Změna daňové a sociální politiky od roku 2008 a jejich ekonomické důsledky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Změna daňové a sociální politiky od roku 2008 a jejich ekonomické důsledky Bakalářská práce

Autor:

Petr Janoušek bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Michaela Fleischmannová

Duben, 2010

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.

……………………………………. Petr Janoušek Karlovy Vary dne 29.03.2010

Poděkování Rád bych poděkoval Ing. Michaele Fleischmannové, vedoucí bakalářské práce, za její metodické vedení při vypracování této bakalářské práce.

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na změny v daňové a sociální politice od roku 2008 a na ekonomické dopady těchto změn. Cílem změn v daňové a sociální politice bylo stabilizovat veřejné rozpočty v ČR. V úvodní části práce jsou popsány principy a fungování veřejných rozpočtů, které jsou z 98 procent naplňovány výběrem daní a odvody pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na SPZ. Konkrétním nástrojem daňové a sociální politiky je tvorba, nebo změna příslušných zákonných norem. Z tohoto důvodu jsou v hlavní části uvedeny daňové a sociální zákony. Provedená reforma veřejných financí v sobě provazuje změny v daňovém a sociálním systému, proto jsou v hlavní části dále uvedeny hlavní změny daňových a sociálních zákonů platných od roku 2008. Reforma daňového a sociálního systému byla provedena zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů.

V závěru práce jsou

popsány dopady těchto reforem, a to na státní rozpočet,

podniky, OSVČ, či

domácnosti.

Klíčové pojmy: veřejné finance, veřejné rozpočty, daňový systém, sociální systém, reforma daňového a sociálního systému, daňové zákony, sociální zákony, zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, dopady reforem

Annotation The bachelor thesis primarily focuses on changes in tax and social policy onward the year 2008 and consequently on the economic incidence of these changes. The purpose of above mentioned policies was stabilization of public budgets in Czech Republic. The introduction of the thesis describes the principles and operation of public budgets which are replenished by 98 percent with the tax collection and the payments of social security and the contribution to the state employment policy. Making law and changes in legislation are particular instruments using by tax and social policy. On that account the major section features the tax and social laws. The implemented revision of public finance links the amendments of tax and social system, hence the main part mentions primary changes in tax and social legislation valid since the year 2008. The reform of tax and social system was implemented by the provisions of the Act N. 261/2007 Coll., Public Budget Stabilization Act. The revisions’ impact on the state budget, corporations, self-employed persons or households is described at the close of the thesis.

Key words: public finance, public budgets, revenue system, tax system, social system, revision of tax and social system, tax laws, social laws, the Act N. 261/2007 Coll., Public Budget Stabilization Act, revisions’ impact

OBSAH ÚVOD............................................................................................................................... 9 1 OBECNÝ ÚVOD DO ZÁKLADNÍCH POJMŮ VEŘ. FINANCÍ ....................... 10 1.1 ZÁKLADNÍ PRINCIPY VEŘEJNÝCH FINANCÍ .............................................................. 10 1.2 FUNKCE VEŘEJNÝCH FINANCÍ .................................................................................. 10 1.3 ZÁKLADNÍ FUNKCE VEŘEJNÉHO SEKTORU .............................................................. 12 1.4 VEŘEJNÝ SEKTOR MÁ PŘEDEVŠÍM TOTO POSLÁNÍ: ................................................. 12 1.5 SOUSTAVA VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ .......................................................................... 13 1.5.1 Rozpočtová soustava ..................................................................................... 13 1.5.2 Rozpočtová skladba ...................................................................................... 14 1.5.3 Příjmy veřejných rozpočtů ............................................................................ 15 1.5.3.1 Podle časového hlediska ........................................................................ 15 1.5.3.2 Podle hlediska návratnosti ..................................................................... 16 1.5.3.3 Z hlediska závaznosti na: ....................................................................... 16 1.5.4 Výdaje veřejných rozpočtů ............................................................................ 16 1.5.5 Hospodaření veřejného rozpočtu .................................................................. 17 2 DAŇOVÝ SYSTÉM ................................................................................................. 19 2.1 CHARAKTERISTIKA DAŇOVÉHO SYSTÉMU ............................................................... 19 2.2 DAŇ A JEJÍ FUNKCE ................................................................................................... 19 2.3 ČLENĚNÍ DANÍ ........................................................................................................... 19 2.4 POPIS VYBRANÝCH DANÍ ........................................................................................... 21 2.4.1 Daň z příjmů fyzických osob ......................................................................... 21 2.4.2 Daň z příjmů právnických osob .................................................................... 22 2.4.3 Daň z nemovitostí.......................................................................................... 23 2.4.4 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí ............................. 23 2.4.5 Daň silniční ................................................................................................... 24 2.4.6 Daň z přidané hodnoty .................................................................................. 25 2.4.7 Clo ................................................................................................................. 26 2.2.8 Spotřební daně .............................................................................................. 27 2.4.9 Ekologické daně ............................................................................................ 29 2.5. DAŇOVÁ REFORMA ........................................................................................... 30 2.5.1 Zásadní změny v zákoně o daních z příjmů (ZDP) ....................................... 30 2.5.2 Změny zákona o rezervách ............................................................................ 36 2.5.3 Změny v zákoně o dani z přidané hodnoty .................................................... 36 2.5.4 Změny u daně z nemovitostí .......................................................................... 44 2.5.5 Změny daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí ............. 45 2.5.6 Změna zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách ...................... 48 2.5.7 Změny zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ............................ 48 2.3.8 Spotřební daně podle nového zákona ........................................................... 49

3 SOCIÁLNÍ SYSTÉM ................................................................................................ 52 3.1. SOCIÁLNÍ SYSTÉM OŠETŘUJÍ PŘEDEVŠÍM TYTO ZÁKONY: ...................................... 52 3.1.1 Sociální pojištění............................................................................................ 52 3.1.2 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a ..................... 53 3.1.3 Zákon č.155/1995., o důchodovém pojištění.................................................. 57 3.1.4 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.......................................... 63 3.1.5 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře .......................................... 67 3.1.6 Zákoník práce ................................................................................................ 70 3.2 SOCIÁLNÍ REFORMA .......................................................................................... 71 3.2.1 Změny zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění............................... 72 3.2.2 Změny v zákoně č. 54/1956., o nemocenském poj. zaměstnanců. ................. 79 3.2.3 Změny v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení ........................... 85 3.2.4 Změny v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální ........................... 86 3.2.5 Změna zákoníku práce ................................................................................... 92 4 DOPADY REFORMY DAŇOVÉHO A SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU ................... 94 4.1 DOPADY NA STÁTNÍ ROZPOČET ..................................................................... 99 4.2 DOPADY V DAŇOVÉ OBLASTI ........................................................................ 104 4.2.1.Změny daně z přidané hodnoty - Dopady .................................................... 104 4.2.2.Změny u daně z příjmů právnických osob - Dopady .................................... 104 4.2.3.Změny u daně z příjmů fyzických osob - Dopady......................................... 104 4.2.4 Změny ve zdanění majetku - Dopady .......................................................... 107 4.2.5 Změny ve správě daní ................................................................................ 107 4.2.6 Změny u spotřebních daní ........................................................................... 108 4.3 DOPADY V SOCIÁLNÍ OBLASTI ..................................................................... 109 4.3.1 Vývoj mezd - Dopady ................................................................................... 109 4.3.2 Státní sociální podpora - Dopady ................................................................ 109 4.3.2.1 Porodné ................................................................................................. 110 4.3.2.2 Přídavek na dítě .................................................................................... 110 4.3.2.3 Sociální příplatek .................................................................................. 110 4.3.2.4 Pohřebné ............................................................................................... 111 4.3.2.5 Příspěvek při převzetí dítěte ................................................................. 111 4.3.2.6 Příspěvek na školní pomůcky ............................................................... 112 4.3.3 Pomoc v hmotné nouzi - Dopady ................................................................. 113 4.3.4 Sociální služby- Dopady .............................................................................. 114 4.3.5 Pojistné systémy- Dopady ............................................................................ 115 4.2.5.1.Nemocenské dávky ............................................................................... 115 4.3.5.2 Peněţitá pomoc v mateřství .................................................................. 117 4.3.5.3 Maximální vyměřovací základ pro pojistné.......................................... 117 4.3.6 Životní a existenční minimum - Dopady ...................................................... 118 4.3.7 Zaměstnanost - Dopady ............................................................................... 119 4.3.7.2 Podpora v nezaměstnanosti ................................................................... 120 4.3.7.3 Postiţení nelegální práce ...................................................................... 120

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ..................................................................................... 121 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY....................................................................... 123 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ..................................................................... 125 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 126 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................... 126

ÚVOD Cílem této práce je v rámci zvoleného tématu analyzovat zásadní změny v daňovém a sociálním systému od roku 2008 a popsat jejich dopady zejména na státní rozpočet, podniky, běţné občany, domácnosti. Téma bakalářské práce „Změna daňové a sociální politiky od roku 2008 a jejich ekonomické důsledky“, jsem si vybral proto, ţe je pro mne toto téma zajímavé jak z pohledu zaměstnance finančního úřadu, tak i z pohledu běţného občana, který se zajímá o kaţdodenní ekonomické dění v této zemi. Daňová politika, sociální politika a zejména hospodaření s veřejnými rozpočty jsou právě nyní v období probíhající krize tématy nejvíce zmiňovanými a řešenými. V této bakalářské práci se zaměřím na dvě rozsáhlé oblasti – daňový a sociální systém. Tyto dva rozsáhlé systémy právě slouţí jako nástroje změn v daňové a sociální politice. Hlavním cílem politických změn, které byly připravovány jiţ v roce 2007, bylo ozdravit veřejné finance v České republice. V první části bakalářské práce jsem se proto věnoval popisu systému a fungování veřejných rozpočtů. Příjem veřejných rozpočtů z největší části tvoří výběr daní a cla a odvody na sociální a zdravotní zabezpečení. V hlavní části bakalářské práce popisuji daňový a sociální systém, který jak bylo řečeno, nejvíce souvisí s příjmem a tvorbou veřejných financí. V hlavní části práce dále popisuji zásadní změny v daňovém a sociálním systému platných od roku 2008.

Tyto zásadní změny byly provedeny

obsáhlým legislativním dílem – zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který je účinný od 1.1.2008. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů zavádí od roku 2008 výrazné změny především do daňových a sociálních zákonů. V závěrečné části bakalářské práce jsou uvedeny dopady těchto změn, a to zejména na státní rozpočet, firmy, OSVČ, ale i běţné občany a domácnosti s dětmi. Při zpracování bakalářské práce jsem vycházel z platné legislativy České republiky (daňové zákony, sociální zákony, zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů), internetových stránek Ministerstva financí,

Ministerstva práce a sociálních věcí, České správy

sociálního zabezpečení a také jsem vyuţil zkušenosti a poznatky ze své praxe.

9

1 Obecný úvod do základních pojmů veř. financí Veřejné finance jsou modernějším pojmem, který slouţí k označení finančních vztahů a operací, probíhajících v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy a ostatními subjekty (tj. občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.) v souvislosti s tvorbou, rozdělováním a uţitím veřejných fondů. Součástí veřejných financí jsou orgány veřejné správy (odtud pojem „veřejné finance“), tedy jak orgány státní správy, tak samosprávy (obce a kraje), které jsou veřejnoprávními korporacemi. Moderním pojmem „veřejné finance“ byly označeny dřívější pojmy „státní finance“ a „municipální (místní finance) finance“ v průběhu konce 20. století v souvislosti s výraznějším přesunem kompetencí z ústřední státní moci do působnosti samospráv.

1.1 Základní principy veřejných financí 1.Nenávratnost - S platbou daní, poplatků a cel nikomu nevzniká nárok na to, aby mu byl tento výdaj v nějaké podobě konkrétně vrácen. 2.Neekvivalence - Při platbě daní, poplatků i cel není plátci předem známý účel platby a není mu zaručeno, ţe plnění, které případně dostává prostřednictvím veřejných výdajů, bude ekvivalentní výši jeho platby. Na rozdíl od klasické trţní transakce peníze . zboţí, jsou zde odděleny oba protisměrné toky. 3.Nedobrovolnost - Není rozhodující, zda daně, poplatky a cla někdo platit chce nebo ne. Jejich platba je uzákoněna právní cestou. Principem zde není dobrovolnost. Tyto principy platí u drtivé většiny veřejných financí. Existují však výjimky, například komerční úvěr, který si pořídí obec, kraj nebo státní instituce (tedy stát). 1

1.2 Funkce veřejných financí 1.Alokační - V rámci této funkce rozhodují jednotlivé úrovně o tom, jaké bude celkové pouţití disponibilních zdrojů. Kam, na co a kolik. 2.Redistribuční - Souvisí s řešením otázky, co společnost povaţuje za spravedlivé rozdělení

důchodů

a

majetku.

Většina

přerozdělování

se

zde

uskutečňuje

prostřednictvím daňově transferového mechanismu, progresivních daní, z nichţ jsou 1

Zákon č.218/200 Sb., zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, tzv. „Velká rozpočtová pravidla“, jde o obecný předpis podle kterého hospodaří veškeré veřejné rozpočty.

10

financovány veřejné statky, kombinací zdanění zboţí a dotací zboţí. V posledních letech je snahou řešit tuto funkci mimo daňový systém, tedy nezdaňovat příjem více vydělávajících subjektů (občanů) vetší procento sazbou daně. Systém, čím více vyděláš, tím větší procento z výdělku odvedeš státu, se jeví jako demotivační a nesprávný a odporuje principu teorie daní, tedy především transparentnosti a rovnosti. Ovšem díky velkým sociálním podtextům se stává věcí neustálých politických diskusí. 3.Stabilizační - Veřejné finance resp. rozpočtová politika, bývají pouţívány rovněţ k zajištění vysoké úrovně zaměstnanosti, stability cenové hladiny, ekonomického růstu či vyrovnanosti platební bilance. Mezi nástroje stabilizační politiky patří zejména měnové a fiskální nástroje (udrţuje se tím např. stabilní hodnota inflace, měnových kurzů, cen). Veřejné finance slouţí k uspokojování a zabezpečení veřejných potřeb a statků nebo k financování různých transferů (např. sociálního rázu, důchody, podpory), či k usměrňování chování ekonomických subjektů (např. ekologickému nebo sociálnímu chování, viz. daně – v našem případě zavedení tří nových ekologických daní od 01.01.2008 , pokuty apod.), a to vše efektivně a ve veřejném zájmu. Předpokladem je zajistit dostatek zdrojů veřejných rozpočtů. Efektivností veřejného sektoru rozumíme stav, kdy se z dostupných společenských zdrojů podaří získat maximální mnoţství statků a maximální uţitek. Jde o kritérium, které hodnotí vztah mezi vstupem a výstupem. Ekonomické rozhodnutí je efektivní tehdy, kdy roste uţitek alespoň jednomu subjektu a přitom ostatním zůstává uţitek nezměněn (nezhoršuje se). Pojem „veřejný“ zájem je v ekonomické teorii uţívaný, avšak obtíţně vysvětlitelný a o jeho podstatě a definici se vedou diskuse. Jisté je, ţe tento zájem je cílem chránit a ţe je odlišný od zájmů soukromého sektoru, kde je prvořadým cílem, nutným k přeţití, vytváření finančního zisku. Hospodárnost je takové pouţití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejniţším vynaloţením těchto prostředků. Znamená „dělat věci levně“. Veřejný sektor. Veřejné finance zajišťují chod veřejného sektoru a koloběh veřejných prostředků. Veřejný sektor zabezpečuje veřejné statky kolektivní spotřeby, je řízený veřejnou správou. Veřejný sektor podléhá veřejné volbě (prostřednictvím volených zástupců) a kontrole. Veřejný sektor prochází neustále vývojem. V minulosti byl veřejný sektor v naší společnosti chápán jako souhrn podniků, organizací nebo společností, jejichţ vlastníkem je stát. Postupem času opadá význam centrálně řízeného 11

veřejného sektoru a obecně platí, ţe čím blíţe k občanům se nachází rozhodování o veřejných financích (kraje a obce), tím blíţe k občanům je také kontrola efektivního vyuţívání zdrojů. Stále více je veřejný sektor vnímán nikoliv jako vlastník podniků a institucí, ale jako správce systému, ve kterém funguje společnost.

1.3 Základní funkce veřejného sektoru 1. Funkce ekonomická - Kdy má předcházet a zmírňovat dopady selhání trhu. Často se uvádí, ţe funkcí veřejného sektoru je také vytvářet pracovní příleţitosti, coţ má vliv na míru zaměstnanosti. Výsledkem je však velmi často vysoká přezaměstnanost ve veřejné, zejména státní správě a vysoká daňová zátěţ občanů a podnikatelů. Důsledkem přezaměstnanosti je také často přemíra regulačních zátěţí podnikatelů, občanů i samotných úředníků, kteří mají tendenci zaměstnávat sami sebe. 2. Funkce sociální - Veřejný sektor se stará o sociálně slabší vrstvy obyvatel nebo občany, kteří se octli přechodně v sociální nouzi. 3. Politická funkce - Veřejného sektoru se uplatňuje v procesu přípravy, zajištění a realizace veřejných voleb. 2

1.4 Veřejný sektor má především toto poslání: 1.vytvářet dobré podmínky pro podnikání – v nezbytné míře kvalitní regulaci (zákony, vyhlášky, nařízení), zajišťovat dovolání se práva, bezpečnost, kvalitní infrastrukturu, kvalitní a efektivní veřejnou správu, předcházet případům selhání trhu nebo tato selhávání napravovat. 2.přispívat k udrţitelnému rozvoji – vytváření podmínek pro zkvalitňování lidského ţivota, vytvářet podmínky k růstu zaměstnanosti, ekonomickému růstu, ale zároveň k ochraně a údrţbě nejdůleţitějších hodnot, jako je ţivotní prostředí, příroda, ekologie, zdraví, a dalších lidských hodnot apod. 3.zajišťovat tzv. hraniční statky – jsou na hranici veřejného a soukromého sektoru (silnice, ţeleznice, voda, energie, zbraně apod. Míra je vţdy diskutabilní a liší se podle jednotlivých zemí).

2

Česká republika. Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.218/2000 Sb., s. 4-44. ISBN 978-80-7208-792-1.

12

1.5 Soustava veřejných rozpočtů Cíl kapitoly: za účelem financování veřejných výdajů vznikl propracovaný rozpočtový systém, který funguje v rámci různě členěných rozpočtových soustav. Rozpočtové soustavy jsou různé. Objem a struktura různých veřejných rozpočtů se mohou lišit, stejně jako zdroje veřejných příjmů a principy jejich tvorby. Taktéţ účely veřejných výdajů a kritéria jejich alokace a čerpání mohou být odlišné. Záleţí to nejenom na ekonomických, nýbrţ také na historických, kulturních a dokonce geografických faktorech. 3

1.5.1 Rozpočtová soustava Rozpočtová soustava je soustavou peněţních fondů (veřejných rozpočtů), rozpočtových vztahů mezi veřejnými rozpočty a také je moţno ji pojmout jako soustavu orgánů a institucí, které se starají o tvorbu, rozdělování a uţití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů. Na principech veřejných financí plní své funkce veřejné rozpočty. Veřejný rozpočet je finančním plánem a nástrojem financování veřejných potřeb prostřednictvím jednotlivých institucí veřejného sektoru. Veřejný rozpočet je peněţní fond, který má zákonem upravené rozpočtové vztahy, příjmy a výdaje. Rozpočet je jedním ze základních nástrojů realizace politiky, a to jak na centrální, tak na regionální úrovni. Veřejný rozpočet je obecné označení rozpočtu bez ohledu na to, na jaké vládní úrovni se sestavuje. Pod obecným pojmem veřejný rozpočet si můţeme představit vlastně soustavu rozpočtů na všech vládních úrovních. Kaţdý veřejný rozpočet by měl být obrazem rozvojové strategie dané úrovně veřejné správy. Měl by navazovat na rozvojový plán a politické priority. Rozpočet je silným nástrojem vládnutí, a to ať jiţ na centrální úrovni (ústřední státní zpráva) nebo na místní úrovni (samosprávy obcí a krajů). Realizace Kaţdého veřejného rozpočtu více či méně ovlivňuje ekonomiku země. Hospodaření centrální vlády nebo samospráv se však projevuje většinou aţ po několika letech. Okamţité projevy nejsou většinou dominantní, ale dílčí. To je dáno velkou mírou souvislosti ekonomiky se sociálním, hospodářským, ale i ekonomickým nebo psychosociálním prostředím.

3

Česká republika. Vyhláška ministerstva financí č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.323/2002 Sb., s. 45-123. ISBN 978-80-7208-792-1.

13

Provázanost zdánlivě nesouvisejících záleţitostí na ekonomiku a rozpočet je důvodem, proč je profese rozpočtáře tak sloţitá. Na ekonomiku a rozpočet má vliv velká škála zdánlivě nesouvisejících faktů a dobrý rozpočtář musí tato fakta dávat do správných souvislostí a správně je tlumočit do prostředí politického rozhodování, které je pro podobu rozpočtu i jeho realizaci zcela zásadní. To se ne vţdy daří, a proto existuje vţdycky velká dávka náhod, která ovlivňuje rozpočtové hospodaření a obecně výsledky rozpočtového procesu. Na podobu rozpočtu i jeho plnění má vliv řada dílčích aspektů, jejichţ výčet nebude nikdy kompletní. Mezi dílčí aspekty veřejných rozpočtů patří: a) Různorodost aktérů rozpočtového procesu. b) Rozdíl mezi plátci daní (těmi, kteří platí daně) a těmi, kdo rozhodují, jak budou finanční prostředky vyuţity. c) Veřejný rozpočet jako dokument je důleţitým nástrojem veřejné odpovědnosti. d) Ve veřejném rozpočtování jsou vţdy lidé a organizace s odlišnými názory a cíli. e) Veřejné rozpočty jsou více otevřené prostředí. f) Veřejné rozpočty tvoří rozhodující spojnici mezi občana jako daňovými poplatníky a poslanci a vládními úředníky. g) Podmínky, které ovlivňují konečný výsledek veřejného rozpočetnictví: Politika a politická rozhodnutí, prostředí, rozpočtový proces, individuální strategie. Jednotlivé druhy veřejných rozpočtů jsou relativně samostatné. Jejich samostatnost je závislá především na rozpočtových pravidlech, na rozpočtovém určení daní (do jakého rozpočtu jednotlivé daňové výnosy plynou), na tom, jaké veřejné statky jednotlivé stupně územní samosprávy zabezpečují, financují apod. Platí, ţe kaţdý rozpočet je unikátní a je třeba při jeho sestavování přihlíţet k celé řadě faktorů a souvislostí, které, jak se můţe na první pohled zdát, mnohdy s financemi nesouvisí a které se u jednotlivých rozpočtů velmi liší.

1.5.2 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba je dána podzákonnou normou (vyhláškou Ministerstva financí č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších změn). Kaţdý rozpočet je sloţen z příjmů a výdajů. Příjmy i výdaje všech veřejných rozpočtů mají v základu podobnou strukturu, jejíţ podoba se v čase vyvíjí, podobně jako se vyvíjí naše společnost, potřeby a rozdělení kompetencí.

14

Rozpočtová skladba upravuje způsob třídění všech peněţních operací veřejných rozpočtů a účelových fondů státu. To umoţňuje přehledně zjistit potřebné analytické informace, zajistit jednoduchost a přehlednost v celé rozpočtové soustavě. Rozpočtová skladba dále slouţí analýze dlouhodobého vývoje rozpočtu. Umoţňuje třídit příjmy a výdaje veřejného rozpočtu na návratné a nenávratné povahy. 4 Rozpočtová skladba vyuţívá třídění: 1.Odpovědnostní (Kapitolní nebo téţ organizační) – je povinné pro státní rozpočet (cca 40 kapitol SR) 2.Druhové – týká se všech peněţních operací. Příjmy jsou inkasa připsaná na bankovní účet bez příjmu vypůjčených finančních prostředků. Výdaji jsou platby z bankovního účtu. Výdajové operace se třídí na běţné výdaje, kapitálové výdaje, ostatní výdaje, financování. 3. Odvětvové (Funkční) – týká se nenávratných výdajů podle skupin, resp. účelu, na který jsou výdaje uskutečněny. V ČR se třídí do 6 skupin s podrobnějším členěním uvnitř jednotlivých skupin: zemědělství, průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, sluţby pro obyvatelstvo, sociální věci a politika zaměstnanosti, bezpečnost státu a právní ochrana, všeobecná veřejná správa a sluţby. 4. Konsolidační (zájmové jednotky) – věnuje se zejména transferům, které jsou zohledněny při konsolidaci a je o ně očištěna bilance.

1.5.3 Příjmy veřejných rozpočtů Veřejné rozpočty získávají zdroje zejména z daní, odvodů ze sociálního a zdravotního pojištění, ale také z poplatků a půjček. Základní členění příjmů: 1.5.3.1 Podle časového hlediska 1.Příjmy běţné, které se kaţdoročně opakují. Můţeme je členit na daňové (typický nenávratný příjem) a nedaňové nenávratné (uţivatelské poplatky, příjmy z pronájmu majetku, dary apod.) a nedaňové návratné krátkodobé (krátkodobé úvěry a půjčky) 2.Příjmy kapitálové, které jsou jednorázové, kaţdoročně se neopakují. Jsou nedaňového charakteru. Mezi nenávratné kapitálové příjmy patří z prodeje majetku, dary apod. Nenávratné kapitálové příjmy představují střednědobé a dlouhodobé úvěry nebo příjmy z emise střednědobých a dlouhodobých cenných papírů. 4

Česká republika. Vyhláška ministerstva financí č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.323/2002 Sb., s. 45-123. ISBN 978-80-7208-792-1.

15

1.5.3.2 Podle hlediska návratnosti 1.Nenávratné veřejné příjmy. To jsou příjmy, které plynou do veřejného rozpočtu jako peněţního fondu od různých subjektů. Jedná se především o daně, dávky, uţivatelské poplatky, příjmy z prodeje či pronájmu státního či regionálního majetku. Těchto příjmů je ve veřejném rozpočtu většina. 5 2.Nenávratné příjmy jsou čerpané na určitou dobu. Jedná se především o bankovní úvěry (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé). 1.5.3.3 Z hlediska závaznosti na: 1.Příjmy obligatorní (nárokované, mandatorní) – jsou povinné ze zákona, zejména daňové a sociální příjmy. 2.Příjmy fakultativní – jejich zavedené a výše závisí na rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy, např. poplatky nebo ekvivalent za poskytnutý veřejný statek, správní poplatky za provedené úkony orgánů veřejné správy apod.

1.5.4 Výdaje veřejných rozpočtů Výdaje veřejných rozpočtů nejvíce ovlivňuje, vedle objemu příjmů, také rozsah působnosti státu a jednotlivých článků územní samosprávy nebo jiných úrovní veřejných rozpočtů, coţ má vliv na objem výdajů jednotlivých veřejných rozpočtů. Kaţdá vládní úroveň hospodaří podle svého rozpočtu (státní rozpočet nebo samosprávy, které jsou označovány někdy jako tzv. „místní vlády“ jsou přitom nosnou kostrou zajišťování veřejných potřeb). Čím je sloţitější vnitřní státoprávní uspořádání státu, tím více veřejných rozpočtů a dalších mimorozpočtových, zpravidla účelových fondů zřizuje. I v rámci veřejného sektoru kaţdá organizace hospodaří podle svého rozpočtu a je různými finančními vztahy napojena na rozpočet svého zřizovatele. Struktura výdajů veřejných rozpočtů Běţné 1. Neinvestiční nákupy 2. Neinvestiční transfery : organizačním sloţkám, neziskovým subjektům, jiným rozpočtům, mimorozpočtovým fondům, obyvatelstvu Kapitálové 1. Investiční výdaje 5

Česká republika. Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.218/2000 Sb., s. 4-44. ISBN 978-80-7208-792-1.

16

2. Nákup akcií a majetkových podílů apod. 3. Investiční půjčky 4. Kapitálové transfery Ostatní 6

1.5.5 Hospodaření veřejného rozpočtu Saldo veřejných rozpočtů - Pokud chceme příjmy a výdaje běţného, rozpočtového roku, dosáhneme porovnáním objemů těchto příjmů a výdajů výsledného salda (bilance). Kaţdý veřejný rozpočet můţe z pohledu salda docílit celkem tří různých stavů: a) Přebytkový=příjmy>výdaje b) Vyrovnaný=příjmy=výdaje c) Schodkový=příjmy
Česká republika. Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.218/2000 Sb., s.4-44. ISBN 978-80-7208-792-1.

17

hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. 3. Zákon č.243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon určuje daňové příjmy obcím a krajům. Uvádí také, ţe veškeré daňové výnosy, které zákon neurčuje jako příjmy některého z veřejných rozpočtů, se stávají příjmem státního rozpočtu. 4. Vyhláška Ministerstva financí č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších změn.

18

2 DAŇOVÝ SYSTÉM 2.1 Charakteristika daňového systému Daňový systém ČR je velmi podobný daňovým systémům vyspělých evropských zemí. Je tvořen jednotlivými daňovými předpisy. Struktura jednotlivých daní v daňovém systému v podobě jakou má daňový systém dnes, vznikla jiţ při daňové reformě, která proběhla k 1.1.1993 a jiţ zohledňovala základní principy daňových soustav zemí EU. Správu a výběr jednotlivých daní v ČR vykonávají finanční úřady a celní úřady dle tzv. kompetenčních zákonů. 7 Daň bývá obvykle definována jako povinná, zákonem uloţená, neúčelová, neekvivalentní, nenávratná a zpravidla pravidelně se opakující platba ve prospěch veřejného rozpočtu.

2.2 Daň a její funkce Daň je historickou kategorií, která úzce souvisí s existencí státu i s existencí územní samosprávy. Spolu s ostatními povinnými příspěvky na sociální zabezpečení tvoří největší skupinu běţných příjmů a tedy i celkových veřejných příjmů.

2.3 Členění daní Základní a nejčastěji pouţívané třídění daní je podle vazby na vlastní důchod daňového subjektu na daně přímé a daně nepřímé. Toto třídění je pouţíváno vesměs v kaţdém státě. Přímými daněmi jsou takové daně, které dopadají přímo na poplatníka a jsou jím hrazeny na úkor jeho příjmů nebo jeho majetku. Poplatník zatíţený přímou daní je totoţný s poplatníkem, který přímou daň také hradí. Přímé daně sniţují disponibilní prostředky daňových subjektů. Daně nepřímé nedopadají na jejich nositele (na ty, kdo je ve skutečnosti hradí) přímo formou daní, ale jsou zahrnuté v ceně zboţí či sluţeb, které nositel nakupuje. Subjekt, který nepřímé daně odvádí – plátce nepřímých daní, není totoţný se subjektem, který je nepřímou daní zatíţen a jejich úhradou sniţuje své disponibilní prostředky. 8

7 8

Zákon, který vymezuje věcnou příslušnost jednotlivých státních orgánů k výkonu státní správy. Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech a zákon č. 185/2004 Sb., o celní správě. PUCHINGER, Z. Úvodní kapitoly k daňové teorii. 1.Vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1298-5.

19

Velmi často pouţívané je také třídění daní podle obecného předmětu zdanění na daně důchodové, daně majetkové a daně spotřební. „Důchodové daně jsou z historického pohledu nejmladšími daněmi vyuţívanými v daňových soustavách.“ Důchodové dani podléhají různé druhy příjmů jako jsou mzdy, zisky, kapitálové výnosy, renty i naturální plnění. Daňová povinnost u důchodových daní dopadá přímo na poplatníka daně – z pohledu třídění daní dle dopadu na poplatníka se jedná o daně přímé. Patří mezi jedny z nejvýnosnějších daňových příjmů veřejných rozpočtů. „Majetkové daně jsou historicky nejdéle vyuţívaným typem daní.“ Majetkové daně jsou zastoupeny v daňových soustavách všech zemí a ačkoliv nejsou příliš výnosné jsou majetkové daně vyuţívané pro dlouhodobě stabilní výnosy. Patří mezi daně přímé. 9 Spotřební daně náleţí do skupiny nepřímých daní, které zdaňují spotřebu výrobků a sluţeb. Určitá forma specifických spotřebních daní byla vyuţívána jiţ ve starověku. Jedná se o významný stabilní příjmem veřejných rozpočtů. Do rozpočtu jsou odváděny plátcem daně. Daně zastoupené v daňovém systému členěné dle hlediska dopadu na poplatníka (vazby na důchod poplatníka) jsou : Daně přímé, které zdaňují příjem nebo majetek poplatníka : -

daň z příjmů fyzických osob

-

daň z příjmů právnických osob

-

daně z nemovitostí

-

daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí

-

daň silniční

Daně nepřímé, které zdaňují spotřebu zboţí či sluţeb:

9

-

daň z přidané hodnoty

-

daň z minerálních olejů

-

daň z lihu

-

daň z piva

-

daň z vína a meziproduktů

PUCHINGER, Z. Úvodní kapitoly k daňové teorii. 1.Vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1298-5.

20

-

daň z tabákových výrobků

-

daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

-

daň z pevných paliv

-

daň z elektřiny Daně zastoupené v daňovém systému ČR můţeme členit také z hlediska

předmětu daně na : Daně důchodové : -

daň z příjmů fyzických osob

-

daň z příjmů právnických osob

Daně majetkové: -

daně z nemovitostí

-

daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí

-

daň silniční

Daně ze spotřeby : univerzální - daň z přidané hodnoty selektivní - daně spotřební daň z minerálních olejů daň z lihu daň z piva daň z vína a meziproduktů daň z tabákových výrobků - daně ekologické daň ze zemního plynu a některých dalších plynů daň z pevných paliv daň z elektřiny

2.4 Popis vybraných daní 2.4.1 Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou : a) příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky (§6), b) příjmy z podnikání a z jiné

21

samostatné výdělečné činnosti (§7), c) příjmy z kapitálového majetku (§8), d) příjmy z pronájmu (§9) e) ostatní příjmy (§10). 10 Jedná se o všeobecnou důchodovou daň uvalenou na fyzické osoby. Z hlediska evidence daňových příjmů se dělí na tři části – daň ze závislé činnosti, daň z přiznání a sráţkovou daň. Sráţková daň a daň z přiznání se v principu neliší od sloţek daně z příjmů právnických osob. Daň ze závislé činnosti je odváděna zaměstnavatelem jako záloha na daň z příjmů jeho zaměstnanců, přičemţ zaměstnavatel má povinnost odvést úhrn sraţených záloh do 20. dne kalendářního měsíce v němţ došlo k výplatě mzdy. Zaměstnanec má zároveň právo poţádat svého posledního zaměstnavatele v příslušném zdaňovacím období o roční zúčtování daňových záloh, čímţ je mu umoţněno realizovat všechna jemu dostupná daňová zvýhodnění. To znamená, ţe výsledkem ročního zúčtování je vrácení přeplatku na dani. Pokud práva na zúčtování záloh zaměstnanec nevyuţije, povaţují se strţené zálohy za sráţku daně. Daň zaplacená v lednu běţného roku tak přísluší ke mzdě za prosinec předchozího roku. Proto je nejdříve roční inkaso daně upraveno o lednová inkasa, tzn. odečteno inkaso za leden běţného roku a přičteno inkaso za leden následujícího roku. Následně je provedena úprava o výši vyrovnání záloh. To znamená, ţe od jiţ upraveného inkasa daně je odečtena vyplacená výše vyrovnání v běţném roce a přičtena výše vyrovnání vyplacená v následujícím roce. Daně z příjmů jsou sdílenými daněmi, výnosy daní plynou do rozpočtu obcí, do rozpočtů krajů a do státního rozpočtu v zákonem stanoveném poměru.

2.4.2 Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Daň z příjmů právnických osob je všeobecnou důchodovou daní, které podléhají právnické osoby. Příjem z daně z příjmů právnických osob je rozdělen na dvě sloţky – na DPPO z přiznání a sráţkovou daň. Sráţková daň je splatná do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém měla být strţena. Roční hotovostní příjem se proto upravuje o lednové inkaso. DPPO z přiznání je placena zálohovým způsobem. To znamená, ţe daň je v průběhu zdaňovacího období placena v několika zálohách odvozených z poslední známé daňové 10

Česká republika. Zákon o daních z příjmů. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.586/1992 Sb., s. 1-223. ISBN 978-80-7208-653-5.

22

povinnosti a v průběhu následujícího zdaňovacího období pak dochází k vyrovnání těchto záloh na základě podaného přiznání.11 Zaplacené zálohy jsou počítány do výnosu daně běţného roku. Vyrovnání, skládající se z vrácených přeplatků a zaplacených nedoplatků, zaznamenané v běţném roce je přesunuto do výnosu daně předchozího roku a k výši záloh zaplacených v běţném roce je přičteno vyrovnání roku následujícího. Daně z příjmů jsou sdílenými daněmi, výnosy daní plynou do rozpočtu obcí, do rozpočtů krajů a do státního rozpočtu v zákonem stanoveném poměru.

2.4.3 Daň z nemovitostí Daň z nemovitosti je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o daň přímou z hlediska dopadu na poplatníka a daň majetkovou z hlediska předmětu daně. Správu daně z nemovitostí vykonávají místně příslušné finanční úřady, v jehoţ územní působnosti se nemovitosti nacházejí. V zákoně o dani z nemovitostí je upravena daň z pozemků a daň ze staveb. „Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí“. „ Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území České republiky, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a uţívané a nebo podle dříve vydaných obecně závazných právních předpisů dokončené byty včetně podílů na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí, nebo nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí.“ Daň z nemovitostí je daní svěřenou. Výnos daně z nemovitostí plyne do rozpočtu té obce, na jejímţ území se nemovitost nachází. 12

2.4.4 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daně dědická, darovací a z převodu nemovitostí jsou upraveny zákonem č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších přepisů. Z hlediska dopadu na poplatníka se jedná o daně přímé a dle hlediska předmětu daně o daně majetkové. Správu těchto daní vykonává místně příslušný finanční úřad, v jehoţ obvodě měl zůstavitel, nabyvatel movitého 11

12

Česká republika. Zákon o daních z příjmů. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.586/1992 Sb., s. 1-223. ISBN 978-80-7208-653-5. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, s. 75-81. ISBN 978-80-247-2385-3.

23

majetku nebo dárce v případě daru do ciziny, bydliště nebo v jehoţ obvodě se nachází nemovitost. Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním. Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak neţ smrtí zůstavitele. Majetkem jsou označeny nemovitosti a movitý majetek a jiný majetkový prospěch.

Daň dědická a darovací je vyměřena správcem daně na

základě podaného přiznání – tyto daně jsou splatné do třiceti dnů po vyměření, ale na základě praktických zkušeností se zpoţděním mezi rozhodnou událostí, např. nabytím dědictví, a okamţikem úhrady daně je pouţit posun o jeden rok. Předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod podílu nebo části podílu, o který se sníţí hodnota podílu převodce, který měl před vypořádáním. Dále bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním. Daň z převodu nemovitostí je placena na základě poplatníkem podaného daňového přiznání do 3 měsíců od okamţiku, kdy byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí, nabyla účinnosti smlouva o úplatném převodu vlastnictví neevidované nemovitosti nebo nabylo právní moci jiné rozhodnutí. Z tohoto důvodu je pouţit posun o 3 měsíce. Daně dědická, darovací a z převodu nemovitostí jsou daněmi svěřenými, které plynou do státního rozpočtu. 13

2.4.5 Daň silniční Daň silniční je upravena zákonem č.16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění všech pozdějších předpisů. Z hlediska dopadu na poplatníka se jedná o daň přímou a o daň majetkovou z hlediska předmětu daně. Správu daně vykonává místně příslušný finanční úřad. „Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li pouţívána k podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti nebo jsou pouţívána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichţ plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů

13

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, s. 83-89. ISBN 978-80-247-2385-3.

24

nezaloţených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu. Bez ohledu na to, zda jsou pouţívána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun, určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daň je placena ve čtyřech zálohách během kalendářního roku, přičemţ první záloha je splatná 15. dubna běţného roku. Přiznání se podává do 31. ledna roku následujícího, přičemţ v této lhůtě má být i uhrazen nedoplatek na dani, případný přeplatek se vrací na ţádost poplatníka do 30 dnů. Daň silniční je daní svěřenou, kdy celý výnos této daně plyne do státního fondu dopravní infrastruktury. 14

2.4.6 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších změn a předpisů. Z hlediska dopadu na poplatníka se jedná o daň nepřímou a z hlediska předmětu daně o univerzální daň ze spotřeby. Správu daně vykonává místně příslušný finanční úřad. V případech dovozu zboţí ze třetích zemí

15

do ČR uskutečněné neplátci daně vykonává správu daně celní úřad. „Předmětem daně je dodání zboţí nebo převod nemovitosti v draţbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, dále poskytnutí sluţby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku a pořízení zboţí z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla zaloţena za účelem podnikání, dále pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani a také dovoz zboţí s místem plnění v tuzemsku. Daň z přidané hodnoty je daní sdílenou. Výnos daně z přidané hodnoty plyne v poměru stanoveném zákonem do rozpočtu obcí, krajů a státního rozpočtu. Předpokládá se, ţe daň z přidané hodnoty je nesena domácnostmi a podnikateli, kteří nejsou plátci této daně. Státu je však odváděna plátci daně, a to jako rozdíl mezi výší daně na vstupu a na výstupu. Plátce daně má povinnost po skončení zdaňovacího 14 15

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční , s. 90-92. ISBN 978-80-247-2385-3. Třetí země – území mimo území Evropského společenství + § 3 zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

25

období, které je v závislosti na objemu obratu měsíční či čtvrtletní, podat ve lhůtě 25ti dnů daňové přiznání a ve stejné lhůtě zaplatit přiznanou daň. V případě, ţe plátci vznikl nárok na nadměrný odpočet, je mu tento vrácen do jednoho měsíce od data splatnosti daně. Celkové inkaso daně se skládá ze tří částí: 1. vlastní daňové povinnosti, která je vybíraná daňovou správou, 2. nadměrných odpočtů a vrácení daně, které jsou daňovou správou vypláceny, 3. části celního dluhu vybíraného celními orgány (od vstupu do EU je tato částka v podstatě zanedbatelná). Jak jiţ bylo řečeno, daňová povinnost je splatná 25. den po skončení zdaňovacího období. Tím dochází k tomu, ţe daňová povinnost vzniklá v prosinci a v 4. čtvrtletí předchozího roku je inkasována 25. ledna běţného roku. V případě nadměrných odpočtů dochází, jak je z výše uvedeného patrné, k posunu o dva měsíce. DPH jako součást celního dluhu je splatná do 10ti kalendářních dnů po dovozu zboţí. Pro časový posun se zde pouţívá zpoţdění deseti pracovních dnů. Celková DPH z celního dluhu v běţném roce je sníţena o daň zaplacenou během prvních 10ti pracovních dnů v lednu běţného roku a zvýšena o daň zaplacenou za prvních 10 pracovních dnů následujícího roku. Od roku 2005 však do této kategorie spadají pouze tzv. neobchodní dovozy a dovozy uniklé celnímu dozoru a dohledu. 16

2.4.7 Clo Clo je selektivní spotřební daní uvalenou EU na její dovoz zboţí. Tedy od 1. 5. 2004 není nově vyměřené clo daňovým příjmem ČR, ale stalo se součástí tradičních vlastních zdrojů EU. Výběr cla však pro EU zajišťují tuzemské orgány. Z tohoto důvodu je EU odváděno 75 % částky vyměřeného cla, zbylá částka připadá ČR na pokrytí nákladů souvisejících s výběrem. Nejedná se tedy o daňový příjem, ale o platbu za sluţbu. Clo je součástí vyměřeného celního dluhu. Při výpočtu cla se proto postupuje obdobně jako u DPH, která byla vyměřena jako součást celního dluhu. Existuje tu však jeden podstatný rozdíl daný způsoben odvodů do EU a jeho administrací. Na příslušném účtu u ČNB je ke konci roku po provedení plateb EU a státnímu rozpočtu kladný zůstatek. 16

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, s. 95-129. ISBN 978-80-247-2385-3.

26

Příslušný účet je sice k 1. 1. vynulován, avšak zůstatek z předchozího roku je na něj počátkem dalšího roku znovu převeden. O tuto částku se pak musí zůstatek účtu celý rok sniţovat, neboť v případě zmíněné platby nejde o výběr cla, ale pouze o převedení salda předchozího roku.

2.2.8 Spotřební daně Spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o selektivní spotřební daně na vybrané výrobky - daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků. Z hlediska dopadu na poplatníka se jedná o daně nepřímé a dle hlediska předmětu daně o selektivní daně ze spotřeby. Správu

spotřebních daní

vykonává místně příslušný celní úřad. Vybrané výrobky se na území EU obvykle pohybují mezi daňovými sklady v reţimu podmíněného osvobození. Povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká především uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu nebo v případě dovozu dnem vzniku celního dluhu, pokud dovezené vybrané výrobky nebyly uvedeny do reţimu podmíněného osvobození. Spotřební daně jsou nejen placeny, ale také vraceny. Existuje však několik reţimů vracení daně a v jejich rámci i určitá míra volnosti, kdy o vrácení daně poţádat. Určit z dostupných údajů období, ke kterému se úhrnná vratka vztahuje, je prakticky nemoţné. Z tohoto důvodu se předpokládá, ţe vratky daně jsou zpoţděny stejně jako platba daně, resp. při výpočtu výše daně se pracuje rovnou s čistou výší inkasa. Tento předpoklad je moţno povaţovat za rozumný, protoţe od okamţiku podání přiznání zajišťuje lhůtu cca 1 měsíce na vrácení zaplacené daně, tedy stejně jako v případě DPH. Dodejme jen, ţe ve srovnání s nároky na odpočet daně u DPH je výše vratek u spotřebních daní minimální. V případě spotřební daně z tabákových výrobků je naprosto dominantní část příjmů tvořena daní z cigaret a tabákových výrobků placených prostřednictvím tabákových nálepek. Tyto nálepky jsou splatné do 60 dnů od jejich nákupu. Příjmy z nekolkovaných tabákových výrobků jsou zanedbatelné. Celkové inkaso daně z tabáku je tedy upravováno o lednové a únorové inkaso. Předmětem daně z minerálních olejů je výroba a dovoz na daňové území ČR nebo výroba nebo dovoz na daňové území Evropského společenství různých typů motorových benzinů, leteckých pohonných hmot benzinového typu, středních olejů, 27

těţkých plynových olejů, těţkých topných olejů, odpadních olejů, zkapalněných ropných plynů včetně jejich směsí označených pod různými typy nomenklatury určené k pouţití, k prodeji nebo pro výrobu tepla, plynů nebo jako přísady nebo směsi do minerálních olejů. Předmětem daně z lihu je výroba a dovoz lihu na daňové území ČR, tak i výroba a dovoz lihu na území Evropského společenství. Předmětem daně je líh včetně neodděleného lihu, vzniklého kvašením, pokud celkový obsah lihu ve výrobcích činí více neţ 1,2 % objemových etanolu. Dále je předmětem daně výroba a dovoz lihu, pokud jeho obsah ve výrobcích činí více neţ 22 % objemových etanolu. Předmětem daně z piva je výroba nebo dovoz piva na daňové území ČR a výroba a dovoz piva na daňové území Evropského společenství, kdy pod pojmem pivo je označen výrobek uvedený pod nomenklaturou 2203 obsahující více neţ 0,5% objemových alkoholu, případně výroba a dovoz směsi z piva a nealkoholických nápojů obsahující více neţ 0,5% objemových alkoholu. Předmětem daně z vína a meziproduktů je výroba a dovoz vína, fermentovaných nápojů a meziproduktů na daňové území ČR a na daňové území Evropského společenství, které obsahují více neţ 1,2% objemových alkoholu, nejvýše však 22% objemových alkoholu. Předmětem daně z tabákových výrobků je výroba a dovoz tabákových výrobků na daňové území ČR nebo na území Evropského společenství, kdy se pod označením tabákové výrobky rozumí: cigarety, doutníky, cigarillos a tabák. V případě spotřební daně z tabákových výrobků je naprosto dominantní část příjmů tvořena daní z cigaret a tabákových výrobků placených prostřednictvím tabákových nálepek. Tyto nálepky jsou splatné do 60 dnů od jejich nákupu. Příjmy z nekolkovaných tabákových výrobků jsou zanedbatelné. Celkové inkaso daně z tabáku je tedy upravováno o lednové a únorové inkaso. Spotřební daně mimo daně z minerálních olejů jsou daněmi svěřenými a jsou odváděny do státního rozpočtu. Daň z minerálních olejů je daní sdílenou, kdy zákonem stanovená část celostátního hrubého výnosu je odvedena do fondu dopravní infrastruktury. 17

17

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, s. 130-131. ISBN 978-80-247-2385-3.

28

2.4.9 Ekologické daně Jsou upraveny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který upravuje daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Z pohledu dopadu na poplatníka se jedná o daně nepřímé a z hlediska předmětu daně o specifickou daň ze spotřeby. Správu ekologických daní vykonává místně příslušný celní úřad. Předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů je plyn uvedený pod kódy nomenklatury 271111, 271121, 271129 a 2705 určený k pouţití, nabízený k prodeji nebo pouţívaný k pohonu motorů nebo pro jiné účely s výjimkou plynu určeného nebo nabízeného k prodeji nebo pouţívaného k výrobě tepla nebo pro stacionární motory, pro stroje pouţívané na stavbách nebo vozidla určená k pouţívání mimo veřejné cesty. Předmětem daně z pevných paliv jsou pevná paliva, a to černé uhlí, brikety a podobná pevná paliva z černého uhlí uvedené pod kódem nomenklatury, hnědé uhlí, hnědouhelné brikety mimo gagátu (uvedené pod kódy nomenklatury blíţe specifikované v zákoně), dále koks a polokoks z černého a hnědého uhlí a ostatní uhlovodíky uvedené pod kódy nomenklatury citované v zákoně, pokud jsou určeny pro pouţití, nabízeny k prodeji nebo pouţívány pro výrobu tepla. Předmětem daně z elektřiny je elektřina uvedená pod kódem nomenklatury. Ekologické daně jsou daněmi svěřenými a jejich výnos plyne v plné výši do státního rozpočtu. 18

18

Česká republika. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů. 2007, č. 261/2007, s. 02-187.

29

2.5. DAŇOVÁ REFORMA „Daňovou reformu“ nalezneme na začátku zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. „Daňová reforma“ spočívá ve změně těchto zákonů: Zákona o daních z příjmů (část první, články I. Aţ III.), Zákon o rezervách (část třetí, články V. aţ VII.), Zákon o DPH (část čtvrtá, články VIII. aţ IX.), Zákona o dani z nemovitostí (část pátá, články X. aţ XI.), Zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí (část šestá, články X. aţ XI) Zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí (část šestá, články XII. aţ XIII), Zákona o správě daní a poplatků (část osmá, článek XV.), Zákona o správních poplatcích (část desátá, článek XVII.), Zákona o spotřebních daních (část jedenáctá, články XIII. Aţ XIX.) V závěrečných částech zavádí zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů tyto ekologické daně: Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů (část čtyřicátá pátá, čl. LXXII), Daň z pevných paliv (část čtyřicátá šestá , čl. LXXIII.), Daň z elektřiny (část čtyřicátá sedmá, čl. LXXIV).

2.5.1 Zásadní změny v zákoně o daních z příjmů (ZDP) - zásadní a klíčovou změnou je zavedení jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob, a to ve výši 15% . Změna sazby je uvedena v § 16 ZDP - sazba daně § 21 u daně z příjmů právnických osob je pro rok 2008 sníţena na 21%, od roku 2009 je sníţena na 20% a od roku 2010 je ve výši 19% - sazby sráţkových daní z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republice (s výjimkou přeshraničního finančního leasingu, kde se sazba sráţkové daně stanovuje na 5%) se sjednocují na 15% pro rok 2008. Změna sazby je uvedena v § 36 ZDP. - zvýšení částek slev na DPFO, které jsou uvedeny v § 35ba ZDP především jako opatření eliminující rozdíl mezi sazbou platnou pro rok 2007 DPFO (12%) a dále eliminující negativní dopady z opatření zvyšujících základ DPFO, s tím souvisí i další zásadní změna, podle které lze nově uplatnit slevu na poplatníka i u starobních

30

důchodců. U starobních důchodců i nadále trvá osvobození důchodů do částky 198 000 Kč ročně. 19 Slevy na dani platné pro rok 2007 a 2008 jsou uvedeny v tabulce: Tabulka 1: Slevy na dani z příjmů fyzických osob pro rok 2007 a 2008 Sleva na 2007 2008 - poplatníka 7 200,- Kč 24 840,- Kč - poplatníka (důchodce) 0,- Kč 24 840,- Kč - druhého z manţelů bez příjmů 4 200,- Kč 24 840,- Kč - poţivatele částečného invalidního důchodu 1 500,- Kč 2 520,- Kč - poţivatele plného invalidního důchodu 3 000,- Kč 5 040,- Kč - drţitele průkazu ZTP/P 9 600,- Kč 16 140,- Kč - studujícího 2 400,- Kč 4 020,- Kč Daňové zvýhodnění na dítě 6 000,- Kč 10 680,- Kč Zdroj: vlastní práce, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - Daňový nerezident můţe obecně uplatnit slevu pouze v případě, pokud pobírá nejméně 90% příjmů ze zdrojů na území ČR. - Poplatník můţe uplatnit daňový bonus na děti (tj. je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na děti vyšší neţ daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, čili jde o jakousi formu záporné daně) nově pro rok 2008 aţ do výše 52 500 Kč ročně místo dosavadních 30 000 Kč. To tak navazuje na zavedené zvýšení daňového zvýhodnění na dítě (§ 35c odst. 3). - Úprava základu daně ve vazbě na zákonné pojistné placené poplatníkem a pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel za zaměstnance Toto opatření je z hlediska vyváţenosti uplatněno ve dvou rovinách: U poplatníků z příjmy podle §7 zákona (OSVČ) se pro rok 2008 vylučuje moţnost uplatnit ve výdajích pojistné (sociální a zdravotní). Tím se zvýšil základ daně, protoţe do roku 2007 toto pojistné bylo uznáváno jako výdaj. Tuto změnu je ovšem nutno povaţovat za určitý kompenzační faktor výhod plynoucích ze sjednocení sazby daně na úroveň 15% u středně a vysoce příjmových poplatníků – OSVČ. U nízce příjmových OSVČ, kteří do roku 2007 zdaňovali základ daně převáţně sazbou 12% je toto zvýšení kompenzováno

19

Hladký, Josef. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. Hlavní změny ZDP 4-5 s. ISBN 978-80-247-2385-3.

31

výrazným zvýšením slev na dani (zejména pak zvýšením základní slevy na poplatníka). U poplatníků s příjmy podle §6 zákona (zaměstnanci) se nesniţuje příjem pro účely výpočtu základu daně ze závislé činnosti o pojistné, které sráţí zaměstnavatel, ale které je povinen platit zaměstnanec (v úhrnu 12,5% z hrubé mzdy). Zdůvodnění tohoto opatřením obdobné jako v případě OSVČ. Kromě toho je zaměstnavatel (dle stávajících právních předpisů v oblasti sociálního a zdravotního pojištění) povinen platit pojistné ve výši 35% hrubé mzdy svých zaměstnanců. Zdůrazňuje se, ţe v tomto nejde o platbu pojistného zaměstnavatele za zaměstnance a tudíţ ani o příjem zaměstnance a zaměstnavatel přitom můţe tuto částku uplatnit jako výdaj na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů. To se týká jak zaměstnavatele – fyzické osoby, tak i zaměstnavatele – právnické osoby. Toto fiktivní zvýšení základu daně bylo pracovně (bohuţel mylně) nazváno jako „superhrubá mzda“. Je nutno zmínit, ţe nejde o ţádnou mzdu, ale pouze o fikci při stanovení výše základu daně, která má nedílnou vazbu na výše uvedené změny. Toto fiktivní navýšení (35%) nebude ovlivňovat vyměřovací základ pro povinné pojistné u zaměstnance. 20 Všechna úpravy základu daně, které mají vazbu na zákonné pojistné, jsou obsaţeny v § 5, 6, 7, 38h, 38c a 38j. - Zavedením jednotné sazby daně umoţnilo zrušit ta ustanovení, která by v podstatě byla jiţ v důsledku absence daňové progrese v závislosti na výši základu daně nadbytečnými. Jsou to: a) Zrušení institutu společného zdanění manželů. Výhody tohoto postupu zdaňování příjmů byly nesporné a rodinám s dětmi přinášely ročně celorepublikově min o 5 mld. Kč niţší daňové zatíţení. Nicméně výhoda SZM bude v podstatě zachována, a to jednak změnou sazby daně a zejména potom radikálním zvýšením slev na dani na poplatníka, druhého z manţelů bez příjmů a daňového zvýhodnění na dítě. V konečném by tedy měly být spokojeni jak rodiny s dětmi, kteří institut SZM vyuţívaly, tak i správci daně. U obou skupin jde především o odbourání administrativní zátěţe. b) Zrušení možnosti výpočtu daně z příjmů dosaţených za více zdaňovacích období (§ 14). Tento institut by byl vzhledem k jednotné sazbě daně nadbytečný a výši daně by nějak neovlivnil. 20

Hladký, Josef. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. Hlavní změny ZDP 4-5 s. ISBN 978-80-247-2385-3.

32

c) Zrušení samostatného základu daně (§ 6 odst.2) z týchţ důvodů. d) Zrušení institutu minimálního základu daně (§ 7c). Minimální základ daně je do jisté míry kontroverzním opatřením, které způsobovalo, ţe poplatník byl povinen uhradit určitou výši daně i v případě, ţe jeho skutečně dosaţený základ tomu vůbec neodpovídal, a proto byl předmětem časté kritiky ze strany poplatníků, zejména ţivnostníků. Kromě toho ponechání tohoto institutu v zákoně při současné poměrně radikální změně v sazbách daně a zejména výše slevy na dani zcela ztrácí praktický význam. Daň vypočtená z minimálního základu daně ( v roce MZ činil 98 000,- Kč) by po uplatnění slevy na dani byla vţdy nulová. 21 - Předmětem daně z příjmů fyzických osob nově nejsou podle doplnění §3 odst. 4 o písm. f) příjmy získané: Darováním nebo převodem tzv. „rodinných farem“, (nemovitostí nebo ostatního majetku mezi osobami blízkými) v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele a poskytování dotace podle nařízení vlády č.69/2005 Sb. Příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů, příjmy z vypořádání společného jmění manţelů Částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny Zrušena byla některá daňová osvobození. Jsou To: Osvobození plnění poskytovaných občanům v souvislosti s výkonem civilní sluţby §4 odst. 1 písm. p.) Osvobození úrokových výnosů z HZL – § 4 ost. 1 písm. y). Úroky z HZL vydaných v době před účinností zákona však budou i nadále osvobozeny. Osvobození příjmů z reklam u provozovatelů zoologických zahrad -§4 odst.1 písm.zh) Osvobození částek, které je povinen platit zaměstnavatel na pojistné u

21

Hladký, Josef. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. Hlavní změny ZDP 4-5 s. ISBN 978-80-247-2385-3.

33

zaměstnanců - § 6 odst. 9 písm. e) – zrušeno jako nadbytečné a zavádějící, protoţe nejde o příjem zaměstnance. Osvobození příjmů členů bytových druţstev z osobního plnění při svépomocné druţstevní výstavbě - §6 odst. 9 písm. g). Osvobození příjmů z pojištění hrazeného za společníky v.o.s. nebo komplementářů k.s. společností - §7 osdst. 7 – souvisí s neuznáváním zákonného pojistného do výdajů. Dále se prodluţuje časový limit pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nezahrnutých do obchodního majetku poplatníka ze součastných 6 měsíců na 5 let, s výjimkou příjmů z prodeje investičních cenných papírů a cenných papírů kolektivního investování u osob, jejichţ celkový podíl, přímý i nepřímý, na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5%, kde zachován časový test 6 měsíců (§ 4 odst. 1písm. r) a w)). Podle přechodných ustanovení se to týká cenných papírů nabytých aţ počínaje dnem 1.1.2008. V případě příjmů za práci likvidátorů zákon jednoznačně deklaruje, ţe se jedná o příjem podle § 6 odst. 1 písm. b). Likvidátor je totiţ orgánem společnosti a za výkon své působnosti odpovídá týmţ způsobem, jako členové statutárních orgánů, jejichţ příjmy jsou jiţ podle stávajícího znění zdaňovány rovněţ jako příjmy ze závislé činnosti. Zavádí se limit 3 500 Kč pro osvobození hodnoty přechodného ubytování poskytovaného

jako

nepeněţní

plnění

zaměstnavatelem

zaměstnancům

v souvislosti s výkonem práce (§ 6 odst. 9 písm. i)). Sjednocuje se a zvyšuje se limit pro osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na soukromé ţivotní pojištění, které zaměstnavatel hradí za zaměstnance, a to na 24 000 Kč ročně (§ 6 odst. 9 písm.p)). V souvislosti s tímto i předchozím bodem je nutno poznamenat, ţe nadlimitní příspěvky budou zdaněny a budou také vstupovat do vyměřovacího základu pro povinné pojistné. Naopak zaměstnavatel je bude moci uplatnit ve výdajích (nákladech), pokud to bude mít ošetřeno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu či pracovní nebo jiné smlouvě.

34

Upravené ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) ZDP nově stanoví, ţe za daňově neuznatelné se povaţují i výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j) body 1 aţ 3 a s výjimkou výdajů (nákladů) na přechodné ubytování zaměstnanců, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněţní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, přičemţ výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za kaţdé zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob samostatně. V zhledem k jednotné sazbě daně se také zvyšuje dosavadní 10% sazba daně vybírané sráţkou v případě příjmů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize ve výši 3 000 Kč měsíčně na 7 000 Kč s tím, ţe bude zdaňována sazbou 15% (§7 odst. 6). Změna v § 15 odst. 6 umoţňuje uplatnit nezdanitelnou část základu daně pojistné na soukromé ţivotní pojištění i v případě, ţe je příslušná smlouva uzavřena i s jinou pojišťovnou usazenou na území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Také daňoví nerezidenti

22

budou v případě smluv na financování bytových

potřeb moci podle § 15 odst. 9 sníţit základ daně o úroky zaplacené v případě úvěrů ze stavebního spoření nebo hypotečních úvěrů, ale jen v případě, ţe úhrn jejich příjmů ze zdrojů na území v ČR bude činit nejméně 90% příjmů celosvětových. Podle novely ZDP je od 1.1.2008 rozšířen okruh oblastí u kterých je poplatník oprávněn poţádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení daňových důsledků, které pro něho vyplynou z daňově rozhodných skutečností jiţ nastalých nebo očekávaných, v případech stanovených zvláštním daňovým zákonem. Od 1.1.2008 je nově rozšířen předmět závazného posouzení o: 1. způsob rozdělení výdajů nebo nákladů ke zdanitelným příjmům ( § 24a ZDP ) 2.stanovení poměru výdajů nebo nákladů spojených s provozem nemovitosti pouţívané zároveň pro podnikatelské a

22

Daňový nerezident ČR je v ZDP vymezen negativně - jako osoba, která nemá na území ČR bydliště a ani se na území ČR obvykle nezdrţuje (tj. v kalendářním roce se zde zdrţuje méně neţ 183 dnů) a zároveň má příjmy ze zdrojů na území ČR.

35

soukromé účely (§ 24b ZDP)

3. technické zhodnocení (§ 33a

ZDP) 4.projekt výzkumu a vývoje (§ 34a ZDP) Doposud byl předmětem závazného posouzení odečet ztráty od základu daně (§ 38na ZDP) a posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami (§38nc ZDP). Další schválené změny se týkají v prodlouţení doby odpisování u osobních aut, omezení finančních výdajů (nákladů) u finančního leasingu a prodlouţení doby trvání finančního leasingu. 23

2.5.2 Změny zákona o rezervách „Daňová reforma“ zpřísňuje pravidla pro tvorbu opravných poloţek k pohledávkám. Zpřísnění v oblasti technických rezerv vytvářených v pojišťovnictví, Zachování moţnosti jednorázové tvorby k „nevýznamným“ pohledávkám do 30 tis. Kč bez soudního vymáhání, Zavedení kategorie „významných pohledávek“ nad 200 tis. Kč, u kterých bude jakákoli tvorba opravných poloţek podmíněna soudním řešením pohledávky, Zachování stávajícího stavu (20% tvorba opravné poloţky bez soudního vymáhání) u pohledávek v rozmezí 30 aţ 200 tis. Kč. 24

2.5.3 Změny v zákoně o dani z přidané hodnoty jedná se zejména :

- Novela nově zavádí ustanovení v § 5a, 5b a 5c. Tato novela vychází z čl. 11 směrnice 2006/112/ES, který umoţňuje skupinovou registraci k DPH a tím umoţňuje uplatnit pro skupinu společný systém DPH. Smyslem úpravy je sníţení administrativní zátěţe pro subjekty, které jsou vzájemně propojeny ekonomicky, hospodářsky nebo finančně. Pro účely DPH je skupina povaţována za jednu osobu povinnou k dani, která se tak můţe registrovat k dani jako jeden plátce daně a to formou skupiny. V novém § 93 je stanovena místní příslušnost správce daně u skupiny, a to podle sídla, místa podnikání nebo provozovny zastupujícího člena. V § 99 je pro skupinu stanoveno měsíční zdaňovací období. V § 100 je stanovena jednotlivým členům povinnost vést 23

24

Hladký, Josef. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. Hlavní změny ZDP 4-5 s. ISBN 978-80-247-2385-3. Česká republika. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů. 2007, č. 261/2007, s. 02-187.

36

evidenci plnění mezi sebou, i kdyţ tato plnění nejsou předmětem daně. V § 105 je v novém odst. 2 upraven postup při vracení nadměrného odpočtu skupiny, který lze vrátit pouze v případě, ţe skupina ani ţádný její člen nemá daňový nedoplatek. - V § 36, který stanový základ daně, je doplněno, ţe do tohoto základu se započítávají také „ekologické“ daně uplatňované podle zvláštních předpisů u elektřiny, zemního plynu a některých dalších plynů a u pevných paliv. - Novela v § 47 a v ustanoveních, které navazují, zvyšuje sníţenou sazbu daně z 5% na 9%. Tato změna bude mít velký dopad na domácnosti i podniky. Zvýšení sazby se týká zboţí a sluţeb, u kterých je právní úpravou do konce roku 2007 uplatňována sazba ve výši 5%. Nově bude sníţené sazbě podléhat palivové dřevo, včetně jeho modifikací. Nově je vloţen § 47a, který umoţňuje, aby plátce daně poţádal ministerstvo financí o tzv. „závazné posouzení“, které se týká závazného sdělení o sazbě daně. Posouzení má formu rozhodnutí, plátce můţe poţádat o jednu poloţku zboţí nebo sluţby a posouzení je poplatné správnímu poplatku 10 000 Kč. - Nově je upraven § 86, ve kterém je konkretizováno vrácení daně ozbrojeným silám cizích států. Jedná se tedy o institut, kdy těmto ozbrojeným silám cizích států. Jedná se tedy o institut, kdy těmto ozbrojeným silám je tuzemskými subjekty, plátci daně, uplatněna daň na výstupu za plnění, která jsou těmito plátci vůči ozbrojeným silám uskutečňována. Vrácení daně je moţné u nákupu vybraných druhů zboţí, poskytnutých sluţeb a staveb. 25 - § 48 - Poměrně hodně prostoru je věnováno novele v oblasti bydlení, a to jak vlastním bytovým jednotkám, tak i stavebním činnostem těchto jednotek. V § 4 se novým písm. za) doplňuje výčet základních pojmů, který se v tomto odstavci týká vymezení rodinného domu, bytového domu a bytu. Základní pojmy : Stavebními a montážními pracemi se pro účely této informace rozumí práce při výstavbě nových staveb, bytů a nebytových prostor a práce při jejich rekonstrukcích, modernizacích, rozšířeních, stavebních úpravách a opravách. Opravou se také rozumí stavební nebo montáţní údrţba. Součástí stavebních a montáţních prací jsou konstrukce, materiály, stroje a zařízení, které se do stavby zabudují nebo zamontují. Stavbou se rozumí i nedokončená stavba. Při určení, zda se jedná o rodinný dům, bytový dům nebo byt, se obvykle vychází ze správního rozhodnutí, případně stanoviska 25

GALOČÍK Svatopluk; PAIKERT Oto. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. Novely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, s. 93-94 s. ISBN 978-80-247-2385-3.

37

místně příslušného stavebního úřadu. Bytem se rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje poţadavky na trvalé bydlení (§ 4 odst. 1 písm. za) ZDPH). Byt je vymezen stavebně technickým uspořádáním, nikoliv účelem uţití. Rodinným domem se rozumí stavba pro bydlení, ve které více neţ polovina podlahové plochy odpovídá poţadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomu účelu určena, a v níţ jsou nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaţí a podkroví (§ 4 odst. 1 písm. za) ZDPH). Bytovým domem se rozumí stavba pro bydlení, ve které více neţ polovina podlahové plochy odpovídá poţadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena (§ 4 odst. 1 písm. za) ZDPH). Plochami, které nejsou určeny pro trvalé bydlení, jsou například plochy určené pro podnikání, garáţe, dílny, případně i speciálně vymezené plochy, například pro drobné zvířectvo. Za rodinný dům, bytový dům a byt se nepovaţují stavby pro rodinnou rekreaci a stavby ubytovacího zařízení. Společnými částmi domu jsou části domu určené pro společné uţívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, společné rozvody tepla, společné rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny a vzduchotechniky, dále výtahy, hromosvody, společné antény, a to i kdyţ jsou umístěné mimo dům apod. Spoluvlastnický podíl na společných částech domu sleduje právní reţim bytu nebo prostoru, který není určen pro trvalé bydlení. Místností je místně a prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahovou plochou, stropem a pevnými stěnami (§ 48a odst. 8 ZDPH). Za místnost se nepovaţují předsazené části stavby (balkón, terasa) a lodţie, a to ani zasklené. Za místnost se také nepovaţuje sklepní kóje ohraničená pevnou stěnou nedosahující stropu nebo ohraničená jiným způsobem, například pletivem nebo laťkovou přepáţkou. Pevnou stěnou se rozumí stěna, kterou nelze odstranit bez pouţití technických prostředků. 26 Stavbami pro sociální bydlení se rozumí: Byt pro sociální bydlení, kterým je byt, jehoţ celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2. Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu. Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na 26

Informace k uplatňování zákona o DPH u výstavby po 1.1.2008. ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA [online]. 23.04.2008, 2008, č.j. 18/21492/2008-181, [cit. 2010-03-27]. Dostupný z WWW: .

38

společných částech domu (§ 48a odst. 5 ZDPH). Rodinný dům pro sociální bydlení, kterým je rodinný dům (více jak polovina podlahové plochy pro rodinné bydlení), jehoţ celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2. Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu (§ 48a odst. 6 ZDPH). 27 Bytový dům pro sociální bydlení, kterým je bytový dům (více jak polovina podlahové plochy pro trvalé bydlení), v němţ nejsou jiné byty neţ byty pro sociální bydlení (§ 48a odst. 7 ZDPH). Ubytovací zařízení pro ubytování státních zaměstnanců nebo zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů, kterým je zařízení pro ubytování při výkonu sluţby v jiném místě, neţ je místo trvalého pobytu příslušníka bezpečnostních sborů (§ 77 zákona č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb.) Zařízení sociálních služeb, kterým je zařízení, které poskytuje ubytování ze sociálních důvodů. Těmito zařízeními jsou zejména týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postiţením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním reţimem, chráněná bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, noclehárny, terapeutické komunity, intervenční centra (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách). Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, kterými jsou diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav (§ 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních ), jakoţ i střediska výchovné péče. Internáty škol samostatně zřízených pro ţáky se zdravotním postiţením (Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních). Zvláštní dětská zařízení, kterými jsou kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do 3 let věku (§ 38 zákona č.20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu). Zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho ţivot nebo příznivý vývoj váţně ohroţeny anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneuţívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závaţným způsobem ohroţena jeho základní práva. Ochrana a 27

Informace k uplatňování zákona o DPH u výstavby po 1.1.2008. ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA [online]. 23.04.2008, 2008, č.j. 18/21492/2008-181, [cit. 2010-03-27]. Dostupný z WWW: .

39

pomoc takovému dítěti spočívá v uspokojování základních ţivotních potřeb, včetně ubytování, v zajištění zdravotní péče zdravotnickým zařízením a v psychologické a jiné obdobné nutné péči (§ 42 zákona 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí). Zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči podle zákona o sociálněprávní ochraně dětí (§ 44 zákona 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí). Speciální lůţková zařízení hospicového typu, ve kterých je poskytována paliativní a symptomatická léčba osobám v terminálním stavu (§ 22a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění). Domovy péče o válečné veterány (§ 4 zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech). 28 Sazby daně Podle § 47 odst. 5 ZDPH

se u stavebních a montáţních prací spojených s

rekonstrukcí a opravami včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do stavby jako jejich součást montáţními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují, uplatní základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak (§ 48, § 48a ZDPH). U subdodávek stavebních a montáţních prací se uplatní sazba daně obdobně.. Základní sazba daně se uplatní : Při poskytnutí stavebních a montáţních prací spojených se změnou dokončené stavby, která nesplňuje vymezení bytového domu, rodinného domu nebo bytu, s výjimkou stavebních a montáţních prací prováděných výlučně na části stavby určené k bydlení. Při poskytnutí stavebních a montáţních prací, kdy v rámci výstavby vznikne byt, vymezený jako jednotka s celkovou podlahovou plochou nad 120 m2. Při poskytnutí stavebních a montáţních prací spojených se změnou dokončené plošné stavby. Při poskytnutí stavebních a montáţních prací prováděných na stavbách pro rodinnou rekreaci i v případě, pokud jsou uţívány k trvalému bydlení. U sluţeb, které nejsou uvedeny v příloze č. 2 ZDPH. Jedná se například o činnosti nezbytné k přípravě a realizaci stavebních děl a zajištění přípravné fáze výstavby, jako jsou průzkumné a projektové práce, geologické, geodetické a

28

Informace k uplatňování zákona o DPH u výstavby po 1.1.2008. ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA [online]. 23.04.2008, 2008, č.j. 18/21492/2008-181, [cit. 2010-03-27]. Dostupný z WWW: .

40

kartografické práce včetně inţenýrských prací (např. revize), pokud jsou samostatným zdanitelným plněním. Pokud jsou tyto sluţby poskytovány jako nedílná součást sluţby jiné, např. provedená revize v souvislosti s opravou elektroinstalace, jsou součástí ceny příslušné sluţby – oprava elektroinstalace a zdaňují se stejnou sazbou jako poskytnutá sluţba. Uplatnění DPH u stavebních a montáţních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení se změnou dokončené stavby pro sociální bydlení a opravami staveb pro sociální bydlení (§ 48a ZDPH) Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, včetně jejího příslušenství, změnou dokončené stavby pro sociální bydlení, včetně jejího příslušenství, změnou dokončené stavby pro sociální bydlení vymezenou stavebním zákonem, včetně jejího příslušenství, nebo v souvislosti s opravou této stavby se uplatní snížená sazba daně. Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými bytový dům, rodinný dům, byt nebo prostor, který byl určen k jiným účelům než k bydlení, mění na stavbu pro sociální bydlení(§ 48a odst. 1 ZDPH). Výstavbou se pro účely tohoto ustanovení rozumí vznik bytu, rodinného domu, bytového domu, bytu pro sociální bydlení, rodinného domu pro sociální bydlení, bytového domu pro sociální bydlení nebo ostatních staveb pro sociální bydlení vymezených samostatnými zákony, kdy objednatel je obvykle prvním vlastníkem nové věci nebo bytu. Uplatnění DPH a osvobození od daně u převodu nemovitosti Převodem nemovitosti se ve smyslu ustanovení § 2 ZDPH rozumí převod nemovitosti nebo přechod nemovitosti v draţbě osobou povinnou k dani za úplatu. U převodu nemovitosti se vţdy jedná o případ, kdy se vlastnické právo nabyvatele odvíjí od vlastnického práva předchozího vlastníka. U převodu nemovitosti, pokud se nejedná o osvobozené plnění podle § 56 ZDPH, se uplatňuje základní sazba daně, s výjimkou převodu staveb pro sociální bydlení, včetně nedokončené stavby pro sociální bydlení, kdy se uplatní sníţená sazba daně. Při převodu stavby sleduje příslušenství stavby právní reţim věci hlavní, a to jak v případě sazby daně, tak i v případě aplikace osvobození od daně podle § 56 ZDPH. 41

Osvobození při převodu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor (§ 56 ZDPH) V souladu s ustanovením § 56 odst. 1 ZDPH je převod staveb, bytů a nebytových prostor osvobozen od daně po uplynutí tří let od nabytí nebo kolaudace. Za nabytí se nepovaţuje vymezení bytů a nebytových prostor jako jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Pro osvobození od daně stačí splnění jedné z uvedených podmínek, tj. splnění časového testu alespoň tří let od nabytí staveb, bytů a nebytových prostor nebo od jejich kolaudace. U staveb, které nevyţadují kolaudační souhlas, se lhůta stanoví ode dne, ke kterému bylo započato uţívání stavby. Kolaudací se rozumí kolaudace nové stavby a téţ kolaudace, která je provedena po změně stavby podle zvláštního právního předpisu, pokud cena této změny bez daně je vyšší neţ 30% zůstatkové ceny stavby ke dni zahájení stavebního řízení (§ 4 odst. 3 písm.

e)

ZDPH).

Převod pozemků, včetně finančního pronájmu, je osvobozen od daně, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc ( § 56 odst. 3 ZDPH). 29 Pokud na tomto pozemku (sumě parcel) je stavba jako věc, pak předmětný pozemek přestává být stavebním pozemkem ve smyslu zákona jako celek. Stavební pozemek musí být převoditelný a musí být nutně věcí, tj. musí být tvořen minimálně jednou parcelou (viz § 118 a § 119 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku). Přitom je nepodstatné, na které z parcel stavba jako věc vznikla, nebo na které parcele byla umístěna. Pozemek, na kterém jsou vybudovány inţenýrské sítě, je zastavěným pozemkem. Nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor Nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem stavby, bytů a nebytových prostor, nájem prostor a míst k parkování vozidel, nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů. Krátkodobým nájmem stavby, bytů a nebytových prostor se rozumí

29

Informace k uplatňování zákona o DPH u výstavby po 1.1.2008. ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA [online]. 23.04.2008, 2008, č.j. 18/21492/2008-181, [cit. 2010-03-27]. Dostupný z WWW: .

42

nájem, popřípadě včetně vnitřního movitého vybavení či dodání elektřiny, tepla, chladu, plynu nebo vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě (§ 56 odst. 4 ZDPH). Plátce se může rozhodnout, že u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností uplatní daň (§ 56 odst. 5 ZDPH). Vzhledem k tomu, ţe nájem není zákonem o DPH definován, je pro posouzení, zda se jedná o nájem nemovitosti, nutné vycházet ze základního rysu nájmu nemovitého majetku, který ve svých rozsudcích poskytuje Evropský soudní dvůr. Nájmem nemovitosti je dle Evropského soudního dvora poskytnutí práva pro danou osobu na smluvenou dobu a za smluvenou úplatu zabrat a uţívat nemovitost podobně jako vlastník za současného vyloučení stejných práv třetích osob. Pokud nejsou výše uvedené podmínky splněny, jedná se podle ustanovení § 14 ZDPH o sluţbu, u které se uplatní základní sazba daně (například poskytnutí práva honitby). Vybavení spojené se stavbou nebo bytem je součástí předmětu nájmu. Pokud je vybavení, které není pevně spojeno se stavbou nebo bytem uvedeno jako samostatný předmět nájemní smlouvy a je k němu sjednáno nájemné, jedná o poskytnutí práva vyuţití věci (§ 14 odst. 1 písm. b) ZDPH). - V § 36 odst. 3 je v novém písmenu c) stanoveno, ţe v návaznosti na nově schválené zákony, jsou součástí základu daně i daň z elektřiny, ze zemního plynu a některých dalších plynů a z pevných paliv, - v § 81 je vloţen nový odstavec 2, podle kterého mají nárok na vrácení daně i ty osoby, které zaplatily daň a které poţádají o vrácení daně zaplacené z prostředků nenávratné zahraniční pomoci nebo z prostředků ze zdrojů Evropské unie poskytnutých na podporu projektů výzkumu a vývoje, a to tehdy, pokud podle pravidel poskytovatele prostředků nemohou být tyto prostředky pouţity na úhradu daně. - v § 86 jsou s úpravami stanoveny podmínky a postup při vracení daně ozbrojeným silám cizích států. Další novela zákona o DPH je provedena prostřednictvím zákona č.270/2007 Sb., kterým se novelizuje zákon o správě daní a poplatků. V části X. je novelizován i zákon o DPH. - v § 26 se zrušuje odst. 6, včetně poznámky pod čarou. Důvodem je skutečnost, ţe doklad, který má sice náleţitosti daňového dokladu, ale je vystaven neplátcem, není daňovým dokladem, protoţe daňový doklad můţe vystavit pouze plátce daně.

43

- v § 72 odstavec 3 rozšiřuje moţnost uplatnit nárok na odpočet daně nejen v daňovém přiznání, ale i při daňové kontrole. - v § 73 je pozměněn odst. 3, který stanoví, ţe nárok na odpočet daně lze uplatnit v daňovém přiznání nebo při daňové kontrole. - v § 98 odst. 1 a v odst. 2 u náhrady za nesplnění registrační povinnosti upřesňuje výše náhrady vţdy na 10 %, podle přechodného ustanovení při uloţení náhrady za neuplatnění daně při nesplnění zákonné registrační povinnosti, které nastalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů. - v § 104 odst.2 je upřesněn postup správce daně v případě, kdy plátce sníţil svou daňovou povinnost tím, ţe ji neuvedl ve správném zdaňovacím období. Správce daně jiţ nebude doměřovat sankci ve výši 0,1 % z částky daně, ale uplatní úrok z prodlené podle zákona o správě daní a poplatků. - v § 105 se slova „sankce“ nahrazují slovy „úrokem z prodlení“ V souvislosti s novelou zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dochází v části osmdesáté čtvrté k novele zákona o DPH. -v § 87, kde je upraven prodej zboţí za ceny bez daně, dochází k úpravě odst. 7, kdy celní úřad vydává povolení k tomuto prodeji. Novela stanoví, ţe pro vydání povolené nesmí být navrhovatel v situaci, kdy u něj probíhá insolvenční řízení, ve kterém se řeší jeho úpadek nebo hrozící úpadek. 30

2.5.4 Změny u daně z nemovitostí jedná se zejména o : - zákon 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů přinesl do textu zákona o dani z nemovitostí určité moţnosti obcím, jak tuto daň – dle místních podmínek upravit. - první změnou je rozšíření moţnosti osvobození určitých pozemků od daně. Obec můţe podle § 4 odst. 1 písm. v) obecně závaznou vyhláškou osvobodit od daně z nemovitostí zemědělské pozemky typu orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, trvalé travní porosty. Osvobození od daně z pozemků se nevztahuje na zahrady, které sice jsou v katastrech nemovitostí vedeny jako zemědělský půdní fond, avšak jsou 30

GALOČÍK Svatopluk; PAIKERT Oto. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. Novely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, s. 93-94 s. ISBN 978-80-247-2385-3.

44

umístěny převáţně v intervilánu obce a postrádají ekonomickou funkci jako ostatní zemědělské pozemky. Pokud obec stanoví obecně závaznou vyhláškou osvobození uvedených pozemků, poplatník musí uplatnit nárok na osvobození těchto zemědělských pozemků od placení daně z nemovitostí v daňovém přiznání, neboť tento postup je podmínkou přiznání osvobození od daně z nemovitostí. - druhou změnou zákona je nová úprava koeficientů, ovlivňujících základní sazbu daně u malých obcích do 1 000 obyvatel (dosavadní koeficienty ve výši 0,3 u obcí do 300 obyvatel a 0,6 u obcí do 600 obyvatel se ruší a nahrazují se koeficientem 1,0) – zákonné koeficienty, kterými je upravena základní sazba daně ve všech ostatních obcích nad 1 000 obyvatel, se nemění. - za třetí změnu je moţné označit zavedení nového fakultativního místního koeficientu ve výši 2,3,4 nebo 5, kterým se vynásobí celková daňová povinnost poplatníka. Vyuţití tohoto koeficientu je plně v kompetenci obce, která jej stanoví obecně závaznou vyhláškou. Tento místní koeficient mohou obce vyuţít k získání příjmů do svých rozpočtů v souladu s místními podmínkami nebo ke zmírnění dopadů osvobození na místní rozpočty, pokud obec přistoupí k osvobození jednotlivých druhů zemědělských pozemků. Zavedení či změna koeficientů stávajících nezpůsobuje povinnost poplatníka podávat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání. Ve zdaňovacím období roku 2008 mohli obce vydat obecně závaznou vyhlášku podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a postupovat podle ní poprvé ve zdaňovacím období roku 2009 a poplatníci v tomto roce mohou poprvé uplatnit nárok na osvobození pozemků z uvedeného titulu. V případě, ţe obce měly v obecně závazné vyhlášce koeficient 0,3 nebo 0,6, pouţije se tento koeficient naposledy ve zdaňovacím období roku 2008. Od zdaňovacího období roku 2009 byl nejniţší koeficient 1,0. Od stejného data mohou obce zavést místní koeficient, pokud jejich obecně závazná vyhláška bude platná a účinná ve stanovených termínech. Podle nové vyhlášky můţe být postupováno poprvé ve zdaňovacím období roku 2009. 31

2.5.5 Změny daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí Jedná se zejména o

31

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, s. 75-81. ISBN 978-80-247-2385-3.

45

1. změnu zdanění bezúplatného nabytí věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při bezúplatném převodu nemovitosti z dosavadní daně z převodu nemovitostí na zdanění daní darovací (§ 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 daňového zákona), 2. změnu osoby daňového poplatníka v případě nabytí vlastnického práva k nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, kterým je dle nové úpravy namísto převodce nabyvatel nemovitosti (§ 8 odst. 1 písm. b) daňového zákona), 3. rozšíření osvobození od daně dědické při nabytí majetku děděním i na poplatníky zařazené do II. skupiny osob pro účely výpočtu daně dědické (§ 19 odst. 1 a 2 daňového zákona), 4. zavedení osvobození od daně darovací u bezúplatných nabytí majetku osobami zařazenými do I. a II. skupiny (§ 19 odst. 3 a 4 daňového zákona), Zařazení osob pro účely výpočtu daně dědické a daně darovací je upraveno v § 11 daňového zákona, podle kterého jsou osoby zařazeny do skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli nebo dárci (obdarovanému). Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy zaloţené osvojením. 32 Do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé (děti, rodiče, prarodiče) a manţelé. Do II. skupiny osob patří příbuzní v řadě pobočné - kolaterální (přičemţ v poznámce pod čarou se odkazuje na § 117 občanského zákoníku), a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety. Tento výčet osob příbuzných v řadě pobočné (tzv. nepřímí příbuzní) je taxativní a nelze ho dále rozšiřovat. Dále do II. skupiny patří také manţelé dětí (zeť, snacha), děti manţela (nevlastní děti), rodiče manţela (tchán, tchyně), manţelé rodičů (nevlastní rodiče) a osoby, které s dárcem nebo zůstavitelem ţily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo před smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výţivou na dárce nebo zůstavitele. 5. nevyţadování daňového přiznání k dani dědické nebo k dani darovací při nabytí majetku osobami zařazenými do I. a II. skupiny poplatníků, 6. rozšíření nároku na prominutí daně z převodu nemovitostí či daně darovací při splnění zákonem stanovených podmínek v případech 32

Změny u daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí v rámci Reformy veřejných financí. ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA [online]. 07.01.2008, 2008, zákon č. 261/2007 Sb., , [cit.2010-03-27]. Dostupný z WWW: .

46

převodu vlastnictví k nemovitosti, uskutečněného na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, dojde-li ke zpětnému nabytí nemovitosti původním vlastníkem, který převedl vlastnictví k nemovitosti k zajištění splnění závazku na věřitele, pokud daňový subjekt poţádá o prominutí daně z převodu nemovitostí nejpozději do 3 let ode dne nabytí vlastnictví k nemovitosti původním vlastníkem (§ 25 odst. 4 daňového zákona), převodu vlastnictví k nemovitosti na základě smlouvy uzavřené s rozvazovací podmínkou, s výjimkou smlouvy o zajišťovacím převodu práva, smlouvy s výhradou zpětného převodu vlastnictví k nemovitosti, jiné smlouvy, která byla po převodu vlastnictví k nemovitosti zrušena, pokud ke zpětnému nabytí nemovitosti původním převodcem dojde do 3 let ode dne vzniku právních účinků vkladu práva do katastru nemovitostí nebo ode dne nabytí účinnosti smlouvy o převodu nemovitosti, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí a v této lhůtě daňový subjekt poţádá o prominutí daně nebo ručitel podá podnět finančnímu ředitelství (§ 25 odst. 5 daňového

zákona).

Jde-li o nemovitost podléhající evidenci v katastru nemovitostí, prominutí daně z převodu nemovitostí nebo daně darovací je podmíněno zápisem vlastnictví k nemovitosti ve prospěch původního vlastníka v katastru nemovitostí. 33 7. Pro posouzení, jaké osvobození od daně dědické nebo daně darovací bude uplatňováno při nabytí majetku, je rozhodující, kdy nastala skutečnost, která je předmětem daně. Touto skutečností je u daně dědické nabytí majetku děděním (podle § 460 občanského zákoníku se dědictví nabývá smrtí zůstavitele), u daně darovací touto skutečností bude bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem. Pokud dojde k úmrtí zůstavitele nebo k bezúplatnému nabytí majetku na základě právního úkonu před nabytím účinnosti zákona, tj. před 1. 1. 2008, úplné osvobození od daně dědické u osob zařazených do II. skupiny a od daně darovací u osob zařazených do I. a II. skupiny se neuplatní. V tomto případě se bude

33

Změny u daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí v rámci Reformy veřejných financí. ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA [online]. 07.01.2008, 2008, zákon č. 261/2007 Sb., , [cit. 2010-03-27]. Dostupný z WWW: .

47

nadále postupovat podle dosavadní právní úpravy, osvobozeno bude nabytí majetku uvedené v § 19, § 20 a § 23 ve znění daňového zákona do 31. 12. 2007.

2.5.6 Změna zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách , jehoţ součástí je i návrh změny zákona o registračních pokladnách, ve smyslu zrušení povinného pouţívání registračních pokladen povinnými subjekty od 1.1.2008. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2008. Povinný subjekt tedy NENÍ povinen od 1.1.2008, dle novelizace zákona o registračních pokladnách, zajistit evidenci plateb prostřednictvím registrační pokladny.

2.5.7 Změny zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků - Hlavním okruhem otázek v novele zákona je problematika závazného posouzení. Z důvodu rychlosti a efektivnosti výkonu agendy související se závazným posouzením se vyloučila moţnost odvolání proti rozhodnutí o závazném posouzení. Pro případy, kdy se prokáţe, ţe rozhodnutí o závazném posouzení bylo vydáno na základě nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů, se takové rozhodnutí o závazném posouzení stává ze zákona neaplikovatelným pro vyměřovací nebo doměřovací řízení, ve kterém toto bylo zjištěno, a to bez nutnosti tuto skutečnost osvědčovat vydáním rozhodnutím. Zákon dává dále jednoznačný výklad v tom smyslu, ţe rozhodnutí o závazném posouzení je nutno respektovat po celou dobu trvání daňové povinnosti, které se týká , tj. aţ do uplynutí konečné prekluzivní lhůty pro vyměření, resp. doměření daně. 34 - Novela dále upřesňuje povinnost vést průběţnou evidenci hotovostních plateb s tím, ţe se toto ustanovení vztahuje jen na platby prováděné v rámci podnikatelské či jiné samostatně výdělečné činnosti, a to za podmínky, ţe o nich není evidováno v účetnictví či jiné evidenci předepsané zákonem. - Zejména z důvodu hospodárnosti byl zaveden limit ve výši 200 Kč úroku z prodlení – teprve po jeho překročení správce daně předepisuje úrok na osobní účet daňového subjektu. Limit se vztahuje na kaţdý druh daně u daného správce daně zvlášť.

34

Česká republika. Zákon o správě daní a poplatků. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.337/1992 Sb., s. 3-160. ISBN 978-80-7208-659-6.

48

2.3.8 Spotřební daně podle nového zákona změny z důvodu souladu s právem EU (konec přechodného období pro ČR) •

tabákové výrobky – dosaţení poţadovaných minimálních sazeb - zvýšení sazby daně z cigaret i ostatních tabákových výrobků

•

energetické (ekologické) daně – nově zaváděné daně - daň z elektřiny - daň z pevných paliv - daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

- Sdělení Ministerstva financí k některým ustanovením částí 45 aţ 47 (daň ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny) - zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů 35 1. Neoprávněné odběry elektřiny a zemního plynu z pohledu ekologických daní. Jak u elektřiny, tak i u zemního plynu vzniká, v souladu s ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) částí 45 a 47 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále jen „zákon“), povinnost daň přiznat a zaplatit dnem dodání elektřiny nebo zemního plynu na daňovém území konečnému spotřebiteli, tedy i subjektu, který odebral nezdaněnou elektřinu nebo plyn. Při neoprávněném odběru elektřiny a zemního plynu dochází k odběru z distribuční soustavy provozované subjektem, který nemusí být totoţný s drţitelem licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem; provozovatele distribuční soustavy nelze povaţovat za dodavatele ve smyslu § 2 částí 45 a 47 zákona. Neoprávněný odběr je však, v souladu s ustanovením např. § 51 odst. 1 písm. a), d) aţ h) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále téţ „EZ“) nebo § 74 odst. 1 a), c) aţ f) EZ, nutné povaţovat za dodání bez ohledu na to, zda byla nebo nebyla uzavřena smlouva nebo bylo odebráno v rozporu s uzavřenou smlouvou. Dnem dodání je den zjištění skutečné spotřeby elektřiny nebo zemního plynu, v případě neoprávněných odběrů tedy den zjištění mnoţství neoprávněně odebrané elektřiny nebo zemního plynu. Mnoţství neoprávněně odebrané elektřiny se stanoví v souladu s ustanoveními § 13 a 14 vyhlášky č. 51/2006 Sb., mnoţství neoprávněně odebraného zemního plynu se stanoví v souladu s ustanovením § 8 vyhlášky č.251/2001Sb. Plátcem daně je v souladu s ustanoveními § 3 odst. 1 písm. b) částí 45 a 47 zákona 35

Česká republika. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů. 2007, č. 261/2007, s. 02-187.

49

provozovatel distribuční soustavy, který ale není v těchto případech dodavatelem; proto se na něj nevztahují povinnosti stanovené zákonem pro dodavatele (např. ustanovení o povinných náleţitostech daňového dokladu). Osvobození zemního plynu pro výrobu tepla v domácnostech a domovních kotelnách Osvobození zemního plynu se vztahuje na zemní plyn dodaný domácnostem. Pro účely části 45 zákona se domácností rozumí fyzická osoba, která nabývá zemní plyn výhradně pro účely pouţití v domácnosti. Dodat takto osvobozený zemní plyn lze pouze konečnému spotřebiteli, který ve smluvním vztahu s dodavatelem zemního plynu vystupuje jako fyzická nepodnikající osoba, která dodavateli pro účely dodávky neposkytla IČ nebo DIČ, přestoţe by konečnému spotřebiteli mohlo být IČ nebo DIČ přiděleno. Pro účely části 45 zákona. se domovní kotelnou rozumí decentralizovaný zdroj tepla umístěný v bytovém domě, ve kterém více neţ polovina podlahové plochy odpovídá poţadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Domovní kotelna můţe dodávat teplo i do jiných bytových domů, pokud v kaţdém z vytápěných bytových domů více neţ polovina podlahové plochy odpovídá poţadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Osvobození

paliv

pro

kombinovanou

výrobu

elektřiny

a

tepla

Podle § 8 odst. 1 částí 45 a 46 zákona lze osvobodit všechen zemní plyn a pevná paliva pouţitá pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla („KVET“) v generátorech s minimální stanovenou účinností podle zvláštního právního předpisu, pokud je teplo z kombinované výroby dodáváno domácnostem. Aby mohlo být osvobození uplatněno, musí být splněny následující podmínky: 1.generátor (výrobní zařízení, soustrojí) musí splňovat podmínky minimální účinnosti stanovené podle § 32 zákona č. 458/2000 Sb., 2. teplo musí být fyzicky dodáno více neţ jedné domácnosti. Pokud je teplo fyzicky dodáváno domácnostem přes obchodníka, bytové druţstvo nebo jinou právnickou osobu, musí být smluvně zaručeno, nebo jinak prokázáno, ţe teplo je skutečně fyzicky dodáno domácnostem. Nezdanění zásob pevných paliv Zákon upravující mimo jiné zdanění elektřiny, zemního plynu a pevných paliv, implementuje směrnici Rady 2003/96/ES. Tato směrnice předpokládá zdanění energetických produktů v okamţiku dodání distributorem nebo redistributorem subjektu, který není distributorem nebo redistributorem. 50

Podle části 46 zákona upravující daň z pevných paliv, vzniká primárně povinnost daň přiznat a zaplatit dnem dodání energetických produktů dodavatelem konečnému spotřebiteli. Povinnost daň přiznat a zaplatit subsidiárně vzniká také spotřebou nezdaněných energetických produktů. V tomto případě dodavatel de facto dodal energetické produkty sám sobě ke konečné spotřebě. Zákon umoţňuje přeprodávat zdaněné energetické produkty mezi konečnými spotřebiteli. Základní znak odlišující konečného spotřebitele od dodavatele je oprávnění dodavatele nabývat energetické produkty bez daně (na základě vystaveného povolení). Pokud byla pevná paliva před účinností zákona nabyta osobou, na kterou se od 1. ledna 2008 nepohlíţí jako na osobu, která je drţitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně, povaţují se za dodaná konečnému spotřebiteli. V takovém případě nevzniká povinnost daň přiznat a zaplatit ani dodáním těchto pevných paliv jinému konečnému spotřebiteli ani jejich spotřebou konečným spotřebitelem. Náleţitosti návrhu na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně V § 9 odst. 2 písm. d) části 47 zákona je stanoveno, jaké doklady obsahuje návrh na vydání povolení. Navrhovatel je povinen předloţit doklady, kterých je drţitelem. Pokud není drţitelem příslušného dokladu, tento nedokládá. Vţdy však musí být předloţen alespoň jeden z uvedených dokladů; tedy výpis z obchodního rejstříku nebo ţivnostenského rejstříku (pokud se jedná o zahraniční osobu, lze tyto výpisy nahradit výpisem z jiného obdobného zahraničního rejstříku) nebo licence na výrobu elektřiny. Předloţením licence ve smyslu § 9 odst. 2 písm. d) části 47 zákona se rozumí předloţení licence pouze tehdy, pokud je pro výkon činností, u kterých lze aplikovat osvobození elektřiny od daně, licence nezbytná (výroba elektřiny). 36

36

Sdělení Ministerstva financí k výkladu některých pojmů - ekologické daně. ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA [online]. 01.01.2008, 2008, ustanovení částí 45 aţ 47 (daň ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny) zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, [cit. 2010-03-27]. Dostupný z WWW:.

51

3 SOCIÁLNÍ SYSTÉM 3.1. Sociální systém ošetřují především tyto zákony: zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 54/1956., o nemocenském pojištění zaměstnanců (dále jen ZNP) zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

3.1.1 Sociální pojištění Organizace a provádění sociálního zabezpečení Právní úpravu organizace a provádění, sociálního zabezpečení obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje: nemocenské pojištění zaměstnanců a osob postavených jim v tomto pojištění na roveň, nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných, důchodové pojištění. Sociální zabezpečení provádějí orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení, okresní správy sociálního zabezpečení, Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání), Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních sluţeb), Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské sluţby ČR).

52

Poskytování odborné pomoci ve věcech sociálního zabezpečení Podle § 6 odst. 4 písm. l) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení okresní správy sociálního zabezpečení; na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Praţská správa sociálního zabezpečení. 37

3.1.2 zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Důchodové a nemocenské pojištění je zaloţeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Peníze, které ČSSZ v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb. na pojistném vybere, je příjmem státního rozpočtu. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na: nemocenské pojištění, důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Výše a výpočet pojistného Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění nebo pouze důchodového pojištění, osoby samostatně výdělečně činné a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období. Tím je u zaměstnanců kalendářní měsíc, za který pojistné platí. U osob samostatně výdělečně činných se jedná o kalendářní rok a vyměřovacím základem pro pojistné je částka, kterou si určí, ne však méně neţ 50 % daňového základu. Pro výpočet pojistného se nejprve stanoví vyměřovací základ všech zaměstnanců zaměstnavatele účastných nemocenského a důchodového pojištění, popř. pouze důchodového pojištění. Pojistné se u zaměstnance vypočte jako 6,5 % z vyměřovacího základu. U zaměstnavatele se vypočte pojistné ve výši 25 %, popř. 21,5 % z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Nakonec sečte pojistné za sebe a za všechny zaměstnance a celkovou částku odvede na účet příslušné OSSZ. 38 37 38

Sociální pojištění. MPSV [online]. 01.11.2007, 2007, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení , [cit. 2010-03-27]. Dostupný z WWW: . Česká republika. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.589/1992 Sb., s. 5-36. ISBN 978-80-7208-708-2.

53

Zaměstnavatelé od 1. 1. 2009 podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o pojistném odečítají s částky pojistného za kalendářní měsíce polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtovali zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti podle ustanovení § 192 odst. 2 zákoníku práce. Způsob platby pojistného Pojistné se platí v české měně bezhotovostním převodem z účtu, v hotovosti prostřednictvím banky, spořitelního a úvěrního druţstva nebo drţitele poštovní licence. Jde-li o částku do 5 000 Kč, lze pojistné uhradit téţ v hotovosti v pokladně příslušné OSSZ. Od 1. 1. 2010 se v případě placení na účet příslušné OSSZ povaţuje za den platby den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních sluţeb příslušné OSSZ. Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. : Vyměřovacím základem je 39 u zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění úhrn příjmů zahrnující všechny jeho příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění (§ 5 odst. 1 zákona o pojistném). Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněţní nebo nepeněţní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Z těchto příjmů se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují: náhrada škody podle zákoníku práce, odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů (např. zákoník práce) a odměna při skončení funkčního období náleţející podle zvláštních právních předpisů (např. zákon o obcích), věrnostní přídavek horníků poskytovaný podle zákona č. 62/1983 Sb., odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích (zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pokud vytvoření 39

Česká republika. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.589/1992 Sb., s. 5-36. ISBN 978-80-7208-708-2.

54

a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání, jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtíţných poměrů vzniklých v důsledku ţivelní pohromy, poţáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závaţné události, plnění , které bylo poskytnuto poţivateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle § 8 odst.2. - zaměstnance v pracovním vztahu uzavřeném podle cizího práva pro pojistné na důchodové pojištění úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění, a to ve výši, ve které jsou nebo byly předmětem daně z příjmů fyzických osob, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaloţené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem, jednorázových sociálních výpomocí uvedených výše a plnění, která byla poskytnuta poţivateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, - zaměstnavatele částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, Maximální vyměřovací základ 40 - Institut maximálního vyměřovacího základu byl zaveden do právní úpravy nově od 1. 1. 2008. - Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši 72 násobku průměrné mzdy (tj. 1 707 048 Kč) pro rok 2010. - Rozhodným obdobím, z něhoţ se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. - Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

40

Česká republika. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.589/1992 Sb., s. 5-36. ISBN 978-80-7208-708-2.

55

- Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhoţ zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se pak nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níţ zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné. Tzn., ţe z částky přesahující maximální vyměřovací základ pak zaměstnavatel neodvádí ani pojistné za zaměstnance (6,5 % z vyměřovacího základu), ani za sebe (25 %, popř. 21,5 % z vyměřovacího základu). - Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán u více zaměstnavatelů, povaţuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném; tento přeplatek však nemůţe být vyšší neţ částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sraţena na pojistném. O vrácení přeplatku na pojistném v tomto případě ţádá zaměstnanec písemnou ţádostí doloţenou potvrzeními svých zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichţ bylo sraţeno pojistné. Dotčeným zaměstnavatelům se však částka pojistného, které odváděli za sebe 25 %, popř. 21,5 % z vyměřovacího základu), nevrací. - Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši 72 násobku průměrné mzdy (tj. 1 707 048 Kč) v roce 2010. - Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce téţ zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníţí se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší neţ tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníţí se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance; přitom se nejdříve sníţí vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichţ je zaměstnanec

56

poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením zaměstnavatele. Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění téţ jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němţ příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doloţila, ţe v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němţ osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu. Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí: u zaměstnavatelů 25 % z toho: 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, u zaměstnanců, 6,5 % z toho: 6,5 % na důchodové pojištění, zaměstnanec pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti neplatí, u osob samostatně výdělečně činných 29,2 %, z toho: 28 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, u osob samostatně výdělečně činných, které jsou dobrovolně účastny nemocenského pojištění 1,4 % z vyměřovacího základu, který nemůţe být niţší neţ dvojnásobek částky pro účast zaměstnanců, v roce 2010 tedy z částky minimálně 4000 Kč, u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28 % na důchodové pojištění, u zahraničních zaměstnanců, kteří se dobrovolně přihlásí k účasti na nemocenském pojištění, 1,4 % pojistného na nemocenské pojištění. 41

3.1.3 zákon č.155/1995., o důchodovém pojištění Podle zákona o důchodovém pojištění jsou osoby účastné tohoto pojištění zabezpečeni v ţivotních situacích jako je stáří, invalidita a úmrtí ţivitele. Tehdy mají plátci pojistného nárok na vyplácení dávek důchodového zabezpečení. 41

Česká republika. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.589/1992 Sb., s. 5-36. ISBN 978-80-7208-708-2.

57

Základní důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení ve smyslu zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů. Základním předpisem upravujícím nároky na důchody, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti 1. ledna 1996. Jednou z důleţitých podmínek pro získání nároku na důchod je stanovená doba pojištění. Účastníky českého důchodového pojištění jsou cizí státní příslušníci s trvalým nebo přechodným pobytem na území ČR, kteří jsou na území ČR v pracovním nebo obdobném poměru k zaměstnavateli se sídlem v ČR, pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů a cizí státní příslušníci samostatně výdělečně činní na území ČR. Některé podmínky účasti na důchodovém pojištění (včetně výplat dávek z důchodového pojištění) mohou být navíc upraveny mezinárodními bilaterálními smlouvami o sociálním zabezpečení. Podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosaţení stanoveného věku (tj. důchodového věku, popř. věku od něho odvozeného nebo věku 65 let). Důchodový věk je podrobně rozepsán v § 32 zdp, zákona 155/1996 o důchodovém pojištění. 42 Doba pojištění se prokazuje evidenčním listem důchodového pojištění. Starobní důchod V České republice má občan nárok na přiznání starobního důchodu, pokud dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Věk pro odchod do důchodu je rozdílný pro muţe a ţeny – u ţen závisí na počtu vychovaných dětí. Potřebná doba pojištění pro odchod do starobního důchodu je nejméně 25 let. Pokud se jedná o osobu starší 65 let, pak je potřebná doba pojištění 15 let. Invalidní důchod Nárok na invalidní důchod (plný nebo částečný) má občan, pokud je (plně či částečně) invalidní a získal potřebnou dobu pojištění. Podmínka potřebné doby pojištění se nevyţaduje v případě, ţe invalidita vznikla následkem pracovního úrazu (choroby z povolání).

42

Česká republika. Zákon o důchodovém pojištění. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.155/1995 Sb., s. 85-129. ISBN 978-80-7208-708-2.

58

Pozůstalostní důchody Pozůstalostními důchody jsou vdovský/vdovecký či a sirotčí důchod. Vdova (vdovec) má nárok na vdovský (vdovecký) důchod po manţelovi (manţelce), který(á) byl(a) poţivatelem důchodu nebo ke dni smrti splnil(a) podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na plný invalidní nebo starobní důchod. Pro nárok na sirotčí důchod je mimo jiné třeba, aby zemřelý byl ke dni smrti poţivatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo aby splňoval ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínku nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Dávky Česká správa sociálního zabezpečení rozhoduje podle zákona o dávkách důchodového pojištění. Důchody z českého důchodového pojištění jsou řádné i předčasné důchody starobní, plné i částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Ţádosti o starobní důchod sepisují výhradně místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. Výši starobního důchodu spočítají pracovníci ústředí ČSSZ. ČSSZ vyplácí důchody předem. A to bezhotovostně na bankovní účet klienta nebo v hotovosti prostřednictvím České pošty. Povinnosti příjemců důchodu Oprávněný, nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit plátci dávky do 8 dnů skutečnosti, rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši, na výplatu nebo poskytování. Povinnost příjemce dávky se povaţuje za splněnou, jestliţe příjemce spolupodepsal hlášení, které orgánu sociálního zabezpečení zaslala organizace. Příjemce dávky důchodového pojištění, který byl orgánem sociálního zabezpečení vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku důchodového pojištění, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší. Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakoţ i ţadatel o tuto dávku a občan se změněnou pracovní schopností, popřípadě občan, který ţádá o uznání změněné pracovní schopnosti, který byl vyzván orgánem sociálního zabezpečení, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je povinen této výzvě vyhovět.

59

V důsledku nesplnění povinností, uvedených v předchozích dvou odstavcích můţe být výplata důchodů z důchodového pojištění zastavena, jestliţe příjemce dávky byl ve výzvě na tento nedostatek upozorněn. 43 Povinnosti OSVČ Občan, je-li osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den zahájení a ukončení SVČ, zániku oprávnění vykonávat SVČ a pozastavení výkonu SVČ. Dále je OSVČ povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den, od kterého nemá nárok na výplatu starobního, plného nebo částečného invalidního důchodu a rodičovského příspěvku, přestala osobně pečovat o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těţká závislost) nebo ve stupni III (těţká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), přestala vykonávat vojenskou sluţbu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, a civilní sluţbu, přestala být nezaopatřeným dítětem nebo byla propuštěna z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trvající déle neţ tři kalendářní měsíce, pokud ohlásila a doloţila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Uvedené povinnosti je třeba splnit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němţ nastala daná skutečnost. Povinnosti osob dobrovolně účastných důchodového pojištění Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na přihlášce k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění a na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sdělit skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto pojištění, a to do osmi dnů ode dne této změny nebo ode dne doručení této výzvy. Za OSVČ se podle zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (odkaz na Portál veřejné správy), ve znění pozdějších předpisů, povaţuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, lze na ni rozdělovat příjmy dosaţené výkonem této činnosti a výdaje vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení, 43

Česká republika. Zákon o důchodovém pojištění. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.155/1995 Sb., s. 85-129. ISBN 978-80-7208-708-2.

60

ukončila povinnou školní docházku a dosáhla aspoň 15 let věku. č. 155/1995 Sb. O důchodovém pojištění Účast na pojištění Pro OSVČ je, při splnění zákonem stanovených podmínek, povinná účast na důchodovém pojištění a platba příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění je dobrovolné. Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno nemocenské a peněţitá pomoc v mateřství Účast OSVČ na důchodovém pojištění v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost, v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň tzv. rozhodné částky. Příjmem se rozumí daňový základ stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů. Rozhodná částka je proměnlivá a v roce 2010 činí 56 901 Kč (viz níţe), v roce 2009 činí 56 532 Kč. Uvedená rozhodná částka platí při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok., v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění. Rozhodná částka Rozhodná částka činí 2,4 násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Rozhodná částka se sniţuje o jednu dvanáctinu za kaţdý kalendářní měsíc, v němţ po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za kaţdý kalendářní měsíc v němţ měla OSVČ po celý měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněţité pomoci v mateřství jako OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom povaţuje téţ období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí. Dvanáctina se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. 44

44

Česká republika. Zákon o důchodovém pojištění. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.155/1995 Sb., s. 85-129. ISBN 978-80-7208-708-2.

61

Pojistné Pro výpočet pojistného za rok 2009 se sazba pojistného stanovuje ve výši 29,2 % vyměřovacího základu. Částka se zaokrouhluje směrem nahoru. Vyměřovací základ Roční vyměřovací základ pro odvod pojistného si OSVČ určuje sama. Nejniţší vyměřovací základ se za rok 2009 stanoví jako 50 % daňového základu podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a 23 téhoţ zákona. stanoveného za kalendářní rok, za který se pojistné platí, popř. z příjmů po odpočtu výdajů u osob, které nepodávají daňové přiznání. Minimální vyměřovací základ Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2009 pro výkon hlavní činnosti, tj. 5 889 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou

činnost

částku

stanovenou

jako

součin

minimálního

měsíčního

vyměřovacího základu platného v roce 2009 pro vedlejší činnost, tj. 2 356 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. V obou případech se do tohoto počtu kalendářních měsíců nezahrnují měsíce, v nichţ po celý měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ nebo z něj pobírala peněţitou pomoc v mateřství, nebo vykonávala vojenskou sluţbu. Těmito měsíci se rozumí i ty, kdy byla činnost vykonávána jen po část měsíce a po tu stejnou dobu trvaly uvedené důvody pro sníţení. Maximální vyměřovací základ Pro rok 2010 je maximálním (ročním) vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti částka ve výši 72násobku průměrné mzdy (pro rok 2009 částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy). Takto stanovený vyměřovací základ OSVČ se od roku 2008 nesniţuje o jeho poměrnou část. Stropování pojistného Byla-li OSVČ v kalendářním roce také zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální vyměřovací základ OSVČ, sníţí se o přesahující částku nejprve vyměřovací základ OSVČ, je-li částka vyšší neţ vyměřovací základ OSVČ, sníţí se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. 62

Vyměřovací základ ze zaměstnání dokládá OSVČ potvrzením, které je povinen zaměstnavatel písemně potvrdit zaměstnanci na jeho ţádost, a to do 8 dnů ode dne obdrţení ţádosti (zjistí-li zaměstnavatel, ţe v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení). V případě, ţe OSVČ doloţí potvrzení ze zaměstnání, ze kterého vyplývá, ţe jiţ dosáhla v kalendářním roce maximálního vyměřovacího základu zaměstnance stanoveného na tento rok, není tato OSVČ povinna platit zálohy na pojistné od měsíce, ve kterém OSSZ tuto skutečnost oznámila a doloţila, a to aţ do kalendářního měsíce, který předchází měsíci ve kterém byl nebo měl být podán přehled za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němţ tato OSVČ dosáhla maximálního vyměřovacího základu. 45

3.1.4 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Dne 1. 12. 2009 nabývá účinnosti zákon č. 302/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tímto zákonem se mění některé povinnosti ošetřujícího lékaře a zaměstnavatele a v návaznosti dochází ke změnám tiskopisů. Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamţiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. Z hlediska nemocenského pojištění se nerozlišuje, zda zaměstnanec je občanem České republiky nebo jiného státu. Nemocenského pojištění mohou být účastny jen osoby, které pracují v České republice pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky. Účast na nemocenském pojištění Osobní rozsah nemocenského pojištění stanoví, které osoby mohou být účastny nemocenského pojištění. Podle zákona o nemocenském pojištění jsou pojištěni, pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění a jsou činní v České republice. Dobrovolně účastni nemocenského pojištění mohou být osoby samostatně výdělečně činné a tzv. zahraniční zaměstnanci (tj. zaměstnanci zaměstnavatele, jehoţ sídlo je v „nesmluvní cizině“, jsou-li pracovně činní v ČR přímo ve prospěch tohoto zahraničního zaměstnavatele). 45

Česká republika. Zákon o důchodovém pojištění. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.155/1995 Sb., s. 85-129. ISBN 978-80-7208-708-2.

63

Kdo vykonává několik činností zakládajících účast na nemocenském pojištění podle tohoto zákona (např. souběţně pracuje v rámci více pracovních poměrů), je pojištěn z kaţdé činnosti samostatně. Podmínky účasti na nemocenském pojištění Podmínkou účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců je výkon činnosti na území České republiky. Vykonává-li však zaměstnanec přechodně práci mimo území České republiky, nemá to vliv na jeho pojištění. Pojištěni jsou i zaměstnanci, kteří vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu EU. Další podmínkou je minimální výše sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehoţ hranice je stanovena na 2000 Kč; počítá se s jejím zvyšováním podle vývoje průměrné mzdy, přičemţ nový rozhodný příjem má v takovém případě stanovit vláda svým nařízením). U zaměstnání malého rozsahu, kterým je míněno zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je niţší neţ rozhodný příjem, tj.2000,-Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec, je zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichţ dosáhl započitatelného příjmu alespoň 2000,- Kč. Smluvní zaměstnanci Povinně účastni nemocenského pojištění jsou téţ smluvní zaměstnanci (při splnění stanovených podmínek). Smluvním zaměstnancem se rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehoţ sídlo je v „nesmluvní cizině“, tedy ve státu mimo území Evropské unie nebo některého ze států, s nímţ má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je pracovně činný v České republice u zaměstnavatele se sídlem na území České republiky (tzv. smluvní zaměstnavatel). Je-li smluvní zaměstnanec povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel a zároveň splňuje podmínku trvání zaměstnání (aspoň 15 kal.dnů) a jeho započitatelný příjem dosahuje nebo je sjednán ve výši rozhodného příjmu (2000,-Kč), pak je účasten na nemocenském pojištění po uplynutí doby 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území ČR. Do tohoto počtu dnů se započítávají všechny kalendářní dny, kdy vykonával zaměstnání na území ČR v období 2 let přede dnem zahájení výkonu posledního zaměstnání na našem území. 64

Dávky Z nemocenského pojištění zaměstnanců se vyplácí čtyři druhy dávek: nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněţitá pomoc v mateřství. Osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci, pokud si platí nemocenské pojištění, mají nárok na nemocenské a peněţitou pomoc v mateřství. Splnění podmínek nároku na dávky se z kaţdé účasti na nemocenském pojištění posuzuje samostatně. Při souběhu nároků na tutéţ dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se však poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosaţených ve všech těchto zaměstnáních (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství). 46 Povinnosti O účasti na nemocenském pojištění je třeba informovat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ, a to pomocí předepsaného formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání). Za zaměstnance podává formulář jeho zaměstnavatel. OSVČ se k účasti na nemocenském pojištění přihlašuje sama. Informace z Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání) jsou součástí registru pojištěnců,

47

který vede ČSSZ pro účely provádění nemocenského a

důchodového pojištění a který mimo jiné slouţí k provádění sociálního zabezpečení a plnění úkolů plynoucích z práva Evropských společenství a mezinárodních smluv. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 1. 2009 řeší komplexně problematiku nemocenského pojištění včetně posuzování zdravotního stavu pojištěnců pro účely nemocenského pojištění. Posuzování zdravotního stavu pojištěnců a dalších osob pro účely pojištění zahrnuje posuzování dočasné pracovní neschopnosti (dále DPN), pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby, zdravotního stavu pro účely poskytování peněţité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.

46

ČSSZ [online]. 2009.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2009 [cit. 2010-03-27]. Nemocenské pojištění. Dostupné z WWW: . 47 Vznik registru pojištěnců stanovil zákon č. 424/2003 Sb., s účinností od 1. 7. 2005.

65

Posuzování DPN a zdravotního stavu pro účely poskytování peněţité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství provádí ošetřující lékař. Posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby provádějí orgány nemocenského pojištění svými lékaři. Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehoţ výši si určuje OSVČ sama. Měsíční základ, který si OSVČ stanovila a odvedla z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit, přičemţ stanovením měsíčního základu se rozumí zaplacení pojistného na nemocenské pojištění z měsíčního základu. Tento měsíční základ však nemůţe být niţší neţ dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Rozhodná částka pro účast na pojištění zaměstnanců částku 2 000 Kč (ust. § 6 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění). Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění pro rok 2010 činí částku 4 000 Kč. Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je stanoveno z měsíčního základu procentní sazbou. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých měla po celý měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněţité pomoci v mateřství jako OSVČ, za období nároku na výplatu nemocenské se přitom povaţuje téţ období prvních 14 kalendářních dnů, za které se nemocenské OSVČ nevyplácí. Za kalendářní měsíc, v němţ OSVČ vznikla účast na nemocenském pojištění, se pojistné na nemocenské pojištění platí vţdy. Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Jestliţe OSVČ vznikla účast na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci, který předcházel kalendářnímu měsíci, v němţ OSVČ podala přihlášku k nemocenskému pojištění, je pojistné na nemocenské pojištění za tento předcházející kalendářní měsíc splatné do konce kalendářního měsíce, v němţ podala přihlášku k nemocenskému pojištění. OSVČ můţe po projednání s OSSZ platit

66

pojistné na delší neţ měsíční období, avšak vţdy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. 48

3.1.5 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky: Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku ţivotního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte. Rodičovský příspěvek Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodičovský příspěvek je stanoven ve čtyřech výměrách daných v pevných měsíčních částkách - zvýšené (11 400 Kč), základní (7 600 Kč), sníţené (3 800 Kč) a niţší (3 000 Kč). Rodič si můţe zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu dvou, tří nebo čtyř let. Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí i k ní příslušnou výši příspěvku, a to: rychlejší čerpání rodičovského příspěvku – po peněţité pomoci v mateřství (dále jen PPM) ve zvýšené výměře (11 400 Kč) do 24 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání však můţe poţádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den; klasické čerpání - po PPM v základní výměře (7 600 Kč) do 36 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání můţe poţádat pouze rodič, který má nárok na PPM; pomalejší čerpání - po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře (7 600 Kč) do 21 měsíců věku dítěte a dále ve sníţené výměře (3 800 Kč) do 48 měsíců věku dítěte. O vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku musí rodič písemně poţádat příslušný úřad státní sociální podpory na předepsaném formuláři. O rychlejší čerpání musí rodič poţádat nejpozději ve druhém kalendářním měsíci následujícím po měsíci, 48

ČSSZ [online]. 2009.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2009 [cit. 2010-03-27]. Nemocenské pojištění. Dostupné z WWW: .

67

ve kterém nejmladší dítě dosáhne 22 týdnů ţivota, resp. ve kterém současně narozené nejmladší děti dosáhnou věku 31 týdnů ţivota. O klasické čerpání musí rodič poţádat nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 21. měsíce věku. Pokud rodič nepoţádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, je mu po 21. měsíci věku dítěte vyplácen rodičovský příspěvek v reţimu pomalejšího čerpání, tzn. ve sníţené výměře. Dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku je moţné zvolit pouze v rozhodných obdobích. Po učiněném rozhodnutí je vybraná moţnost čerpání jiţ nezměnitelná a nelze ji uplatňovat zpětně, a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku. U zdravotně postiţených dětí má rodič nárok ode dne posouzení dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiţeného nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţeného na rodičovský příspěvek v základní výměře (7 600 Kč) do 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na dříve zvolenou moţnost čerpání rodičovského příspěvku (před posouzením zdravotního stavu dítěte). Pokud tomuto dítěti náleţí příspěvek na péči (podle zákona o sociálních sluţbách), má rodič nárok na rodičovský příspěvek v poloviční výši. Pokud rodič pečuje o dítě dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené a toto dítě nepobírá příspěvek na péči, náleţí rodičovský příspěvek v niţší výměře (3 000 Kč) od 7 do 15 let věku dítěte. 49 Sociální příplatek Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním jejich potřeb. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být niţší neţ dvojnásobek ţivotního minima rodiny. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně sniţuje. Sociální příplatek se zvyšuje v případech, kdy dítě je dlouhodobě těţce zdravotně postiţené, dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě nemocné, zohledněny jsou také zdravotní postiţení nebo osamělost rodiče. Vyšší sociální příplatek se poskytuje i rodinám, kde se narodilo více dětí současně, a to v době do tří let jejich věku, nebo rodinám, kde dítě studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia.

49

Česká republika. Zákon o státní sociální podpoře. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.117/1995 Sb., s. 6-59. ISBN 978-80-7208-658-0.

68

Příspěvek na bydlení Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliţe 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je niţší neţ příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Porodné Touto dávkou se matce jednorázově přispívá na náklady, související s narozením dítěte. Jestliţe ţena, která dítě porodila, zemřela a porodné jí nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněţ osoba, která převzala dítě do jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Výše porodného činí 13 000 Kč na kaţdé narozené dítě. Pohřebné Na pohřebné má nárok osoba, jeţ vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, ţe zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč. Dávky pěstounské péče Těmito dávkami se přispívá na potřeby spojené s péčí o dítě, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat a které je svěřené do pěstounské péče. S výjimkou sociálního příplatku můţe pěstounovi a dítěti svěřenému do pěstounské péče vzniknout nárok i na další dávky státní sociální podpory, např. na rodičovský příspěvek, přídavek na dítě apod. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na dávku má dítě svěřené do pěstounské péče a po jejím skončení (po 18. roce věku) nejdéle do 26 let, zůstane-li dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Výše příspěvku na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte činí 2,3násobek ţivotního minima dítěte, v případě zdravotního postiţení se příspěvek zvyšuje. Odměna pěstouna Tato dávka je projevem určitého společenského uznání osoby pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny je stanovena ve výši částky ţivotního minima jednotlivce za kaţdé svěřené dítě. Pečuje-li pěstoun alespoň o 3 svěřené děti nebo o jedno svěřené dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni 69

II., III., IV., činí odměna pěstouna 5,5násobek ţivotního minima jednotlivce, přičemţ za kaţdé další svěřené dítě se odměna dále zvyšuje. Příspěvek pří převzetí dítěte Účelem jednorázové dávky je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče. Výše příspěvku je stanovena pevnými částkami podle věku dítěte.50

3.1.6 Zákoník práce - § 1 Tento zákon a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními, b) upravuje rovněţ právní vztahy kolektivní povahy. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními, c) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1), d) upravuje téţ některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a). 51

50

Česká republika. Zákon o státní sociální podpoře. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.117/1995 Sb., s. 6-59. ISBN 978-80-7208-658-0. 51 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

70

3.2 SOCIÁLNÍ REFORMA Nejdůleţitější změny v sociálních zákonech spočívaly ve změnách pro výpočet pojistného, vyměřovacího základu, minimálního vyměřovacího základu, maximálního vyměřovacího základu a stropování pojistného. Pojistné Pro výpočet pojistného za rok 2008 se sazba pojistného stanovuje ve výši 29,6 % vyměřovacího základu. Částka se zaokrouhluje směrem nahoru. Vyměřovací základ Roční vyměřovací základ pro odvod pojistného si OSVČ určuje sama. Nejniţší vyměřovací základ se za rok 2008 stanoví jako 50 % příjmů po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti dosaţených v kalendářním roce, za který se pojistné platí, popř. ze základu daně u osob, které vedou účetnictví, společníků veřejné obchodní společnosti, komplementářů komanditní společnosti. Minimální vyměřovací základ Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2008 pro výkon hlavní činnosti, tj. 5 390 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou

činnost

částku

stanovenou

jako

součin

minimálního

měsíčního

vyměřovacího základu platného v roce 2008 pro vedlejší činnost, tj. 2 156 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. V obou případech se do tohoto počtu kalendářních měsíců nezahrnují měsíce, v nichţ po celý měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ nebo z něj pobírala peněţitou pomoc v mateřství, nebo vykonávala vojenskou sluţbu. Těmito měsíci se rozumí i ty, kdy byla činnost vykonávána jen po část měsíce a po tu stejnou dobu trvaly uvedené důvody pro sníţení. Maximální vyměřovací základ S účinností od 1.1.2008 je maximálním (ročním) vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné

na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti částka

ve výši 48násobku průměrné mzdy. Takto stanovený vyměřovací základ OSVČ se od roku 2008 nesniţuje o jeho poměrnou část.

71

Stropování pojistného Byla-li OSVČ v kalendářním roce také zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální vyměřovací základ OSVČ, sníţí se o přesahující částku nejprve vyměřovací základ OSVČ, je-li částka vyšší neţ vyměřovací základ OSVČ, sníţí se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. Vyměřovací základ ze zaměstnání dokládá OSVČ potvrzením, které je povinen zaměstnavatel písemně potvrdit zaměstnanci na jeho ţádost, a to do 8 dnů ode dne obdrţení ţádosti (zjistí-li zaměstnavatel, ţe v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení). Údaje o vyměřovacích základech zaměstnance uvádí OSVČ poprvé na přehledu o příjmech za rok 2008. V případě, ţe OSVČ doloţí potvrzení ze zaměstnání, ze kterého vyplývá, ţe jiţ dosáhla v kalendářním roce maximálního vyměřovacího základu zaměstnance stanoveného na tento rok, není tato OSVČ povinna platit zálohy na pojistné od měsíce, ve kterém OSSZ tuto skutečnost oznámila a doloţila, a to aţ do kalendářního měsíce, který předchází měsíci ve kterém byl nebo měl být podán přehled za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němţ tato OSVČ dosáhla maximálního vyměřovacího základu. 52 Změny platné v roce 2008 podrobněji:

3.2.1 Změny zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění S účinností od 1. ledna 2008, a to v souvislosti s přijetím zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a zákona č. 152/2007 Sb., kterým se mění zákon o důchodovém pojištění. Novou právní úpravou se mění podmínky, za kterých je samostatná výdělečná činnost povaţována za vedlejší. Podle § 9 odst. 6 písm. c) zák. č. 155/1995 Sb. se samostatná výdělečná činnost rovněţ povaţuje za vedlejší, jestliţe osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) v kalendářním roce osobně pečovala o osobu, která je mladší 10 let a je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těţká závislost) nebo stupni III (těţká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost). Podmínkou je, ţe osoba závislá na péči jiné osoby je osobou blízkou, nebo ţije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti. 53 52 53

Česká republika. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů. 2007, č. 261/2007, s. 02-187. MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.21/2007 : č.j. 33 - 6000 - 19.12.2007. 19.12.2007. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2008. s. 1,2. č.j. 33 - 6000.

72

I. Péče o osobu závislou ve stupni II, III nebo IV Od 1.1.2008 nabývá účinnosti čl. I bod 3 zákona č. 152/2007 Sb., kterým se mění ust. § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dochází tak ke zpřesnění definice OSVČ,

kterou lze povaţovat za OSVČ vykonávající vedlejší

samostatnou výdělečnou činnost z důvodu péče o osobu závislou. Od 1.1.2008 lze povaţovat OSVČ za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost z důvodu péče o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II, III a IV závislosti v případě, ţe osoba závislá na péči jiné osoby je osobou blízkou nebo ţije s OSVČ v domácnosti, není-li osobou blízkou. Pečuje-li o osobu, která je závislá na péči jiné osoby více osob současně, povaţuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší u té OSVČ, která byla určena písemnou dohodou všech pečujících osob za osobu pečující v největším rozsahu. Nedojde-li k této dohodě povaţuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší u té OSVČ, která podle rozhodnutí OSSZ (vydaného na základě ust. § 6 odst. 4 písm. a) bod 13. zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby, v největším rozsahu. OSVČ, které budou ke dni 31.12.2007 povaţovány za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost z důvodu péče o osobu závislou, informuje OSSZ o nutnosti doloţit splnění podmínky, ţe osoba závislá na péči jiné osoby je osobou blízkou (ve smyslu ust. § 24 zák. č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů), popř. ţije s OSVČ v domácnosti. Za osoby blízké se pro účely zákona o důchodovém pojištění povaţují manţelé, příbuzní v řadě přímé, děti osvojené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, sourozenci, zeť, snacha a manţel rodiče, a to kteréhokoli z manţelů. Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale ţijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Tato skutečnost se prokazuje pouze tehdy, pokud osoba závislá na péči jiné osoby není ve vztahu k pečující osobě osobou blízkou. II. Péče o osobu mladší 10 let, která je závislá ve stupni I Od 1.1.2008 došlo k rozšíření kvalifikovaných důvodů pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, vymezených v ust. § 9 odst. 6 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemţ dalším takovým důvodem je osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). I v těchto případech musí být osoba, o níţ je pečováno, ve vztahu k OSVČ osobou blízkou, popř. s ní musí sdílet společnou domácnost.

73

OSVČ, která hodlá být povaţována za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost z důvodu osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), je povinna tuto skutečnost oznámit a doloţit příslušné OSSZ. Výše uvedenou skutečnost je OSVČ povinna doloţit, a to např. rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností o příspěvku na péči a nebo písemným potvrzením tohoto úřadu podle ust. § 29 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro účely důchodového pojištění a pojistného na důchodové pojištění, bylo výše uvedené ustanovení zákona aplikováno zpětně od 1.1.2007 tzn., ţe OSVČ, která v roce 2007 osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), lze při splnění výše uvedených podmínek povaţovat za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost jiţ od 1.1.2007, resp. od data, od kterého OSVČ pečuje o osobu závislou. 54 Změna zákona č. 155/1995 Sb. účinná od 21. 8. 2008 Zákon č. 305/2008 Sb. svým ustanovením čl. V bod 24. vloţil do zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nové ust. § 82a odst. 6, podle kterého „Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro vdovecké důchody.“ Podle čl. XXV zákona č. 305/2008 Sb. nabývá uvedená změna účinnosti dnem vyhlášení, tj. dnem 21. 8. 2008. Tato úprava zakládá vdovcům, jejichţ vdovecký důchod (v minulosti „vdovecký příspěvek“) byl omezen v důsledku překročení nejvyšší výměry souběhu důchodů stanovené předpisy o sociálním zabezpečení platnými před 1. 1. 1996, obdobné nároky, jaké náleţí v návaznosti na přijetí zákona č. 267/2006 Sb. od 1. 7. 2006 vdovám. Podle čl. VI. bodu 2. zákona č. 305/2008 Sb. se zvýšení vdoveckého důchodu provede na ţádost „nejdříve od splátky důchodu splatné po 1. červenci 2006, byla-li ţádost o toto zvýšení podána do 30. června 2011“. Bude-li ţádost podána po 30. červnu 2011, uplatní se v této souvislosti pětiletá prekluzívní lhůta (ust. § 55 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 189/2006 Sb.). 55

54

55

MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.21/2007 : č.j. 33 - 6000 - 19.12.2007. 19.12.2007. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2008. s. 1,2. č.j. 33 - 6000. MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.11/2008 : Čj: 32/33 – 6000/4000 – 29.8.2008. 29.08.2008. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2008. s. 1,2. č.j. 32/33 – 6000/4000.

74

Forma uplatňované ţádosti není zákonem předepsána. Dostaví-li se ţadatel na OSSZ s úmyslem sepsat ţádost, vyuţije se k tomuto účelu tiskopis „Ţádost o zvýšení vdovského důchodu vypláceného v omezené výši“. Změny zákona č. 155/1995 Sb., (důchodového pojištění) od 1. 1. 2010 Od 1. ledna 2010 dochází k významným změnám v oblasti důchodového pojištění. Jedná se především o úpravu důchodového věku, potřebné doby pojištění či koncepce invalidity. Mění se tedy základní podmínky nároku na dávky i parametry pro výpočet jejich výše. Dosud získané nároky v oblasti důchodového pojištění zůstanou kromě výjimek zachovány, dílčí omezení se dotknou aţ důchodových nároků vzniklých v budoucnu. Účinky parametrických změn se začnou projevovat postupně tak, aby veřejnost měla dostatek času se novým podmínkám přizpůsobit. Starobní důchod Zásadním způsobem se mění ustanovení § 29 zdp, které upravuje podmínky nároku na přiznání tzv. řádného starobního důchodu. Dosavadní právní úprava stanovila, ţe pojištěnec musí dosáhnout důchodového věku a získat alespoň 25 let doby pojištění. Nově se potřebná doba pojištění postupně prodluţuje aţ na 35 let. Pro zjištění minimální délky doby pojištění u konkrétního pojištěnce je rozhodující, ve kterém kalendářním roce dotyčný dosahuje důchodového věku. Pojištěnci, který ke dni dosaţení důchodového věku nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůţe být starobní důchod k tomuto dni přiznán. K přiznání důchodu můţe případně dojít aţ následně od pozdějšího data, ke kterému jiţ potřebnou dobu pojištění získal. Pojištěnec, který dosáhne důchodového věku po roce 2014, přičemţ ke dni dosaţení tohoto věku nezískal potřebnou dobu pojištění (31–35 let), má nárok na starobní důchod téţ, jestliţe získal aspoň 30 let tzv. „čisté“doby pojištění, tj. doby pojištění získané z titulu výkonu výdělečné činnosti, popř. dobrovolného důchodového pojištění. Podmínky nároku na tzv. poměrný starobní důchod se rovněţ poněkud zpřísňují. Podle dosavadní právní úpravy bylo třeba dosáhnout věku 65 let a potřebné doby pojištění alespoň 15 let. Nově dochází k postupnému navýšení potřebného věku i doby pojištění v závislosti na kalendářním roce dosaţení potřebného věku. Potřebný věk navíc přestává být pro všechny jednotný – jeho výše se nově odvozuje od důchodového věku muţe stejného data narození, ke kterému se vţdy přičítá 5 let.

75

Potřebný věk v roce

Potřebná doba pojištění

65 let před rokem 2010

15 let

důchodový věk muţe stejného data narození + 5 let v roce 2011 17 let důchodový věk muţe stejného data narození + 5 let v roce 2012 18 let důchodový věk muţe stejného data narození + 5 let v roce 2013 19 let důchodový věk muţe stejného data narození + 5 let po roce 2013 20 let Pojištěnec, který nesplňuje ţádnou z výše uvedených podmínek, má nárok na starobní důchod téţ, jestliţe dosáhl věku 65 let a splnil zákonné podmínky nároku na invalidní důchod (viz dále). Pokud jde o tzv. předčasný starobní důchod podle ust. § 31 zdp, zůstává i nadále zachována moţnost poţádat o přiznání této dávky aţ 3 roky před dovršením důchodového věku. U osob, jejichţ důchodový věk činí 63 let a více, bude dokonce moţné odejít do tohoto důchodu jiţ v 60 letech – u osob, jejichţ důchodový věk činí 65 let (muţi, bezdětné ţeny a ţeny s jedním dítětem), můţe tedy doba předčasnosti nově činit aţ 5 roků. 56 Výše starobního důchodu Zákon nově stanoví moţnost poţádat o úpravu (zvýšení) procentní výměry starobního důchodu v případech, kdy pojištěnec po přiznání starobního důchodu a čerpání výplaty této dávky vykonává výdělečnou činnost. Takový postup dosud nebyl moţný. Zvýšení náleţí ve výši 1,5 % výpočtového základu za kaţdých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen ve výši jedné poloviny. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry. Zvýšení náleţí ve výši 0,4 % výpočtového základu za kaţdých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen v plné výši. Toto zvýšení náleţí vţdy aţ po dvou letech nepřetrţitého výkonu výdělečné činnosti (za takový se povaţuje i situace, kdy na kalendářní den skončení bezprostředně navazuje kalendářní

56

MPSV [online]. 6.1.2010. 2010 [cit. 2010-03-16]. Změny v důchodovém pojištění (od 1. ledna 2010). Dostupné z WWW: .

76

den začátku výkonu jiné výdělečné činnosti). Zvýšení náleţí téţ v případě, ţe poţivatel starobního důchodu získá alespoň 360 dnů výdělečné činnosti a zaměstnání ukončí Invalidní důchod Koncepce invalidních důchodů i invalidity jako takové se mění. Zákon jiţ nerozeznává dva druhy invalidních důchodů – plný a částečný. Nově bude osobám z důvodu jejich invalidity poskytována jediná dávka důchodového pojištění – invalidní důchod. Její výše bude ovšem rozdílná podle toho, který ze tří stupňů invalidity u konkrétního pojištěnce nastal. Do těchto invalidních důchodů v novém pojetí se k 1. 1. 2010 podle přesných zákonných pravidel transformují i plné a částečné invalidní důchody přiznané v období do konce roku 2009. Tyto změny budou provedeny automaticky, není třeba podávat ţádost. Podle ust. § 39 zdp je pojištěnec invalidní, jestliţe z důvodu dlouhodobě nepříznivě zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliţe pracovní schopnost pojištěnce poklesla: a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Zdravotní stav posuzují okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Praţská správa sociálního zabezpečení, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení Brno) svými lékaři. Pro získání nároku na invalidní důchod je třeba rovněţ splnit podmínku potřebné doby pojištění. Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku do 20 let méně neţ 1 rok od 20 let do 22 let 1 rok od 22 let do 24 let 2 roky od 24 let do 26 let 3 roky od 26 let do 28 let 4 roky nad 28 let 5 roků 57

57

MPSV [online]. 6.1.2010. 2010 [cit. 2010-03-16]. Změny v důchodovém pojištění (od 1. ledna 2010). Dostupné z WWW: .

77

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. Nově platí, ţe u pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod povaţuje za splněnou téţ, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 roků. Nárok na invalidní důchod ze zákona zaniká, pokud pojištěnec dosáhne věku 65 let. Invalidní důchod vyplácený ke dni dovršení 65 let věku se mění na starobní důchod a tento nadále náleţí ve výši původně vypláceného důchodu invalidního. Nárok na starobní důchod nevylučuje, aby pojištěnec podal ţádost o přiznání a provedení výpočtu řádného či poměrného starobního důchodu. Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, stejně jako ţadatel o tuto dávku, má nově povinnost předloţit na výzvu orgánu sociálního zabezpečení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které má ve své evidenci. Dále je povinen sdělit údaje o dosaţeném vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimţ došlo v době od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti. Při nesplnění této povinnosti můţe být výplata důchodu zastavena, jestliţe byl příjemce dávky na tento následek upozorněn. Dosud bylo moţné zastavit dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem pouze při nepodrobení se vyšetření zdravotního stavu (ust. § 53 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Výše invalidního důchodu Výše procentní výměry invalidního důchodu za kaţdý celý rok doby pojištění činí: a) 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, b) 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, c) 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Vdovský, vdovecký a sirotčí důchod Pro nárok na vdovský/vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od úmrtí manţela jiţ nebude rozhodující dosaţení věkové hranice 55 let u ţen a 58 let u muţů, ale dochází ke sjednocení věkové hranice. Nově je u muţů i ţen třeba dosáhnout alespoň věku o 4 roky niţšího neţ činí důchodový věk muţe stejného data narození. Postačí ovšem 78

dosáhnout pouze vlastního důchodového věku, je-li tento niţší neţ věk uvedený v předchozí větě. Pro všechny pozůstalostní důchody nově platí, ţe dojde-li po zániku nároku na ně k jeho obnově,nesmí být výše procentní výměry nové dávky niţší neţ výše procentní výměry původní dávky, která náleţela ke dni zániku nároku na ni. To je výrazné zvýhodnění oproti dosavadnímu stavu, kdy byl obnovený nárok nově vypočítáván, čímţ došlo ke ztrátě všech valorizačních navýšení, která náleţela k původní dávce za léta jejího pobírání. 58

3.2.2 Změny v zákoně č. 54/1956., o nemocenském poj. zaměstnanců. S účinností od 1.1.2008 byl zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, změněn také zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZNP). Mimo jiné došlo ke změně ustanovení: K§7 Účast zaměstnance na nemocenském pojištění vzniká dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání, přičemţ za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru povaţuje téţ den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí. Poskytnutá náhrada mzdy za den před vstupem do zaměstnání vţdy zaloţí účast na nemocenském pojištění, a to i v situaci, kdy se následně zjistí, ţe tato náhrada nepříslušela (např. zaměstnanec do konce kalendářního roku neodpracoval potřebný počet dnů pro nárok na dovolenou, kterou čerpal předem, a to ode dne, od něhoţ měl do sjednaného zaměstnání nastoupit). V takovém případě pojistné ze zaplacené náhrady mzdy (platu), která nepříslušela, se na ţádost plátce pojistného vrací jako přeplatek podle § 17 zákona č. 589/1992 Sb., pokud zaměstnanec vrátí zaměstnavateli vyplacenou částku náhrady mzdy (popř. o vrácenou částku se sníţí zaměstnanci vyměřovací základ). Vznik pojištění se tím však nepřehodnocuje, účast na nemocenském pojištění zpětně nezaniká a končí aţ dnem skončení tohoto pracovního poměru. 59

58 59

MPSV [online]. 6.1.2010. 2010 [cit. 2010-03-16]. Změny v důchodovém pojištění (od 1. ledna 2010). Dostupné z WWW: . MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.1/2008 : č.j. 32 - 6000 - 7.1.2008. 7.1.2008. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2008. s. 5. č.j. 32 - 6000.

79

S přihlédnutím k tomuto výkladu je v návaznosti na ustanovení § 8 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, obdobně postupováno ve vztahu k účasti na důchodovém pojištění. § 21 a § 73 vyhl. č. 143/1965 Sb. Nedochází ke zrušení ochranné lhůty z nemocensky pojištěného zaměstnání poţivatele plného invalidního důchodu, tj. při vzniku pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě vzniká tomuto poţivateli nárok na nemocenské (není-li vyčerpána podpůrčí doba); nemocenské pak náleţí aţ do skončení podpůrčí doby (pracovní neschopnosti). Nemocenské náleţející poţivateli plného invalidního důchodu z titulu ochranné lhůty nemůţe totiţ podléhat omezení v závislosti na skončení zaměstnání, ale jen na počtu 81 kalendářních dnů stanovených v § 21 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců. § 21 a § 48 odst. 2 Od 1. ledna 2008 podle § 48 odst. 2 se za přeplatek, který je příjemce nemocenského povinen vrátit, povaţuje vţdy nemocenské vyplacené poţivateli starobního nebo plného invalidního důchodu za dobu delší, neţ je stanoveno v § 21, v důsledku zpětného přiznání takového důchodu. S ohledem na účinnost této úpravy platí, ţe při zpětném přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu, můţe dojít ke vzniku přeplatku na nemocenském nejdříve za kalendářní dny roku 2008. Tento kalendářní rok je prvním, v němţ se sleduje, zda v něm nebylo nemocenské poskytnuto za dobu delší 81 kalendářních dnů. Zároveň se upozorňuje na přechodné ustanovení, které zajišťuje poţivatelům těchto důchodů delší dobu poskytování nemocenského neţ 81 kalendářních dnů (a to aţ 84 kalendářních dnů) v případě, kdy ke vzniku pracovní neschopnosti dojde v roce 2007. Příklad: Pracovní neschopnost vznikla 31. prosince 2007. Při této pracovní neschopnosti náleží nemocenské celkem za 84 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti (tj. 83 kalendářních dnů v roce 2008), tj. nemocenské náleží do 23. března 2008. Byl-li zpětně přiznán starobní důchod od 1.12.2007, nemocenské poskytnuté v tomto případě v roce 2008 za dobu delší 83 kalendářních dnů, jakož i nemocenské poskytnuté roce 2008 při dalších pracovních neschopnostech, se stalo, v důsledku zpětného přiznání starobního důchodu, přeplatkem. 60

60

MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.1/2008 : č.j. 32 - 6000 - 7.1.2008. 7.1.2008. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2008. s. 5. č.j. 32 - 6000.

80

§ 42 odst. 3 Ochranná lhůta, která počala běţet před 1. lednem 2008 a neskončila ke dni 31. prosince 2007, se řídí po 31. prosinci 2007 právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007. Jestliţe tedy přechází ochranná lhůta v délce 42 kalendářních dnů z roku 2007 do roku 2008, staví se její běh v roce 2008 vznikem nového nemocenského pojištění. Ochranná lhůta získaná novým pojištěním se připočítává k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty aţ do nejvyšší výměry. Nejvyšší výměra od 1. ledna 2008 činí 7 kalendářních dnů. Ze skončeného zaměstnání v roce 2008, popř. skončeného v některém z následujících let, ochranná lhůta získaná novým pojištěním s připočítáním nevyčerpaného zbytku dřívější ochranné lhůty nesmí přesáhnout 7 kalendářních dnů. Příklad: Zaměstnání trvající od 2.1.2007 skončí 15.12.2007. Dne 2.1.2008 zaměstnanec vstoupil do nového zaměstnání, které je uzavřeno na dobu neurčitou, avšak trvá jen do 4.1.2008. Ochranná lhůta získaná z tohoto nového zaměstnání činí pouze 3 kalendářní dny, po připočtení nevyčerpaného zbytku dřívější ochranné lhůty 7 kalendářních dní (i když zbytek nevyčerpané ochranné lhůty z předchozího zaměstnání činí celkem 17 kalendářních dní). 61 § 47 odst. 2 ZNP se nově stanovilo, ţe nemocenské lze dočasně sníţit nebo odejmout z důvodu porušení léčebného reţimu dočasně práce neschopným zaměstnancem nejdříve ode dne porušení léčebného reţimu, a to i v případě, ţe nemocenské jiţ bylo vyplaceno. Pokud jiţ nemocenské bylo vyplaceno, povaţují se částky vyplacené na nemocenském za přeplatek, který je zaměstnanec povinen vrátit. V ustanovení § 48 odst. 2 ZNP byla doplněna věta, ţe za přeplatek, který je příjemce nemocenského povinen vrátit, se vţdy povaţuje nemocenské vyplacené poţivateli starobního nebo plného invalidního důchodu za dobu delší, neţ je stanoveno v ustanovení § 21 ZNP, v důsledku zpětného přiznání tohoto důchodu. Místní příslušnost Místní příslušnost OSSZ v řízení o přeplatku upravuje zákon č. 582/1991 Sb., v platném znění a tuto problematiku upravuje i výše uvedený PP. 61

MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.1/2008 : č.j. 32 - 6000 - 7.1.2008. 7.1.2008. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2008. s. 5. č.j. 32 - 6000.

81

Případě, kdy nastane situace, ţe bude pro rozhodování místně příslušných více OSSZ, řízení ve věci přeplatku povede OSSZ místně příslušná podle místa trvalého bydliště příjemce dávky. Nelze-li určit místní příslušnost dle výše uvedených kritérií (např. cizinec, který nemá trvalý pobyt na území ČR) je místně příslušná Praţská správa sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 8 (viz IL č. 6/2006). Promlčení Nárok na vrácení částek jednotlivých výplat dávek poskytnutých neprávem (§ 48 odst. 2 ZNP) se promlčuje za 10 let od jejich výplaty. Promlčecí lhůta neběţí, jsou-li na úhradu dávky vyplacené neprávem prováděny sráţky z dávky nebo započitatelného výdělku. Přeplatky na nemocenském z důvodu jiţ vyplacené dávky v souvislosti s porušením ustanovení § 47 odst. 1 ZNP Poruší-li zaměstnanec povinnosti stanovené ustanovením § 47 odst. 1 ZNP, lze takovému zaměstnanci dle ustanovení § 47 odst. 2 ZNP nemocenské dočasně sníţit nebo odejmout, a to ode dne porušení povinnosti. Pokud jiţ bylo nemocenské vyplaceno, povaţují se dle věty třetí uvedeného ustanovení § 47 odst. 2 ZNP částky vyplacené na nemocenském za přeplatek, který je zaměstnanec povinen vrátit. § 42 odst. 2 znp Dochází ke změně ust. § 42 odst. 2 znp, a to zkrácením ochranné lhůty, která s účinností od 1.1.2008 činí u OSVČ, stejně jako u zaměstnanců, 7 dnů ode dne skončení výkonu samostatné výdělečné činnosti, nebo ode dne skončení účasti na nemocenském pojištění OSVČ (viz ust. § 145a odst. 4 zákona. č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). Zkrácením ochranné lhůty můţe docházet k situacím, kdy se v důsledku zániku účasti OSVČ na nemocenském pojištění z důvodu včasného nezaplacení pojistného na nemocenské pojištění dodatečně prokáţe, ţe podmínky pro přiznání dávky nebyly splněny ani v ochranné lhůtě. Dle platné právní úpravy náleţí OSVČ nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, jestliţe podmínky rozhodné pro jejich přiznání byly splněny v době pojištění nebo sice po skončení pojištění avšak v době, kdy OSVČ pobírá nemocenské nebo peněţitou pomoc v mateřství, anebo jestliţe byly splněny v ochranné lhůtě. Podle ust. § 145d odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ náleţí, je-li OSVČ uznána dočasně neschopnou k výkonu své dosavadní samostatné výdělečné činnosti (pracovní neschopnost), případně byla-li OSVČ nařízena karanténa. Ust. § 145d odst. 2 82

zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, stanoví další podmínky, za kterých nemocenské OSVČ náleţí. Jednou z podmínek, které musí být splněny, aby náleţelo nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ je skutečnost, ţe bylo zaplaceno pojistné za dobu účasti na nemocenském pojištění, z něhoţ je nárok na

nemocenské

uplatněn,

a

to

včetně

kalendářního

měsíce

bezprostředně

předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němţ vznikla pracovní neschopnost. 62 Dle ust. § 145b odst. 3 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb.,o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,

účast na nemocenském pojištění OSVČ zaniká téţ

posledním dnem kalendářního měsíce, na který bezprostředně navazují tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí, za které nebylo zaplaceno splatné pojistné na nemocenské pojištění OSVČ, proto mohou nastat situace, kdy nemocenském pojištění v době vzniku

se prokáţe, ţe účast na

dočasné pracovní neschopnosti netrvala.

V tomto případě OSSZ/PSSZ znovu prošetří, zda nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ náleţelo či nikoliv. Je tedy nutné zkoumat, zda podmínky rozhodné pro přiznání dávky byly splněny v době trvání pojištění nebo v ochranné lhůtě. Příklad č. 1 OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění od 1.1.2007byla uznána dočasně práce neschopnou, a to na období od 7.2.2008 do 28.2.2008. Jelikož OSVČ uhradila pojistné na nemocenské pojištění i za leden 2008 a v době pracovní neschopnosti osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, splnila podmínky stanovené pro přiznání nemocenského a OSSZ tuto dávku vyplatí. OSSZ po splatnosti pojistného na nemocenské pojištění za duben 2008, tj. v květnu 2008, zjistí, že OSVČ neuhradila pojistné na nemocenské pojištění za únor až duben. V květnu 2008 tedy došlo zpětně k zániku účasti na nemocenském pojištění OSVČ, a to k 31.1.2008. Následně je tedy nutné zkoumat, zda nárok na nemocenské OSVČ vznikl či nikoliv. Jelikož dočasná pracovní neschopnost vznikla 7.2.2008, vznikl nárok na nemocenské v ochranné lhůtě a dávka OSVČ náleží. Příklad č. 2 OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění od 1.1.2007 byla uznána dočasně práce neschopnou, a to v období od 14.2.2008 do 28.2.2008. Jelikož OSVČ uhradila na nemocenské pojištění za leden 2008 a v době pracovní neschopnosti osobně nevykonává 62

Česká republika. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů. 2007, č. 261/2007, s. 02-187.

83

samostatnou

výdělečnou

činnost,

splnila

podmínky

stanovené

pro

přiznání

nemocenského a OSSZ tuto dávku vyplaila. OSSZ po splatnosti pojistného na nemocenské pojištění za duben 2008, tj. v květnu 2008, zjisila, že OSVČ neuhradila pojistné na nemocenské pojištění za únor až duben. V květnu 2008 tedy došlo zpětně k zániku účasti na nemocenském pojištění OSVČ, a to k 31.1.2008. Následně bylo nutné zkoumat, zda nárok na nemocenské OSVČ vznikl či nikoliv. Jelikož dočasná pracovní neschopnost vznikla 14.2.2008, nevznikl nárok na nemocenské, a to ani z ochranné lhůty a dávka OSVČ nenáleží. 63 V případě, ţe zpětně dojde k zániku účasti na nemocenském pojištění OSVČ z důvodu neplacení pojistného a OSSZ/PSSZ novým posouzením podmínek nároku na dávku zjistí, ţe dávka která byla vyplacena, OSVČ nenáleţela, jedná se o přeplatek na peněţité dávce zaviněný OSVČ. OSVČ je povinna, ve smyslu ust. 48 odst. 2 znp, tento přeplatek vrátit. Promlčení Nárok na vrácení částek jednotlivých výplat dávek poskytnutých neprávem (ust. § 48 odst. 2 znp) se promlčuje za 10 let od jejich výplaty. Promlčecí lhůta neběţí, jsou-li na úhradu dávky vyplacené neprávem prováděny sráţky z dávky nebo započitatelného výdělku. Změna zákona č. 54/1956 Sb. účinná od 1. 9. 2008 Dnem 1. září 2008 vstupuje v účinnost část šestnáctá zákona č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tato část obsahuje změnu zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění, která se týká poskytování nemocenského v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti (karantény). S účinností od 1. září 2008 bude výše nemocenského činit od prvního do třetího kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény 25 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Nemocenské bude náleţet i při karanténě kratší neţ 4 kalendářní dny. Maximální výše nemocenského tak bude činit v prvních třech dnech pracovní neschopnosti 160 Kč za kalendářní den (10 848 Kč za prvních třicet kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti). 63

MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.5/2008 : č.j. 33 - 6000 - 17.3.2008. 17.3.2008. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2008. s. 2. č.j. 33 – 6000- 17.3.2008.

84

Podle přechodného ustanovení, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. září 2008 a trvá i po 31. srpnu 2008, poskytuje se po 31. srpnu 2008 nemocenské ve výši podle právních předpisů účinných ke dni 31. srpna 2008, tj. v prvních třech dnech pracovní neschopnosti či karantény ve výši 60 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Pro úplnost se dodává, ţe vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů, kteří byli uznáni neschopnými sluţby, bude náleţet od 1. září 2008 podle zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 305/2008 Sb., v období prvních 3 kalendářních dnů neschopnosti k sluţbě nemocenské ve výši 25 % průměrné částky připadající na kalendářní den z měsíčního platu, který náleţí v době vzniku neschopnosti k sluţbě. 64

3.2.3 Změny v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Dle ust. § 145b odst. 3 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb.,o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,

účast na nemocenském pojištění OSVČ zaniká téţ

posledním dnem kalendářního měsíce, na který bezprostředně navazují tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí, za které nebylo zaplaceno splatné pojistné na nemocenské pojištění OSVČ, proto mohou nastat situace, kdy

se prokáţe, ţe účast na

nemocenském pojištění v době vzniku dočasné pracovní neschopnosti netrvala. Promlčení Nárok na vrácení částek jednotlivých výplat dávek poskytnutých neprávem (ust. § 48 odst. 2 znp) se promlčuje za 10 let od jejich výplaty. Promlčecí lhůta neběţí, jsou-li na úhradu dávky vyplacené neprávem prováděny sráţky z dávky nebo započitatelného výdělku. II. Vyměřovací základ OSVČ pro účely stanovení výše peněţité pomoci v mateřství (dále jen PPM) v případě opakovaných porodů S účinností od 1. 1. 2008 se podle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 88/1968 Sb., o prodlouţení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, u zaměstnankyně, které za trvání téhoţ zaměstnání vznikne nárok na další PPM z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, povaţuje za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ 64

MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.11/2008 : Čj: 32/33 – 6000/4000 – 29.8.2008. 29.08.2008. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2008. s. 1. č.j. 32/33 – 6000/4000.

85

zjištěný pro výpočet předchozí PPM, pokud je vyšší neţ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další PPM; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 18 odst. 7 písm. b) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Protoţe zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, neobsahuje pro OSVČ v tomto směru odchylnou úpravu, platí v souladu s § 145a odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, pro nemocenské pojištění OSVČ

ustanovení

předpisů o nemocenském pojištění

zaměstnanců. Pojmem „trvání téhoţ zaměstnání“ pouţitým pro zaměstnankyně v zákoně č. 88/1968 Sb., o prodlouţení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je třeba u OSVČ v návaznosti na zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, rozumět nepřetrţité trvání nemocenského pojištění OSVČ. Bylo-li nemocenské pojištění OSVČ přerušeno v mezidobí od skončení PPM do dne, od něhoţ je poskytována další PPM (byť na krátkou dobu), nelze mít za to, ţe se jedná o další PPM poskytovanou za trvání nemocenského pojištění OSVČ. 65

3.2.4 Změny v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Výše minimálního vyměřovacího základu OSVČ pro účely placení záloh na pojistné a pojistného v roce 2008, výše maximálního vyměřovacího základu OSVČ v roce 2008, výše minimálního vyměřovacího základu pro účely placení pojistného na dobrovolné důchodové pojištění v roce 2008 V částce 84 rozeslané dne 9. října 2007 bylo publikováno pod číslem 257 Nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu (dále jen VVZ) za rok 2006 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu. 1. Výše minimálního vyměřovacího základu pro účely placení záloh na pojistné a pojistného OSVČ v roce 2008. 65

Česká republika. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů. 2007, č. 261/2007, s. 02-187.

86

S účinností od 1. 1. 2008 činí VVZ částku 20 050 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu tohoto VVZ 1,0753. Uvedené částky jsou v roce 2008 rozhodné pro stanovení: a) minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh na pojistné a pojistného na NP OSVČ vykonávající hlavní činnost (§ 14 odst. 3 a odst. 6 věta první zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů /dále jen zákon o pojistném/) Výše minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh na pojistné a pro pojistné na NP OSVČ vykonávající hlavní činnost činí od 1. 1. 2008 do dne, ve kterém byl (měl být) podán přehled o příjmech a výdajích za rok 2007 (dále jen Přehled), částku 5 035 Kč. Minimální výše zálohy na pojistné činí 1491 Kč a minimální pojistné na NP činí 222 Kč měsíčně. Po dni, ve kterém byl (měl být) podán Přehled, činí minimální měsíční vyměřovací základ částku 5 390 Kč. Minimální výše zálohy na pojistné činí 1 596 Kč a minimální pojistné na NP činí 238 Kč měsíčně. Uvedené částky jsou rovněţ platné pro OSVČ, která v roce 2008 zahájí výkon hlavní činnosti. b) minimálního vyměřovacího základu pro placení pojistného OSVČ vykonávající hlavní činnost (§ 5a odst. 2 písm. a) zákona o pojistném) Minimální „roční“ vyměřovací základ pro placení pojistného OSVČ vykonávající v roce 2008 pouze hlavní činnost se ve smyslu ust. § 5a odst. 2 písm. a) zákona o pojistném stanoví jako součin částky 5 390 Kč a počtu kalendářních měsíců, ve kterých byla hlavní činnost vykonávána. 66 c) minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh na pojistné a pojistného na NP OSVČ vykonávající vedlejší činnost (§ 14 odst. 3 a odst. 6 věta druhá zákona o pojistném) Výše minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh na pojistné a pro pojistné na NP OSVČ vykonávající vedlejší činnost činí od 1. 1. 2008 do dne, ve kterém byl (měl být) podán Přehled, částku 2 014 Kč. Minimální výše zálohy na pojistné činí 597 Kč a minimální pojistné na NP 89 Kč měsíčně. Po dni, ve kterém byl (měl být) podán Přehled, činí minimální měsíční vyměřovací základ částku 2 156 Kč. Minimální výše zálohy na pojistné činí 639 Kč a minimální pojistné na NP činí 95 Kč měsíčně. Uvedené částky jsou rovněţ platné pro OSVČ, která v roce 2008 66

MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.16/2007 : Čj: 33 – 6000 –31.10.2007. 31.10.2007. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2007. s. 1. č.j. 33 – 6000.

87

zahájí výkon vedlejší činnosti a podá přihlášku k účasti na důchodovém pojištění. d) minimálního vyměřovacího základu pro placení pojistného OSVČ vykonávající vedlejší činnost (§ 5a odst. 2 písm. b) zákona o pojistném) Minimální „roční“ vyměřovací základ pro placení pojistného OSVČ vykonávající v roce 2008 pouze vedlejší činnost se ve smyslu ust. § 5a odst. 2 písm. b) zákona o pojistném stanoví jako součin částky 2 156 Kč a počtu kalendářních měsíců, ve kterých byla vedlejší činnost vykonávána. e) rozhodné částky a její jedné dvanáctiny (§ 10 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb.) Rozhodná částka v roce 2008 (částka příjmů po odpočtu vynaloţených výdajů zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ vykovávající vedlejší činnost) činí 51 744 Kč a jedna dvanáctina, o kterou se tato částka ve smyslu ust. § 10 odst. 3 citovaného zákona sniţuje, činí 4 312 Kč. 2. Stanovení maximálního vyměřovacího základu OSVČ Zákonem č. 261/2007 Sb. s účinností od 1.1.2008 dochází ke změně maximálního měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh na pojistné a maximálního ročního vyměřovacího základu OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Ve smyslu ust. § 14 odst. 2 zák. č. 589/1992 Sb., ve znění účinném od 1.1.2008, činí maximální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné částku ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se povaţuje částka, která se vypočte jako součin VVZ, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto VVZ. Vypočtena částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahou. Z uvedeného vyplývá, ţe maximálním měsíčním vyměřovacím základem pro účely placení záloh na pojistné je částka ve výši 86 240 Kč. Podle ust. § 15a odst. 5 zák. č. 589/1992 Sb., ve znění účinném od 1.1.2008, maximálním ročním vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy, tj. ve výši 1 034 880 Kč. 3. Stanovení pravděpodobné výše pojistného Pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného v roce 2008 podle § 22b odst. 2 věty třetí zákona o pojistném, tj. v případech, kdy nelze pro nedostatek podkladů

88

stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, bude měsíčním příjmem těchto osob částka 30 075 Kč. 4.

Výše minimálního vyměřovacího základu pro účely placení pojistného na

dobrovolné

důchodové pojištění v roce 2008

Nařízení vlády č. 257/2007 Sb., ovlivňuje s účinností od 1. 1. 2008 i minimální vyměřovací základ osob účastných dobrovolného důchodového pojištění. Nejniţší měsíční vyměřovací základ osoby účastné dobrovolného důchodového pojištění činí od 1. 1. 2008 částku 10 000 Kč. Výše nejniţšího pojistného stanoveného od 1. 1. 2008 ve výši 28 % z částky 10 000 Kč, tedy činí 2 800 Kč měsíčně. 67 Částky pro stanovení výpočtových základů pro účely nemocenského pojištění se s účinností od 1.1.2008 nemění. Následující tabulky (2 a 3) shrnují změny sazeb pojistného tak, jak plyne ze zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů Tabulka 2: Sazby pojistného dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení u zaměstnance, který je účasten nemocenského pojištění Pojistné na Pojistné na Pojistné na Příspěvek na sociální důchodové nemocenské státní politiku zabezpečení pojištění pojištění zaměstnanosti celkem Za 26 % pro roky 21,5 % ( 3,3 % pro roky 1,2 % ( nemění zaměstnavatele 2007 nemění se ani 2007 a 2008, se ani pro rok a 2008, 25 % pro rok 2008, 2,3% pro rok 2008, ani pro pro rok 2009 a ani pro roky 2009 a 1,4 % od roky 24,1 % od roku následující) roku 2010 následující) 2010 Za 8 % (nemění se 6,5 % ( 1,1 % ( nemění 0,4 % ( nemění zaměstnance ani pro rok nemění se ani se ani pro rok se ani pro rok 2008, ani pro pro rok 2008, 2008, ani pro 2008, ani pro roky ani pro roky roky následující) roky následující) následující) následující) Celkově 34 % pro roky 4,4% za rok 1,4 % ( nemění 28 % zaměstnavatel 2007 a 2008, 33 (nemění se 2008, se ani pro rok a zaměstnanec % za rok 2009, ani pro rok 3,4% za rok 2008, ani pro 32,1 % od roku 2008, ani pro 2009, roky roky 2,5% od roku následující) 2010 následující) 2010 Zdroj: Česká republika. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů. 2007, č. 261/2007, s. 02-187. 67

MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.16/2007 : Čj: 33 – 6000 –31.10.2007. 31.10.2007. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2007. s. 1-3. č.j. 33 – 6000.

89

Tabulka 3: Sazby pojistného dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení u zaměstnance, který je účasten pouze důchodového pojištění (společník, jednatel, člen druţstva) Pojistné na Pojistné na Pojistné na Příspěvek na sociální důchodové nemocenské státní politiku zabezpečení pojištění pojištění zaměstnanosti celkem Za 26 % pro rok 21,5 % ( nemění 3,3 % za rok 1,2 % za rok zaměstnavatele 2008, (jako za se ani pro rok 2008, (jako za 2008, (jako za rok 2007), 2008, ani pro rok 2007), 0 rok 2007), 0 21,5% od roku roky následující) % od roku % od roku 2009 2009 2009 Za 8 % za rok 6,5 % ( nemění 1,1 % za rok 0,4 % za rok zaměstnance 2008, (jako za se ani pro rok 2008, (jako za 2008, (jako za rok 2007), 6,5 2008, ani pro rok 2007), 0 rok 2007), 0 % od roku 2009 roky následující) % od roku % od roku 2009 2009 Celkově 34 % za rok 28 % (nemění se 4,4 % za rok 1,6 % za rok zaměstnavatel 2008, (jako za ani pro rok 2008, 2008, (jako za 2008, (jako za a zaměstnanec rok 2007), 28 ani pro roky rok 2007), 0 rok 2007), 0 % od roku 2009 následující) % od roku % od roku 2009 2009 Zdroj: Česká republika. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů. 2007, č. 261/2007, s. 02-187. K § 5 odst. 1 větě druhé, která definuje pojem „zúčtovaný příjem“ (ZDP). Zúčtovaným příjmem je třeba u plnění poskytnutého formou výhody povaţovat částku určenou zákonem o dani z příjmů (dále jen ZDP), jako je např. 1% vstupní ceny motorového vozidla (viz § 6 odst. 6 ZDP). Další zúčtované příjmy formou výhody, které do 31. prosince 2007 nebyly započitatelné do vyměřovacího základu zaměstnance jen z důvodu, ţe se nejednalo o zúčtovaný příjem ve smyslu právní úpravy účinné do 31. prosince 2007, jsou příjmy ve výši určené pro daňové účely (viz téţ § 6 odst. 3). K § 5 odst. 2 písm. e) K jednorázové sociální výpomoci poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtíţných poměrů vzniklých v důsledku jiné mimořádně závaţné události. K § 5 odst. 2 písm. f) Pouţitý pojem „poskytnuté“ plnění zaměstnavatelem bývalému zaměstnanci, který je poţivatelem starobního nebo plného invalidního důchodu, bude vykládán jako „zúčtované“ plnění. Pokud podléhá dani podle § 6 ZDP, nebude se z něj platit pojistné jen, pokud bude zúčtováno do kalendářního měsíce po uplynutí aspoň 12 kalendářních měsíců od měsíce, v němţ došlo ke skončení zaměstnání. 90

Uvedených 12 kalendářních měsíců po skončení zaměstnání se bude vţdy počítat od skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění, které naposledy zaměstnanec u plátce takového plnění vykonával. K § 5 odst. 4 K započitatelnosti náhrady cestovních výdajů do vyměřovacího základu u osob činných na základě cizího práva: Do vyměřovacího základu se zahrnují příjmy ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaloţené v souvislosti s tímto pracovním vztahem. Podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP nejsou náhrady cestovních výdajů předmětem daně do výše stanovené zákoníkem práce. Podle sdělení Ministerstva financí je pro účely daňové nerozhodný pracovní vztah pro započitatelnost náhrad cestovních výdajů do základu daně. I kdyţ poskytování náhrady cestovních výdajů se řídí cizím právním předpisem, pro účely daňové platí pro jejich započitatelnost do základu daně limity stanovené v zákoníku práce. Započitatelnost náhrad cestovních výdajů do vyměřovacího základu se bude proto odvozovat od toho, zda podléhají (popř. by podléhaly) zdanění podle českých právních předpisů. Nezdaňované náhrady cestovních výdajů nejsou předmětem daně, proto se nezahrnují do vyměřovacího základu. Zdaňované náhrady cestovních výdajů jsou předmětem daně, proto musí být započteny do vyměřovacího základu ve výši podléhající zdanění. Zdaňované náhrady mzdy nejsou výdaji vynaloţenými zaměstnancem za zaměstnavatele. K § 15a odst. 2 písm. b) Pro účely § 15a upravujícího maximální vyměřovací základ nelze přihlíţet k příjmům, z nichţ bylo placeno pojistné podle cizích právních předpisů. K § 15a odst. 3 Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho ţádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichţ bylo sraţeno pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdrţení ţádosti; zjistí-li zaměstnavatel, ţe v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.

68

68

Česká republika. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů. 2007, č. 261/2007, s. 02-187.

91

Změna zákona č. 589/1992 Sb. účinná od 21. 8. 2008 Zákon č. 305/2008 Sb. svým ust. čl. III bodu 41. zrušuje ust. § 16 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti (dále jen zákon č. 589/1992 Sb.). Tato změna nabývá podle čl. XXV zákona č. 305/2008 Sb. účinnosti dnem vyhlášení, tj. dnem 21. 8. 2008. Od tohoto data je tedy moţné (při dodrţení lhůt stanovených v ust. § 6 odst. 1 c) a d), odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a v ust. § 16 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném od 21. 8. 2008) podat přihlášku a pojistné na dobrovolné důchodové pojištění zaplatit i po podání ţádosti o přiznání důchodu z důchodového pojištění, pro jehoţ nárok a výši mají být doplácené doby započteny.

3.2.5 Změna zákoníku práce Záměrem legislativně-technické novely zákoníku práce bylo především odstranění neprovázaností s dalšími zákony, legislativně-technických chyb a dalších nepřesností, ale také promítnutí dohod sociálních partnerů v tripartitě, uzavřených v květnu 2007. Do návrhu změn zákoníku práce byly zapracovány věcné a formální změny, z nichţ lze poukázat zejména na: – Liberalizaci zaměstnávání osob mladších 18 let. Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit u zaměstnanců mladších 18 let 40 hodin (do té doby 30 hodin), s tím, ţe délka směny v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 8 hodin (do té doby 6 hodin). – Umoţnění změn rozvrţení pracovní doby v případě konta pracovní doby v jeho průběhu. – K zavedení konta pracovní doby nebude zaměstnavatel napříště potřebovat předchozí souhlas jednotlivých zaměstnanců. 69

69

CHLÁDKOVÁ, Alena ; BUKOVJAN, Petr. Novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti od 1.1.2008 : Zákon č. 262/2006 Sb.,. Vyd. první. Praha : ASPI, 2008. 145 s. ISBN 978-80-7357-325-6.

92

Minimální mzda od 01.01.2010 Charakteristika minimální mzdy 70 Minimální mzda je nejniţší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci svému zaměstnanci. Týká se všech pracovněprávních vztahů pracovních poměrů a právních vztahů zaloţených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, kterými jsou dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti. Nárok na minimální mzdu vzniká samostatně v kaţdém pracovněprávním vztahu. Výše základní sazby minimální mzdy Základní sazba hrubé minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí buď 48,10 Kč za hodinu, nebo 8 000 Kč za měsíc. Tabulka 4: Příklady minimální mzdy od 1. Ledna 2010 podle délky stanovené týdenní pracovní doby a procentních sazeb Minimální mzda v Kč/hod. (zaokrouhleno na 10 hal.) Týdenní pracovní doba v hodinách 100% 90% 80% 75% 50% 40

48,10

43,30

38,50

36,10

24,10

38,75

49,70

44,70

39,80

37,3

24,90

37,5

51,30

46,20

41,00

38,50

25,70

Zdroj: MPSV [online]. Březen 2010. 2010 [cit. 2010-03-27]. Minimální mzda od 1. ledna 2010. Dostupné z WWW: .

70

Základní právní úprava minimální mzdy je stanovena v § 111 zákoníku práce - zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výši základní sazby minimální mzdy, dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro její poskytování stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejniţších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíţeného pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíţeném pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Minimální mzda je vedle stanovení nejniţší úrovně příjmů za vykonanou

93

4 Dopady reformy daňového a sociálního systému Cíle a dopady reformy: STABILIZACE VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ A ADRESNĚJŠÍ SOCIÁLNÍ SYSTÉM KOMPENZOVANÝ NIŢŠÍMI DANĚMI Reforma veřejných financí byla od počátku nastavena tak, aby byly změny v daňovém a sociálním

systému

vzájemně

provázány.

Nezbytnost

zbrzdit

růst

sociálních

mandatorních výdajů, směřovat k adresnějšímu sociálnímu systému a omezit státní přerozdělování je kompenzována sníţením daní, především výrazným zvýšením daňových slev. To se pozitivně projevilo zejména u rodin s dětmi, a to včetně nízkopříjmových skupin obyvatel. PODPORA RODIN V DAŇOVÉ OBLASTI: Nezbytné omezení sociálních mandatorních výdajů, jejichţ růst přesahoval moţnosti naší ekonomiky, je kompenzováno výrazným zvýšením daňových slev na děti a na druhého z manţelů, který je bez příjmu. Tyto úpravy kompenzují i další změny v rámci reformy veřejných financí (zvýšení niţší sazby DPH) a růst ţivotních nákladů u většiny rodin s dětmi, a to včetně nízkopříjmových skupin obyvatel. Růst čistých peněţních příjmů zaměstnanců s dětmi dosáhl v pololetí 2008 meziročně výše 9,3 % (v prvním čtvrtletí 13,2 %) a byl vyšší neţ meziroční zvýšení ţivotních nákladů zaměstnanců (o 6,7 %). Čisté peněţní příjmy zaměstnanců s dětmi rostly rychleji neţ příjmy zaměstnanců bez dětí (o 1,8 %). Reforma veřejných financí tak způsobila, ţe sníţení daní u zaměstnanců s dětmi je vyšší neţ sníţení objemu dávek státní sociální podpory a rodiny s dětmi na reformě vydělaly. Reálné čisté mzdy se zvýšily především zaměstnancům s dětmi, v podnikatelské sféře ve všech kategoriích. Zaměstnancům s větším počtem dětí roste reálná čistá mzda rychleji neţ zaměstnancům bezdětným nebo s jedním dítětem. 71 ADRESNĚJŠÍ SOCIÁLNÍ SYSTÉM Byla posílena adresnost pobírání některých sociálních dávek (přídavek na dítě, sociální příplatek,

71

pohřebné),

některé

dávky

byly

sníţeny

(porodné),

MPSV [online]. 2008.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 [cit. 2010-03-27]. Dva roky sociálních reforem 2007-2008 . Dostupné z WWW: .

94

jiné

zrušeny

(„pastelkovné“, příspěvek na zvýšené ţivotní náklady). Celkový počet vyplacených dávek státní sociální podpory za období leden – září 2008 meziročně poklesl o 34,8 %. Celkové výdaje na dávky státní sociální podpory ve stejném období meziročně poklesly o 4,44 mld. Kč, tj. o 12,2%. Pokud by se neuskutečnily změny, výdaje jen na dávky státní sociální podpory by stouply z 34 mld. Kč v roce 2006 na 56,2 mld. Kč v roce 2008 a zabudováním automatických valorizací by výrazně stoupaly i nadále. Takový skokový nárůst si nemůţe dovolit ani vyspělejší ekonomika, neţ je česká. Oproti původnímu stavu před reformou v roce 2008 dojde letos k poklesu výdajů na dávky státní sociální podpory aţ o 12,5 mld. Kč. Přesto budou tyto výdaje o zhruba 10 mld. Kč vyšší neţ v roce 2006. ZABRÁNĚNÍ NEKONTROLOVATELNÉMU RŮSTU SOCIÁLNÍCH DÁVEK Povinnost vlády valorizovat částky ţivotního minima, existenční minimum a související dávky počátkem roku vţdy po naplnění valorizační podmínky je změněna na moţnost. Zrušením automatických valorizací dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi je zabráněno nekontrolovatelnému růstu sociálních mandatorních výdajů bez ohledu na stav veřejných financí. Vzhledem k nárokovému charakteru zejména dávek státní sociální podpory tak hrozilo výrazné zvyšování zadluţování státu. TŘÍRYCHLOSTNÍ RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ Zavedení třírychlostní rodičovské dovolené (2, 3 nebo 4 roky) znamená moţnost svobodné volby pro rodiče, aby si mohli zvolit takový model rodinného ţivota, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám a rodinné situaci. Tento systém zároveň reflektuje moderní mezinárodní trendy péče o děti. Náš dávkový systém podpory rodiny patří mezi nejvstřícnější v Evropě, především v porovnání délky mateřské a rodičovské dovolené a výše rodičovského příspěvku v poměru k průměrné mzdě. Čtyřleté pobírání rodičovského příspěvku není zavedeno nikde jinde v Evropě, v řadě zemí je naopak kratší neţ jeden rok. Česká maminka nebo tatínek mohou dosáhnout na stejnou výši rodičovského příspěvku jako například jejich rakouský protějšek (v Rakousku v přepočtu 10 940 Kč v roce 2006). 72

72

MPSV [online]. 2008.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 [cit. 2010-03-27]. Dva roky sociálních reforem 2007-2008 . Dostupné z WWW: .

95

REFORMA NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Cílem reformy nemocenského pojištění, která spočívá v zavedení třídenní karenční doby (nevyplácení nemocenského, od roku 2009 náhrady mzdy) a úpravě výpočtu dávek, je dosáhnout větší odpovědnosti zaměstnance i zaměstnavatele, sníţit častou fiktivní nemocnost a omezit zneuţívání systému. Tento záměr se podařilo splnit. Výdaje na nemocenské za období únor–září 2008 (vyplácí se měsíc zpětně) meziročně poklesly o 2,65 mld. Kč. Za období leden–červen 2008 se meziročně sníţil počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti o 24 %. Klesla především krátkodobá pracovní neschopnost. Počet případů s délkou trvání pracovní neschopnosti do 14 dnů se u zaměstnanců malých organizací sníţil o 45 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti za leden – červen 2008 pokleslo meziročně z 5,9 % na 5,1 %. Tento trend zbrzdilo rozhodnutí Ústavního soudu za červenec – srpen, kdy platilo zvýšení proplácení prvních 3 dnů nemoci na 60 % denního vyměřovacího základu. Došlo ke zhoršení bilance ve všech parametrech. Karenční lhůta

73

je standardním evropským řešením. Existuje ve 12 z 15 původních

členských zemí Evropské unie, nejčastěji v délce 3 dnů. Karenční lhůtu mají i tak silně sociální státy, jako jsou skandinávští členové EU – Finsko dokonce v délce 9 dnů. Nepotvrzuje se, ţe by měla negativní dopad na zdravotní stav jejich obyvatel. Nemocnost je zde niţší, na druhou stranu je lepší prům. zdravotní stav obyvatel, viz. GRAF 1,(str.121). ZPŘÍSNĚNÍ VYPLÁCENÍ PODPOR V NEZAMĚSTNANOSTI Cílem změn sociálního systému je vytvoření prostředí, kdy práce i za nízkou mzdu bude vţdy výhodnější neţ „pobyt“ na sociálních dávkách. V praxi se jiţ projevily dopady opatření, kdy nezaměstnaní nad 12 měsíců, pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi a neprojevující aktivitu k získání práce, dostávají existenční minimum. Adresnější sociální systém zároveň zvýhodňuje ty rodiny, kde aspoň jeden z rodičů pracuje. Nová opatření částečně brání zneuţívání sociálního systému, kdy se oba rodiče snaţí ţít pouze ze sociálních dávek. Tyto trendy by se měly prohloubit dalšími změnami zákonů o zaměstnanosti a o pomoci v hmotné nouzi, platnými od 1. 1. 2009. V červnu 2008 poklesl meziročně celkový počet nezaměstnaných z 371 tisíc na 298 tisíc, tedy o 19,7 %, na úroveň 5 % (v říjnu 5,2 %). Za stejné období poklesl počet dlouhodobě nezaměstnaných o 46,4 tisíce na 113 tisíc (tj. o 29,1 %). Pokles počtu dlouhodobě 73

Karenční lhůta- po uplynutí karenční lhůty (v našem případě 3 dny) se vyplácí nemocenská

96

nezaměstnaných je tedy výraznější neţ pokles celkového počtu nezaměstnaných, viz.GRAF č. 2. EFEKTIVNĚJŠÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŢENÝCH Změny ve vyplácení příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postiţením směřují k větší efektivitě systému. Příspěvek je vyplácen ve výši skutečných mzdových nákladů, jelikoţ byl do té doby často zneuţíván. Obavy ze sniţování počtu zaměstnavatelů osob se zdravotním postiţením se neprokázaly. Naopak počet ţadatelů o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením se zvyšuje a zvyšuje se i počet zaměstnaných osob se zdravotním postiţením. Za I. pololetí 2008 stoupl počet zaměstnavatelů, kteří ţádají o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, o 101 (o 8 %). Počet zaměstnaných osob se zdravotním postiţením se zvýšil o 7 103 (o 29 %). Počet uchazečů o práci – osob se zdravotním postiţením vedených úřady práce se sniţuje. 74 Změny zákona o zaměstnanosti mají zároveň pozitivní vliv na stabilizaci veřejných rozpočtů. Dynamický nárůst výdajů ze státního rozpočtu z posledních let se za I. pololetí 2008 zastavil, viz. GRAF 3, (str.98). GRAF 2: VÝVOJ CELKOVÉ NEZAMĚSTNANOSTI

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010].

74

MPSV [online]. 2008.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 [cit. 2010-03-27]. Dva roky sociálních reforem 2007-2008 . Dostupné z WWW: .

97

GRAF 3: VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI ZDRAVOTNĚ POSTIŢENÝCH

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010].

98

4.1 DOPADY NA STÁTNÍ ROZPOČET Došlo ke zvýšení podílu nepřímých daní a sniţování podílu přímých daní Z hlediska celkového objemu inkasa vybraných daní za rok 2008 jsou nejvýznamnějšími příjmy výnos daně z přidané hodnoty (255,2 mld. Kč), výnos daně z příjmů právnických osob (173,6 mld. Kč) a výnos DPFO ze závislé činnosti (115,2 mld. Kč). Nejvyšší meziroční procentní změnu vykazuje daň z příjmů právnických osob vybírané sráţkou (+ 25,3 %) a daň z příjmů fyzických osob vybírané sráţkou (+ 20,9 %). Nejvyšší meziroční absolutní změnu vykazuje výnos daně z přidané hodnoty celkem (18,8 mld. Kč) a daň z příjmů právnických osob (17,9 mld. Kč). Naopak nejvyšší meziroční absolutní pokles zaznamenal výnos daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (- 11,2 mld. Kč) a výnos majetkových daní (-0,2 mld. Kč). 75

Tabulka 5: Meziroční porovnání inkasa (za rok 2007 a 2008) na vybraných druzích daňových příjmů za FÚ v ČR (včetně DPH za CÚ) Poloţka

Inkaso Inkaso k 31.12.2007 k 31.12.2008 (a)

(b)

Změna Změna v% v mld. Kč (b)/(a)

(b)-(a)

DPH - celkem

236,4

255,2 108,0%

18,8

DPPO

155,7

173,6 111,5%

17,9

7,1

8,9 125,3%

1,8

DPPO sráţkou DPFO ze záv.činnosti

126,4

DPFO zvláštní sazba

115,2

91,1%

-11,2

8,6

10,4 120,9%

1,8

DPFO podáv. přiznání

17,0

17,7 104,4%

0,7

Majetkové daně

10,6

10,4

98,4%

-0,2

Daň z nemovitostí

5,1

5,2 101,4%

0,07

Silniční daň

5,9

6,0 101,5%

0,09

572,8

602,6 105,2%

29,9

Celkem

Zdroj: ČSÚ, propočty MF. Dostupný na WWW : < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/. >

75

Ministerstvo financí české republiky, dostupné na WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/. >

99

Tabulka 6: Přehled vývoje inkasa uvedených daní v ČR v letech 2004 aţ 2008 (v mil.Kč) Daň

2004

2005

2006

2007

2008

Daň z přidané hodnoty

184 320 208 413 217 784 236 385 255 190

Daně spotřební

95 841

Daň z příjmů právnických osob

106 526 137 432 128 865 155 674 173 590

Daň z příjmů vyb. sráţkou - § 36

12 098

11 242

14 003

15 700

19 299

Daň silniční

5 509

5 191

5 428

5 915

6 002

Daň dědická

100

103

124

109

115

Daň darovací

818

510

604

692

345

Daň z převodu nemovitostí

9 461

7 494

7 788

9 774

9 950

Ost. příjmy, odvody, pok. a popl.

5 099

5 252

4 977

4 250

4 281

DPFO - podnikatelů

24 040

26 583

17 854

17 003

17 749

DPFO ze záv. činnosti

102 627 110 662 111 633 126 388 115 180

Daň z nemovitostí

4 948

CELKEM

551 387 628 360 633 614 715 961 737 449

110 491 119 535 138 947 130 553

4 987

5 017

5 123

5 195

Zdroj: ČSÚ, propočty MF. Dostupný na WWW : < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/. >

V následující tabulce je přehledně vyčíslen vývoj státního rozpočtu pro rok 2008. Na udrţení výdajové stránky měly určitě kladný vliv provedené změny v daňové a sociální oblasti. Příjem státního rozpočtu se v roce 2008 zvýšil oproti schválenému rozpočtu o 27,43 mld. Kč. Na tomto dobrém výsledku se především podílely nedaňové a ostatní příjmy.

100

Tabulka 7: Celkové příjmy 2008 - rozpočet a skutečnost 2008 Rozpočet schválený Celkové příjmy

Skutečnost

1 036,51

1 063,94

Daňové příjmy (bez poj. na SZ)

551,30

544,39

DPH

191,90

177,82

Spotřební daně (vč. tzv. ekolog. daní)

134,80

125,54

DPPO

117,90

127,17

DPFO

90,20

94,96

Ostatní daňové příjmy

16,50

18,91

Pojistné na SZ

387,05

385,50

Nedaňové a ost. příjmy

98,16

134,05

1 107,31

1 083,94

Běžné výdaje

978,94

978,91

Kapitálové výdaje

128,37

105,03

Saldo SR Zdroj: ČNB, MPSV, propočty MF, Dostupný na WWW : < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/. >

-70,80

-20,00

Celkové výdaje

Tabulka 8: Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu 2008 – podle schváleného zákona č. 360/2007 Sb. Ukazatel V tis. Kč Příjmy státního rozpočtu celkem 1 036 510 540 Výdaje státního rozpočtu celkem 107 310 540 Z toho: finanční vztahy k rozpočtům - krajů 1 118 457 - obcí po jednotlivých krají 8 749 593 - hlavního města Prahy 675 974 Schodek -70 800 000 Financovaní: Zvýšení stavu státních dluhopisů 60 032 364 Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů 10 195 527 Změna stavu na účtech státních finančních 572 109 aktiv Zdroj : Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu [online]. 2007.Příloha č. 1 k zákonu č. 360/2007 Sb. , 2007 [cit. 2010-03-27]. Ministerstvo financí České republiky. Dostupné z WWW: .

101

Tabulka 9: Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu 2009 – podle schváleného zákona 475/2008 Sb. Ukazatel V tis. Kč Příjmy státního rozpočtu celkem 1 114 001 697 Výdaje státního rozpočtu celkem 1 152 101 697 Z toho: finanční vztahy k rozpočtům - krajů 1 178 928 - obcí po jednotlivých krají 8 979 617 - hlavního města Prahy 706 535 Schodek -38 100 000 Financovaní: Zvýšení stavu státních dluhopisů 23 600 605 Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů 15 823 034 Změna stavu na účtech státních finančních - 1 323 639 aktiv Zdroj: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu [online]. 2008.Příloha č. 1 k zákonu č. 475/2008 Sb. , 2008 [cit. 2010-03-27]. Ministerstvo financí České republiky. Dostupné z WWW: .

Jiţ koncem roku 2008 bylo zřejmé, ţe celosvětový ekonomický pokles tvrdě zasáhne i tuzemskou ekonomiku a kolaps na finančních trzích prodraţí dluhovou sluţbu státu. Vláda se v dané situaci pochopitelně soustředila na pomoc tuzemské ekonomice a na zlepšení důvěryhodnosti finanční stability státu. Reálný dopad krize se jiţ projevil v navrhovaném zákonu o státním rozpočtu za rok 2010. Tabulka 10: Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu 2010 – podle schváleného zákona č.487/2009 Sb. Ukazatel V tis. Kč Příjmy státního rozpočtu celkem 1 022 219 350 Výdaje státního rozpočtu celkem 1 184 919 350 Z toho: finanční vztahy k rozpočtům - krajů 1 176 186 - obcí po jednotlivých krají 10 793 749 - hlavního města Prahy 1 129 803 Schodek -162 700 000 Financovaní: Zvýšení stavu státních dluhopisů 153 232 954 Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů 12 671 411 Změna stavu na účtech státních finančních - 3 204 365 aktiv Zdroj: Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu [online]. 2009.Příloha č. 1 k zákonu č. 487/2009 Sb., 2009 [cit. 2010-05-01]. Ministerstvo financí České republiky. Dostupné z WWW: .

102

Tabulka 11: Struktura a vývoj státního dluhu 2005-2009 2005 691,2 581,8 94,2 487,5 109,4 78,9 29,7

2006 802,5 680,9 89,6 588,9 2,4 121,6 84,1 36,7

2007 892,3 769,3 82,2 687,1 0,0 123,0 83,7 38,7

2008 2009 999,8 1 178,2 814,3 926,7 78,7 88,2 735,6 838,5 0,0 0,0 185,5 251,5 137,9 193,0 0,0 46,8 57,9

STÁTNÍ DLUH CELKEM Domácí dluh Státní pokladniční poukázky Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy Ostatní zdroje Zahraniční dluh Zahraniční emise dluhopisů Půjčky na podporu platební bilance Půjčky od EIB Závazky převzaté od ČSOB v konvertibilních 0,0 měnách (CDZ) Závazky převzaté od ČSOB v 0,0 nekonvertibilních měnách Směnky pro úhradu účasti u EBRD a IBRD 0,8 0,8 0,6 0,8 0,6 Zdroj: Struktura a vývoj státního dluhu [online]. 2010.Ministerstvo financí ČR , 2010 [cit. 2010-03-27]. Ministerstvo financí České republiky. Dostupné z WWW: .

103

4.2 DOPADY V DAŇOVÉ OBLASTI 4.2.1. Změny daně z přidané hodnoty - Dopady - nejdůleţitější změnou bylo zvýšení sníţené 5% sazby na 9%, z toho logicky vyplývá, ţe došlo ke zdraţení vybraných sluţeb a výrobků pro domácnosti i podniky. Zavedení 9 % sazby mělo za následek zvýšení inflace na začátku roku 2008 o 1,2 procentního bodu. - uplatňování sníţené sazby DPH na ekologická paliva,

má za následek ochranu

ţivotního prostředí, podporuje ekologicky zodpovědného chování, podporuje lokální výrobce paliv, sniţuje náklady na vytápění, podpora udrţitelného rozvoje - převedení stavebních prací ze sníţené sazby do základní sazby (19 %) způsobilo velké finanční problémy zejména drobným ţivnostníkům podnikajících ve výstavbě. Stavební zakázky, které nespadaly do tzv. „sociálního bydlení“ výrazně podraţily a přestaly být pro stavební firmy rentabilní. Toto opatření se v takové míře nedotklo velkých developerských firem, které se především věnují bytové výstavbě, kde při splnění zákonných podmínek zůstává sníţená 9 % sazba DPH.

4.2.2. Změny u daně z příjmů právnických osob - Dopady – sníţení sazeb na 21% pro rok 2008, 20% pro rok 2009 a 19% pro rok 2010. Opatření jeţ mělo za následek zatraktivnění ČR pro investice obecně, stimul pro příliv zahraničních investic, zohlednění vlivu zahraniční konkurence.

4.2.3. Změny u daně z příjmů fyzických osob - Dopady - Nejdůleţitější změnou je zavedené jednotné sazby daně od roku 2008 ve výši 15 %. Stimuly tohoto opatření: 1.Toto opatření mělo za snahu stimulovat k omezení daňových úniků. To jestli se to podařilo je diskutabilní a těţko změřitelné. 2. Opatření mělo určitě pozitivní vliv zejména na firmy, které zaměstnávají kvalifikované a vysoce placené zaměstnance. 3. Zavedení 15 % sazby mělo určitě největší přínos pro podnikatele, kteří dříve spadali do vyšších daňových pásem (19%, 25%, 32%) a podnikatele vyuţívající výdaje paušální částkou. Jedná se zejména o osoby podnikající na základě zvláštního povolení- právníci, advokáti, doktoři, projektanti, pojišťovací agenti atp. V neposlední řadě tuto sazbu přivítaly i osoby přiznávající příjmy z pronájmu. Z výše uvedeného vyplývá, ţe z jednotné 15% sazby daně, nejvíce profitovali a profitují zaměstnanci s vysokými příjmy a osoby OSVČ a fyzické osoby bez ţivnostenského oprávnění, kteří před rokem 2008 zdaňovaly své příjmy ve vyšších daňových pásmech. 104

S probíhající krizí se začíná hovořit o zavedení druhého pásma ve výši 38% pro osoby, mající vetší roční příjem neţ 1 200 000,- Kč. O nutnosti zavedení tzv. progrese ve zdaňování příjmů začíná hovořit i pravice. Uvidíme jak vše dopadne po květnových volbách a následně co bude prosazeno v poslanecké sněmovně. - změna systému základu daně – zavedení tzv. „superhrubého příjmu“. - Pojistné placené zaměstnancem i zaměstnavatelem nebude osvobozeno od daně z příjmů (§ 6 zákona o DzP). Bylo docíleno větší transparentnosti odvodů. Zaměstnanec tzv. „vidí co vše za něj zaměstnavatel odvádí“. - sjednocení sazby sráţkové daně na 15%. - zvýšené slevy na dani v roce 2008 přinesly rodinám rovnocenné výhody jako u společného zdanění manţelů. Zvýšení 1. základní sleva se pro rok 2008 zvyšuje z 7 200 Kč na 24 840 Kč 2.sleva na dani na manţela/manţelku se zvyšuje pro rok 2008 z 4 200 Kč na 24 840 Kč 3. zvýšení daňového zvýhodnění na dítě v roce 2008 z 6 000 Kč na 10 680 Kč - zvýšení dalších slev viz. tabulka č.1 na straně 31 a tabulka č.5 na straně 99. - zrušení minimálního základu daně mělo za následek zjednodušení podnikatelského prostředí, sníţení daňového zatíţení drobných podnikatelů, podpora oborů a regionů s podprůměrnou ziskovostí. Při zvýšení slev na dani a sníţení sazby na 15 % by stejně toto opatření bylo nadbytečné. - daňové výhody reformy pro důchodce 1. ekonomicky aktivní důchodci mohou vyuţít moţnosti uplatnění slevy na dani ve výši 24 840 Kč od roku 2008 2. přiznání slevy na dani znamená nezdaňování důchodů aţ do výše 364 tis. Kč ročně 3. daňové výhody tak můţe uplatnit aţ několik tisíc poţivatelů starobního důchodu. - zavedení jednotné 15 % sazby daně umoţnilo

zrušit ustanovení, které bylo

v podstatě nadbytečné. Jedná se o zrušení tzv. „Institutu společného zdanění manţelů“. Výhody tohoto postupu zdaňování příjmů byly nesporné a rodinám s dětmi přinášely ročně celorepublikově min. o 5 mld. Kč niţší daňové zatíţení. Jedinou nevýhodou pro manţelské páry byla ta skutečnost, ţe musely do 31.března roku následujícího oba dva vyplnit a podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V daňovém přiznání se vlastně všechny příjmy manţelů sečetly dohromady a rozdělily se rovným dílem mezi oba manţele. V případě, ţe manţelka byla na rodičovské dovolené (samozřejmě, ţe na rodičovské dovolené můţe být i manţel), manţel prostřednictvím daňového přiznání tzv. „přerozdělil“ příjmy na svoji manţelku. 105

Největší efekt pro rodinu byl v případě, ţe se jeden z manţelů dostal se svými příjmy do nejvyšších zdaňovacích pásem (25%, 32%) a po rozdělení příjmů na manţela/ku se zdanění odehrálo v niţších daňových pásmech ( 18% a 20%). Přeplatky na dani, které finanční úřady musely vracet do 30 dnů od termínu pro podání daňového přiznání se nejvíce pohybovaly v rozmezí 27-70 tis. Kč. Samozřejmě, ţe výše vracených přeplatků byla pro rodiny nejzajímavější v Praze a větších městech, kde jsou příjmy nejvyšší. Menší radost z institutu „společného zdanění manţelů“ měli správci daně, pro které toto opatření znamenalo ročně zpracovat o cca 40% více daňových přiznání. Zrušením tohoto institutu, došlo ke sníţení administrativní zátěţe jak pracovníků finančních úřadů, tak i samotných poplatníků daně, kteří měli s vyplňováním daňového přiznání značné problémy. Nicméně výhoda SZM byla v podstatě zachována, a to jednak změnou sazby daně a zejména potom radikálním zvýšením slev na dani na poplatníka, druhého z manţelů bez příjmů a daňového zvýhodnění na dítě. Nakonec by měly být spokojeni jak rodiny s dětmi, kteří institut SZM vyuţívaly, tak i správci daně. - výše popsané změny v dani z příjmů měly za následek propad výběru daní do státního rozpočtu. Nejvyšší meziroční absolutní pokles byl zaznamenán právě u výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (- 11,2 mld. Kč). Tabulka 12: Rozdíl (2008-2007) ve vyplácených mzdách Daňové dopady

Měsíční hrubá mzda

(rozdíl 2008-

10

15

20

25

30

40

50

75

100

2007)

000

000

000

000

000

000

000

000

000

-450

-219

-38

-77

-159

-839

-

-

1614

3552

-840

-609

-428

-467

-549

-

-

-

1229

2004

3942

-390

-577

-940

-658

-479

-116

-195

-780

-967

-

-

1330

1048

-869

-509

-585

Domácnost,

-

-

-

-

-

3 děti SZM

1170

1357

1720

1438

1259

-869

-975

Zaměstnanec, bez dětí Zaměstnanec, 1 dítě Domácnost, 1 dítě SZM Domácnost, 2 děti SZM

Zdroj: MPSV, propočty MF, Dostupný na WWW : < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/. > 106

1328 1718 2108

-6539 -6929 -4318 -4708 -5098

4.2.4 Změny ve zdanění majetku - Dopady -

obce mají moţnost od roku 2008 osvobodit zemědělské pozemky od daně

z nemovitostí - obce mohou zvýšit výnos daně z nemovitostí stanovením koeficientu, to se bohuţel projevilo ve většině měst a obcí v ČR. Daň z nemovitosti se například v Karlových Varech zvýšila dva roky po sobě o 100%. Do budoucna lze u této daně nárůst očekávat. Jedná se totiţ o daň, která se odvádí ve výši 100% do rozpočtů obcí a měst. Zároveň se jedná o daň snadně vymahatelnou. Pokud poplatník daň nezaplatí, finanční úřad pošle výzvu k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě a po té můţe na katastrálním úřadě zřídit zástavní právo k nemovitosti. Rozhodnutím o zástavním právu k nemovitosti si finanční úřad víceméně zajistí výběr daně. Majitelé nemovitostí nebudou chtít riskovat prodej svého bydlení. Daň z nemovitosti se v budoucnu dostane na úroveň daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, jako nástroj při řešení problému, jak sníţit deficit státních rozpočtů. Daň z nemovitostí je v ČR jedna z nejniţších v Evropě, proto je její zvýšení v ČR dosti pravděpodobné. Jenom pro rok 2010 se počítá s příjmem z daně nemovitostí ve výši cca 4,4 mld. Kč. Zvýšením sazeb DPH, spotřebních daní (zejména lihu, pohonných hmot, cigaret) a daně z nemovitostí (příjem obcí) lze zajistit nejsnadnější a zároveň nejrychlejší „naplnění veřejných rozpočtů“. - osvobození dědictví u II. skupiny od daně dědické a osvobození darů u I. a II. skupiny od daně darovací. Toto opatření bylo mezi lidmi přivítáno. Zvláště osvobození u daně darovací umoţnilo bezplatné převody majetku v rámci rodiny.

4.2.5 Změny ve správě daní - zrušení registračních pokladen, zatím není politická vůle k zavedení pokladen ( na Slovensku jiţ funguje). Levice je přesvědčena, ţe zavedení registračních pokladen pomůţe v boji s šedou ekonomikou. Pravice tento názor však odmítá, jako zbytečnou zátěţ podnikatelů. - rozšíření okruhů závazného posouzení – díky sloţitosti daňových zákonů je tento institut určitě vítán. Měně populární je však poplatek za toto posouzení.

107

4.2.6 Změny u spotřebních daní - Sloučení s právem EU (konec přechodného období pro ČR) - tabákové výrobky – dosaţení poţadovaných minimálních sazeb - zvýšení sazby daně z cigaret i ostatních tabákových výrobků - energetické (ekologické) daně – nově zaváděné daně - daň z elektřiny - daň z pevných paliv - daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

108

4.3 DOPADY V SOCIÁLNÍ OBLASTI 4.3.1 Vývoj mezd - DOPADY Z propočtů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR porovnání vývoje mezd v letech 2007 a 2008 vyplývá meziroční vyšší nárůst čisté průměrné mzdy neţ předpokládaný růst hrubé průměrné mzdy všech kategorií zaměstnanců s dětmi. Čím niţší je hrubá mzda, tím vyšší je reálný nárůst čisté mzdy. U zaměstnanců s vyššími příjmy je patrný vyšší nárůst čistých mezd v absolutních hodnotách. ČISTÉ MZDY ROSTOU DYNAMIČTĚJI U RODIN S DĚTMI – viz. tabulka č. 1, (str. 31) Reálné čisté mzdy se zvýšily především zaměstnancům s dětmi, v podnikatelské sféře ve všech kategoriích. Tento vývoj je způsobený uplatněním daňových slev a daňových bonusů. Zaměstnancům s větším počtem dětí roste reálná čistá mzda rychleji neţ zaměstnancům bezdětným nebo s jedním dítětem. V I. pololetí 2008 (podle údajů ČSÚ) rostly meziročně čisté peněţní příjmy zaměstnanců s dětmi rychleji neţ mzdy zaměstnanců bez dětí (o 1,8 %). To znamená, ţe reforma veřejných financí způsobila, ţe sníţení daní u zaměstnanců s dětmi je vyšší neţ sníţení objemu dávek státní sociální podpory, a rodiny s dětmi na reformě vydělaly. Růst čistých peněţních příjmů zaměstnanců s dětmi dosáhl v pololetí 2008 meziročně výše 9,3 % (v prvním čtvrtletí 13,2 %) a byl vyšší neţ meziroční zvýšení ţivotních nákladů zaměstnanců, jeţ činilo 6,7 %. V prvním pololetí 2008 byla relace mezi čistými peněţními příjmy zaměstnanců s dětmi a zaměstnanců bez dětí na jednoho člena rodiny 61,1 % (9 929 Kč, 16 254 Kč). Zvýšila se proti pololetí 2007, kdy dosáhla tato relace 59,3 % (9 082 Kč, 15 323 Kč). 76

4.3.2 Státní sociální podpora – DOPADY Počet vyplacených dávek rodičovského příspěvku v období leden–září 2008 meziročně vzrostl na 3,23 mil. dávek (tj. růst o 6,4 %). Nejvyšší zájem byl podle očekávání o tříletou variantu rodičovské dovolené.

76

MPSV [online]. 2008.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 [cit. 2010-03-27]. Dva roky sociálních reforem 2007-2008 . Dostupné z WWW: .

109

Výdaje na vyplacené dávky rodičovského příspěvku meziročně vzrostly o 213 mil. Kč (tj. růst o 1 %) na 21,27 mld. Kč, viz. GRAF č.4, (str. 127). Růst výdajů byl způsoben změnou systému a s tím souvisejícími přechodnými obdobími, ale i vyšší porodností. 4.3.2.1 Porodné Porodné dosahovalo v roce 2007 u jednoho dítěte 17 760 Kč, u dvojčat 53 120 Kč, u trojčat 79 680 Kč. ZMĚNY - Porodné je vypláceno v pevné výši, a to pro kaţdé dítě 13 000,- Kč DOPADY - Počet příjemců porodného v období leden–září 2008 meziročně vzrostl o 5 553 na 90 791 (tj. růst o 6,5 %). Výdaje na vyplacené dávky porodného meziročně poklesly o 293 mil. Kč na 1,27 mld. Kč (tj. pokles o 19 %). Důvodem je, přes růst porodnosti, sníţení výše dávky, viz. GRAF č. 5, (str. 128). 4.3.2.2 Přídavek na dítě Na přídavky na děti dosáhly rodiny s příjmem aţ 4násobku ţivotního minima ve třech výměrách (zvýšená: rozhodný příjem nepřesáhl 1,5násobek, základní: 1,5–2,4 násobek, sníţená: 2,4- 4násobek za uplynulý kalendářní rok). ZMĚNY - Přídavky jsou vypláceny v pevné výši odstupňované podle věku dítěte. Tyto částky jsou odvozeny od původní výše přídavku na dítě v základní výměře. Přídavek je vyplácen ve třech částkách: do 6 let 500 Kč, 6–15 let 610 Kč, 15–26 let 700 Kč. Nárok na přídavek na nezaopatřené dítě do 26 let mají rodiny s příjmem do 2,4násobku ţivotního minima rodiny. DOPADY - Počet vyplacených přídavků na dítě v období leden–září 2008 meziročně poklesl o 6,84 mil. dávek na hodnotu 8,67 mil. dávek (tj. pokles o 44 %). Výdaje na vyplacené dávky přídavků na dítě meziročně poklesly o 2,92 mld. Kč na 5,01 mld. Kč (tj. pokles o 36,8 %), viz. GRAF č. 6, (str. 128). Důvodem je větší adresnost ve výplatě dávky. 4.3.2.3 Sociální příplatek Sociální příplatek byl poskytován rodiči pečujícímu o nezaopatřené dítě, jestliţe příjem rodiny v předcházejícím čtvrtletí nepřevyšoval 2,2násobek ţivotního minima rodiny. ZMĚNY - Nárok na sociální příplatek má rodič, který se stará alespoň o jedno nezaopatřené dítě, pokud rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje 2,0 násobek ţivotního minima rodiny. 110

DOPADY - Počet vyplacených sociálních příplatků v období leden – září 2008 meziročně poklesl o 690 tis. dávek na hodnotu 1,56 mil. dávek (tj. pokles o 30,9 %). Výdaje na vyplacené dávky sociálního příplatku meziročně poklesly o 1,13 mld. Kč na 2,44 mld. Kč (tj. pokles o 31,6 %), viz. GRAF č. 7, (str. 128). Důvodem je větší adresnost ve výplatě dávky. 4.3.2.4 Pohřebné Pohřebné ve výši 5 000 Kč bylo poskytováno osobám, které vypravily pohřeb lidem s trvalým pobytem v ČR nebo byl-li vypraven pohřeb v ČR. ZMĚNY - Pohřebné náleţí jednorázově osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte. To za podmínky, ţe zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč. DOPADY - Počet příjemců pohřebného v období leden–září 2008 meziročně poklesl o 63 402 na 13 358 dávek (tj. pokles o 82,6 %). Výdaje na vyplacené dávky pohřebného meziročně poklesly o 315,8 mil. Kč na 66,4 mil. Kč (tj. pokles o 82,6 %). – GRAF č.8, (str. 129). Důvodem bylo zúţení okruhu příjemců dávky. 77 4.3.2.5 Příspěvek při převzetí dítěte Nárok na tuto jednorázovou dávku má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče. Výše příspěvku byla stanovena na 4,45násobek částky ţivotního minima převzatého dítěte. Tabulka 13: Příspěvek při převzetí dítěte ZMĚNY Věk dítěte

Výše příspěvku při převzetí dítěte

Do 6 let

měsíčně v Kč od 1. 1. 2008 8 000

Od 6 do 15 let

9 000

Od 15 do 18 let

10 000

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010].

77

MPSV [online]. 2008.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 [cit. 2010-03-27]. Dva roky sociálních reforem 2007-2008 . Dostupné z WWW: .

111

Příspěvek při převzetí dítěte do pěstounské péče je stanoven v pevné částce, ve výši vycházející z původního stavu. DOPADY - U příspěvku při převzetí dítěte do pěstounské péče nedošlo k úsporám, pouze ke změně jeho výplaty. 4.3.2.6 Příspěvek na školní pomůcky Příspěvek na školní pomůcky (tzv. „pastelkovné“) ve výši 1 000 Kč byl poskytován jednorázově dítěti zapsanému k povinné školní docházce, majícímu nárok na přídavek na dítě. ZMĚNY - Příspěvek na školní pomůcky pro ţáky prvních tříd je zrušen. DOPADY - Prostředky odpovídající ročně vyplacenému příspěvku na školní pomůcky zůstávají v resortu školství pro vybavení škol. Šlo o nesystémovou a významově zanedbatelnou dávku, nepříliš efektivně vynaloţenou a vyplácenou zbytečně širokému okruhu rodin. Chyběla moţnost kontroly skutečného vyuţití tohoto příspěvku. Sociálně slabým rodinám mohou být podobné výdaje hrazeny v systému dávek hmotné nouze. CELKOVÉ DOPADY ZMĚN V SYSTÉMU STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Celkový počet vyplacených dávek státní sociální podpory v období leden–září 2008 meziročně poklesl o 7,8 mil. Dávek na hodnotu 14,46 mil. (tj. pokles o 34,8 %). Celkové výdaje na dávky státní sociální podpory ve stejném období meziročně poklesly o 4,44 mld. Kč na 31,91 mld. Kč (tj. pokles o 12,2 %) , viz. GRAF č.9. GRAF 9: VÝVOJ VÝDAJŮ NA DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010]. 112

4.3.3 Pomoc v hmotné nouzi PŘÍSPĚVEK NA ŢIVOBYTÍ Částka příspěvku na ţivobytí se zvyšovala o 600 Kč u lidí, kteří byli déle neţ 12 měsíců v evidenci uchazečů o zaměstnání. Systém pomoci v hmotné nouzi měl demotivující charakter a naopak uchazeče o zaměstnání spíše vedl k tomu, aby bez práce setrvali déle. Zároveň byl diskriminační vůči těm starším nebo invalidním občanům, kteří byli také dlouhodobě v hmotné nouzi, ale dávku jim nešlo zvýšit, neboť nemohli být vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání. Tato opatření povedou k větší motivaci lidí k zabezpečování svých potřeb vlastní prací. ZMĚNY - Zpřísnily se podmínky pro osoby, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi, jsou dlouhodobě nezaměstnané a neprojevují aktivitu k získání příjmu vlastní prací. Pokud nepracují 12 měsíců a déle, bude se nadále při stanovení výše dávky vycházet pouze z částky existenčního minima (2 020 Kč). Zároveň je přihlédnuto ke ztíţenému postavení některých spoluobčanů na trhu práce, a proto se úprava nevztahuje na osoby starší 55 let, osoby částečně invalidní a rodiče pečující o dítě mladší 12 let. Bez náhrady se ruší ustanovení, podle kterého se po 12 měsících nezaměstnanosti dávka pomoci v hmotné nouzi zvyšuje o 600 Kč. CELKOVÉ DOPADY NA SYSTÉM HMOTNÉ NOUZE Celkový počet dávek hmotné nouze (příspěvek na ţivobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamţitá pomoc) v období leden–září 2008 meziročně poklesl o 75 tis. Na hodnotu 838 tis. (tj. o 9 %). Celkové výdaje na dávky hmotné nouze ve stejném období meziročně poklesly o 325,1 mil. Kč na 2,14 mld. Kč (tj. pokles o 15,2 %). DOPADY NA NEZAMĚSTNANOST V červnu 2008 poklesl meziročně celkový počet nezaměstnaných z 371 tisíc na 298 tisíc, tedy o 19,7 %, tj. na úroveň 5 %. Za stejné období poklesl počet dlouhodobě nezaměstnaných o 46,4 tisíce na 113 tisíc (tj. o 29,1 %). Pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných je tedy výraznější neţ pokles celkového počtu nezaměstnaných, viz. GRAF č.10, (str. 129). 78

78

MPSV [online]. 2008.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 [cit. 2010-03-27]. Dva roky sociálních reforem 2007-2008 . Dostupné z WWW: .

113

4.3.4 Sociální sluţby PŘÍSPĚVEK NA PÉČI Zákon o sociálních sluţbách platí od 1. ledna 2007. Jeho vlivem dochází v systému sociálních sluţeb k zásadním změnám, jejichţ cílem je především posílit postavení lidí, kteří jsou z důvodu věku nebo zdravotního postiţení závislí na pomoci jiné osoby. K tomu slouţí sociální dávka příspěvek na péči, který je poskytován přímo lidem, kteří pomoc potřebují. Člověk můţe z příspěvku hradit profesionální sociální sluţbu nebo jej pouţít k pokrytí nezbytných nákladů při zajištění péče v rodině. Dávka je poskytována podle rozsahu péče, kterou člověk potřebuje. Míra potřeb je posuzována sociálním pracovníkem a posudkovým lékařem. Výše dávky měsíčně činí: I. stupeň 2 000 Kč (pro nezletilé 3 000 Kč), II. stupeň 4 000 Kč (pro nezletilé 5 000 Kč), III. stupeň 8 000 Kč (pro nezletilé 9 000 Kč), IV. stupeň 11 000 Kč. Vyuţívání příspěvku na péči někdy neodpovídá účelu, pro který je poskytován, a míjí se tak účinkem. Významná část spoluobčanů, především v niţších stupních závislosti, bere tuto dávku spíše jako přilepšení k čistým příjmům rodiny neţ jako částku určenou na nákup sociálních sluţeb. Zatímco v roce 2006 činily výdaje na sociální sluţby 13 mld. Kč, v roce 2008 to bylo jiţ 25 mld. Kč, tedy dvojnásobek. HLAVNÍ ZMĚNY Zastavila se výplata příspěvku na péči v takových případech, kdy příspěvek nemůţe splnit svůj účel – tedy po dobu hospitalizace nebo pobytu v zařízení určeném pro výkon trestu či nařízené ústavní léčby. Zpřísňuje se kontrola vyuţívání příspěvku na péči. V případě neuvedení způsobu vyuţití této dávky je její výplata po předchozím písemném upozornění zastavena do doby, neţ její příjemce uvede odpovídající způsob jejího vyuţití. Jsou tak řešeny situace, kdy existují pochybnosti o jejím správném vyuţití. Je rozšířen okruh osob, na které přechází nárok na nevyplacené částky příspěvku na péči v případě úmrtí oprávněné osoby, o osoby blízké, které sice neţily s oprávněnou osobou v domácnosti, ale pečovaly o ni. Je doplněno ustanovení týkající se okruhu pracovníků v sociálních sluţbách a jejich odborné způsobilosti.

114

DOPADY Příjemcům příspěvku na péči bylo v období leden–září 2008 vyplaceno celkem 2,77 mil. dávek, coţ je meziroční nárůst o 551,7 tis. (tj. o 24,9 %). Celkové výdaje na příspěvek na péči stouply o 3,53 mld. Kč na 13,75 mld. Kč (tj. nárůst o 34,5 %). 4.3.5 Pojistné systémy 4.2.5.1.Nemocenské dávky V březnu 2006 byl hlasy levicových stran schválen nový zákon o nemocenském pojištění s účinností od 1. 1. 2007. V původní podobě hrozily významné negativní dopady do státního rozpočtu, nový zákon by generoval kaţdý rok deficit vyšší neţ 4,3 mld. Kč. V průběhu jednoho volebního období by schodek systému dosáhl 19 mld. Kč. Proto byla účinnost zákona dvakrát odloţena, aţ na 1. 1. 2009. CÍL - SNÍŢENÍ NEODŮVODNĚNÉ NEMOCNOSTI NA BĚŢNOU ÚROVEŇ EU Míra nemocnosti byla u nás výrazně vyšší neţ v členských zemích EU, především neţ např. v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku. Není ţádný legitimní důvod, aby u nás byla vyšší neţ v těchto zemích, jelikoţ podle všech mezinárodních objektivních srovnávacích studií je zdravotní stav našeho obyvatelstva lepší. Pracovní neschopnost byla v ČR stále vysoká, aniţ pro to existovaly objektivní důvody. Cílem je oddělit skutečné nemoci od spekulativního či fiktivního „hodění se marod“, které je v naší zemi poměrně rozšířené. Zároveň platí, ţe původní stav nejvíce vyhovoval lidem s nízkými příjmy, kteří také vykazovali výrazně vyšší nemocnost. To bylo dáno výrazně vyšším náhradovým poměrem mezi mzdou a vyplacenou nemocenskou u osob s nízkými platy, neţ měli lidé se středními a vyššími příjmy. 79 ZMĚNY - Pro výši nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny se i od 15. kalendářního dne do 1. redukční hranice započítává 90 % denního vyměřovacího základu. Za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti se neposkytuje nemocenské (plat, sluţební příjem). 79

MPSV [online]. 2008.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 [cit. 2010-03-27]. Dva roky sociálních reforem 2007-2008 . Dostupné z WWW: .

115

Výše nemocenského činí (v procentech z denního vyměřovacího základu) – 60 % pro 4. aţ 30. kalendářní den pracovní neschopnosti, – 66 % pro 31. aţ 60. kalendářní den pracovní neschopnosti, – 72 % od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Výše podpory při ošetřování člena rodiny činí 60 % denního vyměřovacího základu. ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU Ústavní soud rozhodl o zrušení třídenní karenční doby od 30. 6. 2008. DOPADY Dopad reformy veřejných rozpočtů na pracovní neschopnost leden–červen 2008: Výdaje na nemocenské (1 dávka) za období únor – červenec 2008 (vyplácí se měsíc zpětně) meziročně poklesly o 2, 5 mld. Kč na 12,14 mld. Kč (tj. pokles o 17 %). Počet proplacených dnů v období únor – červenec meziročně poklesl o 8,73 mil. na 42,42 mil. dnů (tj. pokles o 17 %). Vývoj je obdobný jako u výdajů. Poklesla pracovní neschopnost. Za období leden – červen 2008 se proti stejnému období roku 2007 sníţil počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti o 360 tis. Na 1,12 mil. (tj. pokles o 24 %). Klesla především krátkodobá pracovní neschopnost. Například u zaměstnanců malých organizací (cca 1 mil. lidí) klesl počet případů pracovní neschopnosti za období leden– březen 2008 téměř o jednu třetinu (z 186 tis. na 123 tis.). Počet případů s délkou trvání pracovní neschopnosti do 14 dnů se u zaměstnanců malých organizací sníţil o 45 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti za leden–červen 2008 pokleslo meziročně z 5,9 % na 5,1 %., viz. GRAF č.11, (str. 129). Dopad nálezu Ústavního soudu (na pracovní neschopnost červenec–srpen 2008): Dopady rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil třídenní karenční dobu, se projevily zbrzděním meziročního poklesu výdajů za srpen a září (nemocenské se vyplácí měsíc zpětně). Výdaje na nemocenské (1 dávka) za období srpen–září 2008 meziročně poklesly o 150 mil. Kč (tj. pokles o 4 %). Počet proplacených dnů ve stejném období meziročně poklesl o 0,62 mil. na 12,81 mil. dnů (tj. pokles o 5 %). Příznivý vývoj poklesu výdajů i počtu proplacených dnů se tak zpomalil o 13 p. b., viz. GRAF č. 12, (str. 130). Celkové výdaje na nemocenské za únor–září 2008 meziročně poklesly o 2,65 mld. Kč.

116

Celkové výdaje na dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněţitá pomoc v mateřství) za období leden–září 2008 činily 23,98 mld. Kč, coţ znamená meziroční pokles o 8 %, viz. GRAF č.13, (str. 130). 4.3.5.2 Peněžitá pomoc v mateřství Pro vdané matky činí délka pobírání peněţité pomoci v mateřství 28 týdnů, osamělé matky byly původně zvýhodněny nárokem na 37 týdnů. CÍL: ZROVNOPRÁVNĚNÍ VDANÝCH A SVOBODNÝCH MATEK Sjednocení délky peněţité pomoci v mateřství pro vdané a osamělé matky znamená srovnání a zrovnoprávnění podmínek při péči o dítě. Za situace, kdy se v ČR 30 % dětí rodí mimo manţelství, bylo moţné tyto nerovné podmínky povaţovat za nespravedlivé opatření v neprospěch vdaných matek. ZMĚNY - Peněţitá pomoc v mateřství je sjednocena na 28 týdnů pro vdané a osamělé matky. Ţenám, které porodí vícerčata, zůstává nárok na peněţitou pomoc v mateřství po dobu 37 týdnů. Nezaměstnané ţeny nemají nárok na peněţitou pomoc v mateřství. Dosud ho měly za předpokladu, ţe byly vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 2 letech před porodem byly aspoň 270 dnů nemocensky pojištěné. Nyní nezaměstnané ţeny od narození dítěte pobírají rovnou rodičovský příspěvek 7 600 Kč, a to ve čtyřleté variantě. DOPADY - Rodičovský příspěvek znamená pro většinu nezaměstnaných ţen vyšší částku neţ případná peněţitá pomoc v mateřství, vypočtená z omezených příjmů v posledních dvou letech. 4.3.5.3 Maximální vyměřovací základ pro pojistné Maximální vyměřovací základ pro pojistné existoval jen pro osoby samostatně výdělečně činné, nikoli pro zaměstnance. Nebyl od roku 1992 změněn a v roce 2007 jeho výše dosahovala 486 000 Kč ročně. CÍL: SPRAVEDLIVĚJŠÍ SYSTÉM PRO VZDĚLANÉ A KVALIFIKOVANÉ PRACOVNÍKY Původní systém znamenal značné zatíţení zaměstnavatelů, kteří jsou (stejně jako jejich zaměstnanci) poplatníky pojistného, které platí ze součtu vyměřovacích základů všech svých zaměstnanců bez omezení. Tím, ţe neměli maximální vyměřovací základ, vznikal u zaměstnanců platících vysoké příspěvky do systému sociálního pojištění 117

značný nepoměr mezi výší zaplaceného pojistného a výší dávek, které z tohoto systému čerpají. Tento nepoměr jiţ překračoval hranici solidarity sociálního systému. ZMĚNY Výše nově zaváděného jednotného maximálního ročního vyměřovacího základu je stanovena ve výši 48násobku průměrné mzdy (4násobku průměrné měsíční mzdy). U OSVČ je z důvodu rovného postavení se zaměstnanci stanoven jejich maximální vyměřovací základ za kalendářní rok ve stejné výši jako u zaměstnanců. Maximální vyměřovací základ se zavádí pro zaměstnance a OSVČ také pro oblast zdravotního pojištění, jehoţ výše rovněţ odpovídá 48násobku průměrné mzdy. DOPADY Stanovením maximální hranice vyměřovacího základu pro pojistné dochází ke sníţení vedlejších nákladů práce, zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů a vytvoření vhodnějších předpokladů pro zaměstnávání vzdělané a kvalifikované pracovní síly, expertů i zahraničních odborníků v ČR.

4.3.6 Ţivotní a existenční minimum AUTOMATICKÉ VALORIZACE Od 1. 1. 2007 platila účinnost nového zákona o ţivotním a existenčním minimu společně s novým zákonem o pomoci v hmotné nouzi. Vláda měla povinnost zvýšit částky ţivotního minima v pravidelném termínu od 1. ledna, jakmile by stoupla inflace v rozhodném období alespoň o 5 %. CÍL: ZABRÁNĚNÍ NEKONTROLOVATELNÉMU RŮSTU SOCIÁLNÍCH DÁVEK Cílem bylo zabránění nekontrolovatelnému růstu sociálních mandatorních výdajů bez ohledu na stav veřejných financí. Vzhledem k nárokovému charakteru zejména dávek státní sociální podpory tak hrozilo výrazné zvyšování zadluţování státu. ZMĚNY Jsou zrušeny automatické valorizace dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. Povinnost vlády valorizovat částky ţivotního minima, existenční minimum a tím i související dávky počátkem roku vţdy po naplnění valorizační podmínky je změněna na moţnost.

Řada dávek státní sociální podpory je nově stanovena v absolutních

nominálních částkách bez přímé vazby na ţivotní minimum.

118

DOPADY Vláda získala moţnost rozhodnout o valorizaci ţivotního a existenčního minima po naplnění valorizační podmínky a po posouzení všech ekonomických a sociálních souvislostí. Ke změně dávek státní sociální podpory stanovených v absolutní výši bude nutná změna zákona.

4.3.7 Zaměstnanost 4.3.7.1 Zaměstnávání zdravotně postiţených V letech 2005 a 2006 došlo ke zvýšení finančních prostředků na poskytování příspěvku pro osoby se zdravotním postiţením (OZP) a s těţším zdravotním postiţením (OTZP). V roce 2006 také došlo k navýšení základu, ze kterého je příspěvek vypočítáván. Příspěvek činil v roce 2007 pro OZP 6 079 Kč a pro OTZP 12 158 Kč za měsíc. Výše podpory pro zaměstnávání zdravotně postiţených narůstala s mimořádnou dynamikou. V roce 2006 byl objem těchto prostředků 2 násobkem roku 2005 a v roce 2007 dokonce 3 násobkem, přičemţ tento trend by pokračoval i v následujících letech a neúměrně by zatěţoval státní rozpočet. Cílem je nalézt efektivní řešení, které bude podporovat zaměstnávání zdravotně postiţených a nebude účelově zneuţíváno. Stále častější byly případy, kdy byl tento příspěvek pobírán na zdravotně postiţené, kteří ve skutečnosti vůbec nepracovali. Samotní zaměstnavatelé odhadují, ţe jich mohlo být aţ 30 %. ZMĚNY Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením je poskytován ve výši skutečně vynaloţených mzdových nákladů na takového zaměstnance. Pro zamezení zneuţívání tohoto příspěvku je stanovena jeho maximální výše za měsíc rozdílně pro osoby s těţším zdravotním postiţením (9 000 Kč) a pro ostatní zdravotně postiţené (6 500 Kč), viz. GRAF č.14, (str. 130). DOPADY - Počet zaměstnavatelů, kteří ţádají o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, se za období leden–červen 2008 zvýšil o 101 na 1354 (tj. o 8 %). Počet zaměstnaných osob se zdravotním postiţením se za období leden– červen 2008 zvýšil o 7 103 osob ve fyzickém stavu na 31 717 (tj. o 29 %). Počet osob se zdravotním postiţením evidovaných jako uchazeči o zaměstnání poklesl o 6 786 uchazečů z 65 216 v prosinci 2007 na 58 430 v říjnu 2008 (tj. o 11,6 %).

119

Novela zákona o zaměstnanosti má zároveň pozitivní vliv na stabilizaci veřejných rozpočtů. Dynamický nárůst výdajů ze státního rozpočtu z posledních let se za pololetí 2008 zastavil, viz. GRAF č.15, (str. 131). 4.3.7.2 Podpora v nezaměstnanosti ZMĚNY - Uchazečům o zaměstnání, s nimiţ zaměstnavatel zrušil pracovní poměr pro zvláště hrubé porušení pracovních povinností, nevznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti. 4.3.7.3 Postižení nelegální práce Dosud mohl uchazeč o práci vyřazený z evidence kvůli nelegální práci poţádat o zpětné zařazení prakticky hned, pouze se mu krátila podpůrčí doba pro poskytování podpory (max. o 3 měsíce). To se ukázalo jako málo účinné vzhledem k závaţnosti tohoto negativního jevu. ZMĚNY - Nelegální práce je postihována přísněji. Uchazeč o zaměstnání vyřazený z evidence z důvodu nelegální práce můţe znovu poţádat o zařazení do evidence uchazečů aţ po uplynutí 6 měsíců ode dne vyřazení. 80

80

MPSV [online]. 2008.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 [cit. 2010-03-27]. Dva roky sociálních reforem 2007-2008 . Dostupné z WWW: .

120

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Cílem bakalářské práce bylo v rámci zvoleného tématu popsat změny v daňové a sociální oblasti, které byly realizovány v roce 2008 zákonem č. 261/2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů a popsání dopadů těchto změn do ekonomického ţivota domácností a podniků. V úvodních kapitolách 1.1 - 1.5 byl popsán systém a principy fungování veřejných rozpočtů, jejichţ hlavní příjem (98 procent) právě tvoří daňové příjmy a odvody pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na SPZ. Podrobným popisem změn a dopadů v daňové a sociální oblasti provedených v kapitolách 2.5, 3.2, 4.1, 4.2 a 4.3 bylo zjištěno, ţe hlavním politickým úkolem bylo ozdravení veřejných rozpočtů ČR. Můţeme konstatovat, ţe tento záměr se podařilo naplnit. Zákonem schválený deficit státního rozpočtu pro rok 2008 ve výši 70,2 mld., byl nakonec sníţen na konečných 20 mld. . V daňové oblasti došlo ke zvýšení podílu nepřímých daní a sniţování podílu přímých daní. Nejvýraznější změny, byly provedeny v dani z příjmů fyzických osob zavedením jednotné 15 procentní sazby daně, zvýšením daňových slev a daňových bonusů na děti. Tento výpadek (12,1 mld. Kč) byl v příjmech státního rozpočtu kompenzován zvýšením nepřímých daní. Jako nejvýraznější změnu lze uvést zvýšení sníţené sazby DPH z 5% na 9% a dále zvýšení spotřebních daní. Změny v sociální oblasti představovaly podstatnou část vládní reformy financí. Zpřísnila se pravidla pro vyplácení přídavků na děti, rodičovského příspěvku, porodného, nebo pohřebného a došlo ke zrušení takzvaného pastelkovného. Důleţité byly i změny ve vyplácení nemocenské dávky. Úpravy a škrty v sociální oblasti měly za následek největší podíl na sníţení deficitu veřejného rozpočtu. Podle bývalého ministra Ing. Pavla Nečase tato úspora v sociální oblasti představovala za roky 2008 - 2009 zhruba 80 miliard korun. Vrásky na čele tato reforma udělala určitě sociálně slabší skupině obyvatel, která je právě závislá na pomoci od státu. Zároveň však došlo ke zprůhlednění systému a bylo zásadně omezeno zneuţívání sociálních dávek. Na reformě vydělaly rodiny s dětmi a státní rozpočet, který měl alespoň pro rok 2008 přijatelný schodek. S probíhající krizí se však tyto změny jeví jako kosmetické a hlavně 121

nedostačující.

Česká republika má bohuţel i nadále jedny z nejhorších veřejných

financí v Evropské unii. Vládní dluh dosahuje 37 % HDP. Náprava veřejných financí si vyţádá ambiciózní konsolidační programy na sníţení dluhů a deficitů v následujících letech a hluboké reformy zejména sociálního a zdravotního systému. Vláda (potaţmo poslanecká sněmovna) naordinovala pro rok 2010 utahování opasků v podobě draţšího benzínu, nafty, alkoholu, tabáku, niţší mateřskou a nemocenskou, zmrazila důchody, zvýšily se sazby DPH (10%, 20%). Tyto změny měly pozitivní vliv na příjmy plynoucí do státního rozpočtu. Jen za první dva měsíce roku 2010 se na daních vybralo o 12 % více neţ v roce 2009. Souběţně s tímto zvýšením zejména spotřebních daní, bude nutno provést i další kroky. Kromě dokola opakované penzijní a zdravotní reformy, bez nichţ se stát neobejde, lze najít i další neméně důleţitá opatření, kterými se dá dosáhnout dalších úspor. Nejtěţší bude určitě boj s korupcí, o které se ve státní správě mluví čím dál víc. Jen stavební zakázky (především inţenýrské stavby) jsou předraţeny o 38 procent oproti cenám celkové výstavby. Jako účinné by se mohlo jevit zavedení otevřené soutěţe na internetu tak, aby nabídky byly veřejně přístupné. Jednotným kritériem by měla být cena. S tímto souvisí i zadávání takzvaných malých zakázek – do šesti miliónů korun u stavebních prací a do dvou miliónů korun u zboţí a sluţeb. Zde by pomohlo zavedení nákupu pro celou státní správu, nejlépe prostřednictvím veřejného internetového portálu. Závazným kritériem by byla jednak cena a v některých případech by pomohlo nastavení maximálních cen na dodávanou jednotku, které by se aktualizovaly podle potřeby, nejméně však dvakrát ročně podle cenové situace. Dalším důleţitým krokem je zefektivnění státního aparátu. Pro stát pracuje 434 tisíc lidí, jejichţ mzdy za celý rok stojí 129 miliard. Jen zrušením dvaceti tisíc míst v roce 2010 se 10 miliard ušetří – v tomto sniţování se bude muset i v dalších letech pokračovat. Dílčích změn by mělo být samozřejmě více. Vše bude ovšem záleţet na politicích, jak se budou chtít s problémem státních deficitů vypořádat. Změny daňové a sociální politiky, které popisuje tato práce, byly určitě přínosem pro ozdravení veřejných financí. Lze jen doporučit, aby v nastaveném trendu, společně s bojem proti korupci, nastartováním důchodové a zdravotní reformy pokračovali další vlády a je jedno, jestli po květnových volbách bude vládnout levice, pravice, nebo velká koalice.

122

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. ISBN 80-86395-19-7. PUCHINGER, Z. Úvodní kapitoly k daňové teorii. 1. Vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1298-5. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2385-3. HLADKÝ, Josef. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Hlavní změny ZDP, s. 4-5. ISBN 978-80-247-2385-3. GALOČÍK Svatopluk; PAIKERT Oto. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. Novely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, s. 93-94 s. ISBN 978-80-247-2385-3. Česká republika. Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.218/2000 Sb., s. 4-44. ISBN 978-80-7208-792-1. Česká republika. Vyhláška ministerstva financí č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.323/2002 Sb., s. 45-123. ISBN 978-80-7208-792-1. Česká republika. Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.243/2000 Sb., s. 218-228. ISBN 978-80-7208-792-1. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s. 6-67. ISBN 978-80-247-2385-3. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, s. 75-81. ISBN 978-80-247-2385-3. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, s. 83-89. ISBN 978-80-247-2385-3. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční , s. 90-92. ISBN 978-80-247-2385-3. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha :GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, s. 95-129. ISBN 978-80-247-2385-3. 123

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, s. 130-131. ISBN 978-80-247-2385-3. Česká republika. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů. 2007, č. 261/2007, s. 02-187. Česká republika. Zákon o správě daní a poplatků. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.337/1992 Sb., s. 3-160. ISBN 978-80-7208-659-6. Česká republika. Zákon o státní sociální podpoře. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.117/1995 Sb., s. 6-59. ISBN 978-80-7208-658-0. Česká republika. Zákon o sociálním zabezpečení. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.100/1988 Sb., s. 109-125. ISBN 978-80-7208-658-0. Česká republika. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.589/1992 Sb., s. 5-36. ISBN 978-80-7208-708-2. Česká republika. Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.54/1956 Sb., s. 37-49. ISBN 978-80-7208-708-2. Česká republika. Zákon o důchodovém pojištění. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.155/1995 Sb., s. 85-129. ISBN 978-80-7208-708-2. Česká republika. Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.582/1991 Sb., s. 244-301. ISBN 978-80-7208-708-2. Česká republika. Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.592/1992 Sb., s. 128-158. ISBN 978-80-7208-708-2. CHLÁDKOVÁ, Alena ; BUKOVJAN, Petr. Novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti od 1.1.2008 : Zákon č. 262/2006 Sb.,. Vyd. první. Praha : ASPI, 2008. 145 s. ISBN 978-80-7357-325-6. MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.1/2008 : č.j. 32 - 6000 - 7.1.2008. 7.1.2008. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2008. s. 4,5. č.j. 32 - 6000. MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.5/2008 : č.j. 33 - 6000 - 17.3.2008. 17.3.2008. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2008. s. 2. č.j. 33 – 600017.3.2008. MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.11/2008 : Čj: 32/33 – 6000/4000 – 29.8.2008. 29.08.2008. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2008. s. 1,2. č.j. 32/33 – 6000/4000. MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.16/2007 : Čj: 33 – 6000 –31.10.2007. 31.10.2007. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2007. s. 1. č.j. 33 – 6000. 124

MICHÁLKOVÁ, Boţena. Informační list č.21/2007 : č.j. 33 - 6000 - 19.12.2007. 19.12.2007. Praha : ČSSZ Ústředí – úsek sociálního pojištění, 2008. s. 1,2. č.j. 33 6000. Ministerstvo financí české republiky [online]. [cit.27.3.2010]. Dostupný na WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/. > Česká daňová správa [online]. [cit.27.3.2010]. Dostupný na WWW: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/index.html > MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010]. Dostupný na WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/5951/MPSV_2008.pdf. > ČSSZ [online]. [cit.27.2.2010]. Dostupný na WWW: < http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/ >

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ZDP –

zákon o dani z příjmů

SZM – společné zdanění manţelů MZD – minimální základ daně HZL – hypoteční zástavní listy DPFO – daň z příjmů fyzických osob ZDPH – zákon o dani z přidané hodnoty MFCR– ministerstvo financí ČR ČSD – česká daňová správa CU –

celní úřad

OSSZ – okresní správa sociálního zabezpečení ČSSZ – česká správa sociálního zabezpečení SPZ – státní politika zaměstnanosti MPSV – ministerstvo práce a sociálních věcí SPZ – státní politika zaměstnanosti PPM – peněţitá pomoc v mateřství HDP – hrubý domácí produkt 125

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Slevy na dani pro rok 2007 a 2008

31

Tabulka 2: Sazby pojistného dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení

89

u zaměstnance, který je účasten nemocenského pojištění Tabulka 3: Sazby pojistného dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení u

90

zaměstnance, který je účasten pouze důchodového pojištění Tabulka 4: Příklady minimální mzdy od 1. ledna 2010 podle délky stanovené týdenní pracovní doby a procentních sazeb

93

Tabulka 5: Meziroční porovnání inkasa (za rok 2007 a 2008) na vybraných druzích daňových příjmů za FÚ v ČR (včetně DPH za CÚ)

99

Tabulka 6: Přehled vývoje inkasa uvedených daní v ČR v letech 2004 aţ 2008

100

Tabulka 7: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů

101

Tabulka 8: Bilance příjmů a výdajů státního roz. 2008 – podle schváleného zákona 101 Tabulka 9: Bilance příjmů a výdajů státního roz. 2009 – podle schváleného zákona 102 Tabulka 10: Bilance příjmů a výdajů státního roz. 2010 – podle schváleného zákona 102 Tabulka 11: Struktura a vývoj státního dluhu 2005-2009

103

Tabulka 12: Rozdíl (2008-2007) ve vyplácených mzdách

106

Tabulka 13: Příspěvek při převzetí dítěte ZMĚNY

111

SEZNAM GRAFŮ GRAF 1: Vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti

127

GRAF 2: Vývoj celkové nezaměstnanosti

97

GRAF 3: Vývoj nezaměstnanosti zdravotně postiţených

98

GRAF 4: Vývoj výdajů na rodičovský příspěvek

127

GRAF 5: Vývoj výdajů na porodné

128

GRAF 6: Vývoj výdajů na přídavek na dítě

128

GRAF 7: Vývoj výdajů na sociální příplatek

128

GRAF 8: Vývoj výdajů na pohřebné

129

GRAF 9: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory

112

GRAF 10: Vývoj podílu dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců)

129

GRAF 11: Vývoj počtu nově hlášených případů prac. neschopnosti

129

126

GRAF 12: Vývoj výdajů na nemocenské

130

GRAF 13: Vývoj proplacených dnů za pracovní neschopnost

130

GRAF 14: Vývojpočtu zaměstnanců se zdravotním postiţením

130

GRAF 15: Početzaměstnavatelů, kterým byl poskytnut příspěvek

131

na zaměstnávání zdravotně postiţených

GRAF 1: VÝVOJ PRŮMĚRNÉHO PROCENTA PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010]. GRAF 4: VÝVOJ VÝDAJŮ NA RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010].

127

GRAF 5: VÝVOJ VÝDAJŮ NA PORODNÉ

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010]. GRAF 6: VÝVOJ VÝDAJŮ NA PŘÍDAVEK NA DÍTĚ

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010]. GRAF 7: VÝVOJ VÝDAJŮ NA SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010]. 128

GRAF 8: VÝVOJ VÝDAJŮ NA POHŘEBNÉ

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010]. GRAF 10: VÝVOJ PODÍLU DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÝCH (NAD 12 MĚSÍCŮ) NA CELKOVÉM POČTU NEZAMĚSTNANÝCH

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010]. GRAF 11: VÝVOJ POČTU NOVĚ HLÁŠENÝCH PŘÍPADŮ PRAC. NESCHOPNOSTI

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010]. 129

GRAF 12: VÝVOJ VÝDAJŮ NA NEMOCENSKÉ

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010]. GRAF 13: VÝVOJ PROPLACENÝCH DNŮ ZA PRACOVNÍ NESCHOPNOST

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010]. GRAF 14: VÝVOJ POČTU ZAMĚSTNANCŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010].

130

GRAF 15: POČET ZAMĚSTNAVATELŮ, KTERÝM BYL POSKYTNUT PŘÍSPĚVEK NA ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŢENÝCH

Zdroj: MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 27.2.2010].

131

132