroveň, organizační úroveň, úroveň managementu znalostí. Nadnárodní úroveň – znalostní ekonomika a společnost
Národní úroveň – znalostní ekonomika a společnost
Organizační úroveň – znalostní management Management znalostí
Znalostní ekonomika – definice
„Slabost nebo dokonce absolutní absence definic znalostní ekonomiky je pronikavým rysem u většiny odborné literatury zabývající se tímto tématem. Je to jedna z nepřesností, které dělají pojem „znalostní ekonomika“ spíše rétorickým, než analyticky využitelným.“ „Znalostní ekonomika spočívá v tvorbě přidané hodnoty na základě zúročení znalostí, nejen díky manuální výrobě, a roste v ní význam vzdělání a využití vědeckých poznatků z hlediska celkové konkurenceschopnosti země.“ - Strategie hospodářského růstu ČR -
2
Další definice Znalostní ekonomika je „ekonomika, ve které mají tvorba a využívání znalostí dominantní podíl na tvorbě blahobytu. Nejedná se však pouze o rozšiřování existujících znalostí, ale především o efektivním používání a využití všech typů znalostí ve všech ekonomických aktivitách“ (DTI Competitiveness White Paper, 1998, podle [Brinkley, 2006]). “Představa znalostmi tažené ekonomiky není založena na popisu průmyslu s vyspělou technologií. Je založena na popisu množiny nových zdrojů konkurenční výhody, které mohou být aplikovány do všech sektorů, společností a regionů, od zemědělství a maloobchodu k tvorbě software a biotechnologiím“ (New measures for the New Economy, zpráva Charlese Leadbeatera, 1999, podle [Brinkley, 2006]). “Ekonomický úspěch je stále více založen na efektivním využití nehmotných aktiv (znalosti, dovednosti a inovační potenciál) jako klíčovém zdroji konkurenční výhody. Pojem „znalostí ekonomika“ je pak používán k popisu této vyvíjející se ekonomické struktury“ (ESRC, 2005, podle [Brinkley, 2006]). “Znalostní společnost je více než pouhý závazek ke zvýšenému výzkumu a vývoji. Pokrývá každý aspekt současné ekonomiky, ve které jsou znalosti základem přidané hodnoty – od výroby vyspělých technologií a informačních a komunikačních technologií přes znalostně intenzivní služby až po kreativní odvětví, jakými jsou media nebo architektura ” (Kokova zpráva, 2004, podle [Brinkley, 2006])
Přechod ke znalostní ekonomice
V „zemědělské ekonomice“ (agricultural economy) byla klíčovým zdrojem půda. V „průmyslové ekonomice“ (industrial economy) byly klíčové přírodní zdroje jako uhlí, železná ruda a práce. „Znalostní ekonomika“ (knowledge economy) je oproti tomu založena na využívání znalostí
To, že znalosti hrají důležitou roli v ekonomice, není novou myšlenkou Tržní prostředí, které je utvářeno využíváním revolučního technologického pokroku a zejména výpočetní síly osobních počítačů, vysokorychlostních komunikací a Internetu, představuje ekonomiku, ve které je rychlejší růst a nižší inflace
3
Charakteristiky a rysy znalostní ekonomiky (rozdíly od „klasické“ ekonomiky) a) Středem zájmu jak lidí, tak i organizací se stává učení a učení se. b) Znalostní ekonomika se skládá ze sítí inovativních organizací. c) Ve znalostní ekonomice existuje velmi vlivná technologická síla zapříčiňující vysokou a stále rostoucí intenzitu využívání ICT vzdělanými znalostními pracovníky. d) Pro znalostní ekonomiku je významná vědecká spolupráce. e) Znalostní ekonomika je charakteristická zvýšenou kodifikací znalostí.
Charakteristiky a rysy ZE 2 Je zde rostoucí podíl HDP věnovaný znalostním aktivům oproti fyzickému kapitálu. Vzniká tak snížená závislost organizací na potřebě fyzické koncentrace zdrojů. g) Znalostní ekonomika je také typická tím, že nemá pevně definované hranice. Znalosti překračují firemní, oborové a často také státní hranice. h) Nové technologie umožňují transformovat fyzicky existující organizace do virtuálních. i) Počítače a Internet přinesly jednotlivým organizacím a institucím nebývalé možnosti vzájemného propojení, spolupráce a vytváření partnerství. j) Je možné postupně eliminovat vše, co brání bezprostřednosti vztahů a bezbariérové komunikaci. f)
4
Charakteristiky a rysy ZE 3 k) Znalostní ekonomika také přináší spolupráci, slučování a integraci původně odděleně fungujících ekonomických sektorů. l) Znalostní ekonomika umožňuje dodat produkty zákazníkům v personalizované formě, tzn. produkt je přizpůsoben individuálním požadavkům zákazníka. m) Ve znalostní ekonomice existuje v porovnání s klasickou ekonomikou dynamičtější tvorba cen. n) Ve znalostní ekonomice se obchody velmi často realizují v reálném čase, tzn. mezi jednotlivými kroky tohoto procesu nejsou žádné přestávky. o) Znalostní ekonomika umožnila vznik společenstev zákazníků, kteří v nich mohou komunikovat na lokální, ale také globální bázi.
Tažné síly znalostní ekonomiky 1) Rostoucí znalostní intenzita ekonomických aktivit a) používání informačních technologií b) stále rostoucí míra technologických změn
2) Globalizace ekonomických událostí a) národní a mezinárodní deregulace b) telekomunikační revoluce
Znalostní ekonomika odpovídá celkové ekonomické struktuře, která z těchto sil vyvstává, nikoliv jednomu nebo kombinaci výše uvedených fenoménů.
5
Lisabonská strategie
„EU si stanovila nový strategický cíl pro následující desetiletí: stát se nejvíce konkurenceschopnou, dynamickou a na znalostech založenou ekonomikou na světě, která bude schopná udržet ekonomický růst s větším množstvím a kvalitou práce a větší sociální soudržností“ „Národní“ lisabonské strategie
Nadnárodní organizace
OECD
1996 - “The Knowledge-Based Economy” Výroční zprávy
UNESCO
„Towards Knowledge Societies“
zaměřuje se například na přesun z informační společnosti do společnosti znalostní, nové technologie, vzdělávání, vědu a výzkum, rizika a lidskou bezpečnost
6
Závěry OECD o znalostní ekonomice 1. 2. 3. 4.
Pro stimulaci znalostní ekonomiky jsou velmi důležité dobré „ekonomické základy“. Rozvoj znalostní ekonomiky závisí na čtyřech hlavních pilířích: inovace, nové technologie, lidský kapitál a podniková dynamika. Globalizace je vše prostupující faktor, který ovlivňuje všechny čtyři pilíře znalostní ekonomiky. Pro prohloubení přínosů znalostní ekonomiky je nutné rozvíjet sociální kapitál organizací, nové praktiky znalostního managementu nebo organizační inovace.
Znalostní ekonomika v praxi
7
OECD - Kombinovaný indikátor investic do znalostí
Z investic do výzkumu a vývoje, vyššího vzdělávání a informačních technologií Tři skupiny ekonomik
Ekonomiky vysokých investic do znalostí jako jsou státy severní Ameriky nebo Japonsko, které investují okolo šesti procent HDP. Ekonomiky středních investic do znalostí jako jsou státy severní Evropy nebo Austrálie, které investují mezi třemi a čtyřmi procenty HDP. Ekonomiky nízkých investic do znalostí jako jsou státy jižní Evropy, které investují mezi dvěma a třemi procenty HDP.
OECD Kombinovaný indikátor investic do znalostí - tabulka
8
Technologická a znalostní náročnost
Znalostně intenzivní odvětví v jednotlivých ekonomikách
9
Světová banka – metodika KAM
Ohodnocení připravenosti jednotlivých zemí na znalostní ekonomiku Přes 80 strukturálních a kvalitativních proměnných (7 skupin), na základě kterých je možné měřit výkon přes 130 zemí Čtyři pilíře:
ekonomický a institucionální režim, vzdělávání, inovace, informační a komunikační technologie.
Proměnné KAM Skupina Všeobecná výkonnost ekonomiky
Příklady sledovaných ukazatelů •
• • • •
průměrný růst ročního hrubého domácího produktu v rámci vybraných let, výše hrubého domácího produktu na obyvatele v daném roce, absolutní výše hrubého domácího produktu, index lidského rozvoje, který je založen na sledování tří hlavních indikátorů (dlouhověkost, vzdělanost a životní standard), index chudoby, míra nezaměstnanosti, míra zaměstnanosti v průmyslu, míra zaměstnanosti v oblasti poskytování služeb, atd.
Ekonomický režim
• • • • • •
celní a ostatní bariéry mezinárodního obchodu, mezinárodní obchod (velikost vývozu a dovozu zboží a služeb), úroveň ochrany intelektuálního vlastnictví, spolehlivost jednotlivých bank, náklady na zahájení podnikání, čas potřebný k zahájení podnikání, atd.
Vládní režim
• •
efektivnost vlády, kvalita regulací (např. bankovní dozor, kontrola cen, zatěž při realizace mezinárodní obchodu, apod.), právní předpisy, politická stabilita, kontrola korupce, svoboda tisku, atd.
• • •
• • • •
10
Proměnné KAM 2 Inovační systém
• • • • • •
patentové a licenční poplatky, poměr studentů přírodních a technických věd, počet výzkumníků ve výzkumu a vývoji, celkové výdaje na výzkum a vývoj, spolupráce v rámci výzkumu mezi univerzitami a komerční sférou, počet článků ve vědeckých a technických časopisech, atd.
Vzdělávání
• • • • • •
míra gramotnosti dospělých, průměrná délka studia, očekávaná délka života při narození, poměr středoškolských nebo vysokoškolských studentů, přístup k internetu na školách, veřejné výdaje na vzdělávání, atd.
Rozdíly mezi pohlavími (gender)
• • •
poměr žen na celkové pracovní síle, počet míst v parlamentu, které jsou obsazeny ženami, počet žen studujících na středních nebo vysokých školách, atd.
Informační a komunikační technologie
• • • • • •
počet telefonů na tisíc obyvatel, počet mobilních telefonů na tisíc obyvatel, počet osobních počítačů na tisíc obyvatel, počet uživatelů internetu na deset tisíc obyvatel, počet poskytovatelů přístupu na internet, výdaje na informační a komunikační technologie jako procento HDP, atd.
Normalizace proměnných
Normalizační procedura: shromáždí se aktuální data z databází Světové banky a mezinárodních informačních zdrojů pro všech 80 proměnných a 128 zemí, země jsou seřazeny v pořadí od nejlepší po nejhorší za použití absolutního skóre podle všech osmdesáti proměnných, pro každou zemi je vypočítán počet zemí s horším pořadím (Nw), použije se následující vzorec pro normalizaci skóre pro každou zemi a pro každou proměnnou podle jejich pořadí a celkového počtu zemí ve vzorku s dostupnými daty (Nc),
(u) = 10*(Nw/Nc)
výše uvedený vzorec přidělí normalizované skóre od 0 do 10 každé ze 128 zemí s dostupnými daty pro 80 proměnných.
11
Výkonnost ekonomiky - příklady
Výkonnost ekonomiky – příklady 2
12
Indexy
Index znalostní ekonomiky (KEI – Knowledge Economy Index)
bere v úvahu, zda dané prostředí napomáhá efektivnímu využití znalostí k rozvoji ekonomiky
Znalostní index (KI – Knowledge Index)
ukazuje všeobecnou schopnost země vytvářet, přijímat a rozšiřovat znalosti, tzn. její potenciál v rozvoji znalostí
Indexy v Evropě
13
Státy střední Evropy
Vývoj indexu KEI
Státy střední Evropy 2
Vývoj indexu KI
14
Ekonomický a institucionální režim
Informační a komunikační technologie
15
Inovace
Vzdělávání
16
Stav pilířů ve střední Evropě
Vybrané proměnné ve střední Evropě
17
Vybrané proměnné ve střední Evropě tabulka
www.worldbank.org/kam
Matice konkurenční výhody
18
Diamant konkurenční výhody
Diamant obsahuje:
složku výrobních technologií hodnocenou podle kvalitativních charakteristik firemních operací a rozhodování včetně jejich společenských souvislostí, složku hodnotového řetězce, která se zaměřuje na přítomnost jeho segmentů různé kvalitativní náročnosti, složku prostředí obsahující hledisko náročnosti poptávky (od intenzity konkurence po sofistikovanost kupujících) a kvality politické podpory (od konkurenčního prostředí po inovační aktivity) složku vazeb hodnotící kvalitu a intenzitu interakcí mezi zúčastněnými subjekty
Diamant konkurenční výhody 2
19
Shluková analýza kvality konkurenční výhody
Zdroje konkurenční výhody
20
Vzdělávání
Vzdělávání 2
21
Vzdělávání 3
Vzdělávání 4
22
Výdaje na výzkum a vývoj
Výdaje na výzkum a vývoj 2
23
Výzkum a vývoj 3
Výzkumníci a pracovníci ve VaV
24
Výzkumníci a pracovníci ve VaV 2
Restrukturalizace výzkumu a vývoje
25
Mzdy a pracovní náklady
Mzdy a pracovní náklady 2
26
Druhy inovačních činností
Inovační činnosti mohou být představovány rozličnými druhy činností a aktivit:
Výzkum a experimentální vývoj (VaV) zahrnuje tvůrčí práci konanou na systematickém základě za účelem zvýšení znalostí, včetně znalostí o člověku, kultuře a společnosti, a použiti znalostí k vytvoření nových aplikací. Pořízení nehmotné techniky a know-how ve formě patentů, nepatentovaných vynálezů, licencí, uvolněných know-how, obchodních značek, vzorů, modelů a počítačových a ostatních vědeckých a technických projektů. Pořízení hmotné techniky zahrnuje pořízení strojního zařízení a vybavení se zlepšeným technickým výkonem (včetně jednotného programového vybavení), spojené s technickými výrobkovými nebo procesními inovacemi, které firma realizuje. Nástrojové vybavení a průmyslové inženýrství zahrnuje změny ve výrobních postupech a v postupech kontrol jakosti, v metodách, normách a v souvisejícím programovém vybavení požadovaném k produkování technicky nových nebo zlepšených výrobků, nebo k použití technologicky nových nebo zlepšených procesů. Průmyslový design jinde nejmenovaný zahrnuje plány a návrhy zaměřené na definování postupů, technických specifikací, provozních funkcí nezbytných k výrobě technicky nových výrobků a realizaci nových procesů. Nabytí ostatního investičního majetku zahrnuje pořízení budov nebo strojů, nástrojů a vybavení – s nulovým zlepšením v technickém výkonu – které jsou požadovány pro realizaci technicky nových nebo zlepšených výrobků nebo procesů, například, modelovacího nebo balicího stroje pro výrobu a dodávání technicky zlepšeného přehrávače kompaktních disků.
Druhy inovačních činností 2
Příprava a zahájeni výroby může zahrnovat modifikace výrobku nebo procesu, přeškolováni personálu na novou techniku nebo na používáni nových strojů a jakoukoliv experimentální výrobu, která nebyla zahrnuta ve VaV. Marketing pro nové nebo zdokonalené výrobky zahrnuje činnosti spojené s uvedením technicky nového nebo zdokonaleného výrobku na trh. Mohou zahrnovat přípravu na průzkum trhu, testováni trhu a spuštění reklamní kampaně, nepatří sem však vytváření distribuční sítě pro tržní inovace. Průmyslový design (třebaže je uveden výše ve stejné podčásti jako zařízení a technika uplatňovaná v průmyslu a zahájení výroby) může se také stát součásti výchozí koncepce výrobku nebo procesu, tzn. zahrnovat výzkum a experimentální vývoj, neboli může být potřebný pro odbyt technicky nového nebo zlepšeného výrobku. Činnosti spojené s uměleckým designem jsou inovační činnosti, jestliže byty vykonány na technicky novém nebo zlepšeném výrobku nebo procesu Nejsou to inovační činnosti, jestliže byly podniknuty pro jiný esteticky zdokonalený výrobek, například výhradně ke zlepšeni vzhledu výrobku bez jakékoliv objektivní změny v jeho výkonu. Školeni je inovační činnost, pokud je požadováno pro realizaci technicky nového nebo zlepšeného výrobku nebo procesu; školení ve firmě není inovační činnost, pokud je vykonáno pouze v souvislosti s organizační inovací nebo jiným esteticky zlepšeným výrobkem nebo když není orientováno na specifické zlepšeni produktivity na úrovni firmy. Software zahrnuje vývoj, pořízení, úpravu a užiti programového vybaveni. Na jedné straně, vývojově nový nebo podstatně zlepšený software, buď jako komerční výrobek nebo určený k využití jako vnitropodnikový proces (inovace ve svém vlastním oprávněni), zahrnuje výzkum a experimentální vývoj a řadu post VaV činností. Na straně druhé mnoho inovačních činností vykonávaných pro jiné inovace zahrnuje použití softwaru jakožto procesu a zahrnuje tedy i jeho zakoupeni a přizpůsobeni.
27
Zdroje technologických znalostí a úroveň inovační kapacity (2004)
Struktura inovátorů podle typu inovační strategie (v % všech podniků, 1998-2000, 1999-2001)
28
Úroveň rozvoje výrobních technologií a kvalitativní struktura ekonomických aktivit
Výstupy inovační činnosti - bibliometrická analýza
29
Výstupy inovační činnosti – patentová statistika
Fenomén nové ekonomiky
30
Nová ekonomika
Souhrn nových pravidel či jevů, které ekonomiku výrazně mění a které přišly ve zhruba stejné době
Nejedná se pouze o změny spojené s využíváním IT, nicméně velká většina z těchto nových jevů a změn je vývojem těchto technologií podmíněna
Měřená ekonomická data svědčí o tom, že je vysoce pravděpodobné, že IT a Internet skutečně přinesly podstatnou akceleraci technického pokroku:
přináší s sebou vyšší míru udržitelného růstu ekonomiky, snížení nejmenší hodnoty míry nezaměstnanosti ještě nepůsobí růst inflace
Problémy
Většinou zapříčiněny „starým“ způsobem myšlení, který není s charakteristiky nové ekonomiky kompatibilní
Ochrana hospodářské soutěže Daňové systémy jednotlivých zemí Ochrana osobních dat a informací Technologický boom a bubliny na akciových trzích „Šoky“ americké ekonomiky Atd.
31
Příklady problémů
USA jsou předními hráči v oblasti vědy a inovací po více než půl století Podíl občanů USA, kteří ve Spojených státech studují přírodní vědy a techniku, klesá. V období let 1994-2001 se snížil počet amerických studentů nastupujících na studia o 10 %, avšak počet zahraničních studentů vzrostl o 25 %. V roce 2001 bylo 57 % všech doktorandů na amerických univerzitách původem ze zahraničí
Absolventi doktorského studia přírodních a technických oborů (2003)
32
Příklady problémů 2
Ve Spojených státech studuje stále méně asijských studentů. V období let 1994-1998 klesl počet čínských, jihokorejských a Tchajwanských doktorandských studentů na amerických vzdělávacích institucích o 19 % (z 4,982 na 4,029). Současně se počet těch, kteří chtěli studovat na doktorském studijním programu ve své zemi, zdvojnásobil (4,983 to 9,942). Tento vývoj indikuje, že se v těchto zemích velmi rychle rozvíjí vysoké školství
Příklady problémů 3
Od roku 1988 do roku 2001 zvýšily Spojené státy počet publikovaných odborných článků v oblasti přírodních věd a techniky o 13 %. Oproti tomu státy západní Evropy zvýšily svou aktivitu o 59 %, Japonsko o 67 % a státy východní Asie, včetně Číny, Singapuru, Tchajwanu a Jižní Korei, o 492 %. Ačkoliv Japonsko a východní Asie měly nižší počáteční hodnoty počtu publikací v roce 1988 a stále nepublikují v absolutních hodnotách tolik článku jako Spojené státy, je míra růstu u těchto zemí neuvěřitelná
33
Příklady problémů 4
Počet patentových přihlášek v USA z asijských států jako Čína, Indie, Singapur, Jižní Korea a Tchajwan vzrostl v letech 1989-2001 o 759 %. Počet amerických přihlášek vzrostl v témže období pouze o 116 %. I zde ovšem platí, že asijské země měly nižší základní úroveň
Nová ekonomika = (≠) nová ekonomie
Diskuze v českém tisku v roce 2000
Otázka, zda rozvoj informačních technologií mění ekonomický mechanismus Strana pozitivní: Zlatuška, Kohout, Havlenka Strana skeptická: Klaus
Ekonomika ≠ ekonomie Zlatuška: Francouzská akademie věd (1790)
34
Znalostní ekonomika a ekonomická teorie Solowův paradox: „Počítačový věk můžete vidět všude, jen ne ve statistikách produktivity.“ J. E. Triplett - sedm základních hypotéz nedostatečného odrazu rozvoje ICT na produktivitě:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Počítače a zpracování informací představují malý podíl na celkové hodnotě HDP, tzn. mají na jeho velikost pouze malý vliv. Ceny ICT velmi rychle klesají, proto je odraz růstu tohoto odvětví v HDP zkreslený. Odvětví, která využívají ICT nejvíce (např. finance), produkují těžko měřitelný výstup. Dopady ICT nejsou postižitelné současnými statistickými metodami měření produktu (absence atributů jako komfort, uživatelské prostředí, atd.). Efekt vlivu ICT na produktivitu je zpožděný. Produktivita ICT je nižší než se předpokládá (neúspěšné projekty IS či systémové integrace). „Nová ekonomika“ znamená tak velkou frekvenci inovací, že produkty v následujícím období neodpovídají těm v předchozím.
Ekonomický růst
Dlouhodobý ekonomický růst - takový vývoj ekonomiky, kdy se mění produkční kapacity ekonomiky, tzn. potenciální produkt Zdroje ekonomického růstu:
extenzivní (kvantitativní), kdy je rozšiřováno disponibilní množství výrobních faktorů, intenzivní (kvalitativní), kdy dochází k zlepšování kvality disponibilních výrobních faktorů, zvyšování jejich využití a technickému a technologickému pokroku.
(Neo)klasické teorie růstu, Keynesovské koncepty, Moderní teorie růstu
35
Produkční funkce
Obecné produkční funkce vztahují celkový produkt k práci, kapitálu a ostatním vstupům, které vzájemně kombinují Standardní ekonomie má značné problémy s technickým a technologickým pokrokem, který obvykle v modelech představuje „černou skříňku“ Cobb-Douglassova produkční funkce
http://www.fgn.unisg.ch/eurmacro/Tutor/cobb-douglas.html
Solowův model - popis ekonomického růstu založený na produkčních funkcích s explicitní representací technického pokroku, kapitálu a práce Teorie endogenního růstu (P. Romer)
Extenzivní a intenzivní vývoj ekonomiky
Různé modely se snaží zachytit rozličné vlivy působící na ekonomický vývoj. Jednoznačné vyhledání příčin daného vývoje je často komplikované následujícími okolnostmi: Jednotlivé dílčí kvalitativní faktory (jako vzdělání, inovace, věda. restrukturalizace apod.) působí smíšeným způsobem tj. jsou často vzájemně silně mnohostranně a vícesměrně provázané, navzájem se podporují nebo tlumí. Jen výjimečně působí některý kvalitativní faktor izolovaně nebo alespoň dostatečně silně, aby se vliv jiných faktorů dal považovat za nevýznamný. Některé dílčí faktory (jako např. investice do vzdělání) působí s různě velkým a často značným časovým zpožděním. Vliv mnohých dílčích kvalitativních faktorů je obtížně měřitelný nebo se neprojevuje ve standardních způsobech měření efektů ekonomiky a přitom mají mimořádný význam. Jsou to např. kvalita života, udržitelnost růstu, právní vědomí apod.
36
Extenzivní a intenzivní vývoj ekonomiky 2
Některé kvalitativní faktory se na změnách měřitelných efektů ekonomiky neprojeví přesto, že jejich průběh lze hodnotit pozitivně. Například, když budeme investovat do vzdělání a nevytvoříme odpovídající pracovní místa, budou se příslušní odborníci realizovat výhradně v zahraničí nebo mimo svůj obor. Na měření většiny souhrnných národohospodářských veličin má podstatný vliv vývoj cen, inflace, nastavení finančních parametrů apod. Proto je nutno hledat prostředky eliminace nebo objektivizace těchto vlivů. Při měření je často nutno provádět různá zjednodušeni, měla by však vždy zůstat pod kontrolou. Současně se musí řešit problém nespojitosti měření ekonomických veličin i problémy přechodu ze statické do dynamické úlohy a míchání stavových a tokových veličin. Vliv některých dílčích kvalitativních faktorů probíhá v cyklech, které je ale často možné odhalit. Dílčí kvalitativní faktory působí na různých místech hierarchické struktury ekonomiky a prolínají se napříč ekonomikou. Proto je vhodné provádět analýzy na různých úrovních. např. podnikové nebo v různých odvětvích, např. ve školství apod.
37
