změna intenzit i struktur

Nové demografické trendy v České republice: změna intenzit i struktur Jitka Rychtaříková Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Albertov 6, 128 43 Praha 2 e-mail: [email protected] Bratislava 24.4.2008

Struktura

Mezinárodní situace Demografické trendy České republiky Plodnost: intenzita Plodnost: věk Plodnost: pořadí Plodnost rodinný stav Regulace

porodnosti Postoje k rodičovství

Formování a rozpad rodiny Změny délky života Budoucí věková struktura Bratislava 24.4.2008

Mezinárodní situace

Bratislava 24.4.2008

Plodnost: klíčový faktor Změna intenzity i struktur ¾Věk ¾Rodinný

stav


1,32 1,32 1,33 1,34

Německo Itálie Česká republika Maďarsko

Bratislava 24.4.2008 1,37 1,39 1,40 1,41 1,43 1,47

Bulharsko Řecko Rakousko Malta Švýcarsko Kypr

1,64 1,65 1,70 1,83 1,84 1,84 1,85 1,90 1,93 2,00 2,05

Belgie Lucembursko Nizozemsko Dánsko Finsko Spojené království Švédsko Norsko Irsko Francie Island

Estonsko 1,55

1,35

1,35

Španělsko

Portugalsko

Lotyšsko 1,35

1,31

Slovinsko

1,0

1,31

1,1

Rumunsko

1,3

1,31

1,4

Litva

1,5

1,27

1,6

Polsko

2,0

1,24

2,1

Slovensko

Evropa 2006 - dvě skupiny zemí: velmi nízká a vyšší úroveň plodnosti 2006: úhrnná plodnost

prostá reprodukce

1,9

1,8

1,7

nízká plodnost

extrémně nízká plodnost

1,2

Co znamená v dnešní době hranice 1,5 živě narozeného dítěte na jednu ženu v reprodukčním věku a hodnota 1,3? Podle P. McDonalda se rozlišují dvě skupiny zemí s nízkou plodností, a to ty, které mají úhrnnou plodnost o něco menší než 1,5 a které ještě mají naději na její eventuelní oživení, respektive mohou zmírnit nepříznivé důsledky nízké plodnosti pomocí zahraniční imigrace. Avšak země s úhrnnou plodností 1,3 a nižší se již nacházejí v nebezpečné zóně pasti nízké plodnosti a pro ně je výhledové oživení plodnosti velmi problematické a imigrace by musela být neúnosně masivní. P. McDonald: Fertility and the State: the efficacy of policy; IUSSP General Conference, Tours, June 2005 Bratislava 24.4.2008

Hranice nízké plodnosti 1,3 živě narozených dětí jedné ženě v reprodukčním věku je alarmující také proto, že každá následující reprodukční generace, která trvá zhruba třicet let, se sníží na 63% početnosti té předchozí, což ve výsledku znamená, že jestliže velikost první generace je 100, potom druhé je 63, třetí 40 a čtvrté 25 a to vše během 90 (3x30) let. Z psychologického hlediska lidé, kteří vyrůstají v prostředí, kde rodičovství není ceněno a páry spolu žijí bez dětí nebo pouze s jedním dítětem, mění i své celoživotní hodnotové orientace, kde rodina a děti často nemají místo. Z ekonomického hlediska si populace s dlouhodobě nízkou plodností vytvářejí nepříznivou věkovou strukturu (nedostatek ekonomicky aktivních). Bratislava 24.4.2008

Česká republika: přesun z vyšší plodnosti k extrémně nízké Průměrný počet dětí na jednu ženu 2,0 1,9 1,8

ČR Francie Rakousko Německo

1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 1986

1988

1990

1992

1994

1996

1998


2000

2002

2004

2006

Pokles plodnosti, trvale pod hranici prosté reprodukce, začal v šedesátých letech v zemích severní Evropy, později v Evropě západní a v sedmdesátých letech v Evropě jižní. Tyto změny jsou často označovány jako: ”dramatické, drastické, nečekané, pozoruhodné a revoluční.” Bývalé socialistické země většinou přijaly v té době opatření rodinné politiky, a proto měly vyšší úroveň úhrnné plodnosti. Bratislava 24.4.2008

Historicky nejnižší plodnost v ČR Úhrnná plodnost 3,5

3,0

Česká republika Francie 2,5

2,0

1,5

1,0 1920

1930

1940

1950

1960

1970


1980

1990

2000

24

Bratislava 24.4.2008 Spojené království

Švýcarsko

Španělsko

Německo

Lucembursko

Nizozemsko

Itálie

Švédsko

Francie

Řecko

Dánsko

Finsko

Slovinsko

Norsko

Irsko

Belgie

Kypr

Portugalsko

Rakousko

Maďarsko

Česká republika

Island

Polsko

Slovensko

Estonsko

Lotyšsko

Litva

Rumunsko

Bulharsko

Nižší věk při porodu již neznamená vyšší úroveň plodnosti Průměrný věk při narození prvního dítěte v roce 2005

30

29

28

27

26

25

Odsouvání narození prvního dítěte do vyššího věku je celoevropský trend započatý ve Skandinávii již počátkem sedmdesátých let 20.století a pokračující přes západní Evropu do Evropy jižní. Například v roce 2004 byl průměrný věk žen při narození prvního dítěte 28,6 let ve Švédsku, 28,9 v Nizozemsku a 29,3 ve Španělsku. Studie, zabývající se otázkou, maximálního věku při narození prvního dítěte při stávajících biologických možnostech žen a do jisté míry i mužů udávají horní hranici 33 let jako hodnotu průměru pro celou populaci s variabilitou vyjádřenou směrodatnou odchylkou 4 roky. To vše platí za podmínky, bereme-li do úvahy dnešní znalosti o klesajících možnostech otěhotnění, respektive úspěšného těhotenství, s rostoucím věkem ženy i současné možnosti asistované reprodukce. Bratislava 24.4.2008

Děti narozené mimo manželství: nerovnoměrný nárůst. Faktor poklesu plodnosti? Rozdílné situace?: oba rodiče nesezdaní osamělý rodič Bratislava 24.4.2008

0

Bratislava 24.4.2008 Island

Estonsko

Švédsko

Norsko

Bulharsko

Francie

Slovinsko

Dánsko

Spojené království

Lotyšsko

Finsko

Rakousko

Nizozemsko

Maďarsko

Česká republika

Irsko

Portugalsko

Německo

Litva

Rumunsko

Lucembursko

50

Slovensko

60

Španělsko

Belgie

Malta

Polsko

Itálie

Švýcarsko

Kypr

Řecko

Procento dětí narozených mimo manželství v letech 1960, 1980 a 2006 70

1960 1980 2006

40

30

20

10

Délka života a jeho kvalita Demografický režim úmrtnosti se změnil ze systému dominovaném kojeneckou úmrtností na režim, který je určován úmrtností seniorů . ¾Prodlužování lidského věku sebou také přináší: vyšší frekvenci chronických onemocnění, která sice nejsou prvotními příčinami úmrtí, ale znepříjemňují život jedince a v horším případě ho omezují v konání běžných denních aktivit. ¾ Proto v posledních letech více nabývají na

významu otázky a ukazatele spojené s kvalitou života. Bratislava 24.4.2008

10

Bratislava 24.4.2008 France

Sweden

Life expectancy at age 65

Spain

Greece

United Kingdom

Austria

Germany

Ireland

Finland

Cyprus

Italy

Luxembourg

Belgium

Netherlands

Malta

Denmark

Portugal

Slovenia

Czech Republic

Poland

Romania

Hungary

22

Slovakia

24

Estonia

Bulgaria

Lithuania

Latvia

Kolik dnes zbývá k dožití 65 letým? 2006

Males Females

20

18

16

14

12

Trend střední délky života ve věku 65 let: zpoždění, které přetrvává Střední délka života ve věku 65 let 23 22 21

Česká republika muži

20

Francie muži

19

Česká republika ženy

18

Francie ženy

17 16 15 14 13 12 11 10 9 1920

1930

1940

1950

1960

1970


1980

1990

2000

Subjektivně vnímané zdraví, prevalence velmi dobrého a dobrého zdravotního stavu % velmi dobrého a dobrého zdraví 100

MUŽI

90 80 70 60 50 40

Česká republika 30

Slovensko Rakousko

20

Španělsko 10

Dánsko

0 20-24

25-29

30-34

35-39 40-44 45-49

50-54 55-59

60-64

65-69

Pramen: databáze EHEMU http://www.ehemu.eu/, šetření SILC 2005


70-74 75-79 80-84

85+

Subjektivně vnímané zdraví, prevalence velmi dobrého a dobrého zdravotního stavu % velm i dobrého a dobrého z draví 100

ŽENY

90 80 70 60 50 40

Česká republika

30

Slovensko Rakousko

20

Španělsko

10

Dánsko

0 20-24

25-29

30-34

35-39

40-44

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

Pramen: databáze EHEMU http://www.ehemu.eu/, šetření SILC 2005


70-74

75-79

80-84

85+


Demografické trendy České republiky


Nové, historicky bezprecedentní, demografické trendy patrné po vzniku České republiky (1993)

Dlouhodobě extrémně nízká úroveň plodnosti, hluboko pod hranicí prosté reprodukce.

Rychlý nárůst podílu dětí narozených mimo manželství.

Snižování sňatečnosti. Posun životních událostí do vyššího věku. Snižování úmrtnosti seniorů. Bratislava 24.4.2008


1.1. 2008:

10 381 130 obyvatel

Živě narození: Zemřelí: Přirozený přírůstek:

114 632 104 636 9 996

Přistěhovalí: Vystěhovalí: Migrační saldo:

104 445 20 500 83 945

Celkový přírůstek

93 941


Nejnovější demografické ukazatele v České republice Ukazatel

2006

2007

Úhrnná plodnost

1,33

1,44

- prvního pořadí

0,66

0,70

- druhého pořadí

0,48

0,53

- třetího a vyššího pořadí

0,19

0,22

Čistá míra reprodukce

0,64

0,70

Průměrný věk matek

28,9

29,1

- při prvním porodu

26,9

27,1

Podíl narozených mimo manželství (%)

33,3

34,5

Předmanželské koncepce (%)

30,0

30,4

Úhrnná potratovost

0,53

0,52

Úhrnná umělá potratovost

0,34

0,34

Tabulková prvosňatečnost-muži (%)

62,9

64,5

Průměrný věk při 1. sňatku-muži

31,0

31,2

Tabulková prvosňatečnost-ženy (%)

69,7

71,1

Průměrný věk při 1. sňatku-ženy

28,4

28,6

Úhrnná rozvodovost (%)

48,7

48,7

Naděje dožití při narození-muži

73,4

73,7

- ve věku 60 let

18,2

18,4

Naděje dožití při narození-ženy

79,7

79,9

- ve věku 60 let

22,3

22,3


Plodnost a její struktury

Úhrnná versus konečná plodnost

Věk

Pořadí

Rodinný stav


Změny počtu narozených Počet živě narozených dětí výrazně poklesl v posledních dvou dekádách a to z do té doby obvyklého počtu 130 tisíc (1986: 133 356) na 120 tisíc v letech 1992-1993 a dále až na současných 100 tisíc živě narozených (2006: 105 831; 2007: 114 632). Minimální počet živě narozených (89 471) byl přitom zaznamenán v roce 1999. Naopak poslední známé lokální maximum počtu živě narozených se datuje k roku 1974, kdy se narodilo 194 215 dětí. Bratislava 24.4.2008

Protiklad stabilizované konečné plodnosti oproti proměnlivé úhrnné plodnosti úhrn měr plodnosti podle věku

2,8

konečná plodnost

2,6

slíbená, ale nerealizovaná propopulační opatření

propopulační opatření

úhrnná plodnost

2,4

generace 1978

2,2

1,4 1,2 1,0 1955

generace 1970

generace 1960

generace 1950

1,6

generace 1930

1,8

generace 1940

2,0

pokles plodnosti a narůstání věku matek při porodu 1960

1965

1970

1975

1980

1985


1990

1995

2000

2005

Dlouhodobé trendy plodnosti charakter prokreace „Východní“ Evropa ¾

Začátkem šedesátých let dvacátého století patřila Česká republika mezi země s nižší úrovní plodnosti (1960 úp=2,1).

¾

V sedmdesátých letech transversální ukazatele plodnosti v České republice krátkodobě značně vzrostly v souvislosti s opatřeními populační politiky zaměřenými na podporu rodin s dětmi (1974: 2,43). Ukazatel konečné plodnosti přestal klesat a mírně se zvýšil.

¾

Vyšší úroveň plodnosti v evropském kontextu a nízký věk matek při porodu zůstaly zachovány až do počátku devadesátých let dvacátého století. Od roku 1992 lze pozorovat hluboký pokles úhrnné plodnosti a nárůst věku matek.

¾

Dodnes se Česká republika demograficky (včetně prokreace) více podobá „Východu“ než „Západu“ Evropy. Nejvýraznějším rysem současné plodnosti České republiky je velmi nízká úroveň a nižší věk při narození prvního dítěte oproti evropskému průměru. Bratislava 24.4.2008

Trendy generační plodnosti podle vzdělání průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu 2,4 2,3 2,2 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7

základní

1,6

střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské

1,5 1,4 1930

1935

1940

1945

1950

1955


1960 1965 generace žen

Nárůst podílu žen s vyšším vzděláním bude snižovat průměrný počet dětí na jednu ženu, protože tato skupina má nižší úroveň plodnosti.

Trendy plodnosti Věk Bratislava 24.4.2008

Nejdramatičtější pokles míry plodnosti je ve věku 20-24 let míry plodnosti na 1000 žen daného věku 1200 propopulační opatření

15-19 20-24 25-29

1000

30-34 35-39 40-44 45-49

800

600

400

200

0 1950

1955

1960

1965

1970

1975

1980


1985

1990

1995

2000

2005

Změna věkového profilu téměř bez kompenzace úrovně plodnosti fx (míra plodnosti podle věku) 0,20

0,15

1990

1995

2000

2005

rok: úhrnná plodnost 1990: 1,89 1995: 1,28 2000: 1,14 2005: 1,28

0,10

0,05

0,00 14

18

22

26

30

34

38

42


46 50 věk ženy

Stárnutí věkového profilu plodnosti v České republice ilustruje graf, kde úhrnná plodnost s hodnotou 1,28 byla stejná jak v roce 1995 tak 2005, přičemž druhá křivka je posunuta do vyššího věku.

Současná struktura intenzit (měr) plodnosti podle věku, bez ohledu na pořadí dítěte, se vyznačuje koncentrací plodnosti do věkové skupiny 25-29 let, (téměř 40% z úhrnné plodnosti) a do věku 30-34 let, necelých 30%. V České republice se zatím realizuje 90% úhrnné plodnosti do věku 34 let včetně. Nejdramatičtější pokles míry plodnosti byl zaznamenán ve věkové skupině 20-24 let, jejíž hodnota se snížila z 0,91 v roce 1986 na 0,23 v roce 2006. K částečné kompenzaci úrovně plodnosti přispěla věková skupina 30-34 letých žen, kde se míra plodnosti zvýšila z 0,19 na 0,39, tedy o 0,2, což však nestačilo, protože pokles ve věku 20-24 let činil 0,7. Hodnoty míry plodnosti ve věku 25-29 let byly v roce 2006 na úrovni roku 1986, tehdy však byla plodnost mladších žen výrazně vyšší. Bratislava 24.4.2008

Nerovnoměrný vzestup průměrného věku při narození prvního dítěte podle vzdělání Nejméně narostl věk při narození prvního dítěte u žen se základním vzděláním ačkoliv je nejnižší.

průměrný věk (z rozložení živě narozených prvního biologického pořadí) 30 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské 28

26

Vysokoškolačky zaznamenaly nejčasnější, ale rovněž pomalý nárůst věku.

24

22

20


2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

18

Nejvíce přispěly k nedávnému vzestupu věku při narození prvního dítěte ženy se středním vzděláním s maturitou i bez maturity.

Trendy plodnosti Pořadí Bratislava 24.4.2008

V populaci České republiky dominoval od druhé světové

války až do počátku devadesátých let model dvoudětné rodiny.

Podíl bezdětných žen byl v evropském kontextu nízký, méně než 10% a naopak podíl žen se dvěma dětmi přesahoval 50%.

Děti

narozené v prvním a druhém pořadí představují v České republice stále 84-86% ze všech živě narozených. Pouze zbývajících 15% připadá na děti vyššího pořadí.

Absolutní pokles počtu narozených dětí v devadesátých

letech dvacátého století neovlivnil relativní strukturu živě narozených podle pořadí, která je poměrně stálá, na rozdíl od výrazných změn věkové distribuce matek. Bratislava 24.4.2008

Pokles intenzity plodnosti prvního a druhého pořadí určoval celkový pokles plodnosti míry plodnosti podle pořadí na 1000 žen 1200 propopulační opatření 1000

1 2 3

800

4 5+ 600

400

200

0 1950

1955

1960

1965

1970

1975

1980


1985

1990

1995

2000

2005

Transversální pravděpodobnost zvětšování rodiny: anomálie prvního a druhého pořadí pravděpodobnost zvětšování rodiny 1,0

0,8

0,6

0,4

0,2

pravděpodobnost narození 1.dítěte pravděpodobnost narození 2.dítěte pravděpodobnost narození 3.dítěte pravděpodobnost narození 4.dítěte

pro bezdětnou ženu pro ženu s jedním dítětem pro ženu se dvěma dětmi pro ženu se třemi dětmi


2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

0,0

Od roku 1993 je patrná anomálie ukazatele pravděpodobnosti zvětšování rodiny, neboť pravděpodobnost mít první dítě je od tohoto roku menší než pravděpodobnost narození druhého dítěte. Obecně se rodí nejvíce dětí prvního pořadí (které není konečné) a počet narozených v každém dalším pořadí se ve srovnání s počtem dětí předchozího pořadí snižuje.

Tento specifický trend souvisí s rozdílným tempem poklesu plodnosti obou pořadí a také naznačuje vydělování prorodinně orientované skupiny obyvatelstva, která má dvě děti, za jakýchkoliv podmínek. Pokud jde o třetí a vyšší pořadí, těchto dětí se v České republice rodí dlouhodobě již velmi málo a pravděpodobnost jejich narození je nízká. Bratislava 24.4.2008

Odhad transversální struktury žen podle počtu živě narozených dětí 100 90

Procento žen podle počtu dětí 4+ 4+ 3

3

4+ 4+ 3

3

4+ 4+

4+

3

3

3

4+ 4+ 3

3

4+ 4+ 3 3

4+ 4+ 3 3

4+ 3

4+ 4+

4+ 4+

4+ 4+

4+

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

80 70 2

60 2

2

2

2

2

2

1

40

2

2

2

2

2

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1991

0

0

2006

1990

0

2005

1989

0

2004

1988

0

2003

1987

0

0


2002

1986

0

2001

0

0

2000

0

0

1999

0

0

1998

0

0

1997

0

0

0

1996

0

0

1993

1

1

1

1992

1

1

1

1

1

1995

1

10 0

2

1

30 20

2

2

1994

50

2

2

2

Vzestup bezdětnosti z 10% na 30% ? Úhrnná plodnost prvního i druhého pořadí se v devadesátých letech značně snížila což teoreticky vedlo k nárůstu hypotetické (transversálně počítané) bezdětnosti až na 48% v roce 1996, respektive 34% v roce 2006. Tato čísla odrážejí strukturu plodnosti podle pořadí daného roku (vztahují se k fiktivní generaci) a tudíž platí pouze za předpokladu zachování této jedné konkrétní struktury. Bratislava 24.4.2008

Bezdětnost na základě generačních ukazatelů Podíl bezdětných žen byl v České republice 8% v generaci 1930 7% v generaci 1940. Nejnižší bezdětnost (6%) vykazovaly ženy narozené v roce 1949. V dalších generacích se bezdětnost pomalu zvyšovala, v generaci 1965 na 7% a v generaci 1970 již na 17%. Bratislava 24.4.2008

Bezdětnost: ženy se základním a vysokoškolským vzděláním odlišnost v trendech procento bezdětných žen 20

34%

základní střední bez maturity střední s maturitou

18

16

vysokoškolské celkem

14

12

10

8

6

4 1930

1935

1940

1945

1950

1955

1960

1965

1970 generace


Trendy bezdětnosti podle vzdělání žen Bezdětnost žen v České republice byla relativně nízká. Nejnižší byla u žen se středním vzděláním bez maturity (méně než 5%) a s maturitou (méně než 6%). Vysokoškolačky byly bezdětné v 10% a ženy se základním vzděláním v 7% případů. U generací žen 1958-1964 dokonce bezdětnost žen se základním vzděláním převýšila procento bezdětných vysokoškolaček. Generace žen narozená v roce 1970, která měla v době posledního sčítání (2001) 30 let měla následující podíl bezdětných: Základní vzdělání: Střední bez maturity: Střední s maturitou: Vysokoškolské: Celkem:

19% 11% 16% 34% 17% Bratislava 24.4.2008

Trendy plodnosti Rodinný stav Bratislava 24.4.2008

Rychlý nárůst podílu dětí narozených mimo manželství po roce 1990 v České republice Procento živě narozených dětí mimo manželství 50 45 40


Francie

30 25 20 15 10 5 0 1920

1930

1940

1950

1960

1970


1980

1990

2000

Velmi nové trendy plodnosti svobodných žen: nárůst intenzity ve vyšším věku míry plodnosti svobodných žen podle věku (jmenovatel svobodné ženy) 0,06

0,05

15-19

20-24

25-29

30-34

35-39

40-49

0,04

0,03

0,02

0,01

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

0,00

roky


Vývoj měr plodnosti svobodných žen v závislosti na věku (počet živě narozených svobodným ženám v daném věku dělený středním počtem svobodných žen téhož věku) se ve sledovaných letech 1986-1995 téměř neměnil. Teprve v dalších letech je zřetelněji patrný nárůst měr plodnosti svobodných žen ve věku 30-34 a 35-39 let a od počátku 21. století ve věku 25-29 let. Bratislava 24.4.2008

Vdané ženy: jiný věkový profil i trend než svobodné míry plodnosti vdaných žen podle věku (jmenovatel vdané ženy) 0,6

0,5

0,4

věk matek

0,3

15-19

20-24

25-29

30-34

35-39

40-49

0,2

0,1

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

0,0 roky


U vdaných žen jsou nejvyšší hodnoty měr manželské plodnosti ve věku 15-19 let, protože v této věkové skupině se jedná především o děti narozené sice vdaným ženám, ale počaté často ještě před sňatkem, takže počet živě narozených dětí se téměř rovná počtu provdaných žen. Míry manželské plodnosti se postupně snižují s rostoucím věkem matek; na rozdíl od měr plodnosti svobodných žen, jsou míry plodnosti vdaných žen tím menší čím je žena starší. Stabilizovaný věkový profil manželské plodnosti, s velmi mírným nárůstem ve věku 25-29 a 30-34 let počátkem 21.století, potvrzuje, že vdané ženy v České republice své prokreační chování příliš nezměnily. Bratislava 24.4.2008

Trendy vývoje plodnosti svobodných matek podle jejich vzdělání procento dětí živě narozených svobodným matkám příslušné vzdělanostní kategorie 70

z ákladní

60

střední bez maturity střední s maturitou

50

vysokoškolské celkem

40

30

20

10


2006

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

0

Největší procento svobodných matek mezi ženami se základním vzděláním Nejčastěji jsou svobodnými matkami ženy se základním vzděláním.

Naopak čím vyšší dosažené vzdělání, tím je svobodné mateřství

méně frekventované.

Čím vyšší vzdělání, tím tradičnější chování, a silnější preference manželství legalizovaného sňatkem.

Rok 2006 podíl dětí narozených svobodným ženám: Základní vzdělání: Střední bez maturity: Střední s maturitou: Vysokoškolské: Celkem:

61% 30% 20% 13% 27% Bratislava 24.4.2008

Vdané i svobodné matky: paralelní vzestup věku při porodu Svobodné matky měly zatím vždy nižší věk při narození prvního dítěte v porovnání s vdanými matkami.

průměrný věk (z rozložení živě narozených prvního biologického pořadí)

28

27

svobodná vdaná

V České republice dochází, podobně jako v jiných zemích, k posunu řady životních událostí do vyššího věku (i porodu, respektive sňatku), ale relativní vztahy nebo struktury se posouvají spíše paralelně.

26

25

24

23

22

21


2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

20

Lze se proto domnívat, že charakter svobodného mateřství se oproti minulosti příliš nezměnil.

Největší vliv změna struktury podle rodinného stavu Dekompozice změny procenta živě narozených svobodným matkám v souboru svobodných a vdaných žen mezi roky 1986 a 2006 Procento živě narozených svobodným matkám z živě narozených svobodným a vdaným ženám 1986 2006 rozdíl 2006-1986 5,21 28,56 23,35 Dekompozice změny mezi rokem 1986 a 2006 na 4 faktory změna věkové struktury žen změna struktury rodinného stavu žen změna intenzity plodnosti svobodných žen změna intenzity plodnosti vdaných žen celkem

-0,29 24,53 4,97 -5,86 23,35


Mezi roky 1986 a 2006 se počet živě narozených dětí svobodným matkám zvýšil o 23,35 bodu (z 5,21% v roce 1986 na 28,56% v roce 2006). Tento nárůst 23,35 lze dekomponovat na čtyři faktory: vliv změny věkové struktury žen, vliv změny struktury podle rodinného stavu žen (zde omezené pouze na svobodné a vdané), vliv změny intenzity plodnosti svobodných žen a vliv změny intenzity plodnosti vdaných žen. Změna ve věkové struktuře žen v reprodukčním věku, s hodnotou -0,29 znamená, že změna věkové struktury žen působila proti vzestupu plodnosti svobodných žen. Jinak řečeno, změněná (stárnoucí) věková struktura žen v reprodukčním věku v roce 2006 snižovala podíl dětí narozených svobodným matkám. Naopak, změna v rodinném stavu směrem k nárůstu podílu svobodných žen v roce 2006 oproti situaci roku 1986 hrála nejvýznamnější roli s hodnotou +24,53 na vzestupu podílu dětí narozených svobodným matkám a byla tudíž nejdůležitější komponentou změny v podílu živě narozených svobodným matkám. Nárůst intenzity plodnosti svobodných žen se pak podílel +4,97 a snížení plodnosti vdaných žen „přispělo“ -5,86. Součet všech čtyř komponent (-0,29 + 24,53 + 4,97 - 5,86) dává celkový vzestup frekvence dětí živě narozených svobodným matkám (23,35). Bratislava 24.4.2008

Přesun od rodičovství v manželství k rodičovství osamělému! (sčítání 2001) struktura dětí podle typu rodiny 100%

80%

60%

dítě s osamělým rodičem 40%

dítě s oběma rodiči nesezdanými dítě s oběma rodiči sezdanými

20%

0% 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 rok narození dítěte


Předmanželské koncepce

Předmanželské koncepce: Děti narozené v manželství, ale počaté

před sňatkem (podíl manželsky narozených dětí prvního pořadí počatých před sňatkem, do osmi měsíců po sňatku, ze všech manželsky narozených prvního pořadí).

Jejich frekvence se v čase měnila, stejně tak faktory (zejména antikoncepce), které jejich četnost ovlivňovaly.

V České republice frekvence předmanželských koncepcí po

druhé světové válce rostla až do konce osmdesátých let a ve druhé polovině osmdesátých let dosahovala kolem 55%.

V roce 2006 jich bylo 30%, tedy méně než počátkem padesátých let. Bratislava 24.4.2008

Trendy mimomanželské plodnosti a frekvence předmanželských koncepcí procento 60

50

40

30

procento živě narozených mimo manželství procento předmanželských koncepcí

20

děti narozené mimo manželství na 100 narozených v manželství

10

0 1950

1955

1960

1965

1970

1975

1980


1985

1990

1995

2000

2005

Trendy podílu předmanželských koncepcí podle věku ženy procento živě narozených dětí prvního biologického pořadí počatých před sňatkem ze všech živě manželsky narozených dětí prvního biologického pořadí v rámci každé věkové kategorie 90

80

15-19

20-24

25-29

30-34

35-39

všechny

70

60

50

40

30


2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

20

Frekvence předmanželských koncepcí se v rámci věkových skupin v čase

příliš neměnila, přestože se jejich podíl z úhrnu manželsky narozených prvního pořadí v období 1986-2006 významně snížil.

Nejvyšší hodnoty předmanželsky počatých dětí prvního pořadí vykazovala

věková skupina žen do 19 let včetně (85-90%), naopak výrazně nejnižší četnost předmanželských koncepcí byla typická pro ženy, které měly své první dítě po 25tých narozeninách, a to většinou méně než v jedné třetině případů.

Pokles

celkového podílu předmanželských koncepcí (bez ohledu na věk) kontrastuje se stabilitou intenzity předmanželských koncepcí v rámci jednotlivých věkových kategorií. Tuto zdánlivou nesrovnalost lze vysvětlit tím, že přestože intenzita předmanželských koncepcí v rámci zkoumaných věkových skupin zůstávala téměř konstantní, posun struktury narozených do vyššího věku znamenal vzestup váhy porodů ve vyšším věku, kde je frekvence předmanželských koncepcí nižší. Hodnota celkové křivky je totiž váženým aritmetickým průměrem intenzit předmanželských koncepcí podle věku ženy a četností porodů jednotlivých věkových skupin žen. Bratislava 24.4.2008

Trendy podílu předmanželských koncepcí podle vzdělání ženy procento živě narozených prvního biologického pořadí počatých před sňatkem ze všech živě manželsky narozených prvního biologického pořadí v rámci každé vzdělanostní kategorie 90

80

základní

střední bez maturity

vysokoškolské

všechny

střední s maturitou

70

60

50

40

30


2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

20

Trendy vícečetných porodů v České republice: nárůst v posledních letech 4,0 3,5 3,0

dvojčata na 100 porodů

2,5

trojčata na 10 000 porodů

2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 1955

1960

1965

1970

1975

1980

1985


1990

1995

2000

2005

Regulace porodnosti


Výrazný pokles UPT potraty dané kategorie na 100 živě narozených 100

úhrnná plodnost 3,0

UPT

90

samovolné potraty

80

úhrnná plodnost 2,5

propopulační opatření

70 60 50

2,0

40 30 1,5 20 10


2006

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

1982

1980

1978

1976

1974

1972

1970

1968

1966

1964

1962

1960

1,0 1958

0

Změna antikoncepce počet žen užívajících antikoncepci na 1000 žen 450

počet UPT na 1000 žen 45

hormonální

400

40

nitroděložní 350

35

UPT

300

30

250

25

200

20

150

15

100

10

50

5

0

0 1970

1975

1980

1985

1990


1995

2000

2005

Postoje k rodičovství


Czech Generations and Gender Survey 2005 %

100

%

Plánované děti bezdětnými muži počet dětí

80 60

3+

Plánované děti bezdětnými ženami

100

počet dětí

80 60

3+

40

2

40

2

20

1

20

1

0

0 20-24 %

100

25-29

30-34

35-39

20-24

věk

40-44

% 100

Plánované děti mužem s jedním dítětem

80 60

počet dětí

40

3+ 2

20

1

0

0

0 25-29

30-34

35-39

40-44

Plánované děti ženou s jedním dítětem

80 60

počet dětí

40

3+ 2

20

1

0 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49

věk

věk

20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49


věk

Czech society shows strong inclinations towards parenthood. Having a child is the highest family value (first factor). Tolerance toward cohabitation, homosexual partnership, or single motherhood is the second dimension (factor). A marriage is not regarded as a lifetime commitment (third factor).

Components / Factors: Factors 1: Both women and men value children 2: Tolerant society 3: Marriage is not a lifetime commitment


Formování a rozpad rodiny


Poválečný vývoj intenzity a časování sňatečnosti svobodných (redukované první sňatky) úhrnná prvosňatečnost 140

průměrný věk při prvním sňatku 30

130 120

muži ús

ženy ús

muži pvs

ženy pvs

29 28


2006

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

1982

1980

20 1978

40 1976

21

1974

50

1972

22

1970

60

1968

23

1966

70

1964

24

1962

80

1960

25

1958

90

1956

26

1954

100

1952

27

1950

110

Trendy sňatečnosti svobodných žen podle věku ŽENY

redukované první sňatky na 100 žen 70

16-19 60

20-24 25-29 30+

50

40

2003

30

20

10

0 1950

1955

1960

1965

1970

1975

1980


1985

1990

1995

2000

2005

Přechod z časného a častého sňatku na sňatek pozdní a málo frekventovaný míra sňatečnosti svobodných (sňatky svobodných ku střednímu stavu svobodných)

0,30 0,25

muži 1985 muži 2005

0,20

ženy 1985 ženy 2005

0,15 0,10 0,05 0,00 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 věk dosažený v roce


Trend sňatečnosti rozvedených sňatky rozvedených na výchozí rozvody 0,80 0,75

muži

0,70

ženy

0,65 0,60 0,55 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 1970

1975

1980

1985

1990


1995

2000

2005

Trendy úhrnné rozvodovosti úhrn redukovaných rozvodů

0,5 0,5 0,4

celkem 0-9

0,4 0,3

délka trvání manželství

0,3 0,2 obtížný rozvod při nesouhlasu druhého manžela úprava poměrů nezletilých dětí

0,2

zrušeno povinné smírčí řízení

0,1 nový zákon o rodině, zrušen princip viny

0,1 0,0 1950

rozvod možný i proti vůli výlučně nevinného manžela povinné smírčí řízení

1955

1960

1965

1970

1975

1980


1985

1990

1995

2000

2005

Diferenciace rozvodovosti podle vzdělání

procento rozvedených v rámci dané vzdělanostní kategorie 25

procento rozvedených v rámci dané vzdělanostní kategorie 25

ŽENY

MUŽI 20

20

15

15

10

10 základní střední bez maturity

5



generace

1980

1975

1970

1965

1960

1955

1950

1940

1935

1930

1925

1980

1975

generace

1945

vysokoškolské

0

1970

1965

1960

1955

1950

1940

1935

1930

1925

0

1945

základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské

5

Úmrtnost


Vývoj střední délky života při narození v České republice a Francii Střední délka života při narození 85

Česká republika muži Česká republika ženy Francie muži Francie ženy

80

75

70

65

60 1950

1955

1960

1965

1970

1975

1980

1985


1990

1995

2000

2005

Prodlužování délky života v České republice 1950-2006 2006: Střední délka života při narození: muži 73,4 ženy 79,7 Střední délka života ve věku 65 let: muži 14,8 ženy 18,0 střední délka života ve věku 65 let

střední délka života při narození 80


2005

2000

1995

1990

1985

1975

1970

2005

2000

1995

1990

1985

10 1980

60 1975

12

1970

65

1965

14

1960

70

1955

16

1950

75

1965

e65 ženy

1960

e0 ženy

1955

e65 muži

1950

e0 muži

1980

18

Úmrtnost kojenců a dospělých pravděpodobnost úmrtí mezi 40 a 65 l t 0,35

úmrtnost na 1000 živě narozených 65 60

0,30

55

novorozenecká

50

ponovorozenecká

45

kojenecká

0,25

q(40-65) muži

40 35

q(40-65) ženy

0,20

30 25

0,15

20 15

0,10

10 5


2005

2000

1995

1990

1985

1980

1975

1970

1965

1960

1955

2005

2000

1995

1990

1985

1980

1975

1970

1965

1960

1955

1950

1950

0,05

0

Diferenciace podle vzdělání kvocient úmrtnosti 1,0000

kvocient úmrtnosti 1,0000

základní

základní





vysokoškolské

0,1000

0,1000

0,0100

0,0100

0,0010

0,0010

vysokoškolské

MUŽI

ŽENY

0,0001

0,0001

30

40

50

60

70

věk

80

30


40

50

60

70

věk

80

Struktura obyvatelstva procento věkové skupiny 80

reálná data

prognóza

70

60

0-14 15-64

50

60+ 65+

40

80+ 30

20

10

0 1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

2020

2030

2040

2050

kalendářní roky


José Manuel Barroso: Demographic change is one of the three major forces now remodeling Europe, alongside globalization and technological change. Bratislava 24.4.2008

změna intenzit i struktur

Recommend Documents