Změny daňové a sociální politiky od roku 2008 a jejich ekonomické důsledky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Změny daňové a sociální politiky od roku 2008 a jejich ekonomické důsledky Changes of Tax and Social Policy after 2008 and their Economic Impacts Bakalářská práce

Autor:

Martina Koţaná Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Ing. Michaela Fleischmannová

Odborný konzultant:

Bohumír Schwarzer Daňový poradce, č. osvědčení 00612

Praha

Březen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze, dne 31. 3. 2010

Martina Kožaná

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala daňovému poradci panu Bohumíru Schwarzerovi, za odborné konzultace v oblasti daňové problematiky. Dále upřímně děkuji účetní, paní Jiřině Nešporové, za aktivní spolupráci a poradenství v rámci sociálního systému. Také děkuji panu Mgr. Vladimíru Teturovi za jeho odborný výklad a individuální konzultace při přednáškách na Bankovním Institutu v rámci předmětu „Právo sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.“ Poděkování patří i paní Ing. Michaele Fleischmannové za pozitivní přístup, ochotu a vstřícnost. A v neposlední řadě také děkuji paní Mgr. Daniele Volfové za korekturu této bakalářské práce.

Anotace Daňový a sociální systém je jedním z účinných opatření státu, kterým je možné regulovat příjmy a výdaje (zejména mandatorní výdaje) státního rozpočtu a tím udržovat stabilitu životní úrovně obyvatelstva. V České republice se tento systém začal aktivně měnit v roce 2007 přijetím nových daňových i sociálních reformních kroků. Hlavním důvodem těchto změn je především dlouhodobá neudržitelnost veřejných financí a rostoucí zadlužování státu. Nejdůležitější daňové a sociální reformy účinné od roku 2008, 2009 a částečně i 2010 a 2011 jsou předmětem této bakalářské práce. Cílem těchto reformních změn bylo vytvořit jednodušší, adresnější systém, který by byl méně zneužitelný. Podstatným bodem je přijetí důchodové reformy s účinností od 1.1.2010. Ta by měla dlouhodobě stabilizovat důchodový systém v České republice. V důsledku finanční krize lze v následujících letech očekávat přijetí mnoha dalších změn s vlivem na příjmovou a výdajovou stránku státního rozpočtu.

Annotation Being one of the effective measures of state, tax and social system makes it possible to regulate incomes and expenses (particularly mandatory expenses) of the governmental budget and thereby maintain the living standard of the population stable. In the Czech Republic the active change of the system was started in 2007 by adoption of the new tax and social reformatory measures. A primary reason of the changes was especially a long-term unsustainable situation of public finance and increasing indebtedness of the state. The subject of this bachelor’s work are the most significant tax and social reforms, which were brought into effect from 2008, 2009 and partially also from 2010 and 2011. The objective of these reform changes was to set up a simpler, more direct and less exploitable system. Fundamental point is a reception of a pension reform, which came into force on January 1st, 2010. The pension reform should long-term stabilize a pension system in the Czech Republic. We can expect that many other changes are going to be accepted within the following years as a consequence of a financial crisis with the aim to influence the incomes and expenses of the state budget.

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 9 1.

HISTORIE STÁTNÍHO DLUHU ....................................................................... 12

2.

REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ ................................................................ 14

3.

ZMĚNY V RÁMCI DAŇOVÉ REFORMY 2008 .............................................. 16 3.1

DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB .............................................................................. 16 Novela zákona o dani z příjmu ............................................................................................. 16 Zrušená ustanovení ............................................................................................................... 16 Nová sazba daně pro FO ...................................................................................................... 17

3.1.1 3.1.2 3.1.3

3.2

DAŇ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB ......................................................................... 17 Změny v osvobození od daně ................................................................................................ 17 Nová sazba daně pro PO ...................................................................................................... 17

3.2.1 3.2.2

3.3

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ DANĚ Z PŘÍJMU ................................................................. 17 Dodaňování závazků – zvýšení základu daně ....................................................................... 17 Změny v daňově uznatelných nákladech ............................................................................... 18 Slevy na dani......................................................................................................................... 18 Daňové zvýhodnění ............................................................................................................... 19

3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4

3.4

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY ......................................................................................... 19 Změna sazby daně u zdanitelného plnění ............................................................................. 19 Změna sazby daně u bytové výstavby .................................................................................... 20

3.4.1 3.4.2

3.5

DAŇ Z NEMOVITOSTI ................................................................................................. 20

3.6

PŘEVODOVÉ DANĚ – DAŇ DĚDICKÁ, DAROVACÍ, Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ ......... 20 Osvobození od daně dědické a darovací............................................................................... 20 Věcné břemeno ..................................................................................................................... 21

3.6.1 3.6.2

3.7

ZÁKON O ÚČETNICTVÍ ............................................................................................... 21

3.8

SPOTŘEBNÍ DANĚ ....................................................................................................... 21

3.9

NOVĚ ZAVEDENÉ DANĚ – TZV. EKOLOGICKÉ ........................................................... 21

3.10

ZÁKON O REZERVÁCH ............................................................................................... 22

3.11

DAŇ SILNIČNÍ ............................................................................................................. 22

3.11.1 3.11.2

4.

Snížení sazby daně............................................................................................................ 22 Snížení sazby daně u vozidel ze zahraničí ........................................................................ 23

ZMĚNY V RÁMCI DAŇOVÉ REFORMY 2009 .............................................. 24 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3

4.2 4.2.1

DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB .............................................................................. 24 Osvobození od daně .............................................................................................................. 24 Osvobození cenných papírů .................................................................................................. 24 Osvobození v souvislosti se vzděláváním .............................................................................. 24

DAŇ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB ......................................................................... 25 Osvobození od daně .............................................................................................................. 25

~5~

4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4

4.4 4.4.1 4.4.2

4.5 4.5.1 4.5.2

Daňově uznatelné výdaje ...................................................................................................... 25 Zrušení limitu u finančního leasingu .................................................................................... 25 Mimořádné odpisy ................................................................................................................ 25 Slevy na dani......................................................................................................................... 26

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY ......................................................................................... 26 Osvobození od daně bez nároku na odpočet ......................................................................... 26 Uplatnění nároku na odpočet ............................................................................................... 27

DAŇ Z NEMOVITOSTI ................................................................................................. 27 Zrušení osvobození novostaveb ............................................................................................ 27 Zrušení nároku na osvobození při zateplení staveb .............................................................. 27

4.6

ZÁKON O REZERVÁCH ............................................................................................... 28

4.7

DAŇ SILNIČNÍ ............................................................................................................. 28

4.7.1 4.7.2 4.7.3

5.

SPOLEČNÉ USTANOVENÍ DANĚ Z PŘÍJMU ................................................................. 25

Zvýšení sazby daně ............................................................................................................... 28 Snížení sazby daně ................................................................................................................ 28 Osvobození od daně .............................................................................................................. 29

ZMĚNY V RÁMCI SOCIÁLNÍ REFORMY 2008............................................ 30 5.1

HLAVNÍ DŮVODY PRO SOCIÁLNÍ A DŮCHODOVOU REFORMU ................................. 30

5.2

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA ...................................................................................... 30

5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5 5.2.6 5.2.7 5.2.8

5.3 5.3.1

5.4 5.4.1

5.5 5.5.1 5.5.2 5.5.3 5.5.4 5.5.5

5.6 5.6.1 5.6.2 5.6.3

5.7 5.7.1

Rodičovský příspěvek ............................................................................................................ 31 Porodné ................................................................................................................................ 33 Přídavek na dítě .................................................................................................................... 33 Sociální příplatek.................................................................................................................. 33 Příspěvek při převzetí dítěte do pěstounské péče .................................................................. 33 Příspěvek na školní pomůcky ................................................................................................ 34 Příspěvek na zvýšené životní náklady ................................................................................... 34 Pohřebné............................................................................................................................... 34

POMOC V HMOTNÉ NOUZI ......................................................................................... 34 Příspěvek na živobytí ............................................................................................................ 35

SOCIÁLNÍ SLUŢBY ...................................................................................................... 35 Příspěvek na péči .................................................................................................................. 35

POJISTNÉ SYSTÉMY .................................................................................................... 35 Nemocenské pojištění ........................................................................................................... 35 Peněžitá pomoc v mateřství .................................................................................................. 36 Maximální vyměřovací základ pro pojistné .......................................................................... 37 Úrazové pojištění .................................................................................................................. 37 Důchodové pojištění ............................................................................................................. 37

ZAMĚSTNANOST ......................................................................................................... 37 Zaměstnávání zdravotně postižených.................................................................................... 38 Podpora v nezaměstnanosti .................................................................................................. 38 Postižení nelegální práce...................................................................................................... 38

ŢIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM............................................................................. 39 Zrušení automatické valorizace ............................................................................................ 39

~6~

6.

ZMĚNY V RÁMCI SOCIÁLNÍ REFORMY 2009............................................ 40 6.1

REKAPITULACE DOSAŢENÝCH VÝSLEDKŮ ZA ROK 2008 ......................................... 40

6.2

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ........................................................................................... 42

6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4

6.3 6.3.1 6.3.2 6.3.3 6.3.4 6.3.5

7.

8.

ZMĚNY NA PRACOVNÍM TRHU ................................................................................... 46 Zprostředkování zaměstnání ................................................................................................. 47 Podpora v nezaměstnanosti .................................................................................................. 47 Zpřísnění postihu nelegální práce ........................................................................................ 48 Výše příspěvku na živobytí .................................................................................................... 48 Způsob výplaty dávky pomoci v hmotné nouzi ...................................................................... 49

DŮCHODOVÁ REFORMA ................................................................................ 50 7.1

PROČ JE NUTNÁ DŮCHODOVÁ REFORMA? ................................................................ 50

7.2

PRVNÍ ETAPA DŮCHODOVÉ REFORMY ...................................................................... 51

7.3

VALORIZACE DŮCHODŮ ............................................................................................ 52

7.4

DRUHÁ ETAPA DŮCHODOVÉ REFORMY .................................................................... 53

7.5

TŘETÍ ETAPA DŮCHODOVÉ REFORMY ...................................................................... 54

PROTIKRIZOVÁ OPATŘENÍ ÚČINNÁ OD ROKU 2009 ............................. 55 8.1 8.1.1 8.1.2 8.1.3

8.2 8.2.1 8.2.2 8.2.3

9.

Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti ............................................................................ 42 Snížení daňového zatížení poplatníků ................................................................................... 44 Peněžitá pomoc v mateřství .................................................................................................. 45 Ošetřovné (dříve ošetřování člena rodiny) ........................................................................... 46

OBLAST DAŇOVÉHO SYSTÉMU .................................................................................. 55 Odpočet DPH u osobních automobilů .................................................................................. 55 Zrušena povinnost platit zálohy na daň z příjmů .................................................................. 55 Zvýšení procentního paušálu pro uplatnění výdajů .............................................................. 55

OBLAST SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU ................................................................................ 56 Sleva na pojistném na sociální zabezpečení ......................................................................... 56 Přídavek na dítě .................................................................................................................... 57 Změna zákoníku práce .......................................................................................................... 58

PROTIKRIZOVÁ OPATŘENÍ ÚČINNÁ OD ROKU 2010 ............................. 59 9.1 9.1.1 9.1.2 9.1.3 9.1.4

9.2 9.2.1 9.2.2 9.2.3 9.2.4 9.2.5

OBLAST DAŇOVÉHO SYSTÉMU .................................................................................. 59 Daň z nemovitosti ................................................................................................................. 59 Daň z příjmů ......................................................................................................................... 60 Spotřební daň........................................................................................................................ 61 Daň z přidané hodnoty ......................................................................................................... 61

OBLAST SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU ................................................................................ 62 Pojistné na sociální zabezpečení .......................................................................................... 62 Státní sociální podpora ......................................................................................................... 62 Nemocenské pojištění ........................................................................................................... 62 Zákon o zaměstnanosti.......................................................................................................... 63 Příspěvek na provoz motorového vozidla ............................................................................. 63

~7~

10. NOVÝ DAŇOVÝ ŘÁD ÚČINNÝ OD ROKU 2011 ........................................... 64 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 66 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 71 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 72 SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................................... 72 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ........................................................................ 73 POUŢITÉ ZKRATKY A VYSVĚTLIVKY ............................................................... 75

~8~

ÚVOD V posledních letech došlo v České Republice k mnoha změnám v sociální a daňové politice v rámci probíhajících reforem veřejných financí, které se ukázaly jako nezbytné. Předchozí socialistické vlády vytvořily vysoký státní dluh, který rychlým tempem stále narůstá. Státní dluh ČRa se každoročně navyšuje o schodek vládního rozpočtu. Problémem začínají být rostoucí úroky, které musí vláda vyplácet majitelům dluhopisů. Státní dluh ČR v roce 2009 překročil hranici bilionu a v současné době se podle předběžných informací Ministerstva financí pohybuje na úrovni 1,192 bilionu korun. Průměrná splatnost státního dluhu klesla na konci roku 2009 na 6,5 let a pohybuje se tak ve vyhlášeném cílovém pásmu, tj. 5,5 - 7 let. „Podle posledních údajů na účtech Ministerstva financí vedených v ČNB dosáhly ke konci roku 2009 celkové příjmy státního rozpočtu výše 974,6 mld. Kč, výdaje byly čerpány v objemu 1167,0 mld. Kč a schodek dosáhl 192,4 mld. Kč, což je proti roku 2008 výsledek horší o 172,4 mld. Kč.“1 Pro rok 2010 se předpokládá schodek ve výši cca 163 mld. Kč, který však může být velmi ovlivněn nadcházejícími volbami a s nimi spojenými předvolebními sliby. Státní dluh teď prudce narůstá vlivem opatření proti finanční krizi, která s sebou přinesla i historicky největší nezaměstnanost, díky které byly v roce 2009 příjmy do SRb nižší, ale mandatorní výdaje vyšší. Ani v roce 2010 se nedá očekávat velké zlepšení. Nutno podotknout, že výdaje SR zvyšují i nečekané živelné katastrofy, jako byla např. povodeň v r. 2009, kdy se stát snažil pomoci svým občanům v těžké životní situaci. Za jeden z hlavních cílů mé práce považuji objasnění, proč je nutná reforma veřejných financí. Dále se zaměřuji na rozpracování jednotlivých daňových a sociálních změn účinných od roku 2008, tak jak šly chronologicky po sobě. V období roku 2008 – 2009 byly přijaty a následně i v roce 2010 se plánuje přijetí nesčetného množství změn. Pojmout veškeré změny v jedné bakalářské práci je při současném množství novelizací nereálné. Proto jsem si stanovila dvě základní kritéria, podle kterých jsem vybrala změny, jež se staly předmětem této bakalářské práce.  Zaměřuji se především na ty změny, které mají ať už přímý či nepřímý, pozitivní nebo negativní dopad na obyvatelstvo a ekonomiku českého státu. Zejména pak na zvyšování či snižování státního dluhu.

1

MFČR. 2010. Upřesněné výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2009. Ministerstvo financí ČR. [online]. c2010 [cit. 2010-1-31]. Dostupný z WWW: .

~9~

 Cílem je vystihnout zejména ta témata změn, která jsou důležitá a pro výkon mého zaměstnání maximálně využitelná. Při výběru témata bakalářské práce jsem upřednostnila mnohostrannost a využitelnost získaných informací s ohledem na svou současnou pracovní pozici a výkon funkce jednatele společnosti s ručením omezeným. Podle § 135 odst. 2, obchodního zákoníku jsem jako jednatel povinna vykonávat svou činnost s péčí řádného hospodáře, za což jsem také odpovědna. Mým záměrem tedy je získat při zpracování bakalářské práce všeobecný rozhled o změnách či plánovaných změnách legislativy českého právního řádu a zajistit si tak kvalitnější předpoklady pro řádný výkon své funkce. Důležitá je pro mě možnost přímé aplikace takto získaných informací v praxi a naopak i možnost využití svých vlastních poznatků z několikaleté praxe v textu bakalářské práce.

~ 10 ~

VOLBA METODOLOGIE K dosažení svého cíle, který jsem zmínila v úvodu této práce (tj. zejména objasnění nutnosti reforem, změny sociálního, důchodového systému a chronologické uspořádání těchto změn), jsem volila přehledné knihy daňových zákonů vydaných pro rok 2007, 2008 a 2009 od stejného autora a vydavatele, které běžně využívám při svém zaměstnání. Díky tomu bylo možné srovnávat jednotlivé paragrafy, které prošly změnami a tyto změny identifikovat a popsat. V úvodu každého zákona je přehled všech čísel novelizací, kterými byl příslušný zákon upraven. Znění aktuální novely zákona je pak možné vyhledat na internetu např. na portálu veřejné správy ve sbírce zákonů http://portal.gov.cz . V sociální oblasti jsem převážnou většinu potřebných informací získala z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz/cs/ , které shledávám velmi přehledné a komplexní. Abych objasnila nutnost reformy veřejných financí, bylo potřeba hned na začátku vysvětlit, co znamená zadlužení státu, jeho dopady a jak se vyvíjí v čase. Následně přestavuji důvody a hlavní cíle reformy veřejných financí. Protože je téma této práce velmi rozsáhlé a změn v daňové a sociální oblasti bylo učiněno mnoho, rozdělila jsem práci do několika přehledných bloků, podle roků a oblastí, kterých se týkají. Je možné si vybrat a přečíst jen ty změny, které Vás osobně zajímají. Z tohoto důvodu je obsah uveden tak podrobně. Tímto bych také ráda obhájila rozsáhlost své práce. Pokud bych vynechala některé změny, přesto, že je považuji za důležité, nebyla by moje práce komplexní a ucelená. Mým záměrem bylo vytvořit dílo, které by bylo nejen splněním podmínky pro úspěšné ukončení bakalářského studia, nýbrž i použitelným, kompaktním a kvalitním materiálem pro mou práci. Pro přehlednost jsem se snažila maximálně využívat grafů a tabulek. Tabulky bylo třeba uvádět hned za příslušným textem pro lepší orientaci čtenářů, grafy pak najdete v příloze 1 této práce. U použitých zkratek nebo neznámých pojmů je uveden interaktivní odkaz, který obsahuje vysvětlení tohoto pojmu či zkratky. V tištěné podobě najdete toto vysvětlení až na konci bakalářské práce. Citace z knižních publikací či internetových stránek jsou uváděny jako poznámka pod čarou a jejich přehled je uveden v seznamu použité literatury. Jejich uvedení v textu těla bakalářské práce by způsobilo nepřehlednost jednotlivých změn. Citace ze zákonů uvádím vždy v textu za příslušnou citací, aby bylo na první pohled zřejmé, o jaký zákon, paragraf případně odstavec se jedná.

~ 11 ~

1.

HISTORIE STÁTNÍHO DLUHU

John Maynard Keynes označil deficit za aktivní nástroj makroekonomické politiky. Podle něho je v případě recese státní deficit nutný a prospěšný nástroj. V recesích by měla vláda aplikovat schodek rozpočtu, aby stimulovala poptávku a tak vytáhla zemi rychleji z krize, schodek by pak měl být pouze krátkodobý, protože bude v dlouhém období vyvážen přebytky, které vzniknou v konjunktuře. To se však v České Republice zatím nedaří a jedním z důvodů jsou i vysoké mandatorní výdaje. Dluh ČR se začal významněji zvyšovat koncem devadesátých let. Z historického hlediska patří většina našich státních schodků ke schodkům strukturálním - tedy schodkům vytvořeným z rozhodnutí našich politiků. „Za čistě cyklické rozpočtové schodky lze označit pouze schodky vzniklé v období ekonomického ochlazení v letech 1997 až 1999. Schodky z let 2000 až 2002 jsou již kombinací cyklických a strukturálních schodků, hluboké rozpočtové schodky vzniklé po roce 2003 patří ke schodkům strukturálním, neboť vznikly v čase vysokého ekonomického růstu.“2 „Nejhlubším strukturálním schodkem byl až do roku 2009 rozpočtový schodek vytvořený v roce 2006 ve výši 97,3 mld. Tento schodek byl vytvořen v čase vysokého hospodářského růstu kombinovaného s vysokými sociálními předvolebními výdaji“2, kdy byl naopak vhodný čas začít s reformami veřejných financí. Vývoj deficitu státního rozpočtu znázorňuje Graf 2, v Příloze 1 této práce. ČR až do roku 2009 splňovala takzvaná Maastrichská kritéria pro vstup do eurozóny. Zadlužení českého státu dosáhlo v roce 2008 cca 30 % HDPc. Velký zlom však nastal v roce 2009. Vládní dluh dosáhl sice jen 35,4 % HDP, avšak vládní deficit překročil 3 % HDP a podle údajů ČSU se ustálil na 5,9 % HDP. Pro rok 2010 je predikce 5,3 % – viz Příloha 1. Nejen vlivem hospodářské krize ale i rozpočtovou nedisciplinovaností nejsme v současné době schopni dodržet podmínky pro vstup do eurozóny. Přijetí jednotné měny EUR je velmi diskutovaným problémem. Pokud by se podařilo stabilizovat českou ekonomiku do roku 2013, bylo by přijetí eura reálné již v roce 2015. Pravděpodobnější je však období roku 2016-2017. Průměrná nezaměstnanost v ČR dosáhla podle MFČRd v roce 2009 výše 6,7 %. K 31.1.2010 byla nezaměstnanost na úrovni 9,8 % - viz Tiskové zprávy MPSV v Příloze 2, této práce.

2

ZEMÁNEK, Josef : Rozpočtové schodky a státní dluh. Euroekonom.cz ekonomický portál. [online]. c2009 [cit. 2009-08-11]. Dostupný z WWW: < http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce20> .

~ 12 ~

O tom, že situace je vážná, svědčí i historicky první „Příručka nezaměstnaného“, která byla pro rok 2010 vydána MPSVe a je zdarma přístupná všem občanům, kteří přišli o zaměstnání a netuší, jak v takové situaci postupovat. Tuto příručku lze stáhnout prostřednictvím internetu na http://www.mpsv.cz/files/clanky/8029/prirucka_nezamestnaneho_def.pdf.

Pro

rok

2010

se předpokládá průměrná nezaměstnanost 8,8 %, což má samozřejmě přímý vliv na zvýšení mandatorních výdajů a současně snížení příjmů do SR. Na daních a pojistném stát vybral v roce 2009 téměř o 160 mld. méně, než v roce předcházejícím. Státní dluh je tvořen souhrnem státních finančních pasiv (závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů a jiné závazky státu). Proces, ve kterém ministerstvo financí financuje a umořuje státní dluh, se nazývá řízením dluhu nebo také správou dluhu. Při řízení dluhu je největší objem práce spojen s refinancováním existujícího dluhu, kdy při vypršení splatnosti dříve vydaných dluhopisů se emitují a prodávají nové dluhopisy. Vývoj státního dluhu zobrazuje Graf 1. Veřejný deficit/přebytek „je definován jako procentní poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách“3. Podle maastrichtských kriterií by výše deficitu neměla překročit 3 % HDP. Vývoj vládního deficitu k poměru HDP, stejně jako vývoj reálného HDP ukazuje Graf 3. Dluh sektoru vlády je „poměr veřejného vládního dluhu v tržních cenách k hrubému domácímu produktu“4 (v %). Podle maastrichtských kriterií by výše vládního dluhu neměla překročit 60 % HDP. Vývoj tohoto ukazatele v čase znázorňuje Graf 4, v Příloze 1 této bakalářské práce.

3

SOUKUP, Petr; VYMĚTAL, Petr. Základy teorie a praxe hospodářské politiky. 1. vyd. Praha : Bankovní Institut Vysoká Škola, a.s., 2007. 141 s. ISBN 978-807265-125-2. 4

SOUKUP, Petr; VYMĚTAL, Petr. Základy teorie a praxe hospodářské politiky. 1. vyd. Praha : Bankovní Institut Vysoká Škola, a.s., 2007. 141 s. ISBN 978-807265-125-2.

~ 13 ~

2.

REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ

Dostáváme se k otázce, proč jsou nutné reformy veřejných financí. Za největší problém můžeme označit neudržitelný růst mandatorních výdajů. Mandatorní výdaje jsou státní výdaje pevně stanovené zákonem, které není možné při plánování rozpočtu ovlivnit, tj. např. výplaty důchodů, sociálního zabezpečení, nemocenské apod. Pokud by stát nepřistoupil k reformám, zvedal by se neustále rozpočtový schodek, neboť příjmy státního rozpočtu by byly vlivem stárnutí populace nižší než mandatorní výdaje a nestačily by na jejich financování. Stejně tak by se snižovala životní úroveň důchodců, neboť by došlo k výraznému prohlubování deficitu důchodového systému a tím i k nemožnosti vyplácení důchodů. Kromě toho mají státní výdaje financované rozpočtovým schodkem za následek efekt vytěsňování investic, tj. omezení firemních investic, soukromé spotřeby či exportu. Dalším důvodem pro reformy je nutnost plnit závazky EU podle Maastrichských kritérií pro vstup do eurozóny, tj. zejména udržet vládní deficit pod úrovní 3 % a deficit veřejných financí do výše 60 % HDP. Neplnění těchto podmínek by mělo za následek nemožnost přijetí společné evropské měny, která by pro ČR znamenala snížení zájmu a důvěry investorů. Mimo to by ČR hrozila sankce ze strany EU např. ve formě omezení či nemožnosti čerpání financí z evropských fondů. „Cílem sociálních a daňových reforem je:  snižování vládního deficitu a zpomalení nárůstu vládního dluhu,  plošné snížení daňového zatížení, omezení administrativní zátěže,  podpora hospodářského růstu a podnikání,  podpora rodin s dětmi,  posílení adresnosti sociálního systému a spravedlnosti,  sociálně citlivý přístup k ekonomicky neaktivní populaci,  zachování principu solidarity,  dodržovaní závazků vůči Evropské unii,  přijetí eura.“5 Snižování vládního deficitu, jak jsem se již zmínila, je nutné kvůli finanční náročnosti na obsluhu státního dluhu, zejména rostoucím úrokům. Snížení daňového břemene, zavedení jednoduššího a spravedlivějšího systému sníží motivaci k daňovým únikům. Podnikům se zvýší jejich konkurenceschopnost, u drobných živnostníků ochota podnikat a ČR snížením daní

5

MPSV : Sociální reformy. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2007 [cit. 2009-07-14]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/4747> .

~ 14 ~

přiláká i více zahraničních investorů. Podpora rodin s dětmi výrazněji umožní rodičům svobodu volby a zahrnuje také lepší možnosti propojení profesního růstu s péčí o dítě. Reforma má dále motivovat obyvatelstvo, podpořit jeho aktivitu, starat se o potřebné, ale současně i trestat zneužití sociálního systému. Součástí reformy je i valorizace důchodů, pracující důchodci budou motivováni prostřednictvím slev na dani. Zůstane zachována daňová progrese, obyvatelstvo s vyššími příjmy bude na daních přispívat více do SR. Některé sociální dávky se snižují a budou adresnější, tedy určeny pro ty, kdo je skutečně potřebují. Na druhou stranu snížení nebo zrušení některých dávek bude kompenzováno vyššími daňovými slevami. Cílem je zastavit nekontrolovatelný růst sociálních dávek, podpořit a motivovat aktivní obyvatelstvo. ČR má také možnost využít finančních prostředků z fondů EU, pokud dodrží své závazky vůči EU. Zřejmě i vlivem finanční krize se v ČR zvýšil zájem o dotace ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Od roku 2007 do konce roku 2009 bylo schváleno více než 13 tisíc projektů v celkové výši téměř 250 mld. Kč. ČR tak zřejmě nebude mít velký problém s vyčerpáním poskytnutých finanční prostředků z fondů EU pro období 2007-2013. Zde však podotýkám, že absorpční schopnost našeho státu je třeba i nadále rozvíjet, podpořit informovanost obyvatelstva o možnosti a způsobech využití těchto fondů. Reforma veřejných financí je rozložena do tří etap. První etapa byla schválena vládou již v květnu 2007. Pokud by k reformním krokům nedošlo, mělo by to katastrofální následky v podobě nekontrolovatelného nárůstu mandatorních výdajů, na jejichž výplaty by stát dřív nebo později neměl dostatek finančních prostředků, viz Graf 5 a Graf 6.

~ 15 ~

3.

ZMĚNY V RÁMCI DAŇOVÉ REFORMY 2008

3.1

DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB (dále jen „DPFO“)

3.1.1

Novela zákona o dani z příjmu

Zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů mimo jiné novelizuje zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu a tyto následující změny jsou účinné od 1.1.2008: a) V ustanovení § 6, odst. 13 a 14 je zakotven nový způsob propočtu základu daně u závislé činnosti – tzv. „superhrubá mzda“. Dílčí základ se tak zvyšuje o zdravotní a sociální pojistné hrazené zaměstnavatelem. b) Text v § 6 odst. 9 písm. s) a u) byl spojen do jednoho odst. označeného písm. p). Obsahem tohoto textu je osvobození příspěvků na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnance od DPFO ze závislé činnosti a funkčních požitků do výše 24.000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. „Dříve byla osvobozena u životního pojištění částka 12.000 Kč ročně a u příspěvku na penzijní připojištění částka do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné za sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.“6 Částka převyšující zákonem stanovený limit bude ze strany zaměstnance předmětem DPFO a také z ní bude odváděno zdravotní a sociální pojištění. Ze strany zaměstnavatele jde o daňový výdaj/náklad podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5).

3.1.2

Zrušená ustanovení

a) Od roku 2008 se zcela ruší § 7c „minimální základ daně“, což představuje úlevu pro podnikatele především v prvních letech jejich podnikání. b) Dále se ruší § 13a „výpočet daně ze společného základu daně manţelů“. Toto ustanovení bylo účinné od roku 2005 a umožňovalo společné zdanění manželů, vyživujících alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Kompenzováno bylo rovnou sazbou daně 15 % + zvýšením slevy na dani na druhého z manželů, který neměl vlastní roční příjem vyšší neţ 68.000 Kč ze 4.200 Kč na 24.840 Kč (§ 35ba odst. 1 písm. b).

6

ČOUKOVÁ-POKORNÁ, Pěva. Daňové a účetní problémy v roce 2008 v souvislostech se zákonem o stabilizaci veř. rozpočtů. 1. vyd. Praha : 1.VOX a.s., 2008. 211 s. ISBN 978-80-86324-73-9.

~ 16 ~

3.1.3

Nová sazba daně pro FOf

Podle § 16 byla sazba DPFO do konce roku 2007 progresivní v závislosti na výši základu daně v rozpětí 12 až 32 %. Od roku 2008 je již jednotná sazba daně ve výši 15 % a to i pro rok 2009.

DAŇ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB

3.2

(dále jen „DPPO“) 3.2.1

Změny v osvobození od daně

Novelou zákona o dani z příjmu bylo zrušeno osvobození úroků z hypotečních zástavních listů a příjmů z podílových listů od daně z příjmu PO – původně uvedeno v § 19 odst. 1 písm. l) a u). Původní text byl nahrazen zcela novými tituly osvobození.

3.2.2

Nová sazba daně pro POg

Sazba DPPO v roce 2007 činila 24 % ze základu daně. V roce 2008 byla snížena na 21 % a pro rok 2009 činí sazba daně 20 % ze základu daně. Pro rok 2010 je sazba daně stanovena na 19 %.

3.3

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ DANĚ Z PŘÍJMU

3.3.1

Dodaňování závazků – zvýšení základu daně

a) Podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 dochází ke zdanění závazků, jež jsou po splatnosti 36 měsíců anebo jsou promlčeny. Výjimku tvoří závazky dlužníka, který je v úpadku nebo se do něj dostal ve zdaňovacím období a dále závazky  „z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů,  plnění ve prospěch vlastního kapitálu,  úhrady ztráty společnosti,  úvěrů, půjček, ručení,  záloh, smluvních pokut,  úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů jen pokud byl zaplacen.“7

7

ČOUKOVÁ-POKORNÁ, Pěva. Daňové a účetní problémy v roce 2008 v souvislostech se zákonem o stabilizaci veř. rozpočtů. 1. vyd. Praha : 1.VOX a.s., 2008. 211 s. ISBN 978-80-86324-73-9.

~ 17 ~

b) Sporné otázky spojené s dodaněním závazků jsou řešeny v závěrech MFČR k příspěvku na koordinačním výboru – 205/17.12.07 – Aplikace ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 a písm. c) bod 6 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění zákona 261/2007 Sb. – „dodaňování polhůtných a promlčených závazků“. c) Na předchozí ustanovení navazuje i § 23 odst. 3 písm. c) bod 6, který umožňuje základ daně sníţit o hodnotu splněného nebo započteného závazku či jeho části, o kterou byl základ daně podle ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 zvýšen.

3.3.2

Změny v daňově uznatelných nákladech

a) V § 24 odst. 2, byla vypuštěna daňová uznatelnost pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a zdravotní pojištění hrazené poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7, příjmy z pronájmu podle § 9, nebo pojistné hrazené v.o.s. za své společníky či k.s. za své komplementáře. V § 25 odst. 1 písm. g) tuto změnu zákon výslovně potvrzuje a zpřesňuje. b) Dalším daňově neuznatelným výdajem (nákladem) jsou podle nově zpřesněné formulace § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 výdaje (náklady) vynaložené na zvýšení kvalifikace. c) Dále bylo zrušeno omezení (max. 8.000 Kč/zaměstnanec) daňově uznatelného výdaje (nákladu) pojistného hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance na soukromé ţivotní pojištění dříve uvedené v § 24 odst. 2 písm. zo). V současnosti je daňová uznatelnost tohoto pojištění neomezená (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5), avšak z pohledu zaměstnance je takovýto příspěvek zaměstnavatele osvobozen od DPFO jen do výše 24.000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele a hodnotí se spolu s příspěvkem na penzijní připojištění, viz bod 3.1.1 a).

3.3.3

Slevy na dani

a) Podle § 35ba odst. 1 písm. a) se v roce 2008 vypočtená daň za zdaňovací období snižuje o částku 24.840 Kč na poplatníka, což je výrazná změna oproti roku 2007, kdy sleva činila jen 7.200 Kč na poplatníka. b) Dále se zvyšuje podle § 35ba odst. 1 písm. b) sleva na dani u manžela ze 4.200 Kč na 24.840 Kč ročně. c) Pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod má podle § 35ba odst. 1 písm. c) nárok na slevu na dani ve výši 2.520 Kč ročně. d) Poplatník pobírající plný invalidní důchod má podle § 35ba odst. 1 písm. d) nárok na slevu na dani ve výši 5.040 Kč ročně. e) Drţitel ZTP/P si podle § 35ba odst. 1 písm. e) může uplatnit slevu ve výši 16.140 Kč. ~ 18 ~

f) Student do 26 let (28 let při splnění podmínek stanovených tímto zákonem) má právo si uplatnit slevu ve výši 4.020 Kč ročně. g) Slevu na dani mohou nově v plné výši od roku 2008 uplatnit také starobní důchodci a to v souvislosti se zrušením ustanovení v § 35ba odst. 2.

3.3.4

Daňové zvýhodnění

Podle § 35c se změnila výše jednotlivých daňových zvýhodnění, jak je vidět z následující tabulky: Tabulka 1

Daňové zvýhodnění, bonus 2007 jedno dítě

2008 jedno dítě

2009 jedno dítě

2007 - beze změny minimální bonus

ročně

6 000

10 680

10 200

x

x

x

měsíčně

500

890

850

x

x

x

ročně

6 000

10 680

10 200

100

30 000

52 200

měsíčně

500

890

850

50

2 500

4 350

Daňové zvýhodnění

Daňové zvýhodnění Daňový bonus

2007 od 2008 maximální maximální bonus 5 dětí bonus cca 5 dětí

Autor: Martina Kožaná Zdroj: ČOUKOVÁ-POKORNÁ, Pěva. Daňové a účetní problémy v roce 2008 v souvislostech se zákonem o stabilizaci veř. rozpočtů. 1. vyd. Praha : 1.VOX a.s., 2008. 211 s. ISBN 978-80-86324-73-9.

3.4

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY (dále jen „DPH“)

3.4.1

Změna sazby daně u zdanitelného plnění

Podle novely zákona o DPH (z. č. 261/2007 Sb. – zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů) byla snížená sazba DPH v původní výši 5 % zvýšena od 1.1.2008 na 9 %. A současně byla doplněna věta, že „u zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň.“ (§ 47 odst. 1) zák. č. 235/2004 Sb.) Povinnost přiznat daň je stanovena v § 21 odst. 1 až 3. Z tohoto ustanovení vyplývá, že plátce je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby a to k tomu dni, který nastane dříve. Výjimku pak tvoří plátci, kteří nevedou účetnictví a přiznávají daň v souladu s § 21 odst. 3 pouze k datu uskutečnění zdanitelného plnění.

~ 19 ~

3.4.2

Změna sazby daně u bytové výstavby

a) „Změny (stavební a montážní práce) u bytového domu, rodinného domu a bytu, včetně nedokončeného bytového domu, rodinného domu a bytu, které podléhaly snížené sazbě daně 5 % do konce roku 2007 a byly uvedeny v § 48 odst. 1, se od 1.1.2008 přesouvají do § 48a odst. 3 a týkají se ve snížené sazbě daně tedy jen sociálního bydlení. Výstavba a změny staveb, které nejsou sociální bydlení, budou nově podléhat základní sazbě daně, pokud nebudou osvobozeny podle § 56 tohoto zákona.“8 b) V § 48 nově vzniklo zvláštní ustanovení s omezenou platností do konce roku 2010, které umožňuje dočasně provádět změny dokončených staveb (vč. technického zhodnocení), rekonstrukce bytů a staveb určených výlučně pro trvalé bydlení se sníženou sazbou daně. c) Zrušením původního odst. 2 v § 48 byla vypuštěna ze snížené sazby daně bytová výstavba. Jelikož výstavba pro jiné než bytové účely byla ze snížené sazby vyjmuta již v roce 2004, zůstává ve snížené sazbě od roku 2011 už jen výstavba pro sociální bydlení. d) Nově vzniklý § 48a upravuje sazby daně u staveb pro sociální bydlení. Přesně vymezuje, které stavby se považují za sociální bydlení.

3.5

DAŇ Z NEMOVITOSTI

K novelám zákonů č. 261/2007 Sb. a 296/2007 Sb., které upravují zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí bych ráda podotkla, že zde uvedené změny svou povahou nemohou příliš ovlivnit příjmy či výdaje ze SR a proto jsem se rozhodla tuto část dále nekomentovat.

3.6

PŘEVODOVÉ DANĚ – DAŇ DĚDICKÁ, DAROVACÍ, Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ

Ze zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se mění zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí vyplývají zejména následující změny.

3.6.1

Osvobození od daně dědické a darovací

Podle § 19, odst. 1 a 3, zák. č. 357/1992 Sb. je s účinností od 1.1.2008 osvobozeno nabytí majetku darováním či děděním mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině jak je specifikováno v § 11 odst. 2 a 3 tohoto zákona. Pro osoby zařazené ve III. skupině platí i nadále

8

ČOUKOVÁ-POKORNÁ, Pěva. Daňové a účetní problémy v roce 2008 v souvislostech se zákonem o stabilizaci veř. rozpočtů. 1. vyd. Praha : 1.VOX a.s., 2008. 211 s. ISBN 978-80-86324-73-9.

~ 20 ~

ustanovení § 14. Pokud jde o daň z převodu nemovitostí, ta zůstává podle § 15 pro všechny tři skupiny stejná ve výši 3 % ze základu daně.

3.6.2

Věcné břemeno

Zrušením odst. 1b) v § 9 přestává být věcné břemeno nebo jiné obdobné plnění, pokud bylo zřízeno při darování nemovitosti, předmětem daně z převodu nemovitostí. Podle § 6, odst. 1, poslední věty je nyní takovéto „právo odpovídající věcnému břemeni nebo právo, jehož obsahem je opětující se plnění obdobné věcnému břemeni“

(§ 6 odst. 1, zák. č. 357/1992 Sb.)

předmětem

daně darovací.

3.7

ZÁKON O ÚČETNICTVÍ

Výraznou změnou je úprava definice účetních jednotek v § 1 odst. 2. písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, která říká, že na FO podnikatele, jehož obrat přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25.000.000 Kč, se vztahuje zákon o účetnictví, jinými slovy, taková FO má povinnost vést účetnictví. Zvýšení částky z 15 mil. Kč na 25 mil. Kč dává možnost volby většímu počtu podnikatelů, zda povedou účetnictví anebo budou vykonávat svou podnikatelskou činnost na základě daňové evidence.

3.8

SPOTŘEBNÍ DANĚ

K zákonu č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních a k jeho novelám, tj. zákonům č. 261/2007 Sb., č. 270/2007 Sb. a č. 296/2007 Sb. uvádím jen to, že tyto změny nejsou pro mou práci využitelné, a proto nepovažuji za důležité se o nich v této bakalářské práci více rozepisovat.

3.9

NOVĚ ZAVEDENÉ DANĚ – TZV. EKOLOGICKÉ

V rámci ekologické daňové reformy došlo ke schválení nových částí zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, které upravují princip zdanění zemního plynu a některých dalších plynů (část čtyřicátá pátá), pevných paliv (část čtyřicátá šestá) a elektřiny (část čtyřicátá sedmá). Účelem této reformy je motivovat a ovlivňovat chování ekonomických subjektů, které následně povede k úspoře zdrojů a zejména ke snížení znečišťování a poškozování životního prostředí. Hlavním cílem je podpora alternativních a obnovitelných zdrojů energie.

~ 21 ~

3.10

ZÁKON O REZERVÁCH

Od 1.1.2008 lze nově začít tvořit opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994 do výše max. 20 % neuhrazené pohledávky podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů § 8a a to pouze k pohledávkám, „jejichž rozvahová hodnota v okamžiku jejich vzniku nepřevýšila částku 200.000 Kč.“ (§ 8a, zák. č. 593/1992 Sb.) Opravné položky vyšší než 20 % neuhrazené pohledávky a opravné položky k pohledávkám v rozvahové hodnotě vyšší než 200.000 Kč lze tvořit pouze za podmínky aktivního vymáhání těchto pohledávek (zahájené rozhodčí, soudní nebo správní řízení apod.).

3.11

DAŇ SILNIČNÍ

Dnem 4.7.2008 nabyl účinnosti nový zákon č. 246/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční, v platném znění. Tato novela má motivovat podnikatele k pořízení vozidel s lepšími emisními parametry. Proto se týká zejména změny systému snížení sazeb daně pro všechna vozidla. Do konce roku 2007 mohli podnikatelé uplatnit snížení daně o 48 %, pokud vozidlo splňovalo limity EURO 3 a vyšší a o 40 %, pokud splňovalo limity EURO 2. To se však netýkalo osobních automobilů. Následující změny se vztahovaly již na přiznání k dani silniční za rok 2008. 3.11.1 Snížení sazby daně Dle § 6 odst. 6 se snížení sazby daně nově neváže na emisní limity, ale na datum první registrace vozidla a vztahuje se také i na osobní automobily, což dříve nebylo. Sazba daně se u vozidel sniţuje o: 

48 % po dobu následujících 26 kalendářních měsíců od data první registrace,



40 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců,



25 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců.

Nárok na slevu lze uplatnit poprvé v měsíci, kdy bylo vozidlo prvně registrováno a končí u tohoto vozidla po 108 kalendářních měsících (což je 9 let). „Při změně provozovatele vozidla s nárokem na snížení sazby daně lze u nového provozovatele uplatnit příslušné snížení sazby daně nejdříve v kalendářním měsíci zápisu změny provozovatele v technickém průkazu. U téhož vozidla se nepoužije současně snížení sazby daně podle tohoto odstavce a podle odstavce 5.“ (§6 odst. 6 zák. č. 16/1993 Sb.)

~ 22 ~

Z § 8 odst. 2 tohoto zákona lze odvodit, že je vyloučeno, aby se nárok na snížení daně u téhož vozidla uplatnil dvakrát pokaždé jiným provozovatelem vozidla. Jakmile zanikne nebo nevznikne daňová povinnost, nemůže být uplatněno snížení daně. 3.11.2 Snížení sazby daně u vozidel ze zahraničí § 6 odst. 7 tohoto zákona dále uvádí průkazní povinnost poplatníka pro uplatnění nároku na snížení sazby daně u vozidel dovezených ze zahraničí „potvrzením nebo jiným dokladem o první registraci vozidla, vydaným příslušným registračním orgánem v zahraničí, popřípadě registračním orgánem na území České republiky, který má k dispozici údaje k vozidlu, v nichž je první registrace zaznamenána“ (§ 6 odst. 7, zák. č.16/1993 Sb.) Problém může nastat u vozidel ze zahraničí, kterým byl vydán starý vzor technických průkazů. Uvedené datum přidělení registrační značky, případně uvedení vozidla do provozu ve vztahu k ČR neodpovídá datu první registrace vozidla v zahraničí, což je rozhodující pro uplatnění nároku na snížení daně. Tento údaj by měl být uveden v poznámkách starého TP, avšak pokud není, je třeba si vyžádat potvrzující dokladu u příslušného registračního orgánu v zahraničí. Z výše uvedeného plyne, že pro uplatnění nároku na snížení sazby daně není rozhodující, zda byla první registrace realizována v ČR či v zahraničí.

~ 23 ~

4.

ZMĚNY V RÁMCI DAŇOVÉ REFORMY 2009

4.1

DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB

Zákon č. 2/2009 Sb., upravuje zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu s účinností od 1.1.2009 a dále zák. č. 216/2009 Sb., taktéž upravuje zákon o daních z příjmů avšak s účinností od 20.7.2009.

4.1.1

Osvobození od daně

Novelou zákona o dani z příjmu se mění výše hranice úhrnu příjmů, od které jsou osvobozeny příjmy získané „ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, státní sociální podpory, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a všeobecného zdravotního pojištění a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí.“ (§ 4 odst. 1 písm. h), zák. č. 586/1992 Sb.) Nově „je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních právních předpisů.“

(§ 4 odst. 1 písm. h),

zák. č. 586/1992 Sb.)

4.1.2

Osvobození cenných papírů

Tato novela zjednodušuje obchodování s cennými papíry. Podle § 4 odst. 1 písm. w) jsou od daně z příjmu osvobozeny všechny cenné papíry, které nejsou pořízeny z obchodního majetku, „přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců. Osvobození se vztahuje pouze na osoby, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5 %.“ (§ 4 odst. 1 písm. w), zák. č. 586/1992 Sb.). Při nesplnění těchto podmínek (24 měsíců/5 %) jsou příjmy z prodeje cenných papírů osvobozeny dle § 4 odst. 1 písm. r) aţ po 5-ti letech od jejich nabytí.

4.1.3

Osvobození v souvislosti se vzděláváním

§ 6 odst. 9 písm. a), zákona o dani z příjmu nově umožňuje osvobození „částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zvláštního právního předpisu

~ 24 ~

vzdělávání zaměstnance považuje za výkon práce, anebo částky vynaložené na rekvalifikaci zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu upravujícího zaměstnanost (zák. č. 262/2006 Sb., § 230), toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat nebo odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem.“ (§ 6 odst. 9 písm. a), zák. č. 586/1992 Sb.)

4.2

DAŇ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB

4.2.1

Osvobození od daně

Ruší se osvobození příjmů spořitelních a úvěrových družstev z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank. Toto ustanovení je nahrazeno osvobozením příjmů od daně „plynoucí dlužníkovi ve zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace podle zvláštního právního předpisu, a ve zdaňovacím období následujícím bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v něm nedošlo ke skončení reorganizace.“ (§ 19 odst. 1 písm. m), zák. č. 586/1992 Sb.)

4.3

SPOLEČNÉ USTANOVENÍ DANĚ Z PŘÍJMU

4.3.1

Daňově uznatelné výdaje

Za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, tedy daňově uznatelné se nově povaţují i „výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zvláštního právního předpisu považuje za výkon práce anebo výdaje (náklady) na rekvalifikaci zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu upravujícího zaměstnanost.“ (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 3, zák. č. 586/1992 Sb.) Toto ustanovení je reakcí na hospodářskou krizi, kdy se stát snaží podpořit firmy i jednotlivce v prohlubování odborné kvalifikace, pro lepší uplatnění zaměstnanců.

4.3.2

Zrušení limitu u finančního leasingu

Ruší se limit neuznatelných finančních nákladů u finančního leasingu, původně uvedený v § 25 odst. 1 písm. zm) zákona o dani z příjmu. Do roku 2009 byl v platnosti limit ve výši 1 %, pokud výše finančních nákladů přesáhla 1 mil. Kč.

4.3.3

Mimořádné odpisy

Novelou zákona č. 216/2009 Sb., je možné, nikoliv povinné použít pro majetek nabytý od 1.1.2009 do 30.6.2010 mimořádné odpisy dle § 30a.

~ 25 ~

„Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců.“(§ 30a odst.1, zák.č.586/1992 Sb.) „Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.“ (§ 30a odst. 2, zák. č. 586/1992 Sb.) Technické zhodnocení takto odpisovaného majetku nezvyšuje jeho vstupní cenu, ale odepisuje se samostatně jako „jiný majetek“ dle § 31 nebo § 32. Opět se jedná o protikrizové opatření, které má podpořit jak prodej nových automobilů v ČR, tak i motivovat firmy k obnově jejich vozového parku.

4.3.4

Slevy na dani

S účinností od 1.1.2009 se podle § 35ba, zákona o dani z příjmu, zvyšuje hranice pro vlastní příjem druhého manţela z 38.040 Kč na 68.000 Kč za zdaňovací období při současném zachování nároku na slevu na dani na druhého manžela žijícího s poplatníkem v domácnosti ve výši 24.840 Kč. Toto ustanovení bylo možno použít již pro rok 2008.

4.4

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Dnem 1.1.2009 vstupuje v účinnost nejrozsáhlejší novela č. 302/2008 Sb., zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, která obsahuje více než 300 změn a zapracovává některé předpisy EU, zejména pak směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Změny se týkají např. i terminologie, to však není předmětem této bakalářské práce.

4.4.1

Osvobození od daně bez nároku na odpočet

Podle § 54 je nově osvobozeno od DPH poskytování a převzetí peněžních záruk a peněžních závazků. Podle § 56 odst. 1, zákona o DPH je převod nemovitostí osvobozen po 3 letech od vydání prvního kolaudačního souhlasu (nahrazen dřívější pojem „kolaudace“) nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve.

~ 26 ~

Podle § 57 odst. 1 písm. d) dochází ke změně také v osvobození od DPH u rekvalifikace. „Činnost prováděná za účelem rekvalifikace poskytovaná osobami, které získaly akreditaci k provádění rekvalifikace podle zvláštních právních předpisů, a osobami, které provádí rekvalifikaci k získání kvalifikačních požadavků podle státních norem nebo k získání odborné způsobilosti pro výkon pracovní činnosti, které mají akreditované vzdělávací programy.“ (§ 57 odst. 1, zák. č. 235/2004 Sb.)

4.4.2

a podle § 59 i u sociálních služeb.

Uplatnění nároku na odpočet

Na základě ustanovení v § 73 odst. 11 a 12 lze nárok na odpočet uplatnit do 3 let v řádném daňovém přiznání. Pouze plátce, který je povinen krátit nárok na odpočet koeficientem, můţe uplatnit nárok u krácených plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku. Jestliže se krácené plnění uskutečnilo v předchozím roce, může nárok na odpočet uplatnit pouze prostřednictvím dodatečného přiznání.

4.5

DAŇ Z NEMOVITOSTI

4.5.1

Zrušení osvobození novostaveb

S účinností od 1.1.2009 se zrušením § 9 odst. 1 písm. g), zák. č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí ve znění novely č. 1/2009 Sb., ruší osvobození od daně ze staveb pro „nové stavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob nebo byty ve vlastnictví fyzických osob v nových stavbách obytných domů, pokud tyto stavby nebo byty slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých“. (§ 9 odst. 1 písm. g), zák. č. 338/1992 Sb.). Toto osvobození bylo původně poskytnuto na dobu 15 let od vydání kolaudačního rozhodnutí. Již přiznaný nárok před účinností této novely se poplatníkům poskytne nejpozději za zdaňovací období 2009. Pro stavby nebo byty dokončené v roce 2008 nelze již osvobození od daně nárokovat.

4.5.2

Zrušení nároku na osvobození při zateplení staveb

Vypuštěním části věty v § 9 odst. 1 písm. r), zák. č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, týkající se osvobození od daně (po dobu 5 let od zateplení stavby či bytu) jiţ nelze od 1.1.2009 přiznat tento nárok, i kdyby bylo jejich zateplení provedeno ještě v průběhu roku 2008. Nárok na osvobození od daně, který byl již přiznán v předchozích zdaňovacích obdobích, se poplatníkům naposledy poskytne ve zdaňovacím období roku 2012.

~ 27 ~

Osvobození od daně uvedené v § 9 odst. 1 písm. r) týkající se změny vytápění přechodem z pevných paliv na obnovitelnou energii (např. solární, geotermální, větrná či biomasa) je ponecháno z důvodu vysoké finanční nákladnosti na pořízení a z důvodu podpory zlepšení životního prostředí.

4.6

ZÁKON O REZERVÁCH

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů ve znění novely č. 2/2009 Sb., změna zákona o daních z příjmů a změna některých dalších zákonů, se s účinností od 1.1.2009 doplňuje o nový odst. 4, v § 7 v tomto znění: „Ve zdaňovacím období je tvorba rezervy výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud budou peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle odstavců 5 a 7 na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet v bance se sídlem na území členského státu Evropské unie, který je veden v českých korunách nebo v eurech a je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle tohoto ustanovení (dále jen "samostatný účet"), a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání. Nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle odstavců 5 a 7 na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, rezerva se zruší v následujícím zdaňovacím období. Peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena.“ (§7 odst. 4, z. č. 593/1992 Sb.) Toto ustanovení zkomplikuje život mnoha živnostníkům, kteří využívali tvorbu rezerv pro snížení svého daňového základu.

4.7

DAŇ SILNIČNÍ

4.7.1

Zvýšení sazby daně

Novelou zákona č. 246/2008 Sb., kterou se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční vstupuje v účinnost od 1.1.2009 změna v § 6 odst. 8, kdy se zvyšuje sazba daně o 25 % (do 31.12.2008 jen o 15 %) u vozidel registrovaných poprvé v ČR nebo v zahraničí do 31.12.1989. Toto zvýšení se týká všech vozidel bez rozdílu a je opět motivační pro podnikatele. Má podpořit obnovu vozového parku a vyřazení technicky zastaralých a opotřebovaných vozidel.

4.7.2

Snížení sazby daně

Dále se doplňuje § 6 odst. 9, „podle kterého se bez ohledu na datum první registrace snižuje sazba daně o 100 % u nákladních vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun. Nejedná se ale ~ 28 ~

o všechna vozidla, podmínkou je, že tato vozidla nejsou používána k podnikání nebo v přímé souvislosti s podnikáním nebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů anebo nejsou provozována pro cizí potřeby. A navíc se toto snížení o 100 % netýká všech poplatníků, vozidla musí být používána neziskovými subjekty, fyzickými osobami, anebo jako výcviková vozidla podle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, v platném znění.“9.

4.7.3

Osvobození od daně

V návaznosti na podporu motivace podnikatelů, k pořízení ekologicky více vyhovujících vozidel a k obnově jejich zastaralého vozového parku byl rozšířen okruh vozidel osvobozených od daně a to v ustanovení § 3 písm. f) tohoto zákona. „Od daně jsou osvobozena: f) vozidla pro dopravu osob nebo vozidla pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 tun, která 1. mají elektrický pohon, 2. mají hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, 3. používají jako palivo zkapalněný ropný plyn označovaný jako LPG nebo stlačený zemní plyn označovaný jako CNG, nebo 4.

jsou vybavena motorem určeným jeho výrobcem ke spalování automobilového benzínu a ethanolu 85 označovaného jako E8.“ (§ 3 písm. f, zák. č. 16/1993 Sb.)

Toto osvobození je v souladu s cíly EU. Do roku 2020 je třeba zajistit nahrazení min. 10 % spotřeby klasických pohonných hmot zemním plynem pomocí nárůstu vozidel s pohonem CNGh.

9

NOVÁKOVÁ, Romana : Změna zákona o silniční dani - 3 část. Daňový poradce, ev. č. 0004113. [online]. c2008 [cit. 2009-08-15]. Dostupný z WWW: < http://www.novakova.org/změna_zakona_o_silnični_dani_-_3_čast.html> .

~ 29 ~

5.

ZMĚNY V RÁMCI SOCIÁLNÍ REFORMY 2008

5.1

HLAVNÍ DŮVODY PRO SOCIÁLNÍ A DŮCHODOVOU REFORMU

Jak jsem se již v úvodu zmínila, s reformou veřejných financí je úzce spjata i sociální reforma. Změny účinné od roku 2008 byly jen první vlaštovkou a reformy pokračovaly i v roce 2009. Hlavními důvody byly bezpochyby: 

státní deficit a rychle rostoucí státní dluh (i přes příznivou hospodářskou situaci),



neudržitelný růst mandatorních výdajů,



nedodržování výdajových limitů stanovených zákonem od roku 2004,



neustálé odkládání důchodové reformy, které povede k prohloubení deficitu důchodového systému a k nemožnosti vyplácení důchodů bez snížení životní úrovně důchodců,



nepružný pracovní trh, malá motivace lidí k práci a možnost zneužívání sociálních dávek,



vysoká pracovní neschopnost překračující průměry EU, přestože zdravotní stav našeho obyvatelstva lze označit za relativně dobrý oproti jiným státům,



nedostatek předškolních zařízení pro zajištění péče o děti, nedostačující služby pro rodiny.

Pro lepší orientaci v pojistném a zabezpečovacím systému přikládám stručný aktuální přehled z oblasti sociálního systému ČR, viz Příloha 3 Schéma systému sociálního zabezpečení.

5.2

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA

Systém státní sociální podpory upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zejména pak ve znění novely č. 261/2007 Sb., zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Podle § 4, tohoto zákona se poskytují následující dávky státní sociální podpory: a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu  přídavek na dítě  sociální příplatek  příspěvek na bydlení

~ 30 ~

b) ostatní dávky  rodičovský příspěvek  dávky pěstounské péče  porodné  pohřebné Novelou tohoto zákona došlo ke zrušení či změně některých příspěvků a to s účinností od 1.1.2008.

5.2.1

Rodičovský příspěvek

Je zaveden nový systém čerpání rodičovského příspěvku, tzv. „třírychlostní rodičovská“. Rodiče si tak mohou vybrat ze tří možností čerpání tohoto příspěvku v délce 2, 3 nebo 4 let v kombinaci se třemi variantami příspěvku:  zvýšená v částce 11.400 Kč měsíčně  základní v částce 7.600 Kč měsíčně  snížená v částce 3.800 Kč měsíčně Jednu z těchto variant si rodič volí po peněžité pomoci v mateřství (dále „PPM“), která trvá do 22-37 týdnů věku dítěte a dále čerpá jednu z následujících variant rodičovského příspěvku:  Rychlejší varianta = příspěvek 11.400 Kč do 24 měsíců věku dítěte, avšak za podmínek, že má rodič nárok na peněžitou pomoc v mateřství, která činí min. 380 Kč/kalendářní den  Klasická varianta = příspěvek 7.600 Kč do 36 měsíců věku dítěte, za podmínky, že má rodič nárok na peněžitou pomoc v mateřství  Pomalejší varianta = příspěvek 7.600 Kč do 21 měsíců věku dítěte a následně jen 3.800 Kč avšak aţ do 48 měsíců věku dítěte. Rodič, který má zájem o rychlejší variantu a splňuje podmínky dané zákonem, musí o rychlejší čerpání poţádat nejpozději v měsíci následujícím po měsíci, kdy dítě dosáhne 22 týdnů věku (31 týdnů u vícerčat). O klasickou variantu se žádá nejpozději v tom měsíci, kdy dítě dosáhne 21 měsíce věku. Pokud rodič ve stanovených lhůtách nezaţádá ani o jednu z těchto dvou variant, bude mu po 21 měsíci roku dítěte automaticky vyplácen pomalejší příspěvek. Pokud rodič nemá nárok na PPM, náleží mu automaticky od narození dítěte základní příspěvek a dále může volit pouze pomalejší variantu, tak jak je uvedeno v Tabulce č. 2.

~ 31 ~

Rychlejší variantu můţe zvolit jen rodič, u kterého PPM dosahuje min. výše 380 Kč denně. Tato podmínka má eliminovat možnost zneužití této varianty sociálně slabší populací, která by po dva roky úmyslně pobírala vyšší příspěvky a další dva roky by čerpala dávky z ostatních sociálních systémů (např. pomoc v hmotné nouzi). Tabulka 2

Rodičovský příspěvek

Forma čerpání rodičovského příspěvku

Věk dítěte 0-22 týdnů

22 týdnů 21 měsíců

Rychlejší varianta (2 roky)

PPM

11.400 Kč

11.400 Kč bez nároku bez nároku

Klasická varianta (3 roky)

PPM

7.600 Kč

7.600 Kč

7.600 Kč bez nároku

Pomalejší varianta (4 roky)

PPM

7.600 Kč

3.800 Kč

3.800 Kč

3.800 Kč

7.600 Kč

7.600 Kč

3.800 Kč

3.800 Kč

3.800 Kč

Pomalejší varianta pokud nevznikl nárok na PPM (4 roky)

21-24 měsíců

24-36 měsíců

36-48 měsíců

Autor: Martina Kožaná Zdroj: Zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění novely č. 261/2007 Sb., zák. o stab. veř. rozpočtů

O vybranou variantu se žádá na předepsaném formuláři příslušný úřad státní sociální podpory. Je třeba zdůraznit, že jednou vybranou variantu jiţ nelze změnit či uplatňovat zpětně a to ani v případě, že dojde ke střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku. Výjimku pak tvoří dítě dlouhodobě zdravotně postiţené. Ode dne posouzení dítěte dlouhodobě či těžce zdravotně postiženého má rodič nárok na příspěvek v základní výši 7.600 Kč do 7 let věku dítěte, přičemţ se nepřihlíţí k jiţ dříve zvolené variantě čerpání příspěvku. Čerpání příspěvku se vztahuje vţdy na nejmladší dítě v rodině. Dvouletá varianta se tak vyplatí zejména rodičům, kteří plánují dvě děti krátce po sobě. V tomto případě může rodič čerpat částku 11.400 Kč měsíčně až čtyři roky. Hlavním smyslem této úpravy je umožnit rodičům zkombinovat mateřství a zaměstnání. Mnoho úspěšných žen se totiž potýká s rozhodnutím, zda pokračovat v kariéře, anebo se stát maminkou. K tomuto rozhodnutí významně přispěje moţnost pracovat a neomezeně si tak přivydělat současně při pobíraní rodičovského příspěvku, za podmínky, že je zajištěna celodenní péče o dítě jinou zletilou osobou. Dítě mladší 3 let můţe navštěvovat předškolní zařízení v rozsahu 5 dnů v měsíci. Dítě starší 3 let také v rozsahu 5 dnů v měsíci nebo 4 hodin denně. Rodičovský příspěvek můţe čerpat i otec dítěte za podmínek stanovených zákonem.

~ 32 ~

Příklad: Pokud matka dosahuje PPM jen ve výši 350 Kč denně a nemá tedy nárok na rychlejší dvouletou variantu, může o rodičovský příspěvek zažádat otec, který se svým vyšším příjmem na rychlejší variantu dosáhne. O dítě pak bude pečovat matka do dvou let věku dítěte.

5.2.2

Porodné

Porodné se vyplácí ženě, jež porodila dítě. Částka porodného je nyní nově stanovena v pevné výši 13.000 Kč na kaţdé narozené dítě. Zrušena byla automatická roční valorizace porodného. Zvýšit ho lze nově pouze změnou zákona. Důvodem je skutečnost, že se neprokázala spojitost mezi výší porodného a množstvím narozených dětí. Automatická valorizace navíc způsobovala nekontrolovatelné navyšování výdajů ze SR.

5.2.3

Přídavek na dítě

Před touto novelou na přídavky dosáhly odstupňovaně rodiny s příjmem do čtyřnásobku životního minima. To se však změnilo a přídavky jsou nově stanoveny v pevných částkách podle věku dítěte takto: 

Do 6 let

500 Kč měsíčně



6-15 let

610 Kč měsíčně



15-26 let

700 Kč měsíčně

Přídavek si může nárokovat dítě ve věku do 26 let, žijící v rodině s rozhodným příjmem do 2,4násobku ţivotního minima rodiny. Cílem této úpravy je zúžení okruhu příjemců cca o 1/3 a snaha o větší adresnost ve výplatě dávky.

5.2.4

Sociální příplatek

Tento příplatek si může nárokovat jen rodič, starající se min. o jedno nezaopatřené dítě pod podmínkou, že rozhodný příjemi rodiny nepřevyšuje 2násobek ţivotního minima rodiny. Předchozí úprava vyžadovala hranici příjmů rodiny do 2,2násobku životního minima rodiny. Snížením této hranice dojde opět k zúžení okruhu oprávněných. Tato změna by měla být vyvážena nižšími daněmi nízko-příjmových skupin.

5.2.5

Příspěvek při převzetí dítěte do pěstounské péče

Výše příspěvku při převzetí dítěte do pěstounské péče je nyní stanovena paušálem v pevných částkách odstupňovaně podle věku dítěte: 

Do 6 let

8.000 Kč



6-15 let

9.000 Kč



15-26 let

10.000 Kč

~ 33 ~

Jedná s o jednorázovou dávku, na kterou má nárok pěstoun, jež převzal dítě, do pěstounské péče. Nedochází sice k úsporám, nýbrž k zjednodušení systému výplat dávek.

5.2.6

Příspěvek na školní pomůcky

Tento příspěvek byl zrušen z důvodu absence kontroly skutečného využití a také bezvýznamnosti a zanedbatelnosti tohoto příspěvku, který byl vyplácen velkému okruhu oprávněných, ale zdaleka nepokrýval skutečné náklady na školní pomůcky dětí sociálně slabých rodin (1.000 Kč/dítě). Ke krytí podobných výdajů mohou nízko-příjmové rodiny využít dávky hmotné nouze.

5.2.7

Příspěvek na zvýšené životní náklady

I tento příspěvek, původně poskytovaný v max. výši 200 Kč, byl zrušen. Tato dávka byla nepříliš efektivně vynaložená. Nekryla skutečné zvýšení nákladů spojených s používáním ortopedických, kompenzačních nebo jiných pomůcek osob, které je trvale používaly. Jednalo se o velmi snadno zneužitelné opatření bez dalšího efektu.

5.2.8

Pohřebné

Pohřebné v paušální jednorázové výši 5.000 Kč náleží tomu, kdo vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Podmínkou je, že tato zemřelá osoba měla ke dni úmrtí na území ČR hlášen trvalý pobyt. Tímto ustanovením se velmi zužuje okruh příjemců této dávky jen na ty cílové skupiny rodin, které pečují o nezaopatřené děti.

5.3

POMOC V HMOTNÉ NOUZI

Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 4 tohoto zákona se poskytují následující dávky v systému pomoci v hmotné nouzi: „a) příspěvek na živobytí, b) doplatek na bydlení, c) mimořádná okamžitá pomoc.“ (§ 4 zák. č. 111/2006 Sb.) Tímto způsobem se stát snaží pomoci osobám s nízkými, nedostačujícími příjmy a současně je motivovat k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Systém pomoci v hmotné nouzi pomáhá proti sociálnímu vyloučení osob, ale současně vychází z principu, že každý kdo pracuje se musí mít lépe, než ten kdo nepracuje či se práci úmyslně vyhýbá.

~ 34 ~

5.3.1

Příspěvek na živobytí

V rámci úpravy tohoto zákona došlo ke zpřísnění podmínek pro osoby pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi, které jsou dlouhodobě nezaměstnané a současně neprojevují ţádnou snahu pro získání nového zaměstnání. Pokud jsou tyto osoby výdělečně činné, nepracují 12 měsíců a déle, pro stanovení výše dávky v hmotné nouzi je nadále výchozí částka existenčního minima, tj. částka 2.020 Kč měsíčně/osoba. To však neplatí u osob starších 55 let, osob částečně invalidních a u rodičů pečující o dítě do 12 let jeho věku, jelikož by tato nová úprava byla pro uvedené cílové skupiny příliš tvrdá. V návaznosti na výše zmíněné došlo ke zrušení zvyšování dávek o 600 Kč měsíčně po 12 měsících nezaměstnanosti. Tato úprava byla víceméně demotivující a nesmyslná vzhledem k potřebě zvýšit zaměstnanost, nikoliv podporovat nezaměstnanost.

5.4

SOCIÁLNÍ SLUŢBY

Systém sociálních služeb je upraven zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a Vyhláškou MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Cílem je podpořit člověka v nepříznivé sociální situaci formou, která mu zajistí zachování lidské důstojnosti, pomůže mu začlenit se do sociálního prostředí a ctí jeho lidské potřeby. Změny nastaly v poskytování příspěvku na péči.

5.4.1

Příspěvek na péči

Došlo ke zpřísnění podmínek směrem k větší adresnosti těchto příspěvků. Zastavuje se výplata příspěvků na péči po dobu, kdy tento příspěvek nemůže plnit účel, pro který byl stanoven (např. pobyt v nemocnici, ústavní léčba, výkon trestu, atd.). Dále se zpřísňuje kontrola využití příspěvku. Vždy musí být uveden způsob vyuţití této dávky, jinak bude pozastavena do doby, kdy příjemce uvede prokazatelný způsob jejího využití. Nárok na nevyplacené částky v případě úmrtí oprávněné osoby mají nově i osoby blízké, které v době smrti sice nežily s příjemcem dávky, ale pečovaly o něj.

5.5

POJISTNÉ SYSTÉMY

5.5.1

Nemocenské pojištění

Počátkem roku 2008 došlo k řadě změn v souvislosti se zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Současně byla odloţena účinnost nového zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. tzn., že zaměstnavatelé budou hradit ze svých prostředků „nemocenské“ zaměstnancům v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti nebo karantény až od 1.1.2009. Stejně tak se pro rok 2008 nemění ani sazby pojistného. Účinnost této změny byla také odložena.

~ 35 ~

Od 1.1.2008 došlo k následujícím změnám v rámci novely zákona č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců: a) Za vznik pojištění se nově považuje i den před vstupem do zaměstnání, za který přísluší náhrada mzdy či platu, nebo za který se mzda či plat nekrátí. b) Pro rok 2008 se nezvyšují redukční hranicej ve výši 550 a 790 Kč (zák. č. 54/1956 Sb. § 18 odst. 7). Srov. bod. 6.2.1. c) Nově se z denního vyměřovacího základuk (dále jen „DVZ“) do 550 Kč pro výpočet nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny (dále jen „POČR“) započítává jen 90 % po celou dobu poskytování nemocenské či POČR. V minulé úpravě se toto omezení vztahovalo jen na první dva týdny (zák. č. 54/1956 Sb. § 18 odst. 7). d) Zavedení tzv. karenční doby, za kterou se neposkytuje nemocenské, plat ani služební příjem. Karenční dobou se rozumí první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti. Případné nemocenské, pokud pracovní neschopnost trvá, se vyplácí až od čtvrtého kalendářního dne. (Změna od 1.1.2009, kdy náhradu mzdy za první dva týdny pracovní neschopnosti hradí zaměstnavatel - srov. bod 6.2.1) Důvodem zavedení karenční doby je snížení možnosti zneužívání nemocenských dávek a oddělit skutečné nemoci od fiktivních a spekulativních. e) Nové procentní sazby pro výpočet nemocenského z redukovaného DVZ:  60 % 4.-30. kalendářního dne pracovní neschopnosti či karantény  66 % 31.-60. kalendářního dne pracovní neschopnosti či karantény  72 % od 61. kal. dne pracovní neschopnosti či karantény. Srov. bod 9.2.3. f) Snižuje se procentní sazba podpory při ošetřování člena rodiny na 60 % DVZ. Nově je stejná jako u nemocenského do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti. g) Zkrácení ochranné lhůtyl z původních 42 na 7 kalendářních dnů (zák. č. 54/1956 Sb. § 42 odst. 2 a 3). Z ochranné lhůty nově nevzniká nárok na POČR.

5.5.2

Peněžitá pomoc v mateřství

Došlo ke sjednocení podpůrčí doby na 28 týdnů jak pro matky osamělé, tak pro vdané. Osamělé matky dříve pobíraly tyto dávky do 37 týdne, avšak v době, kdy se víc jak 30 % dětí rodí mimo manželství, jeví se toto ustanovení spíše diskriminační pro vdané matky. (37 týdnů zůstává pro zaměstnankyně, které porodily dvě a více dětí). Zachovává se DVZ i pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství v případě opakovaného porodu. Podmínkou je, že zaměstnankyně za trvání téhož pracovního poměru během 4 let věku dítěte porodí další dítě a vznikne jí tak nárok na další PPM. To se však použije pouze v případě, že je to pro zaměstnankyni výhodnější. Dále se ruší poskytování PPM nezaměstnaným ţenám, které ho dosud měly za podmínek, že byly vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních dvou letech před porodem ~ 36 ~

alespoň 270 dnů „nemocensky“ pojištěné. Těmto ţenám se nově ode dne porodu poskytuje rodičovský příspěvek jako dávka státní sociální podpory, viz Tabulka 2.

5.5.3

Maximální vyměřovací základ pro pojistné

Je stanovena jednotná maximální výše ročního vyměřovacího základu (tzv. „strop“) pro sociální (zák. č. 589/1992 Sb. § 15a odst. 1) i zdravotní pojištění (zák. č. 592/1992 Sb. § 3 odst. 15) ve výši 48násobku průměrné mzdy, tj. pro rok 2008 (20.050 Kč x 1,0753m) x 48 = (21.560) x 48 = 1.034.880 Kč (měsíčně 86.240 Kč) jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ v rámci snahy o zavedení spravedlivějšího pojistného systému. Po dosažení tohoto „stropu“ v kalendářním roce u zaměstnance přestává zaměstnavatel odvádět pojistné z částky, která tento strop překračuje. Cílem je zajistit vyšší solidaritu sociálního systému, podpořit zaměstnávání vzdělaných a kvalifikovaných pracovníků a také zvýšit konkurenceschopnost zaměstnavatelů. Dříve byl maximální vyměřovací základ stanoven jen pro sociální pojištění OSVČ ve výši 486.000 Kč. Srov. bod 9.2.1.

5.5.4

Úrazové pojištění

Upravuje schválený zákon č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců, jeho účinnost však byla několikrát odloţena a prozatím je stanovena na 1.1.2013. Cílem odkladu je přehodnocení schváleného systému, který by v původní podobě neúměrně zatěžoval SR.

5.5.5

Důchodové pojištění

V § 5 odst. 1 písm. s) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění se rozšiřuje okruh osob, které jsou důchodově pojištěny o: „s) osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),..“ (§ 5 odst. 1 písm. s), zák. č. 155/1995 Sb.). Tato změna je kompenzací za pokles příspěvku na péči a také proto, že k I. stupni se již nevztahují výhody pro pečující osoby (např. tyto osoby nejsou důchodově pojištěny).

5.6

ZAMĚSTNANOST

Zaměstnanost upravuje především zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, dále zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nebo i zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a mnoho dalších zákonů nebo vyhlášek. Změny nastávají zejména v následujících oblastech.

~ 37 ~

5.6.1

Zaměstnávání zdravotně postižených

Zpřísňují se podmínky pro výplatu příspěvku na podporu zaměstnání osob se zdravotním postižením podle § 78 zák. č. 435/2004 Sb. Nově se bude tento příspěvek poskytovat ve výši skutečně vynaloţených mzdových nákladů na takovéto zaměstnance. Je stanovena max. měsíční výše příspěvku a to pro: 

Osoby s těžším zdravotním postižením

9.000 Kč



Jiné osoby se zdravotním postižením

6.500 Kč

Současně není možné poskytnout tento příspěvek při souběhu s poskytnutým příspěvkem na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací a na vyhrazení společensky účelného pracovního místa v případě, že bude vytvořen pro zdravotně postiženého. Poskytování tohoto příspěvku podle předchozí úpravy způsobovalo jeho dynamický nárůst v roce 2007 až trojnásobně. Avšak počet zaměstnaných zdravotně postižených spíše stagnuje. Tato úprava byla tedy nutná z pohledu neúměrného zatěžování SR a vysoké neúčelovosti a možnosti zneužití příspěvku.

5.6.2

Podpora v nezaměstnanosti

Z § 313 odst. 1 písm. d) zákoníku práce vyplývá, že zaměstnavatel je povinen při skončení pracovněprávního poměru nebo dohody vydat potvrzení o zaměstnání, ve kterém bude nově uvedeno i „zda byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem“

(§ 313 odst. 1 písm. d), zák. práce)

. Tato nová úprava se nevztahuje na dohody

o provedení práce. Má přímou vazbu na úpravu zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, § 39 odst. 2 písm. a), kde je stanoveno, že uchazečům o zaměstnání nevznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud jim zaměstnavatel zrušil pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností.

5.6.3

Postižení nelegální práce

Podle § 30 odst. 1 písm. e) bude uchazeč o zaměstnání vyřazen z evidence pokud vykonával nelegální práci. V § 30, odst. 4 písm. b) se dále uvádí, že takto vyřazený uchazeč o zaměstnání můţe znovu poţádat o zařazení do evidence aţ po uplynutí 6 měsíců ode dne vyřazení. Dosud platná právní úprava umožňovala takovému uchazeči požádat o zařazení do evidence prakticky ihned za podmínek krácení podpůrčí doby. To se však nejevilo dostatečně efektivní.

~ 38 ~

ŢIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM

5.7

Definice životního a existenčního minima je obsažena v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, § 1 odst. 1 takto: „Tento zákon stanoví  životní minimum jako minimální hranici peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a  existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.“ (§ 1 odst. 1, zák. č. 110/2006 Sb.) Hlavní využití tohoto minima je v zákoně č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi a v zákoně č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, pro výpočet dávek státní sociální podpory a dále v soudní praxi např. pro stanovení alimentační povinnosti. Institut „existenčního minima“ byl zaveden z důvodu větší motivace dospělých lidí v hmotné nouzi. Ţivotní minimum bylo měsíčně stanoveno pro:  jednotlivce

3.126 Kč

 první dospělou osobu v domácnosti

2.880 Kč

 druhou a každou další osobu v domácnosti

2.600 Kč

 nezaopatřené dítě ve věku do 6 let

1.600 Kč

 nezaopatřené dítě ve věku 6 až 15 let

1.960 Kč

 nezaopatřené dítě ve věku 15 až 26

2.250 Kč

a existenční minimum osoby bylo stanoveno ve výši 2.020 Kč/měsíc. Není možné jej uplatnit „u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let.“ (§ 5 odst. 2 zák. č. 110/2006 Sb.)

5.7.1

Zrušení automatické valorizace

Úpravou tohoto zákona byla v § 9 změněna povinnost vlády valorizovat částky životního a existenčního minima při naplnění zákonem stanovených podmínek na moţnost. Stejně tak byly zrušeny i automatické valorizace dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi, které vedly k nekontrolovatelnému nárůstu mandatorních výdajů bez ohledu na stav veřejných financí. Nově tak bude mít vláda možnost rozhodnout o zvýšení těchto částek s přihlédnutím ke všem okolnostem a to jak sociálním tak i ekonomickým.

~ 39 ~

6.

ZMĚNY V RÁMCI SOCIÁLNÍ REFORMY 2009

6.1

REKAPITULACE DOSAŢENÝCH VÝSLEDKŮ ZA ROK 2008

Na počátku roku 2009 již bylo možné shrnout realizaci sociální reformy v roce 2008 a její výsledky. Jedním z hlavních cílů byla podpora rodin, kterou se podařilo přenést do daňové oblasti. Nutné omezování sociálních mandatorních výdajů bylo kompenzováno zvýšením slev na dani na druhého z manželů bez příjmu a také na děti. Podle výsledků MPSV rostly čisté peněžní příjmy zaměstnanců s dětmi podstatně rychleji, nežli bezdětným zaměstnancům. Snížením či zrušením některých sociálních dávek (např. pohřebné, porodné, „pastelkovné“ atd.) se posílila jejich adresnost. Došlo tak k meziročnímu poklesu vyplacených sociálních dávek za první tři čtvrtletí roku 2008 o 34,8 %. Zrušením automatických valorizací se podaří udržet nutné sociální výdaje pod kontrolou a ovlivňovat jejich růst v souladu s možnostmi SR a potřeb občanů. Pomocí třírychlostní rodičovské dovolené si mohou rodiče zvolit takovou délku rodičovské dovolené, která nejvíce vyhovuje jejich potřebám. V porovnání s ostatními státy Evropy, patříme stále mezi státy s nejvstřícnějším systémem podpory rodiny. Počet vyplacených dávek meziročně vzrostl v období leden – září 2008 o 6,4 %, přičemž největší zájem projevili rodiče o tříletou variantu. Tento růst je způsoben změnou systému, ale i vyšší porodností. V roce 2007 bylo porodné u jednoho dítěte 17.760 Kč u dvojčat 53.120 Kč a u trojčat 79.680 Kč. Nyní je od roku 2008 vypláceno v pevné výši 13.000 Kč pro každé dítě. I přes zvýšení porodnosti o 6,5 % v období leden – září 2008 došlo ke snížení výplaty porodného o 19 %. Stejně tak poklesly i výdaje na přídavky na dítě nebo na sociální příplatek, na který má nárok rodič pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem rodiny nepřekročil 2násobek životního minima rodiny. Pouze u rodičovského příspěvku došlo ke zvýšení vyplacených dávek. Účinnost této změny se však adekvátně projeví až v průběhu několika let. Vývoj sociálních výdajů ukazuje Graf 7. Také se snížil počet příjemců pohřebného, který meziročně poklesl o 82,6 % a to díky tomu, že pohřebné ve výši 5.000 Kč již náleží pouze osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, za podmínky trvalého pobytu zemřelého na území ČR. Vývoj výdajů na pohřebné ukazuje Graf 8. Peněžní prostředky, které odpovídají zrušenému příspěvku na školní pomůcky, teď zůstávají v resortu školství pro vybavení škol. Tento příspěvek byl zrušen z důvodu neadresnosti, zanedbatelnosti a chybějící zpětné kontroly využití. Souhrnem lze říci, že celkové výdaje na dávky státní sociální podpory meziročně poklesly o 4,44 mld. Kč, což je pokles o 12,2 %, viz Graf 9. ~ 40 ~

Důležitým bodem byla i reforma nemocenského pojištění, jejíž hlavním cílem bylo omezit zneužívání systému a snížit uměle vytvořenou nemocnost. Tento záměr byl splněn pomocí zavedení třídenní karenční doby. Dokladují to výsledky MPSV, které uvádí, že již za první pololetí 2008 se sníţil počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti o 360 tis., tj. o 24 % a to zejména krátkodobá pracovní neschopnost. U zaměstnanců MOn dokonce o 45 %. Tento trend však zbrzdilo rozhodnutí Ústavního soudu 166/2008 Sb., které zrušilo tuto karenční dobu s účinností od 30. 6. 2008. MPSV však vzápětí navrhlo alternativní řešení (25 % DVZ v prvních 3 dnech nemoci, stejně jako karanténa kratší 4 dní) s platností od 1.9.2008 do 31.12.2008. Od 1.1.2009 pak platí nový zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Karenční lhůta již standardně funguje ve 12 z 15 původních členských zemí EU. Zatím nebylo prokázáno, že by měla negativní vliv na zdravotní stav obyvatel. Je nutné podotknout, že výdaje na nemocenské za první pololetí 2008 meziročně poklesly o 2,5 mld. Kč, tj. o 17 %. Zpřísnění podmínek pro výplatu podpor v nezaměstnanosti znevýhodňuje ty, jež žijí ze sociálních dávek déle než 12 měsíců a neprojevují zájem o získání práce. Dostávají jen existenční minimum, tj. 2.020 Kč. Tento systém současně zvýhodňuje ty rodiny, kde alespoň jeden rodič pracuje. Díky tomu poklesl v červnu 2008 meziročně počet nezaměstnaných z 371 tis. na 298 tis, tj. o 73 tisíc nezaměstnaných méně. Z toho 46,4 tis. bylo dlouhodobě nezaměstnaných, tj. pokles oproti roku 2007 o 5,1 % dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných. Celkové výdaje na dávky hmotné nouze meziročně poklesly o 325,1 mil. Kč na 2,14 mld. Kč, coţ je o 15,2 % méně. Vývoj výdajů na pomoc v hmotné nouzi znázorňuje Graf 10. Často zneužívanou dávkou byl i příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. Nově je tedy vyplácen ve výši skutečných mzdových nákladů, což posiluje jeho adresnost. Výsledkem je podle MPSV zvýšení počtu zaměstnaných osob se zdravotním postiţením o 7.103 osob, tj. o 29 % - viz Graf 11. Významným problémem se stává příspěvek na péči v rámci sociálních služeb. Ukazuje se, že je mnohem nákladnější, než se očekávalo, neefektivní a nehospodárný. Navíc, ze systému omylem vypadly některé nemocné děti, např. s leukémií či metabolickými chorobami. Celkové výdaje na příspěvek na péči meziročně vzrostly o 3,53 mld. Kč, tj. o 34,5 % - viz Graf 12.

~ 41 ~

V roce 2006 dosáhly výdaje na sociální služby 13 mld. Kč, ale v roce 2008 již 25 mld. Kč. Z toho vyplývá, že bude třeba dalších úprav systému sociálních služeb, jinak se jeho financování stane do budoucna velmi problematickým.

6.2

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

Od 1.1.2009 vstoupil v platnost nový zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, který zahrnuje OSVČo, zaměstnance ale i příslušníky ozbrojených složek. Jedná se tedy o komplexní úpravu nemocenského pojištění, která byla velmi očekávána, neboť její účinnost byla dvakrát odložena. Změny v oblasti nemocenského pojištění se nesou v duchu motta: 

„Ten, kdo nemůže pracovat z důvodu nemoci, těhotenství a mateřství, musí být přiměřeně a spravedlivěji zabezpečen.“



„Ten, kdo zneužívá dávky, to musí pocítit.“



„Pečovat o své zdraví se vyplatí.“10

Společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností, kteří vykonávají pro společnost práci, za niž jsou odměňováni, stejně tak i členové družstev, kde členství není založeno na základě pracovněprávního vztahu, nejsou od 1.1.2009 „nemocensky“ pojištěni. Zaměstnavatel měl do 31.1.2009 povinnost tyto osoby u příslušné OSSZp odhlásit a oznámit, zda činnost těchto osob jim zakládá účast na důchodovém pojištění.

6.2.1

Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti

Do konce roku 2008 poskytovaly dávky OSSZ pouze pro MO a OSVČ. Od 1.1.2009 poskytují dávky OSSZ i velkým organizacím nad 25 zaměstnanců. Zaměstnavatelé však plní stále stejné povinnosti a používají i stejné tiskopisy bez ohledu na počet zaměstnanců. Nový zákon obsahuje účinné nástroje proti zneužívání nemocenského systému. Nárok na nemocenské se přiznává až od 15. dne pracovní neschopnosti a poskytuje se za kalendářní dny (tedy i soboty a neděle). Náhradou za nemocenské v prvních 14-ti pracovních dnech je náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel od 4. do 14. pracovního dne v době pracovní neschopnosti zaměstnance. Za první 3 pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti dávky ani náhrada mzdy nenáleží – viz karenční doba.

10

MPSV : Průvodce sociálním systémem v roce 2009. Publikace Ministerstva práce a sociálních věcí. [online]. c2009 [cit. 2009-08-21]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/6099/PSP_01_09.pdf> .

~ 42 ~

Dalším účelem těchto změn, kromě zamezení zneužívání systému, je i motivace zaměstnavatelů, aby více pečovali o zdraví svých zaměstnanců a zlepšili jejich pracovní prostředí. Práceneschopný má povinnost umoţnit kontrolu dodržování tzv. „reţimu dočasně práceneschopného pojištěnce“. Tzn., že uvede ošetřujícímu lékaři platnou adresu pobytu, která je označena jmenovkou a opatřena zvonkem. Režim dočasně práceneschopného zahrnuje: 

Léčebný režim.



Povinnost zdržovat se v místě uvedeném jako adresa pobytu a dodržovat dobu povolených vycházek.



Povolení vycházek, jejich rozsah a doba.



Povolení změny místa pobytu pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře.



Provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje úřad práce.

Kontrolu dodržování režimu provádí i nadále zaměstnanci OSSZ dle vlastního výběru či na základě podnětu jiných institucí či FO. Podnět ke kontrole můţe dát i zaměstnavatel, pokud je zde podezření, že zaměstnanec řádně nedodržuje své povinnosti při dočasné pracovní neschopnosti. Nově můţe kontrolu dodržování stanoveného režimu provádět i zaměstnavatel a to v době, kdy bude vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy. Při porušení režimu dočasně práceneschopného v době pracovní neschopnosti mu může příslušná OSSZ snížit či odebrat nemocenské nejdéle však na 100 kalendářních dnů. Takto snížit nebo odejmout lze i již vyplacené nemocenské. Obdobně může i zaměstnavatel snížit nebo odejmout zaměstnanci náhradu mzdy v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti. Neposkytnutí součinnosti práceneschopného při kontrole je sankciováno OSSZ pokutou do výše 10.000 Kč. Za porušení stanoveného režimu zvlášť závažným způsobem má OSSZ možnost udělit pokutu až 20.000 Kč. Nový zákon dále přesněji specifikuje povinnosti ošetřujících lékařů a zdravotnických zařízení při posuzování zdravotního stavu. Nesplnění těchto povinností podléhá sankcím a může být považováno za správní delikt, který spadá do působnosti příslušné OSSZ. Nejvyšší sankcí je zákaz rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování v délce 2 let.

~ 43 ~

Tabulka 3

Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti – srov. Tabulka 8

Pracovní neschopnost / karanténa

Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti

karanténě

1. - 3. pracovní den

nepřísluší

25 % průměrného redukovaného výdělku

4. - 14. pracovní den

60 % průměrného redukovaného výdělku

60 % průměrného redukovaného výdělku

Autor: Martina Kožaná Zdroj: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 192 odst. 2

Pokud by si však zaměstnanec přivodil dočasnou pracovní neschopnost v opilosti, účastí při rvačce nebo při spáchání trestného činu, náleží mu náhrada mzdy sníţená o ½. Náhradu mzdy vypočítáme z průměrného hrubého hodinového výdělku, který je upraven redukcí obdobně, jako se upravuje DVZ u nemocenského. Od roku 2009 se zvýšily redukční hranice z 550 Kč na 786 Kč a ze 790 Kč na 1.178 Kč a je také zavedena nová třetí redukční hranice 2.356 Kč, která se týká pojištěnců s příjmy přesahujícími částku 18.500 Kč. Srov. bod 5.5.1 b) a bod 9.2.3. Podle § 21 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. se DVZ upraví pro výpočet: a)

„nemocenského a ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici, do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici, do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží,

b)

peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici, do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici, do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží“ odst. 1, zák. č. 187/2006 Sb.)

6.2.2

(§ 21

. Redukční hranice pro příslušný rok vyhlašuje MPSV.

Snížení daňového zatížení poplatníků

Jako kompenzace pro poplatníky došlo ke schválení sníţení odvodů na sociálním pojištění změnou sazeb pojistného. Tato změna má přímý vliv na zvýšení čisté mzdy poplatníků. Sazba pojistného na nemocenské pojištění zaměstnavatelů se pro rok 2009 sniţuje z 3,3 % na 2,3 %. V roce 2010 dojde ke sníţení sazby na 1,4 %.

~ 44 ~

Zaměstnavatelé mají dále moţnost odečíst si z odváděného pojistného ½ z náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům za prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti. Tuto moţnost však v roce 2010 ztrácejí, jelikož je kompenzována snížením sazby pojistného. Zákon dává od 1.1.2010 možnost zaměstnavatelům s více neţ 50 zaměstnanci zapojit se do dobrovolného systému placení pojistného na nemocenské pojištění. Tito zaměstnavatelé mohou platit zvýšené pojistné ve výši 3,3 % z vyměřovacího základu, ale od tohoto pojistného budou mít i nadále možnost odečíst si ½ náhrady mzdy za prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti. (Účinnost těchto ustanovení se odložila na rok 2011 - srov. bod 9.2.1.) Zaměstnanec není od 1.1.2009 poplatníkem pojistného na nemocenské pojištění. Odvod důchodového pojištění a příspěvku činí 6,5 % z vyměřovacího základu. Stejně jako zaměstnanci, dostávají i OSVČ, které jsou účastníky nemocenského pojištění, nemocenskou až od 15. kalendářního dne nemoci. U OSVČ se sniţuje sazba pro odvod pojistného na sociální zabezpečení z 29,6 % na 29,2 %, pro dobrovolné nemocenské pojištění se sniţuje ze 4,4 % na 1,4 %.

6.2.3

Peněžitá pomoc v mateřství

Po uplynutí 6 týdnů po porodu je nově umožněno, aby se v péči o dítě střídala matka dítěte s jejím manţelem či otcem dítěte. Muž si tak může požádat o poskytování peněžité pomoci v mateřství uplatněním nároku u svého zaměstnavatele, přičemž matka dítěte musí souhlasit se střídáním. Mužům se tímto poskytuje rovnoprávnost při péči o dítě. Od roku 2009 se také zvyšuje sazba pro výpočet této dávky z 69 % na 70 %. Porovnání výše peněžité pomoci v mateřství ukazuje tabulka 4. Srov. bod 9.2.3.

~ 45 ~

Tabulka 4

Výše peněţité pomoci v mateřství

Porovnání výše peněţité pomoci v mateřství / (měsíc = 30 kal. dnů) Hrubá mzda

DVZ před redukcí

2008 PPM v Kč

2009 Podíl k HM

PPM v Kč

Podíl k HM

10 000

328,77

6 840

68%

6 930

69%

15 000

493,15

10 230

68%

10 380

69%

20 000

657,53

12 750

64%

13 830

69%

25 000

821,92

14 370

57%

16 980

68%

30 000

986,30

14 370

48%

19 050

64%

35 000

1 150,68

14 370

41%

21 120

60%

40 000

1 315,07

14 370

36%

22 350

56%

45 000

1 479,45

14 370

32%

23 370

52%

50 000

1 643,84

14 370

29%

24 390

49%

55 000

1 808,22

14 370

26%

25 440

46%

60 000

1 972,60

14 370

24%

26 460

44%

65 000

2 136,99

14 370

22%

27 510

42%

70 000

2 301,37

14 370

21%

28 560

41%

75 000

2 465,75

14 370

19%

28 890

39%

80 000

2 630,14

14 370

18%

28 890

36%

Autor: MPSV : Průvodce sociálním systémem v roce 2009. Publikace Ministerstva práce a sociálních věcí. [online]. c2009 [cit. 2009-08-21]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/6099/PSP_01_09.pdf> .

6.2.4

Ošetřovné (dříve ošetřování člena rodiny)

Ošetřovné lze nově přiznat při splnění podmínek dvěma osobám, jelikož je nyní možné se při péči o ošetřovanou osobu jednou vystřídat.

6.3

ZMĚNY NA PRACOVNÍM TRHU

Od 1.1.2009 došlo k propojení sociálního systému s trhem práce. Pracovní trh je málo pružný a je třeba více motivovat nezaměstnané občany k aktivnímu řešení této situace. Proto hlavní motto MPSV v oblasti pracovního trhu je:  „Ten, kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, kdo nepracuje.“  „Ten, kdo se snaží, se musí mít lépe než ten, kdo je pasivní.“  „Rychleji vyřešit životní situaci se vyplatí.“11 Aktivní politika zaměstnanosti se zaměřuje na ty, jež jsou na trhu práce znevýhodněni a snaží se jim ulehčit situaci. Naopak změny v systému výplaty podpory v nezaměstnanosti motivují 11

MPSV : Průvodce sociálním systémem v roce 2009. Publikace Ministerstva práce a sociálních věcí. [online]. c2009 [cit. 2009-08-21]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/6099/PSP_01_09.pdf> .

~ 46 ~

k co nejkratšímu pobytu na sociálních dávkách. Pro občany je tak jednoznačně výhodnější rychlé začlenění zpět do pracovního procesu i za cenu nižšího příjmu.

6.3.1

Zprostředkování zaměstnání

Každý uchazeč o zaměstnání má možnost požádat příslušný pracovní úřad o vypracování individuálního akčního plánu. Uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v evidenci víc než 5 měsíců, vypracuje akční plán úřad práce automaticky. Zákon dále stanovuje povinnost součinnosti uchazeče o zaměstnání s úřadem práce při vypracování, aktualizaci a vyhodnocení tohoto plánu. Nesplnění této povinnosti je důvodem pro vyřazení uchazeče z evidence. Stejně tak může být z evidence vyřazen ten uchazeč o zaměstnání, který bez vážných důvodů odmítne po 5 měsících v evidenci nabízenou rekvalifikaci. Absolventi vysokých škol se již podle § 33 odst. zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nepovaţují za znevýhodněnou skupinu na trhu práce, ale pouze mladí lidé ve věku do 20 let.

6.3.2

Podpora v nezaměstnanosti

Od 1.1.2009 se změnila procentní sazba poskytování podpory v nezaměstnanosti a také došlo ke zkrácení podpůrčí doby. Srovnání podpory v nezaměstnanosti

Tabulka 5

Srovnání podpory v nezaměstnanosti Výše podpory 2008 První 3 měsíce

50 % PČV

Výše podpory 2009 První 2 měsíce

65 % PČV

Další 2 měsíce

50 % PČV

Zbytek podpůrčí doby

45 % PČV

Zbytek podpůrčí doby

45 % PČV

Max. výše podpory

12.250 Kč

Max. výše podpory

13.307 Kč

Autor: Martina Kožaná Zdroj: MPSV : Průvodce sociálním systémem v roce 2009. Publikace Ministerstva práce a sociálních věcí. [online]. c2009 [cit. 2009-08-21]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/6099/PSP_01_09.pdf> .

~ 47 ~

Délka poskytování podpory v nezaměstnanosti

Tabulka 6

Délka poskytování podpory Věk

V roce 2008

V roce 2009

Do 50 let

6 měsíců

5 měsíců

Od 50 do 55 let

9 měsíců

8 měsíců

Nad 55 let

12 měsíců

11 měsíců

Autor: Martina Kožaná Zdroj: MPSV: Průvodce sociálním systémem v roce 2009. Publikace Ministerstva práce a sociálních věcí. [online]. c2009 [cit. 2009-08-21]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/6099/PSP_01_09.pdf> .

Na podporu v nezaměstnanosti nemá nárok uchazeč o zaměstnání, „který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání zprostředkované úřadem práce. (§ 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb.)

6.3.3

Zpřísnění postihu nelegální práce

Za umoţnění výkonu nelegální práce se zvyšuje pokuta z 2 mil. Kč na 5 mil. Kč. Ukázalo se, že pokuta ve výši 2 mil. Kč není dostatečnou preventivní výstrahou proti nelegálnímu zaměstnávání.

6.3.4

Výše příspěvku na živobytí

Příspěvek na živobytí je jednou z dávek hmotné nouze. Smyslem novely zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, je zvýhodnit osoby, které mají skutečnou snahu zvýšit si příjem vlastní prací, např. výkonem veřejně prospěšné práce či krátkodobým zaměstnáním, nebo se alespoň snaží udržovat či rozvíjet svou pracovní kvalifikaci a vykonávat některé činnosti v oblasti veřejných služeb. „Částka na živobytí osob, které budou pobírat příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců a musejí si zvyšovat příjem vlastní prací (přitom nepracují ani v rámci programů aktivní politiky zaměstnanosti) a které: 

vykonávají veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin měsíčně, odpovídá částce životního minima zvýšené o polovinu rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem,



vykonávají veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně, odpovídá částce životního minima,

~ 48 ~



nevykonávají veřejnou službu alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, odpovídá výši existenčního minima.“12

Veřejnou službu nyní mohou za podstatně jednodušších podmínek organizovat i obce, což významně přispěje např. ke zlepšení životního prostředí a udržení čistoty v obcích.

6.3.5

Způsob výplaty dávky pomoci v hmotné nouzi

Posiluje se propojenost mezi orgány poskytujícími dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory. Zavádí se moţnost poukázkového plnění sociálních dávek (§ 43 odst. 4 zák. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi). Výplata části dávek v poukázkách totiž významně omezuje jejich zneužívání a snižuje počet příjemců dávek.

12

MPSV : Průvodce sociálním systémem v roce 2009. Publikace Ministerstva práce a sociálních věcí. [online]. c2009 [cit. 2009-08-21]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/6099/PSP_01_09.pdf> .

~ 49 ~

7.

DŮCHODOVÁ REFORMA

7.1

PROČ JE NUTNÁ DŮCHODOVÁ REFORMA?

Systém důchodového pojištění je upraven zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Jeho cílem je zabezpečit osoby ve stáří (starobní důchod), pro případ invalidity (plný/částečný invalidní důchod) nebo úmrtí ţivitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod). Pojistné na důchodové pojištění jsou příjmem státního rozpočtu. Výdaje na důchodový systém představují 28 % výdajů ze SR. Již v roce 2004 byla vytvořena skupina lidí vedená Ing. Bezděkem, která měla za úkol připravit podklady pro důchodovou reformu. Ta se měla uskutečnit ještě před rokem 2006, k čemuž však z vůle politických stran bohužel nedošlo. Závěry Bezděkovi komise:  „reformy ve směru odstranění pobídek k předčasným odchodům do důchodu,  provázanost reformy s reformou na trhu práce (existence vhodných pracovních příležitostí),  fiskální konsolidace a snížení břemene veřejného dluhu,  důchodové příjmy = mix daňově transferových systémů, fondově financovaných systémů a soukromých úspor a výdělků s cílem diverzifikace rizika,  rozvoj fondových schémat by měl být provázán s vývojem infrastruktury finančních trhů, včetně vytvoření efektivního regulačního rámce,  harmonizace reforem vyvolaných efektem stárnutí populace (nejen penze, ale i zdravotnictví)  zajištění široké podpory veřejnosti pro změny.“13 Podle informací MPSV činily v roce 2006 příjmy SR z pojistného na důchodové pojištění 276,9 mld. Kč a výdaje na důchodový systém 272,9 mld. Kč. Je prokázáno, že v ČR se za posledních 15 let prodloužila délka ţivota občanů o 4 roky a tento trend bude i nadále pokračovat (za každých 6 let o jeden rok). Roste počet důchodců v ČR (viz Graf 17), tedy i podíl starších osob na celkové populaci při současném poklesu počtu ekonomicky aktivních občanů. V důsledku očekávaného demografického vývoje lze říci, že systém důchodového pojištění je dlouhodobě finančně neudrţitelný a vyžaduje razantní změny. V opačném případě bude dál nezadržitelně narůstat státní dluh a deficit státního rozpočtu ČR (kumulovaný dluh by do roku 2050 dosáhl cca 50 % HDP a do roku 2100 již 250 % HDP). Vzhledem ke složitosti změny tohoto systému byla reforma rozložena do tří následujících etap.

13

Tetur, Vladimír. 2010. Sociální zabezpečení. Vladimír Tetur. [online]. c2010 [cit. 2010-4-3]. Dostupný z WWW: < http://socialsecurity.tetur.net/files/3BK-PA_PRA_2010-04-02_(3b-duchpoj).pdf> .

~ 50 ~

7.2

PRVNÍ ETAPA DŮCHODOVÉ REFORMY

Skutečná realizace první etapy důchodové reformy nastala schválením zákona č. 306/2008 Sb., změna zákona o důchodovém pojištění, kterým se mění právě zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a některé další zákony. Byl schválen Parlamentem dne 17. července 2008 a nabyl účinnosti v zásadě 1. ledna 2010. „Mezi nejvýznamnější schválené změny ve srovnání se současnou právní úpravou patří: 

postupné prodloužení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 roků na 35 roků včetně náhradních dob pojištění nebo na 30 roků bez náhradních dob pojištění,



postupné omezení zápočtu náhradních dob pojištění i pro nárok na starobní důchod na 80 % s výjimkou těchto dob z titulu osobní péče o dítě ve věku do 4 let, o osobu, která je závislá na péči jiné osoby a bývalé základní vojenské služby,



plynulé pokračování v postupném zvyšování důchodového věku na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě a 62 až 64 let u žen (podle počtu vychovaných dětí), pokud vychovaly aspoň dvě děti a v souvislosti s tím i věkové hranice pro nárok na starobní důchod při získání kratší doby pojištění - viz Graf 13,



postupné prodloužení období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze tří na pět roků,



zrušení podmínky pro nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti, která spočívá ve sjednání pracovního vztahu nejdéle na dobu jednoho roku,



zvyšování procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod při souběžném pobírání tohoto důchodu v plné výši, a to o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů nebo při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši, a to o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů,



změna plného invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosažení věku 65 let,



sjednocení dosavadní pevné věkové hranice pro „trvalý“ nárok žen na vdovský důchod (nyní 55 let) a mužů na vdovecký důchod (nyní 58 let) na věk o 4 roky nižší, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození,



nové vymezení invalidity (zavedení třístupňové invalidity) s „trvalou“ ochranou výše dosavadních částečných invalidních důchodů v případě změny invalidity ze II. stupně invalidity na I. stupeň (dosud existují dva druhy invalidních důchodů, a to plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod),

~ 51 ~



sjednocení věkové hranice, ke které se zjišťuje tzv. dopočtená dobaq pro výši procentní výměry invalidního důchodu, pro muže a ženy (pro muže i ženy důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě),



zrušení doby studia získané v období po účinnosti návrhu zákona jako náhradní doby pojištění s výjimkou posuzování nároku na invalidní důchody



zvýšení redukce procentní výměry při předčasném odchodu do důchodu, a to od třetího roku (za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku činí snížení procentní výměry důchodu 0,9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů a 1,5 % výpočtového základu od 721. kalendářního dne)“14 - viz Tabulka 7.

Tabulka 7

Redukce při předčasném odchodu do důchodu

Sníţení procentní výměry při předčasném odchodu do starobního důchodu Poče t kal. dnů, chybě jící do dosaţ e ní důchodové ho vě ku

Sníţ e ní proce ntní výmě ry o

Poče t kal. dnů, chybě jící do dosaţ e ní důchodové ho vě ku

Sníţ e ní proce ntní výmě ry o

90 a méně 91 - 180 181 - 270 271 - 360 361 - 450 451 - 540 541 - 630 631 - 720 721 - 810 811 - 900 901 - 990

0,9 % 1,8 % 2,7 % 3,6 % 4,5 % 5,4 % 6,3 % 7,2 % 8,7 % 10,2 % 11,7 %

991 - 1080 1081 - 1170 1171 - 1260 1261 - 1350 1351 - 1440 1441 - 1530 1531 - 1620 1621 - 1710 1711 - 1800

13,2 14,7 16,2 17,7 19,2 20,7 22,2 23,7 25,2

více než 1800

26,7 %

% % % % % % % % %

Autor: Martina Kožaná Zdroj: Tetur, Vladimír. 2010. Sociální zabezpečení. Vladimír Tetur. [online]. c2010 [cit. 2010-4-3]. Dostupný z WWW: < http://socialsecurity.tetur.net/files/3BK-PA_PRA_2010-04-02_(3b-duchpoj).pdf> .

Tyto změny v rámci první etapy důchodové reformy dopadají zejména na výdaje základního důchodového pojištění. Mají zajistit větší stabilitu systému a dlouhodobější finanční udržitelnost, jak znázorňuje Graf 14. Příloha 2, pak obsahuje Tiskovou zprávu ze dne 30.12.2009 vztahující se k důchodové reformě, která stručně objasňuje jednotlivé změny a jejich důsledky. Graf 16 ukazuje, kolik poplatníků v průměru vychází na jednoho důchodce a jak se tento stav pravděpodobně sníží v roce 2010.

14

MPSV : Důchodové pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2008 [cit. 2009-08-23]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/5409> .

~ 52 ~

7.3

VALORIZACE DŮCHODŮ

Důležitou změnou bylo i přijetí zákona č. 178/2008 Sb. ze dne 23. dubna 2008, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, účinný dnem vyhlášení, tj. od 28. května 2008. Změnou textu v odst. 3 § 67, zákona o důchodovém pojištění se umoţnilo vládě nařízením zvýšit důchody v mimořádném termínu již při růstu cen alespoň o 5 % (dosud to bylo možné až při růstu cen alespoň o 10 %). Díky tomuto ustanovení může vláda pružněji reagovat na zvyšující se inflaci a předcházet tak poklesu životní úrovně důchodců. Mimo to bylo stanoveno, že od srpna 2008 se důchody zvýší mimo pravidelný termín. Každý důchodce tak dostal o 470 Kč měsíčně více. Pracující důchodci si navíc mohou přiznat daňovou slevu ve výši 24.840 Kč. Průměrnou výši vypláceného starobního důchodu za období 1999 – 2009 znázorňuje Graf 15.

7.4

DRUHÁ ETAPA DŮCHODOVÉ REFORMY

Plánovaná druhá etapa by se měla týkat zejména problematiky financování základního důchodového pojištění a soukromých důchodů. Nutná opatření ve veřejném základním důchodovém pojištění: o „zavedení plateb státu za náhradní doby pojištění; odvod plateb za náhradní doby pojištění umožní snížit procentní sazbu pojistného na důchodové pojištění s pozitivním dopadem na trh práce. Celá restrukturalizace příjmů základního důchodového pojištění by měla být finančně neutrální, o

vytvoření rezervy pro důchodovou reformu a

o

vytvoření důchodového fondu.“15

Nutná opatření v oblasti soukromých důchodů (hlavně penzijní připojištění a životní pojištění): o

„oddělení majetku akcionářů a klientů,

o

zavedení možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány,

o

zvýšení motivace k vyšším příspěvkům,

o

zvýšení participace zaměstnavatelů,

o

podpora čerpání doživotních penzí z penzijního připojištění.“16

15

MPSV : Sociální reformy. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2007 [cit. 2009-08-23]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/4782> . 16 MPSV : Sociální reformy. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2007 [cit. 2009-08-23]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/4782> .

~ 53 ~

TŘETÍ ETAPA DŮCHODOVÉ REFORMY

7.5

„V rámci III. etapy důchodové reformy bude řešena diversifikace zdrojů pro příjmy ve stáří s možností částečné volby pojištěnců k vyvázání se (opt – out) ze základního důchodového pojištění do soukromého systému. Pojištěncům bude dána možnost volby, zda jejich důchod bude plynout pouze ze základního důchodového pojištění nebo částečně i ze spořícího pilíře důchodového systému. Pojištěnci by si tedy nevolili, zda budou či nebudou platit příspěvky na důchodové pojištění, ale pouze jaké budou zdroje financování jejich budoucích důchodů. 

Součástí II. etapy důchodové reformy je vytvoření rezervního důchodového fondu. Fond má být prvkem, jenž umožní vznik spořicího pilíře. Část státního majetku by byla prodána, z další části by do fondu plynuly výnosy z dividend.



Ke změně by mělo dojít v regulačním rámci působení fondů, kde od sebe bude oddělen majetek vkladatelů a majetek akcionářů fondu. Cílem je přejít na systém tzv. správcovských společností. Je transparentní a bezpečný. Každá správcovská společnost bude moci nabízet několik různě zaměřených produktů.



Zároveň je cílem motivovat lidi k tomu, aby spořili delší dobu, vyšší částku a pokud možno si nechávali výnosy penzijního připojištění vyplácet v podobě renty k důchodu, než aby dostávali jednorázové vyrovnání. Záměrem je penzijní připojištění proti současnosti i daňově zvýhodnit. Zároveň i více motivovat zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům na toto připojištění přispívali.



Příspěvek u penzijního připojištění by měl být posílen. Možné je i odbourání daňového odpočtu a jeho úplná kompenzace přímým příspěvkem. V případě zaměstnavatelů naopak rozšíření možnosti jejich odpočtů.



Výše příspěvku by mohla být odstupňována podle toho, jak dlouho lidé budou spořit. Těch, co budou chtít spořit krátkou dobu (např. 5 let), se zvýšení příspěvku nedotkne. Ti, co podepíší spoření na 20 až 30 let, by jej měli mít vyšší. Stejně tak chceme prosadit, aby byli zvýhodněni lidé, kteří si nechají vyplácet rentu před těmi, kteří budou žádat na konci spoření jednorázové vyrovnání. Konkrétní zvýšení příspěvků bude vycházet z dispozic veřejných financí.“17

17

MPSV : Sociální reformy. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2007 [cit. 2009-08-23]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/4782> .

~ 54 ~

PROTIKRIZOVÁ OPATŘENÍ ÚČINNÁ OD ROKU 2009

8.

Vzhledem k negativním dopadům světové hospodářské krize na ekonomiku České republiky, (jako je pokles poptávky po českém exportu, což ve svém důsledku znamená snížení HDP a tedy i snížení příjmů do státní pokladny), připravila vláda na počátku roku 2009 ve spolupráci s národní ekonomickou radou vlády /NERV/ „Národní protikrizový plán“. Jde o ucelený soubor opatření, který má zmírnit působení negativních vlivů hospodářské krize.

OBLAST DAŇOVÉHO SYSTÉMU

8.1

Snížení sazby DPPO v roce 2008 z 21 % na 20 % pomohlo větším firmám ustát dočasný hospodářský útlum, přičemž pro rok 2010 je daň ve výši 19 %. Také zkrácené odpisování hmotného majetku zařazeného v prvních dvou skupinách může výrazně přispět k obnovení hospodářské rovnováhy, viz bod 4.3.3 této bakalářské práce.

8.1.1

Odpočet DPH u osobních automobilů

Změna zákona č. 235/2004 Sb. nově umožňuje odpočet DPH u osobních automobilů se zdanitelným plněním od 1.4.2009. Jde o další z protikrizových opatření. Má za úkol stimulovat poptávku po osobních automobilech a podpořit tak automobilový průmysl, neboť právě ten je hospodářskou krizí nejvíc zasažen.

8.1.2

Zrušena povinnost platit zálohy na daň z příjmů

Rozhodnutím MF č.j. 43/20 650/2009-431 se ruší povinnost zálohovat DPFO splatnou v roce 2009 pro FO, které mají příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, stejně tak jako PO, které zaměstnávají nejvýše 5 osob. Nutno dodat, ţe tato úleva platí jen pro rok 2009!

8.1.3

Zvýšení procentního paušálu pro uplatnění výdajů

Ve sbírce zákonů byla vyhlášena další novela č. 289/2009 týkající se mimo jiné i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, v § 7 odst. 7, která usnadní život zejména drobným podnikatelům. Již za zdaňovací období roku 2009 si poplatníci, kteří neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, mohou uplatnit výdaje paušálem (vyjma výjimky v § 11 a § 12, zák. č. 586/1992 Sb.) ve výši: a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů ze ţivností řemeslných,

~ 55 ~

b) 60 % z příjmů ze ţivností s výjimkou ţivností řemeslných, dále z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů „nebo z příjmů podle odst. 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odst. 6, anebo z příjmů podle odst. 2 písm. b) až d). Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.“ (§ 7 odst. 7 zák. č. 586/1992 Sb.) Stav k 1.1.2010 - viz bod 9.1.2, pro srovnání Tabulka 10.

OBLAST SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU

8.2

Na konci roku 2008 již byly přijaty první protikrizová opatření a to i v oblasti sociálního systému. Např. snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti u zaměstnanců i OSVČ; snížení daňového zatížení FO, které ve svém důsledku znamená zvýšení jejich čistých příjmů nebo snížení odvodů zaměstnavatelů snížením sazby pojistného na nemocenské pojištění hrazené zaměstnavatelem. To vešlo v účinnost od 1.1.2009 viz kapitola 6 „Změny v rámci sociální reformy 2009“

8.2.1

Sleva na pojistném na sociální zabezpečení

Byla přijata novela č. 221/2009 Sb., kterou se upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. S účinností od 1.8.2009 má zaměstnavatel možnost uplatnit slevu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti „za každého zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. a), jehož vyměřovací základ je nižší, než 1,15násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru.“

(§ 21a odst. 1, zák. č. 589/1992 Sb.)

. Tzn., že se jedná o zaměstnance, jejichž

HM nepřesahuje měsíčně 27.000 Kč. (Průměrná mzda je pro rok 2009 stanovena nařízením r

vlády č. 365/2008 Sb. ve výši 23.555 Kč). „Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance činí 3,3 % rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny směrem nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance“

(§ 21a odst. 5, zák. č. 589/1992 Sb.)

, max. však 25 % vyměřovacího základu daného

zaměstnance. Slevu lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za příslušný kalendářní měsíc, za který sleva náleží. Nelze ji uplatnit dodatečně. Tzn. při uplatnění vyšší slevy, než je nárok zaměstnavatele mu vznikne dluh vůči správě sociálního zabezpečení, ale při uplatnění nižší slevy nárok na „douplatnění“ slevy (neboli přeplatek) zaměstnavateli nevzniká. „Sleva na pojistném náleží jen za toho zaměstnance, jehož zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc. Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží od kalendářního měsíce, v němž

~ 56 ~

byla doručena výpověď z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti zaměstnanci nebo zaměstnavateli nebo v němž byla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru nebo zrušení dohody o pracovní činnosti anebo v němž byl zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Sleva na pojistném nenáleží za zaměstnance, který podle zákona o nemocenském pojištění vykonává zaměstnání malého rozsahu a za zaměstnance, jehož zaměstnání nemá trvat déle než 3 kalendářní měsíce.“ (§ 21a odst. 2, zák. č. 589/1992 Sb.) Sleva náleţela poprvé za kalendářní měsíc 8/2009. Bylo však možné uplatnit mimořádnou slevu na pojistném i za měsíce 1-7/2009 avšak nejpozději do dne splatnosti pojistného za 8/2009, tj. do 20.9.2009. Při výpočtu mimořádné slevy se brali v úvahu jen ti zaměstnanci, jejichž pracovní poměr trval k 31.8.2009. Je třeba ještě dodat, že nárok na slevu „nemá zaměstnavatel, který vstoupil do likvidace nebo vůči němuž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek; nárok na slevu na pojistném zaniká od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nastaly tyto skutečnosti.“ (§ 21a odst. 7, zák. č. 589/1992 Sb.) Slevy na pojistném může zaměstnavatel nárokovat jen do konce roku 2010, tzn. nejpozději za prosinec 2010. (Změněno v rámci protikrizového „Janotova“ balíčku. Slevu bylo možno uplatnit jen do konce roku 2009) – srov. změny v bodu 9.2.1

8.2.2

Přídavek na dítě

Přijetím zákona č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, se od 1.7.2009 zpětně zvýší přídavek na dítě, jelikož Poslanecká sněmovna v září 2009 přehlasovala veto prezidenta republiky k tomuto zákonu. Přídavek na dítě se tak zvyšuje o 50 Kč měsíčně takto: 

Do 6 let

550 Kč měsíčně



6-15 let

660 Kč měsíčně



15-26 let pro nezaopatřené dítě

750 Kč měsíčně

„Ke stejnému datu, tedy se zpětnou účinností od 1. července 2009, se zvýší také hranice příjmu rozhodná pro nárok na přídavek na dítě. A to z 2,4násobku částky životního minima rodiny na 2,5násobek. V praxi to bude podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí znamenat,

~ 57 ~

že na příspěvek na dítě bude mít nově nárok cca 32 tisíc dětí.18 Nárok na výplatu přídavku na děti zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, za který dávka náleží. Zvýšení přídavku na dítě je však jen dočasné, jelikož součástí tzv. „Janotova balíčku protikrizových opatření“ je zrušení tohoto zvýšení a to již od 1.1.2010 – viz bod 9.2.2.

8.2.3

Změna zákoníku práce

Pod číslem 326/2009 byl ve Sbírce zákonů dne 24.9.2009 publikován Zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Ve své třetí části uvádí důležitou změnu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Tato změna se týká poskytování náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti:  Náhrada mzdy nebo platu, která dosud nepříslušela za první 3 pracovní dny dočasné pracovní

neschopnosti,

nyní

nově

nepřísluší

nejvýše

za

prvních

24 neodpracovaných hodin z rozvrţených směn, čímž se odstraní bezdůvodné rozdíly v délce karenční doby v neprospěch zaměstnanců se směnou nad 8 hod, případně nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou (§ 192 odst. 1, zák. práce).  Dochází ke sjednocení výše náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti nebo při karanténě. „Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku.“ (zák.č. 262/2006 Sb., § 192 odst. 2 ve znění novely č. 326/2009, část třetí, čl. V odst. 2)

Tabulka 8

Srov. viz Tabulka 3

Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti od 9.10.2009

Náhrada mzdy nebo platu při

Pracovní neschopnost / karanténa

pracovní neschopnosti

karanténě

1. - 3. pracovní den

nepřísluší

60 % průměrného redukovaného výdělku

4. - 14. pracovní den

60 % průměrného redukovaného výdělku

60 % průměrného redukovaného výdělku

Autor: Martina Kožaná Zdroj: zák. č. 262/2006 Sb., § 192 odst. 2, ve znění novely č. 326/2009 Sb.

Jelikož nebyla účinnost tohoto nového ustanovení výslovně stanovena, nastává 15. dnem po vyhlášení ve sbírce zákonů, tj. 9. října 2009.

18

MPSV : Tisková zpráva. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2009 [cit. 2009-10-4]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/7600/22092009c.pdf> .

~ 58 ~

PROTIKRIZOVÁ OPATŘENÍ ÚČINNÁ OD ROKU 2010

9.

Ve sbírce zákonů v částce 115 byl dne 20. října 2009 zveřejněn z. č. 362/2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Tyto změny byly přijaty ve stavu legislativní nouze. Říkalo se jim „první Janotův balíček protikrizových opatření“, který musela vláda přijmout, aby zmírnila dopad ekonomické krize na státní rozpočet ČR. Deficit SR by bez těchto nutných restrikcí překročil již v roce 2010 hranici 200 mld. Kč. Tak vysoký deficit ČR ve své historii nepamatuje a vzhledem k povinnostem vůči EU si ho ani nemůže dovolit. Příloha 5 Stabilizační opatření pro rok 2010, zahrnuje tabulku, která ukazuje pravděpodobnou úsporu veřejných financí při aplikaci těchto restriktivních opatření. Cílem je snížit deficit sektoru vlády v roce 2010 na cca 5,3 % HDP.

9.1

OBLAST DAŇOVÉHO SYSTÉMU

9.1.1

Daň z nemovitosti

S účinností od 1.1.2010 se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, novelou č. 362/2009 Sb. Zvyšují se základní sazby daně z nemovitostí následujícím způsobem:

Tabulka 9 § § 6 odst. 2

Změny sazeb u daní z nemovitostí Dotčená nemovitost

S azba daně za 1 m² do 31.12.2009 od 1.1.2010

Ostatní pozemky

písm. a) písm. b) písm. c) § 11 odst. 1 písm. a) písm. b)

Zastavěné plochy a nádvoří 0,10 Kč 0,20 Kč Stavební pozemky 1,00 Kč 2,00 Kč Ostatní plochy pokud jsou předmětem daně 0,10 Kč 0,20 Kč S tavby Obytné domy 1,00 Kč 2,00 Kč Stavby pro individuální rekreaci a rodinné domy 3,00 Kč 6,00 Kč Stavby, které plní doplňkovou fukci ke stavbám pro písm. b) 1,00 Kč 2,00 Kč individulání rekreaci a rodinným domům (vyjma garáže) Garáže vystavěné odděleně od obytných domů a u písm. c) 4,00 Kč 8,00 Kč samostatných nebyt. prostorů užívaných jako garáže písm. d) U staveb a samostatných nebyt. prostorů uţívaných pro podnikatelskou činnost sloužících pro zemědělskou provovýrobu, pro lesní a vodní bod 1 1,00 Kč 2,00 Kč hospodářství sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a bod 2 5,00 Kč 10,00 Kč ostatní zemědělskou výrobu písm. e) U ostatních staveb 3,00 Kč 6,00 Kč písm. f) U bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů 1,00 Kč 2,00 Kč Autor: Martina Kožaná Zdroj: Zák. č. 362/2009 Sb.

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že došlo k nárůstu sazeb o 100 %.

~ 59 ~

Nárůst daňové sazby se nedotkl pouze těchto nemovitostí:  § 6 odst. 1 písm. a), tj. orné půdy, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady,  § 6 odst. 1 písm. b), tj. trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s intenzivním a průmyslovým chovem ryb,  § 11 odst. 1 písm. d) bod 3, tj. stavby a samostatné nebytové prostory užívané pro podnikatelskou činnost, sloužící pro ostatní podnikatelskou činnost. „Obce mají možnost upravit daň z nemovitostí tak, že stanoví obecně závaznou vyhláškou koeficienty podle § 6, § 11 a § 12 zákona o dani z nemovitostí, přičemž tato vyhláška musí nabýt účinnosti do 1. srpna předcházejícího roku. Pro zdaňovací období roku 2010 je, s ohledem na zvýšení uvedených sazeb daně z nemovitostí, obcím umožněno vydat vyhlášku v pozdějším termínu a to do 30. listopadu 2009. Účinnost vyhláška musí nabýt nejpozději od 1. ledna 2010.“19

9.1.2

Daň z příjmů

Změna dále nastala i v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Nedávno přijatá novela zákona o dani z příjmů zvýšila tzv. výdajové paušály pro živnostníky a ostatní podnikající osoby. Současná novela však tyto paušály opět sniţuje a to z 60 % na 40 % u svobodných povolání (§ 7 odst. 7 písm. c), zák. č. 586/1992 Sb.). Tabulka 10 Srovnání výdajů procentem z příjmů

Srovnání výdajů procentem z příjmů rok 2008 - 2010 Výdaje z příjmů

2008

2009

2010

ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodádřství

80 %

80 %

80 %

ze živností řemeslných

60 %

80 %

80 %

z živností ostatních

50 %

60 %

60 %

z jiného podníkání podle zvl. předpisů

40 %

60 %

40 %

z využití práv z duševního vlastnictví

40 %

60 %

40 %

z výkonu nezávislého povolání

40 %

60 %

40 %

povolání znalce, tlumočníka, rozhodce

40 %

60 %

40 %

povolání insolvenčního správce

40 %

60 %

40 %

Autor: Martina Kožaná Zdroj: Zák.č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění novely č. 362/2009 a 289/2009

Ostatní paušály zůstávají nezměněny. Podle přechodného ustanovení se však tato změna uplatní až pro rok 2010, nikoliv zpětně. Pro rok 2009 se tedy uplatní paušály stanovené v předchozí novele zákona o daních z příjmů, viz bod 8.1.3. 19

MFČR : Legislativa a metodika. Česká daňová správa. [online]. c2009 [cit. 2009-10-25]. Dostupný z WWW: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-3EA9846C-A05E1B50/cds/xsl/legislativa_metodika_9879.html?year=0> .

~ 60 ~

9.1.3

Spotřební daň

Novela upravuje i zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, konkrétně zvyšuje sazby daně u bezolovnatého benzínu, motorové nafty, lihu, etanolu, piva a tabákových výrobků. Tuto změnu nebudu dále komentovat a odkazuji na své prohlášení v bodě 3.8 této bakalářské práce.

9.1.4

Daň z přidané hodnoty

Změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění novely č. 362/2009, přináší zvýšení sazeb z 9 % na 10 % u sníţené sazby a z 19 % na 20 % u sazby základní. Tato změna nabývá účinnosti dnem 1.1.2010. V přechodném ustanovení se píše, že „plátce, který dodává elektřinu, plyn, vodu, teplo, chlad nebo poskytuje telekomunikační služby je za zúčtovací období zahrnující jak část roku 2009, tak část roku 2010, oprávněn provést mimořádný odečet z měřicích zařízení k 31. prosinci 2009, případně provést propočet spotřeby při dodání elektřiny, plynu, vody, tepla a chladu a při poskytnutí telekomunikačních služeb k datu 31. prosince 2009, a to i tehdy, bude-li odečet z měřicích zařízení proveden až po tomto datu. V těchto případech pak u spotřeby za období do 31. prosince 2009 plátce uplatní sazbu daně platnou do 31. prosince 2009 a u spotřeby za období od 1. ledna 2010 plátce uplatní sazbu daně platnou od 1. ledna 2010.“ (Sbírka zákonů č. 362/2009, část pátá, Čl. VIII odst. 2)

Ohledně záloh a plateb přijatých přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění nejpozději ke dni 31.12.2009 je stanoveno, že se tyto zálohy a platby zúčtovatelné v následujícím roce 2010 zúčtují se sazbou DPH platnou ke dni vzniku povinnosti přiznat daň z přidané hodnoty při přijetí úplaty, tj. sazba DPH platná do konce roku 2009. V souvislosti s inkorporací čl. 80 směrnice Rady 2006/112/ES bylo s účinností od 1.1.2010 zapracováno mimo jiné i ustanovení § 36a, novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, provedenou zákonem č. 489/2009 Sb. Cílem této úpravy „je stanovit základ daně ve výši ceny obvyklé ve zvláštních případech za účelem zamezení možné spekulaci při stanovení daňové povinnosti a tím zabránění možným daňovým únikům“20. To se však nelíbilo odborářům, kteří vyhrožovali veřejnou stávkou, jelikož toto ustanovení se vztahuje i na „osoby v pracovněprávním vztahu nebo v jiném obdobném vztahu“

(§36a, odst. 3 písm. d) zák.č. 235/2004, ve znění

zák. č. 489/2009 Sb.)

, což bude mít za následek vyšší daňový základ (tj. cena obvyklá) při zdaňování

zaměstnaneckých výhod. V současné době se v Parlamentu ČR jedná o vypuštění tohoto ustanovení písm. d), odst. 3, § 36a, zákona o DPH ve stavu legislativní nouze.

20

MFČR : Informace k § 36a - stanovení základu daně ve zvláštních případech. Česká daňová správa. [online]. c2010 [cit. 2010-2-26]. Dostupný z WWW: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/Priklady_k_upl_sazby_DPH_230210.pdf> .

~ 61 ~

9.2

OBLAST SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU

9.2.1

Pojistné na sociální zabezpečení

Změny

v rámci

protikrizových

opatření

se

dotkly

i

zákona

č.

589/1992

Sb.,

o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění novely 362/2009 Sb. Plánované sníţení sazeb pojistného na nemocenské pojištění v roce 2010 z 2,3 % na 1,4 % se odsouvá aţ na rok 2011. Stejně tak i možnost zaměstnavatele s více než 50-ti zaměstnanci, účastnit se dobrovolného systému placení pojistného na nemocenské pojištění ve výši 3,3 % z vyměřovacího základu, s možností odpočtu ½ náhrady mzdy nebo platu, kterou vyplatí zaměstnavatel zaměstnancům při dočasné pracovní neschopnosti, srov. bod 6.2.2. Také se zvyšuje maximální vyměřovací základ, tzv. „strop“ pro odvod sociálního pojištění. Pro období od 1.1.2010 do 31.12.2010 je max. vyměřovací základ ve výši 72násobku průměrné mzdy, tj. (23.280 Kč x 1,0184) x 72 = 23.709 x 72 = 1.707.048 Kč (měsíčně 142.254 Kč), místo původního 48násobku, to by byl max. vyměřovací základ ve výši 1.138.032 Kč, měsíčně 94.836 Kč), srov. bod 5.5.3. Dále dochází ke zrušení slevy na pojistném, které mělo platit od srpna 2009 až do konce roku 2010 jako součást protikrizových opatření – viz bod 8.2.1.

9.2.2

Státní sociální podpora

Zvýšený příplatek na dítě, který bylo moţno uplatnit od 1.7.2009, vláda opět sníţila a to s účinností od 1.1.2010 takto: 

Do 6 let

500 Kč měsíčně



6-15 let

610 Kč měsíčně



15-26 let pro nezaopatřené dítě

700 Kč měsíčně

Současně vláda upravila i podmínky nároku na přídavek na dítě. „Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.“ (sbírka zák. č. 362/2009, část sedmá, Čl. XI.) Pro srovnání bod 8.2.2.

9.2.3

Nemocenské pojištění

Novela mění i zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. a stanoví pro období od 1.1.2010 do 31.12.2010 nemocenské po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti ve výši 60 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Tímto dočasným opatřením budou postiženi dlouhodobě nemocní občané, jelikož se tímto ruší zvýhodnění dlouhodobých pracovních neschopností. Srov. bod 5.5.1 e).

~ 62 ~

Dalším bodem je sníţení PPM a to hned ve dvou oblastech. „V období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 se při úpravě denního vyměřovacího základu podle § 21 odst. 1 písm. b) pro výpočet peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství počítá do částky první redukční hranice 90 %.“

(Sbírka zák. č. 362/2009, část osmá, Čl. XIII odst. 1)

, místo

původních 100 %. Z takto redukovaného denního vyměřovacího základu se stanoví výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den, která nově pouze pro rok 2010 činí jen 60 % DVZ místo původních 70 %. Srov. bod 6.2.3. Porovnání konkrétní výše PPM pro rok 2009 a 2010 znázorňuje Graf 18. Vložením nového § 40a do zákona o nemocenském pojištění byla ustanovena dočasná třídenní karenční doba u ošetřovného, tak jako platí pro náhradu mzdy a v souvislosti s tím byla stanovena „podpůrčí doba u ošetřovného podle § 40 odst. 1 písm. a) nejdéle 6 kalendářních dnů (z původních 9 dnů) a podle § 40 odst. 1 písm. b), (tj. osamělý zaměstnanec, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku) nejdéle 13 kalendářních dnů (z původních 16 dnů).“ (Sbírka zák. č. 362/2009, část osmá, Čl. XIII odst. 4) Redukční hranice nemocenského pojištění se podle Sdělení MPSV č. 354/2009 Sb. bude počítat od 1.1.2010 následujícím způsobem: 

90 % z částky do 1. redukční hranice, která je ve výši 791 Kč,



60 % z částky mezi 1. a 2. redukční hranicí, která je ve výši 1.186 Kč,



30% z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí, která je ve výši 2.371 Kč,



nad 3. redukční hranici se k příjmu nepřihlíţí. Viz Příloha 4 Schéma výpočtu redukovaného DVZ.

9.2.4

Zákon o zaměstnanosti

Součástí balíčku protikrizových opatření, který má zajistit snížení deficitu SR v roce 2010 je i zrušení ustanovení § 50a, v části druhé, čl. III., zákona o zaměstnanosti, v předpisu 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability ze dne 17. června 2009. V červnu byla tato novela zákona přijata za účelem pomoci občanům při stále se zvyšující nezaměstnanosti. Avšak rozhodnutím vlády při nutných škrtech ve SR byla tato změna zrušena dřív, neţ nabyla účinnosti. Týkala se podpory v nezaměstnanosti při rekvalifikaci a prodloužení délky podpůrčí doby. Původně měla nabýt účinnosti dnem 1.11.2009.

9.2.5

Příspěvek na provoz motorového vozidla

Na základě vyhlášky MPSV 451/2009 Sb., se mění výše příspěvku na provoz motorového vozidla. Blíže viz Příloha 2 Tiskové zprávy MPSV.

~ 63 ~

10. NOVÝ DAŇOVÝ ŘÁD ÚČINNÝ OD ROKU 2011 Ve sbírce zákonů v částce 87 byl 3.9.2009 zveřejněn nový daňový řád pod č. 280/2009, který nabývá účinnosti od 1.1.2011. Upravuje postupy daňového řízení a nahrazuje tak zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Nový zákon by měl eliminovat nedostatky současného zákona, sjednotit pojmy pro jednoznačný výklad zákona a podpořit mezinárodní spolupráci daňových správ. Hlavním cílem je vytvořit jednotná pravidla pro daňové řízení, zabezpečit větší právní jistotu jak pro správce daně, tak i pro daňové subjekty. A v neposlední řadě má také zjednodušit administrativu.

Cíle nové právní úpravy daňového řízení „Podle důvodové zprávy bylo cílem autorů nového daňového řádu:  jednoznačné vymezení použitých pojmů a jejich vazeb v jednotlivých institutech, vytvoření základu pro sjednocení terminologie v rámci daňového práva,  vytvoření systematicky uspořádaného a přehledného textu, který umožní snadnou a přehlednou orientaci,  rozšíření základních interpretačních zásad uplatňovaných při správě daní,  zkvalitnění výkonu daňové administrativy a podpora klientského přístupu při jednání s daňovými subjekty,  širší míra zapojení výpočetní techniky v návaznosti na projekt jednotné elektronické komunikace (e-government),  nová úprava doručování koncipovaná tak, aby se zamezilo možným obstrukcím a vyhýbání se doručení,  posunutí splatnosti daně ve výši, která byla stanovena nad rámec tvrzení daňového subjektu, až za právní moc rozhodnutí,  změna v systému opravných a dozorčích prostředků tak, aby daňové subjekty mohly účinněji brojit proti případným nesprávným platebním výměrům po celou dobu, po kterou je možno daňovou povinnost měnit,  každé rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění, nestanoví-li zvláštní úprava jinak,  jednoznačné nastavení lhůty pro stanovení daně, která ohraničuje prostor do kdy lze zvyšovat i snižovat daňovou povinnost,  předřazení priority úhrady daně před její příslušenství, které daňovému subjektu umožní uhradit nejprve dlužnou daň a eliminovat tak vznik dalšího úročení,  zavedení jednoznačných pravidel pro možnost opakování daňové kontroly,

~ 64 ~

 podstatné a racionální omezení subsidiárního použití občanského soudního řádu při daňové exekuci,  zavedení transparentních pravidel pro vedení spisu a nahlížení do něj.“21

Vzhledem k tomu, že se jedná o nový zákon, který má 266 § a jeho účinnost je až od roku 2011, dovolím si zde uvést pouze odkaz na jeho úplné znění ve sbírce zákonů. Vyhlášeno pod částkou 87 dne 3.9.2009: http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka-zakonu-stejnopisy-sbirky-zakonu.aspx

21

RYBÁKOVÁ, Jana. Nový daňový řád od roku 2011 : Finanční management - Archív newsletterů. [online]. c2009, no. 14 [cit. 2009-09-30]. Dostupný z WWW: < http://managerweb.ihned.cz/?p=T0r000. ISSN 1803-389X> .

~ 65 ~

ZÁVĚR V úvodu této práce jsem si stanovila cíl zpracovat ucelený a kompaktní přehled všech nejdůležitějších změn v sociální a daňové sféře s vlivem na SR. Již z obsahu této práce je vidět, jaké enormní množství změn bylo za poslední 3 roky přijato. To svědčí o nestabilitě ekonomiky ČR, která si tyto změny vyžádala zejména v rámci protikrizových opatření a pak také v důsledku nadměrného zvyšování zadlužování státu. Nemohu říci, že se mi podařilo vystihnout veškeré změny daňové a sociální politiky. Ale domnívám se, že jsem ve své práci uvedla většinu podstatných změn, které ovlivnily nebo jsou schopny v budoucnu ovlivnit výši státního dluhu a které se bezprostředně dotýkají nejen mé práce a mne samotné, ale i ostatních občanů ČR. Není pochyb, že mnohé změny zde uvedené by si zasloužily detailnější rozbor. Velmi mě mrzí, že vzhledem k rozsáhlosti tohoto díla, již nebyl prostor určité změny více analyzovat. Také dostupné knižní publikace v této oblasti jsou velmi zastaralé a veškeré informace je tak možné shánět pouze přes relevantní internetové odkazy, daňového poradce nebo semináře. Po přečtení mé práce mi jistě dáte za pravdu, že bude třeba pokračovat v restriktivních opatřeních, jež jsou sice politicky nepopulární, ale nezbytné vzhledem k neudržitelnému stavu veřejných financí. O to se také v současné době pokusila „Fischerova úřednická vláda“, avšak záhy vyšlo najevo, že v tomto státě není v tuto chvíli dostatek politické vůle pro přijímání takových omezujících opatření. Poslanci by si měli uvědomit, že byli zvoleni svými občany k tomu, aby je zastupovali v jejich zájmu a v zájmu českého státu, nikoliv ve svém vlastním. Nemohu se zbavit pocitu, že se v Poslanecké sněmovně při přijímání zákonů prosazují především osobní a lobbistické zájmy bez ohledu na souvislosti s jinými zákony. Pokud se představitelé státu nedohodou na jednotlivých reformních krocích, hrozí České republice, že jednoho dne se ocitne na pokraji bankrotu, stejně jako dnes Řecko. Jedním z hlavních cílů budoucích vlád by mělo být snížení vládního deficitu k poměru HDP pod hranici 3 % pro zajištění vstupu ČR do eurozóny, případně i vyhnutí se sankcí ze strany EU. Evropská unie se nechala slyšet v souvislosti s Řeckem, že nebude tolerovat vysoký deficit stejně jako nedodržování konvergenčního programu. ČR tak nesmí sestavit rozpočet se schodkem, jež převyšuje 4,8 % HDP. Současně bude třeba zabránit i snížení kreditu ČR. Pokud by k němu došlo, zvýšily by se náklady na financování vládního dluhu, případně i prodej státních dluhopisů. Podle informací Ministerstva financí schválili poslanci vydání dluhopisů ve výši 153,2 mld. Kč ke krytí schodku SR na rok 2010. Skutečná výše tohoto schodku bude záležet na mnoha faktorech. Hospodaření státu v roce 2010 ovlivní nejen volby, ale i vývoj ekonomiky ČR, zvyšující se nezaměstnanost, růst HDP a mnohé další. Prognózy ČNB pro rok 2010 předpovídají růst HDP o 1,4 %, což je velký posun oproti roku 2009, kdy byl pokles ~ 66 ~

HDP 4,4 %. Pro rok 2011 se předpokládá růst HDP o 2,2 %. Také inflace nezaznamená větší nárůst. Za rok 2009 byla v průměru na úrovni 1 %, což je velký pokles oproti roku 2008, kdy byla inflace 6,3 %. Pro rok 2010 má ČNB nastaveno cílování inflace na 2 %. Na závěr své bakalářské práce si dovolím pár osobních poznámek. Jako přínosné se mi jeví zejména změny v sociální sféře, které by mohly do budoucna zamezit zneuţívání sociálních dávek. Možnost zaměstnavatele kontrolovat své zaměstnance v prvních 14-ti dnech pracovní neschopnosti považuji za účelovou. Také se ukazuje, že se výrazně snížila nemocnost zavedením třídenní karenční doby. Otázkou však zůstává, kolik skutečně nemocných lidí si kvůli znevýhodnění nevezme neschopenku, ale dovolenou. Dle mého názoru by se měl změnit současný systém přijímání legislativy v ČR. Mezi platností a účinností zákona by měla být stanovena min. lhůta, např. 6 měsíců, aby bylo možné se s touto platnou, avšak po dobu této lhůty neúčinnou legislativou seznámit, případně k ní podat připomínky. Současný stav nezodpovědného přijímání enormního množství novel způsobuje těžkosti nejen běžným občanům, ale i úředníkům, firmám nebo dokonce i odborníkům. Na základě vlastní zkušenosti mohu konstatovat, že mnoho úředníků, ať již na Finančních úřadech nebo na OSSZ, nestíhá sledovat a včas absorbovat veškeré změny, které vstoupily v účinnost. Např. na dotaz, ohledně tzv. „datových schránek“, které jsou aktivní od 1.11.2009 a mají za úkol zjednodušit, zrychlit a zefektivnit doručování orgánů veřejné moci (přičemž jejich zřízení bylo pro PO povinné), jsem v lednu 2010 dostala odpověď úředníka z FÚ Zlín: „Posílání dokumentů přes datové schránky zatím nepoužíváme, nějak nám to nefunguje a školení budeme mít až příští týden. Raději to pošlete poštou“. Označila bych to za neprofesionální nepřipravenost. Se správkyní silniční daně na Finančním úřadě pro Prahu 10 jsem konzultovala možnost uplatnění slev podle novely č. 246/2008 Sb., jež upravuje zákon o dani silniční. S povzdechem konstatovala, že mnoho firem tuto změnu vůbec nepostřehlo a státu tak odvádějí na daních více, nežli je třeba, viz bod 3.11.1. Takže ve svém důsledku novela, která měla přispět k úspoře finančních prostředků zejména firmám, přidělala starosti nejen těmto firmám, které posléze svá daňová přiznání opravovaly, ale i úředníkům, kteří je na změnu dodatečně upozorňovali. To vše díky pozdnímu schvalování zákonů a nedostatečné informační kampani. S odkazem na výše uvedené tedy nikoho nepřekvapí, že se zákonodárci při chaotickém přijímání legislativy dopustili chyby v zákoně. Při novelizaci zákonů v oblasti sociálního pojištění pro rok 2007 omylem vypustili definici vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojištění zaměstnavatele. Tato chyba byla legitimně napravena od 1.7.2007 změnou zákona, avšak pro období od 1.1.2007 do 30.6.2007 zákon vyměřovací základ pro výpočet pojistného nestanovil. Majitel firmy Ježek Software Tomáš Ježek na tuto skutečnost MPSV upozornil. ~ 67 ~

Podle jeho slov nebylo možné výši pojistného v inkriminovaném období podle zákona stanovit, a tedy nebyla povinnost jej odvádět. Za pravdu mu dal Krajský soud v Ústí nad Labem, když rozhodl v jeho prospěch. Česká správa sociálního zabezpečení však následně podala kasační stížnost k NSSs. Účelem této kauzy nebylo prohloubit deficit SR, jelikož tato chyba by stát připravila o více neţ 100 mld. Kč, ale upozornit na nebezpečí legislativních nepřesností a pozdního schvalování zákonů. Nové světlo do tohoto případu vnesl rozsudek NSS, jehož výrok je součástí této práce, viz Příloha 6 Rozsudek NSS, který dne 25.2.2010 vyhověl kasační stížnosti ČSSZt a vrátil tak celý případ Krajskému soudu. Tento soud je nyní vázán právním názorem NSS, který sice uvedl, „že v daném případě poukazem na zjištěnou legislativní chybu není možno dospět k závěru o přechodném zániku platební povinnosti k placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, neboť takový výklad by byl zcela mechanický a odhlížející od smyslu jednotlivých institutů, celkového kontextu posuzované právní úpravy, historie jejího vzniku a důvodů postupných novelizací“22, ale současně také dodal, že „jde o další z mnoha případů nepřehledného a chaotického legislativního procesu, jehož výsledkem je stále se zhoršující kvalita právního řádu, jež působí mezi adresáty právních povinností často oprávněné pocity bezradnosti snižuje důvěru v právo, vyvolává znepokojení a zbytečně též zatěžuje příslušné orgány a instituce, které přijaté normy aplikují a interpretují.“23 Podle vyjádření NSS bylo z kontextu zákona o pojistném na sociální zabezpečení i v předmětném období zřejmé, že povinnost organizací platit pojistné nezanikla. Sporným mohl být podle NSS pouze způsob určení výše pojistného. V tomto ohledu však NSS konstatoval, že definici vyměřovacího základu organizací bylo možné i v předmětném období jednoznačně odvodit z definice vyměřovacího základu zaměstnanců. Vyjádření MPSV k tomuto rozsudku najdete v Tiskové zprávě ze dne 25.2.2010, v Příloze 2 této práce. Všichni naši zákonodárci hovoří v médiích o tom, jak náš právní řád nutně potřebuje důchodovou reformu, avšak účinnost její první etapy byla několikrát odložena. V platnost vstoupila již v roce 2006, ale její účinnost nastala až od 1.1.2010. Při tak dlouhé prodlevě se očekávalo, že bude dost času na dostatečně velkou informační kampaň, avšak opak byl pravdou. Možná právě proto, že šlo o nepopulární opatření, chyběla zde politická vůle své občany a potencionální voliče včas a řádně informovat.

22

Emmert, František. 2010. Aktuality. Nejvyšší správní soud. [online]. c2010 [cit. 2010-2-28]. Dostupný z WWW: < http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=art&art_id=435> . 23 Emmert, František. 2010. Aktuality. Nejvyšší správní soud. [online]. c2010 [cit. 2010-2-28]. Dostupný z WWW: < http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=art&art_id=435> .

~ 68 ~

S takovým množstvím přijatých změn souvisí samozřejmě i vyšší administrativní náklady, ať už státu (např. na nové formuláře, informační kampaně, školení úředníků, atd.) nebo firem (např. nové softwarové vybavení – upgrade účetních programů, náklady na pořízení aktualizovaných zákonů, náklady za daňovou poradenskou činnost, školení zaměstnanců, atd.). Proto Finanční úřady přistoupily k systému účelového rozdávání tištěných formulářů. Každý je povinen nahlásit druh a počet formulářů, které k vykázání své činnosti potřebuje. Stát takto sice možná „ušetří“, ale pro změnu musí zaplatit pracovníky vydávající tyto formuláře. A to nemluvím o tom, že při další změně legislativy jsou staré vytištěné formuláře beztak k nepoužití. Z tohoto pohledu bych jednoznačně posílila informovanost občanů a firem o elektronickém zasílání formulářů přes daňový portál České daňové správy dostupný ze stránek MFČR

https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces

pomocí

aplikace EPO - elektronické podání nebo za pomoci datových schránek či na základě registrace přes portál veřejné správy http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/_s.155/710/place, jež sama aktivně užívám. Je to rychlé, přehledné, šetří to naše lesy i čas firmám a úředníkům. Jen je třeba přetrpět počáteční nezdary při registraci přes tento portál, jelikož pro laika mi přijde tento systém zbytečně komplikovaný.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ V současné době se v Parlamentu schvalují další změny, které by mohly ovlivnit SR. Jde zejména o vrácení příspěvku na mateřskou dovolenou na úroveň roku 2009, zrušení třídenní karenční doby, zrušení tzv. „stropu“ u sociálního pojištění, valorizace důchodů nebo tzv. 13. důchod. Přijetí těchto navrhovaných změn, je dle mého názoru nežádoucí, jelikož by znamenalo zvýšení mandatorních výdajů a vyžádalo si tak přijetí dalších restriktivních změn. Výjimkou je zrušení tzv. „stropu“, které by bylo příjmem do SR, a také zvýšením solidarity mezi bohatými a chudými občany. Podle slov poradce prezidenta republiky, pana prof. Ing. Holmana, Csc., by bylo řešením „spoutání veřejných financí ústavním pravidlem“, tzv. požadavek dlouhodobě vyrovnaného rozpočtu. V období růstu HDP by SR musel vykazovat pouze přebytky, avšak v době poklesu růstu HDP by byla zakotvena v Ústavě jistá tolerance deficitu SR. Podobná právní úprava je již platná např. ve Švýcarsku nebo v Německu. Dále jsem se rozhodla uvést jen takové návrhy změn, které se domnívám, že jsou schopny omezit či zastavit zvyšování státního dluhu.

~ 69 ~

Současný ministr financí Eduard Janota navrhuje tyto změny:  Prodloužení opatření „Janotova prvního balíčku“ do roku 2012.  Zavedení druhé daňové sazby pro FO s příjmem nad 1,7 mil. Kč ročně.  Sbližování sazeb DPH (cca k 16-17 %).  Zvýšení daně z nemovitostí na základě doporučení OECDu. Další navrhovaná opatření „Fischerovy“ vlády:  Zamezení korupčního prostředí (např. daňová amnestie, transparentnější prostředí pro zadávání státních zakázek, přísná kontrola hospodaření úřadů).  Odpovědnost státních zaměstnanců, motivační systém jejich odměňovaní.  Omezení výdajů na podporu bydlení (např. příspěvky na stavební spoření).  Podpora čerpání dotací ze strukturálních fondů EU.  Vytvoření dlouhodobého rámce daňové politiky (stabilní daňový systém).  Zefektivnění činnosti veřejné správy.  Podpora podnikání (např. úleva DPH na nedobytné pohledávky, posunutí splatnosti daní na 5. den po podání daňového přiznání, atd.).  Snižování deficitu SR (např. trvale snížit procentní výměru nemocenského na 60 %, valorizace dávek jen ve výjimečných případech, zavedení druhého pásma DPFO ve výši 25 %).  Pokračování v realizaci důchodové reformy. Je zřejmé, že zdaleka ne všechny výše uvedené návrhy bude možné v parlamentu ČR prosadit a následně zrealizovat, zejména pak změnu ústavního zákona. Další vývoj daňové a sociální politiky bude záviset především na květnových volbách. Do té doby již prozatímní „úřednická vláda“ žádné zásadní změny nechystá.24

24

Tato bakalářská práce byla koncipována ke dni 31.3.2010

~ 70 ~

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1

Vývoj státního dluhu.......................................................................................... 76

Graf 2

Vývoj deficitu státního rozpočtu ....................................................................... 77

Graf 3

Vývoj makroekonomických ukazatelů ............................................................. 78

Graf 4

Dluh sektoru vlády v % HDP............................................................................ 79

Graf 5

Přírůstky mandatorních výdajů ....................................................................... 80

Graf 6

Příjmy a výdaje SR ............................................................................................ 80

Graf 7

Vývoj sociálních výdajů ..................................................................................... 81

Graf 8

Vývoj výdajů na pohřebné ................................................................................ 81

Graf 9

Vývoj výdajů na státní sociální podporu ......................................................... 82

Graf 10

Vývoj výdajů na pomoc v hmotné nouzi .......................................................... 82

Graf 11

Zaměstnanost zdravotně postiţených............................................................... 83

Graf 12

Vývoj výdajů na příspěvek na péči ................................................................... 83

Graf 13

Zvyšování důchodového věku ........................................................................... 84

Graf 14

Saldo důchodového systému.............................................................................. 85

Graf 15

Výše starobního důchodu .................................................................................. 86

Graf 16

Počet poplatníků pojistného na 1 důchodce..................................................... 87

Graf 17

Počet důchodců v ČR ......................................................................................... 87

Graf 18

Srovnání výše PPM 2009 a 2010 ....................................................................... 88

~ 71 ~

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1

Daňové zvýhodnění, bonus ................................................................................ 19

Tabulka 2

Rodičovský příspěvek ........................................................................................ 32

Tabulka 3

Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti – srov. Tabulka 8 ........................ 44

Tabulka 4

Výše peněţité pomoci v mateřství ..................................................................... 46

Tabulka 5

Srovnání podpory v nezaměstnanosti .............................................................. 47

Tabulka 6

Délka poskytování podpory v nezaměstnanosti .............................................. 48

Tabulka 7

Redukce při předčasném odchodu do důchodu .............................................. 52

Tabulka 8

Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti od 9.10.2009 ................................. 58

Tabulka 9

Změny sazeb u daní z nemovitostí .................................................................... 59

Tabulka 10 Srovnání výdajů procentem z příjmů .............................................................. 60

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 Grafy ......................................................................................................................... 76 Příloha 2 Tiskové zprávy MPSV ............................................................................................. 89 Příloha 3 Schéma systému sociálního zabezpečení................................................................ 96 Příloha 4 Schéma výpočtu redukovaného DVZ .................................................................... 97 Příloha 5 Stabilizační opatření pro rok 2010 ......................................................................... 98 Příloha 6 Rozsudek NSS .......................................................................................................... 99

~ 72 ~

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1.

ČOUKOVÁ-POKORNÁ, Pěva. Daňové a účetní problémy v roce 2008 v souvislostech se zákonem o stabilizaci veř. rozpočtů.1.vyd. Praha : 1.VOX a.s., 2008. 211 s. ISBN 978-8086324-73-9.

2.

SOUKUP, Petr; VYMĚTAL, Petr. Základy teorie a praxe hospodářské politiky. 1. vyd. Praha : Bankovní Institut Vysoká Škola, a.s., 2007. 141 s. ISBN 978-807265-125-2.

3.

ŠTALMACH, Petr. DAŇOVÉ ZÁKONY 2009 a předpisy související, úplná znění k 1.1.2009. 1. vyd. Praha : SEVT, a.s., 2009. 533 s. ISBN 978-80-7049-182-9.

4.

ŠTALMACH, Petr. DAŇOVÉ ZÁKONY 2008 a předpisy související, úplná znění k 1.1.2008. 1. vyd. Praha : SEVT, a.s. 2008. 517 s. ISBN 978-80-7049-181-2.

5.

ŠTALMACH, Petr. DAŇOVÉ ZÁKONY 2008 a předpisy související, úplná znění k 1.1.2007, 1. vyd. Praha : SEVT, a.s. 2007. 475 s. ISBN 80-7049-180-9.

6.

Emmert, František. 2010. Aktuality. Nejvyšší správní soud. [online]. c2010. [cit. 2010-2-28]. Dostupný z WWW: < http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=art&art_id=435> .

7.

MFČR : Informace k § 36a - stanovení základu daně ve zvláštních případech. Česká daňová správa. [online]. c2010. [cit. 2010-2-26]. Dostupné z WWW: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/Priklady_k_upl_sazby_DPH_230210.pdf> .

8.

MFČR : Legislativa a metodika. Česká daňová správa. [online]. c2009 [cit. 2009-10-25]. Dostupný z WWW: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-3EA9846CA05E1B50/cds/xsl/legislativa_metodika_9879.html?year=0> .

9.

MFČR. 2010. Makroekonomická predikce. Ekonomika. [online]. c2010 [cit. 2010- 2-26]. Dostupný z WWW: .

10. MFČR : Upřesněné výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2009. Ministerstvo financí ČR. [online]. c2010 [cit. 2010-1-31]. Dostupný z WWW: . 11. MPSV : Důchodové pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2008 [cit. 200908-23]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/5409> . 12. MPSV : Průvodce sociálním systémem v roce 2009. Publikace Ministerstva práce a sociálních věcí. [online]. c2009 [cit. 2009-08-21]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/6099/PSP_01_09.pdf> . 13. MPSV : Sociální reformy. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2007 [cit. 2009-0714]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/4747> . 14. MPSV : Sociální reformy. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2007 [cit. 2009-0823]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/4782> . 15. MPSV : Tisková zpráva. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2009 [cit. 2009-10-4]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/7600/22092009c.pdf> .

~ 73 ~

16. NOVÁKOVÁ, Romana : Změna zákona o silniční dani - 3 část. Daňový poradce, ev. č. 0004113. [online]. c2008 [cit. 2009-08-15]. Dostupný z WWW: < http://www.novakova.org/změna_zakona_o_silnični_dani_-_3_čast.html> . 17. RYBÁKOVÁ, Jana. Nový daňový řád od roku 2011 : Finanční management - Archív newsletterů. [online]. c2009, no. 14 [cit. 2009-09-30]. Dostupný z WWW: < http://managerweb.ihned.cz/?p=T0r000. ISSN 1803-389X> . 18. Tetur, Vladimír. 2010. Sociální zabezpečení. Právo sociálního zabezpečení. [online]. c2010 [cit. 2010-3-15]. Dostupný z WWW: < http://socialsecurity.tetur.net/files/3BK-PA_PRA_201003-19%20(2b).pdf> . 19. Tetur, Vladimír. 2010. Sociální zabezpečení. Právo sociálního zabezpečení. [online]. c2010 [cit. 2010-4-3]. Dostupný z WWW: < http://socialsecurity.tetur.net/files/3BK-PA_PRA_201004-02_(3b-duchpoj).pdf> . 20. ZEMÁNEK, Josef : Rozpočtové schodky a státní dluh. Euroekonom.cz ekonomický portál. [online]. c2009 [cit. 2009-08-11]. Dostupný z WWW: < http://www.euroekonom.cz/ekonomieclanky.php?type=lekce20> .

~ 74 ~

POUŢITÉ ZKRATKY A VYSVĚTLIVKY a

ČR = Česká republika

b

SR = státní rozpočet

c

HDP = hrubý domácí produkt

d

MFČR = ministerstvo financí České republiky

e

MPSV = ministerstvo práce a sociálních věcí

f

FO = fyzický osoba

g

PO = právnická osoba

h

CNG = stlačený zemní plyn

i

Rozhodný příjem podle §4, zák. č. 117/1995 Sb. = Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období. Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.

j

Redukční hranice slouží k úpravě průměrného výdělku pří výpočtu nemocenských dávek a zajišťuje tak nárůst dávek.

k

Denní vyměřovací základ = Součet hrubých příjmů za 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku, dělený počtem kal. dnů s vyloučením nezapočitatelných dnů.

l

Ochranná lhůta = Doba, ve které jsou zachovány nároky na dávky nemocenského pojištění ze skončeného zaměstnání.

m PK = přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 n

MO = malá organizace od 25 zaměstnanců

o

OSVČ = osoba samostatně výdělečně činná

p

OSSZ = Okresní správa sociálního zabezpečení

q

Dopočtená doba = Doba ode dne vzniku nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod do dosažení důchodového věku – tato doba se hodnotí stejně jako doba pojištění z titulu výdělečné činnosti.

r

HM = hrubá mzda

s

NSS = Nejvyšší správní soud

t

ČSSZ = Česká správa sociálního zabezpečení

u

OECD = Organization for Economic Cooperation and Development, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

~ 75 ~

Příloha 1 Grafy

Graf 1

Vývoj státního dluhu

Vývoj státního dluhu 1600 1341,0

1400

1178,2

1200

999,8 1000 802,5 Mld. Kč

800

691,2 592,9

600

493,2

400 200

892,3

173,1194,7

228,4

289,3

345,0

395,9

Státní dluh Autor: Martina Kožaná Zdroj: ČSÚ, MFČR – Makroekonomická predikce 2010

~ 76 ~

2010p

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

0

Graf 2

Vývoj deficitu státního rozpočtu

Vývoj deficitu státního rozpočtu 250 Uřednická vláda

Mld. Kč

200 150 ČSSD

50

ČSSD

ČSSD

100 ČSSD Tošovského ČSSD ČSSD vláda/ČSSD ČSSD ODS

ČSSD

ODS ODS

0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

2010 p

Deficit SR 15,7 29,3 29,6 46,1 67,7 45,7 109,1 93,7 56,3 97,6 66,4 19,4 192,4 162,7 Autor: Martina Kožaná Zdroj: ČSÚ, MFČR – Makroekonomická predikce 2010

Přehled vlád, koalicí a předsedů vlád 1992-2009 1.

Klaus I (ODS, KDU-ČSL, ODA) (1992–1996)

2.

Klaus II (ODS, KDU-ČSL, ODA) (1996–1997)

3.

Tošovský (KDU-ČSL, ODA, nestraníci) (1998)

4.

Zeman (ČSSD) (1998–2002)

5.

Špidla (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) (2002–2004)

6.

Gross (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) (2004–2005)

7.

Paroubek (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) (2005–2006)

8.

Topolánek I (ODS) (2006)

9.

Topolánek II (ODS, KDU-ČSL, SZ) (2007–2009)

10.

Fischer (nestranická) (2009)

Zdroj: WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie, WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana

~ 77 ~

Vývoj makroekonomických ukazatelů

Graf 3

Vývoj makroekonomických ukazatelů 8,0 6,3

6,8 6,1

6,0 4,5 3,6

4,0

3,6 2,5

2,0

%

2,5 1,9

1,4

1,3

0,0 -0,7

-0,8 -2,0

-4,0

-6,0

-2,6

-3,0 -3,7

-2,7

-3,6

-3,7

-4,2

-5,0

-5,3

-5,7

-5,9 -6,8

-6,6

-8,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Reálný HDP

2010 p

-0,8

1,3

3,6

2,5

1,9

3,6

4,5

6,3

6,8

6,1

2,5

-4,2

1,4

Vládní deficit -5,0 (přebytek)/HDP

-3,7

-3,7

-5,7

-6,8

-6,6

-3,0

-3,6

-2,6

-0,7

-2,7

-5,9

-5,3

Autor: Martina Kožaná Zdroj: ČSÚ, MFČR – Makroekonomická predikce 2010

~ 78 ~

Graf 4

Dluh sektoru vlády v % HDP

Dluh sektoru vlády v % HDP Dluh vlády v % HDP 41,8 35,4 28,5

30,1

30,4

29,7

29,4

29,0

30,0

25,1

13,1

15,0

16,4

18,5

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010p Autor: Martina Kožaná Zdroj: ČSÚ, MFČR – Makroekonomická predikce 2010

~ 79 ~

Graf 5

Přírůstky mandatorních výdajů

Autor: MPSV Zdroj: MFČR

Graf 6

Příjmy a výdaje SR

Autor: MPSV Zdroj: MFČR

~ 80 ~

Vývoj sociálních výdajů

Graf 7

Vývoj sociálních výdajů 25,00 21,27

21,06 20,00

mld. Kč

15,00 10,10 10,00

8,47

7,93 5,01

5,00

3,57

3,38 1,57

1,11 0,00

1,27

2,44

Leden-září 2006

Leden-září 2007

Leden-září 2008

Porodné

1,11

1,57

1,27

Přídavky na dítě

8,47

7,93

5,01

Sociální příplatek

3,38

3,57

2,44

Rodič. příspěvek

10,10

21,06

21,27

Autor: Martina Kožaná Zdroj: MPSV

Graf 8

Vývoj výdajů na pohřebné

Vývoj výdajů na pohřebné 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

387

mil. Kč

382

66 Leden-září 2006

Leden-září 2007

Autor: Martina Kožaná Zdroj: MPSV

~ 81 ~

Leden-září 2008

Graf 9

Vývoj výdajů na státní sociální podporu

Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory 40 35 30 25 20 15 10

36,3

31,9

mld. Kč

25,7

5 0 Leden-září 2006

Leden-září 2007

Leden-září 2008

Autor: Martina Kožaná Zdroj: MPSV

Graf 10

Vývoj výdajů na pomoc v hmotné nouzi

Vývoj výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi 2,5 2,4 2,3 2,2

2,47

mld. Kč

2,1 2,14

2 1,9 Leden-září 2007

Leden-září 2008

Autor: Martina Kožaná Zdroj: MPSV

~ 82 ~

Graf 11

Zaměstnanost zdravotně postiţených

Počet osob

Zaměstnanost zdravotně postiţených 80 000 60 000 40 000 20 000 0

2004

2005

2006

2007

1.pol. 2008

Nezaměstnaných

72 000

74 000

71 000

65 000

58 000

Zaměstnaných

9 806

14 070

19 088

24 614

31 717

Autor: Martina Kožaná Zdroj: MPSV

Graf 12

Vývoj výdajů na příspěvek na péči

Vývoj výdajů na příspěvek na péči 15 10 13,75 10,22

5 0

Leden-září 2007

Leden-září 2008

Autor: Martina Kožaná Zdroj: MPSV

~ 83 ~

mld. Kč

Graf 13

Zvyšování důchodového věku I. etapa důchodové reformy- zvyšování důchodového věku

Autor: MPSV : Důchodové pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2008 [cit. 2009-08-23]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/5409> .

~ 84 ~

Graf 14

Saldo důchodového systému

Saldo důchodového systému v % HDP před a po přijetí parametrických úprav (zákon č. 306/2008 Sb.)

Autor: MPSV : Důchodové pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2008 [cit. 2009-08-23]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/5409> .

~ 85 ~

Graf 15

Výše starobního důchodu

Autor: MPSV : Důchodové pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2008 [cit. 2009-08-23]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/5409> .

~ 86 ~

Graf 16

Počet poplatníků pojistného na 1 důchodce

Počet poplatníků pojistného na 1 důchodce v ČR

1,83

1,86

1,88

1,91 1,86 1,75

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Počet poplatníků pojistného na 1 důchodce Autor: Martina Kožaná Zdroj: Tetur, Vladimír. 2010. Sociální zabezpečení. Právo sociálního zabezpečení. [online]. c2010 [cit. 2010-4-3 2010]. Dostupný z WWW: < http://socialsecurity.tetur.net/files/3BK-PA_PRA_2010-04-02_(3b-duchpoj).pdf> .

Graf 17

Počet důchodců v ČR

Počet důchodců v ČR 2 800 000 2 750 000 2 700 000 2 650 000 2 600 000 2 550 000 2 500 000 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Autor: Martina Kožaná Zdroj: Tetur, Vladimír. 2010. Sociální zabezpečení. Právo sociálního zabezpečení. [online]. c2010 [cit. 2010-4-3]. Dostupný z WWW: < http://socialsecurity.tetur.net/files/3BK-PA_PRA_2010-04-02_(3b-duchpoj).pdf> .

~ 87 ~

Graf 18

Srovnání výše PPM 2009 a 2010

Zdroj: Tetur; Vladimír. 2010. Sociální zabezpečení. Právo sociálního zabezpečení. [online]. c2010 [cit. 2010-3-15]. Dostupný z WWW : < http://socialsecurity.tetur.net/files/3BK-PA_PRA_2010-03-19%20(2b).pdf> .

~ 88 ~

Příloha 2 Tiskové zprávy MPSV

~ 89 ~

~ 90 ~

~ 91 ~

~ 92 ~

~ 93 ~

~ 94 ~

~ 95 ~

Příloha 3 Schéma systému sociálního zabezpečení

Autor: Martina Kožaná

~ 96 ~

Příloha 4 Schéma výpočtu redukovaného DVZ

Zdroj: Tetur; Vladimír. 2010. Sociální zabezpečení. Právo sociálního zabezpečení. [online]. c2010 [cit. 2010-3-15]. Dostupný z WWW: < http://socialsecurity.tetur.net/files/3BK-PA_PRA_2010-03-19%20(2b).pdf> .

~ 97 ~

Příloha 5 Stabilizační opatření pro rok 2010

Zdroj: MFČR. 2010. Makroekonomická predikce. Ekonomika. [online]. c2010 [cit. 2010-2-26]. Dostupný z WWW : < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/MakroPre_2010Q1_komplet_pdf.pdf> .

~ 98 ~

Příloha 6 Rozsudek NSS

~ 99 ~

~ 100 ~

~ 101 ~

~ 102 ~

~ 103 ~

~ 104 ~

a

ČR = Česká republika

b

SR = Státní rozpočet

c

HDP = Hrubý domácí produkt

d

MFČR = Ministerstvo financí České republiky

e

MPSV = Ministerstvo práce a sociálních věcí

f

FO = Fyzický osoba

g

PO = Právnická osoba

h

CNG = stlačený zemní plyn

i

Rozhodný příjem podle §4, zák. č. 117/1995 Sb. = „Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období. Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. j

Redukční hranice slouží k úpravě průměrného výdělku pří výpočtu nemocenských dávek a zajišťuje tak nárůst dávek. k

Denní vyměřovací základ = Součet hrubých příjmů za 12 kal. měsíců před vznikem nároku na dávku, dělený počtem kal. dnů s vyloučením nezapočtatelných dnů. l

Ochranná lhůta = Doba, ve které jsou zachovány nároky na dávky nemocenského pojištění ze skončeného zaměstnání. m

PK = Přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006

n

MO = Malá organizace od 25 zaměstnanců

o

OSVČ = Osoba samostatně výdělečně činná

p

OSSZ = Okresní správa sociálního zabezpečení

q

Dopočtená doba = Doba ode dne vzniku nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod do dosažení důchodového věku – tato doba se hodnotí stejně jako doba pojištění z titulu výdělečné činnosti. r

HM = Hrubá mzda

s

NSS = Nejvyšší správní soud

t

ČSSZ = Česká správa sociálního zabezpečení

u

OECD = Organization for Economic Cooperation and Development, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

~ 105 ~