SOCIÁLNÍ EKONOMIKA A DRUÎSTVA Karel Rychtáfi
Osvûta a vzdûlávání na podporu sociálního podnikání v regionech Moravy a Vysoãiny
KNIHOVNIâKA PROJEKTU
PODNIKÁNÍ V SOCIÁLNÍ EKONOMICE
5
Sociální ekonomika a druÏstva Sociální ekonomika je stále ãastûji skloÀovan˘ moderní pojem, zejména v prostfiedí Evropské unie, které jsme jiÏ od roku 2004 souãástí a ãlenem. Je zaloÏen pfiedev‰ím na zodpovûdnosti jedince nebo skupiny lidí za svou budoucnost, na samostatnosti, nezávislosti a svépomoci. Pojem nemá nic spoleãného se socialismem, paternalismem státu. Cílem je také sníÏení závislosti na státní (vefiejné) podpofie. VyrÛstá z obãanské spoleãnosti, úlohou státu je pfiedev‰ím vytvofiit podmínky a poãáteãní podporu pro rozvoj sociálnû motivovaného podnikání a chování jednotlivcÛ a skupin. Sociální ekonomika není ani nástroj politiky zamûstnanosti, není ani „jinou“ formou podnikání ãi ekonomického chování obãana ãi skupiny. Li‰í se „jen“ pofiadí hodnot, zpÛsob my‰lení, cíle lidského snaÏení ãi podnikání. Sociální podnik, sociální firma jsou pojmy dosud známé více v zahraniãí - prosazují se v‰ak i u nás. Zpravidla se jedná o podnikatelské subjekty rÛzné právní formy, které mají pfievaÏující znaky sociální ekonomiky, jejích cílÛ, priorit a vztahÛ uvnitfi i ke svému okolí. DruÏstvo ve své ãisté podobû jako neuzavfiené spoleãenství fyzick˘ch nebo právnick˘ch osob je od poãátku jedním z uznávan˘ch pilífiÛ sociální ekonomiky - vedle sdruÏení (asociací), nadací a tzv.“mutuálek“ (vzájemn˘ch spoleãností). 160 let tradice druÏstevnictví (1847-2007) pfiineslo mnoho zku‰eností, zmûn a poznatkÛ, ale také zvratÛ. Ideje druÏstva byly pfieru‰eny válkami, „po‰kozeny“ spojením s kolektivizací (zejména v zemûdûlství v 50letech), novodobá historie tzv. „kampeliãek“ v 90letech také neprospûla spoleãenskému image. Základní idea - sdruÏování se k získání kolektivní ekonomické v˘hody - je stále aktuální. Hrozbu, které ãelili v prvé polovinû 20. století Ïivnostníci, fiemeslníci, obchodníci a zemûdûlci, stfiídají dnes stále citelnûj‰í dÛsledky globalizace trhÛ a ekonomik. Tradice druÏstev jsou aktuální inspirací také pro znev˘hodnûné lidi, ohroÏené vylouãením z globálního trhu práce a kter˘m Ïádn˘ státní sociální systém nemÛÏe sám o sobû pomoci k plné seberealizaci. S Ïivotní úrovní roste i poãet a pestrá paleta pfiíleÏitostí i v netradiãních oborech v˘roby a sluÏeb pro chytré, iniciativní a odváÏné zejména na místní úrovni, v regionech, mûstech i obcích.
BEZ DRUÎSTEV TO NEPÒJDE MÛÏeme fiíci, Ïe dûjiny obãanské spoleãnosti jsou zároveÀ dûjinami omezování a roz‰ifiování svobody sdruÏování a také podnikání. V polovinû 19. století se u nás (tehdy v Rakousku) zaãíná formovat moderní obãanská spoleãnost. Ukázalo se, Ïe bude nutné o‰etfiit právo sdruÏování nebo spolãování, a také právo spolãovací vedoucí k ãinnosti hospodáfiské, coÏ v té dobû pfiedstavovala postupnû vznikající druÏstva. Dfiíve se jim fiíkalo spoleãenstva (anglicky cooperative nebo union, nûmecky Genossenschaft, francouzsky coopérative). V Rakousku byl vydán v roce 1867 zákon „O právû spolãovacím“. ·est let poté, v roce 1873 zcela logicky pfiichází na svût zákon ã. 70/1873 o v˘dûlkov˘ch a hospodáfisk˘ch spoleãenstvech. Tedy o druÏstvech. Jeho autorem byl excelentní ãesk˘ právník prof. Antonín rytífi Randa, jehoÏ právnické práce patfií dodnes k základÛm obãanského práva. Zákon o druÏstevnictví pfii‰el v nejvy‰‰í ãas, pfiíkladem budiÏ krátká historie jednoho z na‰ich prvních druÏstev zaloÏeného v roce 1867 F. L. Chleborádem. OUL se stal velmi rychle se sv˘mi témûfi pûti tisíci ãleny nejvût‰ím druÏstvem v Evropû. Nevyhnul se ov‰em neduhÛm, které vedly po odchodu Chleborádovû v roce 1869 k jeho postupné likvidaci. Pozdûji vznikající druÏstva se vytváfiela jiÏ na základû zmínûného zákona Antonína Randy, kter˘ jím postavil druÏstevnictví na solidní a moderní základ. Oba zákony, o nichÏ je fieã, platí v aktualizované podobû v Rakousku dodnes. Pfievzala je i âeskoslovenská republika, zákon o spolãování u nás platil do roku 1951, zákon o druÏstevnictví do roku 1954. Poté nastal bohuÏel konec obého. Spolãování i druÏstevnictví jsme u nás navrátili demokratické principy pfiíslu‰n˘mi zákony pfiijat˘mi jiÏ v roce 1990. Ov‰em druÏstevnímu hnutí toho nejen po stránce právní dluÏíme hodnû je‰tû dodnes. V loÀském roce jsme si pfiipomnûli 160 let druÏstevnictví u nás, i to, Ïe v roce 1895 na‰i druÏstevníci stáli u zrodu Mezinárodního druÏstevního svazu. A také, Ïe âeskoslovensko v první polovinû minulého století patfiilo se sv˘m druÏstevním hnutím k svûtové ‰piãce. Pfii té pfiíleÏitosti fiekl v roce 2007 âeskému rozhlasu Zdenûk Juraãka, pfiedseda DruÏstevní asociace âeské republiky Svazu ãesk˘ch a moravsk˘ch spotfiebních druÏstev o my‰lence druÏstevnictví toto: „Myslím, Ïe má stejn˘ v˘znam, jak˘ v 19. století. VÏdyÈ druÏstevnictví je formou podnikání, kterou historie nezniãila. KaÏdé podnikání, které má urãit˘ sociální podtext, navíc v dne‰ní dobû globalizace, má nesmírn˘ v˘znam. Málo se tfieba vzpomíná i to, Ïe druÏstevní obchod je jist˘m obchodem i pro dodavatele, neboÈ druÏstva ruãí sv˘m majetkem. Vezmûte si spoleãnost s ruãením omezen˘m. Ta ruãí jen sv˘m vkladem. Máte velké S.R.O., které dûlají miliardy a mají stotisícov˘ vklad. KdyÏ se nûco stane, zaplatí sto tisíc. My ruãíme cel˘m sv˘m majetkem. Myslím, Ïe je to perspektivní podnikání ve v‰ech dobách.“ S tradicemi a zku‰enostmi na‰eho druÏstevnictví uspûjeme nespornû i ve 21. století. Sociální ekonomika a druÏstevnictví. To je jedna z potfiebn˘ch a neopominuteln˘ch cest, pfii níÏ budeme muset umût nejen ctít tradice, ale mnohé z nich zachovat, minimálnû pokud se jejich ducha t˘ãe. Petr Andrle
3
IT WILL NOT WORK WITHOUT CO-OPERATIVES We can say that history of civil society is at the same time history of limiting and extending freedom of association and also freedom of enterprise. In our country (Austria-Hungary at that time) modern civil society began to be formed in the middle of the 19th century. It turned out that it would be necessary to legalize the right of association and conniving, and also the right of conniving leading to economic activities, at that time represented by gradually originating co-operatives. Earlier they used to be called associations (co-operative or union in English, Genossenschaft in German, coopérative in French). In Austria the Right of Association was adopted in 1867. Six years later, in 1873, quite logically, there came into being the Law No. 70/1873 of Emolument and Economic Associations. Which means about co-operatives. Its author was an excellent Czech lawyer Prof. Sir Antonín Randa whose juridical works even now belong to basic ones on civil law. It was high time for the Law of Cooperatives , here a short history of one of our first co-operatives founded by F. L. Chleborád in 1867 may serve as an example. OUL with almost five thousand members very quickly became the biggest co-operative in Europe. But it did not avoid maladies that after Chleborád∞s departure in 1869 led to its gradual liquidation. Co-operatives originating later were already created on the basis of the above mentioned Antonín Randa∞s law which gave co-operatives a solid and modern base. Both laws that we are speaking about have been in their updated form valid in Austria up to now. They were even adopted by the Czechoslovak government , the Association Law was valid in our country until 1951, the Law of Co-operatives until 1954. Then, unfortunately, both of them had to end. Both the conniving and the co-operative system were given back their democratic principles in our country as soon as in 1990 by appropriate laws. Nevertheless we still owe the co-operative system a lot from the juridical point of view. Last year we commemorated 160 years of co-operatives in our country and also the fact that our co-operative members helped establish the International Co-operative Union. And also the fact that Czechoslovakia belonged by its cooperative movement in the first half of last century to the top countries in the world. On that occassion Mr. Zdenûk Juraãka, the chairman of the Co-operative Association of the Czech Republic, said about the idea of co-operatives in his interview for the Czech Radio the following: „I think that it is as important as in the 19th century. After all, co-operatives are a form of enterprise that was not destroyed in the course of history. Each enterprise bearing a certain social undertone, particularly during present-day globalisation, is of enormous importance. Little is being remembered the fact that co-operative trade is also trade for suppliers because co-operatives accept personal lability. For example a company, ltd. It is only liable for its deposit. Big companies, ltd,, make billions and only have the deposit of one hundred thousand crowns. If whatever happens, they only pay one hundred thousand. We provide guarantee by all our property. I think it is perspective enterprise at any times.“. With traditions and experiences of our co-operatives we will be undoubtedly successful even in the twenty-first century. Social economy and co-operatives. It is one of necessary and nonomitable ways on which we will not only have to respect traditions , but also to maintain them, at least as far as their spirit is concerned. Petr Andrle
4
SOCIÁLNÍ EKONOMIKA A DRUÎSTVA Karel Rychtáfi
Osvûta a vzdûlávání na podporu sociálního podnikání v regionech Moravy a Vysoãiny
KNIHOVNIâKA PROJEKTU
PODNIKÁNÍ V SOCIÁLNÍ EKONOMICE
5
VáÏen˘ ãtenáfii, dostává se Vám do rukou jedna z publikací projektu Podnikání v sociální ekonomice, která je zamûfiena na druÏstevní formu podnikání jako nedílnou souãást zpÛsobu my‰lení a chování lidí, ktefií nesmûle, ale stále zfietelnûji dávají i v trÏním svûtû pfiednost vztahÛm pfied pouh˘mi penûzi a majetkem. DruÏstvo ve své neformální podobû je zfiejmû tak staré jako lidstvo samo. DruÏstva v podobû samosprávn˘ch svépomocn˘ch ekonomick˘ch subjektÛ mají dnes jiÏ více neÏ 160 let tradice. Bez ohledu na nástrahy novodob˘ch dûjin vznikají, rozvíjejí se a plní své rozmanité cíle a pfiedstavy v‰ude na svûtû. Jejich my‰lenka není pfiíli‰ ovlivnûna geografickou polohou, barvou pleti lidí ani politick˘mi pomûry. AÈ bylo jejich pÛvodním smyslem cokoliv: od uhájení holého Ïivota, vlastního nebo spoleãného majetku, zlep‰ení ekonomické situace, ubránûní se konkurenci v fiemesle aÏ po dne‰ní samosprávné a kolektivní podnikání, vÏdy byla zaloÏena na spoleãném rozhodnutí skupiny lidí se spoleãn˘mi problémy a spoleãn˘mi zájmy a cíli. Je zcela pfiirozené, Ïe v dne‰ním globálním svûtû, kter˘ stírá hranice nejen zemûpisné a kulturní, ale také hranice tradiãních lidsk˘ch hodnot, mají druÏstva trochu jiné cíle a podoby, neÏ tomu bylo pfied osmdesáti nebo sto padesáti lety. Historická druÏstva vznikala jako malé jednoduché spolky zpravidla s jedním srozumiteln˘m ekonomick˘m cílem, v rÛzn˘ch ãástech svûta a oblastech ãinnosti dosáhla ãasto neuvûfiiteln˘ch v˘sledkÛ, ãasto v neopakovateln˘ch situacích a podmínkách. DruÏstevní asociace âR a Svaz ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních druÏstev, jichÏ mám ãest b˘t pfiedstavitelem, mají na co navazovat. Mezi na‰e ãleny patfií nejen fiada úspû‰n˘ch v˘robních, bytov˘ch a spotfiebních druÏstev, která v zájmu své konkurenceschopnosti musela ãasto pfiekonávat nejen konkurenci, ale i mnoho politick˘ch a administrativních pfiekáÏek, a to za v‰ech reÏimÛ. Na‰í snahou je podporovat je v‰emi prostfiedky na úrovni legislativní, obchodní i personální. Vycházíme a opíráme se o mnoho poznatkÛ a zku‰eností, získan˘ch od vyspûl˘ch partnerÛ v Evropû i ve svûtû v rámci na‰ich dlouholet˘ch vztahÛ a spolupráce. Patfií k nám i moderní, malá a novû vznikající druÏstva stále více se orientující na místní a regionální sluÏby, netradiãní a nové obory ãinnosti. Podobnû jako jejich pfiedkové zaãínají ãasto z nuly a s nad‰ením. Z tûch máme nejvût‰í radost. Cílem této publikace není mentorovat, analyzovat ãi popisovat situaci a moÏnosti. Jejím cílem je pfiedev‰ím populární formou ukázat, Ïe druÏstvo je moderní souãástí rozvoje spoleãnosti, která stále více hledá i jin˘ rozmûr a kvalitu, neÏ se navenek zdá. DruÏstva splÀující znaky sociálního podnikání jsou a budou podle mého názoru jejich typick˘m projevem. Jan Wiesner
6
Úvod, aneb O ãem to vlastnû je Pfiedev‰ím o Ïivotû. KaÏd˘, kdo se dostal v Ïivotû „mimo hlavní proud“ - nemûl ‰tûstí, dobré podmínky, nebo mûl prostû v Ïivotû smÛlu, ví, Ïe tûÏko je ãlovûku samotnému. Jsou lidé, ktefií ráno vstanou zdraví, sednou do auta a odjedou do práce, aby se vrátili za tfii mûsíce s invalidním dÛchodem a s otázkou, co v Ïivotû dál. Moderní sociální síÈ slu‰nému ãlovûku mÛÏe pomoci z nejhor‰ího. MoÏnosti státních i nestátních sociálních institucí jsou omezené, stejnû jako moÏnosti úfiadu práce. A pfiitom spousta pfiíkladÛ svûdãí o tom, Ïe nerezignovat je normální. Vût‰ina z nás pracuje, bere mzdu a má z ãeho Ïít. Ale cítí, Ïe ke spokojenosti má daleko. Práce nás nebaví, musíme dojíÏdût, leccos bychom si dovedli pfiedstavit jinak, kdybychom do toho mohli mluvit. A umíme toho dost. Máme ‰ikovné ruce a hlavu nejen na klobouk. A v‰ichni nûkde Ïijeme. Ve mûsteãku, vesnici, nebo na pfiedmûstí. V‰ude daleko, fiemeslníka neseÏene‰, leccos by sis udûlal sám, ale kde vzít ãas. Nedávno jste s kamarádem mudrovali, Ïe by stálo za to, zkusit se dát dohromady. On má nápad, ãetl to nûkde na internetu. A já mám velkou garáÏ, kde bychom mohli zaãít. Jen kde vzít peníze. A tûch papírÛ kolem toho, brr. A kdo nám poradí? Ona manÏelka teda má nûjakou ‰kolu, ale v tom supermarketu ve mûstû jí moc neuÏije. Ale mohla by pomáhat je‰tû nûkomu, sly‰el jsem o tom kurzu pro úãetní podle nûjakého projektu. On by mohl je‰tû strejda - má sice invalidní dÛchod, ale nic moc. A hlavu má dobrou, ve ‰kole mûl jedniãky a ty známky, co pofiád pfiehrabuje z alba do alba, mu uÏ musí taky lézt na nervy. Jenom ho to nûkdy vezme . a je pár dní k niãemu - sám by nemohl.. A on mi starosta párkrát fiíkal, Ïe nemá komu zadat údrÏbu obecních vûcí. KvÛli takov˘m pitomostem sem nikdo z fiemeslníkÛ nebude jezdit. A obec má pfiitom rozpoãet. Tak takhle nûjak to známe v‰ichni. Na‰e projekty i tahle útlá publikace smûfiují k tomu, aby to „takhle nûjak“ zaãínalo, ale souãasnû nekonãilo. Samostatné podnikání „na své jméno a úãet“ není pouze pro vyvolené a majetné. Drobné podniky, malé firmy vã. druÏstev tvofií v‰ude na svûtû základ ekonomiky (aÏ 95%) a vût‰inu pracovních pfiíleÏitostí, na‰e prostfiedí se k tomu blíÏí jen pomalu - je to pfiíleÏitost. Îivnost, fiemeslo, kvalifikovaná práce jedince má své nesporné v˘hody. Podmínkou úspûchu je nejen kvalifikace, ale také schopnost pfiekonat pfiekáÏky a úskalí - tedy b˘t v kondici po v‰ech stránkách, sám si zodpovídat. Jsou typy ãinností, fiemesel, pro které je tato forma ideální. KaÏdé zakolísání, obchodní, zdravotní, osobní má ale váÏné dÛsledky. Îivnostník má svobodu, ale zpravidla nemá krytá záda. ZaloÏení „opravdové“ firmy vyÏaduje nejen podnikatelsk˘ zámûr, projekt, tedy záruku dostateãn˘ch a stabilních trÏeb, ale také znaãné zku‰enosti, vstupní kapitál, investice .. Jejím hlavním cílem celkem pochopitelnû je zisk (vlastníkÛm, akcionáfiÛm), ãím více-tím lépe. Vztahy k zamûstnancÛm jsou podfiízeny tomuto úãelu, stejnû jako vztahy k zákazníkÛm a okolí. Je je‰tû jedna opomíjená pfiíleÏitost: „svépomocné“, sociální podnikání, vyuÏívající originálních, ãasto nenápadn˘ch pfiíleÏitostí nebo pfiíleÏitostí, které se existujícím podnikÛm tzv. „nevyplatí“. Jeho nositeli nemusí b˘t jen podnikatelé v plné osobní kondici (kvalifikací, vzdûláním i povahov˘mi vlastnostmi), ale zpravidla skupina lidí „stejné krevní skupiny“, která má spoleãn˘ problém a motiv, zájem zlep‰it svou situaci a získat nezávislost. 7
Sociální ekonomika je stále ãastûji skloÀovan˘ moderní pojem, zejména v prostfiedí Evropské unie, které jsme jiÏ od roku 2004 souãástí a ãlenem. Pojem nemá nic spoleãného se socialismem, paternalismem státu. Je zaloÏen pfiedev‰ím na zodpovûdnosti jedince nebo skupiny lidí za svou budoucnost, samostatnost, svépomoci. Cílem je také sníÏení závislosti na státní (vefiejné) podpofie. VyrÛstá z obãanské spoleãnosti, úlohou státu je pfiedev‰ím vytvofiit podmínky a poãáteãní podporu pro rozvoj sociálnû motivovaného podnikání a chování jednotlivcÛ a skupin. Sociální ekonomika není ani nástroj politiky zamûstnanosti, není ani jinou formou podnikání ãi ekonomického chování obãana ãi skupiny. Li‰í se „jen“ pofiadí hodnot, zpÛsob my‰lení, cíle lidského snaÏení ãi podnikání. Podrobnûji se lze seznámit s tûmito pojmy i jejich obsahem v následujících publikacích edice (ã. 6 „Sociální ekonomika v Evropû a ve svûtû“ a ã. 7 „Sociální ekonomika a sociální podnik v teorii a praxi“ - Magdaleny Hunãové)
DruÏstvo ve své ãisté podobû jako neuzavfiené spoleãenství fyzick˘ch nebo právnick˘ch osob je od poãátku jedním z uznávan˘ch pilífiÛ sociální ekonomiky - vedle sdruÏení (asociací), nadací a tzv.“mutuálek“ (vzájemn˘ch spoleãností). Podle definice mezinárodního druÏstevního svazu je „nezávisl˘m sdruÏením osob, které se dobrovolnû spojily s cílem uspokojit své spoleãné ekonomické, sociální nebo kulturní potfieby prostfiednictvím organizace, kterou spoleãnû vlastní a demokraticky fiídí.“ Zákon ã. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znûní, definuje druÏstvo takto: „DruÏstvo je spoleãenstvím neuzavfieného poãtu osob zaloÏen˘m za úãelem podnikání nebo zaji‰Èování hospodáfisk˘ch, sociálních anebo jin˘ch potfieb sv˘ch ãlenÛ“. Nejmen‰í poãet ãlenÛ je pût fyzick˘ch osob (nebo dvû právnické - firmy). âlenové nemusí b˘t automaticky zamûstnáni, pokud pro druÏstvo nepracují, mohou b˘t zamûstnáni jinde nebo tfieba uchazeãi evidovan˘mi na úfiadu práce. DruÏstvo má nejniωí zapisované jmûní pro obchodní rejstfiík ze v‰ech podnikatelsk˘ch subjektÛ (aktuálnû 50 000 Kã).
Sociální druÏstvo nebo podnik, sociální firma jsou pojmy pouÏívané donedávna více v zahraniãí - prosazují se v‰ak i u nás. Zpravidla se jedná o podnikatelské subjekty rÛzné právní formy, které mají pfievaÏující znaky sociální ekonomiky, jejích cílÛ, priorit a vztahÛ uvnitfi i ke svému okolí. Lidsky vzato: jsou situace, kdy vzniká poptávka po zboÏí nebo sluÏbách, které nekoupíte v Ïádném supermarketu ani neobjednáte na internetu. Souãasnû jsou kolem volné ruce nebo pfiem˘‰livé hlavy, které by si s tím vûdûly rady. Zpoãátku to není na „velké“ podnikání. Ale kdyby se taková svépomoc nebo drobná v˘roba, sluÏba, kombinovala je‰tû s nûãím jin˘m. MoÏná by to jednoho nebo víc lidí mohlo zamûstnat. Zajímavé: zpoãátku nemusí hned v‰ichni b˘t zamûstnanci, ãlenem druÏstva mÛÏe b˘t i ten, kdo v nûm nepracuje (pracuje jinde nebo je nezamûstnan˘m uchazeãem o práci) - to platí, dokud s druÏstvem neuzavfie pracovní smlouvu. Bude-li nás alespoÀ pût a kaÏd˘ si vezme na starost nûco ... Jeden ãlovûk sám nemÛÏe nést v‰echnu zátûÏ a rizika, a pfiitom je ‰koda nevyuÏít pfiíleÏitost. Je je‰tû jedna opomíjená pfiíleÏitost: „svépomocné“, sociální podnikání, vyuÏívající originálních, ãasto nenápadn˘ch pfiíleÏitostí nebo pfiíleÏitostí, které se existujícím podnikÛm tzv. „nevyplatí“. Pfiesto tyto ãinnos8
ti mohou nabídnout seberealizaci lidem, jinak odsouzen˘m k neãinnosti a závislosti na sociální podpofie. Dát jim smysl Ïivota a umoÏnit jim znovu získat sebevûdomí. Nositeli podnikání nemusí b˘t jen podnikatelé v plné osobní kondici (kvalifikací, vzdûláním i povahov˘mi vlastnostmi), ale také parta lidí „stejné krevní skupiny“, která má spoleãn˘ problém a motiv, zájem zlep‰it svou situaci a získat nezávislost.
Jednodu‰e fieãeno - je to o lidech a jejich vztazích, které by mûly mít pfiednost pfied penûzi. Tito lidé mohou vyuÏít existující obchodní pfiíleÏitost, pfiedmût ekonomické ãinnosti, poptávky v oblastech, kter˘ch pfiib˘vá a které nejsou pro dne‰ní globální trÏní svût tak zajímavé (viz pfiíklady) a získat potfiebné informace (kaÏd˘ má kamarády a známé, spoluÏáky a koníãky) mohou hledat, oãekávat podporu, zázemí, pomoc pfii formálním vzniku, mohou vyuÏít projektu, stát se ãleny sdruÏení, svazu, mají kde získat „know - how“, jsou ochotni pfiejít od nad‰ení k profesionalitû, pfievzetí a dûlbû odpovûdnosti. Akceptovat nutnost tréninku, ideální je kouãing a asistence místo klasického vzdûlávání. Jsou ochotni investovat vlastní byÈ malou ãást kapitálu (posiluje motivaci a nasazení), hledat dal‰í zdroje (nejen klasické pÛjãky a úvûry bank), resp. moÏnost dotace z projektu.Rozhodnou se, a vefiejnû deklarují, Ïe vût‰inu pfiípadného zisku z podnikání pouÏijí ve prospûch rozvoje podnikání a jeho úãelu (nedají si jej do kapes).AlespoÀ nûkdo ze skupiny v sobû musí objevit pfiirozen˘ obchodní a finanãní cit, talent k podnikatelskému chování. Naproti tomu po pfiekonání poãáteãní nedÛvûry mohou poãítat se sympatiemi okolí - obãanÛ, obce, zákazníkÛ, v‰eobecné uznání - zjevná podpora tohoto typu svépomoci je jen otázkou ãasu. Sociální kapitál nejsou peníze. Jsou to pfiedev‰ím vztahy mezi podnikem a lidmi, lidmi navzájem. Vztahy mezi ãleny, spoleãníky, k zamûstnancÛm, k zákazníkÛm, okolí, úfiadÛm i jin˘m podnikÛm a institucím. A také cestou k získání zakázek a dÛvûry zákazníkÛ. Stát a instituce budou stále více oceÀovat (umût si spoãítat), Ïe podporou svépomoci a snahy o nezávislost u‰etfií sociální v˘daje.
Trochu filozofování Podnikavost a podnikání si mnozí z nás zvykli chápat trochu nepfiátelsky. Jako nûco neslu‰ného, vytváfiejícího propast mezi „tûmi vyvolen˘mi“ a „ostatními slu‰n˘mi“. Zjednodu‰enû: jde jen o peníze, cenu akcií, luxusní auto ãi dovolenou.. Je tomu tak skuteãnû? Není aÏ tak velk˘ rozdíl mezi dvûma pfiípady: - mezi ãlovûkem, kter˘ se vydá na dobrodruÏnou cestu kolem svûta s první jízdenkou v kapse. Zámûrem jeho podniku nejsou peníze. Chce si zabezpeãit zdroje na cestu vlastní prací a je ochoten se i uskrovnit. - nezamûstnan˘m ãlovûkem, kter˘ se rozhodne oÏivit chybûjící fiemeslo nebo sluÏbu v obci nebo regionu „na vlastní jméno a úãet“. Nebo zjistí, Ïe v obci, místû, okolí chybûjí sluÏby, o které by byl zájem, ale Ïádnému „opravdovému“ podnikateli se tzv. nevyplatí. Jejich riziko, my‰lení a chování je stejné, li‰í se cíle. 9
Oba se vydali na cestu, oba hledají smysl svého Ïivota. Prvního chápeme jako podnikavce, druhého jako podnikatele. Obûma nejde pfiedev‰ím o peníze, ale o dosaÏení cíle. U prvního je to cíl dobrodruÏn˘ - u druhého tfieba existenãní. Pfiesto se jejich chování li‰í. První chce pfiedev‰ím dokázat nûco sám sobû, získat zku‰enosti a osobní nezávislost. Druh˘ získá kromû osobní nezávislosti i pocit uÏiteãnosti - sv˘m zákazníkÛm, okolí i spoleãnosti reprezentované státem. Pfiirozenou touhou ãlovûka uÏ od pravûku je b˘t uÏiteãn˘m. Tlupû, rodinû, obci, spoleãnosti. Tohle nezávisí na prostfiedí, vûku, postiÏení ãi znev˘hodnûní, historické dobû nebo na politickém zfiízení. V tomto smyslu jsou peníze“ru‰iv˘m elementem“. Vût‰ina lidí v dne‰ní západní civilizaci jim dává pfiednost pfied zmínûnou pfiirozeností, staly se ekvivalentem osobního úspûchu, ‰tûstí. Není to tak jednoduché - skuteãnû bohatí a materiálnû úspû‰ní lidé o tom ví své. Cílem klasicky chápaného podnikání je pfiedev‰ím a hlavnû zisk v podobû penûz (majiteli, spoleãníku, akcionáfii - ãím více, tím lépe pro mne., koneckoncÛ i pro stát, pfiíjemce daní), tak to fiíkají uãebnice ekonomie, obchodního práva i Ïivnostenské úfiady. Sociální podnikání má jin˘ hlavní cíl. Peníze a zisk jsou zpravidla „jen“ nezbytn˘m prostfiedkem k dosaÏení spoleãného cíle, pro spolek, pro obec, skupinu znev˘hodnûn˘ch (nikoho nepfiekvapí, kdyÏ místní Sokol nebo hasiãi udûlají bál, aby získali prostfiedky pro svou hlavní ãinnost). Peníze jsou zde dÛleÏité jako v kaÏdém klasickém podnikání. Není aÏ tak dÛleÏité, jakou právní podobu má sociální druÏstvo ãi podnik, od obãanského sdruÏení (v zahraniãí asociace) pfies druÏstvo, nadaci, vzájemnou spoleãnost aÏ po kapitálové spoleãnosti (u nás nejãastûji s.r.o.). DÛleÏité jsou cíle podnikání, vztahy uvnitfi i navenek. Podívejme se na to z jiné strany - v‰ichni takové pfiípady známe, moÏná si jen neuvûdomujeme: Pfiedstavme si ‰ikovného a podnikavého fiemeslníka, kter˘ je pracovit˘, úspû‰n˘, dobfie hospodafií a vydûlává. Vydûlá peníze, získává osobní nezávislost pro sebe a svou rodinu. Pfiib˘vá zakázek, Ïivnostník vytvofií firmu a nauãí se ji fiídit, najme spolupracovníky. Firma prosperuje a získává kapitál - je uÏiteãná nejen zákazníkÛm, ale i sv˘m zamûstnancÛm a jejich rodinám. Tento kapitál investuje a zhodnocuje. Peníze pro majitele ustupují do pozadí (vût‰ina z nich je „samozfiejm˘m“ nástrojem podnikání firmy). Zaãíná se mûnit pofiadí hodnot, cíle jeho snaÏení: uÏ je uÏiteãn˘ zákazníkÛm, sobû, rodinû, zamûstnancÛm, obci, tfieba i Ïivotnímu prostfiedí. Získává „dobrou povûst“, stává se spoleãensky a sociálnû odpovûdn˘m „CSR“ podnikem. Tak tomu je (a vûfiíme, Ïe dál bude) u rostoucího poãtu podnikatelÛ. Sociální druÏstvo (ãi podnik) je vlastnû jakousi „zkratkou“ na cestû k tomuto cíli. Skupina lidí, ktefií mají spoleãn˘ „problém“ (nespokojení se svou situací, se svou dosavadní prací). Mnoho dne‰ních i budoucích nezamûstnan˘ch ãi znev˘hodnûn˘ch najde podobnou pfiíleÏitost k podnikání jako zmínûn˘ fiemeslník. Znev˘hodnûní po vzoru tfií mu‰ket˘rÛ cítí, Ïe mohou své handicapy vzájemnû vyrovnat. Dopfiedu a otevfienû dají najevo, Ïe jejich cílem nejsou pfiedev‰ím a na prvním místû peníze do vlastní kapsy. A to formálnû (stanovy, cíle firmy) i neformálnû (tfieba v hospodû) vÛãi svému okolí. NejenÏe to prohlásí, ale také se tak chovají. Ve v‰em ostatním se takové druÏstvo ãi podnik nemÛÏe li‰it od jin˘ch podnikatelÛ. Pfiístupem k zákazníkÛm, kvalitou, hospodafiením, manaÏersk˘m fiízením. Také zde je cílem zisk z podnikání, ten 10
v‰ak neslouÏí v˘hradnû k osobnímu prospûchu ãlenÛ. A mohou se dít vûci: pokud spoluzodpovûdnost za vznik a rozvoj takového druÏstva ãi podniku pfievezmou (nebo se na nûm podílejí) nejen lidé oãekávající uÏitek, pfiíleÏitost pro sebe, ale také autority obcí, mûst, obãanská sdruÏení nebo sociálnû odpovûdní podnikatelé, vzniká garance, základ sociálního kapitálu. Sociální kapitál nejsou peníze. Jsou to pfiedev‰ím vztahy mezi podnikem a lidmi, lidmi navzájem. Vztahy mezi ãleny, spoleãníky, k zamûstnancÛm, k zákazníkÛm, okolí, obci, Ïivotnímu prostfiedí, úfiadÛm i jin˘m podnikÛm a institucím. Podle na‰ich praktick˘ch zku‰eností mÛÏe b˘t takov˘ sociálnû podnikatelsk˘ projekt zpoãátku pfiijímán okolím, obãany, státní správou opatrnû a s nedÛvûrou. Je to pfiirozené, ve svûtû spekulantÛ a podvodníkÛ. Pokud se tuto nedÛvûru podafií pfiekonat, vzniká pozitivní image, povûst, dojem. Pak se mÛÏe v˘raznû li‰it pohled na podnik nejen ze strany obce a obãanÛ, ale i zákazníkÛ, státní správy nebo i banky. Stále více pfiíkladÛ potvrzuje tyto zku‰enosti - nejen u nás v posledních letech, v rámci realizovan˘ch projektÛ i individuálních aktivit.
Historie a úplné zaãátky V historii svépomocného sociálního podnikání lze jen tûÏko hledat poãátek. O svépomoci, v˘mûnû sluÏeb a o sociálním chování v pravûku, v prvobytnû pospolné spoleãnosti bez penûz pí‰e Eduard ·torch ve sv˘ch „Lovcích mamutÛ“ a takov˘ch pfiíkladÛ je plná historie. Trochu konkrétnûj‰í mÛÏeme b˘t právû u druÏstev. V druhé polovinû 19. století vznikají zejména ve mûstech první spotfiební a v˘robní druÏstva. „PraÏsk˘ potravní a úsporn˘ spolek“ vznikl v âechách uÏ v roce 1947 - tedy pfied 160 lety. V roce 1857 „OUL“ v Tmáni u Berouna jako pfiíklady konzumních druÏstev, která mûla ulehãovat lidem - ãlenÛm od drahoty. V men‰ích mûstech a na venkovû se rozvíjí finanãní svépomoc drobn˘ch podnikatelÛ a ÏivnostníkÛ. První záloÏna Vla‰im byla zaloÏena v roce 1858, dodnes pÛsobící Îivnobanka byla zaloÏena jako sdruÏení druÏstevních záloÏen v roce 1865. Období „spolkové“ (1844 - 1880) vystfiídalo období „druÏstevního socialismu“ (1860 - 1900), mezi v˘razné smûry patfiil napfi. kfiesÈansk˘ kooperativismus (1930 - 1960) - málokdo ví, Ïe papeÏ Jan XXIII. se druÏstvem podrobnû zab˘vá ve své encyklice „Mater et Magistra“. Známûj‰í jsou téÏ teorie druÏstevního kapitalismu, hloubav˘ ãtenáfi najde podrobnosti v jin˘ch publikacích této edice. DruÏstva mají své „otce zakladatele“, mezi které patfiili zejména pánové Franti‰ek Ladislav Chleborád, Antonín Macek, Ladislav Karel Feierabend, Franti‰ek Kampelík, Jan Rudolf Demel a mnoho dal‰ích zvuãn˘ch jmen, dnes jiÏ neprávem zapomenut˘ch. Zákon z roku 1873 vymezil druÏstvo jako „sdruÏení osob ke spoleãné hospodáfiské ãinnosti, sledující úãel podporovat v˘dûlek nebo hospodafiení sv˘ch ãlenÛ a tím zv˘‰it úroveÀ jejich hmotného blahobytu“. Tento zákon platil u nás do roku 1954, v Rakousku platí dodnes. JiÏ na pfielomu století pfied I. svûtovou válkou evidovaly ãeskoslovenské úfiady jiÏ 200 konzumních druÏstev, 200 Ïivnostensk˘ch a 30 v˘robních, pfiibliÏnû 900 druÏstevních obãansk˘ch záloÏen. V novodobé historii do‰lo k rozkvûtu druÏstev zejména po vzniku samostatné republiky - za tzv. první republiky - profilovala se nejen fiemeslná a v˘robní, ale i spotfiební, spofiitelní a také bytová druÏstva. 11
Vozov˘ a automobilov˘ park „Dûlpe“, dûlnické pekárny a cukrárny v Brnû 12
DruÏstevní pekárna v Glasgowû
Perokresba továrny druÏstva „Vigor“, prÛmyslov˘ podnik váleãn˘ch invalidÛ v Opavû 13
Struktura a poãet druÏstev po roce 1930 Typické pro toto období bylo organizaãní a personální prolínání ãinnosti spotfiebních, v˘robních, úvûrních druÏstev, jehoÏ smyslem a cílem bylo vyuÏití v‰ech v˘hod ve prospûch ãlenÛ v synergii. Lze fiíci, Ïe to bylo jediné období, kdy se druÏstva rozvíjela pfiirozenû, bez vnûj‰ích zásahÛ a omezení. Vznikla síÈ zájmov˘ch svazÛ druÏstev, velmi dÛleÏitou roli hrála druÏstva spofiitelní a úvûrní. Od roku 1920 aÏ do znárodnûní v roce 1948 pÛsobila V‰eobecná druÏstevní banka a DruÏstevní lidová poji‰Èovna âechoslavia. Zajímavé bylo i tehdej‰í zamûfiení druÏstev na kulturu, vzdûlávání, zábavu i turistiku. 14
Mezi nejznámûj‰í druÏstva v ãeské historii patfiila napfiíklad: • DruÏstvo pro v˘stavbu Petfiínské rozhledny • âeské filharmonické druÏstvo • Kampelíkova spofiitelna • DruÏstvo Národního divadla v Praze • Hospodáfiské nákupní druÏstvo Zoologická zahrada v Praze • DruÏstvo pro v˘stavbu místní dráhy âerãany-Modfiany-Dobfií‰ • První v˘robní druÏstvo cvokafiské vzniklo v roce 1892 ve Vû‰ínû na RoÏmitálsku, od nûj se odvíjí tradice v˘robních druÏstev. Toto druÏstvo existuje dodnes pod názvem Kovo Vû‰ín) a mnoho dal‰ích ¤ada dokumentÛ v pfiehledné podobû je soustfiedûna DruÏstevní asociací âR (Muzeum a archiv DA âR, Praha, Tû‰nov 5, www.dacr.cz), nûkteré pfiíklady jsou podrobnûji popsány v následujících publikacích.
Historie nebyla vÏdy jednoduchá Zejména II. svûtová válka pfieru‰ila pfiirozen˘ v˘voj druÏstev u nás, do‰lo k násilnému sjednocení druÏstev v rámci protektorátu, podfiízení jejich ãinnosti váleãnému prÛmyslu pod vedením „treuhändrÛ“. Mluví se o ‰kodách, zpÛsoben˘ch okupací, okolo 350 miliard pfiedváleãn˘ch korun. Také novodobá historie velmi zkomplikovala chápání druÏstev v oãích souãasné vefiejnosti. Surová kolektivizace v 50. letech se dotkla pfiedev‰ím zemûdûlsk˘ch tradic po vzoru kolchozÛ „velkého bratra“. Také v ostatních ãástech druÏstevnictví se projevily direktivní zásahy, druÏstva byla povaÏována za niωí formu socialistického vlastnictví a ovlivÀována politickou mocí. Tato kapitola na‰í historie není vinou nedÛslednosti a politizace nepolitick˘ch problémÛ dodnes úplnû dofie‰ena. Na druhé stranû sám zpÛsob sdruÏování zemûdûlcÛ, fiemeslníkÛ ãi ÏivnostníkÛ pfiinesl a pfiiná‰í dodnes fiadu v˘hod. Je paradoxem, Ïe velké zemûdûlské celky, pokud fungují a prosperují, nám dodnes závidí mnoho profesionálÛ ve vyspûlé Evropû. K obrácenému trendu chápání druÏstev do‰lo po demokratizaci a liberalizaci ekonomiky po roce 1989. Není cílem této publikace zab˘vat se politick˘mi rozbory - velmi zjednodu‰enû, ale v˘stiÏnû lze konstatovat, Ïe „ zatímco pro komunistick˘ reÏim byla druÏstva pfiíli‰ kapitalistická, pro souãasn˘ reÏim jsou pfiíli‰ socialistická“. Neprávem. Sama podstata druÏstevní formy podnikání zÛstala nedotãena. Mûní se jen podmínky.
Historie a zahraniãí DÛkazem jsou málo známé zku‰enosti ze zahraniãní, potvrzující nadãasovost druÏstevní formy a její „místo na slunci“. JestliÏe první evropské druÏstvo „Rochdalské sdruÏení spravedliv˘ch prÛkopníkÛ“ vzniklo v Anglii v roce 1844, mezi první Spofiitelní a úvûrní druÏstva patfiil v Rakousko-Uhersku i pfiedchÛdce dnes známé Reiffeisen bank. Charakteristická pro rozvoj druÏstev, která dnes pÛsobí nejen v Evropû, ale i v ostatních ãástech svûta, je jejich mnohotvárnost, odli‰nost zamûfiení jejich ãinnosti. Spoleãné zÛstávají priority, hodnoty - aÈ jiÏ vycházejí z tradic kfiesÈansk˘ch, sociálnû-solidárních nebo obãansk˘ch. 15
DruÏstva v Evropû - statistika pfiekvapí Podle dostupn˘ch informací a studií se druÏstva ve v‰ech sv˘ch podobách podílejí nejménû 8% na zamûstnanosti v Evropské unii. DruÏstva se podílejí 80% na zemûdûlství napfi. v Nizozemí a ve Finsku, 50% v Itálii a Francii. 50% bankovního trhu Francie ovládají banky zaloÏené na druÏstevních principech. Mezi nejvût‰í subjekty v Evropû patfií napfi. Mondragonská druÏstevní spoleãnost (·panûlsko, produkuje mimo jiné elektrospotfiebiãe pod znaãkou FAGOR), zamûstnávající v nûkolika úrovních okolo 25 000 lidí. Její historie zaãíná ve váleãn˘ch letech 1941-42, kdy z podhoubí katolické víry a spoleãnosti vzniká první klasické druÏstvo v chudém baskickém regionu. Postupnû vytváfií tfiístupÀovou strukturu v˘robních a obchodních ãinností, zasahující do sféry finanãní, vzdûlávání ãlenÛ a zamûstnancÛ. Podobnost s BaÈov˘mi závody ve Zlínû není náhodná. Podstatné je, Ïe nejniωím - základním ãlánkem struktury mondragonské druÏstevní spoleãnosti jsou dodnes klasická druÏstva respektující v‰echny základní známé demokratické a samosprávné principy. Tradice italsk˘ch druÏstev je podloÏena samostatn˘m zákonem (381/1991), kter˘ obsahuje pravdûpodobnû nejpropracovanûj‰í úpravu sociálního druÏstva. Existují zde dva typy sociálních druÏstev: Typ A) zamûfien˘ na poskytování sociálních a zdravotních sluÏeb a vzdûlávání Typ B) zamûfien˘ na zamûstnávání - zaãleÀování znev˘hodnûn˘ch (prÛmysl, zemûdûlství, obchod a sluÏby) Zákon stanoví také rozsah daÀov˘ch úlev pro tato druÏstva. Jejich zvlá‰tností je kromû jejich velkého poãtu a poãtu zamûstnancÛ a ãlenÛ existence mezistupnû - tzv. konsorcia. Vût‰ina italsk˘ch druÏstev je mal˘ch, místnû a regionálnû pÛsobících, konsorcium zaji‰Èuje tûmto druÏstvÛm profesionální servis a kontakt na druÏstevní svazy, banky a dal‰í instituce, vãetnû kontrolní ãinnosti, supervize a finanãní podpory. V praxi tato hustá síÈ druÏstev v Itálii znamená, Ïe kaÏd˘ druh˘ aÏ tfietí Ital je ãlenem nûkterého z druÏstev. DruÏstva v Itálii mají velmi rozmanit˘ okruh oborÛ ãinnosti - od tradiãních zemûdûlsk˘ch (vã. rybáfisk˘ch, vinafisk˘ch, zpracovatelsk˘ch) známá je italská zemûdûlská druÏstevní skupina ANECOOP a mnoho dal‰ích. Pfies druÏstva prÛmyslová, sluÏby, obchod aÏ po vyslovenû sociální a sociálnû integraãní funkci (napfi. Cooperativa Sociale Prospettiva). Typické pro italská druÏstva jsou úzké vztahy s místními a regionálními zastupitelstvy. DruÏstva v Portugalsku se kromû klasick˘ch (vesmûs zemûdûlsk˘ch) oborÛ orientují i na ‰kolství a vzdûlávání (od svépomocn˘ch matefisk˘ch ‰kolek aÏ po speciální vzdûlávání). Znám˘m pojmem je COFAC (portugalské univerzitní druÏstvo). Doménou francouzsk˘ch druÏstev je finanãní sektor - pfiíkladem a jedním z nejznámûj‰ích druÏstev je napfi. francouzské Cheque Déjeneur, Francie je zatím jednou z mála zemí, kde byl roku 2001 pfiijat zákon o sociálních druÏstvech (druÏstevních spoleãnostech se sociální finalitou).
16
Pokud jde o sociálnû orientovaná druÏstva (vedle sdruÏení/asociací nejdÛleÏitûj‰í souãást sociální ekonomiky v Evropû), poskytují (placené) zamûstnání, pracovní pfiíleÏitost, napfi.: 450 000 FrancouzÛm 850 000 ItalÛm 500 000 ·panûlÛm 100 000 ·védÛm 480 000 NûmcÛm 200 000 BritÛm okolo 100 000 pracovních míst dále napfi. v Nizozemí, Finsku. Izraelsk˘ kibuc a mo‰av Známá je role izraelsk˘ch druÏstev (kibuc, mo‰av), které vznikly v pfiedminulém století a sehrály v˘znamnou úlohu v prvních tûÏk˘ch letech budování státu. Zejména kibuc byl do sedmdesát˘ch let minulého století skuteãnou komunou, spojující jeho ãleny v zájmu pfieÏití a udrÏení základních potfieb v situaci trvalého ohroÏení nepfiáteli, podnebím i v‰udypfiítomn˘mi komáry. Nebyly potfieba peníze, kaÏd˘ pracoval podle sv˘ch moÏností a nezneuÏíval spoleãn˘ch statkÛ. Kdo chtûl a respektoval pravidla, mohl pfiijít, kdo nechtûl, mohl odejít. V moderní dobû jiÏ ani zde neplatí ortodoxní pravidla, zaãínají se zde pouÏívat peníze, mladí lidé z kibucÛ odcházejí do ‰kol i do zahraniãí. Úcta k historii a pfiedkÛm ale zÛstává. Mo‰av je zpravidla zemûdûlské druÏstvo, kde ãleny jsou farmáfii, pûstitelé, kaÏd˘ vlastní svÛj majetek, pouze se sdruÏují v zájmu spoleãného v˘hodnûj‰ího nákupu, zpracování i odbytu, ãasto i zde hraje roli bezpeãnost vesnic. Ve Skandinávii, zejména ve ·védsku a Finsku, je druÏstvo bûÏnou formou, nejen v klasické podobû spotfiební ãi v˘robní, ale velmi ãasto se zab˘vá sociálními sluÏbami, vzdûláváním lidí i netradiãními obory. Také na americkém kontinentu je druÏstevní forma pomûrnû roz‰ífiená, málo se ví o druÏstvech kanadsk˘ch, brazilsk˘ch ãi mexick˘ch. Skuteãností v‰ak zÛstává, Ïe kromû Itálie je legislativnû upravena podoba sociálního druÏstva nebo podobného typu subjektu pouze v Belgii, Portugalsku a Francii (DruÏstevní spoleãnost kolektivního zájmu/úãelu - SCIC dle zákona z roku 2001). O historickém v˘voji v zahraniãí se lze doãíst podrobnûji v dal‰ích publikacích této fiady, napfi. zmínûné publikaci ã. 6 autorky Magdaleny Hunãové. Zájemce o studium najde mnoho pramenÛ a podkladÛ také v knihovnû a v muzeu druÏstevnictví (DruÏstevní asociace âR www.dacr.cz, Tû‰nov 5, Praha). DruÏstva u nás v souãasnosti V âR v souãasné dobû existuje okolo 3 000 druÏstev rÛzného typu, a to pfies jejich dfiívûj‰í negativní chápání ze strany vefiejnosti, ovlivnûné zejména nedÛsledn˘m dofie‰ením restituãních nárokÛ, z vût‰í ãásti v zemûdûlství. Co nedokázala kolektivizace a socializace druÏstev v letech 1950 - 1989, to se podafiilo v dÛsledku realizace nepfiíli‰ moudrého tzv. transformaãního zákona z roku 1992 v devadesát˘ch letech. Ze zmínûn˘ch tfií tisícovek druÏstev vût‰ina je bytov˘ch (cca 2000), cca 600 druÏstev 17
zemûdûlsk˘ch, 270 v˘robních, 60 tzv. spotfiebních druÏstev a také cca 20 tzv. penûÏních, které dokázaly nepodlehnout experimentu tzv.“kampeliãek po ãesku“ v devadesát˘ch letech. Celkem mají tato druÏstva okolo 1 milionu ãlenÛ, pfiibliÏnû 100 tisíc zamûstnancÛ. Bytová druÏstva spravují více jak 400 tisíc bytÛ, spotfiební druÏstva více jak 3000 prodejen. Zemûdûlská druÏstva obhospodafiují témûfi 35% zemûdûlské pÛdy v na‰í zemi. Svaz ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních druÏstev (www.scmvd.cz) sdruÏuje v souãasnosti okolo 270 druÏstev, v fiadû pfiípadÛ se jedná o vyspûlé konkurenceschopné podniky, úspû‰né technicky i obchodnû, expandující v moderním trhu do Evropy i za její hranice. DruÏstvo Moravská ústfiedna v Brnû oslaví v pfií‰tím roce 100 let od svého vzniku, její hraãky a dárkové pfiedmûty putují do desítek zemí.
V˘robky druÏstva Moravská ústfiedna v roce 2009 oslaví 100 let Templáfiské vinné sklepy - druÏstvo v âejkovicích je proslulé svou úspû‰nou obchodní expanzí spojenou s vynikajícím designem a marketingem. Nejvût‰í v˘robce nábytkáfisk˘ch konstrukãních desek v âR (Dfievozpracující v˘robní druÏstvo v Lukavci, www.ddl.cz) je druÏstvem - ãlenem svazu a bylo by moÏno jmenovat fiadu dal‰ích úspû‰n˘ch. Zvlá‰tním typem - skupinou ãlenÛ svazu jsou druÏstva zamûfiená na integraci osob se zdravotním postiÏením - historicky tzv.“druÏstva invalidÛ“ vzniklá v 50. - 60. letech minulého století, podobnû jako hospodáfiské podniky svazu invalidÛ META, které v‰ak nebyly nikdy druÏstvy. 18
Produkty Templáfiského druÏstva âejkovice
Také tato druÏstva prodûlala boufiliv˘ v˘voj po roce 1989, nûkterá zcela zanikla, jiná se rozdûlila na men‰í pfiirozenûj‰í celky. PfiibliÏnû 50 takov˘ch druÏstev pro‰lo v posledních 15 letech nejen formální transformací, ale zcela se zmûnilo i uvnitfi. âást z nich se z pÛvodních fiemesln˘ch ãinností a oborÛ orientovala na spolupráci v technick˘ch oborech nebo ve sluÏbách. ¤ada z nich je dnes vyspûl˘mi konkurenceschopn˘mi a moderními podniky, odolávajícími úspû‰nû tlakÛm globalizace. Jejich prostorem a pfiíleÏitostí je postupné pfievzetí v˘raznûj‰í integraãní funkce - vedle své podnikatelské funkce se mohou stát úãinn˘m prostfiedníkem mezi sociálními sluÏbami - chránûn˘m trhem práce a voln˘m pracovním trhem. V posledních letech v‰ak vznikají také nová druÏstva, jak zakládaná ãleny - fyzick˘mi osobami, tak i druÏstva právnick˘ch osob (pfiíkladem takového velkého druÏstva je nákupní mlékárenské druÏstvo Jih). Nová druÏstva se zpravidla vracejí k pÛvodním tradicím, vznikají k fie‰ení místních cílÛ, zaplÀují mezery a pfiíleÏitosti v trhu a poptávce. Stále více se v souvislosti s potfiebou uznání sociální ekonomiky hovofií (a nejen hovofií) o sociálních druÏstvech. Sociální druÏstvo mÛÏe plnit zmínûnou integraãní roli ve prospûch zamûstnávání nebo poskytování sluÏeb lidem se zdravotním nebo jin˘m znev˘hodnûním. Dá se mluvit o nejvy‰‰ím stupni integrace znev˘hodnûného ãlovûka, pokud má moÏnost stát se sám podnikatelem, napfi. ãlenem druÏstva ãi jeho manaÏerem. Orientace sociálních druÏstev mÛÏe b˘t i jiná, jak uvedeme dále - moÏnosti jsou neomezené. PfiestoÏe dosud neexistuje legislativní úprava sociálního druÏstva (obchodní zákoník definuje pouze druÏstvo jako „neuzavfiené spoleãenství fyzick˘ch nebo právnick˘ch osob), nebrání zákon zaloÏení takového subjektu, kter˘ respektuje základní principy vãetnû napfi. nerozdûlování (nebo omezeného rozdûlování) zisku. V rámci realizovaného projektu Iniciativy partnerství EQUAL vzniklo jiÏ okolo 15 nov˘ch druÏstev, z nichÏ vût‰ina nese znaky sociálního druÏstva, vesmûs zamûfien˘ch na integraci - zaãleÀování znev˘hodnûn˘ch osob. V‰eobecnû se pfiedpokládá dal‰í rozvoj druÏstev a dal‰ích typÛ sociálnû ekonomick˘ch subjektÛ právû v souvislosti se slábnutím vefiejn˘ch sluÏeb státních - s krizí sociálního státu, které zaãínáme b˘t svûdky (a nejen u nás).
SdruÏení a svazy druÏstev v âR DruÏstva v âeské republice jsou sdruÏena v jednotliv˘ch zájmov˘ch sdruÏeních - jejich vrcholn˘m orgánem je DruÏstevní asociace âR www.dacr.cz, která sídlí v Praze ve svém historickém sídle na Tû‰novû. Nejsilnûj‰í vztah k sociální ekonomice si zachoval a dnes dále rozvíjí Svaz ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních druÏstev www.scmvd.cz, zejména díky tradici v˘robních druÏstev invalidÛ, jichÏ nejménû padesátka je ãlenem právû tohoto sdruÏení. Vedle toho pÛsobí i dal‰í druÏstevní svazy, spoleãnû zastfie‰ené DruÏstevní asociací.
19
Ústfiední budova V‰eobecné druÏstevní banky, Praha II, Tû‰nov
Zahraniãní organizace a spolupráce Nejvy‰‰ím orgánem v rámci mezinárodního druÏstevního svazu ICA je organizace CICOPA, mezinárodní organizace prÛmyslov˘ch, fiemesln˘ch druÏstev, ãlenûná na kontinentální v˘bory. TûÏi‰tû jejích aktivit je v rozvojov˘ch programech na podporu druÏstev. DruÏstva Evropa se svou servisní organizací CECOP (evropská konfederace druÏstev sdruÏené práce) se nejvíce angaÏují na podporu sociální ekonomiky a sdruÏují národní organizace a federace prakticky v‰ech evropsk˘ch zemí, nejen ãlenÛ EU. SâMVD spolupracuje mezi jin˘mi také se v‰emi zmínûn˘mi organizacemi. Dokumentem z roku 2003 pfiijala administrativa EU usnesení o statutu Evropského druÏstva - evropské druÏstevní spoleãnosti. Je koncipováno jako „druÏstvo druÏstev“, nejménû dvou subjektÛ, se sídlem nejménû ve dvou zemích EU. Tzv. eurodruÏstvo je v˘zvou, která pfiedstihla svou dobu, administrativní, jazykové a jiné bariéry zatím neumoÏÀují ‰ir‰í rozvoj tohoto typu druÏstva právnick˘ch osob, pfiesto jiÏ vznikají první vla‰tovky. 20
âeské druÏstevnictví 2008
21
Hledání místa a demokratick˘ rozmûr aneb proã právû druÏstvo? Je samozfiejmé, Ïe forma druÏstva není univerzální, v˘hodná za kaÏd˘ch podmínek a kaÏdé situace. TûÏko si pfiedstavit, Ïe zku‰en˘ kapitálovû vybaven˘ jedinec - individualista - nebo silná podnikatelská skupina si pro realizaci svého ambiciózního a pfiesnû vymezeného podnikatelského zámûru vybere právû druÏstvo. Je v‰ak fiada pomûrnû bûÏn˘ch situací, kdy naopak je druÏstvo vhodnou nebo témûfi ideální formou zahájení podnikání. Z na‰ich zku‰eností jsou klíãové tyto momenty: • skupina lidí v podobné (vût‰inou nepfiíznivé) Ïivotní situaci - lidé „stejné krevní skupiny“ mají spoleãn˘ problém, motiv, dÛvûfiují si navzájem, znají se, existuje „spolkov˘“ základ (formální nebo neformální) • existuje objektivnû nápad, pfiíleÏitost, pfiedmût ekonomické ãinnosti, poptávka a (tfieba i primitivní) podnikatelská vize, která má své silné stránky a pfiíleÏitosti a ke které mají ãlenové druÏstva nûjak˘ vztah, zku‰enosti, znalosti • nositelé mají nebo mohou oãekávat podporu, zázemí, pomoc pfii formálním vzniku, mohou se stát ãleny sdruÏení, svazu, mají kde získat „know-how“ • je dostupn˘ alespoÀ minimální startovní kapitál - lépe svépomocn˘, podpÛrn˘ fond, resp. moÏnost dotace z projektu apod. Vlastní vklady ãlenÛ - tedy ãást kapitálu - vÏdy posiluje jejich motivaci a nasazení • existuje ekonomická i neekonomická podpora tohoto typu sdruÏování - stát a instituce oceÀují snahu o nezávislost (umûjí si spoãítat tím dosaÏenou úsporu státních sociálních v˘dajÛ). Ideální je daÀové nebo odvodové zv˘hodnûní státem nebo regionem spojené s úãelovou podporou rozvoje, jak je tomu v fiadû zemí • nositelé zámûru jsou ochotni a pfiipraveni pfiejít od poãáteãního nad‰ení k profesionalitû, pfievzetí a dûlbû odpovûdnosti. Jsou schopni akceptovat nutnost tréninku, ideální je poskytnut˘ kouãing a asistence místo klasického vzdûlávání. • AlespoÀ nûkdo ze skupiny by mûl mít pfiirozen˘ obchodní a finanãní cit, talent k podnikatelskému chování. Francouzi hovofií o tfiech podmínkách: ■ trh - podnikatelsk˘ - obchodní zámûr, ■ finanãní - startovní kapitál ■ schopní a motivovaní zakladatelé - tvÛrci druÏstva Italové hovofií o nutnosti podmínek (z nichÏ musí b˘t splnûny alespoÀ dvû) ■ politick˘ch (prostfiedí, vefiejné mínûní akceptuje, uznává) ■ institucionálních (legislativa a vstfiícn˘ pfiístup exekutivy, fungující pravidla) ■ finanãní a nefinanãní podpora Rozhodnutí o zaloÏení druÏstva je spojeno s pfiimûfien˘m rizikem, jako kaÏd˘ zaãátek podnikání. Zakladatelé - nositelé zámûru - si musí v této dobû otevfienû ujasnit svá osobní oãekávání. Ke spoleãn˘m cílÛm, prioritám a hranicím musí tito lidé dospût maximálnû demokraticky. Stanovy a dal‰í dokumenty jsou jejich v˘sledkem, stejnû jako práva, povinnosti a kompetence jednotliv˘ch ãlenÛ. Tam, kde pfiechází spolkové principy do manaÏerského fiízení podnikatelské ãinnosti, konãí demokracie. Stejnû jako ve fotbalovém t˘mu mÛÏe b˘t na hfii‰ti jen jeden kapitán a jeden brankáfi.. 22
âím zaãít, jak postupovat? Obchodní ideu, zámûr, odhad prostfiedí, chování zákazníkÛ i konkurence nelze niãím nahradit, nelze ani zvenãí poradit. DÛleÏitá je znalost prostfiedí, invence, kreativita. Svépomocné sociální podnikání mÛÏe mít tisíce zamûfiení a podob, zde je jen mal˘ v˘ãet nûkter˘ch pfiíkladÛ: - kulturní ãinnosti, provoz galerie, v˘stavnictví, pofiádání akcí, umûlecká ãinnost (pfiíklad druÏstva Jifiinka s kombinací v˘stavnictví, kulturní ãinnosti a pohostinství) - vzdûlávání, péãe o dûti, poãínaje matefiskou ‰kolkou (Finsko) a konãe portugalsk˘m univerzitním druÏstvem - nákupní a odbytové druÏstvo (v˘kup speciálních plodin od malopûstitelÛ, jejich skladování a odbyt pro zpracování) - pfiíklady i v âR - energetická druÏstva (v˘roba, distribuce, regulace energie), napfi. ·panûlsko ãi západní Skotsko - sociální, peãovatelské a zdravotní sluÏby (kde ãleny mohou b˘t poskytovatelé i zákazníci) - svépomocná studentská druÏstva (kluby, agentury, hlídání dûtí, podnikatelsk˘ inkubátor apod.) - agroturistika, ubytovací sluÏby v kombinaci s ekofarmou, uplatnûní Ïen ve venkovsk˘ch oblastech spojené napfi. s obnovou rukodûln˘ch tradic (Vala‰sko, Polsko, ¤ecko) - údrÏba vefiejné zelenû pro mûsta i soukromé osoby (velké pozemky sídel a municipalit) - internetová kavárna spojená se sluÏbami a prodejem rÛzného zboÏí v kombinaci s dietním, bezlepkov˘m nebo vegetariánsk˘m stravováním, pfiípadnû cukrárnou v malém mûstû (Severní Morava) - podpora sportovní ãinnosti, klubu - druÏstvo sportovcÛ a fanou‰kÛ vã. obstarání a prodeje upomínkov˘ch pfiedmûtÛ a napfi. sportovních potfieb, provoz sportovi‰È (Praha, Ostrava) - druÏstvo drobn˘ch fiemesel pro obãany a obce, napfi. komplexní sluÏby stavební údrÏby, vãetnû drobn˘ch prací a jejich koordinace (Fr˘dek Místek) - druÏstvo poskytování vzájemné péãe v domácnosti (Home Care Coop ve Velké Británii i jinde) - podniky integrace postiÏen˘ch ãi vylouãen˘ch prostfiednictvím práce, nabídky pfiechodn˘ch zamûstnání. Zamûstnání v takovém podniku je pfiípravou a tréninkem k uplatnûní na volném trhu práce - sociální podnik pfiíleÏitostné práce (Nûmecko) - evidovaní nezamûstnaní a znev˘hodnûní pracují doãasnû na zakázkách organizovan˘ch sdruÏením - podnikem - separace odpadu, ekologická energie, solární zdroje (âesk˘ Tû‰ín) - renovace nábytku, spotfiebních pfiedmûtÛ a vybavení domácností (vyklízení a sbûr pozÛstalostí a odpadu, zhodnocení a prodej ve vlastní prodejnû ãi síti, vãetnû antikvárních) Graz, Rakousko - chovatelství speciální drÛbeÏe ãi jin˘ch tvorÛ, specifické úãely, spojeno se sociálními sluÏbami a osobní asistencí (Severní Morava) - stacionáfi a klub pro seniory se sluÏbami, zãásti svépomocn˘mi (seniofii = ãlenové, zãásti zamûstnanci) - obnovení provozu historického pivovaru - minipivovaru s restaurací (severozápadní Morava) - poskytování komplexních sluÏeb v domácnosti (od nákupu dvakrát t˘dnû po technickou asistenci, drobné fiemeslné práce aÏ po zprostfiedkování malování nebo „velké údrÏby“ (Severní Morava) - drobné úãetní sluÏby a poradenství vãetnû sluÏeb IT - catering, organizace oslav a propagaãních „promo“ akcí, zejména pro malé podniky a soukromé oslavy (Francie) 23
- provoz hotelu, penzionu spojen˘ s integrací tûlesnû a mentálnû postiÏen˘ch (Francie) - provoz stfiediska sluÏeb na sídli‰ti - prádelna, mandlovna, stravování vã. diet a rozvozu (Prostûjov) - obnova gotické vodní tvrze - ml˘na vã. vodní elektrárny a zpracování technického konopí (J. Morava) - provozování vefiejné dopravy v odlehl˘ch oblastech spojené s podporou turistiky a rozvojem oblasti a mnoho dal‰ích. Stále dÛleÏitûj‰í, stejnû jako v kaÏdém podniku, jsou lidé, spolupracovníci. Poãáteãní nad‰ení a obûtavost musí postupnû vystfiídat profesionalita, kvalita. Vhodnou organizací, pfiípadnû podporou úfiadu práce lze kompenzovat niωí v˘kon, napfiíklad lidí se zdravotním postiÏením. Îádn˘ zákazník v‰ak nesleví z poÏadavkÛ na kvalitu a spolehlivost (napfi. v termínech). Peníze jsou dÛleÏité, ale ne nejdÛleÏitûj‰í. UÏ dnes existuje mnoho bank, finanãních institucí ãi projektÛ, které na dobfie pfiipraven˘ a promy‰len˘ zámûr rády poskytnou vûrohodnému profesionálnû pÛsobícímu podnikateli potfiebn˘ úvûr nebo záruku za úvûr. Vznikají také soukromé nadace a fondy. Také SâMVD disponuje svépomocn˘m finanãním fondem - mÛÏe svá ãlenská druÏstva (omezenû) finanãnû podpofiit. Doporuãujeme nezaãínat jednáním s bankou nebo s jinou finanãní institucí, lépe je obrátit se nejprve na nûkteré z podnikatelsk˘ch sdruÏení, svazÛ, komor, pfiípadnû rozvojov˘ch agentur, podnikatelsk˘ch center nebo inkubátorÛ. Rostou jako houby po de‰ti nejen ve velk˘ch mûstech a aglomeracích, jejich „první pomoc“ zpravidla zabrání nejvût‰ím rizikÛm a omylÛm - lze tak získat i kontakty a první zku‰enosti.
Dfievotvar Jablonné, 1. cena Grand Prix 24
DruÏstva místní, obecní, mikroregionu V‰eobecnû platí, Ïe pfiíhodnûj‰ím prostfiedím pro samosprávné svépomocné podnikání (tedy i sociálnû zamûfiené) je venkov, men‰í mûsto. DÛvod je jednoduch˘ - lidé se více znají, anonymita neprospívá vztahÛm a dÛvûfie. Základním motivem b˘vá „vyfie‰it problém v místû, kde vzniká“ namísto spoléhání na tûÏkopádnou pomoc státu nebo kraje. Nûkteré pfiíklady zamûfiení obecních druÏstev: • poskytování sluÏeb pro zemûdûlství a zahradnictví (provádûní zahradních a parkov˘ch úprav, údrÏba zelenû) • poskytování technick˘ch sluÏeb (ãi‰tûní ulic a udrÏování vefiejn˘ch prostranství) • praní, Ïehlení, opravy a údrÏba odûvÛ, bytového textilu a osobního zboÏí (prádelna pro soukromé i právnické osoby) • sociální sluÏby vã. peãovatelsk˘ch sluÏeb a obstarávání nákupÛ ãi administrativy (pro obãany i obec) • hostinská ãinnost (v˘vafiovna s rozvozem jídla pro seniory, napfi. diabetická strava) • správa a údrÏba nemovitostí (úklid bytov˘ch a nebytov˘ch prostor, ãi‰tûní oken, kobercÛ, apod.) • univerzální sluÏby, sbûrny, balící ãinnost • organizování sportovních soutûÏí • zaji‰Èování sluÏeb v oblasti cestovního ruchu • pomoc pfii organizaci kulturnû spoleãensk˘ch akcí • dal‰ích ménû tradiãních a obvykl˘ch moÏností a pfiíleÏitostí je moÏné najít spoustu Ïivot je pfiiná‰í kaÏd˘ den, jen mít oãi otevfiené. Ideálním prostfiedím pro vznik takového soc. druÏstva je skupina obcí - mikroregion. Jeho ãleny se mohou stát jak samotné obce, neziskové organizace a sdruÏení nebo i podnikatelé (právnické osoby) i samotní obãané (fyzické osoby). Není jedin˘ vzorov˘ ãi univerzální model - vÏdy je nutno vycházet z konkrétních potfieb, motivÛ a také vztahÛ zakladatelÛ. Víc neÏ symbolické finanãní vklady je spojují spoleãné zájmy, snaha vyfie‰it (spoleãné) problémy. Nejvût‰ím ofií‰kem b˘vá dosaÏení shody názorÛ a oãekávání jak zastupitelÛ, tak i obãanÛ jednotliv˘ch obcí, navození pocitu dÛvûry. Sociální druÏstvo „obecní“ mÛÏe vyuÏívat synergie podpory zamûfiené na rozvoj podnikání s nástroji podpory místního rozvoje. Pfiíkladem mÛÏe b˘t Program rozvoje venkova v rámci programÛ EU na r. 2007-13, kter˘ otevfienû podporuje vznik podnikatelsk˘ch pfiíleÏitostí v obcích do 500 (resp. do 2 000) obyvatel v âR (podrobnosti na stránkách Ministerstva zemûdûlství âR). Vznik sociálního druÏstva obcí/mikroregionu nemÛÏe b˘t samozfiejmû spojen s poru‰ováním pravidel hospodáfiské soutûÏe, zv˘hodÀováním oproti jin˘m konkurentÛm v rozporu se zákonem.
25
Sociální druÏstvo a konkurence JestliÏe vzniká a rozvíjí se druÏstvo zamûfiené napfiíklad na zamûstnávání osob znev˘hodnûn˘ch zdravotním postiÏením vyuÏívající pfiíspûvkÛ a podpory z aktivní politiky zamûstnanosti státu, mohou b˘t jeho zdrojem financí i pfiíspûvky - dotace, zpravidla úãelové. Tyto prostfiedky slouÏí zpravidla ke kompenzaci handicapÛ, vyrovnání následkÛ existujícího znev˘hodnûní. Podobnou roli mohou sehrát peníze z projektÛ a grantÛ, které jsou dostupné v‰em potenciálním konkurentÛm, ktefií splní pfiedem dané podmínky. Pro vût‰inu takov˘ch podpor platí tzv.“blokové v˘jimky“ z omezení vefiejné podpory, souãasnû platí pravidlo, Ïe stejn˘ konkrétní úãel (napfiíklad mzdy nebo provozní náklady) nemÛÏe b˘t podporován z více takov˘ch dodateãn˘ch zdrojÛ. Pro ostatní druhy vefiejné podpory platí tzv. „pravidlo de minimis“ - ve tfiech po sobû jdoucích letech nelze ãerpat vy‰‰í podporu neÏ je stanoven˘ limit (dnes ãiní tato hodnota 200 000 EUR). Na druhé stranû nelze stavût podnikatelsk˘ zámûr pouze na tûchto dotacích a podporách, na dumpingov˘ch cenách - podhodnocen˘ch vÛãi konkurenci. Takové „podnikání“ mívá jepiãí Ïivot, navíc na souãasném obchodním trhu pÛsobí extrémnû nízká cena nedÛvûryhodnû - je vnímána jako známka nekvality. Cílem sociálního druÏstva by mûlo b˘t dosaÏení plné konkurenceschopnosti v kvalitû a obchodním chování vÛãi zákazníkÛm. Demokracie a profesionalita manaÏerského fiízení UÏ bylo fieãeno, Ïe v sociálním druÏstvu, kde v˘tûÏek z podnikání (ideálnû zisk) je pfiedem urãen prospûchu spoleãnému - zpravidla trvalému uplatnûní ãlenÛ, prospûchu obce nebo okolí apod., musí fungovat demokracie. Velmi zjednodu‰enû fieãeno: demokraticky lze jednat a rozhodovat o tom, k jak˘m cílÛm bude druÏstvo smûfiovat a jak vyuÏije zisku, finanãních i vûcn˘ch v˘sledkÛ svého podnikání. Komu dá dÛvûru. Do taktického a operativního (manaÏerského) rozhodování v‰ak demokracie v Ïádném pfiípadû nepatfií. Zpravidla malé druÏstvo v poãátku nepotfiebuje sloÏité organizaãní normy a psaná pravidla, pokud se lidé v nûm dokáÏou dohodnout a respektovat manaÏerskou autoritu. K ãast˘m problémÛm dochází v dal‰í fázi - mÛÏe se projevit tzv. „nemoc rÛstu“ - stav, kdy obchodní úspûch pfiiná‰í rychle rostoucí nároky na poãet lidí, evidenci a dokumentaci, komunikaci se zákazníky, dopravu a dal‰í vûci pro rozvoj nezbytné. Pfiepnutí na vy‰‰í stupeÀ manaÏerského fiízení je tûÏké naãasovat, v kaÏdém pfiípadû je dobré o tomto riziku vûdût, není ostudou se jít poradit k profesionálÛm. DruÏstva a sociální zaãleÀování znev˘hodnûn˘ch, nejen zdravotnû postiÏen˘ch, role dotací a zv˘hodnûní Právní fiád âR, zejména v oblasti zamûstnanosti, ale i v daÀové oblasti, v oblasti vefiejn˘ch zakázek a fiadû dal‰ích (i tzv. „podzákonn˘ch“) norem umoÏÀuje získat urãité v˘hody za urãit˘ch pomûrnû pfiesnû vymezen˘ch podmínek. Nejpropracovanûj‰í (i kdyÏ ne zcela ideální) je tento systém u zamûstnávání osob se zdravotním postiÏením. Podobné nástroje podpory uplatÀuje vût‰ina evropsk˘ch i mimoevropsk˘ch zemí, nejsou v‰ak koordinovány, vycházejí z tradice a zku‰eností té které zemû. 26
Cílem tûchto úprav je pfiímo nebo nepfiímo kompenzovat ekonomické a obchodní dopady hendikepu vût‰iny zamûstnancÛ (nebo Ïivnostníka - podnikatele). Také fiada projektÛ na podporu integrace znev˘hodnûn˘ch nebo na podporu podnikání zv˘hodÀuje (aÈ jiÏ finanãnû nebo bodovû) pfiíjemce grantÛ, realizátory projektÛ, jejichÏ klienty, cílov˘mi skupinami jsou napfi. zdravotnû postiÏení). Cílem podpory je umoÏnit vznikajícímu nebo rozvíjejícímu se subjektu dosáhnout srovnatelné konkurenceschopnosti práce sv˘ch zamûstnancÛ (ãlenÛ). I kdyÏ ãeská státní správa (vãetnû Ministerstva práce a sociálních vûcí âR) jen velmi tûÏko pfiijímá tento názor, podporu kvality pracovního místa nelze oddûlit od konkurenceschopnosti zamûstnavatele - podnikatele. Bez konkurenceschopného podnikání není pracovních míst - nebylo by co podporovat. Stejnû jako je ideálem pro sociálnû, zdravotnû i jinak znev˘hodnûné dostat se na voln˘ trh práce, i pro sociální druÏstva i podniky je ideálem a cílem stát se zcela konkurenceschopn˘m, nezávisl˘m na dotacích a podpofie. Tento ideál lze v‰ak dosáhnout za ideálních podmínek, k nimÏ má zatím praxe velmi daleko. Zostfiující se globální trÏní konkurence pÛsobí spí‰e opaãn˘m smûrem. V˘hodou sociálního druÏstva je moÏnost svépomoci - uplatnûní sv˘ch ãlenÛ (i dal‰ích pfiípadn˘ch zamûstnancÛ ãi dobrovolníkÛ) pfiimûfienû jejich moÏnostem a schopnostem, ‰ir‰í uplatnûní zkrácen˘ch pracovních úvazkÛ, pfiíleÏitostné práce. Taková organizace v‰ak vyÏaduje dobrou koordinaci, specifické know-how.
Hlídací druÏstvo chrání majetek pfied vloupáním a ohnûm (Hlídací druÏstvo ãs. váleãn˘ch po‰kozencÛ pro jiÏní âechy v âesk˘ch Budûjovicích 27
DruÏstvo „na zkou‰ku“ - inkubátor Forma druÏstva umoÏÀuje vznik subjektu, jehoÏ zakladateli jsou dva typy ãlenÛ - zku‰ení podnikatelé (v aktivním vûku nebo seniofii po skonãení aktivní kariéry) a zaãáteãníci (jimiÏ mohou b˘t znev˘hodnûní, absolventi nebo jejich kombinace) po absolvování vhodného kurzu nebo teoretického vzdûlávání pro tuto oblast. Zpoãátku obû skupiny ãlenÛ spolupracují na pfiípravû podnikatelského zámûru, na dokumentech, administrativní i obchodní stránce. Po zahájení ãinnosti si zku‰ení ãlenové urãitou dobu podrÏí rozhodovací a schvalovací pravomoci (vãetnû napfi. dispoziãních práv k úãtu, statutárních úkonÛ), zatímco zaãáteãníci vykonávají a postupnû pfiebírají v˘konné funkce. Mají tak moÏnost si v praxi vyzkou‰et fiadu situací, aniÏ by se dopustili nevratn˘ch chyb, omylÛ a nesli od poãátku pfiímou zodpovûdnost. V praxi na takov˘ „tutoring“ staãí obvykle nûkolik hodin fyzické úãasti „tutor - manaÏera“ (nebo „senior-manaÏera“) t˘dnû. Po nûkolika mûsících se zpravidla jiÏ vykrystalizují podnikatelské a rozhodovací kompetence zaãáteãníkÛ natolik, Ïe nejpozdûji po roce jiÏ mohou b˘t pfievedeny bûÏné pravomoci manaÏerské do rukou skuteãn˘ch manaÏerÛ druÏstva. Zku‰ení pak pokraãují jen v roli statutárních zástupcÛ a bûÏn˘ch ãlenÛ jako konzultanti pro nejobtíÏnûj‰í situace. PfiestoÏe jsme se u nás s takov˘m „ãist˘m“ postupem vzniku druÏstva-inkubátoru zatím nesetkali, byl jiÏ ovûfien napfi. ve Francii (1998 - 2001 zfiejmû dosud) a vzbudil zájem i ze strany studentÛ vysok˘ch ‰kol (UJEP Olomouc). Podle na‰eho názoru takov˘ model teprve ãeká na svou pfiíleÏitost, i kdyÏ nûkteré prvky jiÏ byly ovûfieny v rámci probíhajících projektÛ.
V˘robky Lidové tvorba Uhersk˘ Brod 28
âemu se vyhnout, co se nesmí stát - nejãastûj‰í chyby a omyly âlenství v druÏstvu nemÛÏe b˘t pasivní konzumací jak˘chsi oãekávan˘ch v˘hod. K tomuto pohledu nás „svedlo“ posledních nûkolik desítek let deformací. Îijeme v dobû spotfiební, konzumní, ãlenství v druÏstvu nelze „konzumovat“, pasivní ãlen druÏstva, kter˘ nepochopí rozdíl mezi pouh˘m zamûstnáním a spoluodpovûdností za podnikání druÏstva, dfiíve ãi pozdûji bude mít problémy. âlenové by si mûli pfied zahájením podnikání vyjasnit navzájem svá spoleãná oãekávání. Pfiehnan˘ optimismus nebo naopak zastírání rizik a hrozeb spojen˘ch se zahajovanou ãinností nejsou dobré. Ideálnû by se ãlenové vznikajícího druÏstva mûli znát a navzájem respektovat. Na startovní ãáfie by mûli b˘t rovnocenní, nemûli by mezi nimi b˘t „ambiciózní favorité“, ktefií budou mít tendenci si pfiivlastÀovat vût‰inu zásluh a vná‰et napûtí do vnitfiních vztahÛ. Pfiedmût ãinnosti a podnikatelsk˘ zámûr by mûl b˘t reáln˘ a uskuteãniteln˘. I zde platí zlaté pravidlo „dvakrát mûfi a jednou fieÏ“ - naivita se nevyplácí. Sociální cíle priority neodstraÀují rizika, není „vstupenkou k prosperitû“, mÛÏe v‰ak pomoci k získání dÛleÏit˘ch informací. MÛÏe motivovat oslovené odborníky k zájmu poradit, usnadnit získání neformální rady a pomoci. Podnikání - versus spolek - jak dosáhnout rovnováhy. Lehãí to má sociální druÏstvo vznikající „na zelené louce“. V praxi uskuteãÀovaného projektu jsme se setkali s pomûrnû siln˘mi bariérami, obtíÏemi pfii pfiechodu lidí zvykl˘ch pracovat dobrovolnû nebo dobroãinnû, napfi. v reÏimu obãanského sdruÏení („spolku“) do reÏimu podnikatelského prostfiedí. V obãanském sdruÏení zamûfieném zpravidla na sluÏby pro (vdûãné a vûrné) klienty je spoleãnou motivací jejich spokojenost a kvalita sluÏeb, vãetnû lidského rozmûru. I kdyÏ má sociální druÏstvo vy‰‰í cíle, pracuje pfiedev‰ím pro zákazníky, jejich poÏadavky a termíny ãi kvalitu - vyjádfiené penûzi, trÏbami. Spolkové chování musí v byznysu ustoupit - jeho místo je omezeno na mimopracovní ãást aktivit druÏstva - podniku. Nenabízet „charitu“, ale v˘robky a sluÏby. Kvalita musí b˘t samozfiejmostí, ne v‰ak za dumpingové ceny. Kvalita si najde zákazníka, sociální podtext ho stabilizuje. Vût‰ina zákazníkÛ uvaÏuje takto: „mám-li volbu mezi dvûma dodavateli se srovnatelnou cenou a kvalitou, rozhodnu se pro sociální druÏstvo nebo podnik, protoÏe vím, Ïe podporuji dobrou vûc. Pokud bych mûl dát za nízkou kvalitu nepfiimûfienou cenu, radûji dám tyto peníze na charitu“. Souãástí kaÏdého podnikatelského plánu - zámûru musí b˘t kalkulace nákladÛ pro cenu (v˘robku nebo práce). Velkorysost se zde nevyplácí. Není moÏné zanedbat nebo podhodnotit náklady (prvních 100 ks udûláme v bytû, nemáme s tím Ïádné reÏijní náklady - aÏ objedná zákazník 1000 ks, budeme potfiebovat sklad, dílnu, energie a topení, pro dopravu uÏ nebude staãit osobní auto apod.) Pfiitom zákazník oãekává, Ïe s vy‰‰ím obratem stanovená cena bude spí‰ klesat a malér je na svûtû.
29
Kam se obrátit, kde se poradit? Poctivû je potfieba uvést, Ïe poÏádat o radu nebo pomoc není ostuda ani neschopnost. Spí‰e opatrnost, kterou doporuãujeme kaÏdému, kdo zaãíná. Je moÏné se v dne‰ní dobû obrátit na spoustu institucí, stále pÛsobících i projektov˘ch - pÛsobících doãasnû. Je logické, Ïe jejich zamûfiení - specializace - se li‰í. VÏdy je dobré získat radu ãi poradu na jeden problém z více stran - porovnat a ovûfiit vûrohodnost. Ne kaÏd˘ pod modrou vlajkou s kruhem hvûzd musí mít zcela ãisté úmysly - i na to je potfieba pamatovat a nesvûfiovat se na potkání s detaily svého podnikatelského plánu. Takov˘ je dne‰ní svût. Univerzální rady a informace (v‰eobecné, prÛfiezové, informace o zdrojích informací) je moÏné získat na Hospodáfiské komofie, Centru regionálního rozvoje, v nûkterém z podnikatelsk˘ch sdruÏení i jinde. Úfiad práce bude zajímat sociální a zamûstnavatelsk˘ rozmûr va‰eho zámûru, jejich zamûfiení konãí u podpory zaloÏení Ïivnosti - sebezamûstnání. Novinkou posledních let jsou tzv. „podnikatelské inkubátory“, které vznikají jiÏ i v men‰ích mûstech, nejen ve velk˘ch centrech. Zde mÛÏete oãekávat jiÏ konkrétnûj‰í pomoc, navigaci jak postupovat „a kde ne‰lápnout vedle“ - pfiípadnû doporuãení postupu v odborn˘ch záleÏitostech. Speciálnû pokud se jedná o druÏstvo, je moÏné se obrátit na kterékoliv pracovi‰tû SâMVD v Praze nebo v Brnû,
[email protected], podle místa pÛsobi‰tû a zamûfiení najde svaz zpÛsob, jak pomoci k informacím, právní asistenci nebo ekonomické - daÀové podpofie. Pro ãlenská druÏstva a zájemce je pofiádáno nûkolik desítek odborn˘ch ‰kolení a porad, kter˘ch je moÏno jako zakladatel druÏstva vyuÏít.
30
A nyní bys váÏen˘ ãtenáfii mohl namítnout - ono se to dobfie radí. Ale jaká je skuteãnost? Tak prosím, zde jsou dvû vyprávûní na závûr:
NESMÍTE SE NECHAT ZASTRA·IT ·KAROHLÍDY
TI MÉNù BOJÁCNÍ SE P¤I·LI JEN ZEPTAT NA PRÁCI A JIÎ ZÒSTALI Na poãátku devadesát˘ch let jsem byla souãástí skupinky nad‰encÛ, která se rozhodla zaplnit bílé místo na mapû sociálních sluÏeb regionu. Dlouhá léta se v‰ichni zúãastnûní, zejména pak rodiãe, snaÏili apelovat na pfiíslu‰ná místa, chodili, Ïádali, psali Ïádosti i petice. Pfiesto dlouhodobû v celém okrese chybûlo denní zafiízení pro dûti a mládeÏ s tûÏk˘m zdravotním postiÏením, které by jim poskytovalo tolik potfiebnou odbornou péãi a souãasnû umoÏnilo Ïivot bez odlouãení od sv˘ch blízk˘ch. Je aÏ obdivuhodné sledovat, kolik úsilí a námahy musí vynaloÏit dítû s postiÏením, jeho rodiãe a blízcí napfiíklad k nauãení zcela samozfiejm˘ch ãinností jako je jídlo, hry, uãení. Jsou to roky intenzivní práce, zamûfiené na co moÏná nejvût‰í eliminaci dÛsledkÛ urãitého handicapu. JenÏe pak pfiijde plnoletost a vynaloÏená námaha jako by se rozplynula. Stát takovému mladému ãlovûku pomÛÏe v zabezpeãení základních potfieb vymûfiením invalidního dÛchodu, k tomu rÛzné sociální dávky, dnes tfieba v podobû pfiíspûvku na péãi apod. âlovûk je ekonomicky zabezpeãen. JenÏe tato mince má i svÛj rub. Tím je Ïivot bez práce, spoleãensk˘ch a sociálních kontaktÛ, bez spoleãenského uplatnûní, odtrÏení od kaÏdodenní reality. Ve své práci jsem se setkala s lidmi, ktefií mají svÛj kaÏdodenní program naplánovan˘ podle vysílacích ãasÛ televizních pofiadÛ. Stejnû tak jsem se setkala s lidmi, u nichÏ napfiíklad chronické onemocnûní ãi následky úrazu zcela zásadním zpÛsobem zmûnily dosavadní Ïivot. Stávající sociální vazby byly nepfiirozenû pfietrhané, dfiíve „dobfií známí“ se ukazovali stále ménû a ménû, atd. Proto jsme zaloÏili nestátní neziskovou organizaci a o rok pozdûji pfii‰la první „ na‰e dûcka“ do denního stacionáfie. Následovaly roky naplnûné budováním, fie‰ením bezpoãtu organizaãních, programov˘ch, metodick˘ch i administrativních maliãkostí i zásadních rozhodnutí. JenÏe za ty roky na‰e dûti dospûly v mladé lidi, z nichÏ mnozí jiÏ pfiekroãili plnoletost. Sociální sluÏba pro nû pfiestala b˘t dostaãující. Chtûli Ïít tak, jako jejich vrstevníci. Chodit do práce, zúroãit v‰e, co se tak tûÏce nauãili. Znovu jsme hledali moÏnosti, obcházeli rÛzné dílny a zamûstnavatele. Îádn˘ z nich nemûl zájem uãit mladého ãlovûka, limitovaného jeho handicapem, Ïádn˘ nemûl zájem „ztrácet ãas“ bez jasné vidiny úspûchu a samozfiejmû i zisku. 31
Zhruba ve stejnou dobu mne ve stacionáfii nav‰tívil star‰í pán. Byl nesmûl˘, pÛsobil smutnû a jaksi odevzdanû. Doslechl se, Ïe v zafiízení jsou zdravotnû postiÏení a myslel si, Ïe je zamûstnáváme. Nevím proã, ale snad jeho odevzdanost a únava ve tváfii mne pfiimûly trpûlivûji poslouchat. Mluvil o své rodinû, která na nûj v poslední dobû zanevfiela, o své letité práci pokr˘vaãe a hlavnû o tom, jak ji mûl rád. Jak rád svaãil na stfie‰e a díval se do krajiny, jak se dnes rád dívá na stfiechy, které kdysi sám dûlal. Mluvil i o úrazu, kter˘ mu otoãil Ïivot naruby. Po zásahu elektrick˘m proudem a následném pádu se u nûj projevila poúrazová epilepsie, která mu brání dûlat jeho profesi. Dlouho se léãil, rehabilitoval, uãil se mluvit. Pozdûji dostal ãásteãn˘ invalidní dÛchod, kter˘ nestaãí ani na zaplacení inkasa a zaevidoval se na úfiadu práce. Také kamarádÛ ubylo, báli se zamûstnávat epileptika. Zprvu stále obcházel nové adresy zamûstnavatelÛ, kde by mohl najít práci, ale stále jen sly‰el odpovûdi typu moÏná, pozdûji a ozveme se. Stydûl se, bylo mu to nepfiíjemné. Dodnes si pamatuji na jeho postupnou promûnu. Z anonymního star‰ího pána (bylo mu 45) se stával konkrétní „chlap“, kter˘ uÏ nepÛsobil tak odevzdanû. Podûkoval mi za to, Ïe jsem poslouchala a já jsem slíbila, Ïe kdyÏ se o nûjakém místû dozvím, ozvu se. Asi tomu moc nevûfiil. Za pár mûsícÛ k nám nastoupil do práce. Neutû‰ená situace na‰ich star‰ích klientÛ a toto setkání se stalo onou povûstnou poslední kapkou v rozhodování vzít vûci znovu do sv˘ch rukou. Jako nezisková organizace jsme se rozhodli vybudovat vlastní chránûnou dílnu - pracovi‰tû, ve kterém by na‰li uplatnûní lidé, jejichÏ pracovní v˘konnost je do jisté míry omezena. Pracovi‰tû pro nûkteré z na‰ich klientÛ i pro lidi, kter˘m zdravotní postiÏení ãi dlouhodobá nemoc znemoÏÀují vykonávat své pÛvodní povolání. A rozhodnutí je to nejdÛleÏitûj‰í - od nûj je jiÏ krÛãek k vlastní realizaci. ZaloÏili jsme tedy druÏstvo, které jiÏ sedm rokÛ zamûstnává témûfi v˘hradnû pracovníky s rÛzn˘m stupnûm a rozsahem zdravotního postiÏení, poslední rok na osmdesátce pracovních míst. Pfierod z poskytovatelÛ sociálních sluÏeb mezi obchodníky nebyl a doposud není vÛbec jednoduch˘. Tvrdé ekonomické podmínky nás pfiimûly opustit mnohdy hodnû naivní pfiedstavy o vstfiícnosti a pochopení zku‰en˘ch firem a byznysmenÛ. Na druhé stranû první úspûchy nás vÏdy posunuly kousek dál a potvrdily, Ïe jdeme správnou cestou. Snad se mi podafiilo vystihnout, proã jsme jako nezisková organizace stále intenzivnûji vnímali potfiebu vytvofiit dílnu, pracovi‰tû, pozdûji samostatn˘ podnik, kde by se „na‰i mládeÏníci“ nauãili rÛzn˘m pracovním návykÛm i na‰li pracovní uplatnûní. Od prvopoãátku byla ãást v˘roby orientována na sluÏby obyvatelstvu, pozdûji s roz‰ífiením i na sluÏby mal˘m firmám a spoleãnostem. Toto zamûfiení se v kaÏdodenním Ïivotû ukázalo jako prospû‰né pro obû strany - zamûstnance i vefiejnost. První rok a první zku‰enosti potvrdily Ïivotaschopnost nûkter˘ch zámûrÛ, jako bylo roz‰ífiení nabídky v˘vafiovny o vafiení dietních obûdÛ, spojení sluÏeb prádelny 32
a mandlovny s drobn˘mi opravami odûvÛ, atd. Vût‰inou se jednalo se o malé nápady, které nám pomohly získat zákazníky. První rok v‰ak ukázal i na nezbytnost zmûny pfiístupu a formy. Pfiesto, Ïe druÏstvo vzniklo jako jistá nadstavba navazující na komplex sociálních sluÏeb, nejedná se uÏ o sluÏbu, ale o pracovní uplatnûní spojené s podnikáním, pfii kterém je zcela nezbytné respektovat psaná i nepsaná pravidla trhu i trhu práce. V souãasnosti je druÏstvo v provozu jiÏ sedm˘ rok. Zamûstnáváme 80 lidí v trvalém pracovním pomûru, z toho je necel˘ch 90% zamûstnancÛ s rÛzn˘mi stupni zdravotního postiÏení. Pfiesto, Ïe za uvedenou dobu bylo nutné fie‰it fiadu obtíÏí, t˘kajících se pfiedev‰ím udrÏitelnosti druÏstva na trhu obchodu a sluÏeb v na‰em regionu, dnes má v regionu jiÏ své nezastupitelné místo. Poskytované sluÏby jsou vyuÏívány jednotlivci i mal˘mi a stfiednû velk˘mi firmami a kooperace drobn˘ch montáÏních ãinností s velk˘mi podniky umoÏnily dal‰í rozvoj v˘robních programÛ. A práce nekonãí. Stále je tfieba pokraãovat, fie‰it nové situace, problémy, zakázky. Za tûch sedm rokÛ se nám mnohé podafiilo, udûlali jsme i chyby, které jsme poté museli napravit. Práce s lidmi se zdravotním postiÏením s sebou pfiiná‰í mnohá úskalí. Jejich pfiekonávání v‰ak stojí za námahu. Dodnes si pamatuji nûkteré spolupracovníky, ktefií nejistí a nervózní se jen pfii‰li „zeptat na práci“. Pamatuji se na jejich Ïivotní pfiíbûhy, jejich skepsi. Nûktefií z nich v druÏstvu pracují jiÏ léta - zv˘‰ili si kvalifikaci, na‰li práci, která je baví, kolektiv, kter˘ se o nû zajímá, identifikovali se s druÏstvem. Z vyprávûní Mgr. Renaty âekalové, pfiedsedkynû druÏstva SENZA, chránûná dílna Prostûjov, zaloÏeného v roce 2001. DruÏstvo, které je ãlenem Svazu ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních druÏstev je i partnerem v nûkolika projektech.
33
Rozhodl jsem se v patnácti velmi dobfie, navzdory tomu, Ïe jsem je‰tû nebyl plnolet˘.... V druÏstvu pracuji od sv˘ch 15 let - tedy uÏ dlouh˘ch 38 let. Zaãínal jsem jako dûlník v druÏstvu invalidÛ, kde jsem poznal, co je to splnit normu. Mé tûÏce postiÏené ruce odmítaly pracovní zátûÏ - takÏe pfii‰la na fiadu hlava a studium na ekonomické ‰kole. Poté jsem se vrátil a zaãal na pozici administrativnû-technické. Postupem ãasu mû zaãala zajímat sociální politika zdravotnû postiÏen˘ch pracovníkÛ, jejich uplatnûní, rehabilitace a spoleãenské vyÏití. Proto není divu, Ïe kdyÏ jsem se pfied pûti lety rozhodl jít vlastní cestou, jednoznaãnû jsme se rozhodli pro druÏstvo. Vzniklo z nad‰ení a tak fiíkajíc na zelené louce. A proã právû druÏstvo? Z osobních a hlavnû z praktick˘ch dÛvodÛ. V˘hodou byla nízká potfieba poãáteãních vstupÛ, pro zaloÏení druÏstva postaãí 50 tisíc korun jako základní jmûní. Minimální poãet ãlenÛ je pût - ideální stav pro mal˘ pracovní t˘m, pfiiãemÏ kaÏd˘ ãlen nemusí b˘t v pracovním pomûru (upravují stanovy). V na‰em pfiípadû za‰tiÈoval kolega v˘robu a obchod, já personalistiku a ekonomiku, dal‰í ãlen se pfiipravoval na vy‰‰í ‰kole pro pozici ergoterapeuta, ãtvrt˘ v˘vojem a pát˘ pfiím˘m vedením pracovního kolektivu-mistrem. Z pûti zakládajících jsme byli ãtyfii zdravotnû postiÏeni, z toho dva tûÏce. Proto i druÏstvo invalidÛ a následnû chránûná dílna. Na‰ím cílem od poãátku bylo nabídnout handicapovan˘m lidem uplatnûní pfiimûfiené jejich schopnostem, souãasnû ale dûlat v‰echno pro to, aby se jejich schopnosti rozvíjely a aby nezÛstali jen u jednoduch˘ch montáÏních prací. Velkou v˘hodou a pfiínosem zejména pro sociální firmu je fakt, Ïe druÏstevní zákon umoÏÀuje upravit své stanovy (vã. majetkov˘ch a hlasovacích práv) podle vlastních potfieb a cílÛ. Tím jsme mohli i pfiesnû stanovit rozhodovací pravomoci, práva i povinnosti ãlenÛ. MÛÏe se i rozrÛstat poãet ãlenÛ, a to vÛbec ne automaticky na bázi minulého rovnostáfiského pfiístupu ke ãlenství. Právû ve zmínûn˘ch stanovách si „silné jádro druÏstva“ urãilo podmínky pfiijetí nov˘ch ãlenÛ a jejich poãáteãní postavení. Ty mohou b˘t velice nároãné - kvalifikace, v˘znamná pracovní pozice, dlouholet˘ pfiínos pro druÏstvo atd. A tak rada pro zaãínající: nastudujte legislativu, pfiipravte kvalitní stanovy a hlavnû se obklopte kvalitními a spolehliv˘mi spolupracovníky. A to nejdÛleÏitûj‰í: stanovte si nároãné, leã reálnû splnitelné cíle, promyslete i ty dlouhodobé a pravidelnû vyhodnocujte cestu, kterou kráãíte k jejich naplnûní. Abyste mohli vãas opustit ty nekvalitní a naopak zintenzivnit v˘voj tûch, které pfiiná‰ejí ekonomické v˘sledky. Opakuji základní my‰lenku: sociální podnikání není charita, ale tvrd˘ byznys. O to tvrd‰í, kdyÏ zaãleÀujete do Ïivota potfiebné a va‰ím cílem je jejich dÛstojné postavení ve spoleãnosti. Od poãátku jsme nechtûli pÛsobit charitativním dojmem - naopak, u spolupracovníkÛ, ktefií je‰tû nedávno nemohli na trhu práce nalézt uplatnûní, jsme netradiãními postupy vyvolávali touhu po zvy‰ování 34
kvalifikace. Mnozí potom postupovali z prvotních montáÏních pozic na vy‰‰í, kvalifikovanûj‰í posty. K tomu jsme je sami pfiipravovali - rozvíjeli jsme jejich schopnosti a dovednosti. Dnes pracují v na‰ich centrech administrativních ãi distribuãních sluÏeb na rÛzn˘ch pozicích, coÏ je ekonomick˘m pfiínosem nejen pro druÏstvo, ale pfiirozenû rostou i jejich mzdy a Ïivotní úroveÀ. Dnes zamûstnává na‰e druÏstvo ERGOTEP více neÏ 120 lidí ze ‰iroka daleka. VáÏí si nás i na‰i partnefii, a vûfite, Ïe jsou mezi nimi tvrdí byznysmeni. DruÏstva jsou tedy mÛj osud. Rozhodl jsem se v patnácti velmi dobfie, navzdory tomu, Ïe jsem je‰tû nebyl plnolet˘.. .. vzpomíná Jifií Herynek, pfiedseda druÏstva invalidÛ ERGOTEP v Proseãi u Skutãe
35
Odkazy a zdroje informací: Literatura:
BaÏantová, I.: DruÏstevní a svépomocné koncepce v ãeském ekonomickém my‰lení. Prospektum, Praha 2002. Dohnalová, M.: Sociální ekonomika v evropském kontextu. Akademické nakladatelství CERM, Brno 2006. Ekonomická encyklopedie. Svoboda, Praha 1984. Feierabend, L. K.: Zemûdûlské druÏstevnictví v âeskoslovensku do roku 1952. Stehlík, 2007, Finelli, A., Roelants, B.: LEGACOOP (Národní liga druÏstev a druÏstevních poji‰Èoven). Podkladov˘ materiál pro semináfi „V˘chod-Západ“, Krakov 16. - 17. 6. 2000, kvûten 2000. Hele‰ic, F.: Pfiíruãka pro druÏstevníky. DruÏstevní asociace âR, Praha 2003. Hele‰ic, F.: Evropské druÏstvo. DruÏstevní asociace âR, Praha 2004. Hunãová, M.: Ekonomick˘ rozmûr obãanské spoleãnosti. FSE UJEP, Ústí nad Labem 2004. Hunãová, M.: DruÏstva a jejich role v trÏní ekonomice. Edice Acta universitatis aeconomicae, UJEP, Ústí nad Labem 2006. Keller, J.: Soumrak sociálního státu. SLON, Praha 2005. Klub samosprávného lidového podnikání: Otázky hospodáfiské samosprávy. Almanach KSLP. Praha 1996. Macek, J.: Sociální ekonomie: kurs národního hospodáfiství. âeská grafická unie, Praha 1947. MasarykÛv slovník nauãn˘: Lidová encyklopedie v‰eobecn˘ch vûdomostí. D.2. D-G. âs. Kompas, Praha 1926. Nûmcová, L. a kol.: Vybrané kapitoly z ãeského druÏstevnictví. DruÏstevní asociace âR, Praha 2001. Sociální encykliky (1891 - 1991). ZVON, Praha 1996. Rezoluce Valného shromáÏdûní OSN 56/114 o druÏstvech v sociálním rozvoji z 19. 12. 2001. Doporuãení Mezinárodní organizace práce na podporu druÏstev ã. 193 z roku 2002. Nafiízení Rady EU o statutu Evropské druÏstevní spoleãnosti ã. 1435 z 22. 7. 2003. Smûrnice Rady ES ã. 2003/72/ES, kterou se doplÀuje statut Evropské druÏstevní spoleãnosti s ohledem na zapojení zamûstnancÛ z 22. 7. 2003. Sdûlení Evropské komise Radû, Evropskému parlamentu, Hospodáfiskému a sociálnímu v˘boru a V˘boru regionÛ o podpofie druÏstevních spoleãností v Evropû z 23. 2. 2004. Zákon ã. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znûní. Zákon ã. 42/1992 Sb., o transformaci druÏstev. Zákon ã. 307/2006 Sb., o evropské druÏstevní spoleãnosti, ze dne 23. 5. 2006, s úãinností od 18. 8. 2006. Vybrané údaje o ãeském druÏstevnictví za rok 2006. DruÏstevní asociace âR, Praha 2007. âasopis Czech Cooperator 1/2007. DruÏstevní asociace âR, Praha 2007. 36
http://www.dacr.cz http://www.scmvd.cz http://www.cecop.eu http://www.ica.coop http://www.entreprises.coop http://www.cooperativesineurope.coop http://www.EHSop.coop http://www.ilo.org/coop http://www.coopseurope.coop http://www.coop.org http://www.cecop.org http://www.copacgva.org/legislation.htm http://www.ec.europa.eu/enterprise http://www.ec.europa.eu/enterprise/entrepreneurship/coop http://www.ec.europa.eu/enterprise/entrepreneurship/coop/consultation/index.htm
37
P¤Í·Tù VYJDE
SOCIÁLNÍ EKONOMIKA V EVROPù A VE SVùTù
KNIHOVNIâKA PROJEKTU
PODNIKÁNÍ V SOCIÁLNÍ EKONOMICE
6
Magdalena Hunãová Osvûta a vzdûlávání na podporu sociálního podnikání v regionech Moravy a Vysoãiny
SOCIÁLNÍ EKONOMIKA A DRUÎSTVA - vy‰lo v Knihovniãce projektu Podnikání v sociální ekonomice (Enterprise in Social Economy). Autor: Karel Rychtáfi. Grafické fie‰ení titulní strany obálky: Rudolf Sr‰eÀ - GRASR. Anglick˘ text: Vlasta Valigurová. Vydalo obãanské sdruÏení Vlasteneck˘ poutník (Zámecké námûstí 4, 792 01 Bruntál,
[email protected]) v nakladatelství MORAVSKÁ EXPEDICE®. Odpovûdn˘ redaktor Petr Andrle. Vy‰lo v dubnu 2008 v nákladu 1000 v˘tiskÛ. Neprodejné. ISBN 80 - 86511 - 31 - 6. Nositelem projektu je Svaz ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních druÏstev, Praha. Partnefii: Vysoká ‰kola podnikání, a.s. Ostrava; Moravská asociace podnikatelek a manaÏerek - Regionální klub Bruntál; Vlasteneck˘ poutník, o. s. Bruntál. Tisk: René Daubner APRO, Ruská 1449/10, 792 01 Bruntál. Projekt je spolufinancován z prostfiedkÛ Evropského sociálního fondu CIP EQUAL a Ministerstva práce a sociálních vûcí âR.