Změny zákona o integrované prevenci a prováděcích právních předpisů 2013 Ing. Jan Maršák, Ph.D. Seminář, Hradec Králové, 21.5.2013
Právní rámec IPPC
Právní rámec integrované prevence Evropská unie Směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění. Zrušena. Směrnice 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (kodifikované znění - nahradila směrnici 96/61/ES). Bude zrušena k 7.1.2014 (čl. 81 odst. 1 směrnice 2010/75/EU).
Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).
Transpozice směrnice o průmyslových emisích v České republice Směrnice o průmyslových emisích
IPPC
LCP, VOC, WID
TiO2
Zákon o integrované prevenci a prováděcí právní předpisy
Zákon o ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb.) a prováděcí právní předpisy (tzv. emisní vyhláška – č. 415/2012 Sb.).
Zákon o odpadech (projednávaná novela)
Právní rámec integrované prevence Česká republika Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Účinnost od 1.1.2003. Novelizován zákonem č. 521/2002 Sb. – 1. ledna 2003, č. 437/2004 Sb. – 26. července 2004, č. 695/2004 Sb. – 31. prosince 2004, č. 444/2005 Sb. – 1. ledna 2006, č. 222/2006 Sb. – 1. června 2006, č. 25/2008 Sb. – 12. února 2008, č. 227/2009 Sb. – 1. července 2010, č. 281/2009 Sb. - 1. ledna 2011, č. 85/2012 – 19. dubna 2012 č. 69/2013 – 19. března 2013.
Právní rámec integrované prevence Česká republika Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení. Novelizována vyhláškou č. 363/2010 Sb. – účinnost od 1.1.2011. Bude v roce 2013 zrušena a nahrazena novou vyhláškou – viz zvláštní prezentace. Nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. Zákonem č. 69/2013 Sb. – zrušeno – viz zvláštní prezentace.
Průběh projednávání novely zákona o integrované prevenci Vláda 15. srpna 2012 – návrh novely schválila vláda (usnesení č. 590/2012).
Poslanecká sněmovna (sněmovní tisk 780) 1. čtení - 26.10.2012 na 47. schůzi PSP. 2. čtení – 4./12.12.2012 na 49. schůzi PSP. 3. čtení – 18.12.2012 na 49. schůzi PSP (schválen).
Senát (senátní tisk 20) Senát – 31.1.2013 na 4. schůzi Senátu – pozměňovací návrh (zpět do PSP). Poslanecká sněmovna Zákon vrácený Senátem - 19. 2. 2013 na 51. schůzi (schválen). Prezident Prezident zákon podepsal 28.2.2013. Sbírka 19.3.2013 – zákon č. 69/2013.
Předmět zákona
Účel a předmět zákona (§ 1) Účelem je dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku uplatněním integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k zákonu. Zákon: Stanovuje povinnosti provozovatelů.
Zákon upravuje postup při vydávání integrovaného povolení a další řízení a postupy týkající se integrovaného povolení. Stanoví působnost orgánů veřejné správy. Zákon upravuje náležitosti systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách, zřízení a činnost technických pracovních skupin a zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách. Stanovuje sankce za porušení povinností. Zákon upravuje vedení informačního systému integrované prevence a stanoví jeho obsah.
Zákon se nevztahuje – vypouštění radioaktivních látek, nakládání s GMO.
Základní pojmy
Základní pojmy (§ 2) Zařízení – stacionární jednotka, spojené činnosti, místo, výzkum a vývoj (novelou pouze drobná formulační úprava vztahující se k činnostem mimo přílohu č. 1 k zákonu). Znečištění – přímé nebo nepřímé vniknutí - látky, vibrace, hluk, teplo, neionizující záření. Emise – přímé nebo nepřímé vypouštění látek, šíření vibrací, vyzařování hluku, tepla, neionizujícího záření ze zařízení do životního prostředí. Emisní limit – nejvyšší přípustná emise vyjádřená specifickou veličinou, která nesmí být během stanoveného časového období překročena. Nejlepší dostupné techniky – techniky (technologie, způsob provozu, údržba, vyřazování z provozu), dostupnost(ekonomicky a technicky přijatelné podmínky s ohledem na náklady a přínosy), nejlepší (nejúčinnější z hlediska ochrany ŽP) – novelou upraveno znění definice BAT s ohledem na směrnici o průmyslových emisích.
Základní pojmy (§ 2) Standard kvality životního prostředí – souhrn požadavků stanovených podle zvláštních právních předpisů, které musí životní prostředí splňovat v daném čase a místě. Integrované povolení – povolení, kterým se stanoví podmínky provozu zařízení – vydává se namísto rozhodnutí (stanovisek…) podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí (zdraví…), pokud to tyto předpisy umožňují (nahrazované správní akty). Provozovatel zařízení – fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo bude provozovat zařízení; není-li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele zařízení vlastník zařízení (novelou doplněn vlastník zařízení do definice provozovatele). Vypuštěn pojem „změna v provozu zařízení“ – přesunut do textu zákona [§ 16 odst. 1 písm. b)].
Základní pojmy (§ 2) – podstatná změna Podstatná změna Změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která může mít významné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí; Za podstatnou změnu se vždy považuje: 1. Změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, pokud sama o sobě dosahuje prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 k zákonu, 2. Změna provozu v zařízení k tepelnému zpracování odpadu zpracovávajícího v zařízení uvedeném v příloze č. 1 k zákonu pouze ostatní odpad, která se dotkne tepelného zpracování nebezpečného odpadu (viz čl. 54 směrnice o průmyslových emisích), 3. Změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (§ 14 odst. 5) nebo vyplývá z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení provedeného na základě § 18 odst. 2 písm. d).
Základní pojmy (§ 2) – oblast BAT Oblast nejlepších dostupných technik (BAT): změna definice nejlepších dostupných technik, referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách, závěry o BAT, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, nově vznikající techniky. Referenční dokumenty o BAT, závěry o BAT, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami a nově vznikající techniky – definice odpovídají směrnici o průmyslových emisích.
Referenční dokument o BAT (BREF) – výsledek výměny informací o BAT podle čl. 13 směrnice o průmyslových emisích – vypracován pro určené činnosti – popisuje použité techniky, současné úrovně emisí a spotřeby… jakož i závěry o nejlepších dostupných technikách a jakékoli nově vznikající techniky – se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 3 k zákonu.
Základní pojmy (§ 2) – oblast BAT Závěry o nejlepších dostupných technikách – dokument obsahující část BREF stanovící závěry o nejlepších dostupných technikách , jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s BAT, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření. Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami – rozsah úrovní emisí získaný za běžných podmínek použitím nejlepších dostupné techniky nebo kombinací nejlepších dostupných technik, jak jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikách, vyjádřeny jako průměr za určitý časový úsek za specifikovaných referenčních podmínek. Nově vznikající technika - nová technika průmyslové činnosti, která by mohla v případě, že bude vyvinuta ke komerčním účelům, poskytovat buď vyšší obecnou úroveň ochrany životního prostředí, nebo alespoň stejnou úroveň ochrany životního prostředí a vyšší úspory nákladů než stávající nejlepší dostupné techniky.
Základní pojmy (§ 2) – oblast půdy a podzemních vod Oblast půdy a podzemních vod půda, základní zpráva, nebezpečné látky Půda – svrchní vrstva zemské kůry, která se nachází mezi pevným skalním podložím a zemským povrchem; půda je složena z minerálních částic, organické hmoty, vody, vzduchu a živých organismů. Základní zpráva – informace o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami. Nebezpečné látky – látky nebo směsi vymezené v čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.
Žádost o integrované povolení
Náležitosti žádosti (§ 4 odst. 1) § 4 odst. 1 zákona o integrované prevenci (písm. a – q). Žádost o integrované povolení musí především obsahovat: identifikaci provozovatele, popis zařízení a s ním spojených činností, identifikační údaje o umístění zařízení (obec, katastrální území, parcelní číslo), kategorie průmyslové činnosti a určení hlavní činnosti, stručné shrnutí údajů v žádosti – všeobecně srozumitelným způsobem, popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají nebo jsou jím produkovány, seznam a popis zdrojů emisí a zdrojů hluku, vibrací nebo neionizujícího záření a popis dalších vlivů zařízení, jejich vlastností, účinků na životní prostředí a zdraví lidí a předpokládané množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí, charakteristiku stavu území (zejména popis stávající imisní situace a stávajícího stavu půdy a podzemních vod), kde je nebo má být zařízení umístěno, včetně vymezení základních střetů v území,
Náležitosti žádosti (§ 4 odst. 1) popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí, a kde to není možné, k omezení emisí znečišťujících životní prostředí, popis opatření k předcházení vzniku, k přípravě opětovného použití, recyklaci a využití odpadů, které v zařízení vznikají, popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí, porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími dostupnými technikami, popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru (úspory energie, předcházení haváriím, ukončení činnosti), návrh závazných podmínek provozu zařízení (podle § 13), včetně vyhodnocení souladu návrhu se závěry o nejlepších dostupných technikách, případně i včetně odborného posouzení (§ 14 odst. 5), rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány podle zvláštních právních předpisů,
Náležitosti žádosti (§ 4 odst. 1) podklady nutné k vydání nahrazovaných správních aktů, pokud již nejsou obsahem dřívějších kapitol žádosti, přehled případných náhradních řešení k navrhovaným technikám a opatřením prověřených provozovatelem zařízení, základní zprávu (§ 4a), pokud je provozovatel zařízení povinen zajistit její vypracování.
Základní zpráva
Základní zpráva (§ 4a) Základní zpráva – nový dokument podle zákona o integrované prevenci. Základní zpráva - informace o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami. Pokud jsou v zařízení používány, vyráběny nebo ze zařízení vypouštěny nebezpečné látky, které mohou způsobit znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení – provozovatel povinen zajistit vypracování základní zprávy a předložit základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti. Nebezpečné látky – nařízení č. 1272/2008/EU (čl. 3). Základní zpráva musí obsahovat informace, které jsou zapotřebí k určení stavu znečištění půdy a podzemních vod, aby bylo možno učinit kvantifikované srovnání se stavem při úplném ukončení provozu zařízení podle § 15a. Formu základní zprávy a obsah stanoví prováděcí právní předpis. Základní zprávu mohou zpracovávat pouze odborně způsobilé osoby pod zákona o geologických pracích. Při zpracování základní zprávy postupují tyto odborně způsobilé osoby podle zákona o geologických pracích. Pro zpracování základní zprávy lze využít dokumenty týkající se znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení, zpracované podle jiných právních předpisů (zákon o prevenci závažných havárií, zákon o vodách atd.).
Základní zpráva (§ 4a) - předkládání Předkládání základní zprávy (přechodná ustanovení): Provozovatelé nových zařízení – v rámci žádosti po účinnosti novely zákona. Provozovatelé stávajících zařízení – předloží základní zprávu úřadu ke schválení v rámci prvního řízení o změně IP, zahájeného po 7. lednu 2014 (přechodná ustanovení). Provozovatelé stávajících zařízení nově zařazených do působnosti IPPC – základní zpráva jako součást žádosti o vydání integrovaného povolení (do července 2015) (přechodná ustanovení).
Povolovací proces
Předběžná informace o žádosti (§ 3a) § 3a Předběžná informace o žádosti – před podáním žádosti úřad poskytne provozovateli zařízení na jeho žádost předběžnou informaci podle správního řádu (§ 139) o předepsaných náležitostech žádosti (§ 4) a o vymezení zařízení v žádosti v souladu se zákonem a prováděcím právním předpisem.
Předběžná informace může být poskytnuta jen před podáním žádosti o vydání integrovaného povolení Výslovně je v § 3a stanoveno, že předběžná informace se vztahuje i k souladu vymezení zařízení v žádosti o vydání integrovaného povolení. Účel předběžná informace o žádosti – zlepšení kvality žádostí.
Podání žádosti Provozovatel podává žádost v elektronické nebo listinné a elektronické podobě. V případě podání v listinné a elektronické podobě je rozhodující den doručení žádosti v listinné podobě. Žádost v elektronické podobě - možnost úřadu vyžádat si podklady, které jsou v žádosti, v listinné podobě (požadavek odůvodnit a stanovit lhůtu pro dodání podkladů v listinné podobě). Žádost v listinné a elektronické podobě - možnost úřadu upustit od elektronických podob mapových, obrazových nebo grafických podkladů, které jsou součástí žádosti. V případě podání žádosti v listinné a elektronické podobě [§ 3 odst. 1 písm. b)] nebo doplnění podkladů v listinné podobě – rozhodující znění listinné podoby žádosti.
Úplnost žádosti Povolující úřad ověří během 20 dnů po doručení žádosti její úplnost. Jednoznačně stanoveno, že posuzování úplnosti žádosti zahrnuje i posouzení, zda je zařízení vymezeno v souladu se zákonem a prováděcím právním předpisem, tj. s vyhláškou č. 554/2002 Sb. Pokud není žádost úplná dle § 4 nebo nesplňuje požadavky vyhlášky č. 554/2002 Sb., vyzve úřad provozovatele k jejímu doplnění. Lhůtu pro doplnění stanovuje úřad a řízení se přerušuje. Jestliže úřad nevyzve provozovatele zařízení ve lhůtě 20 dní k doplnění žádosti, považuje se žádost za úplnou.
Úřad může provozovatele zařízení vyzvat k doplnění kopií žádosti podle počtu účastníků a příslušných správních úřadů. Pokud úřad po uplynutí lhůty k ověření úplnosti žádosti v průběhu řízení dojde k závěru, že bez dalšího doplnění žádosti není možné pokračovat v řízení, vyzve provozovatele zařízení k jejímu doplnění.
S doplněním žádosti musí být seznámeni všichni účastníci řízení. K doplnění se stanoví lhůta – přerušení řízení.
Zastavení řízení Nedojde-li k doplnění žádosti nebo k doplnění podkladů ve stanovených lhůtách, úřad řízení o vydání integrovaného povolení zastaví.
Rozeslání žádosti (§ 8) Pokud je žádost shledána úplnou, musí ji povolující úřad do 7 dnů rozeslat příslušným správním úřadům a účastníkům řízení (kromě provozovatele zařízení, který žádost podal) k vypracování vyjádření. a) Příslušné správní úřady, jejichž správní úkony jsou nahrazeny vydáním integrovaného povolení, vykonávají v rámci řízení své pravomoci podle zvláštních právních předpisů tím, že se vyjadřují k žádosti o vydání integrovaného povolení. b) Účastníci řízení - § 7 odst. 1 a 2. c) Dotčený stát, jehož životní prostředí může být významně nepříznivě ovlivněno provozem zařízení.
Účastníci řízení (§ 7) Povinní účastníci provozovatel zařízení, vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení, obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno,
kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno, § 7 odst. 2 za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle zvláštních právních předpisů, není-li již jeho postavení účastníka vymezeno v odstavci 1 § 7 zákona. Účastníci na základě přihlášení do řízení občanská sdružení, obecně prospěšné organizace, zaměstnavatelské svazy a hospodářské komory, k jejichž činnostem patří prosazování a ochrana profesních a veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů, pokud se jako účastníci písemně přihlásili úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnutí ze žádosti podle § 8. obce a kraje, na jejichž území může zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásili úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnutí ze žádosti podle § 8.
Zveřejnění žádosti (§ 8) Úřad současně ve lhůtě podle § 8 odst. 1 (do 7 dnů) prostřednictvím IS IPPC (www.mzp.cz/ippc), na své úřední desce a na úřední desce obce, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, zajistí zveřejnění stručného shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d). Dále se zveřejní informace, kdy a kde je možno do žádosti nahlédnout a získat z ní výtahy, opisy nebo kopie. Vyvěšení na úředních deskách (kraj, obec) trvá 30 dnů. V této lhůtě může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti (§ 8 odst. 2 zákona). V pochybnostech se za den zahájení zveřejnění považuje den, v němž úřad zveřejnil stručné shrnutí údajů prostřednictvím IS IPPC.
Vyjádření k žádosti (§ 9, § 10, § 11) Vyjádření příslušných správních úřadů (PSÚ), účastníků řízení a odborně způsobilé osoby. Vyjádření PSÚ (§ 9) a účastníků řízení - 30 dnů po obdržení žádosti. Vyjádření příslušného správního úřadu není správním rozhodnutím . Vyjádření jsou nezbytným podkladem pro rozhodnutí o integrovaném povolení. Krajský úřad, popř. Ministerstvo životního prostředí, se s vyjádřeními musí v odůvodnění rozhodnutí vždy vypořádat. Vyjádření OZO (§ 11) - 30 dnů po obdržení žádosti – není povinnou součástí procesu – úřad informuje účastníky řízení - možnost vrátit k dopracování - zveřejňuje se (15 dnů). Vyjádření dotčeného státu (§ 10) – pouze v případech zařízení s významným negativním přeshraničním vlivem.
Ústní jednání (§ 12) Povolující úřad může uspořádat ústní jednání o žádosti (v případě zahrnutí OZO – ústní jednání až po uplynutí doby, kdy bylo vyjádření OZO zveřejněno na úřední desce úřadu). Konání ústního jednání není povinné, úřad jej však musí svolat vždy, požádá-li o svolání účastník řízení.
K ústnímu jednání jsou přizváni účastníci řízení. Úřadem mohou být svolány i odborně způsobilá osoba, Česká inspekce životního prostředí a příslušné správní úřady. Účastník řízení může požádat o provedení ústního jednání ve lhůtě pro zaslání vyjádření podle § 9 odst. 1 a 3 nebo v případě vyžádání odborného vyjádření ve lhůtě pro jeho zaslání úřadu podle § 11 odst. 3.
Rozhodnutí o žádosti (§ 13) Úřad o žádosti provozovatele zařízení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů ode dne uplynutí lhůty pro vyjádření účastníků řízení a PSÚ nebo využije-li úřad OZO, pak lhůta pro rozhodnutí o žádosti běží ode dne obdržení odborného vyjádření (odst. 1). Pokud pro projednání žádosti úřad zjistí, že záměr provozovatele zařízení uvedený v žádosti nesplňuje požadavky zákona a zvláštních právních předpisů nebo že závazné podmínky navržené pro provoz zařízení jsou z technických důvodů nesplnitelné, žádost o vydání integrovaného povolení zamítne (odst. 2). Nejsou-li dány důvody zamítnutí žádosti, úřad na podkladě výsledků projednávání vydá integrované povolení (odst. 3).
Rozhodnutí o žádosti (§ 13) Rozhodnutí, proti kterému se již nelze odvolat, tj. odvolání nebylo ve lhůtě 15 dnů podáno, je v právní moci. Rozhodnutí úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence a po dobu 30 dnů na své úřední desce zveřejní informaci o tom, kdy a kde lze do rozhodnutí nahlédnout. Krajský úřad je povinen zaslat Ministerstvu životního prostředí rozhodnutí do 7 dnů ode dne nabytí právní moci těchto rozhodnutí. Bylo-li rozhodnutím o odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti řízení skončeno, zveřejní ministerstvo rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu do 5 dnů ode dne jeho nabytí právní moci prostřednictvím IS IPPC.
Rozhodnutí o žádosti
Rozhodnutí o žádosti (§ 13) Integrované povolení (kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem) obsahuje: identifikaci provozovatele, popis zařízení a umístění zařízení,
závazné podmínky provozu, výčet rozhodnutí (stanovisek …), které se nahrazují integrovaným povolením.
Povolovací proces - rozhodnutí o žádosti (§13) Závazné podmínky provozu v IP – emisní limity, nakládání s odpady, monitoring, preventivní opatření, havárie, podmínky pro odlišné provozní situace, postup vyhodnocování podmínek IP, ukončení provozu zařízení, výčet správních aktů nahrazovaných IP, pravidelná údržba zařízení (ve vztahu k půdě a podzemním vodám), podmínky pro posouzení dodržování emisních limitů (odst. 4).
Závazné podmínky provozu uložené úřadem podle § 13 odstavce 4 musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením. Tato rozhodnutí (stanoviska…) nelze po vydání integrovaného povolení vydat podle zvláštních právních předpisů (odst. 6). Úřad je povinen do integrovaného povolení zahrnout – podmínky z EIA (závěr zjišťovacího řízení nebo stanovisko) – nebo uvést důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen zčásti (odst. 5).
Způsob stanovení závazných podmínek provozu (§ 14) Emisní limity (EL) – látky v příloze č. 2, i pro jiné skupiny látek, - - EL mohou být doplněny nebo nahrazeny ekvivalentními parametry nebo jinými technickými opatřeními, která zajistí rovnocennou úroveň ochrany ŽP (odst. 1). Limity pro hluk, vibrace a neionizující záření. Všechny stanovené podmínky v IP musí být minimálně na úrovni složkových právních předpisů (princip „minimálních požadavků“). Způsoby stanovení EL ve vazbě na závěry o BAT – viz dále. Požadavky na monitorování – vychází se s požadavků na monitorování, které jsou v závěrech o BAT - minimální frekvence monitoringu podzemní voda 5 let, půda 10 let, není-li monitorování založeno na systematickém hodnocení rizika znečištění (odst. 8). Dočasná výjimka z EL o celkové délce nepřesahující 9 měsíců ke zkoušení a použití nově vznikajících technik – po uplynutí lhůty používání techniky zastaveno nebo se při činnosti dosáhne alespoň úrovně emisí spojené s BAT (odst. 9).
Způsob stanovení závazných podmínek provozu (§ 14) Při stanovení závazných podmínek provozu úřad vychází z nejlepších dostupných technik a použije závěry o BAT, aniž by předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie (odst. 3). Úřad stanoví emisní limity, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s BAT, jak jsou stanoveny v závěrech o BAT – 2 způsoby (odst. 4): a) limity, které nepřekračují úrovně emisí spojené s BAT – emisní limity vyjádřeny za stejné období jako úrovně emisí spojené s BAT (nebo kratší období) a za totožných referenčních podmínek, b) limity jiné, pokud jde o hodnoty, období a referenční podmínky – použije-li se tento postup – nejméně jednou ročně posouzení výsledků monitorování emisí s cílem zajistit, aby emise za běžných provozních podmínek nepřekračovaly úrovně emisí spojené s BAT.
Způsob stanovení závazných podmínek provozu (§ 14) Výjimka z úrovní emisí spojených s BAT Úřad může v konkrétních případech stanovit mírnější limity než jsou uvedeny v příslušných závěrech o BAT – postup lze použít, pouze pokud odborné posouzení předložené provozovatelem prokáže, že v jeho důsledku nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí a dosažení úrovní emisí spojených s BAT by vedlo k nepřiměřeným nákladům ve vztahu k přínosům pro životní prostředí (odst. 5). Důvody: zeměpisná poloha zařízení nebo místní podmínky životního prostředí, technické charakteristiky daného zařízení. Náležitosti odborného posouzení – prováděcí právní předpis (odst. 5).
Způsob stanovení závazných podmínek provozu (§ 14) Stanoví-li úřad závazné podmínky provozu na základě BAT, které nejsou popsány v žádných příslušných závěrech o BAT – parametry techniky určené podle kritérií v příloze č. 3 a splnění požadavků v odst. 1 až 5 (odst. 6). Nevztahují-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách na činnosti nebo typ výrobního procesu nebo nezabývají-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách všemi možnými dopady činnosti do provozu, stanoví úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik, které po projednání s provozovatelem zařízení určí pro dotyčné činnosti nebo procesy, přičemž zvláštní pozornost věnuje kritériím uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu (odst. 7).
Do přijetí rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách podle IED se pro účely stanovení závazných podmínek provozu použijí závěry o nejlepších dostupných technikách z BREF přijatých EK před vstupem IED v platnost (před 6. lednem 2011), s výjimkou stanovení EL podle § 14 odst. 4 a 5 (odst. 10).
Rozhodnutí o žádosti - odůvodnění (§ 13 odst. 5) Odůvodnění - ve svém rozhodnutí musí úřad podrobně uvést důvody, které jej přiměly k vydání rozhodnutí. Zde se musí úřad zabývat hlavně vyjádřeními příslušných správních úřadů, účastníků řízení a výsledkem ústního jednání k žádosti (§ 13 odst. 5 zákona). Součástí odůvodnění integrovaného povolení je i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních podle § 8 až 11 a to v plném rozsahu. Náležitostí odůvodnění i údaje o závěrech o BAT a referenčních dokumentech o BAT, na jejichž základě byly uloženy závazné podmínky provozu. V případě udělení výjimky z úrovní emisí spojených s BAT povinnost uvést konkrétní důvody pro udělení této výjimky, včetně závěrů odborného posouzení, a odůvodnění závazných podmínek provozu stanovených na základě uvedené výjimky.
Povinnosti provozovatele
Základní povinnosti provozovatele zařízení (§ 16) Povinnost dodržovat integrované povolení upřesněna tak, že zahrnuje i povinnost dodržovat podmínky provozu stanovené v provozních řádech, havarijních plánech a případných dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení (§ 16 odst. 1 písm. a). Povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) v návaznosti na zrušení definice změny v provozu zařízení textově upravena – povinnost ohlásit úřadu každou změnu v užívání způsobu rozsahu nebo rozsahu zařízení, která by mohla mít důsledky pro životní prostředí. Upřesněna povinnost podle § 16 odst. 1 písm. c) – součinnost při přezkumu a kontrole.
Povinnost podle § 16 odst. 1 písm. d) rozšířena z ohlašování mimořádných situací havárií i na povinnost předcházet výskytu havárií a povinnost ohlásit porušení závazných podmínek provozu v IP - týká se mimořádných událostí a havárií, které mají závažné dopady na životní prostředí.
Základní povinnosti provozovatele zařízení (§ 16) Nová povinnost podle § 16 odst. 1 písm. e) – v případech mimořádných událostí a havárií, které mají závažné dopady na ŽP, neprodleně přijmout opatření k omezení dopadů na ŽP a k zamezení dalších možných mimořádných událostí a havárií odpovídající skutková podstata správního deliktu (§ 37 odst. 1 písm. f). Nová povinnost podle § 16 odst. 1 písm. f) – v případě porušení závazných podmínek provozu neprodleně přijmout opatření, která zajistí v nejkratší možné době nápravu stavu způsobeného porušením těchto podmínek - odpovídající skutková podstata správního deliktu (§ 37 odst. 1 písm. g). Povinnost vést evidenci údajů o plnění podmínek IP [§ 16 odst. 1 písm. g)] nově navázána na ustanovení § 16a odst. 2, které upravuje podmínky vedení evidence pro účely pravidelné zprávy o plnění podmínek IP - odpovídající skutková podstata správního deliktu (§ 37 odst. 1 písm. e).
Zpráva o plnění podmínek IP (§ 16a) Každoroční ohlašování údajů o plnění podmínek povolení příslušnému orgánu. Údaje o plnění podmínek integrovaného povolení (zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení) - provozovatel povinen předávat každoročně úřadu v elektronické podobě. Odpovídající skutková podstata správního deliktu v § 37 odst. 1 písm. d). Provozovatel může odkázat na shodné údaje, které ohlásil v rámci plnění ohlašovacích povinností podle jiných právních předpisů prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Povinnost vést pro účely ohlašování údajů o plnění podmínek integrovaného povolení a tuto evidenci uchovávat po dobu 5 let (nevedení evidence - odpovídající skutková podstata správního deliktu v § 37 odst. 1 písm. e).
Zpráva o plnění podmínek IP (§ 16a) Pro evidenci - lze využít údajů shromažďovaných na základě jiných právních předpisů. Kontrolní orgány mohou využít údaje ohlášené provozovatelem na základě jiných právních předpisů prostřednictvím ISPOP ke kontrole plnění podmínek integrovaného povolení. Vzor zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení - prováděcí právní předpis.
Změny integrovaného povolení
Řízení o změně IP (§ 19a) Podstatná změna v zařízení – v řízení o změně IP se postupuje obdobně podle § 3 až § 15 zákona (odst. 1). Jiná než podstatná změna v zařízení Výslovně stanovena možnost podat přímo žádosti o změnu IP, pokud úřad shledá, že se nejedná o podstatnou změnu, pokračuje v řízení o žádosti podle odstavce 4 a správního řádu (odst. 2). Řízení o změně IP z důvodu nepodstatné změny může být téže stejně jako dosud vedeno z moci úřední na základě ohlášené změny v zařízení (odst. 3). Účastníci řízení provozovatel zařízení, vlastník zařízení (není-li provozovatelem zařízení) a subjekty uvedené v § 7 odst. 2 zákona (odst. 4). Možnost úřad vyžádat si od provozovatele zařízení doplnění podkladů nezbytných pro rozhodnutí. Povinnost úřadu vyžádat si vyjádření příslušných správních úřadů, jejichž působnosti se změna dotýká. Lhůta pro vyjádření příslušných správních úřadů 15 dnů ode dne obdržení žádosti nebo oznámení o zahájení řízení z moci úřední (odst. 4).
Řízení o změně IP (§ 19a) V případě přímého podání žádosti o změnu IP může úřad řízení přerušit z důvodu provedení přezkumu podle § 18 odst. 6 (odst. 5). Změna zařízení se vždy považuje za podstatnou v případě, že zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s BAT (§ 14 odst. 5) - vždy postup podle § 3 až 15 (odst. 6). Změna zařízení se vždy považuje za podstatnou v případě, že vyplývá z přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení provedeného podle § 18 odst. 2 písm. d) – významné přesahování standardu kvality životního prostředí v důsledku provozu zařízení (odst. 6).
Řízení o změně IP (§ 19a) Úplné znění výrokové části integrovaného povolení (§ 19a odst. 7). Vydání úplného znění na žádost provozovatele zařízení nebo z moci úřední v souvislosti s vydáním rozhodnutí o změně IP. Rozhodné je znění výrokových částí IP a jednotlivých rozhodnutí o jeho změně. Úplné znění zveřejňováno prostřednictvím informačního systému integrované prevence.
Přezkum podmínek IP
Přezkum podmínek IP (§ 18) Přezkum obligatorně – alespoň každých 8 let, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení (odst. 1). Úřad vždy přezkoumá IP (odst. 2):
má-li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek IP, zjistí-li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky, Vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí na základě jiných právních předpisů nebo jiná změna zvláštních právních předpisů, která může mít vliv na závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení, je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení, použije-li úřad při stanovování emisních limitů postup podle § 14 odst. 4 písm. b) a výsledky monitorování prokáží, že emise za běžných podmínek překračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami.
Úřad provede přezkum podmínek IP – je-li zveřejněno rozhodnutí o závěrech o BAT pro hlavní činnost zařízení podle přílohy č. 1 zákona. Úřad na základě přezkumu zajistí, aby do 4 let o d zveřejnění závěrů o BAT byly závazné podmínky v souladu se závěry o BAT a aby provozovatel zařízení byl povinen tyto podmínky dodržovat (odst. 3).
Přezkum podmínek IP (§ 18) Pokud se na zařízení nevztahují žádné závěry o BAT, úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení, umožňuje-li vývoj v oblasti BAT významné snížení emisí (odst. 4). Byla-li udělena výjimka z úrovní emisí spojených s BAT podle § 14 odst. 5, je úřad povinen posoudit důvodnost udělení této výjimky v rámci každého přezkumu integrovaného povolení (kromě změny zvláštních právních předpisů a fakultativního přezkumu podle odst. 6) (odst. 5). Úřad může provést přezkum (§ 18 odst. 6): na základě ohlášení změny zařízení (§ 16 odst. 1 písm. b),
na základě podnětu inspekce nebo krajské hygienické stanice nebo je-li v místě provozu zařízení dlouhodobě překračován standard kvality životního prostředí. Přezkum se provádí – šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů (poskytnutých provozovatelem nebo jiných) (odst. 7). Krajský úřad – informuje o plánovaných přezkumech, o výsledcích, uložených pokutách a opatřeních k nápravě ČIŽP a KHS – úřad může KHS a ČIŽP přizvat k přezkumu (odst. 8).
Přezkum podmínek IP (§ 18) Úřad při přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení použije relevantní informace získané z monitorování nebo kontrol provedených podle tohoto zákona (odst. 10). Provozovatel je povinen na žádost úřadu předložit veškeré podklady, které jsou nezbytné k přezkumu závazných podmínek IP (včetně výsledků monitorování emisí a jiných údajů za účelem porovnání s BAT popsanými v závěrech o BAT a s úrovněmi emisí spojenými s BAT) (odst. 11). Na výkon přezkumné činnosti se obecně vztahuje zákon o státní kontrole (odst. 9). Zaměstnanci úřadu se při výkonu přezkumné činnosti prokazují služebním průkazem, který je současně dokladem o jejich pověření k provedení kontroly (odst. 7).
Na základě přezkumu (§ 19) opatření k nápravě, rozhodovat o správních deliktech v případě , že je zařízení provozováno v rozporu s podmínkami integrovaného povolení, vyzvat provozovatele k podání žádosti o změnu integrovaného povolení, rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části, řízení o změně integrovaného povolení z moci úřední.
Ukončení provozu zařízení Nápravná opatření
Ukončení provozu zařízení(§ 15a) Podmínky pro úplné ukončení provozu zařízení stanoví úřad v IP – tak, aby byly naplněny požadavky na ochranu životního prostředí (odst. 1). Ukončení provozu zařízení nesmí být spojeno s ohrožením životního prostředí a s rizikem vyšší úrovně znečištění. Provozovatel zařízení je vždy povinen uvést místo provozu zařízení do stavu, který nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí (odst. 2). Při úplném ukončení provozu zařízení posoudí provozovatel zařízení zejména stav znečištění půdy a podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením. Pokud zařízení oproti stavu uvedenému v základní zprávě způsobilo významné znečištění půdy nebo podzemních vod těmito nebezpečnými látkami, učiní provozovatel zařízení kroky nezbytné k odstranění znečištění tak, aby bylo dané místo uvedeno do stavu popsaného v základní zprávě. Za tímto účelem lze zohlednit technickou proveditelnost takových opatření (odst. 3).
Ukončení provozu zařízení(§ 15a) Provozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízení v případě, že znečištění půdy a podzemních vod v daném místě představuje významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí v důsledku povolených činností prováděných provozovatelem zařízení před schválením základní zprávy, přijme nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství příslušných nebezpečných látek tak, aby dané místo přestalo uvedené riziko představovat. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno (odst. 4). Pokud se na provozovatele zařízení nevztahuje povinnost vypracovat základní zprávu, učiní provozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízení nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství nebezpečných látek tak, aby dané místo již v důsledku znečištění půdy a podzemních vod způsobeného povolenými činnostmi nepředstavovalo žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno (odst. 5).
Požadavky § 15a nejsou dotčeny požadavky zákona č. 167/2008 Sb. o ekologické újmě a o její nápravě, ve znění pozdějších předpisů.
Opatření k nápravě Zastavení provozu zařízení
Opatření k nápravě a zastavení provozu zařízení (§ 19b) Uložení nápravných opatření – KÚ, ČIŽP, KHS (zákon o ochraně veřejného zdraví). Možnost uložení opatření k nápravě ve vazbě na neplnění povinností stanovených ZIP nebo IP (odst. 1). Možnost uložení opatření k nápravě i v případě, že nebyly porušeny povinnosti podle ZIP nebo IP, jedná-li se o mimořádné události, havárie zařízení nebo havarijní úniky, které mají závažné dopady na ŽP (odst. 2). Oprávnění k vydání rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části, pokud provozovatel ve stanovené lhůtě neprovedl opatření k nápravě, případně nepodal žádost o změnu IP z důvodu podstatné změny zařízení (zde oprávnění jen úřad). Povinné vydání rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení (odst. 5) – v případě porušení povinností, které představuje nebezpečí, že dojde k bezprostřednímu závažnému dopadu na ŽP, lze vydat i bez předchozího uložení opatření k nápravě.
Opatření k nápravě a zastavení provozu zařízení (§ 19b) Možnost uložit opatření k nápravě právnímu nástupci provozovatele zařízení, který není původcem závadného stavu. Přechod povinností z uložených opatření k nápravě a rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení na právního nástupce provozovatele zařízení.
Přechod, zrušení a sloučení IP
Přechod integrovaného povolení (§ 17) Práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné. Předepisuje se zaznamenání změny provozovatele zařízení v IS IPPC. Porušení povinnosti právního nástupce oznámit úřadu v zákonem stanovené lhůtě přechod IP nově podléhá sankci (§ 37). V souvislosti se zavedením sankce se lhůta pro ohlášení přechodu integrovaného povolení prodlužuje z 10 na 15 dnů.
Zánik a zrušení IP (§ 20) Integrované povolení zaniká při zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce. V případě důvodů zániku integrovaného povolení stanovených v § 20 písm. b) (splnění podmínek IP) a c) (nevyužívání IP po delší než stanovenou dobu) integrované povolení nezaniká, ale zrušuje se (rozhodnutím).
Nevyužívání IP - 4 roky.
Sloučení IP (§ 20a) Povolovací úřad (pouze na žádost provozovatele zařízení) rozhodne o sloučení dvou nebo více IP, která byla vydána pro zařízení provozované stejným provozovatelem na stejném místě, do jednoho IP (odst. 1). Sloučení integrovaných povolení spočívá ve změně jednoho z integrovaných povolení, kterých se sloučení týká, a zrušení ostatních dotčených povolení (odst. 1). Účastníky řízení o sloučení integrovaných povolení, jsou subjekty, které byly účastníky řízení o vydání integrovaných povolení, kterých se sloučení týká, popřípadě jejich právní nástupci (odst. 2). Rozhodnutí o sloučení integrovaných povolení se zveřejňuje v IS IPPC (odst. 2).
Vynětí z režimu integrované prevence
Vynětí z režimu IPPC (§ 20) Problematika postupu v případech, kdy kapacita zařízení poklesne pod příslušnou prahovou hodnotu, nebo kdy provozovatel zařízení, v němž neprobíhá žádná z činností uvedená v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci a pro něž bylo dobrovolně požádáno o vydání integrovaného povolení, již nehodlá toto zařízení v režimu IPPC provozovat.
Úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona, pokud provozovatel zařízení dostatečným způsobem prokáže pokles kapacity zařízení pod příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu (odst. 3). Účastníky řízení o vydání tohoto rozhodnutí jsou provozovatel zařízení a vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení (odst. 3). V rozhodnutí úřad uvede výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů nutných k dalšímu provozu zařízení, které by jinak byly nahrazeny integrovaným povolením.
Vynětí z režimu IPPC (§ 20) Ke každému z těchto správních aktů úřad přiřadí závazné podmínky integrovaného povolení, které se k němu vztahují (odst. 3). Zároveň úřad pro jednotlivé skupiny závazných podmínek integrovaného povolení stanoví, že se zrušují ke dni nabytí právní moci příslušného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, případně dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu, pro které budou podkladem příslušná stanoviska, vyjádření nebo souhlasy podle zvláštních právních předpisů (odst. 3). Dnem nabytí právní moci posledního z vydaných rozhodnutí integrované povolení zaniká (odst. 3). Žádost o vynětí z režimu zákona může podat i provozovatel zařízení, ve kterém neprobíhá žádná z činností uvedených v příloze č. 1 zákona (odst. 4) – obdobný postup jako v případě provozovatele s činností podle přílohy č. 1 zákona. Rozhodnutí o zrušení IP nebo vynětí provozovatele z režimu zákona se zveřejňuje prostřednictvím IS IPPC (odst. 5).
Kontrola zařízení
Kontrola (§ 20b) Definice: Kontrola zahrnuje veškeré činnosti, včetně výkonu kontroly na místě provozu zařízení, monitorování emisí a kontrol dokumentace a podkladů, ověřování vlastního monitorování, kontrol používaných technik a vhodnosti řízení provozu zařízení z hlediska životního prostředí, prováděné s cílem kontrolovat zařízení s hlediska dodržování povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením, podporovat dodržování těchto povinností a tam, kde je to nezbytné, monitorovat jejich dopad na životní prostředí (odst. 1). Kontrolu provádí ČIŽP (KHS v oblasti podmínek týkající se ochrany veřejného zdraví). ČIŽP zpracovává plány a programy kontrol (odst. 3, 4, 5). Doba mezi dvěma kontrolami na místě se stanoví na základě systematického posuzování rizik v oblasti životního prostředí u dotčených zařízení, přičemž v případě zařízení představujících nejvyšší riziko nesmí být delší než 1 rok a v případě zařízení představujících nejnižší riziko delší než 3 roky (odst. 5). Kritéria při systematickém posuzování rizik: dopady zařízení na lidské zdraví a životní prostředí, riziko havárií, historie dodržování podmínek IP, účast provozovatele v EMAS nebo jiném systému environmentálního řízení (odst. 6).
Kontrola (20b) Mimořádné kontroly – stížnosti, havárie, mimořádné události, nedodržování požadavků v oblasti životního prostředí. Mimořádné kontroly lze provádět též na základě poznatků kontrolního orgánu z vlastní kontrolní činnosti (odst. 7). Pokud inspekce zjistí v rámci výkonu kontroly na místě závažné porušení podmínek integrovaného povolení, provede do 6 měsíců od této kontroly opakovanou kontrolu na místě (odst. 8). V návaznosti na každou kontrolu na místě vypracuje inspekce vedle protokolu o kontrolním zjištění zprávu, která obsahuje popis kontrolního zjištění a závěry o případných dalších opatřeních (odst. 9). Stejnopis zprávy se zasílá provozovateli do 2 měsíců od provedení výkonu kontroly na místě (pokud v této době nebyl již vyhotoven protokol o kontrolním zjištění) (odst. 10). Inspekce (KHS) zveřejní zprávu z kontroly prostřednictvím informačního systému integrované prevence do 4 měsíců od uskutečnění výkonu kontroly na místě (odst. 11). Inspekce informuje úřad a KHS o plánovaných kontrolách, uložených pokutách a opatřeních k nápravě (odst. 12).
Výměna informací o nejlepších dostupných technikách
Systém výměny informací o BAT - EU Směrnice v čl. 13 nově upravuje celý proces na evropské úrovni, blíže vymezuje role jednotlivých aktérů a náplň procesu výměny informací o BAT. Účel procesu výměny informací – vypracování, přezkoumání a aktualizace BREF. Rozsah (náplň) procesu – výměna informací se týká zejména:
výkonnosti zařízení a technik z hlediska emisí, spotřeby surovin, využívání energie a vzniku odpadů, používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické přijatelnosti, nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik. Výměna informací – EK, členské země, průmyslová odvětví, nevládní ekologické organizace. Fórum podle čl. 13 – zřízeno EK – svoláváno EK - konzultační role k důležitým aspektům výměny informací – stanovisko k obsahu BREF, pracovnímu programu pro výměnu informací, pokynům pro sběr údajů, k pokynům pro vypracovávání BREF. EK – zveřejní a zohlední stanovisko Fóra k navrhovanému obsahu BREF.
Referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách Připravovány Evropskou kanceláří IPPC v Seville – mezinárodní pracovní skupiny (TWG). Projednávány na Fóru podle čl. 13 směrnice o průmyslových emisích. Schvalovány Evropskou komisí, která přihlíží k názoru Fóra. Revize BREF – každý 8 let (podle recitálu 13 směrnice o průmyslových emisích). Prováděcí rozhodnutí komise 2012/119/EU – obsah BREF. Harmonogram revize BREF – viz. dále.
Proces výměny informací o BAT TWG - Sevilla
1. návrh Fórum
Kick-off meeting 2. návrh (ne vždy) Komise
„Wish list“
Finální návrh Publikace BREF
Předpokládaný harmonogram revize BREF Návrh Evropské kanceláře IPPC (Sevilla)
Systém výměny informací o BAT – ČR (§ 27) Systém výměny informací o BAT zabezpečují MŽP, MPO a MZE. Na systému výměny informací se rovněž podílejí CENIA, krajské úřady, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy a hospodářské komory. V rámci systému výměny informací resorty v rámci svých kompetencí zajišťují – zřízení a činnost technických pracovních skupin, překlady dokumentů EU k BAT, informování o BAT a nově vznikajících technikách. Technické pracovní skupiny se ve své činnosti zaměřují – sledování BAT v ČR a EU, přípravu podkladů k závěrům o BAT a BREF, poskytování podkladů pro přípravu pozice ČR při vyjednávání na úrovni EU, hodnocení odborné kvality překladů závěrů o BAT, sledování vývoje nově vznikajících technik. Vedoucí a ostatní členy pracovních skupin jmenují resorty podle oblasti své působnosti. Členy technických pracovních skupin mohou navrhovat účastníci procesu výměny informací o BAT. MŽP, MPO a MZE – rozdělení TPS podle zaměření. Informace o BAT zveřejňuje na svých stránkách (www.ippc.cz) Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Nově vznikající techniky (§ 27a) Nově vznikající technika - nová technika průmyslové činnosti, která by mohla v případě, že bude vyvinuta ke komerčním účelům, poskytovat buď vyšší obecnou úroveň ochrany životního prostředí, nebo alespoň stejnou úroveň ochrany životního prostředí a vyšší úspory nákladů než stávající nejlepší dostupné techniky (§ 2 písm. m). MŽP, MPO a MZE v oblastech své působnosti podle zákona podporují vývoj a uplatňování nově vznikajících technik, zejména nově vznikajících technik popsaných v referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách.
Závěry o BAT
Aplikace nejlepších dostupných technik Závěry o BAT Definice (§ 2) – dokument obsahující části referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách stanovící závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření.
Závěry o BAT - samostatně schvalovány členskými zeměmi (výbor podle čl. 75). Závěry o BAT - překládány do všech národních jazyků. Závěry o BAT - oficiálně publikovány v Oficiálním věstníku EU.
Aplikace nejlepších dostupných technik Závěry o BAT – zveřejněná rozhodnutí Zveřejněné Závěry o BAT : Prováděcí rozhodnutí komise 2012/134/EU (ocel), Prováděcí rozhodnutí komise 2012/135/EU (sklo).
Prováděcí rozhodnutí komise 2013/84/EU (vydělávání kůží a kožešin). Prováděcí rozhodnutí komise 2013/163/EU (cement, vápno, oxid hořečnatý).
Správní delikty a sankce
Správní delikty (§ 37) Správní delikty: provozování zařízení bez integrovaného povolení, bez rozhodnutí o změně integrovaného povolení nebo v rozporu s integrovaným povolením, neohlášení změny v provozu zařízení nebo mimořádné události, uvedení nesprávných údajů v žádosti o IP, které mohou mít vliv na vydání integrovaného povolení, nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené úřadem, neohlášení úřadu údaje o plnění podmínek IP nebo poskytne údaje neúplné či nesprávné (§ 16a odst. 1), nevedení evidence údajů pro ohlašování plnění podmínek IP (§ 16a odst. 2), nepřijetí opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení dalších mimořádných událostí nebo havárií (§ 16 odst. 1 písm. e), nepřijetí opatření k zajištění nápravy stavu způsobeného porušením závazných podmínek provozu (§ 16 odst. 1 písm. f), neoznámení přechodu integrovaného povolení (§ 17), neprovedení opatření k nápravě (§ 19b odst. 1 nebo 2), neomezení (nezastavení) provozu zařízení nebo jeho části (§ 19b odst. 3,4 a 5), OZO – neoznámení změny údajů uvedených v osvědčení o odborné způsobilosti (§ 6odst. 8),
Správní delikty (§ 37, § 38) Za správní delikt se uloží pokuta (§ 37 odst. 6): 2 000 000 Kč; 10 000 000 Kč. Zastavení správního řízení – pokud provozovatel zajistil odstranění následků porušení povinnosti a přijal opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu – uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti – z důvodu provádění opatření zamezujících vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o správním deliktu zastavit (§ 38 odst. 3). Správní delikty v prvním stupni projednává inspekce nebo krajský úřad. Příslušným orgánem k projednání správního deliktu je ten orgán, který zahájí řízení jako první (MŽP – zařízení s přeshraničním vlivem; KHS – ochrana veřejného zdraví) (§ 38 odst. 5). Příjem z pokut (§ 38 odst. 7):
ČIŽP, KHS – 50% SFŽP a 50% kraj (polovina na životní prostředí) – vybírá a vymáhá celní úřad. KÚ – příjem kraje – vybírá a vymáhá KÚ.
Informační systém integrované prevence
Informační systém integrované prevence (§ 5a) Zřízen zákonem (návaznost na stávající systém – http://www.mzp.cz/ippc). Vede Ministerstvo životního prostředí. Informační systém integrované prevence slouží k zajištění veškerých povinností vztahujících se ke zveřejňování informací a přístupu veřejnosti k informacím podle zákona. Ministerstvo životního prostředí řídí a koordinuje postup příslušných orgánů veřejné správy při zveřejňování údajů v informačním systému integrované prevence. Údaje z IS IPPC jsou zveřejňovány na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí. Údaje z IS IPPC jsou využívány k plnění povinností České republiky vyplývajících z příslušných právních předpisů EU v oblasti integrované prevence.
Informační systém integrované prevence (§ 5a) Zveřejňované informace: povolovací řízení – stručné shrnutí, vyjádření OZO, rozhodnutí o žádosti, rozhodnutí o odvolání, úplná znění integrovaných povolení, výjimky z aplikace BAT, údaje o plnění podmínek IP, informace z kontrol – zprávy o kontrolách, seznam provozovatelů a zařízení s vydaným IP, seznam OZO, národní a evropská legislativa, závěry o BAT, informace o povinnostech ČR vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence. další informace z oblasti integrované prevence.
Příloha č. 1 – kategorie činností
Příloha č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. 6 kategorií - průmyslové a zemědělské činnosti. Kategorie – energetika (1), výroba a zpracování kovů (2), zpracování nerostů (3), chemický průmysl (4), nakládání s odpady (5), ostatní činnosti (6). Stacionární jednotky (nejsou zahrnuty mobilní jednotky – viz definice zařízení).
U většiny kategorií je uvažována projektovaná kapacita (hodinová, denní, celková-skládky) resp. jiný parametr (např. tepelný příkon, objem lázní). Kategorie 6.4.c) mléko – průměrná denní kapacita za rok. Vybrané kategorie bez kapacitního limitu – např. kategorie 4 (chemický průmysl).
Sčítání kapacit – tentýž provozovatel provozuje více zařízení ve stejném místě, která spadají do stejné kategorie, pak se prahové hodnoty sčítají. Příloha č. 1 byla zákonem č. 69/2013 Sb. kompletně aktualizována.
Změny v rozsahu IPPC – příloha č. 1 Nové činnosti v příloze č. 1 zákona: zplyňování a zkapalňování jiných paliv (než černého uhlí) v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 20 MW nebo více – kategorie 1.4.b), provoz sléváren neželezných kovů – doplněn do kategorie 2.5.b),
výroba oxidu hořečnatého v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den – kategorie 3.1.c), chemický průmysl – kategorie 4 – doplnění biologických procesů – odstranění slova „základní“ (organické a anorganické látky) – kategorie 4.1.b) doplněny „směsi esterů“ (bionafta) kategorie 4.1.h – polymery určené jako suroviny k dalšímu zpracování, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy (změna zařazování některých výrob), nakládání s odpady – zcela jiná struktura kategorie 5,
Změny v rozsahu IPPC – příloha č. 1 průmyslová výroba jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva (desky z orientovaných třísek, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky), při výrobní kapacitě větší než 600 m3 za den – kategorie 6.1.c), úpravy v oblasti potravinářského průmyslu – kategorie 6.4.b) – směsné výrobky (rostlinné a živočišné suroviny – graf), zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení, na která se vztahuje zákon o integrované prevenci, za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu – kategorie 6.9 (zákon č. 85/2012 Sb.), konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami při výrobní kapacitě větší než 75 m3 za den, jiné než pouhé ošetření proti zabarvení běli – kategorie 6.10., samostatně prováděné čištění odpadních vod, které nejsou městskými odpadními vodami a které jsou vypouštěny zařízením, na které se vztahuje tento zákon – kategorie 6.11.
Příloha 1 – Chemický průmysl (kategorie 4) Kategorie 4 - U kategorií činností uvedených v této části se "výrobou" rozumí výroba látek nebo skupin látek uvedených v bodech 4.1 až 4.6 na základě chemických a biologických procesů v průmyslovém měřítku. Doplněny biologické procesy. U kategorií 4.1., 4.2., 4.3., 4.4., 4.5., 4.6. byly jejich názvy přeformulovány z popisu zařízení na popis průmyslové činnosti (výroba organických látek, výroba hnojiv…). Úvod kategorií 4.1. a 4.2. - odstranění slova „základní“ (organické nebo anorganické) látky. Kategorie 4.1.b. - kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů… – doplněny směsi esterů (výroba bionafty). Kategorie 4.1.h. Směrnice o průmyslových emisích - plastické hmoty (polymery, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy) - odstranění slova „základní“ - doplněny polymery do výčtu v závorce. Novela zákona o integrované prevenci – polymery určené jako suroviny k dalšímu zpracování, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy.
Příloha 1 – Nakládání s odpady (kategorie 5) Nová struktura kategorie – 5.1 – 5.6. 5.1. Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů (10 t/den) – činnosti a) až k) (biologická úprava, fyzikálně-chemická úprava, mísení, regenerace kyselin nebo zásad atd.). 5.2. Odstranění nebo využití odpadu v zařízeních určených k tepelnému zpracování odpadu – a) 3t/hod u ostatních odpadů a b) 10t/den u nebezpečných odpadů. 5.3. a) Odstraňování ostatních odpadů 50t/den – činnosti 1) až 5) (biologická úprava, fyzikálně-chemická úprava atd.). 5.3. b) Využití (nebo využití kombinované s odstraněním) ostatních odpadů 75t/den činnosti i) až iv) (biologická úprava, předúprava odpadů pro spalování atd.). Je-li jedinou činností úpravy odpadů anaerobní digesce – prahová hodnota 100 t/den.
Příloha 1 – Nakládání s odpady (kategorie 5) 5.4. Skládky – příjem více než 10t/denně nebo celková kapacita větší než 25000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu. 5.5. Skladování nebezpečného odpadu, na něž se nevztahuje bod 5.4. před provedením činností uvedených v bodech 5.1., 5.2. – celkový objem 50 tun, s výjimkou shromažďování před sběrem na místě, kde odpad vzniká. 5.6. Podzemní uložení nebezpečného odpadu o celkové kapacitě větší než 50 tun.
Další přílohy zákona
Příloha č. 2 a příloha č. 3 Příloha č. 2 - Seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů. Ovzduší – drobné formulační úpravy. Voda – drobné formulační úpravy.
Příloha č. 3 – Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik. Pokud není k dispozici BAT v BREF (BREF nejsou vyčerpávající a neobsahují všechny existující techniky). Hlediska k identifikace BAT.
Přechodná ustanovení Zrušovací ustanovení
Přechodná ustanovení (zákon č. 69/2013 - čl. II) Na tzv. stávající zařízení se transpoziční ustanovení novely vztahují od 7. ledna 2014 (bod 1), ostatní ustanovení novely (vyjmenovaná v bodě 2) se použijí od nabytí účinnosti novely. Zařízení, v nichž probíhají činnosti nově zařazované pod IPPC, musí získat IP do 7. července 2015 (bod 3.). Přechodná ustanovení k základní zprávě (body 4. a 5.). Přechodné ustanovení k odborně způsobilým osobám (bod 6.). Řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů (bod 7).
Zrušovací ustanovení (zákon č. 69/2013 - čl. III) Nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách, se zrušuje.
Správní poplatky
Správní poplatky Zákon o správních poplatcích č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů - položka 96. a) Vydání integrovaného povolení k provozu zařízení uvedenému v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci - 30 000 Kč b) Vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení při podstatné změně zařízení uvedeného v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci - 10 000 Kč c) Vydání integrovaného povolení nebo jeho změny při podstatné změně zařízení neuvedeného v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci - 5 000 Kč
Správní poplatky Změna zákona o správních poplatcích (část III, čl. V, zákon č. 69/2013 Sb.) Upřesněno, že předmětem poplatku není vydání rozhodnutí o změně IP v případě, že se nejedná o podstatnou změnu zařízení plánovanou provozovatelem zařízení. Místní šetření podle zákona o integrované prevenci osvobozeno od správního poplatku.
Změny dalších právních předpisů
Změny dalších právních předpisů Změna zákona odpadech (část II, čl. IV, zákon č. 69/2013 Sb.) § 82 – oprava odkazu na správné ustanovení § 12 odst. 6 (souhlas k míšení nebezpečných odpadů. Doplnění souhlasu s dispozicí s vázaným účtem (vytváření finanční rezervy po skládku) podle § 50 odst. 2 mezi nahrazované správní akty.
Informace k IPPC
Informace k IPPC Informační systém IPPC MŽP – www.mzp.cz/ippc. Stránky MPO k IPPC – www.ippc.cz. Stránky EK k IPPC a IED http://ec.europa.eu/environment/air/pollutants/stationary/ied/legislation .htm. FAQ k IED http://ec.europa.eu/environment/air/pollutants/stationary/ied/faq.htm.
Děkuji za pozornost. Jan Maršák
