Změny daňové a sociální politiky od roku 2008 a jejich ekonomické důsledky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Změny daňové a sociální politiky od roku 2008 a jejich ekonomické důsledky Bakalářská práce

Autor:

Michaela Burešová, DiS. Bankovnictví, Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Ota Eisenreich

Červen, 2010

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Změny daňové a sociální politiky od roku 2008 a jejich ekonomické důsledky zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Hrádku dne 15. června 2010

Michaela Burešová, DiS.

Poděkování:

Děkuji Ing. Otovi Eisenreichovi a Ing. Jiřímu Paškovi za odborné vedení a cenné rady při zpracování bakalářské práce.

Anotace

Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou obecně vysvětleny jednotlivé druhy daní a jejich zásadní změny z pohledu laika. Daně procházejí neustálým procesem změn. Praktická část je pak zaměřena na změny daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků při ročním zúčtování daně. Pro srovnání používám i rok 2007 a vše se snažím objasnit na dvou fiktivních příkladech. Z grafického znázornění vývoje daně je vidět, že zaměstnanci odvádějí na daních stále méně, což je pro ně pozitivní vývoj.

Annotation

The bachelor thesis is divided into two parts. Theory described different kinds of taxes and their important changes. The taxes are still developed. Practical part includes the changes in personal income tax during annual tax clearing. I use two fictitious examples including also year 2007 for better comparing trend of the tax. From the diagram we can see that personal income tax is decreasing and it's a positive trend.

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................... 7 1. STRUKTURA ČESKÉ DAŇOVÉ SOUSTAVY .......................................................... 8 2. NEPŘÍMÉ DANĚ A JEJICH ZMĚNY ......................................................................... 9 2.1. SPOTŘEBNÍ DAŇ .......................................................................................................... 9 2.2. DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY .......................................................................................... 9 3. PŘÍMÉ DANĚ A JEJICH ZMĚNY ............................................................................ 10 3.1. SILNIČNÍ DAŇ ............................................................................................................ 10 3.2. DAŇ Z NEMOVITOSTÍ ................................................................................................. 11 3.2.1. Daň z pozemků................................................................................................. 11 3.2.2. Daň ze staveb ................................................................................................... 11 3.3. TROJDANĚ ................................................................................................................. 12 3.3.1. Daň dědická...................................................................................................... 12 3.3.2. Daň darovací .................................................................................................... 12 3.3.3. Daň z převodu nemovitostí .............................................................................. 13 4. DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB ................................................................. 14 5. DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ....................................................................... 16 5.1. PLÁTCE A POPLATNÍK ................................................................................................ 16 5.2. DÍLČÍ ZÁKLADY DANĚ ............................................................................................... 17 5.3. OSVOBOZENÍ OD DANĚ .............................................................................................. 18 5.4. POLOŽKY ODČITATELNÉ OD ZÁKLADU DANĚ............................................................. 19 5.5. NEZDANITELNÁ ČÁST ZÁKLADU DANĚ ...................................................................... 19 5.6. ALGORITMUS VÝPOČTU DANĚ ................................................................................... 20 5.7. SLEVY NA DANI ......................................................................................................... 20 5.8. ZÁLOHY .................................................................................................................... 23 5.9. DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ .................................................................................................... 24

5

6. VÝPOČET DANĚ V PŘÍKLADECH ......................................................................... 25 6.1. DAŇ ZA ROK 2007 ..................................................................................................... 26 6.2. DAŇ ZA ROK 2008 ..................................................................................................... 34 6.3. DAŇ ZA ROK 2009 ..................................................................................................... 41 6. 4. DAŇ ZA ROK 2010 .................................................................................................... 48 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 55 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................. 57 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................... 58

6

Úvod S daněmi se za svůj život setká každý z nás. Proto by o nich měl každý trochu vědět a registrovat alespoň jejich zásadní změny. Daň, se kterou se setká každý z nás, je daň z příjmů fyzických osob. Ať už jako zaměstnanec či podnikatel, odvádět jí musí každý, kdo vykazuje nějaké příjmy. To je také důvod, proč jsem si jako téma své bakalářské práce vybrala právě změny daňové a sociální politiky.

V této práci nejprve stručně popíši strukturu české daňové soustavy a pokusím se obecně vysvětlit jednotlivé druhy daní a jejich zásadní změny z pohledu laika. Budu se především věnovat dani z příjmů právnických a fyzických osob. Praktická část je zaměřena na změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků při ročním zúčtování daně, které je v této části také vysvětleno. Vše se budu snažit objasnit na dvou fiktivních příkladech. Pro srovnání používám i rok 2007.

Cílem bakalářské práce je popis vývoje daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků.

7

1. Struktura české daňové soustavy Naše daňová soustava rozlišuje nepřímé a přímé daně. Nepřímé daně se vztahují na jednotlivé výrobky a služby. Platí ji poplatníci, ale správci daně je odvádějí plátci těchto daní. K těmto daním patří zejména daň z přidané hodnoty a spotřební daň. Přímé daně platí jednotliví poplatníci (fyzické nebo právnické osoby) ze všech příjmů nebo majetku. Tito poplatníci ji odvádějí přímo správci daně. Tyto daně se dělí na daně majetkové – silniční daň, daň z nemovitosti (daň z pozemků a daň ze staveb), trojdaně (daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí) a daň z příjmů – daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob. Daň je příjem státního rozpočtu ale i rozpočtu obcí, který podle zákona odčerpává část příjmů nebo majetku poplatníka a je nenávratná. Do rozpočtu obcí z části spadají daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, daně z příjmů fyzických osob z podnikání, daně z příjmů právnických osob (kromě případu, kdy je poplatníkem sama obec), zcela daně z nemovitostí (z jejich katastrálního území) a daně z příjmů právnických osob, kdy je poplatníkem sama obec.

8

2. Nepřímé daně a jejich změny 2.1. Spotřební daň Je to nepřímá selektivní daň – vztahuje se jen na vybrané druhy zboží. Spotřebními daněmi jsou daň z minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků. Správcem daně jsou celní úřady a plátci daně jsou výrobci u tuzemské produkce a dovozci při dovozu z nečlenských zemí EU a také provozovatelé daňových skladů. Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně pro příslušný vybraný výrobek.

2.2. Daň z přidané hodnoty Je to nepřímá univerzální daň, která tvoří ceny výrobků či služeb. Je vybírána při každém prodeji, tzn. každý ze zpracovatelů a distributorů přidává svou hodnotu, tj. přidanou hodnotu. Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i nepeněžitá plnění, tj.: a) prodej zboží nebo nemovitosti osobou povinnou k dani s místem plnění v tuzemsku b) poskytnutí služby plátcem DPH v tuzemsku c) pořízení zboží z jiného členského státu EU za úplatu plátcem DPH a pořízení nového dopravního prostředku z jiného státu EU soukromou osobou – občanem d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku

Poplatníkem daně je kupující, plátcem daně je prodávající a správcem daně je příslušný finanční úřad. Jsou dvě sazby pro výpočet daně, základní sazba, která se uplatňuje u zboží a služeb kromě výjimek v příloze 1, 2 zákona o DPH, a snížená sazba, která se uplatňuje u zboží a služeb dle seznamu v příloze 1, 2 zákona o DPH, např. potraviny, hromadná pravidelná doprava cestujících, kulturní činnost atd. U vratných obalů, jako jsou přepravky, láhve atd., se používá 0 % sazba DPH. Do roku 2009 byla základní sazba 19 %, od letošního roku se tato sazba zvedla na 20 %. U snížené sazby došlo k letošnímu roku také ke zvýšení, a to z 9 % na 10%. 9

3. Přímé daně a jejich změny

3.1. Silniční daň Předmětem této daně jsou motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používaná k podnikání. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba: a) je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu 1 b) užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož držitel je odhlášen z registru vozidel 2 c) zaměstnavatel, vyplácí-li cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla d) stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí 3

Pokud je u téhož vozidla více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně.

Základ daně: •

u osobních automobilů – zdvihový objem motoru v cm3

•

u návěsů – součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav

•

u ostatních vozidel – největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav

Sazby daně jsou uvedeny v zákoně o silniční dani.

1

Zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční § 4 Zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční § 4 3 Zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční § 4 2

10

3.2. Daň z nemovitostí Daň z nemovitosti se rozděluje na daň z pozemků a daň ze staveb.

3.2.1. Daň z pozemků Předmětem daně jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí. Poplatníkem je vlastník pozemku, nájemce v případě pronajatých pozemků nebo uživatel pozemku v případě, že vlastník není znám. Zákon obsahuje rozsáhlá osvobození od daně z pozemků. Mezi nejdůležitější patří osvobození pozemků ve vlastnictví státu a obcí, pozemky spravované Pozemkovým fondem ČR, další osvobození se týkají pozemků v územích zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny, rekultivovaných zemědělských pozemků, remízků, hájů a větrolamů na orné půdě atd. Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, zahrad atd. je skutečná výměra pozemku v m2 násobená průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2. U pozemků hospodářských lesů a rybníků je součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. U ostatních pozemků je základem daně skutečná výměra pozemku v m2. Základ daně se násobí sazbami daně uvedenými v zákoně o dani z nemovitostí.

3.2.2. Daň ze staveb Předmětem daně jsou stavby, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na území České republiky, stavby, pro které byl vydán kolaudační souhlas, nebo stavby užívané před vydáním kolaudačního souhlasu. Poplatníkem je vlastník, nájemce nebo uživatel. Obdobně jako u daně z pozemků obsahuje zákon mnoho osvobození od daně ze staveb. Mezi nejdůležitější patří osvobození staveb ve vlastnictví státu a obcí, církví a náboženských společností, politických stran a sdružení občanů, stavby sloužící školám, muzeím a státním archivům, zdravotním zařízením a nadacím. Na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, jsou osvobozeny novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2. U bytů a nebytových prostor je to výměra podlahové plochy v m2 násobená koeficientem 1,2. 11

Sazby daně pro jednotlivé stavby jsou uvedeny v zákoně o dani z nemovitostí.

U obou daní z nemovitostí se základ daně násobí ještě koeficientem podle počtu obyvatel v obci, kde se nacházejí. Tyto koeficienty taktéž nalezneme v zákoně o dani z nemovitosti. Obec může rozhodnout o použití koeficientu o jednu až tři kategorie nižší nebo o jednu kategorii vyšší.

V letošním roce bylo zrušeno osvobození týkající se novostaveb obytných domů ve vlastnictví fyzických osob. A dále došlo ke zvýšení sazeb daně u obou daní na dvojnásobek (kromě procentních sazeb). Poplatník ale nemusí podávat nové daňové přiznání, daň za něj spočítá příslušný finanční úřad, který i poplatníkovi pošle složenkou nově vyměřenou daň.

3.3. Trojdaně Jsou upraveny jedním zákonem.

3.3.1. Daň dědická Předmětem této daně je movitý i nemovitý majetek nabytý děděním. Poplatníkem je dědic, který nabyl dědictví ze závěti nebo ze zákona. Od daně dědické je osvobozeno nabyté dědictví, ke kterému došlo mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině (příbuzní v řadě přímé a v řadě pobočné). Základem daně je cena majetku snížená o cenu majetku osvobozeného, prokazatelné dluhy zůstavitele, náklady spojené s pohřbem, soudní a notářské poplatky.

3.3.2. Daň darovací Předmětem daně je bezplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele – nemovitosti, movitý majetek a jiný majetkový prospěch. Poplatníkem je nabyvatel, při darování do ciziny je to vždy dárce. Pokud není dárce poplatníkem, je ručitelem. a) fyzická osoba, která je občanem ČR nebo cizinec s dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území ČR b) právnická osoba se sídlem na území ČR 12

Od daně darovací je osvobozeno nabytí majetku darováním, ke kterému došlo mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině (příbuzní v řadě přímé a v řadě pobočné). Základem daně je cena bezúplatně nabytého majetku snížená o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně, o cenu majetku osvobozeného, clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny.

Sazby daně pro dědickou a darovací daň jsou uvedeny v zákoně o dani dědické a dani darovací.

3.3.3. Daň z převodu nemovitostí Předmětem daně je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem nebo bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním. Poplatníkem je převodce (prodávající), nabyvatel je ručitel, u věcného břemene je to oprávněný, nabývající v případě, kdy nabývá nemovitost na základě výkonu rozhodnutí při konkurzu nebo vyrovnání a vydržení. V případě výměny nemovitostí jsou poplatníky převodce i nabyvatel, jsou povinni daň platit společně a nerozdílně. Základem daně je: a) cena nemovitosti platná v den nabytí nemovitosti (zjištěna znaleckým posudkem) b) sjednaná cena (prodejní), je-li vyšší než cena platná podle znaleckého odhadu

Při prodeji nemovitosti existuje cena sjednaná (prodejní), která je uvedena v kupní smlouvě, a cena platná podle znaleckého posudku. Daň z převodu nemovitosti se vypočítává vždy z té ceny, která je vyšší. Sazba daně je 3 % ze základu daně.

13

4. Daň z příjmů právnických osob Je to daň přímá, neboť přímo krátí příjem poplatníka. Poplatníkem jsou právnické osoby (tj. osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku a vedou účetnictví). V případě, že poplatníci mají sídlo v ČR, musí zdanit příjmy plynoucí z tuzemska i ze zahraničí (daňový rezident). Pokud je sídlo společnosti v cizině, v ČR má jen své provozovny, zdaní se pouze příjmy z České republiky (daňový nerezident). Od daně se osvobozuje ČNB. Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. 4 Osvobozeny od daně jsou např. členské příspěvky podle zákona, příjmy z malých elektráren (do 1 MW) – ty jsou osvobozeny po dobu 5-ti let, nebo příjmy plynoucí z odpisu závazků z titulu oddlužení podle zvláštního zákona (insolvenční zákon). Zdaňovacím obdobím je: a) kalendářní rok (1. 1. – 31. 12.) b) hospodářský rok (např. 1. 4. – 31. 3.) c) účetní období – období, které je delší než 12 po sobě jdoucích měsíců d) období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka, anebo rozdělení do konce kalendářního nebo hospodářského roku

Základ daně se zjišťuje z účetně zjištěného hospodářského výsledku podle zákona o dani z příjmů (tj. příjmy - výdaje, výnosy - náklady). Získaný základ daně se upraví o daňově neuznatelné náklady, které se přičtou, a o daňově neuznatelné výnosy, které se odečtou. Podle zákona jsou daňově neuznatelné tyto náklady: •

náklady na reprezentaci (účet 513)

•

ostatní sociální náklady – stravenky nad 55% hodnoty (účet 528)

•

dary (účet 543)

•

ostatní pokuty a penále = nesmluvní, např. od finančního úřadu (účet 545)

•

odpisy – pokud je účetní vyšší než daňový, tak je daňově neuznatelný jejich rozdíl

•

škody (účet 582), manka a škody (účet 549) a manka a škody na finančním majetku, které nebyly předepsány k náhradě

4

Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů § 18

14

Některá manka a škody jsou uznatelné v plné výši. Jsou to ty, které byly způsobeny živelními pohromami nebo neznámým pachatelem podle vyjádření policie. Základ daně upravený o daňově uznatelné náklady a výnosy se ještě může snížit o položky snižující základ daně a o položky odčitatelné od základu daně. Jsou jimi: •

dary – pokud byly použity podle zákona o dani z příjmů (tj. např. na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury a školství) Jejich výše je alespoň 2 000 Kč, maximálně 5 % základu daně.

•

ztráta z minulých let – může se odečíst nejdéle 5 zdaňovacích období od období, kdy byla ztráta zjištěna

Z takto upraveného základu daně zaokrouhleného na celé 1 000 Kč dolů se vypočítá daň. Sazba pro rok 2008 byla 21 %, pro rok 2009 20 % a pro letošní rok zůstává 20 % ze základu daně, původně zamýšlená sazba 19 % nebyla schválena.

Od vypočtené daně si právnická osoba může odečíst slevy na dani. a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením, a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo 5 b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo 6 c) polovinu vypočítané daně u poplatníků zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se zdravotním postižením činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců

Daňové přiznání je nutno podat a daň zaplatit do 31. března následujícího roku. Zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce nebo má společnost povinnost auditu, prodlužuje se doba podání daňového přiznání do konce června. Daňové přiznání se podává místně příslušnému finančnímu úřadu.

5 6

Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů § 35 Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů § 35

15

5. Daň z příjmů fyzických osob

5.1. Plátce a poplatník Plátce i poplatník daně je ve většině případů jedna a tatáž osoba. Jen v případě daně ze závislé činnosti a funkčních požitků je plátcem daně zaměstnavatel, jehož povinností je vybírat nebo srážet daň nebo zálohy na daň z příjmů z vyplacených mezd poplatníkovi. Poplatníkem je tedy logicky zaměstnanec, fyzická osoba, jejíž příjmy ze závislé činnosti jsou sníženy o daň ze závislé činnosti a funkčních požitků.

Poplatníci se podle zákona dále rozlišují na tzv. daňové rezidenty a daňové nerezidenty.

Daňoví rezidenti mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Poplatníky obvykle se zdržujícími se na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v kalendářním roce souvisle nebo v několika obdobích. Do této lhůty se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí v zahraničí.

Daňoví nerezidenti nemají na území České republiky trvalý pobyt a zdržují se zde méně než 183 dní v kalendářním roce. Daňovou povinnost mají jen na příjmy plynoucí na území České republiky.

Aby nedocházelo ke dvojímu zdanění téhož příjmu, nejprve ve státě, kde je poplatník daňovým nerezidenetem, a poté ve státě, kde je daňovým rezidentem, jsou ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění uvedeny metody, které mají dvojímu zdanění zamezit. Mezi tyto metody patří např. vynětí s výhradou progrese nebo metoda zápočtu, vždy záleží na smlouvě s konkrétním státem, která metoda se použije. Ale toto téma není předmětem bakalářské práce, takže se tímto dále zabývat nebudu. 16

5.2. Dílčí základy daně Předmětem daně jsou podle zákona o dani z příjmů tyto příjmy: a) příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků – jedná se o příjmy z pracovně právních vztahů (mzdy, příjmy za práci členů družstev a společníků obchodních společností, odměny členů statutárních orgánů) b) příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti – veškeré příjmy z podnikatelské činnosti a příjmy např. soukromých lékařů, veterinářů, daňových poradců atd. c) příjmy z kapitálového majetku – jedná se především o příjmy z úroků z BÚ d) příjmy z pronájmu – jedná se o pronájem nemovitostí i movitých věcí e) ostatní příjmy – příjmy z příležitostných činností, příjmy z příležitostných prodejů, pokud nepatří mezi příjmy osvobozené

Od těchto příjmů se odečítají náklady a to buď prokazatelně vynaložené, nebo procentem z příjmů (paušálem). Po této úpravě se dostanou dílčí základy daně. Pouze u příjmů ze závislé činnosti je od roku 2008 dílčí základ daně součet hrubých mezd a sociálního a zdravotního pojištění hrazeného za zaměstnance zaměstnavatelem, tzv. superhrubá mzda. Do roku 2008 byl dílčím základem daně rozdíl mezi hrubými mzdami a sociálním a zdravotním pojištěním uhrazeným zaměstnancem. Příjmy z kapitálového majetku nelze snížit o výdaje na jejich dosažení.

Výdaj procentem z příjmů lze uplatnit jen u příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti a příjmů z pronájmu. Jejich výše je určena zákonem. Podnikání: •

u zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství – 80 % příjmů

•

u řemeslných živností – pro rok 2008 60 % příjmů, od roku 2009 80 % příjmů

•

u živností s výjimkou řemeslných živností (ostatní živnosti) – pro rok 2008 50 % příjmů, od roku 2009 60 % příjmů

•

u podnikání podle zvláštních přepisů – pro rok 2008 40 % příjmů, pro rok 2009 60 % příjmů, v letošním roce je to opět 40 % příjmů

U pronájmu je jen jedna procentní sazba, a to 30 % příjmů. Způsob uplatnění výdajů nelze během zdaňovacího období měnit. 17

5.3. Osvobození od daně Od daně jsou osvobozeny tyto některé příjmy: •

příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílů na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem 7

•

příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor, je-li doba mezi nabytím a prodejem delší než 5 let

•

příjmy z prodeje movitých věcí, u motorových vozidel a lodí musí doba od nabytí přesáhnout 1 rok

•

přijaté náhrady škod a pojistná plnění

•

ceny z veřejných soutěží, reklamních soutěží a slosování, sportovních soutěží v hodnotě do 10 000 Kč

•

příjmy z nemocenského a důchodového pojištění, podpory v nezaměstnanosti, z plnění vyživovací povinnosti, dávky státní sociální podpory, odměny dárcům krve

•

stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejných vysokých škol

•

úroky z vkladů ze stavebního spoření

•

dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí, státních fondů na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení a na odstranění následků živelné pohromy

•

příjmy z prodeje cenných papírů nabytých v rámci kupónové privatizace a z ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem 6 měsíců

•

úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů, atd.

Tyto příjmy jsou předmětem daně. Daň se sice nevyměřuje, ale musí se uvádět v daňovém přiznání.

7

Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů § 4

18

5.4. Položky odčitatelné od základu daně Základ daně lze snížit o: a) daňovou ztrátu nebo její část, a to nejdéle v 5-ti zdaňovacích obdobích bezprostředně po období, ve kterém vznikla b) 100 % výdajů (nákladů), které byly vynaloženy ve zdaňovacím období, při realizaci projektů výzkumu a vývoje (experimentální a teoretické práce, projekční a konstrukční práce, návrhy technologií atd.)

Při stanovení daňového základu nelze ztrátu odečítat od § 6 – Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků.

5.5. Nezdanitelná část základu daně Jedná se o částky snižující základ daně z příjmů fyzických osob. Mezi tyto části patří: 1) odečet hodnoty darů – poskytnuté jen těm subjektům, které mají vymezené účely na území České republiky (věda, vzdělání, výzkum, kultura, požární ochrana, tělovýchovné organizace atd.). Úhrnná hodnota darů musí činit alespoň 1 000 Kč nebo přesáhne 2 % základu daně, maximálně lze odečíst 10 % základu daně. Dárce krve si může odečíst 2 000 Kč za každý odběr ve zdaňovacím období. 2) odečet částky úroků z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru – tento úvěr musí být použit pro bytové účely, maximální výše 300 000 Kč na domácnost 3) odečet penzijního připojištění – zaplacená částka se musí snížit o 6 000 Kč, maximálně lze za rok odečíst 12 000 Kč 4) odečet soukromého životního pojištění – maximálně lze odečíst 12 000 Kč ročně za těchto podmínek – výplata pojistného je sjednána až po 60-ti měsících od uzavření smlouvy a současně ne dříve, než poplatník dosáhne věku 60 let 5) zaplacené příspěvky odborovým organizacím – lze odečíst 1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3 000 Kč 6) úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání (pokud nejsou hrazeny zaměstnavatelem) – maximálně 10 000 Kč, u poplatníků se zdravotním postižením 13 000 Kč a u poplatníků s těžkým zdravotním postižením až 15 000 Kč

19

5.6. Algoritmus výpočtu daně Postup, jak se daň počítá.

Dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků Dílčí základ daně z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti Dílčí základ daně z kapitálového majetku Dílčí základ daně z pronájmu Dílčí základ daně z ostatních příjmů Celkový základ daně - odčitatelné a nezdanitelné částky Upravený základ daně (zaokrouhluje se na celé 100 Kč dolů) ⇒ daň - slevy Daň po slevách - zálohy Přeplatek nebo nedoplatek daně

Sazbami daně se budu zabývat v praktické části u každého roku zvlášť.

5.7. Slevy na dani Každý poplatník má nárok si od vypočtené daně odečíst slevy na dani. Pro uplatnění slev musí být splněny určité podmínky.

Nejprve si poplatník (podnikatel) odečítá slevy, zaměstnává-li tělesně postižené: a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením, a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo 8

8

Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů § 35

20

b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo 9

Poté si tito poplatníci a ostatní poplatníci mohou daň snížit o následující slevy: a) na poplatníka – u závislé činnosti musí mít poplatník podepsané prohlášení k dani b) na manželku (manžela) – žije s poplatníkem ve společné domácnosti a nemá vlastní příjem přesahující 38 040 Kč za rok (do roku 2008), od roku 2009 se tato částka zvýšila na 68 000 Kč za rok. Pokud je manželka (manžel) držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se tato sleva na dvojnásobek.

Do vlastních příjmů manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním přípěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium, poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání.10 U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do těchto příjmů nezahrnují příjmy, které plynou druhému z manželů.

c) na

částečnou

invaliditu

–

poplatník

pobírá

částečný

invalidní

důchod

z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění. Poplatník musí mít potvrzení, že se stal částečně invalidním. d) na plnou invaliditu – poplatník pobírá plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní e) poplatník je držitelem průkazu ZTP/P f) na studium – poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let. U denní formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let, musí být potvrzení školy. g) daňové zvýhodnění na vyživované dítě – musí žít s poplatníkem v domácnosti, je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se daňové zvýhodnění na dvojnásobek 9

Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů § 35 Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů § 35 ba

10

21

Za vyživované dítě se podle zákona považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči nahrazující péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnouče, pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by uplatnili daňové zvýhodnění.

Tato sleva se může uplatnit na dítě, pokud: a) je nezletilé b) je zletilé až do dovršení věku 26 let a nepobírá-li plný invalidní důchod 1. soustavně se připravuje na budoucí povolání 2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí zaměstnání nebo vykonávat soustavnou výdělečnou činnost z důvodu úrazu či nemoci 3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost

Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu, nebo slevy na dani a daňového bonusu.11 •

Slevu na dani lze uplatnit jen do výše daňové povinnosti.

•

Daňový bonus lze uplatnit, pokud je daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daňová povinnost.

Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více osob, daňové zvýhodnění na něj může uplatnit jen jedna z nich. Toto se prokazuje potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů.

Daňový bonus může poplatník uplatnit, pokud měl příjem za zdaňovací období alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. 48 000 Kč). U poplatníka, který má příjmy jen z podnikání, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy (nesmí mít ztrátu).

Každý poplatník si může snížit daň o částku ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění dané slevy. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v měsíci, kdy se dítě narodilo.

11

Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů § 35c

22

Všechny slevy lze uplatňovat měsíčně, pouze sleva na manželku (manžela) se dá uplatnit až při ročním zúčtování daně.

Výší slev se budu zabývat v praktické části za každý rok zvlášť.

5.8. Zálohy Zálohy na daň z příjmu se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.12 Poplatník pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti musí vyloučit příjmy a výdaje podle § 10 (ostatní příjmy).

Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla částku 30 000 Kč, obce a kraje. Přesáhla-li poslední známá daňová povinnost 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí se zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti pololetně (zálohy jsou splatné do 15. 6., do 15. 12.). Je-li poslední známá daňová povinnost vyšší než 150 000 Kč, platí se zálohy ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti čtvrtletně (zálohy jsou splatné do 15.3., 15.6., 15.9. a 15.12.). Poplatník, jehož základ daně je tvořen součtem dílčích základů daně, zálohy neplatí, pokud jsou jedním z dílčích základů příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků a tento dílčí základ daně je roven nebo je vyšší než 50 % celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků od 15 % do 50 % celkového základu daně, platí se zálohy ve výši 20 % pololetně (poslední známá daňová povinnost 30 000 Kč – 150 000 Kč) nebo ve výši 12,5 % čtvrtletně (poslední známá daňová povinnost nad 150 000 Kč).

12

Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů § 38a

23

Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 % celkového základu daně, platí se zálohy ve výši 40 % pololetně (poslední známá daňová povinnost 30 000 Kč – 150 000 Kč) nebo ve výši 25 % čtvrtletně (poslední známá daňová povinnost nad 150 000 Kč).

5.9. Daňové přiznání Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob (vyjma příjmů osvobozených a příjmů, u nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), přesáhly 15 000 Kč. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož příjmy nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje ztrátu.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků pouze u jednoho anebo postupně u více plátců daně. Podmínkou je, že u všech těchto plátců podepsal prohlášení k dani a nemá příjmy z ostatních dílčích základů vyšší než 6 000 Kč. Těmto poplatníkům vyúčtovává daň zaměstnavatel.

Daňové přiznání musí být podáno nejpozději do 31. března následujícího roku místně příslušnému finančnímu úřadu a do tohoto data musí být daň i odvedena. Pokud poplatník platí zálohy na daň a po ročním zúčtování daně mu vznikne nedoplatek, musí tento nedoplatek zaplatit do 31. března. Vznikne-li mu přeplatek, finanční úřad mu jej vrátí většinou během měsíce května.

24

6. Výpočet daně v příkladech Jak jsem se již zmínila v úvodu, v této části se budu věnovat změnám daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků při ročním zúčtování daně.

Prohlášení k dani Již několikrát jsem se zmínila o prohlášení k dani, proto by nebylo od věci vysvětlit, co to vlastně je. Prohlášení k dani musí být podepsáno do 30 dnů po nástupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období. Na základě podepsaného prohlášení k dani je uplatňována sleva na poplatníka. Poplatník svým podpisem stvrzuje tyto skutečnosti: a) jaké slevy na dani uplatňuje, popřípadě kdy a jak se změnily b) že za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc neuplatňuje nárok na slevy u jiného plátce a že u jiného plátce nepodepsal prohlášení k dani c) že za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě neuplatňuje jiná osoba

Roční zúčtování záloh na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a daňového zvýhodnění Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze u jednoho nebo u více plátců daně postupně a u všech těchto plátců podepsal prohlášení k dani, může písemně požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února následujícího roku.

Plátce daně provede roční zúčtování jen na základě dokladů od všech předchozích plátců daně (pokud měl poplatník za zdaňovací období více zaměstnání). Tímto dokladem je Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění. Doklady je poplatník povinen předložit plátci daně nejpozději do 15. února následujícího roku, pokud tak neučiní, roční zúčtování plátce daně neprovede. 25

Výpočet daně a roční zúčtování provede plátce nejpozději do 31. března následujícího roku. Poplatníkovi je vrácen přeplatek daně, což je kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní vypočtenou, sníženou o slevy na dani, činí-li tento rozdíl více než 50 Kč. Vrací se nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc březen. Plátce daně si sníží o vrácený přeplatek nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle však do konce zdaňovacího období. Případný nedoplatek se poplatníkovi nesráží. Tento nedoplatek je povinen zaplatit plátce daně, tedy zaměstnavatel, protože on zálohovou daň špatně vypočítal a odvedl. Prokáže-li zaměstnavatel, že mu zaměstnanec zatajil změny týkající se většinou slev (např. ztratil nárok na daňové zvýhodnění na děti z důvodu rozvodu a nesvěření dětí do péče a poplatník tuto slevu dále uplatňuje), může nárokovat po poplatníkovi úhradu vzniklého nedoplatku. V těchto případek musí být mezi plátcem a poplatníkem sepsána smlouva. K nedoplatkům na dani dochází jen zcela výjimečně.

6.1. Daň za rok 2007 Rok 2007 byl pro výpočet daňových záloh a následného ročního zúčtování o něco složitější než v dalších letech, protože daň se vypočítávala podle daňových pásem. Sazba daně se odvíjela od mzdy, kterou zaměstnanec pobíral. Základem daně byl úhrn všech hrubých mezd, od kterých se odečítá sociální a zdravotní pojištění zaplacené zaměstnancem, tedy 12,5 %, z toho 8 % sociální pojištění a 4,5 % zdravotní pojištění.

Tabulka 1: Sazby daně z příjmů FO, zdroj: Daňové zákony 2007

Základ daně

Daň

Ze základu přesahujícího

od

do

0 Kč

121 200 Kč

12 %

121 200 Kč

218 400 Kč

14 544 Kč + 19 %

121 200 Kč

218 400 Kč

331 200 Kč

33 012 Kč + 25 %

218 400 Kč

331 200 Kč

a více

61 212 Kč + 32 %

331 200 Kč

Pokud měl zaměstnanec úhrn všech mezd za zdaňovací období do 121 200 Kč, odvedl daň pouze ve výši 12 %.

Př.

Zaměstnanec měl úhrn všech mezd 118 000 Kč, na dani odvedl 14 160 Kč. 26

Jestliže tyto mzdy přesáhly 121 200 Kč a byly do 218 400 Kč, spadl do 2. daňového pásma a musel odvést daň 14 544 Kč + 19 % z částky přesahující 121 200 Kč.

Př.

Úhrn všech mezd byl 169 500 Kč. Zaměstnanec musel odvést daň ve výši 23 702 Kč.

(14 544 + 19 % z (169 500 – 121 200) = 14 544 + 19 % z 48 200 = 14 544 + 9 158)

Stejným způsobem se daň vypočítala i u 3. a 4. daňového pásma.

Od takto vypočtené daně si poplatníci mohli odečíst tyto roční slevy: a) na poplatníka

7 200 Kč

b) na manželku (manžela)

4 200 Kč, je-li držitelem průkazu ZTP/P,

sleva se zdvojnásobila, mohl si tedy odečíst 8 400 Kč c) na částečnou invaliditu d) na plnou invaliditu

1 500 Kč 3 000 Kč

e) je-li držitelem průkazu ZTP/P f) na studium

9 600 Kč

2 400 Kč

g) daňové zvýhodnění na dítě

6 000 Kč

Dostal-li se poplatník do daňového bonusu, mohl si jej uplatnit, jestliže jeho výše činila alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 30 000 Kč ročně.

Nyní se vše pokusím objasnit na 2 příkladech. První příklad je zaměřen na zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 20 533 Kč, který uplatňuje pouze slevu na poplatníka. U druhého příkladu má poplatník měsíční hrubou mzdu 21 520 Kč, snižuje svůj základ daně o nezdanitelnou část a uplatňuje slevu na sebe jako poplatníka, na manželku a děti.

Příklad 1 Celková hrubá mzda za rok činila 246 396 Kč, odvod na sociálním a zdravotním pojištění byl za zdaňovací období 30 804 Kč. Poplatník podepsal prohlášení k dani a sražené zálohy činily 25 356 Kč.

Po ročním zúčtování daně je poplatníkovi vrácen přeplatek ve výši 95 Kč.

27

28

Příklad 2 Poplatník podepsal prohlášení k dani. Hrubá mzda za zdaňovací období činila 258 240 Kč. Na sociální pojištění odvedl 20 664 Kč za rok a na zdravotním pojištění 11 628 Kč za rok. Zálohy na dani mu byly sraženy ve výši 21 412 Kč. Zaměstnavateli předložil potvrzení o pojistném na soukromém životním pojištění. Uplatňuje slevu na manželku, daňové zvýhodnění na nezletilou dceru a na syna, který se narodil v prosinci.

Po ročním zúčtování daně měl poplatník nedoplatek na dani, ale protože uplatňuje daňové zvýhodnění na děti, tento nedoplatek se vyrovná díky daňovému bonusu. Navíc mu vzniká doplatek na daňovém bonusu, který mu je vrácen ve výši 5 325 Kč.

V roce 2007 byla poslední možnost využít společného zdanění manželů. Proto se do tohoto roku v ročních zúčtováních zcela zřídka uplatňovala sleva na manželku. Společné zdanění manželů bylo jednou z možností, jak snížit negativní dopad progresivní sazby daně na výši daně z příjmů fyzických osob. Základem pro výpočet daně byl společný základ daně, tzn. součet všech pěti dílčích základů daně za oba manžele. Společné zdanění mohlo být uplatněno pouze formou daňového přiznání, oba manželé museli každý za sebe podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to ve lhůtě pro jeho podání (do 31. března následujícího roku). K daňovému přiznání musela být vyplněna a přiložena příloha č. 5, v níž manželé uvedli potřebné údaje pro výpočet společného základu daně. Každý z nich do svého přiznání uvedl polovinu společného základu daně sníženou o polovinu nezdanitelných částí za oba manžele, ze které se vypočítala daň.

29

30

31

32

33

6.2. Daň za rok 2008 Rok 2008 byl v této oblasti rokem velkých změn. Byla zrušena daňová pásma, pro všechny je stanovena stejná sazba daně a to 15 %. Změnil se i základ daně, nyní je jím tzv. superhrubá mzda, což je součet hrubých mezd a sociálního a zdravotního pojištění uhrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance. Hrubá mzda se tedy zvyšuje o 35 % uhrazeného pojistného, z toho je 26 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění. Změnily se i výše slev, které si poplatník může odečíst od vypočtené daně: a) na poplatníka

24 840 Kč

b) na manželku (manžela)

24 840 Kč, je-li držitelem průkazu ZTP/P,

sleva se zdvojnásobila, mohl si tedy uplatnit 49 680 Kč c) na částečnou invaliditu d) na plnou invaliditu

2 520 Kč 5 040 Kč

e) je-li držitelem průkazu ZTP/P f) na studium

16 140 Kč

4 020 Kč

g) daňové zvýhodnění na dítě

10 680 Kč

Dostal-li se poplatník do daňového bonusu, mohl si jej uplatnit, jestliže jeho výše činila alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně.

Pro srovnání používám stejné zaměstnance jako v předchozích dvou příkladech.

Příklad 1 Celková hrubá mzda za celé zdaňovací období roku 2008 činila 246 396 Kč. Zaměstnavatel za něj odvedl na pojistném 86 244 Kč za rok. Zaměstnanec má podepsané prohlášení k dani. Na zálohách mu bylo sraženo 25 200 Kč.

Po ročním zúčtování daně provedeném v roce 2009 vznikl přeplatek na dani ve výši 150 Kč.

34

35

Příklad 2 Zaměstnanec podepsal prohlášení k dani. Úhrn hrubé mzdy za zdaňovací období byl 258 240 Kč. Pojistné odvedené zaměstnavatelem činilo 90 396 Kč. Předložil potvrzení o zaplaceném pojistném na soukromém životním pojištění. Uplatňuje slevu na manželku, která podepsala čestné prohlášení a daňové zvýhodnění na 2 nezletilé děti. Na zálohách mu bylo sraženo 6 180 Kč, nebyly mu vyplaceny žádné daňové bonusy.

Po ročním zúčtování daně měl poplatník přeplatek na dani ve výši 4 110 Kč. Daňové zvýhodnění na 2 děti je 21 360 Kč, jelikož mu během roku nebyly vyplaceny žádné daňové bonusy, v této výši mu vzniká i doplatek na daňovém bonusu. Celkově je tedy poplatníkovi vráceno 25 470 Kč.

36

37

38

39

40

6.3. Daň za rok 2009 Tento rok měly být v této oblasti další změny, naše vláda je však neschválila. Změna je jen v oblasti sociálního pojištění. Od ledna letošního roku odvádí zaměstnanci ze svých mezd „jen“ 6,5 % na místo 8 %. Zaměstnavatel za své zaměstnance odvádí o 1 % méně, než tomu bylo v loňském roce, neodvádí 26 %, ale 25 %. Zdravotní pojištění zůstalo beze změny. Základem daně zůstává tzv. superhrubá mzda. K hrubé mzdě se ale přičítá na místo 35 % pojistného uhrazeného zaměstnavatelem pouze 34 %. Sazba daně je nezměněna, odvádí se 15 % ze základu daně sníženého o nezdanitelné částky. Poplatník si může od vypočtené daně odečíst stejné výše slev jako v loňském roce a to: a) na poplatníka

24 840 Kč 24 840 Kč, je-li držitelem průkazu ZTP/P,

b) na manželku (manžela)

sleva se zdvojnásobuje na částku 49 680 Kč c) na částečnou invaliditu d) na plnou invaliditu

2 520 Kč 5 040 Kč

e) je-li držitelem průkazu ZTP/P f) na studium

16 140 Kč

4 020 Kč

g) daňové zvýhodnění na děti

10 680 Kč

Dostal-li se poplatník do daňového bonusu, mohl si jej uplatnit, jestliže jeho výše činila alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně.

Pro srovnání používám stejné zaměstnance jako v předchozích dvou letech.

Příklad 1 Hrubá mzda tohoto zaměstnance za rok činila 246 396 Kč. Na pojistném za něj zaměstnavatel odvedl 83 775 Kč. Má podepsané prohlášení k dani a na zálohách mu bylo sraženo 24 840 Kč.

Po ročním zúčtování daně vznikl přeplatek daně 165 Kč, který je poplatníkovi vrácen. 41

42

Příklad 2 Zaměstnanec má podepsané prohlášení k dani. Jeho hrubá mzda za měsíc činí 21 520 Kč, na pojistném zaměstnavatel odvede měsíčně 7 317 Kč. Měsíční sražená daň je 485 Kč. Celý rok uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 nezletilé děti. Daňové bonusy mu během roku nejsou vyplaceny. Před ročním zúčtováním daně předloží čestné prohlášení své manželky, na kterou uplatní slevu na dani. Dále předloží potvrzení o zaplaceném pojistném na soukromém životním pojištění.

Po ročním zúčtování daně vzniká zaměstnanci přeplatek na dani z příjmů ve výši 4 140 Kč. Jelikož mu během roku nebyly vyplaceny žádné daňové bonusy, vzniká doplatek ve výši 21 360 Kč. Celkově je poplatníkovi vráceno 25 500 Kč.

43

44

45

46

47

6. 4. Daň za rok 2010 Letošní rok nejsou v této oblasti žádné velké změny. Základem daně je stále superhrubá mzda, sociální a zdravotní pojištění je stejné jako loňský rok a daň se odvádí ve výši 15 %. Malé změny nastaly jen ve výši slev, zvýšila se sleva daňového zvýhodnění na dítě. Letos si poplatník může odečíst tyto slevy: a) na poplatníka

24 840 Kč

b) na manželku (manžela)

24 840 Kč, je-li držitelem průkazu ZTP/P,

sleva se zdvojnásobuje na částku 49 680 Kč c) na částečnou invaliditu d) na plnou invaliditu

2 520 Kč 5 040 Kč

e) je-li držitelem průkazu ZTP/P f) na studium

16 140 Kč

4 020 Kč

g) daňové zvýhodnění na děti

11 604 Kč

Dostal-li se poplatník do daňového bonusu, mohl si jej uplatnit, jestliže jeho výše činila alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně.

Příklad 1 Hrubá mzda tohoto zaměstnance činila za tento rok 246 396 Kč. Na pojistném za něj zaměstnavatel odvedl 83 775 Kč. Má podepsané prohlášení k dani a na zálohách mu bylo sraženo 24 840 Kč.

Jelikož v letošním roce nenastaly žádné změny, je po ročním zúčtování daně přeplatek daně stejný jako v roce 2009 a to 165 Kč, který je poplatníkovi vrácen.

48

49

Příklad 2 Zaměstnanec má podepsané prohlášení k dani. Jeho hrubá měsíční mzda činí 21 520 Kč, na pojistném zaměstnavatel odvede měsíčně 7 317 Kč. Měsíční sražená daň je 331 Kč. Celý rok uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 nezletilé děti. Daňové bonusy mu během roku nejsou vyplaceny. Před ročním zúčtováním daně předloží čestné prohlášení své manželky, na kterou uplatní slevu na dani a potvrzení o zaplaceném pojistném na soukromém životním pojištění.

Jelikož je v letošním roce vyšší daňové zvýhodnění na děti, jsou poplatníkovi sráženy nižší zálohy na daň. Proto mu po ročním zúčtování daně vzniká přeplatek ve výši 2 292 Kč. Jelikož mu během roku nebyly vyplaceny žádné daňové bonusy, vzniká doplatek ve výši 23 208 Kč. Celkově je poplatníkovi vráceno 25 500 Kč.

50

51

52

53

54

Závěr Jak vyplývá z obsahu bakalářské práce, od roku 2008 došlo k zásadním změnám v daňovém systému z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Roční zúčtování daně z příjmů je poměrně složité. Pracovní náplň mzdové účetní je velmi náročná. Není to jen výpočet a zpracování mezd a vedení agendy se mzdami souvisejícími, ale také měsíční odvody srážek institucím sociálního a zdravotního pojištění a odvody záloh na daň finančnímu úřadu. Po skončení zdaňovacího období provádí na žádost zaměstnanců roční vyúčtování záloh na daň.

Možnost ročního zúčtování záloh na daň z příjmů provedeného zaměstnavatelem je pro zaměstnance pohodlnější, než si podávat daňové přiznání sám. Tuto možnost upřednostňují i finanční úřady, neboť je to pro ně ekonomicky i personálně méně náročné. Nemusejí vracet přeplatky na dani každému poplatníkovi zvlášť.

Pro zhodnocení vývoje daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků používám daň u osoby, která je sama (uplatňuje pouze slevu na poplatníka) a uvádím graf.

Graf 1: Vývoj daně z příjmů FO, zdroj: vlastní tvorba

Daň

Vývoj daně z příjmů FO 25400 25300 25200 25100 25000 24900 24800 24700 24600 24500 24400 24300 2007

2008

2009 Rok

55

2010

Jak z grafu vyplývá, zaměstnanci na dani odvádějí stále méně, v letošním roce zůstává daň stejná, neboť nedošlo k zásadním změnám, které by daň ovlivnily. Jedná se tedy o pozitivní vývoj daně. Stejný vývoj daně je logicky i u poplatníků, kteří uplatňují další slevy a daňové zvýhodnění na děti. V průběhu letošního roku jim byly sráženy nižší zálohy na dani díky zvýšení daňového zvýhodnění na dítě. Toto je ale složité znázornit graficky, neboť vypočtená daň se překlenuje do daňových bonusů.

Podstatný rozdíl je ve výši vrácených přeplatků.

U prvního příkladu nejsou přeplatky příliš vysoké, neboť zaměstnanec uplatňoval jen slevu na poplatníka, která daň ovlivňuje i během roku. Vzniklé přeplatky jsou spíše kompenzací zaokrouhlování, protože základ daně pro výpočet mzdy se zaokrouhluje na celé 100 Kč nahoru a pro roční zúčtování na celé 100 Kč dolů. V roce 2007 mohly být přeplatky ve skutečnosti mnohem vyšší, neboť někteří zaměstnanci pobírali prémie čtvrtletně nebo dostávali 13. a 14. platy (během roku se dostávali do různých daňových pásem). V případě mého příkladu je mzda každý měsíc stejná a není ovlivněna těmito výkyvy, proto je přeplatek tak nízký.

U druhého příkladu výši přeplatků ovlivňuje zejména sleva na manželku, kterou lze uplatnit jen ročně. Jak je vidět z ročních zúčtování daně, není přeplatek v roce 2007 tak vysoký jako v dalších letech. Je to způsobeno výší slev za rok. Oproti roku 2008 v roce 2009 dostane poplatník zpět o něco více, protože daň se snížila (z důvodu snížení sociálního pojištění), ale slevy zůstaly stejné. V roce 2010 je vrácený přeplatek stejný jako v roce 2009, neboť nižší přeplatek na dani je kompenzován vyšším daňovým zvýhodněním na dítě.

56

Seznam použité literatury Rylová, Zuzana; Tunkrová, Zlatuše; Šulc, Ivo; Krůček Zdeněk. Daňové zákony 2007 s komentářem. 1. vyd. Brno : Vydavatelství a nakladatelství Computer Press, a. s., 2006. ISBN 80-251-1318-3

Zákony I/2009. Český Těšín : PORADCE, s.r.o., 2009. ISSN 1802-8268

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti

www.mfcr.cz

www.cds.mfcr.cz

57

Seznam příloh 1. Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků 2. Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění 3. Čestné prohlášení zaměstnance, že má dítě (děti) ve své péči 4. Potvrzení zaměstnavatele, že zaměstnanec (ne)uplatňuje daňovou slevu na dítě (děti) 5. Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání) 6. Evidenční list důchodového pojištění 7. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob

58