ZNALOSTI STUDENTŮ VŠ Z OBLASTI INSTITUCÍ, POLITIKY A PRÁVA, HOSPODÁŘSTVÍ A FINANCÍ EU

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA Provozně ekonomická fakulta

ZNALOSTI STUDENTŮ VŠ Z OBLASTI INSTITUCÍ, POLITIKY A PRÁVA, HOSPODÁŘSTVÍ A FINANCÍ EU

Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Veronika Tesařová

prof. Ing. Bohumil Minařík, CSc.

BRNO 2008

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě uvedené literatury a za pomoci svého vedoucího bakalářské práce.

V Brně 22. května 2008

……... ………………….

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce panu prof. Ing. Bohumilu Minaříkovi, CSc., za jeho odpovědné vedení, cenné rady a připomínky, které mi velice pomohly při zpracování mé bakalářské práce.

Abstrakt TESAŘOVÁ, V.: Znalosti studentů VŠ z oblasti institucí, politiky a práva, hospodářství a financí EU. Bakalářská práce. Brno, 2008

Tato bakalářská práce se zabývá zpracováním dotazníkového šetření, které zkoumá znalosti studentů VŠ v oblasti institucí, politiky, práva, hospodářství a financí EU. V teoretické části této práce je popsána historie Evropské unie, její instituce, politika, právo, hospodářství a finance. Dále je v této části popsán marketingový výzkum a základní statistické metody, které byly použity při zpracování získaných dat. V praktické části jsou získané údaje analyzovány pomocí základních statistických metod a na základě zjištěných výsledků je navržena modifikace stávajícího dotazníku. Z provedeného šetření vyplývá závěr, že studenti vysokých škol mají o Evropské unii určité znalosti, avšak tyto znalosti rozhodně nemůžeme hodnotit jako dostačující.

Abstract TESAŘOVÁ, V.: The Scope of the University Students´ Knowledge in Area of EU Institutions, Politics and Law, National Economics and Financing. Bachelor Work. Brno, 2008

The bachelor work in concerned with processing of the questionnaire investigation of the knowledge of University students in the area of EU institutions, politics, law, economics and financing. In its theoretical part the history of European Union, its institutions, policies, law, economics and financing is described. Furthermore, the marketing research and basic statistic methods used in processing of the gathered data are also included. In the empirical part the gathered data are analysed by the basic statistic methods and based on the findings the modification of the current form of the questionnaire is proposed. In the conclusion an observation can be made that the University students possess certain knowledge about the subject area but its scope cannot be considered as sufficient.

OBSAH

8

Obsah 1

Úvod a cíl práce ........................................................................................................... 9

2

Metodika .................................................................................................................... 11

3

Charakteristika Evropské unie ................................................................................... 13 3.1

Historie EU .......................................................................................................... 13

3.2

Instituce, politika a právo Evropské unie ............................................................ 15

3.3

Hospodářství a finance EU .................................................................................. 17

4

Terénní průzkum ........................................................................................................ 19 4.1

Definice a druhy marketingového výzkumu ....................................................... 19

4.2

Proces marketingového výzkumu........................................................................ 21

4.3

Dotazování........................................................................................................... 21

5

Statistická terminologie.............................................................................................. 25 5.1

Základní statistické pojmy................................................................................... 25

5.2

Pracovní postup statistiky.................................................................................... 26

5.3

Statistické zjišťování ........................................................................................... 26

5.4

Statistické zpracování .......................................................................................... 27

5.5

Statistická analýza ............................................................................................... 28

5.6

Prezentace výsledků ............................................................................................ 29

5.7

Analýza slovních znaků....................................................................................... 30

5.7.1

Analýza kontingenční tabulky..................................................................... 31

5.7.2

Analýza asociační tabulky ........................................................................... 33

6

Vlastní práce............................................................................................................... 34 6.1

Identifikační znaky respondentů.......................................................................... 34

6.2

Otázky z oblasti Instituce, politika a právo EU ................................................... 36

6.3

Otázky z oblasti Hospodářství a finance EU ....................................................... 45

7

Diskuse....................................................................................................................... 56

8

Závěr .......................................................................................................................... 59

9

Seznam literatury ....................................................................................................... 63

10

Přílohy........................................................................................................................ 64

1

1

ÚVOD A CÍL PRÁCE

9

Úvod a cíl práce

Myšlenka sjednocené Evropy lidstvo provází již několik století. Hlavním impulzem pro vznik Evropského společenství byla především tragédie první a druhé světové války. Poprvé se myšlenka o sjednocené Evropě neboli tzv. Spojených státech evropských objevila v roce 1943 v tzv. Churchillově plánu. O 7 let později předložil francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman svůj návrh na vytvoření sjednocené Evropy, tzv. Schumanův plán, na jehož základě byla podepsána smlouva zakládající ESUO (Evropské společenství uhlí a oceli). Tento krok můžeme považovat za formální vznik Evropského společenství, ze kterého se postupně vyvinula Evropská unie až do její dnešní podoby. Vzájemné vztahy mezi Evropskou unií a Českou republikou se vytvářely již od roku 1978, v době tehdy ještě existence Československé socialistické republiky. Oficiální žádost o členství v Evropské unii podala Česká republika v roce 1996. Následně Evropská komise vydala posudek k žádosti o členství ČR v EU, který poukazoval na řadu nedostatků, které bylo nutné před vstupem do EU odstranit. I přes tyto nedostatky byl posudek považován za pozitivní, a tak byla v roce 1997 naše republika spolu s dalšími deseti kandidátskými zeměmi pozvána ke vstupu do EU. Po ukončení složitých předvstupních jednání a splnění všech podmínek potřebných ke vstupu do EU byla v dubnu roku 2003 podepsána Smlouva o přistoupení, která po ratifikaci ve všech členských státech vstoupila dne 1. května 2004 v platnost, a Česká republika se tak stala právoplatným členem Evropské unie. Vzhledem k tomu, že naše republika je členem Evropské unie, měl by každý občan naší republiky znát alespoň základní fakta o tomto společenství zemí. Tato práce se zaměřuje na studenty vysokých škol především z toho důvodu, že jejich počet za posledních několik let výrazně vzrostl, a také proto, že lidé s vysokoškolským vzděláním by měli kromě odborných znalostí mít také znalosti všeobecné, mezi něž bezpochyby patří také vědomosti týkající se Evropské unie. Z tohoto důvodu bylo dotazníkové šetření provedeno mezi studenty Vysoké školy polytechnické v Jihlavě z oborů finance a řízení a cestovní ruch. Dotazník byl jimi vyplňován v průběhu výuky elektronickou formou prostřednictvím systému RELA (http://rela.mendelu.cz). Samotný dotazník je členěn na Znalostní test a Názorovou část. Každá z těchto dvou hlavních částí je dále členěna na jednotlivé sekce, které obsahují otázky týkající se vždy oblasti té dané sekce. Na úplném konci dotazníku je uvedeno několik identifikačních otázek.

1

ÚVOD A CÍL PRÁCE

10

Cílem této bakalářské práce je především analýza údajů získaných od studentů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě vyplněním elektronického dotazníku, který zkoumá jejich znalosti z oblasti institucí, politiky a práva, hospodářství a financí Evropské unie. Zpracovány budou identifikační údaje respondentů a následně údaje znalostního testu z oblastí Instituce, politika a právo EU a Hospodářství a finance EU. Dílčím cílem této práce je na základě získaných výsledků navrhnout modifikaci otázek znalostního testu v oblasti Instituce, politika a právo EU a Hospodářství a finance EU, popřípadě provést srovnání s obdobnými výzkumy, které byly již provedeny.

2

METODIKA

2

11

Metodika

Tato práce je členěna na několik kapitol, které jsou následně děleny na jednotlivé podkapitoly. V kapitole nazvané Charakteristika Evropské unie se zabývám nejprve historií EU od jejích počátků až po její současnou podobu. Následně je zde pojednáno o institucích, politikách a právu Evropské unie a také o hospodářství a financích EU. Po přečtení této kapitoly by měl být každý čtenář schopen správně zodpovědět otázky uvedené v části dotazníku zabývající se oblastí Instituce, politika a právo EU a také oblastí Hospodářství a finance EU. Kapitola Terénní průzkum se soustřeďuje na definici marketingového výzkumu a na jeho jednotlivé druhy. Dále je zde pojednáno o procesu marketingového výzkumu a o základní a nejrozšířenější technice v marketingovém výzkumu, kterou je dotazování. Na konci této kapitoly jsou uvedeny různé formy dotazování, jako např. osobní rozhovor, telefonický rozhovor nebo písemný kontakt. V kapitole Statistická terminologie jsou popsány základní statistické pojmy a etapy pracovního postupu statistiky, kterými jsou statistické zjišťování, statistické zpracování, statistická analýza a prezentace výsledků. Dále jsou v této kapitole uvedeny základní statistické metody, které jsou následně použity při samotném zpracování získaných údajů. Kapitola Vlastní práce se zaměřuje na statistické zpracování údajů zjištěných z dotazníkového šetření. V první části této kapitoly jsou analyzovány identifikační znaky respondentů a v části následující jsou analýze podrobeny otázky znalostního testu z oblastí Instituce, politika a právo EU a Hospodářství a finance EU. Otázky byly vyhodnocovány dle pořadí v dotazníku. U každé otázky byly spočítány absolutní a relativní četnosti, dále byl u jednotlivých otázek zjišťován koeficient mutability a procentní úspěšnost. Byla také zkoumána rozdílnost odpovědí na základě pohlaví respondentů, toho, jak se respondenti zajímají o otázky spojené s EU a také jak si představují svoji budoucnost. Zjištěné výsledky byly zaneseny do grafů. V souvislosti s analýzou statistické závislosti byla použita kontingenční tabulka, z ní byla následně zjišťována čtvercová kontingence neboli chí kvadrát a bylo provedeno ověření jeho významnosti pomocí testu o nezávislosti v kontingenční tabulce. Veškeré výpočty byly provedeny v programu Microsoft Excel.

2

METODIKA

12

V kapitole Diskuse jsou získané výsledky diskutovány a je zde navržena případná modifikace stávající podoby dotazníku, eventuálně je provedeno srovnání s podobnými již provedenými výzkumy. V kapitole Závěr jsou shrnuty získané poznatky.

3

3

CHARAKTERISTIKA EVROPSKÉ UNIE

13

Charakteristika Evropské unie

3.1 Historie EU

Významným impulzem pro vznik Evropské unie byla především 2. světová válka. Prvním krokem ke sjednocené Evropě bylo v roce 1949 založení Rady Evropy, jejímž cílem bylo zajištění svobody jednotlivce a politické svobody. 9. května 1950 představil francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman svůj návrh na vytvoření sjednocené Evropy, tzv. Schumanův plán, na jehož základě byla šesti zakládajícími zeměmi 18. dubna 1951 podepsána Pařížská smlouva o společné organizaci těžkého průmyslu (ESUO, Evropské společenství uhlí a oceli). Tato organizace měla za úkol dohlížet na těžbu uhlí a výrobu oceli, čímž měla zabránit dalšímu případnému zbrojení, a tedy i válečným konfliktům. Zakládajícími zeměmi byly Francie, Německo, Belgie, Itálie, Lucembursko a Nizozemí. Úspěch ESUO vedl v roce 1957 k podepsání Římských smluv. Tyto smlouvy založily Evropské hospodářské společenství a Euratom. EHS mělo za cíl vytvořit společný trh, který bude zajišťovat vyrovnaný rozvoj hospodářství, růst životní úrovně a úzkou spolupráci šesti zakládajících zemí. Cílem Euratomu byla kontrola zásobování jaderným materiálem pro mírové účely a podpora rozvoje jaderné energetiky. [1] Další významnou událostí bylo roku 1968 dokončení celní unie, což znamenalo odstranění vnitřních cel na dovážené zboží a volný přes hraniční obchod mezi členskými zeměmi. 1. ledna 1973 se uskutečnilo první rozšíření Evropského společenství, a to o Dánské království, Irskou republiku a Spojené království Velké Británie. V roce 1981 proběhlo další rozšíření. Přistoupilo Řecko, které se stalo 10. členskou zemí, a dále v roce 1986 přistoupilo Španělsko a Portugalsko. V témže roce byl přijat Jednotný evropský akt, který vytvořil formální základ pro Evropskou politickou spolupráci. Jeho hlavním cílem bylo vytvoření velkého vnitřního trhu do 1. ledna 1993, posílení úlohy Evropského parlamentu, zlepšení rozhodovacích schopností Rady ministrů a zakotvení instituce Evropské rady do primárního práva Společenství. [1]

3


14

V roce 1992 byla podepsána tzv. Maastrichtská smlouva, která je také někdy nazývána jako Smlouva o Evropské unii. Právě tato smlouva zapříčinila vznik Evropské unie tak, jak ji známe dnes. Na konci prosince 1992 byl dobudován jednotný vnitřní trh a od 1. ledna 1993 byly naplněny čtyři základní ekonomické svobody, kterými jsou: volný pohyb zboží mezi členskými zeměmi bez jakýchkoliv překážek, volný pohyb osob mezi členskými zeměmi s právem usadit se, pracovat a žít v kterékoli zemi ES, volný pohyb kapitálu mezi členskými zeměmi bez jakýchkoli omezení a překážek a v neposlední řadě také volný prostor pro poskytování služeb po celém území ES. [1] Po dokončení jednotného vnitřního trhu se Evropská unie soustředila na realizaci Hospodářské a měnové unie, která probíhala ve 3 fázích. V první fázi byly odstraněny všechny překážky volného pohybu kapitálu mezi členskými státy. Ve druhé fázi byl vytvořen Evropský měnový institut, jehož úkolem bylo hlavně posílení spolupráce ústředních bank členských států, koordinace měnových politik, příprava vzniku Evropského systému ústředních bank. V této fázi bylo také rozhodnuto o zavedení jednotné měny euro. V poslední fázi byly zafixovány směnné kurzy a zavedena společná měna euro. V bezhotovostní podobě roku 1999 a v hotovostní podobě v roce 2002. [1] O rok později ČR podepsala s ES Evropskou dohodu. Jejím obsahem byl příslib, že po nabytí platnosti této dohody vstoupí Česká republika v horizontu 10 let do EU. V roce 1995 proběhlo 4. rozšíření o Rakousko, Švédsko a Finsko. V roce 1997 byla podepsána tzv. Amsterdamská smlouva, která např. revidovala Smlouvu o EU a zakládající Římské smlouvy. Po Amsterdamské smlouvě následovala roku 2000 Smlouva z Nice, která se zabývala především změnami ve složení jednotlivých orgánů Společenství. O dva roky později proběhlo 5. rozšíření a členskými zeměmi se staly Česká republika, Slovenská republika, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Maďarsko, Kypr, Malta a Slovinsko. Roku 2005 začala vyjednávání o vstupu s Chorvatskem a Tureckem. Zatím poslední rozšíření Evropské unie proběhlo v roce 2007, kdy přistoupilo Bulharsko a Rumunsko. V současné době má Evropská unie celkem 27 členských zemí.

3


15

3.2 Instituce, politika a právo Evropské unie

Právo Evropského společenství neboli tzv. komunitární právo se v případě přenesení pravomocí stává nadřazené právu národnímu. KP nemůže pozbýt účinnosti ani následnými akty národního zákonodárství, stává se součástí vnitrostátního právního řádu. Odporuje-li vnitrostátní právo právu komunitárnímu, nestává se sice neplatným, ale nenabývá účinnosti. Právo ES má bezprostřední účinek, tj. lze ho bezprostředně použít před domácími soudy a správními orgány. Legislativa ES je rozdělena na legislativu primární – musí být přijímána jednomyslně, patří sem veškeré mezinárodní smlouvy sjednané všemi členskými státy, jimiž jsou slučovací smlouvy ES a všechny jejich následné modifikace, a legislativu sekundární – představuje právní předpisy, které jsou oprávněny vydávat orgány ES, patří sem nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení, stanoviska a také atypické sekundární normy, kterými jsou Bílé a Zelené knihy. [1] Mezi hlavní instituce ES patří:

Evropská rada Evropská rada je hlavním politickým orgánem Evropské unie. Zabývá se záležitostmi, které se týkají základních oblastí politiky EU. Jejím hlavním posláním je dávání podnětů pro rozvoj Evropské unie a vymezení jejích obecných politických směrů. Schází se pravidelně nejméně čtyřikrát ročně na oficiálních zasedáních a dle potřeby navíc také na tzv. mimořádných zasedáních. Rozhoduje na základě jednomyslnosti. Jejího zasedání se účastní hlavy jednotlivých členských států, respektive ministerští předsedové členských zemí a většinou také ministři zahraničních věcí. Předseda Evropské rady se mění jednou za 6 měsíců a je jím vždy představitel předsednické země. [2]

Evropská komise Evropská komise je výkonným orgánem a klíčovou institucí v centru rozhodovacího procesu EU. Symbolizuje nadnárodní rozměr evropské integrace. Sídlí v Bruselu a její úlohou je projednávání legislativních návrhů, které poté schvaluje Rada EU a Evropský parlament, a spravování rozpočtu. Je též zodpovědná za implementaci rozhodnutí Parlamentu a Rady EU. Skládá se z týmu komisařů a předsedy, který stojí v jejím čele. [1]

3


16

Evropský parlament Je zakládající institucí Evropské unie a zájmy občanů z 27 členských zemí hájí v Evropském parlamentu celkem 785 volených zástupců – poslanců. Tito zástupci jsou voleni v přímých volbách na pětileté funkční období. Jeho sídla jsou celkem 3, a to ve Štrasburku, Bruselu a Lucemburku. Hlavní funkcí EP je především demokratická kontrola zákonodárného procesu a výkonné moci a schvalování návrhu rozpočtu. [1]

Evropský soudní dvůr Je vrcholným orgánem, který bdí nad dodržováním práva uvnitř Evropské unie a má nezastupitelnou roli při výkladu a provádění zakládajících smluv. Jeho sídlo se nachází v Lucemburku. Skládá se z 27 soudců – za každý členský stát jeden – a 8 generálních advokátů, kteří jsou jmenováni společnou dohodou vlád členských států na dobu 6 let. Jeho hlavní funkcí je dohled nad jednotností výkladu a aplikaci práva ES, kontrola legitimity rozhodování Rady a EK a má možnost vynutit splnění svého rozhodnutí proti státům. [1]

Evropský účetní dvůr Evropský účetní dvůr je nezávislý na ostatních orgánech EU, sídlí v Lucemburku a skládá se z 27 členů, kteří jsou jmenováni Radou na období šesti let. Jeho hlavní pravomocí je kontrola finančního hospodaření Evropské unie – jak příjmů EU, tak jejích výdajů. Veškeré finanční operace musí probíhat v souladu s evropským právem. Evropský účetní dvůr nemá exekutivní pravomoci, pokud zjistí nezákonné zacházení s evropskými prostředky, může informovat kompetentní instituce. [1]

Politiky EU můžeme z hlediska pravomocí mezi členskými státy a unií rozdělit do několika oblastí. První oblastí jsou politiky výlučné (EU má suverénní postavení a členské země mohou přijímat rozhodnutí pouze s jejím povolením, jedná se hlavně o oblast zahraničního obchodu, měnové politiky, celního sazebníku a vnitřního trhu). Druhou oblastí jsou politiky sdílené (zde mohou členské státy vydávat vlastní legislativu, patří sem oblast dopravy, ochrany životního prostředí, hospodářské soutěže, daňové politiky, sociální politiky, ochrany spotřebitele atd.) a poslední oblastí jsou politiky doplňující (zde se aktivita Evropské unie omezuje pouze na podporu členských států, které mají kompetence zcela ve

3


17

své moci. Patří sem především politika zaměstnanosti, hospodářská politika, vzdělání a školství, kultura, věda a výzkum, systém veřejné správy, zdravotnictví atd.). [3] Dalším a častěji používaným členěním politik EU je jejich členění na tzv. pilíře. Tyto pilíře jsou celkem tři a jejich nejčastější znázornění je v tzv. Maastrichtském chrámu, který zobrazuje již zmiňovanou pilířovou strukturu EU a je znázorněn v příloze č. 1.

3.3 Hospodářství a finance EU

Důležitým aspektem v oblasti financí a hospodářství EU bylo především zavedení jednotné evropské měny euro, roku 1979 vznik Evropského měnového systému (EMS), který měl za úkol omezit výkyvy směnných kurzů měn členských zemí, a v neposlední řadě roku 1986 podpis Jednotného evropského aktu. Byl vytvořen časový plán a rozvrh pro vytvoření hospodářské a měnové unie (HMU), který se později stal součástí Maastrichtské smlouvy, v níž byla stanovena řada kritérií potřebných pro účast v hospodářské a měnové unii. [3] Mezi tato kritéria patří:

snížení úrokových sazeb, deficit rozpočtu maximálně 3 % HDP, veřejný dluh nejvýše 60 % HDP, omezení inflace a fixace směnného kurzu měny.

Následně byla také zřízena Evropská centrální banka, která je řídícím centrem celé měnové politiky EU a sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. Nejprve bylo euro zavedeno v bezhotovostním styku, a to 1. ledna 1999. Až o tři roky později s ním začaly země Eurozóny platit v podobě bankovek a mincí. V současnosti má Eurozóna 15 členů, kterými jsou: Slovinsko, Malta, Kypr, Řecko, Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Dalším významným prvkem v oblasti hospodářství a financí Evropské unie je rozpočet. Ten je hlavním nástrojem financování aktivit v rámci EU. Každoročně je sestavován v jednotce euro, je vyrovnaný a řídí se rozpočtovými zásadami, kterými jsou: zásada jednotnosti a správnosti, zásada ročního rozpočtu, zásada vyrovnanosti, zásada zúčtovací jednotky, zásada obecnosti, zásada specifikace, zásada řádného finančního řízení a zásada průhlednosti. [4]

3

18


Je navrhován Evropskou komisí a schvaluje ho Rada EU spolu s Evropským parlamentem. Mezi hlavní příjmy rozpočtu patří: [3] •

VLASTNÍ ZDROJE, které tvoří tradiční vlastní zdroje, jako jsou:

cla z obchodu s třetími zeměmi, dávky uvalené na dovoz zemědělských produktů, dávky uvalené na cukr a izoglukózu;

zdroj z DPH dle jednotné sazby aplikované na sjednocený základ; zdroj založený na HND členských států. •

OSTATNÍ ZDROJE, které tvoří:

přebytky z předchozího roku, úroky ze zpožděných splátek, příjmy z administrativních operací institucí, sankce atd.

Mezi hlavní výdaje rozpočtu patří: [3] •

Zemědělství – tvoří největší část výdajů, v průměru se jedná o 43 % z celkových výdajů.

•

Strukturální fondy – jedná se o druhou největší položku výdajů Evropské unie, tvoří přibližně 36 % z celkových výdajů.

•

Výdaje na posílení konkurenceschopnosti – tvoří zhruba 8,5 % rozpočtových výdajů.

•

Spolupráce se třetími zeměmi – přibližně 5,7 % celkových výdajů.

•

Občanství, svoboda, právo a bezpečnost.

V souvislosti s hospodářstvím a financemi Evropské unie je na závěr vhodné zmínit, které členské země mají největší a nejmenší relativní HDP. Zeměmi s největším relativním HDP jsou Lucembursko, Irsko, Dánsko, Nizozemsko atd. Mezi země s nejmenším relativním HDP patří Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko, Litva a další.

4

4

TERÉNNÍ PRŮZKUM

19

Terénní průzkum

V současné době vzrůstá význam informací, a proto také roste zájem o nejrůznější typy výzkumů. Pojem terénní výzkum zastřešuje například výzkum sociologický, výzkum veřejného mínění a v neposlední řadě také v současnosti velice často používaný marketingový výzkum. Vzhledem k tomu, že literatura o sociologickém výzkumu a výzkumech veřejných mínění je velice těžko dostupná a v podstatě jí ani mnoho neexistuje, rozhodla jsem se ve zbytku této kapitoly zaměřit se na výzkum marketingový, o kterém existuje nepřeberně mnoho publikací.

4.1 Definice a druhy marketingového výzkumu Existuje mnoho definic marketingového výzkumu, zde uvádím pouze některé z nich: •

Marketingový výzkum je nejčastěji považován za nástroj na zjišťování a předkládání informací o cílových skupinách našich marketingových aktivit, především o zákaznících, ale nejenom o nich. Jeho hlavním cílem je poskytnout podstatné a objektivní informace o situaci na trhu. [5]

•

„Marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingové rozhodování a komunikaci výsledků této analýzy řídícím pracovníkům.“ (McDaniel, C., Gates, R.: Marketing Research: The Impact of the Internet. South-Western, 2002, s. 6) [6]

•

Marketingový výzkum představuje systematický a cílevědomý proces směřující ke shromáždění určitých konkrétních informací, které nelze získat z marketingového zpravodajského systému či vnitropodnikového systému informací. [7]

Marketingový výzkum můžeme členit z mnoha různých hledisek, zde uvádím alespoň základní členění a typy marketingového výzkumu.

4

TERÉNNÍ PRŮZKUM

20

Z hlediska formy sběru informací ho členíme: [6] •

Primární výzkum – jedná se o sběr informací v terénu a získaná data jsou data primární. Můžeme ho provádět těmito technikami či jejich kombinací: pozorování, dotazování a experiment.

•

Sekundární výzkum – jedná se o zpracování již jednou získaných dat, která čerpáme z různých zdrojů, např. literatury, internetu atd. Získaná data jsou nazývána sekundární data.

Na základě obecně metodologického hlediska rozlišujeme: [6] •

Deskriptivní (popisný) výzkum – jeho výsledky popisují jevy, se kterými se v dané oblasti můžeme setkat. Hledá odpověď na otázku, jak daný jev v daném okamžiku vypadá.

•

Diagnostický (kauzální) výzkum – kromě popisu se snaží o formulaci hypotézy, hledá příčiny popisovaných jevů a snaží se najít odpověď na otázku, proč je daný jev právě takový.

•

Prognostický (předpovědní) výzkum – jeho úkolem je postihnout současné vývojové trendy a odpovědět na otázku, kam směřuje vývoj zkoumaného jevu.

Primární marketingový výzkum můžeme dále členit na: [6] •

Výzkum kvantitativní – zkoumá rozsáhlé soubory respondentů. Zkoumá názory, chování lidí a zpracovává je pomocí statistických postupů. Mezi jeho techniky patří osobní rozhovory, pozorování, experiment a písemné dotazování. Tento typ výzkumu je časově a finančně velice náročný, ale jeho výsledky jsou obvykle reprezentativní povahy v číselné podobě a za celý soubor či populaci.

•

Výzkum kvalitativní – zkoumá motivy chování lidí, jeho soubor respondentů je velice malý, a tedy výsledky tohoto výzkumu nemůžeme zobecnit na celou populaci. Mezi jeho techniky patří individuální hloubkové rozhovory a skupinové rozhovory.

4

TERÉNNÍ PRŮZKUM

21

4.2 Proces marketingového výzkumu

Celý proces marketingového výzkumu můžeme rozdělit na dvě hlavní etapy a v rámci těchto etap na několik po sobě následujících kroků: [7] •

Přípravná etapa Definice problému Orientační analýza situace Plán výzkumného projektu

•

Realizační etapa Sběr údajů Zpracování shromážděných údajů Analýza údajů Interpretace výsledků Závěrečná zpráva a její prezentace

4.3 Dotazování

Sběr informací pomocí dotazování patří k nejrozšířenějším technikám marketingového výzkumu. Uskutečňuje se pomocí nástrojů, kterými jsou dotazníky či záznamové archy. Velice důležitý při dotazování je také vhodně zvolený kontakt s respondentem. Kontakt s respondentem může být zajištěn několika způsoby: [6] •

Přímý (bezprostřední) kontakt – např. písemné dotazování v podobě dotazníků nebo anket.

•

Zprostředkovaný kontakt – zde mezi respondenta a výzkumníka vstupuje tazatel, např. telefonické nebo osobní dotazování.

4

TERÉNNÍ PRŮZKUM

22

Osobní rozhovor Můžeme rozlišit dva základní typy osobního rozhovoru, a to: [6] •

Interview – standardizovaný rozhovor mezi tazatelem a jedním respondentem. Tento rozhovor můžeme provádět dvěma způsoby. První ze způsobů je standardizovaný rozhovor (je předem připraven, je stanoveno, na co a jak se bude tazatel ptát, musí být dodrženo pořadí otázek). Druhý způsob je nestandardizovaný rozhovor (nemá předem určené formulace a pořadí otázek, je připraven a promyšlen, ale snaží se co nejvíce přiblížit volnému rozhovoru).

•

Skupinový rozhovor – probíhá tak, že skupina respondentů (obvykle 6–10 osob) stráví několik hodin s tazatelem a ten s nimi vede diskusi ohledně daného problému. Celá jejich diskuse je zaznamenávána a následně podrobně prostudována.

Telefonické dotazování Jedná se o velmi operativní techniku. Jeho výhodou je rychlost, cena a také to, že respondent je skryt v jisté anonymitě, a může tak poskytnout mnohdy upřímnější a otevřenější odpovědi. Na druhou stranu jeho nevýhodou je, že vybavenost a dostupnost telefonem ještě není stoprocentní, a také to, že telefonický rozhovor musí být stručnější než rozhovor osobní z očí do očí. [6]

Písemný kontakt Písemný kontakt může být zprostředkován dvěma způsoby, a to buď dotazníkem, nebo anketou.

ANKETA [6] Anketa je zpravidla tvořena několika málo otázkami na určité téma a je publikována v tisku, rozdávána při nákupu zboží atd. Její velkou nevýhodou je, že dochází k tzv. samovýběru účastníků, protože je známo, že vyplnění anketního lístku přitahuje hlavně některé skupiny respondentů, jako jsou např. ženy na mateřské dovolené, důchodci atd.

4

TERÉNNÍ PRŮZKUM

23

DOTAZNÍK [7] Dotazník je nejpoužívanějším nástrojem dotazování. Má podobu formuláře s otázkami, na které respondent odpovídá. Někdy může obsahovat také varianty odpovědí na zadané otázky a respondent pouze vybírá z nabídnutých možností. Sestavení dotazníků je velice důležité a mělo by probíhat podle určitých pravidel. Nejprve by měl být vytvořen seznam informací, které má dotazování přinést. Poté bychom si měli určit způsob dotazování a následně specifikovat skupinu respondentů. Následně konstruovat otázky a celý dotazník. Před vlastním použitím by měl být dotazník vyzkoušen a zbaven chyb. Při konstrukci otázek bychom se měli řídit určitými pravidly, abychom se tak vyvarovali špatně formulovaným otázkám. Mezi tato pravidla patří: ptát se přímo, jednoduše, konkrétně; užívat známý slovník a jednovýznamová slova; vyloučit sugestivní, zavádějící, nepříjemné a negativní otázky; vyloučit odhady, motivační otázky, otázky zdvojené a otázky s jednoznačnou odpovědí; nabízet srovnatelné odpovědi; užívat krátké otázky a snižovat jejich citlivost. Co se týká konstrukce celého dotazníku, existují dva hlavní přístupy k jeho tvorbě, a to přístup sociologický, jehož cílem je probrat co nejvíce oblastí, a tudíž sociologické dotazníky bývají rozsáhlé. Druhý přístup je ekonomický, který spočívá v jasné a stručné podobě dotazníku. Každý dotazník by měl mít svoji logickou strukturu a také otázky by měly tvořit logický celek. Rozlišujeme dotazník strukturovaný (Má pevnou logickou strukturu, většinou obsahuje otázky s uzavřenými variantami odpovědí, jeho výhodou je snadné zpracování a rychlost. Nevýhodou je menší informační hodnota, protože respondent nemůže odpovědět jinak než podle nabízených možností.), dotazník polostrukturovaný (Využívá polozavřených nebo otevřených otázek, a může tak zjistit více individuálních rozdílů. Respondent se volně vyjadřuje a užívá vlastní slovník. Nevýhodou je však jeho náročnější zpracování.). Velice důležité je také pořadí otázek v dotazníku. Otázky by měly být uplatňovány ve vzájemném kontextu, protože každá otázka ovlivňuje jednak odpověď na sebe samu, ale také na otázku následující. Na začátku dotazníku ještě před první otázkou bychom měli uvést název dotazníku a poté by měla následovat tzv. společenská rubrika, která obsahuje oslovení respondenta, vysvětlit cíl výzkumu, požádat ho o vyplnění dotazníku atd. Následně přistoupíme k úvodním otázkám, které nám pomohou navázat pozitivní kontakt

4

TERÉNNÍ PRŮZKUM

24

s respondentem. Dále přejdeme na otázky filtrační, které umožňují logickou strukturu dotazníku a zaručí, aby na konkrétní dotaz odpovídali opravdu jen ti správní respondenti. Poté můžeme přejít k otázkám věcným, které se týkají konkrétně našeho výzkumu a informací, které potřebujeme zjistit. A následně dojdeme až k otázkám identifikačním, které nám zjistí charakteristiku respondenta. V závěru ještě musíme poděkovat respondentovi za jeho úsilí a čas, které věnoval vyplnění našeho dotazníku, a v neposlední řadě v dotazníku vyhradíme prostor pro kontaktní údaje respondenta, abychom mohli následně provádět kontrolu tazatelů. Základní členění typů otázek v dotazníku uvádím v příloze č. 2, přičemž zvláštní skupinou otázek jsou tzv. škály, které jsou velmi rozšířené a jejich hlavní význam je v tom, že převádí neměřitelné znaky na měřitelné.

5

5

STATISTICKÁ TERMINOLOGIE

25

Statistická terminologie

5.1 Základní statistické pojmy

Statistická jednotka Statistická jednotka je nositelem hromadných jevů, které jsou předmětem zkoumání statistiky. Za statistické jednotky můžeme považovat reálně existující objekty a živé bytosti, například přírodní předměty, výrobky, rostliny, živočichy atd. Statistickými jednotkami jsou však také smluvně vymezené části přírodního nebo společenského prostředí, například obce, regiony, státy, firmy a instituce. A v neposlední řadě mohou být za statistické jednotky považovány také přírodní či společenské jevy a události, jako jsou požáry, úrazy, narození, úmrtí atd. [8]

Statistický soubor Statistický soubor je tvořen množinou všech statistických jednotek. Může být vymezen dvěma způsoby. První způsob vymezení je vymezení explicitní – má podobu seznamu obsahujícího názvy statistických jednotek, druhým způsobem je vymezení implicitní – je dáno výčtem vlastností statistických jednotek, které do souboru patří, pokud danou vlastnost mají. Počet statistických jednotek v souboru je nazýván jako rozsah souboru a značí se n.

Statistický znak Za statistické znaky považujeme vlastnosti, jejichž nositeli jsou statistické jednotky. Právě tyto vlastnosti mohou být v principu předmětem statistického zkoumání. Statistické znaky můžeme rozmanitě klasifikovat, a to na: [8] •

Znaky identifikační – rozhodují o příslušnosti statistické jednotky k určitému souboru. Tyto znaky mají vztah k rozsahu souboru a nejsou předmětem statistického zpracování a analýzy.

•

Znaky variabilní – jsou předmětem statistického zjišťování, zpracování, analýzy. Jsou to např. měsíční výdaje domácností, názory občanů atd.

5


•

26

Znaky (kvantitativní) číselné – nabývají nejméně dvou číselných hodnot. Rozdělujeme je na kardinální neboli měřitelné znaky, např. hmotnost, čas, teplota, a na znaky ordinální neboli pořadové.

•

Slovní (kvalitativní) znaky – nabývají vždy nejméně dvou slovních obměn. Dále je dělíme na znaky alternativní a znaky množné. Alternativní znaky nabývají právě dvou obměn a znaky množné nabývají více než dvou obměn.

Statistické údaje Statistické údaje neboli data jsou shromážděné hodnoty číselných a obměny slovních znaků pro určitý soubor statistických jednotek. Typický způsob jejich uchování a aktualizace jsou statistické databáze, které jsou provozované na počítačích a jsou sdílené mnoha uživateli v rámci počítačových sítí.

Statistické charakteristiky Statistické charakteristiky neboli ukazatele jsou výsledkem statistické analýzy. Jejich hodnoty měří statistické vlastnosti datových souborů, jako jsou například úroveň, variabilita a další.

5.2 Pracovní postup statistiky Každé statistické šetření je realizováno v několika na sebe logicky navazujících krocích neboli etapách. [8] Mezi tyto etapy patří:

statistické zjišťování, statistické zpracování, statistická analýza, prezentace výsledků.

5.3 Statistické zjišťování Podstatou statistického zjišťování je shromažďování a zaznamenávání číselných či slovních údajů o námi zkoumaném jevu.

5


27

Rozlišujeme: [9] •

Statistické zjišťování vyčerpávající – prošetřují se veškeré jednotky statistického souboru a je zpravidla velice nákladnou záležitostí. Tento typ zjišťování tedy může být obvykle realizován pouze státem a jeho statistickými orgány.

•

Statistické zjišťování výběrové (nevyčerpávající) – vyberou se pouze některé jednotky základního souboru a z charakteristik v nich pořízených poté usuzujeme na vlastnosti celého základního souboru. Hlavní druhy tohoto typu statistického zjišťování jsou anketa, metoda základního masivu, záměrný výběr a náhodný výběr.

5.4 Statistické zpracování

Výsledkem statistického zjišťování jsou statistické údaje v nepřehledné formě a úkolem statistického zpracování je tyto údaje uspořádat. Statistická data lze uspořádat z pohledu věcného, časového nebo prostorového, v této souvislosti poté hovoříme o věcných, časových a prostorových statistických řadách. [8] Přesnou klasifikaci číselných řad uvádím v příloze č. 3. Avšak i uspořádaná řada může být dost nepřehledná, proto je zapotřebí úspornější způsob jejího uspořádání. Tímto způsobem je základní metoda statistického zpracování, kterou je metoda třídění. Tříděním rozumíme rozdělení jednotek souboru do takových skupin, aby co nejlépe vynikaly charakteristické vlastnosti zkoumaných jevů. Provádíme-li třídění podle obměn jednoho statistického znaku, hovoříme o jednostupňovém třídění, pokud provádíme třídění podle více statistických znaků najednou, jedná se o třídění vícestupňové. [9]

Rozdělení četností Jedná se o jednostupňové třídění, které provádíme tak, že uspořádáme údaje o sledovaném znaku do rostoucí posloupnosti a ke každé variantě znaku přiřadíme počty příslušných statistických jednotek, které nazýváme absolutními četnostmi (ni). Tabulka, která tímto tříděním vznikne, je tabulkou rozdělení četností a podává informace o počtu výskytů jednotlivých variant znaku v souboru. [9] Názornou ukázku tabulky rozdělení četností uvádím v příloze č. 4.

5

28


V případě, že se jedná o rozdělení četností číselného znaku, provádíme tzv. skupinové neboli intervalové třídění. V případě rozdělení četností slovního znaku se jedná o třídění prosté. [8] Jestliže chceme mezi sebou porovnávat různá rozdělení četností lišící se svým rozsahem a dospět tak ke snazší interpretaci výsledků, je vhodné převést absolutní četnosti na četnosti relativní (pi). Relativní četnost vyjadřuje podíl počtu výskytů dané kategorie na celkovém rozsahu souboru a vypočítá se: pi =

ni k

∑n i =1

k

přičemž platí:

∑p i =1

i

i

= 1 , někdy může být relativní četnost uváděna v procentech.

Dále můžeme sestrojit také kumulativní absolutní četnosti a kumulativní relativní četnosti. Tyto četnosti nám podávají informaci o tom, kolik jednotek souboru má variantu znaku menší nebo rovnou určité dané obměně. [9]

Grafy rozdělení četností Údaje v tabulkách rozdělení četností můžeme také vyjádřit graficky, a to především pomocí dvou typů grafů. Ke grafickému znázornění struktury souboru tříděného podle číselného znaku se používá především histogram rozdělení četností, pro znázornění struktury souboru tříděného dle slovního znaku kruhový výsečový graf. [8] V prvním případě výška sloupce v histogramu představuje počet statistických jednotek, u kterých se hodnota sledovaného znaku rovná určité kategorii. Ve druhém případě je k dispozici kruh rozdělený na výseče v poměru, ve kterém se nacházejí četnosti jednotlivých kategorií dané proměnné. [10]

5.5 Statistická analýza

Statistická analýza se provádí pomocí výpočetní techniky a podává nám informace o hodnotách základních statistických vlastností námi zkoumaných jevů. Tyto hodnoty získáváme pomocí statistických charakteristik, kterými jsou modus, medián, aritmetický průměr, koeficient kontingence a další. [8]

5


29

5.6 Prezentace výsledků

V této fázi je naším úkolem prezentace výsledků získaných statistickou analýzou a jejich úprava do podoby, která je pro budoucího uživatele maximálně srozumitelná a přehledná. Využíváme k tomu statistické tabulky a grafy, které společně označujeme jako statistické vyjadřovací prostředky.

Statistické tabulky Statistické tabulky slouží pro přehledné a srozumitelné zachycení získaných číselných údajů. Můžeme je v podstatě rozdělit na tři základní typy, a to na tabulky prezentační (prezentují výsledky zpracování a výsledky analýzy), tabulky pracovní a tabulky důležitých statistických konstant. [8] Každá statistická tabulka obsahuje několik základních prvků, kterými jsou záhlaví tabulky, legenda tabulky, řádky, sloupce, políčka tabulky, název tabulky a číslo tabulky. Dále také můžeme připojit poznámky, komentáře nebo vysvětlivky. Je také vhodné uvést pramen, ze kterého jsme údaje uvedené v tabulce získali. K vytvoření statistických tabulek se v dnešní době používají nejrůznější tabulkové či textové procesory, např. MS Word či MS Excel.

Statistické grafy Jsou dalším způsobem, jak vyjádřit poznatky získané statistickou analýzou. Jejich výhodou je hlavně názornost a přehlednost. Naopak jejich velkým nedostatkem je malá přesnost a možný výskyt optických klamů. K základním prvkům statistických grafů patří název a číslo grafu, vlastní grafický obraz, legenda, poznámky, vysvětlivky a pramen. Vlastní grafický obraz se skládá z geometrických prostředků (např. body, úsečky, křivky), smluvených prostředků (např. tloušťka a barva čáry) a pomocných prostředků (např. osy a stupnice). [8] K vytvoření statistických grafů se stejně jako k vytvoření statistické tabulky používá programové vybavení, např. MS Excel. Grafy můžeme klasifikovat z několika možných hledisek. Za základní rozdělení můžeme považovat rozdělení na grafy prezentační, konstrukční a grafy odečítací neboli monogramy, které slouží k odečítání důležitých konstant. Podle počtu dimenzí rozlišujeme

5

30


grafy plošné (tzv. 2D) a prostorové (tzv. 3D). Prostorové grafy můžeme dále rozdělovat na grafy pravé a nepravé, podle toho, zda je třetí dimenze grafu využita, nebo ne. Další speciální grafy, se kterými se můžeme setkat, jsou grafy rozdělení četností, tečkové grafy, grafy regresních čar, grafy časových řad atd. V neposlední řadě také rozlišujeme grafy kruhové (výsečové), sloupcové grafy neboli histogramy a grafy kombinované, mezi které patří kartogram (součástí grafického obrazu je mapa), kartodiagram (mapa tvoří ilustrační pozadí grafu) a piktogramy (grafy obrázkové). [8]

5.7 Analýza slovních znaků

Slovní znaky můžeme uspořádat do věcné slovní řady. Toto uspořádání neboli seřazení obměn slovního znaku je subjektivní záležitostí a záleží na preferencích určitého pravidla, např. seřazení podle abecedy, vzestupné seřazení atd. Jedinou informací číselného charakteru, kterou můžeme získat o slovních znacích a jejich obměnách, jsou absolutní, relativní a součtové četnosti. To je také důvod, proč je analýza slovních znaků zpravidla založena na různých operacích s četnostmi. [11] Úroveň číselných znaků zjišťujeme hlavně na základě modu neboli typické hodnoty. Modus je nejčetnější hodnota v souboru a jeho označení je xˆ . U slovních znaků s objektivním pořadím obměn je možné také použít medián. Medián je prostředním kvartix . Při lilem a dělí uspořádanou řadu na dvě stejně četné poloviny, má označení x = ~ 0 , 50

chém rozsahu souboru je mediánem vždy hodnota konkrétní prostřední statistické jednotky. Při sudém rozsahu souboru se medián nachází mezi dvěma prostředními jednotkami, a proto z těchto dvou statistických jednotek vypočteme průměr a označíme ho za medián. [9] Proměnlivost slovních znaků se označuje jako mutabilita a můžeme ji vypočítat pomocí koeficientu mutability: k

m=

n 2 − ∑ ni2 i =1

n(n − 1)

Koeficient mutability nabývá hodnot od nuly do jedné za předpokladu, že n = k, kdy k je počet obměn znaku a n je rozsah souboru. Pokud je n > k, maximální hodnota tohoto koeficientu se s rostoucím n blíží hodnotě

n(k − 1) . [11] (n − 1)k

5

31


Analýzu závislosti slovních znaků provádíme pomocí kontingenční či asociační tabulky a příslušných koeficientů, o kterých bude pojednáno v následující podkapitole.

5.7.1 Analýza kontingenční tabulky

Analýzu kontingenční tabulky můžeme označit za analýzu dvourozměrného rozdělení četností a je motivována především snahou získat představu o možných vztazích mezi sledovanými jevy. Její podstata spočívá v ověřování závislosti nebo nezávislosti mezi námi zkoumanými jevy. Pokud se závislost prokáže, měříme různými charakteristikami její intenzitu. [12] Kontingenční tabulku získáme kombinačním tříděním podle dvou slovních znaků, z nichž alespoň jeden je znakem množným, a její podstata spočívá v tom, že pro každé políčko tabulky stanovíme četnost, která by zde byla, pokud by tyto dva slovní znaky byly nezávislé. [11] Tuto četnost označíme jako četnost vypočtenou a získáme ji ze vztahu: nij' =

ni n j n

Závislost slovních znaků v kontingenční tabulce je poté tím vyšší, čím jsou rozdílnější

četnosti pozorované a četnosti vypočtené. Intenzitu této zjištěné závislosti můžeme měřit hned několika způsoby. Prvním způsobem je charakteristika, která měří závislost souhrnně za celou tabulku a je označována jako čtvercová kontingence χ 2 . r

χ =∑ 2

i =1

s

∑

(n

ij

− nij'

)

2

nij'

j =1

Tento koeficient nabývá hodnot od nuly (nezávislost znaků A, B) až po určitou maximální hodnotu. Nevýhodou čtvercové kontingence je to, že závisí na rozsahu souboru a rozměrech kontingenční tabulky. Druhým způsobem je charakteristika, která je již očištěná od vlivu rozsahu souboru, ale neřeší vliv velikosti kontingenční tabulky a nazývá se průměrná čtvercová kontingence

φ 2 . Vypočteme ji ze vztahu: φ2 =

χ2 n

5

32


Pokud bychom chtěli dosáhnout naprostého očištění od rozsahu souboru i velikosti tabulky, museli bychom použít následující charakteristiky [11]:

•

Pearsonův koeficient kontingence

P=

χ2 = χ2 + n

φ2 φ2 + 1

Tento koeficient nabývá hodnot od nuly do jedné.

•

Čuprovův koeficient kontingence

T2 =

χ2

n

(r − 1)(s − 1)

=

φ2

(r − 1)(s − 1)

Použití především u čtvercových kontingenčních tabulek, pro které platí r = s. Nabývá hodnot od nuly do jedné.

•

Cramérův koeficient kontingence

C=

χ2 = nmin{(r − 1), (s − 1)}

φ2 min{(r − 1), (s − 1)}

Nabývá hodnot nula až jedna, je očištěn od vlivu velikosti kontingenční tabulky a pro popis závislosti je nejideálnější. V případě, že C = 0, jedná se o nezávislost a čím více se blíží jeho hodnota k jedné, tím větší je závislost.

Test o nezávislosti v kontingenční tabulce Jak již bylo zmíněno, měření intenzity závislosti v kontingenční tabulce vychází ze statistiky čtvercové kontingence χ 2 . Porovnáním vypočtené hodnoty čtvercové kontingence s hodnotou kvantilu χ12− α [(r − 1)(s − 1)] dospějeme k závěru o statistické významnosti intenzity závislosti v kontingenční tabulce. Hypotézu o nezávislosti zamítneme na příslušné hladině, pokud χ 2 > χ12−α [(r − 1)(s − 1)] . [13]

5

33


5.7.2 Analýza asociační tabulky

Jedná se o zvláštní případ kontingence, kdy počet řádků i sloupců tabulky je roven dvěma.

Řídí se stejnými poznatky jako analýza kontingenční tabulky. Pokud budeme však na analýzu asociační tabulky pohlížet z pohledu toho, že se jedná o zvláštní případ korelační závislosti dvou číselných znaků, z nichž každý nabývá pouze dvou hodnot nula a jedna, použijeme způsob zavedení nula-jedničkové veličiny. Tento způsob můžeme popsat následovně: nabývá-li alternativní slovní znak A jedné ze svých dvou obměn, nabývá nula-jedničková veličina X hodnoty nula, v opačném případě hodnoty jedna. Stejný vztah poté platí mezi alternativním slovním znakem B a nula-jedničkovou veličinou Y. [11] Intenzitu asociační závislosti měříme prostřednictvím koeficientu asociace, který nabývá hodnot od –1 do +1 a kromě informace o intenzitě závislosti nám poskytuje také informaci o směru závislosti v asociační tabulce. Vypočteme ho ze vztahu:

V =

nn11 − n1* n*1 n1* n*1 n0* n*0

6

6

34

VLASTNÍ PRÁCE

Vlastní práce

Tato část mé bakalářské práce bude věnována samotnému zpracování údajů zjištěných z dotazníkového šetření. Dotazník byl vyplňován studenty Vysoké školy polytechnické v Jihlavě z oborů finance a řízení a cestovní ruch elektronickou formou v systému RELA (http://rela.mendelu.cz). Vzhledem k této skutečnosti postoupilo ke zpracování všech 358 dotazníků. V první části této kapitoly se budu zabývat analýzou identifikačních znaků respondentů, v části následující budou analýze podrobeny otázky znalostního testu z oblastí Instituce,

politika, právo EU a Hospodářství a finance EU. Tyto otázky budou vyhodnocovány dle pořadí v dotazníku.

6.1 Identifikační znaky respondentů

Ze skupiny dotázaných tvoří ženy 77 % a muži 23 %. Na otázku „Svoji budoucnost si představuji jako?“ odpovědělo 28 % respondentů, že si budoucnost představují jako zaměstnanci v soukromém sektoru v zahraniční firmě, 25 % jako podnikatelé ve vlastní firmě, 24 % si budoucnost představuje jako zaměstnanci

ve státních nebo veřejných službách, 13 % jako zaměstnanci v soukromém sektoru v české firmě a 10 % dotázaných neodpovědělo.

10%

25%

28%

13%

24%

podnikal ve vlastní firmě zaměstnanec ve státních či veřejných službách zaměstnanec v soukromém sektoru v české firmě zaměstnanec v soukromém sektoru v zahraniční firmě bez odpovědi Obr. č. 1 Identifikace respondentů z hlediska toho, jak si představují svoji budoucnost Pramen: vlastní výpočty

6

35

VLASTNÍ PRÁCE

Na otázku „O veškeré otázky spojené s EU se?“ odpovědělo 52 % respondentů, že se

spíše nezajímají, 43 % se spíše zajímá, 3 % se vůbec nezajímají a 2 % se velmi zajímají.

3% 2% 43% 52%

velmi zajímám

spíše zajímám

spíše nezajímám

vůbec nezajímám

Obr. č. 2 Identifikace respondentů podle jejich zájmu o otázky spojené s EU Pramen: vlastní výpočty

Pokud bychom se zaměřili na rozdílnost odpovědí mezi muži a ženami, zjistíme, že na otázku „O veškeré otázky spojené s EU se?“ muži nejčastěji odpovídali, že se spíše zají-

mají, zatímco u žen bylo nejčastější odpovědí, že se spíše nezajímají.

100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00%

muži

50,00%

ženy

40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% spíše nezajímám

spíše zajímám

velmi zajímám

Obr. č. 3 O veškeré otázky spojené s EU se? Pramen: vlastní výpočty

vůbec nezajímám

6

36

VLASTNÍ PRÁCE

Na otázku „Svoji budoucnost si představuji jako?“ odpověděli muži nejčastěji, že si svoji budoucnost představují jako podnikatelé ve vlastní firmě, a frekvence ostatních odpovědí byla dost vyrovnaná. Nejčastější odpovědí u žen byla odpověď, že si svoji budoucnost představují jako zaměstnankyně v soukromém sektoru v zahraniční firmě.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

muži ženy

bez odpovědi

podnikatel ve vlastní firmě

zaměstnanec v soukromém sektoru v české firmě

zaměstnanec v soukromém sektoru v zahraniční firmě

zaměstnanec ve státních či veřejných službách

Obr. č. 4 Svoji budoucnost si představuji jako? Pramen: vlastní výpočty

6.2 Otázky z oblasti Instituce, politika a právo EU

Otázka č. 11: Která instituce EU se skládá z ministrů vlád jednotlivých států, kteří se scházejí podle potřeby?

Nabízené možnosti odpovědí:

•

Rada Evropské unie

•

Evropská komise

•

Evropská rada

•

Rada Evropy

43 % respondentů odpovědělo, že instituce skládající se z ministrů vlád jednotlivých států, kteří se scházejí podle potřeby, je Evropská rada, 23 % zvolilo odpověď Rada Evro-

pské unie, 19 % se domnívá, že je to Rada Evropy, a 15 %, že se jedná o Evropskou komisi.

6

37

VLASTNÍ PRÁCE

Nejčetnější odpovědí, a tedy odpovědí modální, byla odpověď Evropská rada, která je zároveň odpovědí správnou. Procentní úspěšnost u této otázky je 43 %. Koeficient mutability u této otázky nabývá hodnoty 0,706. Je to hodnota vysoká, neboť maximální možná hodnota tohoto koeficientu je v případě našeho šetření 0,752. Z těchto zjištěných hodnot vyplývá, že četnosti jednotlivých variant odpovědí vykazují vysokou proměnlivost, a tudíž můžeme říci, že respondenti u této otázky spíše hádali než znali správnou odpověď. Odpovědi mužů a žen nevykazují žádné výrazné odlišnosti, což je patrné z níže uvedeného grafu. Nejčastější odpovědí u obou pohlaví byla odpověď Evropská rada.

100% 90% 80% 70% 60%

muži

50%

ženy

40% 30% 20% 10% 0% Evropská komise

Evropská rada

Rada Evropské unie

Rada Evropy

Obr. č. 5 Která instituce se skládá z ministrů vlád a schází se podle potřeby? Pramen: vlastní výpočty

Z rozdílnosti odpovědí plynoucí ze vztahu mezi touto otázkou a otázkou, jak se re-

spondenti o otázky spojené s EU zajímají, zjistíme, že respondenti, kteří uvedli, že se o otázky spojené s EU velmi zajímají, nejčastěji odpovídali, že se jedná o Evropskou radu, stejně tak jako ti, kteří uvedli, že se o otázky spojené s EU spíše zajímají, spíše nezajímají a vůbec nezajímají. Z pohledu závislosti byla tato otázka dána do vztahu s otázkou, jakého pohlaví re-

spondent je. Mezi těmito otázkami byla prokázána statisticky nevýznamná závislost stejně tak jako ve vztahu mezi touto otázkou a otázkou, jak se respondent o otázky spojené s EU

zajímá a jak si představuje svoji budoucnost. Příslušné kontingenční tabulky jsou uvedeny v příloze č. 6, obr. č. 1–3.

6

38

VLASTNÍ PRÁCE

Otázka č. 12: Politiky EU (nazývané též pilíře EU) se dělí na?


•

3 oblasti

•

5 oblastí

•

7 oblastí

•

Politiky EU se na žádné oblasti nedělí

Drtivá většina respondentů (65 %) u této otázky zvolila odpověď, že politiky EU se dělí na 3 oblasti, 15 % se domnívalo, že se nedělí, 14 % uvedlo, že se politiky Evropské unie dělí na 5 oblastí, a 6 % zvolilo možnost, že se dělí na 7 oblastí.

15% 6%

14% 65%

3 oblasti

5 oblasti

7 oblasti

politiky EU se na žádné oblasti nedělí

Obr. č. 6 Politiky EU se dělí na? Pramen: vlastní výpočty

Nejčastější odpovědí, a tedy modální neboli také majoritní, byla odpověď, že se politiky Evropské unie (nazývané též pilíře) dělí na 3 oblasti, což byla současně také správná odpověď. Procentní úspěšnost u této otázky je 65 %. Tato otázka je otázkou s nejvyšší procentní úspěšností. Koeficient mutability u této otázky dosahuje hodnoty 0,532, a můžeme tedy říci, že

četnosti jednotlivých odpovědí u této otázky vykazují menší proměnlivost nežli u otázky předešlé, což mimo jiné znamená, že správnou odpověď u této otázky znalo více respondentů než u otázky předchozí a méně respondentů hádalo.

6

VLASTNÍ PRÁCE

39

Z pohledu odlišnosti odpovědí mezi pohlavími můžeme říci, že nejčastější odpovědí u mužů i žen byla odpověď, že se politiky EU dělí na 3 oblasti, druhou nejčastější odpovědí u žen byla odpověď 5 oblastí zatímco u mužů to byla odpověď, že se politiky nedělí. Třetí nejčastější odpovědí u žen byla odpověď, že se politiky nedělí a u mužů, že se dělí na

5 oblastí. Nejméně častou odpovědí u žen i mužů byla odpověď, že se politiky dělí na 7 oblastí. Ze souvislosti mezi touto otázkou a otázkou, jak se respondenti o otázky spojené s EU

zajímají, a otázkou, jak si respondenti představují svoji budoucnost, bylo zjištěno, že v obou případech respondenti nejčastěji odpovídali, že se politiky Evropské unie dělí na 3 oblasti. Tato otázka byla podrobena analýze statistické závislosti a byla dána do vztahu s otázkou, jak se respondenti o otázky spojené s Evropskou unií zajímají. Bylo prokázáno, že mezi těmito otázkami existuje statisticky nevýznamná závislost. Příslušná kontingenční tabulka je uvedena v příloze č. 6, obr. č. 4.

Otázka č. 13: Smlouva o Evropské unii byla podepsána v roce?


•

1991 v Bruselu

•

1992 v Maastrichtu

•

1993 ve Štrasburku

•

1994 v Nice

38 % dotázaných uvedlo, že smlouva o Evropské unii byla podepsána v roce 1992

v Maastrichtu, 36 % se domnívá, že to bylo v roce 1991 v Bruselu, 18 % zvolilo možnost, že k podpisu smlouvy o EU došlo roku 1993 ve Štrasburku, a zbývajících 8 % si myslí, že to bylo v roce 1994 v Nice. Procentní úspěšnost u této otázky je 38 %. Zajímavé je, že druhou nejčastější odpovědí byla odpověď, že smlouva o Evropské unii byla podepsána v roce 1991 v Bruselu. Takto odpovědělo 36 % respondentů, přestože tato odpověď není správná. Důvodem by mohlo být, že Brusel je město, které je v souvislosti s Evropskou unií často zmiňované a obecně je také považované za „administrativní centrum“ Evropské unie, a tak dotazovaným připadalo logické, že se smlouvy o EU podepisovaly právě zde.

6

40

VLASTNÍ PRÁCE

Hodnota koeficientu mutability je u této otázky 0,688, což je hodnota poměrně vysoká, a můžeme z ní usuzovat, že většina respondentů při určování správné odpovědi spíše hádala. Z pohledu rozdílnosti odpovědí mužů a žen vyplývá, že 38 % mužů odpovídalo, že smlouva o EU byla podepsána v roce 1991 v Bruselu, 37 % uvedlo, že to bylo v roce 1992

v Maastrichtu. Odpověď, že k podpisu došlo v roce 1993 ve Štrasburku, zvolilo 19 % mužů a odpověď, že to bylo v roce 1994 v Nice, pouze 6 % mužů. Oproti tomu 38 % žen odpovědělo, že k podepsání smlouvy došlo v roce 1992 v Maastrichtu, 36 % zvolilo variantu, že se tak stalo v roce 1991 v Bruselu, 17 % žen se domnívá, že to bylo v roce 1993 ve

Štrasburku, a pouze 9 % uvedlo, že se jednalo o rok 1994 v Nice. Rozdílnost odpovědí plynoucí ze vztahu mezi touto otázkou a otázkou, jak se respon-

denti zajímají o otázky spojené s Evropskou unií, ukazuje následující graf.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

spíše nezajímám spíše zajímám velmi zajímám vůbec nezajímám

1991 v Bruselu

1992 v Maastrichtu 1993 ve Štrasburku

1994 v Nice

Obr. č. 7 Smlouva o Evropské unii byla podepsána v roce? Pramen: vlastní výpočty

Překvapivé je především to, že respondenti, kteří uvedli, že se o otázky spojené s Evropskou unií velmi zajímají, nejčastěji odpovídali, že smlouva o EU byla podepsána roku 1993 ve Štrasburku, což je špatná odpověď. Zarážející je to hlavně z toho důvodu, že lidé, kteří se o otázky spojené s EU velmi zajímají, by měli vědět, kdy a kde byla podepsána smlouva o Evropské unii. Oproti tomu respondenti, kteří uvedli, že se o otázky spojené s EU vůbec nezajímají, nejčastěji odpovídali, že k podpisu smlouvy o Evropské unii došlo roku 1992 v Maastrichtu, což je správná odpověď.

6

VLASTNÍ PRÁCE

41

Tato otázka byla dána do vztahu s otázkou, jak se respondenti zajímají o otázky spo-

jené s Evropskou unií, a podrobena analýze z hlediska statistické závislosti. Z provedených výpočtů vyplývá, že mezi těmito otázkami existuje závislost statisticky nevýznamná stejně tak jako mezi touto otázkou a otázkou, jakého je dotázaný pohlaví. Příslušné kontingenční tabulky jsou uvedeny v příloze č. 6, obr. č. 5–6.

Otázka č.: 14 Evropský soudní dvůr sídlí v?


•

Haagu

•

Bruselu

•

Štrasburku

• Lucemburku 49 % respondentů uvedlo, že Evropský soudní dvůr sídlí v Haagu, 34 % zvolilo odpověď, že sídlí ve Štrasburku, 11 % v Bruselu a pouze 6 % se domnívá, že sídlo ESD je v Lucemburku. Procentní úspěšnost je u této otázky pouhých 6 %, neboť většina respondentů (49 %) odpověděla, že Evropský soudní dvůr sídlí v Haagu. Důvodem uvedené skutečnosti by mohlo být to, že v Haagu sídlí trestní tribunál a respondenti si zřejmě neuvědomili, že trestní tribunál a Evropský soudní dvůr není totožná instituce. Koeficient mutability u této otázky má hodnotu 0,634, což je opět vzhledem k maximální možné hodnotě tohoto koeficientu hodnota vysoká, přesto, že je o několik setin menší než hodnota mutability u předešlé otázky. Tato hodnota ukazuje na to, že proměnlivost četností jednotlivých odpovědí je vysoká, a tudíž můžeme říci, že respondenti u této otázky opět hádali a správnou odpověď neznali. Z pohledu rozdílnosti odpovědí mezi pohlavími tentokrát vyplývá, že muži i ženy odpovídali totožně. Nejčastější odpovědí u obou pohlaví je, že ESD sídlí v Haagu, druhou nejčastější odpovědí je, že sídlí ve Štrasburku, v pořadí dle četnosti je třetí odpovědí ta, že sídlo ESD se nachází v Bruselu, a nejméně častou odpovědí je odpověď, že sídlí v Lucemburku.

6

42

VLASTNÍ PRÁCE

Z pohledu rozdílnosti odpovědí mezi touto otázkou a otázkou, jak se respondenti za-

jímají o veškeré otázky spojené s Evropskou unií, je překvapivé především to, že lidé, kteří uvedli, že se o otázky spojené se EU velice zajímají, nejčastěji odpovídali, že Evropský soudní dvůr sídlí v Haagu, což je odpověď špatná. Tento jev je patrný z následujícího grafu.

100% 90% 80% 70%

spíše nezajímám

60%

spíše zajímám

50%

velmi zajímám

40%

vůbec nezajímám

30% 20% 10% 0% Bruselu

Haagu

Lucemburku

Štrasburku

Obr. č. 8 Evropský soudní dvůr sídlí v? Pramen: vlastní výpočty

Pokud bychom se zaměřili na rozdílnost odpovědí mezi touto otázkou a otázkou, jak si

respondenti představují svoji budoucnost, zjistíme, že ať už respondenti uvedli, že si svoji budoucnost představují jako podnikatelé ve vlastní firmě, jako zaměstnanci v soukromém

sektoru v české firmě, jako zaměstnanci v soukromém sektoru v zahraniční firmě, jako zaměstnanci ve státních či veřejných službách nebo neodpověděli, jejich nejčastější odpověď na tuto otázku byla, že ESD sídlí v Haagu. Jako druhou nejčastější odpověď uváděli, že sídlo ESD je ve Štrasburku, v pořadí dle četností byla na třetím místě odpověď, že se Evropský soudní dvůr nachází v Bruselu, a nejméně častou, avšak správnou odpovědí bylo, že sídlo ESD je v Lucemburku. I tato otázka byla zkoumána z pohledu statistické závislosti a bylo prokázáno, že mezi touto otázkou a otázkou, jak se respondenti zajímají o otázky spojené s EU, jakého jsou

pohlaví a jak si představují svoji budoucnost, existuje závislost statisticky nevýznamná. Kontingenční tabulky již v příloze neuvádím, neboť jsou obdobné jako ty předešlé.

6

VLASTNÍ PRÁCE

43

Otázka č. 15: Evropská rada rozhoduje na základě?


•

Jednomyslnosti

•

Kvalifikovanou většinou

•

Prostou většinou

•

Nerozhoduje, je pouze poradním orgánem

30 % respondentů odpovědělo, že Evropská rada rozhoduje na základě kvalifikované

většiny, 29 % zvolilo možnost, že rozhoduje na základě prosté většiny, 24 % se domnívá, že Evropská rada nerozhoduje a je pouze poradním orgánem, a 17 % uvedlo, že rozhoduje na základě jednomyslnosti. Nejčastější, a tedy modální odpovědí, je odpověď, že Evropská rada rozhoduje na základě kvalifikované většiny, kterou zvolilo 30 % z dotázaných, přestože tato odpověď není správná. Správnou odpovědí je, že Evropská rada rozhoduje na základě jednomyslnosti, kterou označilo 17 % respondentů, a tudíž procentní úspěšnost této otázky je pouhých 17 %. Koeficient mutability má v případě této otázky hodnotu 0,741, což je hodnota blížící se hodnotě maximální možné v případě našeho šetření, která je 0,752. Tato vysoká hodnota koeficientu mutability svědčí o tom, že proměnlivost četností jednotlivých odpovědí je velmi vysoká, a je také důkazem toho, že respondenti správnou odpověď na tuto otázku neznali a hádali. Rozdílnost odpovědí z pohledu pohlaví je patrná z následujícího grafu. Nejčastější odpovědí u mužů bylo, že Evropská rada rozhoduje na základě kvalifikované většiny, zatímco nejčastější odpovědí u žen bylo, že rozhoduje na základě prosté většiny. Naopak nejméně

častou odpovědí bylo u mužů, že rozhoduje na základě prosté většiny, a u žen, že rozhoduje na základě jednomyslnosti, což byla správná odpověď.

6

44

VLASTNÍ PRÁCE

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

muži ženy

jednomyslnosti

kvalifikovanou většinou

nerozhoduje, je pouze poradním orgánem

prostou většinou

Obr. č. 9 Evropská rada rozhoduje na základě? Pramen: vlastní výpočty

Pokud bychom se zaměřili na souvislost mezi touto otázkou a otázkou, jak se respon-

denti zajímají o otázky spojené s Evropskou unií, zjistíme, že ti, kteří uváděli, že se o veškeré otázky spojené s EU velice zajímají, odpovídali se stejnou četností, že rozhoduje na základě jednomyslnosti, kvalifikovanou většinou a že nerozhoduje a je pouze poradním

orgánem. Stejně tak ti, kteří uvedli, že se o otázky spojené s Evropskou unií spíše zajímají, nejčastěji odpovídali, že Evropská rada nerozhoduje a je pouze poradním orgánem. Výše popsané skutečnosti jsou patrné z grafu uvedeného níže.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

spíše nezajímám spíše zajímám velmi zajímám vůbec nezajímám

jednomyslnosti

kvalifikovanou většinou

nerozhoduje, je pouze poradním orgánem

prostou většinou

Obr. č. 10 Evropská rada rozhoduje na základě? Pramen: vlastní výpočty

6

VLASTNÍ PRÁCE

45

Tato otázka byla dána do vztahu s otázkou, jakého jsou respondenti pohlaví, jak se za-

jímají o otázky spojené s Evropskou unií a jak si představují svoji budoucnost. Mezi touto otázkou a otázkou, jak si respondenti představují svoji budoucnost, a také otázkou, jak se

respondenti o otázky spojené s EU zajímají, existuje závislost statisticky nevýznamná, ale mezi touto otázkou a otázkou, jakého jsou respondenti pohlaví, byla prokázána statisticky významná závislost. V příloze č. 6 je uvedena kontingenční tabulka zobrazující vztah mezi touto otázkou a otázkou, jakého jsou respondenti pohlaví (Obr. č. 7). Ostatní kontingenční tabulky neuvádím, neboť jsou obdobné jako již uvedené.

6.3 Otázky z oblasti Hospodářství a finance EU Otázka č. 16: Společná měna euro vstoupila jako platidlo do oběhu v roce?


•

1999

•

2000

•

2001

•

2002

28 % respondentů odpovědělo, že společná měna euro vstoupila jako platidlo do oběhu v roce 2000 a 2001, 21 % se domnívá, že to bylo v roce 1999, 23 % zvolilo možnost poslední, kterou je rok 2002. Správnou odpovědí je, že společná měna euro vstoupila jako platidlo do oběhu v roce

2002. Procentní úspěšnost této otázky je 23 %. Koeficient mutability má hodnotu 0,733, což je hodnota nepatrně nižší než u předchozí otázky, ale přesto vysoká a blížící se hodnotě maximální možné pro naše šetření. Můžeme z ní usuzovat, že proměnlivost četnostní u jednotlivých odpovědí je vysoká. Dotázaní neznali správnou odpověď a při odpovídání na tuto otázku pouze hádali, o čemž svědčí také nízká procentní úspěšnost této otázky. Z pohledu rozdílnosti odpovědí mezi pohlavími je patrné, že ženy nejčastěji odpovídaly, že euro vstoupilo jako platidlo do oběhu v roce 2001, zatímco u mužů byl nejčastější odpovědí rok 2002. Naopak nejméně častou odpovědí u žen byl rok 1999. Muži

6

46

VLASTNÍ PRÁCE

nejméně často odpovídali, že euro vstoupilo jako platidlo do oběhu v roce 2001. Uvedené rozdíly jsou patrné z následujícího grafu.

100% 90% 80% 70% 60%

muži

50%

ženy

40% 30% 20% 10% 0% 1999

2000

2001

2002

Obr. č. 11 Společná měna euro vstoupila jako platidlo do oběhu v roce? Pramen: vlastní výpočty

V souvislosti s otázkou, jak se respondenti o otázky spojené s Evropskou unií zajímají, vyplývá, že ti, kteří uvedli, že se o otázky spojené s EU velmi zajímají, nejčastěji odpověděli, že společná měna euro vstoupila jako platidlo do oběhu v roce 2001, přestože tato odpověď není správná. Stejnou odpověď také nejčastěji zvolili respondenti, kteří se o otázky spojené s EU spíše zajímají. Ti, kdo se spíše nezajímají, nejčastěji odpovídali, že euro vstoupilo do oběhu roku 2000, a ti, kteří se vůbec nezajímají, nejčastěji volili odpověď, že euro vstoupilo jako platidlo do oběhu roku 1999. Důvodem by mohlo být to, že v roce 1999 vstoupilo euro v platnost v bezhotovostní podobě, a respondenti si proto tento rok mohli splést s rokem 2002, kdy euro vstoupilo v platnost v podobě bankovek a mincí. Tato otázka byla dána do vztahu s otázkami, jakého jsou respondenti pohlaví, jak se

o otázky spojené s EU zajímají a jak si představují svoji budoucnost. Byla mezi nimi zkoumána statistická závislost a z provedených výpočtů vyplývá, že mezi těmito otázkami existuje závislost statisticky nevýznamná. Příslušné kontingenční tabulky již v příloze neuvádím, neboť jsou obdobné jako kontingenční tabulky již uvedené. Odpovědi respondentů, kteří uvedli, že si svoji budoucnost představují jako podnikate-

lé ve vlastní firmě, jako zaměstnanci ve státních či veřejných službách, jako zaměstnanci

6

47

VLASTNÍ PRÁCE

v soukromém sektoru v české firmě, jako zaměstnanci v soukromém sektoru v zahraniční firmě, a těch, kteří neodpověděli, jsou uvedeny v následujícím grafu.

100% bez odpovědi

90% 80%


70% 60%


50% 40%


30% 20%


10% 0% 1999

2000

2001

2002

Obr. č. 12 Společná měna euro vstoupila jako platidlo do oběhu v roce? Pramen: vlastní výpočty

Otázka č. 17: Členem Eurozóny není?


•

Belgie

•

Slovinsko

•

Dánsko

•

Řecko

40 % z dotázaných zvolilo odpověď, že členem Eurozóny není Dánsko, 39 % se domnívá, že se jedná o Slovinsko, 15 % odpovědělo, že se jedná o Řecko, a pouhých 6 % uvedlo, že členem Eurozóny není Belgie. Nejčastější odpovědí, a tedy odpovědí modální, bylo, že mezi země Eurozóny nepatří

Dánsko. Tato odpověď je zároveň odpovědí správnou a procentní úspěšnost u této otázky je 40 %. Koeficient mutability má hodnotu 0,664, což je hodnota nižší nežli hodnoty u předešlých otázek, které se blížily hodnotě maximální. Přesto hodnotu mutability u této otázky

6

48

VLASTNÍ PRÁCE

můžeme označit za poměrně vysokou. Signalizuje, že proměnlivost jednotlivých četností odpovědí je velká a většina dotázaných správnou odpověď neznala. Respondenti, kteří uvedli, že se o otázky spojené s Evropskou unií velmi zajímají, překvapivě nejčastěji odpovídali, že mezi země Eurozóny nepatří Slovinsko, přestože je to odpověď špatná. Stejně také odpovídali ti, kteří se o otázky spojené s EU spíše zajímají. Naopak dotázaní, kteří se o otázky spojené s EU spíše nezajímají, nejčastěji zvolili odpověď, že členem Eurozóny není Dánsko, což je odpověď správná.

100% 90% 80% 70%

spíše nezajímám

60%

velmi zajímám

50%

spíše zajímám

40%

vůbec nezajímám

30% 20% 10% 0% Belgie

Dánsko

Řecko

Slovinsko

Obr. č. 13 Členem Eurozóny není? Pramen: vlastní výpočty

Nejčastější odpovědí u žen (42 %) byla odpověď, že členem Eurozóny není Dánsko, zatímco muži (45 %) nejčastěji odpovídali, že mezi země Eurozóny nepatří Slovinsko. Druhou nejčastější odpovědí bylo u žen (37 %) Slovinsko a u mužů (33 %) Dánsko. V pořadí dle četností bylo třetí odpovědí u žen (13 %) a zároveň i mužů (20 %) Řecko. Nejméně častou odpovědí byla u žen (8 %) i mužů (2 %) Belgie. Také tato otázka byla dána do vztahu s otázkami, jakého jsou respondenti pohlaví, jak

se o otázky spojené s EU zajímají a jak si představují svoji budoucnost. Byla mezi nimi zkoumána statistická závislost a stejně tak jako u předešlé otázky výpočty prokázaly, že mezi těmito otázkami existuje závislost statisticky nevýznamná. Příslušné kontingenční tabulky opět neuvádím, neboť jsou obdobné jako tabulky již uvedené. Jak vypadaly odpovědi respondentů v souvislosti s tím, jak si představují svoji bu-

doucnost, vidíme názorně na následujícím grafu.

6

49

VLASTNÍ PRÁCE

100% bez odpovědi

90% 80%


70% 60%


50% 40%


30% 20%


10% 0% Belgie

Dánsko

Řecko

Slovinsko

Obr. č. 14 Členem Eurozóny není? Pramen: vlastní výpočty

Otázka č. 18: Největší díl z rozpočtu EU putuje do?


•

Strukturního a kohezního fondu

•

Zahraničních a obranných aktivit

•

Zemědělství

•

Administrativy

42 % odpovědělo, že největší díl z rozpočtu EU putuje do strukturního a kohezního

fondu, 26 % zvolilo variantu zahraniční a obranné aktivity a též variantu zemědělství, pouze 6 % z dotázaných se domnívá, že největší díl z rozpočtu EU putuje do administrativy. Modální neboli nejčetnější odpovědí je u této otázky varianta první, a sice, že největší díl z rozpočtu Evropské unie putuje do strukturního a kohezního fondu. Tato odpověď není správná, protože největší podíl z rozpočtu Evropské unie putuje do zemědělství. Procentní úspěšnost této otázky je pouhých 26 %. Koeficient mutability u této otázky dosáhl hodnoty 0,690. Tento výsledek můžeme považovat za hodnotu vysokou a stejně jako u předešlé otázky z něj můžeme usuzovat, že proměnlivost neboli mutabilita četností jednotlivých odpovědí je vysoká a respondenti spíše hádali nežli znali správnou odpověď, o čemž svědčí také nízká procentní úspěšnost.

6

50

VLASTNÍ PRÁCE

Ženy nejčastěji odpovídaly, že největší díl z rozpočtu Evropské unie putuje do struk-

turního a kohezního fondu, stejně tak jako muži. Druhou nejčetnější odpovědí u žen bylo zahraniční a obranné aktivity zatímco u mužů to byla odpověď zemědělství, což je odpověď správná. V pořadí dle četnosti je u žen třetí nejčetnější odpovědí zemědělství, zatímco u mužů je to odpověď zahraniční a obranné aktivity. Nejméně častou odpovědí je u obou pohlaví

administrativa.

Přesné

hodnoty

u

jednotlivých

odpovědí

jsou

patrné

z následujícího grafu.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

muži ženy

administrativy

strukturního a kohezního fondu

zahraničních a obranných aktivit

zemědělství

Obr. č. 16 Největší díl z rozpočtu EU putuje do? Pramen: vlastní výpočty

Překvapivé je, že respondenti, kteří uvedli, že se o otázky spojené s Evropskou unií

velmi zajímají, odpověděli, že největší díl z rozpočtu Evropské unie putuje do strukturního a kohezního fondu, přestože to není správná odpověď. Stejnou odpověď také nejčastěji uvedli ti, kteří se o otázky spojené s EU spíše zajímají a spíše nezajímají. Ti, kteří uvedli, že se o otázky spojené s EU vůbec nezajímají, nejčastěji zvolili variantu zahraniční

a obranné aktivity. Rozdílnost odpovědí z pohledu toho, jak respondenti odpověděli na otázku, jak si

představují svoji budoucnost, je patrná z následujícího grafu. Ti, kteří si svoji budoucnost představují jako podnikatelé ve vlastní firmě, nejčastěji odpovídali, že největší díl z rozpočtu Evropské unie putuje do strukturního a kohezního fondu. Stejně také odpovídali ti, kteří si svoji budoucnost představují jako zaměstnanci v soukromém sektoru v české fir-

6

51

VLASTNÍ PRÁCE

mě, jako zaměstnanci v soukromém sektoru v zahraniční firmě, jako zaměstnanci ve státních či veřejných službách, a ti, kteří odpověď neuvedli.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

bez odpovědi podnikatel ve vlastní firmě zaměstnanec v soukromém sektoru v české firmě zaměstnanec v soukromém sektoru v zahraniční firmě administrativy strukturního a zahraničních a kohezního obranných fondu aktivit

zemědělství


Obr. č. 16 Největší díl z rozpočtu EU putuje do? Pramen: vlastní výpočty

I tato otázka byla zkoumána z pohledu statistické závislosti. Byla dána do vztahu s otázkou, jakého jsou respondenti pohlaví, a na základě výpočtů bylo zjištěno, že mezi těmito otázkami existuje závislost statisticky významná. Příslušná kontingenční tabulka je uvedena v příloze č. 6, tab. č. 8. Mezi touto otázkou a otázkami, jak se respondenti o otáz-

ky spojené s EU zajímají a jak si respondenti představují svoji budoucnost, byla prokázána závislost statisticky nevýznamná. Příslušné kontingenční tabulky neuvádím, neboť jsou podobné jako tabulky již uvedené.

Otázka č. 19: Evropská centrální banka sídlí v?


•

Lucemburku

•

Frankfurtu nad Mohanem

•

Bruselu

•

Štrasburku

6

VLASTNÍ PRÁCE

52

35 % dotázaných odpovědělo, že Evropská centrální banka sídlí v Bruselu, 30 % zvolilo odpověď Frankfurt nad Mohanem, 21 % uvedlo, že sídlo Evropské centrální banky se nachází ve Štrasburku, a pouhých 14 % odpovědělo, že Evropská centrální banka sídlí v Lucemburku. Modální odpovědí je odpověď, že Evropská centrální banka sídlí v Bruselu. Tato odpověď není správná, ale dá se předpokládat, že respondenti, kteří neznali správnou odpověď, zvolili právě tuto díky tomu, že Brusel je obecně považován za administrativní centrum celé Evropské unie, a tudíž je logické domnívat se, že by Evropská centrální banka mohla sídlit právě zde. Správná odpověď je, že sídlo Evropské centrální banky se nachází ve Frankfurtu nad Mohanem. Takto odpovědělo celkem 30 % dotázaných, a procentní úspěšnost této otázky je tedy 30 %. Koeficient mutability má hodnotu 0,724. Tato hodnota je vysoká a velmi se blíží hodnotě maximální možné pro naše šetření. Jak již bylo zmíněno u předešlých otázek, vysoký koeficient mutability poukazuje na to, že proměnlivost jednotlivých četností odpovědí je vysoká, z čehož plyne, že respondenti u zodpovídání této otázky hádali. 37 % mužů odpovědělo, že Evropská centrální banka sídlí ve Frankfurtu nad Moha-

nem, 29 % zvolilo variantu Brusel, 18 % mužů se domnívalo, že sídlo Evropské centrální banky je v Lucemburku, a 16 % uvedlo Štrasburk. Naopak u žen byl nejčastější odpovědí

Brusel (37 %), druhou nejčetnější odpovědí byl Frankfurt nad Mohanem (28 %). 23 % žen uvedlo, že sídlo Evropské centrální banky je ve Štrasburku, a 12 % se domnívalo, že je to v Lucemburku. Respondenti, kteří uvedli, že se o otázky spojené s EU velmi zajímají, nejčastěji odpovídali, že Evropská centrální banka sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem, stejně tak jako respondenti, kteří uvedli, že se o otázky spojené s Evropskou unií vůbec nezajímají. Ti, kteří se spíše zajímají, a také ti, kteří se spíše nezajímají, nejčastěji uvedli, že sídlo Evropské centrální banky se nachází v Bruselu. Mezi touto otázkou a otázkou, jakého jsou respondenti pohlaví, byla na základě výpočtů prokázána závislost statisticky nevýznamná stejně tak jako mezi touto otázkou a otázkami, jak se respondenti zajímají o otázky spojené s EU a jak si představují svoji

budoucnost. Příslušné kontingenční tabulky v příloze neuvádím, protože jsou obdobné jako tabulky již uvedené.

6

53

VLASTNÍ PRÁCE

Rozdílnost odpovědí z pohledu, jak si respondenti představují svoji budoucnost, je patrná z následujícího grafu.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

bez odpovědi podnikatel ve vlastní firmě zaměstnanec v soukromém sektoru v české firmě zaměstnanec v soukromém sektoru v zahraniční firmě

Bruselu

Frankfurtu nad Lucemburku Mohanem

Štrasburku


Obr. č. 17 Evropská centrální banka sídlí v? Pramen: vlastní výpočty

Otázka č. 20: Země s největším a nejmenším relativním HDP v EU jsou? (Průměr EU je 100 %.)


•

Lucembursko, Rumunsko

•

Irsko, Bulharsko

•

Rakousko, Lotyšsko

•

Dánsko, Polsko

64 % odpovědělo, že země s největším a nejmenším relativním HDP v Evropské unii jsou Lucembursko a Rumunsko, 13 % z dotázaných zvolilo shodně variantu Irsko, Bul-

harsko a Rakousko, Lotyšsko. 10 % uvedlo, že země s největším relativním HDP v EU je Dánsko a země s nejmenším relativním HDP v EU je Polsko. Nejčetnější odpovědí, a tedy odpovědí modální, je možnost první, a tedy, že země s největším relativním HDP v EU je Lucembursko a země s nejmenším relativním HDP v EU je Rumunsko. Tuto odpověď můžeme také označit jako odpověď majoritní, neboť na

6

54

VLASTNÍ PRÁCE

ni odpovědělo více než 50 % dotázaných. Vzhledem ke skutečnosti, že tato odpověď je zároveň také odpovědí správnou, je procentní úspěšnost této otázky 64 %. Koeficient mutability u této otázky má hodnotu 0,548. Tato hodnota je podstatně nižší nežli hodnoty koeficientů u předešlých otázek, a proto můžeme říci, že u této otázky většina dotázaných znala správnou odpověď a nehádala, o čemž svědčí také vysoká procentní úspěšnost této otázky. U mužů i u žen bylo nejčastější odpovědí Lucembursko a Rumunsko. Odpovědělo tak 72 % mužů a 62 % žen. 15 % žen odpovědělo, že země s největším a nejmenším relativním HDP v EU jsou Rakousko, Lotyšsko, zatímco u mužů bylo druhou nejčastější odpovědí

Irsko, Bulharsko. Tuto variantu zvolilo 12 % mužů. 13 % žen se domnívá, že správnou odpovědí je Irsko a Bulharsko. U mužů je třetí nejčastější odpovědí Rakousko, Lotyšsko, které zvolilo 9 % mužů. Nejméně častou odpovědí u obou pohlaví je Dánsko, Polsko. Takto odpovědělo 10 % žen a 7 % mužů.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

muži ženy

Dánsko, Polsko

Irsko, Bulharsko


Rakousko, Lotyšsko

Obr. č. 18 Země s největším a nejmenším relativním HDP v EU jsou? Pramen: vlastní výpočty

V souvislosti této otázky s otázkou, jak se respondenti o otázky spojené s Evropskou

unií zajímají, můžeme říci, že respondenti, kteří uvedli, že se o otázky spojené s EU spíše nezajímají, spíše zajímají, velmi zajímají a vůbec nezajímají, nejčastěji odpovídali, že země s největším a nejmenším relativním HDP v EU jsou Lucembursko a Rumunsko. Jak odpovídali respondenti, kteří si svoji budoucnost představují jako podnikatelé ve

vlastní firmě, jako zaměstnanci ve státních či veřejných službách, jako zaměstnanci

6

55

VLASTNÍ PRÁCE

v soukromém sektoru v zahraniční firmě, jako zaměstnanci v soukromém sektoru v české firmě, a ti, kteří neodpověděli, je patrné z následujícího grafu.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

bez odpovědi podnikatel ve vlastní firmě zaměstnanec v soukromém sektoru v české firmě zaměstnanec v soukromém sektoru v zahraniční firmě

Dánsko, Polsko

Irsko, Bulharsko


Rakousko, Lotyšsko


Obr. č. 19 Země s největším a nejmenším relativním HDP v EU jsou? Pramen: vlastní výpočty

I u této otázky byla zkoumána statistická závislost a bylo prokázáno, že mezi touto otázkou a otázkami, jakého jsou respondenti pohlaví, jak se o otázky spojené s EU zajímají a jak si představují svoji budoucnost, existuje závislost statisticky nevýznamná. Příslušné kontingenční tabulky v příloze nejsou uvedeny, protože jsou obdobné jako kontingenční tabulky již uvedené.

7

7

DISKUSE

56

Diskuse

Obsahem této kapitoly je především zhodnocení získaných výsledků, na jejichž základě je navržena případná modifikace otázek znalostního testu z oblasti Instituce, politika a právo

EU a Hospodářství a finance EU. Popřípadě je zde provedeno srovnání s podobnými již realizovanými výzkumy. Na základě analýzy identifikačních údajů respondentů bylo zjištěno, že celek dotázaných tvoří 77 % žen a 23 % mužů. Tento významný rozdíl mezi pohlavími může být způsoben dvěma faktory. Prvním z nich je fakt, že dotazník byl vyplňován vysokoškolskými studenty z oborů finance a řízení a cestovní ruch, u kterých se předpokládá větší počet žen než například u oborů s technickým zaměřením, kde by jistě převládal počet mužů. Druhým faktorem může být skutečnost, že za posledních deset let výrazně vzrůstá počet vysokoškoláků. Tento nárůst je podstatně výraznější u žen nežli u mužů (ženy 46% nárůst, muži 22% nárůst). [14] Na základě identifikační otázky „O veškeré otázky spojené

s EU se?“ bylo zjištěno, že pouze 2 % dotázaných uvedla, že se o otázky spojené s EU velmi zajímají, a naproti tomu neuvěřitelných 52 % uvedlo, že se o otázky spojené s EU spíše nezajímají. Útěchou může být, že 43 % respondentů odpovědělo, že se o otázky spojené s EU spíše zajímají. Poslední identifikační otázkou, která byla vyhodnocována, byla otázka „Svoji budoucnost si představuji jako?“ a bylo zjištěno, že nejvíce dotázaných (28 %) uvedlo, že si svoji budoucnost představují jako zaměstnanci v soukromém sektoru

v zahraniční firmě. Zajímavé je, že variantu, že si budoucnost představují jako zaměstnanci v soukromém sektoru v české firmě, zvolilo pouze 13 % oslovených. Následně byla provedena analýza otázek ze znalostního testu z oblasti Instituce, poli-

tika a právo EU a Hospodářství a finance EU. Otázka s nejvyšší procentní úspěšností byla otázka č. 12, která zní „Politiky EU (nazývané též pilíře EU) se dělí na?“. Hodnota její procentní úspěšnosti je 65 %. Druhou nejvyšší procentní úspěšnost má otázka č. 20 „Země

s největším a nejmenším relativním HDP v EU jsou (průměr EU = 100 %)?“, hodnota její procentní úspěšnosti je 64 %. Nejmenší procentní úspěšnost, pouhých 6 %, má otázka č. 14

„Evropský soudní dvůr sídlí v?“. Kvůli velice nízké procentní úspěšnosti bych doporučovala tuto otázku v dotazníku nahradit otázkou jinou. Mohla by to být například otázka:

7

DISKUSE

57

„Sídlo Evropské komise se nachází v?“ •

Lucemburku

•

Štrasburku

•

Haagu

•

Bruselu

Druhá nejmenší procentní úspěšnost byla zjištěna hned u otázky následující, a to sice u otázky č. 15 „Evropská rada rozhoduje na základě?“. Správnou odpověď znalo 17 % dotázaných, a tudíž její procentní úspěšnost je pouze 17 %. Z toho důvodu bych doporu-

čovala tuto otázku v dotazníku zaměnit například za otázku:

„Návrh rozpočtu EU je schvalován?“ •

Evropskou radou

•

Evropským účetním dvorem

•

Evropskou komisí

•

Evropským parlamentem

Procentní úspěšnost zbývajících otázek znalostního testu z oblastí Instituce, politika

a právo EU a Hospodářství a finance EU se pohybuje v rozmezí od 20 do 45 %. Koeficient mutability, který nám říká, jaká je proměnlivost četností jednotlivých odpovědí, a dá se z něj usuzovat, zda respondenti při zodpovídání otázky hádali, či znali správnou odpověď, byl nejvyšší u otázky č. 15 „Evropská rada rozhoduje na základě?“. Koeficient mutability u této otázky dosáhl hodnoty 0,741. Tuto hodnotu můžeme označit za velice vysokou a blížící se maximální možné hodnotě tohoto koeficientu v případě našeho šetření (0,752). Vzhledem k těmto skutečnostem můžeme říci, že správnou odpověď na tuto otázku většina respondentů neznala a při jejím zodpovídání hádala. Otázkou s druhým nejvyšším koeficientem mutability je otázka č. 16 „Společná měna euro vstoupi-

la jako platidlo do oběhu v roce?“. Jeho hodnota je 0,733. Tato hodnota je rovněž vysoká a blíží se maximální možné hodnotě, a proto můžeme stejně jako u předešlé otázky říci, že většina dotázaných správnou odpověď na tuto otázku neznala a také hádala. Naopak otázka s nejmenším koeficientem mutability je otázka č. 12 „Politiky EU (nazývané též pilíře EU)

se dělí na?“. U této otázky má koeficient mutability hodnotu 0,532. Tuto hodnotu můžeme

7

DISKUSE

58

v porovnání s hodnotami předešlými označit za nízkou a můžeme z ní usuzovat, že respondenti u této otázky většinou správnou odpověď znali. Druhou nejmenší hodnotu mutability má otázka č. 20 „Země s největším a nejmenším relativním HDP v EU jsou (průměr EU =

100 %)?“. Zmíněná hodnota je 0,548, což je stejně jako v předešlém případě hodnota poměrně nízká, a proto se můžeme domnívat, že dotázaní většinou správnou odpověď znali a nehádali. Koeficient mutability u ostatních otázek znalostního testu z oblasti Instituce,

politika a právo EU a Hospodářství a finance EU se pohyboval v rozmezí 0,634–0,724. Jednotlivé otázky byly také analyzovány z pohledu rozdílnosti odpovědí žen a mužů. Z výsledků této analýzy můžeme říci, že průměrná procentní úspěšnost mužů je 34 %, zatímco průměrná procentní úspěšnost žen je 32 %, z čehož vyplývá, že muži častěji odpovídali správně. Jednotlivé otázky byly také analyzovány z pohledu toho, jak respondenti odpověděli na otázky, jak se zajímají o otázky spojené s EU a jak si představují svoji

budoucnost, avšak nebyla zde zjištěna žádná významná souvislost. Je velice zajímavé, že u otázek č. 13, 14, 16, 17 a 18 respondenti, kteří uvedli, že se o veškeré otázky spojené s Evropskou unií velmi zajímají, volili nejčastěji odpověď, která nebyla správná. Je to překvapivé hlavně kvůli tomu, že lidé, kteří se o otázky spojené s EU velmi zajímají, by správné odpovědi na tyto základní otázky měli znát. Každá otázka znalostního testu z oblasti Instituce, politika a právo EU a Hospodářství

a finance EU byla také podrobena statistické analýze z pohledu statistické závislosti. Každá otázka byla dána postupně do vztahu s otázkami, jakého je respondent pohlaví, jak se

o otázky spojené s EU zajímá a jak si představuje svoji budoucnost. Pro každou dvojici otázek byla vytvořena příslušná kontingenční tabulka, z ní spočítán příslušný chí kvadrát neboli čtvercová kontingence a následně bylo provedeno ověření jeho významnosti prostřednictvím testu o nezávislost v kontingenční tabulce. Pouze mezi dvojicemi otázek „Ev-

ropská rada rozhoduje na základě?“ – „Jakého jsou respondenti pohlaví“ a „Největší díl z rozpočtu EU putuje do?“ – „Jakého jsou respondenti pohlaví?“ byla prokázána závislost statisticky významná. Mezi zbývajícími dvojicemi otázek byla prokázána existence závislosti statisticky nevýznamné. V poslední řadě bylo zjišťováno, zdali již podobný výzkum v některém z členských států Evropské unie proběhl. Žádné dostupné údaje však nebyly o podobných již realizovaných výzkumech zjištěny, a proto nemohlo být provedeno eventuální srovnání s těmito šetřeními.

8

8

ZÁVĚR

59

Závěr

V této práci byla analyzována data získaná od vysokoškolských studentů vyplněním dotazníku nazvaného Znalosti a názory studentů VŠ na problematiku EU. Dotazník byl vyplňován v době výuky elektronickou formou v systému RELA (http://rela.mendelu.cz). Díky této skutečnosti ke zpracování postoupilo všech 358 dotazníků. Samotný dotazník je členěn na Znalostní test a Názorovou část. Každá z těchto dvou hlavních částí je dále dělena na jednotlivé sekce, které obsahují jednotlivé otázky týkající se vždy oblasti té dané sekce. Na samotném konci dotazníku je také uvedeno několik identifikačních otázek. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat data z oblastí Instituce, politika a právo Evropské unie a Hospodářství a finance EU, dále byly také vyhodnocovány identifikační otázky, jakého

je respondent pohlaví, jak se o otázky spojené s EU zajímá a jak si představuje svoji budoucnost. U každé z otázek ze znalostního testu z oblastí Instituce, politika a právo Evropské

Unie a Hospodářství a finance EU byly vypočteny absolutní a relativní četnosti, ze kterých byl následně pro každou otázku spočten koeficient mutability a také procentní úspěšnost. Na základě zjištěné procentní úspěšnosti u jednotlivých otázek byla navržena případná modifikace stávajícího dotazníku v podobě změny otázek, jejichž procentní úspěšnost byla nižší než 20 %. Dále byla u jednotlivých otázek zkoumána rozdílnost mezi odpověďmi mužů a žen, výsledky byly dány do skupinového sloupcového grafu, který přehledně porovnává hodnoty pro různé kategorie. Analýze byla také podrobena rozdílnost odpovědí mezi respondenty, kteří uvedli, že se o veškeré otázky spojené s EU velmi zajímají, spíše

zajímají, spíše nezajímají a vůbec nezajímají. Výsledky byly opět zaneseny do skupinového sloupcového grafu. Dále byla zkoumána rozdílnost odpovědí mezi respondenty, kteří na otázku, jak si představují svoji budoucnost, odpověděli, že si svoji budoucnost představují jako podnikatelé ve vlastní firmě, jako zaměstnanci ve státních či veřejných službách, jako

zaměstnanci v soukromém sektoru v české firmě, jako zaměstnanci v soukromém sektoru v zahraniční firmě, a těmi, kteří na tuto otázku neodpověděli. I tyto zjištěné údaje byly následně dány do skupinového sloupcového grafu. Každá z otázek znalostního testu ze zmíněných dvou oblastí byla také zkoumána z pohledu statistické závislosti. Byly vytvořeny příslušné kontingenční tabulky a z nich následně spočítána čtvercová kontingence neboli chí kvadrát, který je statistickou charakteristikou popisující intenzitu závislosti

8

ZÁVĚR

60

v kontingenční tabulce. Následně bylo provedeno ověření jeho významnosti prostřednictvím testu o nezávislosti v kontingenční tabulce. U otázek identifikačních byly také vypočteny absolutní a relativní četnosti a na jejich základě bylo určeno, jaké procento v celku dotázaných tvoří ženy a jaké muži. Zjištěné údaje byly zaneseny do rozloženého výsečového grafu s prostorovým efektem. Dále bylo zjišťováno, jaké procento respondentů uvedlo, že se o veškeré otázky spojené s EU velmi

zajímá, spíše zajímá, spíše nezajímá a vůbec nezajímá. I v tomto případě byly zjištěné hodnoty zaneseny do rozloženého výsečového grafu s prostorovým efektem. V poslední řadě bylo vyhodnoceno, jaké procento oslovených u otázky, jak si respondenti představují svoji

budoucnost, uvedlo, že si budoucnost představují jako podnikatelé ve vlastní firmě, jako zaměstnanci ve státních či veřejných službách, jako zaměstnanci v soukromém sektoru v české firmě, jako zaměstnanci v soukromém sektoru v zahraniční firmě, a jaké procento dotázaných u této otázky odpověď neuvedlo. Následně byla zjišťována rozdílnost odpovědí mužů a žen u otázky, jak se respondenti o veškeré otázky spojené s EU zajímají, a u otázky, jak si respondenti představují svoji budoucnost. Tyto údaje byly pro lepší přehlednost vyneseny do skupinového sloupcového grafu. Z konkrétních výsledků vyplývá, že celek respondentů tvoří 77 % žen a 23 % mužů. Další zjištění je alarmující, neboť celých 52 % dotázaných uvedlo, že se o otázky spojené s EU spíše nezajímají, a pouze 2 % uvedla, že se o otázky spojené s EU velmi zajímají. Muži nejčastěji uváděli, že se o veškeré otázky spojené s EU spíše zajímají, zatímco ženy nejčastěji odpověděly, že se o otázky spojené s EU spíše nezajímají. Na otázku, jak si re-

spondenti představují svoji budoucnost, 28 % uvedlo, že jako zaměstnanci v soukromém sektoru v zahraniční firmě, a pouze 13 % odpovědělo, že jako zaměstnanci v soukromém sektoru v české firmě. Nejčastější odpovědí u mužů bylo, že si svoji budoucnost představují jako podnikatelé ve vlastní firmě, a u žen bylo nejčastější odpovědí, že si budoucnost představují jako zaměstnankyně v soukromém sektoru v zahraniční firmě. Ve znalostním testu z oblastí Instituce, politika a právo EU a Hospodářství a finance

EU byla otázka s nejnižší procentní úspěšností otázka č. 14, která zní: „Evropský soudní dvůr sídlí v?“ Správnou odpověď na tuto otázku znalo pouhých 6 % dotázaných. Z tohoto důvodu bych navrhovala tuto otázku z dotazníku vyřadit a na její místo zařadit například otázku „Sídlo Evropské komise se nachází v?“. Druhou nejmenší procentní úspěšnost měla otázka č. 15 „Evropská rada rozhoduje na základě?“. Na tuto otázku správně odpovědělo

8

ZÁVĚR

61

pouze 17 % respondentů, a proto bych i tuto otázku doporučovala z dotazníku vyřadit a na její místo dát například otázku „Návrh rozpočtu je schvalován?“. Naopak otázka s nejvyšší procentní úspěšností je otázka č. 12 „Politiky EU (nazvané též jako pilíře EU) se

dělí na?“, na tuto otázku odpovědělo správně 65 % oslovených. Otázka s druhou nejvyšší procentní úspěšností je otázka č. 20 „Země s největším a nejmenším relativním HDP v EU

jsou?“, hodnota procentní úspěšnosti u této otázky je 64 %. I přesto, že jsou tyto hodnoty ze všech spočtených procentních úspěšností nejvyšší, nedomnívám se, že jsou natolik vysoké, aby bylo nutné tyto otázky modifikovat či je z dotazníku vyřadit a nahradit jinými. Procentní úspěšnosti u ostatních otázek se pohybovaly v rozmezí 20–45 %. Koeficient mutability se u všech otázek, kromě otázek č. 12 a 20, pohyboval mezi hodnotami 0,634 a 0,724. Tyto hodnoty můžeme označit jako vysoké, neboť maximální možná hodnota, kterou tento koeficient v případě našeho šetření může dosáhnout, je 0,752. Vzhledem k této skutečnosti můžeme říci, že většinou respondenti správnou odpověď neznali a hádali, o čemž svědčí také relativně nízké hodnoty procentních úspěšností u jednotlivých otázek. Z pohledu rozdílnosti odpovědí mezi pohlavími bylo zjištěno, že muži častěji odpovídali správně, zatímco ženy vícekrát zvolily odpověď špatnou. Dokazuje to fakt, že průměrná procentní úspěšnost mužů je 34 % a průměrná procentní úspěšnost žen je 32 %. Byla také zkoumána rozdílnost odpovědí na základě toho, zda se respondenti o veškeré otázky spojené s Evropskou unií velmi zajímají, spíše zajímají, spíše nezajímají nebo

vůbec nezajímají. Na základě provedených výpočtů byl zjištěn zajímavý fakt. U otázek

č. 13, 14, 16, 17 a 18 respondenti, kteří uvedli, že se o veškeré otázky spojené s EU velmi zajímají, nejčastěji zvolili špatnou variantu odpovědi. Tento jev je zajímavý především z toho důvodu, že lidé, kteří uvádí, že se o otázky spojené s EU velmi zajímají, by měli být schopni na tyto základní otázky odpovědět správně. Veškeré otázky znalostního testu z oblastí Instituce, politika a právo EU a Hospodář-

ství a finance EU byly podrobeny analýze statistické závislosti. Každá znalostní otázka byla postupně dána do vztahu s otázkou, jakého jsou respondenti pohlaví, jak se zajímají

o veškeré otázky spojené s EU a jak si představují svoji budoucnost. Na základě výpočtů

čtvercové kontingence a ověření její významnosti bylo zjištěno, že závislost statisticky významná existuje pouze mezi otázkou „Evropská rada rozhoduje na základě?“ a otázkou, jakého jsou respondenti pohlaví, a také mezi otázkami „Největší díl z rozpočtu EU

8

ZÁVĚR

62

putuje do?“ a „Jakého jsou respondenti pohlaví“. Mezi ostatními dvojicemi otázek byla prokázána existence závislosti statisticky nevýznamné. Naše republika je členem Evropské unie již čtyři roky, a přesto z výše uvedených poznatků vyplývá, že studenti vysokých škol sice o Evropské unii mají určité znalosti, avšak tyto znalosti rozhodně nemůžeme považovat za dostačující. Procentní úspěšnosti znalostních otázek z oblastí Institucí, politiky a práva EU a Hospodářství a finance EU jsou dle mého názoru poměrně nízké a signalizují, že znalosti studentů o Evropské unii nejsou na příliš vysoké úrovni. Tento fakt je velmi alarmující, neboť se domnívám, že lidé vysokoškolsky vzdělaní by rozhodně měli mít všeobecný přehled a mezi něj bezpochyby znalosti o společenství, jehož součástí je i náš stát, patří.

9

9

SEZNAM LITERATURY

63

Seznam literatury

[1] Oficiální server o členství ČR v EU: [cit. 20. února 2008] [2] LACINA, L., PŘENOSIL, J., KÖNIG, P.: Učebnice Evropské unie. Nakladatelství Barrister & Principál, 2006. 414 s. ISBN 80-7364-022-8. [3] Evropská unie: <www.europa.eu> [cit. 20. února 2008] [4] KÖNIG, P., LACINA, L.: Rozpočet a politiky Evropské unie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 374 s. ISBN 80-7179-846-0. [5] FORET, M.: Marketingová komunikace. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2006. 443 s., ISBN 8O-251-1041-9 [6] FORET, M., STÁVKOVÁ, J.: Marketingový výzkum – Jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2003. 159 s., ISBN 80-247-0385-8. [7] KOZEL, R.: Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. Praha: Grada Publishing, 2006. 277 s. ISBN 80-247-0966-X. [8] MINAŘÍK, B.: Statistika I. Popisná statistika 1. část 2. vyd. Brno: MZLU, 2006. 98 s. ISBN 80–7157-928-9. [9] HINDLS, R.: Statistika pro ekonomy. 7. vyd. Praha: Professional publishing, 2006. 415 s. ISBN 80-86946-16-9. [10] ŘEZANKOVÁ, H.: Analýza dat z dotazníkových šetření 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 212 s. ISBN 978-80-86946-49-8. [11] MINAŘÍK, B.: Statistika I. Popisná statistika 2. část 2.vyd. Brno: MZLU, 2006. 107 s. ISBN 978-80-7157-929-8. [12] PECÁKOVÁ, I.: Statistické aspekty terénních průzkumů I. 1.vyd. Praha: VŠE, 1995. 132 s. ISBN 80-7079-737-1 [13] MINAŘÍK, B.: Statistika II. 1.vyd. Brno: MZLU, 2007. 136 s. ISBN 978-80-7375033-6 [14] Český statistický úřad: [cit. 5. května 2008]

10

PŘÍLOHY

10 Přílohy Příloha č. 1: Pilířová struktura EU Příloha č. 2: Přehled typů otázek v dotazníku Příloha č. 3: Typy statistických řad Příloha č. 4: Tabulka rozdělení četností Příloha č. 5: Tabulky rozdělení četností u jednotlivých otázek Příloha č. 6: Kontingenční tabulky Příloha č. 7: Dotazník

64

10

65

PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Pilířová struktura EU

EVROPSKÁ UNIE 1. PILÍŘ

2. PILÍŘ

3. PILÍŘ

Evropská společenství

Společná zahraniční

Policejní a soudní spo-

a bezpečnostní politika

lupráce ve věcech trestních

Příloha č. 2: Přehled typů otázek v dotazníku

ZÁKLADNÍ TYPY OTÁZEK A JEJICH PODTYPY Otázky nástrojové

Výsledkové otázky

Pomůcky

Kontaktní otázky

Nominální otázky

Názorné karty

Filtrační otázky

Měřitelné otázky

Prospekty, vzorky…

Otázky analytické

Dokreslující otázky

Kontrolní otázky Obr. č. 1 Základní typy a podtypy otázek v dotazníku

10

66

PŘÍLOHY

KLASIFIKACE OTÁZEK PODLE VARIANT ODPOVĚDÍ Otevřené otázky

Uzavřené otázky

Polozavřené otázky

Alternativní otázky Selektivní otázky Obr. č. 2 Klasifikace otázek podle variant odpovědí

KLASIFIKACE OTÁZEK Z HLEDISKA JEJICH VZTAHU K OBSAHU Přímé otázky

Nepřímé otázky

Otázky prosté

Otázky s použitím asociativní techniky

Testy

Otázky s použitím konstruktivní techniky

Otázky psychotaktické

Otázky s použitím výběrové a řadící techniky Otázky s použitím expresivní techniky Otázky s použitím dokončovací techniky

Obr. č. 3 Klasifikace otázek z hlediska jejich vztahu k obsahu

ZÁKLADNÍ KLASIFIKACE ŠKÁL

Verbální hodnotící škála Škála pořadí Grafická hodnotící škála Škála oceňování Sémantický diferenciál Obr. č. 4 Základní klasifikace škál

Příloha č. 3: Typy statistických řad

10

67

PŘÍLOHY

TYPY STATISTICKÝCH ŘAD Neuspořádané

Řady podle uspořádanosti

Uspořádané

Seřazené Tříděné

Slovní

Věcné řady

Číselné (variační) Časové řady

Prostorové řady Obr. č. 5 Klasifikace statistických řad Pramen: skripta Minařík, B.: Statistika I. Popisná statistika 1. část, OBR. 4.1, str. 35

Příloha č. 4: Tabulka rozdělení četností

Znak X

Četnosti Absolutní

Relativní

x1

n1

p1

…

…

…

xi

ni

pi

…

…

…

xk

nk

pk

Celkem

n

1

Obr. č. 6 Tabulka rozdělení četností Pramen: Řezanková, H.: Analýza dat z dotazníkových šetření, Schéma 3.1, str. 31

Příloha č. 5: Rozdělení četností

10

68

PŘÍLOHY

Obr. č. 1: Která instituce se skládá z ministrů vlád jednotlivých států, kteří se scházejí podle potřeby?

odpověď Rada Evropské unie Evropská komise Evropská rada Rada Evropy Celkem

absolutní četnost 81,00 55,00 154,00 68,00 358,00

relativní četnost v % 22,63 15,36 43,02 18,99 100,00

Obr. č. 2: Politiky EU (nazývané též pilíře EU) se dělí?

odpověď 3 oblasti 5 oblastí 7 oblastí Politiky EU se na žádné oblasti nedělí Celkem

absolutní četnost 233,00 50,00 20,00

relativní četnost v % 65,08 13,97 5,59

55,00 358,00

15,36 100,00

Obr. č. 3: Smlouva o Evropské unii byla podepsána v roce?

odpověď 1991 v Bruselu 1992 v Maastrichtu 1993 ve Štrasburku 1994 v Nice Celkem



Obr. č. 4: Evropský soudní dvůr sídlí v?

odpověď Haagu Bruselu Štrasburku Lucemburku Celkem


Obr. č. 5: Evropská rada rozhoduje na základě?


10

69

PŘÍLOHY

odpověď Jednomyslnosti Kvalifikovanou většinou Prostou většinou Nerozhoduje, je pouze poradním orgánem Celkem



87,00 358,00

24,30 100,00

Obr. č. 6: Společná měna euro vstoupila jako platidlo do oběhu v roce?

odpověď 1999 2000 2001 2002 Celkem



Obr. č. 7: Členem Eurozóny není?

odpověď Belgie Slovinsko Dánsko Řecko Celkem



Obr. č. 8: Největší díl z rozpočtu EU putuje do?

odpověď Strukturního a kohezního fondu Zahraničních a obranných aktivit Zemědělství Administrativy Celkem

Obr. č. 9: Evropská centrální banka sídlí v?



10

70

PŘÍLOHY

odpověď Lucemburku Frankfurtu nad Mohanem Bruselu Štrasburku Celkem



Obr. č. 10: Země s největším a nejmenším relativním HDP v EU jsou?

odpověď Lucembursko, Rumunsko Irsko, Bulharsko Rakousko, Lotyšsko Dánsko, Polsko Celkem





Obr. č. 11: Jsem?

odpověď Muž Žena Celkem

Obr. č. 12: Svoji budoucnost si představuji jako?

odpověď Podnikatel ve vlastní firmě Zaměstnanec ve státních či veřejných službách Zaměstnanec v soukromém sektoru v české firmě Zaměstnanec v soukromém sektoru v zahraniční firmě Bez odpovědi Celkem

Obr. č. 13: O veškeré otázky spojené s EU se?

absolutní četnost 90,00 85,00 48,00 98,00 37,00 358,00

relativní četnost v % 25,14 23,74 13,41 27,37 10,34 100,00

10

71

PŘÍLOHY

odpověď Velmi zajímám Spíše zajímám Spíše nezajímám Vůbec nezajímám Celkem



Příloha č. 6: Kontingenční tabulky

Obr. č. 1: Která instituce EU se skládá z ministrů vlád jednotlivých států, kteří se scházejí podle potřeby? – Jakého jsou respondenti pohlaví?

Evropská

Evropská

Rada Evrop-

Rada Evropy

Celkový sou-

komise

rada

ské unie

Muž

9,00

43,00

16,00

14,00

82,00

Žena

46,00

111,00

65,00

54,00

276,00

Celkový součet

55,00

154,00

81,00

68,00

358,00

čet

χ 2 = 4,19 < χ 02,95 = 7,81

Obr. č. 2: Která instituce EU se skládá z ministrů vlád jednotlivých států, kteří se scházejí podle potřeby? – Jak se respondenti zajímají o otázky spojené s EU?

Evropská

Evropská

Rada Evrop-

Rada Evro-

Celkem

komise

rada

ské unie

py

Spíše nezajímám

26,00

83,00

39,00

38,00

186,00

Spíše zajímám

25,00

63,00

38,00

28,00

154,00

Velmi zajímám

2,00

3,00

0,00

1,00

6,00

Vůbec nezají-

2,00

5,00

4,00

1,00

12,00

55,00

154,00

81,00

68,00

358,00

mám Celkem

χ 2 = 5,39 < χ 02,95 = 16,92

10

72

PŘÍLOHY

Obr. č. 3: Která instituce EU se skládá z ministrů vlád jednotlivých států, kteří se scházejí podle potřeby? – Jak si respondenti představují svoji budoucnost?

Evropská

Evropská

Rada Evropské

Rada Evro-

Celkem

komise

rada

unie

py

Bez odpovědi

6,00

16,00

9,00

6,00

37,00

Podnikatel ve VF

10,00

43,00

22,00

15,00

90,00

Zaměstnanec v SS v ČF

7,00

19,00

12,00

10,00

48,00

Zaměstnanec v SS v ZF

14,00

43,00

21,00

20,00

98,00

Zaměstnanec ve SS

18,00

33,00

17,00

17,00

85,00

55,00

154,00

81,00

68,00

358,00

a VS Celkem

χ 2 = 5,27 < χ 02,95 = 21,03

Obr. č. 4: Politiky EU (nazývané též pilíře EU) se dělí na? – Jak se respondenti o otázky spojené s EU zajímají?

3 oblasti

5 oblastí

7 oblastí

Nedělí se

Celkem

121,00

25,00

11,00

29,00

186,00

98,00

23,00

8,00

25,00

154,00

5,00

0,00

1,00

0,00

6,00

jímám

9,00

2,00

0,00

1,00

12,00

Celkem

233,00

50,00

20,00

55,00

358,00

Spíše nezajímám Spíše zajímám Velmi zajímám Vůbec neza-

χ 2 = 5,04 < χ 02,95 = 16,92

Obr. č. 5: Smlouva o Evropské unii byla podepsána v roce? – Jakého jsou respondenti pohlaví?

10

73

PŘÍLOHY

1991 v Bruselu 1992 v Maastrichtu 1993 ve Štrasburku 1994 v Nice

Celkem

Muž

31,00

31,00

15,00

5,00

82,00

Žena

98,00

106,00

48,00

24,00

276,00

Celkem

129,00

137,00

63,00

29,00

358,00

χ 2 = 0,65 < χ 02,95 = 7,81 Obr. č. 6: Smlouva o Evropské unii byla podepsána v roce? – Jak se respondenti o otázky spojené s EU zajímají?

1991 v Bruselu 1992 v Maastrichtu 1993 ve Štrasburku 1994 v Nice Celkem Spíše nezajímám

76,00

63,00

31,00

16,00

186,00

Spíše zajímám

49,00

68,00

25,00

12,00

154,00

Velmi zajímám

1,00

2,00

3,00

0,00

6,00

Vůbec nezajímám

3,00

4,00

4,00

1,00

12,00

Celkem

129,00

137,00

63,00

29,00

358,00

χ 2 = 11,41 < χ 02,95 = 16,92 Obr. č. 7: Evropská rada rozhoduje na základě? – Jakého jsou respondenti pohlaví?

Kvalifikovanou

Nerozhoduje, je pouze

Jednomyslnosti

většinou

poradním orgánem Prostou většinou Celkem

Muž

20,00

25,00

23,00

14,00

82,00

Žena

40,00

81,00

64,00

91,00

276,00

Celkem

60,00

106,00

87,00

105,00

358,00

χ 2 = 9,78 > χ 02,95 = 7,81

Obr. č. 8: Největší díl z rozpočtu EU putuje do? – Jakého jsou respondenti pohlaví?

10

74

PŘÍLOHY

Administrati-

Strukturního a ko-

Zahraničních

vy

hezního fondu

a obranných aktivit

Zemědělství

Celkem

Muž

4,00

39,00

5,00

34,00

82,00

Žena

19,00

110,00

88,00

59,00

276,00

Celkem

23,00

149,00

93,00

93,00

358,00

χ 2 = 27,30 > χ 02,95 = 7,81

Příloha č. 7: Dotazník

ZNALOSTI STUDENTŮ VŠ O PROBLEMATICE EU A NÁZORY NA NI

VĚNUJTE PROSÍM POZORNOST ÚVODNÍMU TEXTU. Vážení studenti, dovolujeme si Vás požádat o vyplnění dotazníku, který se snaží zjistit jednak úroveň znalostí a jednak názory studentů VŠ na problematiku EU. Šetření je anonymní, adresu konkrétního respondenta nelze dohledat. V této chvíli jde o tzv. pilotní výzkum, jehož hlavním cílem je finalizovat dotazník. Dotazník je dosti obsáhlý a jeho vyplnění zabere určitý čas, a co je důležité – je třeba ho vyplnit v rámci jedné seance (vyplňování nelze přerušit). Prosíme, abyste tedy k vypracování dotazníku přistoupili za situace, kdy si budete jisti, že máte dostatek času (orientačně cca ½ hodiny).

Znalostní test – Instituce, politika a právo EU

1. Která instituce EU se skládá z ministrů vlád jednotlivých států, kteří se scházejí podle potřeby: U této otázky respondent vybírá jednu z níže uvedených možností.

•

Rada Evropské unie

•

Evropská rada

•

Evropská komise

•

Rada Evropy

2. Politiky EU (nazývané též pilíře EU) se dělí na: U této otázky respondent vybírá jednu z níže uvedených možností.

10

PŘÍLOHY

•

3 oblasti

•

5 oblastí

•

7 oblastí

•

Politiky EU se na žádné oblasti nedělí

3. Smlouva o Evropské unii byla podepsána v roce: U této otázky respondent vybírá jednu z níže uvedených možností.

•

1991 v Bruselu

•

1992 v Maastrichtu

•

1993 ve Štrasburku

•

1994 v Nice

4. Evropský soudní dvůr sídlí v: U této otázky respondent vybírá jednu z níže uvedených možností.

•

Haagu

•

Bruselu

•

Štrasburku

•

Lucemburku

5. Evropská rada rozhoduje na základě: U této otázky respondent vybírá jednu z níže uvedených možností.

•

Jednomyslnosti

•

Kvalifikovanou většinou

•

Prostou většinou

•

Nerozhoduje, je pouze poradním orgánem

Znalostní test – Hospodářství a finance EU

75

10

PŘÍLOHY

6. Společná měna euro vstoupila jako platidlo do oběhu v roce: U této otázky respondent vybírá jednu z níže uvedených možností.

•

1999

•

2000

•

2001

•

2002

7. Členem Eurozóny není: U této otázky respondent vybírá jednu z níže uvedených možností.

•

Belgie

•

Slovinsko

•

Dánsko

•

Řecko

8. Největší díl z rozpočtu EU putuje do: U této otázky respondent vybírá jednu z níže uvedených možností.

•

Strukturního a kohezního fondu

•

Zahraničních a obranných aktivit

•

Zemědělství

•

Administrativy

9. Evropská centrální banka sídlí v: U této otázky respondent vybírá jednu z níže uvedených možností.

•

Lucemburku

•

Frankfurtu nad Mohanem

•

Bruselu

•

Štrasburku

10. Země s největším a nejmenším relativním HDP v EU jsou (průměr EU = 100 %): U této otázky respondent vybírá jednu z níže uvedených možností.

76

10

PŘÍLOHY

•


•

Irsko, Bulharsko

•

Rakousko, Lotyšsko

•

Dánsko, Polsko

77

Znalostní test dále obsahuje okruhy otázek z těchto oblastí: Geografie EU; Historie EU;

Kultura, vzdělání a sport v EU; ČR v EU; Odvrácená tvář EU a Nej v EU. Následuje část názorová, která obsahuje okruhy otázek z těchto oblastí: Současnost EU; Budoucnost EU;

ČR a EU; Sociální rozměr EU a Já a EU. Na samotném konci dotazníku jsou uvedeny identifikační otázky.

Identifikační otázky

11. Jsem:

•

Muž

•

Žena

12. Jsem obyvatelem:

•

Velkého města – např. okresního (a blízkého okolí)

•

Malého města

•

Vesnice

13. Moje sympatie v politice patří spíše:

•

Pravici

•

Středu

•

Levici

•

Necítím se v tomto směru vyhraněným

14. Domácnost mých rodičů lze (podle nejvýznamnějšího zdroje příjmů) charakterizovat jako domácnost:

•

Zaměstnaneckou

10

PŘÍLOHY

•

Podnikatelskou

•

Rolnickou

•

Důchodců

•

Jinou

15. Svoji budoucnost si představuji jako: Variantu bez odpovědi volte jen v nejkrajnějším případě.

•

Podnikatel ve vlastní firmě

•

Zaměstnanec ve státních či veřejných službách

•

Zaměstnanec v soukromém sektoru v české firmě

•

Zaměstnanec v soukromém sektoru v zahraniční firmě

•

Bez odpovědi

16. Svoji jazykovou vybavenost hodnotím jako:

•

Velmi dobrou

•

Dobrou

•

Spíše špatnou

•

Velmi špatnou

17. O veškeré otázky spojené s EU se:

•

Velmi zajímám

•

Spíše zajímám

•

Spíše nezajímám

•

Vůbec nezajímám

Děkujeme za Váš čas, který jste věnovali vyplnění tohoto dotazníku.

78

ZNALOSTI STUDENTŮ VŠ Z OBLASTI INSTITUCÍ, POLITIKY A PRÁVA, HOSPODÁŘSTVÍ A FINANCÍ EU

Recommend Documents