Změny v používání směnek od roku 2013 a jejich možné ekonomické důsledky

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Změny v používání směnek od roku 2013 a jejich možné ekonomické důsledky Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petr Toman, Ph. D.

Filip Vrba

Brno 2013

Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu této bakalářské práce panu Ing. Petru Tomanovi, Ph. D., a také RNDr. Ivu Mollovi, CSc., za odbornou pomoc a cenné rady, které mi poskytli při zpracování této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Změny v používání směnek od roku 2013 a jejich možné ekonomické důsledky“ zpracoval samostatně a uvedl jsem všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal. V Brně dne 20. května 2013

__________________

Abstract Vrba, F., Changes in the use of bills and their possible economic consequences from 2013. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2013 The thesis is focused on the practice of the bill in the Czech Republic. It is divided into two parts - a literature review and practical. The first part describes the characteristics of bills and identifies critical features that allow its misuse. The practical part is focused on consequences that bring Act No. 43/2013 Coll., An amendment to the Consumer Credit Act. Result of this work is to describe and evaluate the consequences of the amendment bill into law brings experience. Keywords Bill of Exchange, bills of exchange critical properties, consumer loans, secured consumer loan, the consequences of the amendment to the law on consumer loan consumer protection

Abstrakt Vrba, F., Změny v používání směnek od roku 2013 a jejich možné ekonomické důsledky. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013 Bakalářská práce je zaměřena na směnečnou praxi v České republice. Je rozdělena na dvě části – literární rešerši a praktickou část. V literární rešerši je popsána charakteristika směnky a jsou identifikovány kritické vlastnosti, které umožňují její zneužití. Praktická část je zaměřuje důsledky, které přináší zákon č. 43/2013 Sb., novela zákona o spotřebitelském úvěru. Výsledkem práce je popis a zhodnocení důsledků, které novela zákona přináší do směnečné praxe. Klíčová slova směnka, kritické vlastnosti směnky, spotřebitelský úvěr, zajištění spotřebitelského úvěru, důsledky novely zákona o spotřebitelském úvěru, ochrana spotřebitele

Obsah

5

Obsah 1

2

3

4

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod .......................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce ...................................................................................................10

1.3

Metodika .................................................................................................. 11

Legislativní vymezení směnky a její charakteristika.

12

2.1

Legislativní úprava................................................................................... 12

2.2

Charakteristika ........................................................................................ 13

2.2.1

Směnka vlastní a cizí ........................................................................ 15

2.2.2

Blankosměnka .................................................................................. 19

2.2.3

Směnečné rukojemství ..................................................................... 21

2.2.4

Prezentace směnky.......................................................................... 22

2.2.5

Směnečný protest ............................................................................ 22

2.2.6

Směnečný postih ............................................................................. 23

2.2.7

Změny textu směnky ....................................................................... 23

2.2.8

Promlčení směnečných závazků ..................................................... 24

Směnečná praxe v dalších státech

26

3.1

Ženevská konvence ................................................................................. 26

3.2

Anglosaská právní úprava ...................................................................... 28

3.3

Odlišnosti Ženevské konvence a anglosaské právní úpravy .................. 28

Zákon o spotřebitelském úvěru

30

4.1

Rozdíl mezi úvěrem a půjčkou................................................................ 30

4.2

Rozdělení úvěrů ...................................................................................... 30

4.3

Spotřebitelský úvěr .................................................................................. 31

4.4

Trend vývoje spotřebitelských úvěrů...................................................... 32

4.5

Novela zákona o spotřebitelském úvěru ................................................. 34

Obsah

5

Důsledky novely zákona o spotřebitelském úvěru

37

5.1

Společnosti nabízející spotřebitelské úvěry.............................................37

5.2

Zajištění v praxi .......................................................................................37

5.2.1

Získané informace ........................................................................... 38

5.2.2

Dílčí závěr ........................................................................................ 46

5.3

Rozdělení poskytovatelů spotřebitelských úvěrů ................................... 47

5.3.1

Nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů ........................ 47

5.3.2

Banky ............................................................................................... 48

5.3.3

Pojištění schopnosti splácet ............................................................ 48

5.4

Porovnání bankovních a nebankovních poskytovatelů.......................... 49

5.4.1

Bankovní a nebankovní poskytovatelé ........................................... 49

5.4.2

Institut zajištění v praxi .................................................................. 50

5.5 6

6

Závěr kapitoly ......................................................................................... 53

Diskuze – ekonomické důsledky novely zákona o spotřebitelském úvěru

54

7

Závěr

56

8

Zdroje

59

8.1

Literatura ................................................................................................ 59

8.2

Právní předpisy ....................................................................................... 59

8.3

Internetové zdroje ................................................................................... 59

Seznam obrázků a grafů

7

Seznam obrázků a grafů Graf 1

Úvěry na spotřebu domácností

32

Graf 2

Spotřební úvěry a selhání

33

Graf 3

Nařízené exekuce

33

Obr. 1

WSPK – Zajištění směnkou (detail)

44

Obr. 2

WSPK – Zajištění směnkou (celá stránka)

45

Graf 4

Bankovní a nebankovní poskytovatelé

49

Graf 5 Zajištěnost u bankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru

50

Graf 6 Zajištěnost u nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru

51

Graf 7 Způsob zajištění u bankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru

52

Graf 8 Způsob zajištění u nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru

53

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Státy, které v roce 1930 podepsaly Ženevskou konvenci

27

Tab. 2

Další státy řídící se Ženevskou úmluvou

27

Tab. 3

Státy řídící se anglosaskou právní úpravou

28

Tab. 4

Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů v ČR

37

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Jako téma bakalářské práce jsem si zvolil „Změny v používání směnek od roku 2013 a jejich možné ekonomické důsledky“. Směnky neodmyslitelně patří k tržní ekonomice a jsou využívány jako záruka, že dlužník splatí svůj dluh. Užívání směnek je upraveno zákonem č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový. V práci se věnuji především využívání směnek při zajišťování spotřebitelského úvěru v kombinaci s novelou zákona o spotřebitelském úvěru. Až do února 2013 bylo možné zajistit spotřebitelský úvěr pomocí směnky. Jelikož se ekonomika nachází v situaci, kdy je ovlivněna celosvětovou finanční krizí, která je důsledkem americké hypoteční krize z roku 2008, mnoho lidí nemá práci, a proto využívá nejrůznějších firem, které zprostředkovávají, či nabízejí spotřebitelský úvěr, aby získaly potřebné finanční prostředky na nákup nejrůznějšího zboží či služeb. Mnoho občanů si bere úvěr, aby byli schopni pokrýt měsíční rodinné výdaje. Pocit zoufalství a potřeba získání finančních prostředků na bydlení, jídlo a další nezbytné výdaje, vedou lidi k půjčkám, které jsou sjednávány i za velmi nevýhodných podmínek. Někteří poskytovatelé úvěrů situace těchto lidí zneužívají a chtějí na nich vydělat. Proto nabízí úvěry i ledem, kteří by neměli na získání úvěru od banky nárok. Takový úvěr však často bývá ve výsledku spojen s velmi nevýhodnými podmínkami (například vysoký úrok, nepoměr hodnoty zajištění k výši získaného úvěru). Často bylo využíváno pro účely zajištění úvěru blakosměnky a v případě nesplácení úvěru byla taková směnka prodána vymáhacím společnostem. S nadsázkou bych mohl říci, že odprodání blankosměnky k vymáhání bylo cílem některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Z tohoto důvodu vstoupila 25. února. 2013 v platnost novela zákona o spotřebitelském úvěru, která má za cíl praktiky, které zneužívají špatnou finanční situaci lidí, omezit.

Úvod a cíl práce

10

1.2 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnotit možné ekonomické důsledky změn ve směnečné praxi v závislosti na novele zákona o spotřebitelském úvěru (platné od února 2013). Pro dosažení cíle bakalářské práce bude v literární rešerši směnka legislativně vymezena a následně budou charakterizovány její podstatné náležitosti, včetně rozdílů mezi jednotlivými druhy směnek. Cílem je identifikovat kritické vlastnosti směnky, které umožňují její zneužití. Ve druhé kapitole literární rešerše bude směnka určena dle práva mezinárodního, s dílčím cílem seznámení se s právními normami směnečných vztahů, ze kterých vychází směnečné právní normy v jednotlivých státech, tedy i směnečné právo v České republice. Cílem kapitoly bude identifikovat nejvýznamnější rozdíly mezi jednotlivými úpravami Poslední kapitola literární rešerše bude zaměřena na zákon o spotřebitelském úvěru. Cílem kapitoly bude vymezit rozdíl mezi úvěrem a půjčkou, rozdělit úvěry podle podstatných kritérií a charakterizovat spotřebitelský úvěr. Hlavním cílem této kapitoly bude zdůraznit změny, které přináší novela zákona o spotřebitelském úvěru. Cíl praktické části bakalářské práce bude věnován ekonomickým důsledkům novely zákona o spotřebitelském úvěru. Pro dosažení cíle bude úvod praktické části věnován sběru informací od poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, přičemž hlavní pozornost bude věnována informacím, jaké formy zajištění jsou u spotřebitelských úvěrů vyžadovány a zda ještě nějaký poskytovatel vyžaduje zajištění využitím směnky. Dále budou získané informace vyhodnoceny a z výsledků bude sestaven obraz situace na trhu poskytovatelů spotřebitelských úvěrů s pozorností na odlišnosti v poskytování úvěrů bankovními a nebankovními subjekty. Závěrem praktické části bude zhodnocení možných ekonomických důsledků novely zákona o spotřebitelském úvěru na jednotlivé poskytovatele těchto úvěrů, které bude vycházet z dat získaných v praktické části.

Úvod a cíl práce

11

1.3 Metodika Pro zpracování bakalářské práce jsem využíval odbornou literaturu, elektronické zdroje, platné zákony a další dokumenty, které jsou všechny uvedeny v seznamu příloh. V literární rešerši je problematika řešena pomocí cizích zdrojů, které jsou podle platné právní formy citovány. Tato část je zaměřena především na to, aby byl čtenář dokonale seznámen se základními pojmy, se kterými se může v souvislosti se směnkami setkat a mohl se tak tedy v textu mezi těmito pojmy jednoznačně orientovat. Směnka ze začátku legislativně vymezena a následně je zde popsána základní charakteristika směnky. Čtenář se ve třetí kapitole dozví, podle jakých mezinárodních úmluv se řídí používání směnek v České republice a jaké další mezinárodní právní normy řídí směnečné vztahy ve světě. Následovat bude jejich vzájemná komparace. Poslední čtvrtá kapitola literární rešerše se zaměřuje přímo na spotřebitelský úvěr. Spotřebitelský úvěr bude jasně vymezen a charakterizován. Důležitou součástí této čtvrté kapitoly je popis novely zákona o spotřebitelském úvěru, která vstoupila v platnost v únoru roku 2013. V kapitole jsou jasně identifikovány změny, které novela přináší. Druhá část bakalářské práce představuje vlastní práci. Je věnována důsledkům, které přináší již zmíněná novela zákona. Jedná se jak o důsledky v oblasti zajištění spotřebitelského úvěru, tak i v zamyšlení nad možnými ekonomickými důsledky. Nejdříve bude proveden výzkum, ze kterého vzejde seznam poskytovatelů spotřebitelských úvěrů v České republice, kteří budou následně kontaktováni na příslušná oddělení formou elektronické pošty. Ze získaných informací vznikne přehled odpovědí a získaných informací. Cílem výzkumu bude získat podrobné informace ohledně směnečné praxe a rovněž ohledně zajištění spotřebitelských úvěrů, jaké alternativní formy zajištění využívají Následně proběhne analýza získaných dat a následná komparace mezi jednotlivými typy poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Závěrem této práce bude syntéza informací zjištěných z výzkumu, analýzy a komparace. Z těchto informací budou vycházet tvrzení o možných ekonomických důsledcích novely zákona o spotřebitelském úvěru


12

2 Legislativní vymezení směnky a její charakteristika. V úvodu bude směnka vymezena pomocí legislativy, odborné literatury a dalších pramenů. Budou objasněny pojmy, se kterými se setkáváme při užívání směnek Cílem této kapitoly je identifikovat kritické vlastnosti směnky, které vytvářejí prostor pro její zneužití.

2.1 Legislativní úprava Základním pramenem směnečného práva zůstává u nás dodnes zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ). Tento předpis byl doposud třikrát novelizován a to zákonem č. 29/2000 Sb., zákon o poštovních službách, dále zákonem č. 296/2007 Sb., a dále zákonem č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém. Ze zákona č. 29/2000 Sb., zákona o poštovních službách je patrné, že k žádným zásadním změnám podstaty právní úpravy ZSŠ nedošlo. Novela pouze aktualizuje terminologii v návaznosti na zmíněný zákon o poštovních službách. Jde tedy o novelu jen technické povahy. (Kovařík, 2011) Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), tedy zákon č. 182/2006 Sb., podstatně přepracovává naše úpadkové právo. Z toho důvodu bylo potřeba připravit zákon, kterým se do předpisů promítne nová úprava, která je daná insolvenčním zákonem. Právních předpisů, které s tímto novým zákonem souvisejí, je velké množství, pro představu se tato právní úprava promítne nejen do obchodního zákoníku, dotýká se také zákona směnečného (nikoli práva šekového), proto je tento doprovodný zákon, který odstranil výkladové potíže, nezbytný. (Kovařík, 2011) Věcnou povahu má změna provedená zákonem č. 296/2007 Sb., tato úprava však nijak nevylepšuje text zákona ani neřeší problém směnečného práva. Je to pouze nutná reakce na základní změny, které nastaly v oblasti úpadkového práva a také v právu směnečném. (Kovařík, 2011) Zákon č. 91/2012 Sb. upravuje právní náležitosti v používání směnek v mezinárodních vztazích. Konkrétně tento zákon říká, že se způsobilost osoby zavazovat se směnečně nebo šekově řídí právním řádem státu, jehož je občanem. Prohlašuje-li toto právo za rozhodující právo jiného státu, použije se práva tohoto jiného státu (§31). Forma směnečného a šekového prohlášení se řídí právním řádem státu, v němž bylo prohlášení učiněno. Forma protestu a lhůty k protestu, jakož i forma ostatních jednání, jichž je zapotřebí k uplatnění a k zachování směnečných práv, se řídí právním řádem státu, v němž je třeba učinit protest nebo jiné jednání (§43). Určuje dále, že právem platebního místa se řídí účinky závazných prohlášení příjemce cizí směnky, zda lze omezit přijetí cizí směnky na část směnečné sumy a zda majitel je povinen přijmout částečné plnění, stejná pravidla platí pro zaplacení vlastní směnky (§ 96). Právem místa,


13

kde byla směnka vystavena, se pro všechny osoby směnečně zavázané řídí lhůty k výkonu postižních práv (§ 94), a také zda majitel směnky nabývá pohledávky, jež je podkladem jejího vystavení (§95). Účinky ostatních směnečných prohlášení se řídí právem státu, v němž byla učiněna. Nastane-li situace, kdy narazíme na problém související se směnkou, který není řešen v ZSŠ dostatečným způsobem, je nutné vyjít z obecné právní úpravy. Pro tyto případy slouží občanský a obchodní zákoník, jelikož směnečné právo spadá do oblasti soukromého práva, a to zcela jednoznačně. Jelikož by v konečném důsledku vedl přístup kombinující občanský a obchodní zákoník k roztříštění směnečných vztahů podle postavení jednotlivých účastníků na směnce a k nejistotě ve směnečných vztazích, proto takový přístup není možný. Občanskoprávní úpravy je nutné využít v případě, kdy je některá otázka řešena jak občanským, tak i obchodním zákoníkem. Pokud je však otázka upravena jen v obchodním zákoníku, pak se samozřejmě použijí ustanovení tohoto právního předpisu. (Kotásek, 2002) Problematiky směnek se v mnoha směrech dotýká i zákon č. 591/1992 Sb., zákon o cenných papírech. Tento zákon o cenných papírech provádí v úvodním ustanovení výčet listin, které jsou cennými papíry, kde v § 1 odst. 1 písm. g) uvádí směnky. Směnky jsou tedy cenné papíry listinné, mající určitou formu listiny. Dle znění tohoto zákona budeme listinou rozumět písemně zřízený závazek, mající určitou formu, který musí být podepsán osobou, která jej zakládá. (Kovařík, 2011) Listinná podoba však neznamená, že je směnka platná pouze na papíře. Směnka může být sepsaná na jakémkoli materiálu (dřevě, plastu, skle, látce, kameni a dalších materiálech), který však zajistí trvalost a viditelnost nápisu. (Směnka: Praxe u soudu, 2010) Úprava obsažená ve směnečném a šekovém zákoně platném v České republice odpovídá ustanovením Ženevské konvence. Ženevské konvenci se budu dále věnovat v další kapitole.

2.2 Charakteristika Směnka je převoditelný cenný papír s přesně stanoveným obsahem. Směnka je určena svými podstatnými a nepodstatnými náležitostmi. Předmětem směnečného závazku je vždy zaplacení určité peněžní sumy, která musí být na směnce uvedena, z čehož vyplývá, že se tedy jedná o cenný papír dlužnický. (Hubáčková-Svobodová, 2005) Směnku můžeme použít zejména jako nástroj: úvěrový určený k refinancování se ze směnky před její splatností zajišťovací platební


14

Nástroj úvěrový Jako úvěrový nástroj je směnka v praxi používána zcela běžně. Je často využívána dodavateli nebo poskytovateli úvěrů. Můžeme si však všímat určitých odlišností: o V případě, kdy se dodavatel sám svobodně rozhodne poskytnout svému odběrateli úvěr, protihodnota tohoto úvěru je obsažená ve směnce. Podmínky jako zda je směnka cizí nebo vlastní; výše směnečné sumy; splatnost směnky; skutečnost, zda bude směnka domicilovaná či nikoli; případný aval směnky apod. si sjedná dodavatel se svým partnerem dle libosti. o Druhým případem je situace, kdy odběratel upozorní svého dodavatele, že nabídka jeho zboží či služeb je nedostatečně konkurenceschopná ve srovnání s nabídkami ostatních dodavatelů. Tím je dodavatel jistým způsobem tlačen k tomu, aby svému odběrateli poskytl úvěr, který bude mít formu financování na bázi směnky s odkladem splatnosti. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Nástroj refinancování se ze směnky před její splatností Za účelem refinancování se majiteli směnky nabízejí dva základní způsoby. Jsou to eskont a forfait. o Eskont směnky – odkup směnky před splatností s postihem pro prodávajícího Jedná se o situaci, kdy majitel prodá před splacením směnku své bance, tedy bance, ve které má vedený účet. Majitel nabídne svoji směnku bance k odkupu, ta posoudí bonitu svého klienta, na jejímž základě se dále rozhodne, zda od klienta směnku koupí či nikoli. Toto rozhodnutí je čistě výhradní záležitostí banky a nikdo jiný nemá právo to ovlivnit. V případě, kdy se banka rozhodne směnku koupit, předloží ji při splatnosti dlužníkovi k proplacení. Dlužník směnku při předložení zaplatí nebo nikoli. Jestliže není dlužník ochoten za směnku zaplatit, neobrací se banka s vymáháním dlužného obnosu na dlužníka, ale obrátí se na svého klienta, tedy toho od koho směnku koupila. Většinou získá banka dlužnou částku právě z klientova účtu. (Hubáčková - Svobodová, 2005) o Forfait (odkup á forfait) – odkup směnky před splatností bez postihu pro prodávajícího Podstatou je uzavřená smlouva o odkupu směnky „bez postihu“ mezi prodávajícím a kupujícím. V pozici kupujícího může stát nejen banka prodávajícího, ale kupujícím může být i banka jiná či specializovaná forfaitingová společnost. Smlouva obsahuje


15

přesně stanovené podmínky, při kterých k odkupu dojde. Kupující se podepsáním této smlouvy de facto vzdává práva možného postihu pro případ, kdy by dlužník nezaplatil směnku novému majiteli. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Nástroj zajišťovací S využitím směnky jako zajišťovacího nástroje je v běžné praxi velmi časté. Směnka slouží věřitelům jako jistící nástroj určitého druhu nátlaku či hrozby vůči dlužníkovi. Věřitel často ani nemá v úmyslu směnku využít, ale spoléhá právě na tlak vyvinutý na dlužníka, který povede k samotnému zaplacení dlužné částky. V situaci, kdy není směnka majiteli zaplacena, může se majitel směnky obrátit na soud a domáhat se vydání směnečného platebního rozkazu, na základě kterého musí směnečný dlužník zaplatit vše, co přisuzuje oprávněnému majiteli § 48 ZSŠ. Hlavní výhodou směnky je ta skutečnost, že se její majitel může dovolat svých nároků v mnohem kratší době než v případě dluhu vyplývajícího z obyčejné faktury, jelikož drží v ruce cenný papír. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Akcesoričnost je využívána jako významná vlastnost obecných zajišťovacích závazků. „Jde vlastně o vztah úzké závislosti zajišťovacího závazku na závazku zajištěném. Odtud bývají tyto zajišťovací závazky označovány jako vedlejší. Akcesoričnost charakterizuje především ta okolnost, že vedlejší zajišťovací závazky vůbec nemohou jako samotné závazky existovat.“ (Kovařík, 2009) Nástroj platební V současné praxi není směnka jako platební nástroj využívána tak často, jak tomu bývalo v minulosti. Využívání směnky jako platebního nástroje je spíše jen výjimečné. (Hubáčková - Svobodová, 2005) 2.2.1

Směnka vlastní a cizí

Praxe i platné právo u nás znají dva základní druhy směnek, a to směnku cizí a směnku vlastní. Všechny ostatní směnky, třebaže se pro ně používají zvláštní názvy, jsou vždy v zásadě jedním ze dvou uvedených druhů. Směnka vlastní je závazkem výstavce směnky, že při splatnosti směnky zaplatí jejímu řádnému majiteli směnečný peníz, a to v místě na směnce určeném. Jedná se tedy o určitou formu dlužnického prohlášení. Tento vztah musí zahrnovat alespoň dvě osoby. (Kovařík, 2011) O směnce vlastní můžeme tedy tvrdit, že se jedná o slib výstavce (tj. ten, který se zavazuje), že oprávněné osobě zaplatí v určitý přesně stanovený den; v přesně stanoveném místě; přesně stanovenou směnečnou sumu. (Hubáčková - Svobodová, 2005)


16

Směnka cizí (trata) není přímým závazkem výstavce. Výstavce přikáže třetí osobě (směnečníkovi, trasátovi), aby při splatnosti v místě na směnce určeném tato třetí osoba zaplatila řádnému majiteli směnky směnečný peníz. Podle § 9 ZSŠ není výstavce přímým dlužníkem, ale dlužníkem nepřímým. (Kovařík, 2011) O směnce cizí můžeme tedy tvrdit, že se jedná o příkaz výstavce (dodavatel; ten, kdo půjčuje peníze) směnečníkovi (odběratel; ten, kdo si peníze půjčuje), aby v přesně stanovený den zaplatil oprávněné osobě v přesně stanoveném místě přesně stanovenou peněžitou sumu. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Při užívání směnek se můžeme setkat i se směnkou cizí na vlastní řad (kde vystupují pouze dva subjekty, tj. výstavce, který je zároveň remitent, a akceptant), a také se zastřenou směnkou vlastní (kde platební příkaz dává výstavce sám sobě, aby oprávněné osobě zaplatil příslušnou peněžní sumu). Podstatné náležitosti směnky vlastní a cizí Jsou stanoveny zákonem a směnka je jimi určena. Zákon říká, že směnka musí mít písemnou formu. Zda je však psaná ručně, na psacím stroji či počítači atd. není rozhodující. Podstatné náležitosti však musí směnka obsahovat a slouží k tomu, aby byla směnka platná a její majitel mohl uplatňovat příslušná práva na získání konkrétní dlužné částky. (Kovařík, 2011) Směnka vlastní Směnka cizí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Označení směnka Bezpodmínečný příkaz zaplatit Částka Jméno remitenta Místo placení Datum a místo vystav. směnky Podpis výstavce Údaj o splatnosti směnky Jméno směnečníka

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Označení směnka Bezpodmínečný příslib zaplatit Částka Jméno remitenta Místo placení Datum a místo vystav. směnky Podpis výstavce Údaj o splatnosti směnky (Kovařík, 2011)

Jelikož jsou výše zmíněné náležitostí podstatné, je nutné dbát na to, aby se v nich nedělaly chyby. Zde jsou přiblíženy některé z nich: Označení směnka Když sepisujeme směnku, musí tam být přesně uvedeno, že je to směnka. Pokud se výstavci zdá slovo „směnka“ příliš obyčejné a nahradí jej například úslovími „směnečná listina“, „směnečná příkaz“ a podobně, bude se jednat o směnku neplatnou. Pokud by taková listina byla dlužníkem podepsána, bude se jednat pouze o dlužní úpis, nikdy ne o směnku. Důležité


17

je také, aby označení „směnka“ bylo ve stejném jazyce, jako zbytek textu směnky. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Bezpodmínečný příkaz nebo příslib zaplatit Viz. 2.2.1 Směnka vlastní a cizí – rozdíl mezi směnkou cizí a vlastní Částka Aby byla směnka platná, musí se částka uvedená na směnce číslovkou shodovat s částkou uvedenou slovy. Může nastat situace, kdy se částka psaná slovy liší s částkou uvedenou číslicemi. V tom případě platí dle § 6 ZSŠ, že za platnou částkou je považována ta částka, která je napsána slovy. Zákon ale nikde neuvádí, že na směnce musí být částka uvedena jak slovy, tak číslicemi. Pokud je psaná pouze číslicemi a na směnce se objeví dvě nebo více odlišných částek, platnou částkou je ta částka, která je podle § 6, odst. 2 ZSŠ nejnižší. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Důležité je také, aby byla částka vyjádřená na směnce doprovázena označením měny, v níž má být příslušný peněžitý obnos směnečníkem vyplácen. Pokud je na směnce uvedeno pouze „korun“, pak ze zákona vyplývá, že je-li směnka splatná, kde dotyčná měna obíhá, pak nemůže být směnka vyplacená v měně jiné. Tento příklad by mohl nastat například mezi českými a švédskými subjekty. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Jméno remitenta Remitent je ten, komu nebo na jehož řad má být placeno. Na směnce musí být vždy uvedeno jméno osoby, v jejíž prospěch má být směnečný obnos směnečníkem zaplacen. Remitent musí být přesně uveden, stejně jako směnečník, podle občanského průkazu respektive obchodního rejstříku. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Místo placení (domicil) Jedná se o údaj o platebním místu, v němž by měla být směnka předložena dlužníkovi k proplacení a jím také zaplacena. Údaj platebního místa uvádí do směnky obvykle její výstavce. Pokud není ve směnce údaj platebního místa uveden, je směnka platná pouze za předpokladu, že údaj směnečníka uvádí přesnou adresu sídla či bydliště, v němž majitel směnku předloží dlužníkovi k proplacení. Údaj platebního místa se nikdy nesmí dostat do rozporu s údajem domiciliáta (zabezpečuje za osobu přímo závaznou vyplacení směnky). (Hubáčková - Svobodová, 2005) Datum a místo vystavení směnky Pokud údaj o datu vystavení na směnce chybí, je směnka neplatná. To ale nebývá obvyklým problémem. Chyby se nejčastěji vyskytují v uvedení neexistujícího data, případně neuvedení roku. V každém případě je nutné, aby datum vystavení směnky bylo dřívější než datum splatnosti. Není-li uvedeno místo vystavení, platí, že směnka byla vystavena v místě (bydlišti nebo sídle) uvedeném u jména výstavce. (Hubáčková - Svobodová, 2005)


18

Podpis výstavce Zákon, neřeší způsob ani náležitosti podpisu. Obecně se má za to, že podpis fyzické osoby je běžným podpisem každého jednotlivce. Stačí tedy pouhý, nicméně vlastnoruční, podpis každého výstavce. Přesto se však pomalu vžil způsob, při kterém výstavce (fyzická osoba) směnky vypíše čitelně svoje jméno, příjmení, adresu a rodné číslo a připojí svůj vlastnoruční podpis. Pokud se jedná o právnickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku, je nutné, aby byl podpis proveden tak, jak je v obchodním rejstříku uvedeno. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Údaj o splatnosti směnky § 33 ZSŠ stanoví pro platnou směnku čtyři způsoby určení data splatnosti. V každém případě datum splatnosti musí být určité, pokud není datum uvedeno, je směnka myšlena „na viděnou“. Zákon uvádí konkrétně tyto údaje splatnosti: o o o o

směnka splatná „na viděnou“ směnka splatná „určitý čas po viděné“ směnka splatná „určitý čas po datu vystavení“ směnka „na určitý den“

Směnka splatná „na viděnou“ U těchto směnek se také můžeme setkat s názvy jako „vistasměnka“, „při předložení“, „ihned“, „at sight“, „a vista“. Majitel takové směnky má povinnost předložit ji v platebním místě či u domiciliáta dlužníkovi k proplacení. Tento úkon by měl majitel směnky učinit do jednoho roku od data vystavení. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Směnka splatná „určitý čas po viděné“ Tomuto druhu směnky se říká „lhůtní směnka“. Tento typ směnek používá česká praxe poměrně vzácně. Je totiž spojena s úkonem, kterým musí směnečník do směnky stvrdit svým podpisem, že směnku (celý zápis obsažený ve směnce) přijímá. V tomto případě se musí také u akceptu jasně uvést datum tzv. „viděné“ a stvrdit podpisem. Od tohoto data se pak počítá datum splatnosti. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Směnka splatná „určitý čas po datu vystavení“ O takových směnkách hovoříme také jako o „datosměnkách“. Jde tedy o směnku, kde je v datu splatnosti uvedeno, kolik dní po vystavení je směnka splatná. Podstatné je to, že za první den je považován den následující po datu vystavení. Proto je nezbytné, dávat si pozor na správnost údaje o době splatnosti, je nutné rozlišovat „splatná 100 dnů po datu “ a „splatná do 100 dnů po datu“. Druhý příklad znamená, že


19

směnka není platná a může za to právě údaj „do“. Doporučuje se také, psát názvy měsíců slovně. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Směnka vystavená „na určitý den“ Směnka na určitý den se vyznačuje tím, že je na ní přesně uvedeno datum splatnosti. O takových směnkách můžeme hovořit jako o „fixních směnkách“, „směnkách precisních“ či „směnkách s pevným datem splatnosti“. Nejčastějším problémem u takových směnek, na který bychom si měli dávat pozor, je uvedení neexistujícího data. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Jméno směnečníka (dlužníka) Jedná se o jméno toho, jemuž výstavce směnky cizí přikazuje zaplatit určitou peněžitou sumu. Na směnce musí být směnečník uveden buď podle občanského průkazu, nebo podle výpisu z obchodního rejstříku. Příkaz směnečníkovi je závazný až od doby, kdy svým podpisem stvrdí, že je ochoten směnku dle uvedených parametrů oprávněnému majiteli při předložení zaplatit. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Nepodstatné náležitosti směnky

1.

Mimo podstatných náležitostí směnky, se v praxi můžeme setkat také s nepodstatnými náležitostmi, které nejsou ze zákona povinné. Jejich nepřítomnost nečiní směnku neplatnou. 5. rektadoložka doložka protestační

2. 3. 4.

doložka úzkosti doložka domicilační doložka o efektivním placení

6. 7. 8.

doložka zástavní doložka hodnotová doložka kauční (Kovařík, 2011)

2.2.2

Blankosměnka

Pojem „blankosměnka“ vychází z teorie směnečného práva, nejde však o pojem zákonný. Jedná se o tzv. „neúplnou směnku“, která většinou neobsahuje veškeré podstatné náležitosti. Taková směnka se vydává do oběhu s úmyslem, že bude později doplněna na směnku hotovou. Aby taková směnka mohla být dána do oběhu, je nutné, aby vyhotovitel takové listiny měl povědomost o neúplnosti jejího obsahu a vůle vyhotovitele směřující k doplnění obsahu listiny na směnku úplnou.(Chalupa, 2006) „Blankosměnka“ se využívá v situaci, kdy ze vztahu daných účastníků vzniká situace, při které jedna strana požaduje pro účely placení nebo zajištění platby po druhé straně směnku. Vystavit v uvažovaném čase směnku však nelze, a to z důvodu, že účastníci zatím neznají všechny skutečnosti, které je do směnečné listiny potřeba přenést. To se týká jak obligatorních doložek, tak i obchodních nebo jiných potřeb stran směnky. Období, které trvá do doby, kdy


20

budou všechny potřebné údaje k úplnému vybavení směnky známy, se řeší využitím listin ne zcela úplných, které obsahují volná místa. Jeden účastník vydá druhému tuto neúplnou listinu a zároveň nabyvatele zaváže smlouvou, aby tato volná místa určitým způsobem sám vyplnil na úplnou směnku. (Kovařík, 2009) Vyplňovací prohlášení Nebo také smlouva o vyplňovacím právu směnečném. Jedná se o smluvní ujednání, které podepíší obě strany, které vystavují blankosměnku. Jedná se o podstatnou součást blankosměnky, která však nabízí prostor pro výstavce směnky, který ji vystavuje s podvodným (zlým) úmyslem. Za poskytnutou půjčku podepíše dlužník věřiteli blankosměnku (bez vyplňovacího prohlášení) a následně na ni sám dopíše libovolnou částku. Takové jednání bývá označováno jako lichva. (PSPČR, 2012) Dle odst. 1 § 218 trestního zákoníku se za lichvu označuje jednání toho, „kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti„. Cílem vyplňovacího prohlášení je stanovení podmínek, za kterých je osoba, která je k tomu pověřena, oprávněna směnku doplnit. Není nezbytné, aby touto osobou byl sám věřitel. Vyplňovací prohlášení určí případy, a také stanoví podmínky, kdy má oprávněná osoba, která je k tomuto úkonu pověřena, doplnit do směnky chybějící údaje. Také toto prohlášení stanoví způsob, jakým má být doplnění provedeno. (Hubáčková - Svobodová, 2005) podstata – oprávnění majitele blankosměnky svým úkonem, to je doplněním chybějících částí, a to jak náležitostí podstatných, tak i doložek fakultativních, přeměnit hotový zárodek směnky na skutečný cenný papír, úplnou směnku. vznik – toto smluvní vyplňovací právo se zakládá na úmluvě mezi osobou, která tuto směnku podepsala, a osobou, která blankosměnku přejímá. Tato úmluva nemusí mít vždy písemnou formu, neboť forma stanovená není. rozsah – rozsah vyplňovacího práva je dán jednak prázdným obsahem směnka dále ujednáním mezi podepsaným a osobou, která od něj směnku jako její první majitel přejímá. zánik – úplným využitím tohoto práva – vzdáním se tohoto práva (vrácení blankosměnky dlužníkovi) – následnou nemožností výkonu tohoto práva (ztráta,zničení směnky) – uplynutím času (pokud bylo vyplňovací právo na dobu určitou) (Kovařík, 2011) Neúplná listina s bílými místy, tedy blankosměnka, není zatím směnkou. Z uvedeného tedy vyplývá, že osoby z takové listiny nemohou být ani oprávněny ani zavázány. Jelikož musí být z takové listiny patrné, že se má v budoucnu stát


21

směnkou, musí obsahovat alespoň torzo směnečného prohlášení a v každém případě musí obsahovat slovo „směnka“ (Kovařík, 2009) V případě, kdy nebyla vydaná neúplná směnka vyplněna takovým způsobem, který stanoví ujednání, nemůže majitel směnky namítat nedodržení těchto ujednání. Námitky budou uznány jen v takových případech, ve kterých byla směnka majitelem nabyta ve zlé víře, anebo se při nebývání směnky provinil hrubou nedbalostí. To vše podle § 10 ZSŠ. Blankosměnky nejsou specialitou směnečného (a šekového) práva. Jedná se pouze o člena neobyčejně rozsáhlé skupiny tzv. „blanko listin“. S těmito listinami má většinu znaků shodných, a proto si podle § 10 ZSŠ přiblížíme některé pojmové znaky blankosměnky: (Kovařík, 2011) musí obsahovat alespoň jeden podpis – listina může být blankosměnkou jen v případě, že obsahuje alespoň jeden podpis. Není přitom rozhodující, zda jde o podpis potencionálního přímého nebo nepřímého dlužníka. listina musí být určena za směnku – z výše uvedeného bude zřejmé, že by se na listině mělo vyskytovat slovo „směnka“. Při použití směnečného formuláře to nebude problém, jelikož je předtištěn. Na bílém listu papíru by však být uvedeno mělo, kupříkladu jako nadpis, který není nutný, zde je však vhodný. záměrné vydání blankosměnky – vydávání blankosměnky, musí být účelové. Skutečnost, že je listina neúplná a postrádá některé náležitosti, není dostačující. udělení vyplňovacího práva – jde o právo vyplnit určité chybějící náležitosti. Toto právo bývá přisuzováno nabyvateli směnky (Kovařík, 2011) 2.2.3

Směnečné rukojemství

Směnečný rukojmí přebírá ručitelský závazek za konkrétního směnečného účastníka. Jedná se o zvláštní typ ručení, kdy „rukojmí“ (označován i jako „aval“ nebo „avalista“) přijímá tento závazek zcela úmyslně a vědomě, což musí ze směnky jednoznačně vyplývat, proto se jako rukojmí musí na směnku i podepsat. (Kovařík, 2011) „Ručitelem (rukojmím, avalistou) ve směnce může být taková osoba, která je oprávněná svými právními úkony se zavazovat, tedy osoba fyzická i osoba právnická. Z právnických osob to bývají zejména peněžní ústavy, jejich ručení bývá nejvíc ceněno.“ (Hubáčková - Svobodová, 2005) Tím, že se rukojmí na směnku podepíše, získává stejné postavení jako dlužník, respektive ten, za koho se zaručil. V případě, kdy majitel směnky nezíská směnečnou sumu od dlužníka, obrátí se právě na rukojmího, který směnku za dlužníka zaplatí. V tomto okamžiku získává rukojmí stejná práva ve vztahu k dlužníkovi, jako měl majitel směnky před jejím zaplacením. Má tedy právo požadovat zaplacení směnečné sumy po dlužníkovi, za kterého se zaručil. Věřitel nemá povinnost uplatňovat plnění nejprve od dlužníka a poté až


22

u rukojmího, stejně tak rukojmí nemůže po věřiteli chtít, aby nejprve žádal o zaplacení u dlužníka, jelikož se v tomto případě neuplatňuje princip akcesority, na rozdíl od běžného ručení. (Kopáč, 1992) 2.2.4

Prezentace směnky

Dlužník často nemá informace o tom, kdo je aktuálním majitelem směnky, jelikož je směnka oběžný cenný papír, který může být mnohokrát do data splatnosti převeden. Dlužník se tedy většinou může jen domnívat, kdo mu bude směnku při splatnosti předkládat k placení. Osoba, které se směnka předkládá k placení, se nazývá „prezentát“. Tím je u vlastní směnky výstavce; u cizí směnky směnečník; a v případě domicilované směnky domiciliát. Zákon říká, že oprávněnou osobou předložit směnku k placení, je jen její řádný majitel nebo osoba k tomu oprávněná, tedy indosatář. Nevylučuje se ani možnost běžného zákonného zastoupení. (Kotásek, 2002) Dlužníkovou povinností není, aby pátral po osobě, která je aktuálním majitelem směnky, tedy věřitelem. Není tomu tak ani v případě, že je směnka již splatná. Dlužník se tedy nemůže dostat do prodlení se splacením směnečné sumy, pokud k zaplacení směnky nebyl jejím majitelem vyzván jejím předložením na místě a v čase plynoucím ze směnky. (Kovařík, 2011) Podstata směnečné prezentace se vztahuje k tomu, aby majitel směnky získal směnečné plnění od dlužníka, a to co nejdříve. Nutnou podmínkou je také to, aby byla zachována směnečná práva proti nepřímým dlužníkům. ZSŠ se také snaží předejít situaci, aby okamžik prezentace nemohl být označován za sporný. Slouží k tomu vyvratitelná domněnka dle čl. I § 46 odst. 2, která stanoví, že prokázání nedodržení lhůt náleží tomu, kdo se toho proti majiteli směnky dovolává. (Kovařík, 2011)) Podle § 38 ZSŠ má být směnka prezentována k proplacení v den platební nebo v jednom ze dvou pracovních dní následujících. Toto platí konkrétně pro směnky „s fixní splatností“, „s určitým počtem dnů po viděné či po vystavení“. Nedojde-li k předložení směnky v této lhůtě, neznamená to, že vlastník směnky svoje práva plynoucí ze směnky ztrácí. (Hubáčková - Svobodová, 2005) 2.2.5

Směnečný protest

Směnečný protest slouží k ochraně práv řádného majitele směnky proti vedlejším postižním dlužníkům. „Tedy proti výstavci směnky cizí, indosantům směnky cizí i vlastní, jejich případným rukojmím a eventuelně proti čestným příjemcům.“ Směnečný protest pro může být v praxi podán majitelem i u těch směnek, které nemají vedlejší směnečné dlužníky. Při tom u takových směnek není dle ZSŠ protest nutný. (Hubáčková - Svobodová, 2005) Podstatou směnečného protestu je, že zákonem stanovený orgán (v ČR to jsou notáři, obecní úřady a soudy) vydává na základě požadavku oprávněné osoby písemné osvědčení, které je typické právě pro oblast směnečného práva. Zákon přesně říká, ve kterých případech má být osvědčení vydáno a co má


23

obsahovat. Toto osvědčení známe též pod pojmem „protestní listina“ a její význam je dvojí: (Kovařík, 2011) k důkazní úloze protestu (procesní význam) k zachování práv majitele směnky vůči určitým směně zavázaným osobám (hmotně právní význam) (Kovařík, 2011) Lhůty směnečného protestu jsou v České republice striktně dány. Lhůta je stanovena na dva následující pracovní dny po dni splatnosti. Protest pro neplacení směnky by měl být tedy zřízen v této lhůtě u „fixní směnky“, „datosměnky“ a u „lhůtní vistasměnky“. (Hubáčková - Svobodová, 2005) 2.2.6

Směnečný postih

Prostřednictví směnečného postihu se majitel obrací s výkonem směnečných práv na jiné osoby, které jsou na směnce též podepsány a které za směnku odpovídají. Obrací se tedy vedle přímých dlužníků i na dlužníky nepřímé (vedlejší dlužníky). Jedná se tedy o výkon směnečných práv proti nepřímým dlužníkům. Dalšími směnečnými osobami jsou zejména avalisté nepřímých dlužníků a dále částeční příjemci. (Kovařík, 2011) Osoba oprávněná vykonávat směnečný postih je majitel směnky. Pokud však byla směnka postihem vyplacena, tak i ten, kdo ji vyplatil. Tím je myšlen ten, kdo platil majiteli nebo jiné oprávněné osobě. „Postihovatel“ nebo „regredient“ je označení pro osobu, která postih vykonává. (Kovařík, 2011) Postih pro neplacení Předpokladem takového protestu je situace, kdy byla směnka předložena přímému dlužníkovi k placení, ten ji však odmítne zaplatit. Odmítnutí se může týkat nejen celé směnečné sumy, ale i jen její části. (Kovařík, 2011) Postih pro nepřijetí Nastává v případě, kdy byla směnka řádně prezentována k přijetí směnečníkovi, a ten ji však nepřijal celou nebo její část. (Kovařík, 2011) Doložka bez protestu – podle čl. I § 46 odst. 1 ZSŠ se jedná o doložku, která umožňuje výstavci, indosantovi nebo směnečnému rukojmí zprostit majitele směnky povinnosti učinit protest. Lze to jedině v případě protestu pro nepřijetí či neplacení směnky. V ostatních případech je nutné vykonat protest bez ohledu na doložku. 2.2.7

Změny textu směnky

Ustanovení § 69 ZSŠ hovoří o změnách v textu směnky obecně. Nerozlišuje oprávněnost či neoprávněnost provedení takové změny. Meze oprávněných zásahů do textu směnky jsou však omezeny zákonem. (Kovařík, 2011)


24

Zásadně je třeba odlišit změny textu směnky (dopisování, přepisování, škrtání, gumování, odstříhávání nebo začerňování) u směnky hotové a doplnění textu u blankosměnky, které jsou doprovázeny dohodou o pozdějším vyplňování. Směnka hotová žádnou takovou dohodou doprovázena není. (Kotásek, 2002) V úvahu přicházejí následující tři varianty: Změna neplatné směnky v platnou Není rozhodující, jestli byla neplatná směnka vydána s podvodným (zlým) úmyslem nebo pouhým omylem emitenta. Pokud je směnka neplatná, nemohou z ní vyjít směnečné závazky. Když dlužník namítá, že není vázán upraveným textem, musí toto své tvrzení dokázat, jelikož majiteli směnky svědčí cenný papír, který drží v ruce. (Kotásek, 2002) Zásahy do textu platné směnky Dojde-li ke změně textu směnky, jsou ti, kteří se na ni později podepíší vázaní touto změnou. Těch, co byli na směnce podepsáni dříve, se tato změna netýká a jsou vázáni původním textem. (Kotásek, 2002) Změny vedoucí k neplatnosti listiny jako směnky V případě, kdy zásahy do textu směnky vedou k její neplatnosti, je nutné směnku umořit. (Kotásek, 2002) Pozn.:“Podstatou umoření je zbavit listinu její účinnosti a přenést údaje na listinu jinou. Důsledek umoření bude, že původní listina ztratí svůj charakter a nebude tedy nadále nositelem směnečné obligace, přestane být cenným papírem. Směnečný závazek bude nadále vtělen do listiny jiné.“ (Kovařík, 2011) Směnky falšované a falešné Falšované směnky jsou typickým příkladem směnek, u nichž bylo neoprávněně změněno jejich znění. Týká-li se změna náležitostí obligatorních nebo fakultativních nebo spočívá v rozšíření textu nebo v jeho vypuštění, však není rozhodné. (Kovařík, 2011) 2.2.8

Promlčení směnečných závazků

Směnečné promlčení se řídí obecnou právní úpravou, jelikož ZSŠ nedefinuje jeho podstatu. § 70 odst. 1 ZSŠ říká, že základní promlčí lhůta je tříletá, a tato lhůta je počítána ode dne splatnosti. Výjimka je u směnky splatné „na viděnou“, jelikož se splatnost udává prezentací směnky, která musí být ve lhůtě dle § 34 ZSŠ. Promlčecí lhůta běží nejen proti majiteli, který má při počátku směnku v ruce, ale i proti všem těm, kteří ji získali později, zejména těm, kteří ji při postihu vyplatili. (Kovařík, 2011)


25

Závěr kapitoly Cílem kapitoly bylo identifikovat kritické vlastnosti směnky, které vytvářejí prostor pro její zneužití. Nejkritičtějším bodem z pohledu charakteristiky směnky je tzv. směnka neúplná (blankosměnka). Kritická je její vyplňování, jelikož naskýtá prostor pro podvodné jednání. Ne každý totiž ví, že blankosměnka musí být doplněna o vyplňovací doložku, podle které se má směnka v budoucnu doplnit. Při podvodné činnosti je vyžadováno podepsání blankosměnky, která je právě bez vyplňovací doložky. Směnka je dále vyplněna na částku, která je mnohdy nepoměrně vyšší než půjčka, kterou za podepsání směnky dlužník získal.


26

3 Směnečná praxe v dalších státech V předchozí kapitole byla směnka charakterizována, legislativně vymezena a následně byl identifikována vlastnost, která je pro směnky nejkritičtější. Užívání směnek v České republice je vymezeno zákonem směnečným a šekovým, který je založený na právu podle Ženevské konvence. Cílem kapitoly je tedy zjistit, jaké právní normy upravují používání směnek ve světě, identifikovat základní rozdíly mezi jednotlivými mezinárodními právními úpravami. Tudíž, jaké jsou odlišnosti ve směnečném právu, na kterém je založeno směnečné právo v České republice, a jinými právními úpravami užívanými ve světě.

3.1 Ženevská konvence V letech 1930 a 1931 probíhala v Ženevě konference, které se účastnilo 35 států a nechybělo ani tehdejší Československo. Na této konferenci byly projednány a následně podepsány 3 významné úmluvy, které se vztahují ke směnečnému a šekovému právu: (Kovařík, 2011) Úmluva o jednotném zákonu směnečném Úmluva o střetech zájmů Úmluva o směnečných poplatcích (Kovařík, 2011) Úmluva o jednotném zákonu směnečném Tato úmluva obsahuje základní terminologii (ratifikace, platnost, účinnost, přistupování dalších států) a její součástí jsou dvě přílohy, kdy je první věnována jednotnému směnečnému zákonu, čítajícímu 78 článků věnujícím se směnce cizí a vlastní. Druhá příloha je věnována výhradám, kterými se signatáři chtěli v některých bodech od všeobecné úmluvy odlišit. Tyto výhrady většinou přicházely ze strany států patřících do francouzského směnečného systému. (Kotásek, 2002) Úmluva o střetech zájmů Podle této úmluvy se státy dohodly řešit spory mezi účastníky z různých států, u kterých by mohlo dojít k rozdílným způsobům řešení, založených na odlišných právních normách v jednotlivých státech, jelikož si státy ponechaly právo na vlastní právní systém směnečného práva. (Kotásek, 2002)) Úmluva o směnečných poplatcích Zabývá se otázkami směnečného poplatkového práva. (Kotásek, 2002)


27

Po podepsání této konvence vydaly zúčastněné státy vlastní směnečné a šekové zákony. Tyto vydané zákony se v zásadních bodech shodují právě s v Ženevě podepsanou konvencí a od ní se liší pouze v nepodstatných či formálních bodech. (Kovařík, 2011) V tabulce 1 jsou uvedeny státy, které podepsaly Ženevskou konvenci. Tab. 1

Státy, které v roce 1930 podepsaly Ženevskou konvenci Albánie

Japonsko

Portugalsko

Belgie

Jugoslávie

Rakousko

Brazílie

Kolumbie

Rumunsko

Bulharsko

Lichtenštejnsko

Řecko

Československo

Lucembursko

San Marino

Dánsko

Maďarsko

Surinam

Ekvádor

Monako

SSSR (1936)

Finsko

Německo

Španělsko

Francie

Nizozemí

Švédsko

Indonésie

Norsko

Švýcarsko

Island

Peru

Turecko

Itálie

Polsko

Zdroj: Hubáčková - Svobodová, 2005

Zajímavé je, že je Ženevská konvence používána téměř po celém světě, i když byla ratifikována celkem malým počtem států. Do svého práva ji totiž zahrnuly i ty státy, které ji neratifikovaly. Výjimkou jsou pouze státy anglosaské právní oblasti. (Kotásek, 2002) Tabulka 2 uvádí státy, které Ženevskou konvenci nepodepsaly, ale řídí se jí. Tab. 2

Další státy řídící se Ženevskou úmluvou

Afghánistán

Gruzie

Kyrgyzstán

Nikaragua

Thajsko

Argentina

Guatemala

Laos

Nizozemí

Tunisko

Arménie

Irák

Libanon

Rwanda

Turkmenistán

Ázerbájdžán

Irán

Libye

Rusko

Ukrajina

Bělorusko

Jemen

Litva

Saudská Arábie

Uzbekistán

Bosna a Hercegovina

Honduras

Lotyšsko

Slovenská republika

Venezuela

Burundi

Chorvatsko

Makedonie

Slovinsko

Zaire

Česká republika

Kambodža

Malta

Srbsko

Čína

Kazachstán

Maroko

Sýrie

Estonsko

Kongo

Mexiko

Tádžikistán

Etiopie

Korea (jižní)

Moldavsko

Taiwan

Pozn.: + africké státy francouzské jazykové skupiny Zdroj: Hubáčková - Svobodová, 2005 – vlastní úprava


28

3.2 Anglosaská právní úprava Jedná se o právní úpravu založenou na zvykovém právu. Jejím základem, ze kterého vychází, je „Bill of Exchange Act“ (tzv. Chalmersův zákon). Ten je platný od roku 1882 a dodnes používaný ve Velké Británii, Severním Irsku a státech, které byly britskými koloniemi. Spojené státy americké mají svůj právní základ směnečného práva založený na jiné listině, a to „Negotiable Instrument Law“, platné od roku 1896. V roce 1962 však prošel revizí, v jejímž znění je v současné době platný. Tato revize nese název „Uniform Commercial Code“. (Polouček a kol., 2006) V tabulce 3 jsou uvedeny státy, které se řídí anglosaskou právní úpravou. Tab. 3

Státy řídící se anglosaskou právní úpravou Austrálie

Irsko

Malajsie

Spojené království

Fidži

Izrael

Nový Zéland

Tonga

Filipíny

Jihoafrická republika

Pákistán

USA

Hongkong

Kanada

Singapur

Indie

Kypr

Srí Lanka

Pozn.: + země svazku britského společenství Zdroj: Common Law System – www.aibtradefinance.com/tf/CommonLawSystem.asp

3.3 Odlišnosti Ženevské konvence a anglosaské právní úpravy Jelikož jsme si již přiblížili podstaty obou právních norem, tedy Ženevské konvence a anglosaské právní normy, je čas se zaměřit na základní rozdíly mezi těmito normami, případně upozornit na situace, které by v praxi mohly dostat uživatele do potíží. slovo „směnka“ Ve státech řídících se Ženevskou konvencí je nezbytné, aby směnečná listina obsahovala v souvislém textu slovo „směnka“, které musí být napsané ve stejném jazyce jako zbytek směnky. V anglosaské právní úpravě tento požadavek nenajdeme. Neobsahuje-li tedy směnka slovo „směnka“, neznamená to tedy, že jde o směnku neplatnou, ale že se může jednat o směnku vydanou v zemi, která se řídí anglosaskou právní úpravou. V dnešní době se slovo „směnka“ objevuje téměř na všech směnečných listinách i v anglosaské právní úpravě a vynechává se jen výjimečně. Je to způsobeno hlavně vývojem a prohlubováním mezinárodního obchodu. (Hubáčková - Svobodová, 2005)


29

směnečné rukojemství Zatímco pro směnečné rukojemství je Ženevskou konvencí, zejména státy západní Evropy, využíváno avalu, v anglosaské právní úpravě je využíváno tzv. koakceptu. Koakceptant se ve směnce zavazuje k honorování směnky, pokud nebude zaplacena zbylými směnečníky. Koakceptant je jeden ze směnečníků, kteří jsou na směnce uvedeni. Koakceptant musí být na směnce uveden a mohou jím být jak fyzické nebo právnické osoby, tak i banky. (Hubáčková - Svobodová, 2005) promlčecí doba Promlčecí doba se podle Ženevské konvence a anglosaské právní úpravy také liší, proto je nezbytné, aby se vývozce ujistil, jakou úpravu směnečného práva využívá stát, se kterým obchoduje. Podle Ženevské konvence je promlčecí lhůta vůči přímým dlužníkům určena na dobu tří let od data splatnosti. Anglosaská právní úprava obsahuje promlčecí lhůtu trvající šest let. (Hubáčková - Svobodová, 2005)

Závěr kapitoly Cílem kapitoly bylo zjistit, jakými právními úpravami se řídí užívání směnek ve světě a identifikovat nejvýznamnější rozdíly mezi jednotlivými úpravami. Směnečné právo je ve světě založeno na dvou právních úpravách, na Ženevském a anglosaském právním systému. Na Ženevské konvenci je založena většina směnečných právních norem ve světě, anglosaskou právní úpravou se řídí směnečné právo jen v Severní Americe a ve státech bývalých britských kolonií. Nejvýznamnější odlišnosti mezi těmito právními úpravami jsou: v uvedení slova směnka ve směnečném rukojemství v době promlčení


30

4 Zákon o spotřebitelském úvěru V předchozích kapitolách byla směnka vymezena a charakterizována podle jednotlivých právních norem. Cílem této kapitoly je vymezit rozdíl mezi půjčkou a úvěrem, rozdělit úvěry podle podstatných kritérií a charakterizovat spotřebitelský úvěr. Hlavním cílem této kapitoly je identifikovat významné změny, které přinesla novela zákona o spotřebitelském úvěru, která je účinná od 25 února 2013. Na základě výsledků výše zmíněné identifikace, bude v další části učiněna analýza trhu.

4.1 Rozdíl mezi úvěrem a půjčkou Aby se zamezilo chybám v chápání úvěru, je nutné vymezit jej od půjčky. půjčka: člověk si věc nebo peníze půjčí a zároveň se dohodne na způsobu a termínu vrácení o je vymezena v občanském zákoníku o smlouva o půjčce je tzv. reálný kontrakt, je tedy nutné mít písemnou smlouvu pro účely prokázání nároků na vrácení půjčky úvěr: banka schválí úvěr, stanoví termín, ve kterém je možno prostředky čerpat a do kdy musí být vráceny. Čerpá se jen tolik, kolik je zapotřebí a úročí se pouze vyčerpané prostředky o je vymezen v obchodním zákoníku o smlouva o úvěru je tzv. konsenzuální kontrakt, stačí tedy i příslib poskytnutí úvěru o povinnost rezervovat prostředky, ale pouze možnost čerpat kontrakt reálný – smlouvy podložené písemnou dohodou kontrakt konsenzuální – smlouvy, k jejichž platnosti stačí projev souhlasné vůle stran (Dohnal, 2011)

4.2 Rozdělení úvěrů 1.

Dle toho, kým jsou poskytovány o banky o nebankovní subjekty poskytující finanční služby stínové bankovnictví: „systém zprostředkovávání úvěrů, který zahrnuje subjekty a činnosti mimo standardní bankovní systém“.


31

Jedná se o „finanční společnosti a subjekty cenných papírů poskytující úvěr nebo úvěrové záruky nebo provádějící transformaci likvidity a/nebo splatnosti, aniž by byly regulovány jako banky“. (ČNB, 2012) 2.

3.

Dle poskytnutých záruk o zajištěné (kryté) – ručitel, majetek, nemovitost o nezajištěné (nekryté) – většinou nižší částky, krátká doba splatnosti a vysoký úrok Dle způsobu čerpání o jednorázové – klient čerpá částku jednorázově nebo postupně v předem dohodnutých termínech o ve formě úvěrové linky – klient si opakovaně půjčuje finanční prostředky do výše stanoveného úvěrového limitu (czeex.com, 2009)

4.3 Spotřebitelský úvěr Spotřebitelský úvěr je vymezen v české legislativě tak, že se jedná o poskytnutí peněžních prostředků spotřebiteli ve formě půjčky, úvěru nebo odložené platby, které jsou spotřebiteli poskytnuty nebo přislíbeny věřitelem či zprostředkovatelem. spotřebitel je chápán jako fyzická osoba, jednající mimo své podnikání. věřitel – fyzická nebo právnická osoba, poskytující spotřebitelské úvěry v rámci své podnikatelské činnosti zprostředkovatel osoba, která v rámci svého podnikání nabízí za odměnu spotřebiteli uzavřít spotřebitelský úvěr. Zprostředkovatel však není věřitelem, pouze věřiteli s uzavřením smlouvy pomáhá nebo ji jeho jménem uzavírá spotřebitelský úvěr je poskytován v rozsahu 5 000 – 1 880 000 Kč o spotřebitelský úvěr se nejedná v případě, kdy je úvěr sjednáván pro účel investice do bydlení při jeho zajištění zástavním právem k nemovitosti RPSN jsou celkové náklady na spotřebitelský úvěr, vyjádřeno jako procento z celkové výše spotřebitelského úvěru (bývá rozdílné od úrokové sazby) není-li při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru uvedena výše úroků, úročí se spotřebitelský úvěr diskontní sazbou vyhlášenou ČNB v době uzavření této smlouvy spotřebitelský úvěr může být účelový i neúčelový, případně americká hypotéka, je-li sjednána dle zákona o spotřebitelském úvěru, splňuje limit pro spotřebitelský úvěr, je zajištěna nemovitostí a nemá účel investice do nemovitosti


32

může být ve formě úvěru na běžném účtu (smluvně sjednané debetní zůstatky) nebo ve formě úvěru z kreditních karet v případě nízké nominální hodnoty spotřebitelského úvěru může být nezajištěný zajištěné spotřebitelské úvěry bývají zajištěny movitou či nemovitou věcí, případně ručením (zákon č. 145/2010)

4.4 Trend vývoje spotřebitelských úvěrů Následující grafy zobrazují trend vývoje situace na trhu spotřebitelských úvěrů mezi roky 2005 a 2011. Graf. 1 znázorňuje poměr mezi spotřebními úvěry poskytnutými bankami a ostatními finančními institucemi.

Graf 1 Úvěry na spotřebu domácností Zdroj: PSPČR, 2012

Z grafu 1 je zcela patrné, jak se trend zadluženosti domácností mění po roce 2008, kdy propukla celosvětová finanční krize. Roky 2009 a 2010 se vyznačovaly poklesem objemu úvěrů na spotřebu domácností. V roce 2011 se objevuje mírný růst objemu úvěrů na spotřebu domácností, a to i přes to, že se objem úvěrů poskytnutých bankami téměř nezměnil. (PSPČR, 2012) Celková výše objemu úvěrů na spotřebu domácností v ČR činila 267,768 mld. Kč. (PSPČR, 2012) Následující graf 2 zachycuje vývoj spotřebních úvěrů, a také vývoj selhání.


33

Graf 2 Spotřební úvěry a selhání Zdroj: PSPČR, 2012

Graf 2 znázorňuje trend růstu objemu spotřebitelských úvěrů (kontokorenty, karty a ostatní spotřebitelské úvěry). Ke konci roku 2011 činila výše spotřebitelských úvěrů v ČR 196,1 mld. Kč. (PSPČR, 2012) V grafu 2 je také zobrazen vývoj selhání. Jde o nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky. Na konci roku 2011 selhání 11,3 % celkového objemu spotřebních úvěrů obyvatelstva. (PSPČR, 2012) Graf 3 vyobrazuje vývoj trendu nařízených exekucí.

Graf 3 Nařízené exekuce Zdroj: PSPČR, 2012

Vývoj trendu celkového počtu exekucí je rostoucí. V grafu 3 však není rozlišeno, zda se jedná o exekuce nařízené na majetek fyzické nebo právnické osoby, ani zda je souvislost exekuce se spotřebitelským úvěrem. (PSPČR, 2012)


34

4.5 Novela zákona o spotřebitelském úvěru Novela zákona o spotřebitelském úvěru přináší tyto zásadní změny: „Věřitel nově může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud bude po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. V reakci na jejich časté zneužívání je zcela zakázáno používání směnek a šeků v souvislosti se spotřebitelskými úvěry. Stejně tak není možné využívat při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů volání na předražené telefonní linky začínající číslicí 9.“ (MFCR, 2013) zajištění pohledávky – „zajištění spotřebitelského úvěru nemůže být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky (cílem je zamezit praktikám, kdy úvěrovým predátorům jde primárně o získání prostředků od spotřebitele formou realizace neúměrně vysokého zajištění zástavní právo k nemovitosti, smluvní pokuty aj. – namísto získání prostředků řádným splácením spotřebitelského úvěru).“ (MFCR, 2013) „Od smlouvy o zprostředkovávání spotřebitelského úvěru může spotřebitel bez jakékoliv sankce odstoupit ve lhůtě 14 dnů od jejího uzavření.“ (MFCR, 2013) „Za porušení zákona mohou orgány dohledu, kterými jsou Česká národní banka a Česká obchodní inspekce, uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč. Spotřebitel se může svých práv domáhat u finančního arbitra.“ (MFCR, 2013) „Novela byla zpracována také z důvodu nutnosti transponovat směrnici 2011/90/EU. Touto směrnicí se upravují dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů (RPSN) spotřebitelského úvěru tak, aby bylo dosaženo co možná největší vypovídací schopnosti a srovnatelnosti tohoto ukazatele u spotřebitelských úvěrů, u nichž nejsou předem známy všechny parametry pro jeho výpočet (např. kreditní karta, revolvingový či kontokorentní úvěr aj.).“ (MFCR, 2013) Novela zákona o spotřebitelském úvěru zakazuje používání směnek u spotřebitelského úvěru. Tomuto zákazu je věnován § 18 a § 18a novelizovaného zákona o spotřebitelském úvěru.:


35

§ 18 Vyloučení použití směnky nebo šeku (1) Ke splacení nebo zajištění splacení spotřebitelského úvěru nelze použít směnku nebo šek. (2) Věřitel a zprostředkovatel společně a nerozdílně odpovídají spotřebiteli za škodu způsobenou porušením povinnosti stanovené v odstavci 1. (3) Ke splnění nebo zajištění splnění povinnosti vyplývající ze smlouvy, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru, nelze použít směnku nebo šek. Zprostředkovatel odpovídá spotřebiteli za škodu způsobenou porušením povinnosti stanovené ve větě první. § 18a Zajištění spotřebitelského úvěru Zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. PSPČR, 2012) Cílem novely je podle důvodové zprávy: zvýšení ochrany spotřebitele při využívání směnek u spotřebitelských úvěrů zvýšení ochrany proti neúměrnému zadlužování spotřebitelů zajistit pohledávky před zneužíváním věřiteli ochrana spotřebitelů před zneužíváním předražených telefonních linek při poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru (PSPČR, 2012) Mezi nejčastější zneužití směnek patří: „spotřebitelé podepisují prázdný papír, tj. není uvedeno, že se jedná o blankosměnku, která se později doplní, přičemž spotřebitelé neznají náležitosti směnky a neuvědomují si rizika podepsaného prázdného listu“ „vyplnění blankosměnky v rozporu s uzavřenou dohodou: i přesto vznikne platná směnka, kterou může její majitel uplatnit před soudem; směnečný dlužník se může bránit, ale jen podle podmínek zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, s lhůtou pouhé 3 dny“ „osamostatnění zajišťovací směnky od hlavního závazku: dlužníkovi tak vzniknou 2 závazky – jeden ze směnečného vztahu a jeden ze vztahu závazkového; je téměř nemožné se proti této situaci bránit (opět lhůta na kvalifikované námitky 3 dny)“ „poskytovatelé úvěru nevrací originál blankosměnky ani po zaplacení celé dlužné částky, přičemž jej použijí k pozdějšímu opakovanému vymáhání“ (PSPČR, 2012)


36

Závěr kapitoly Cílem kapitoly bylo vymezit rozdíl mezi úvěrem a půjčkou, rozdělit úvěry podle podstatných, charakterizovat spotřebitelském úvěru a zdůraznit změny, které přináší novela zákona o spotřebitelském úvěru. Z hlediska cíle bakalářské práce je hlavní informací plynoucí z novely zákona o spotřebitelském úvěru ta skutečnost, která uvádí, že novela zákona o spotřebitelském úvěru zcela zakazuje používání směnek (případně blankosměnek) v souvislosti se spotřebitelským úvěrem. Cílem novely je podle důvodové zprávy: zvýšení ochrany spotřebitele při využívání směnek u spotřebitelských úvěrů zvýšení ochrany proti neúměrnému zadlužování spotřebitelů zajistit pohledávky před zneužíváním věřiteli ochrana spotřebitelů před zneužíváním předražených telefonních linek při poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru Problematické je stínové bankovnictví, ve kterém subjekty nabízejí finanční služby, ale nejsou regulovány bankami a často je jejich činnost spojena s pochybnými praktikami Při porušení zákona, tedy pokud bude společnost vyžadovat zajištění spotřebitelského úvěru směnkou (případně blankosměnkou), jak tomu v praxi často bývalo, mohou orgány dohledu uložit pokutu až do výše 20 mil Kč.


37

5 Důsledky novely zákona o spotřebitelském úvěru Cílem kapitoly je na základě průzkumu trhu zjistit, jak je záměr zákonodárce naplňován v praxi, zda stále nějaký poskytovatel úvěru vyžaduje zajištění formou směnky a v čem se odlišují bankovní a nebankovní poskytovatelé úvěrů.

5.1

Společnosti nabízející spotřebitelské úvěry

Při zkoumání trhu jsem narazil na poměrně velké množství společností, které jako svůj produkt nabízejí spotřebitelský úvěr. V následující tabulce 4 jsou uvedeny společnosti, které jsem následně kontaktoval pro více informací. Tab. 4

Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů v ČR Cetelem

Home Credit

Raiffeisenbank

Citibank

Komerční banka

Raiffeisenbank im Stiftland

COFIDIS

mBank

UniCredit Bank

Credium

Oberbank

Volksbank CZ (Sberbank CZ)

Česká spořitelna

Peněžní dům

Waldviertler Sparkasse von 1842

Československá obchodní banka

Poštovní spořitelna

Záložna CREDITAS

Essox

Provident Financial

ZUNO

GE Money Bank

PROFI CREDIT Czech

Zdroj: Vlastní šetření

5.2 Zajištění v praxi Všechny společnosti uvedené v tabulce 4 jsem kontaktoval elektronickou poštou a dotazoval jsem se, jak reagovaly na novelu zákona o spotřebitelském úvěru, konkrétně na zákaz používání směnek a zajišťování úvěrů. Text e-mailu: Dobrý den, dovolil bych si Vás oslovit s prosbou o pár informací ohledně ručení u spotřebitelského úvěru Píši bakalářskou práci na téma: "Změna v používání směnek od roku 2013". V rámci novely zákona o spotřebitelském úvěru bylo zakázáno používání směnek jako záruky pro splácení spotřebitelského úvěru Rád bych se Vás zeptal: Zda se vaší společnosti novela zákona nějak výrazněji dotkla? Jakou záruku požadujete u spotřebitelského úvěru? Pokud je úvěr nezajištěný, jaká je běžná praxe pro případ, že klient není schopný úvěr splácet? Děkuji za odpověď a přeji hezký den. S pozdravem, Filip Vrba Mendelova univerzita v Brně


5.2.1

38

Získané informace

Následující informace jsem získal buď z odpovědí na můj dotaz, nebo z jednotlivých webových stránek společností. Cetelem o Oddělení služeb klientům, Barbora Michálková Je zapotřebí se pro tyto informace obrátit na prodejce, který úvěry zprostředkovává. Na webových stránkách jsem moc informací nezískal. Mají uvedeno, že nabízí bezúčelný úvěr od 20 000 do 200 000 Kč s dobou splácení 6 – 72 měsíců. Ovšem u žádostí nad 100 000 Kč může být v některých případech vyžadováno doložení účelu. Nabízí i účelový úvěr (na auto) ve výši od 50 000 – 1 000 000 Kč s dobou splácení od 6 do 84 měsíců Bohužel jsem nikde nenašel více informaci o způsobu zajištění. Pouze v podmínkách je uvedeno, že žadatel musí mít bankovní účet u některé z bank v ČR Citibank o zákaznický servis, Marcela Vajdová Děkujeme za Vaši zprávu. Citibank u klientských úvěrů směnky v minulosti nepoužívala. Tudíž se jich novela zákona s používáním směnek víceméně nedotkla. Na webových stránkách jsem se dočetl, že v případě, kdy je o půjčku žádáno se spolužadatelem, spolužadatel ručí za splacení všech dlužných částek a splněné jiných závazků, a to v celém rozsahu. COFIDIS Od společnosti COFIDIS jsem se odpovědi nedočkal, nicméně jsem na jejich webových stránkách našel následující informace. Podmínkou pro získání úvěru je mít založen bankovní účet. Žadatel také nesmí být zapsán v registru dlužníků. V podmínkách získání úvěru je napsáno: „Klient není oprávněn použít ke splnění svých závazků ze Smlouvy o úvěru směnku, šek ani poštovní poukázku pro převod peněžních částek v režimu, který umožňuje výplatu poukázané částky příjemci v hotovosti“. Credium Společnosti Credium mně odpověděla, ale na jejich webových stránkách našel následující informace. Účelový úvěr na auto je úvěr, který má charakter půjčky bez ručitele a je výhradně určen na nákup vozidla. Pro spotřebitelský úvěr na auto je


39

charakteristické, že vozidlo se stává majetkem kupujícího v okamžiku nákupu. Po dobu splácení úvěrové smlouvy slouží předmět financování (vozidlo) jako zajištění sjednané smlouvy. To znamená, že klient při úvěrové smlouvě odevzdává velký technický průkaz. Česká spořitelna o Klientské centrum České spořitelny, Klára Večeřová Děkujeme za dotaz do naší klientské schránky. Pro hotovostní půjčky je využíván ručitelský závazek jinou osobou. U úvěrů nad 600 000 Kč požadují zajištění úvěru zástavním právem k nemovitosti. U této podmínky je na místě zamyšlení se nad tím, zda náhodou tato podmínka není v rozporu s nařízením, že ručení nesmí být ve zjevném nepoměru k hodnotě úvěru. Zajišťování směnkou tedy Česká spořitelna nevyužívá. Československá obchodní banka (ČSOB) o klientské centrum Aneta Wankeová Děkujeme Vám, že jste využil služeb naší zákaznické linky. ČSOB Banka využívá zajištění spotřebitelského úvěru v případech, kdy: o je žádán vyšší úvěrový limit, než je povolený maximální nezajištěný limit podle počtu zavázaných osob o jedná se o rozhodnutí schvalovatele U spotřebitelských úvěrů jsou v individuálních případech požadovány následující typy zajištění: a) depozitum – zástavní právo k pohledávce vkladu u ČSOB  to musí být uloženo u banky po celou dobu trvání úvěrového vztahu  vzniká uzavřením Smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávce klienta vůči bance  je vzato to zástavy formou blokace peněžních prostředků v Kč nebo v protihodnotě cizí měny (kurz ČNB, deviza střed), na běžném účtu, resp. účtu termínovaného vkladu.  v případě, že zajištění je depozitum v Kč, činí jistící hodnota 100% požadované hodnoty zajištění. V případě, že jde o depozitum v cizí měně, musí být vklad o 25% vyšší, než je požadovaná hodnota zajištění  úrok z depozita může být nadále směřován na bankovní účet klienta. Výše úroků se blokací nemění


40

b) výjimečně zástava (zajištění) nemovitosti, která je vždy schvalována útvarem Posuzování a schvalování úvěrů spotřebního financování  může být použito pouze v případě, kdy nelze uvedený účel úvěru financovat hypotékou nebo americkou hypotékou  vznikne zřízením zástavního práva k nemovitosti zaregistrovaného příslušným katastrálním úřadem  nemovitost, která slouží jako zástava, musí být pojištěna a pojistné plnění vinkulováno ve prospěch banky (vyjma pojištění pozemků) po celou dobu trvání úvěrového vztahu  jistící hodnota nemovitosti činí max. 70 % hodnoty nemovitosti stanovené v souladu s pravidly stanovenými útvarem Oceňování majetku.  podmínkou pro čerpání peněžních prostředků ze spotřebitelského úvěru je předložení originálu výpisu z listu vlastnictví se zapsaným zástavním právem banky na 1. místě Je tedy jednoznačné, že směnky ČSOB Banka nevyužívá. Essox Od společnosti Essox jsem se odpovědi nedočkal. Jediná dostupná informace z webových stránek je ta, že poskytují úvěr ve výši od 15 000 do 200 000 Kč, který je bez zajištění. GE Money Bank Od GE Money Bank jsem se odpovědi nedočkal. Na jejich webových stránkách jsou uvedeny následující informace. Z internetových stránek GE Money Bank jsem se dozvěděl, že poskytují úvěry od 30 000 do 300 000 Kč bez ručitele či zástavy, tudíž směnek nevyužívá. U částek nad 300 000 Kč je třeba v žádosti uvést spolužadatele Podmínkou je též mít u GE Money Bank otevřený běžný účet Home Credit Společnosti Home Credit mně odpověď neodeslala. Na internetových stránkách mají uvedeno následující: Home Credit nabízí bezúčelné úvěry od 10 000 do 150 000 Kč, ke které není vyžadován ručitel.


41

Komerční banka (KB) o Human Resources, Lucie Doktorová Děkujeme za Váš zájem o spolupráci s Komerční bankou na Vaší bakalářské práci. Bohužel, nemůžeme Vám v tuto chvíli vyjít vstříc. Koncepci spolupráce se studenty a vedení studentských prací teprve připravujeme a hledáme nejvhodnější uspořádání, které by vyhovovalo jak studentům, tak naším manažerům a zaměstnancům. Současně také nastavujeme proces, který zabezpečí poskytování interních informací studentům. V současné době můžete využít pouze informace volně dostupné na internetu. Na webových stránkách KB jsem našel produkt, který nabízí. Jedná se o úvěr ve výši 30 000 až 600 000 Kč s maximální dobou splácení 6 let. Banka uvádí, že výhodou jejich půjčky je skutečnost, že se jedná o půjčku bez zajištění, a ke které je možnost získat zdarma pojištění proti nesplácení úvěru. Úvěr se splácí z běžného účtu u KB. mBank Společnost mBank mi odpověď nezaslala, a však na webových stránkách mají následující informace. mBank nabízí ve výši od 10 000 do 500 000 Kč na dobu splácení 12 až 84 měsíců. Informace o zajištění úvěru jsem nenašel. Podmínkou je ale osobní účet u mBank. Oberbank Od společnosti Oberbank jsem se odpovědi nedočkal, ale na internetových stránkách jsem vyčetl tyto informace. Oberbank poskytuje neúčelový i účelový spotřebitelský úvěr Neúčelový úvěr poskytují ve výši 50 000 – 100 000 Kč s maximální dobou splatnosti na 5 let. Podmínkou úvěru je mít minimálně 3 měsíce privátní účet u Oberbank Účelový úvěr poskytují od 50 000 Kč se stejnými základními podmínkami jako u úvěru neúčelového. Peněžní dům o ředitelka, Ing. Andrea Riedlová Peněžní dům, spořitelní družstvo již v souladu s novou právní úpravou směnky u spotřebitelských úvěrů nepoužívá. Úvěry jsou často zajištěny přistoupením další osoby, jako účastníka smlouvy o úvěru anebo ručením třetí osobou. U úvěru nad 500 000 Kč je obvykle využíváno zajištění úvěru zástavním právem k nemovitosti.


42

Ve vybraných případech je využíváno i sepsání notářského zápisu s doložkou vykonatelnosti. Požadované zajištění úvěru je stanovené úvěrovou komisí Peněžního domu, spořitelního družstva s ohledem na konkrétní úvěrový případ. Poštovní spořitelna o Klientské centrum, Kristina Furmančíková Děkujeme vám za Váš zájem o produkty a služby naší banky. U úvěrových produktů nabízí Poštovní spořitelna zajištění depozitem nebo nemovitostí. Je tedy patrné, že směnku jako zajišťovací nástroj nevyužívá. Princip toho jištění byl popsán již u ČSOB, jelikož Era půjčka Poštovní spořitelny je obchodní značkou ČSOB Provident Financial o Team Leader Call center, Michaela Krejčíková Naše společnost poskytuje půjčky bez ručitele. Pro další informace můžete navštívit naše webové stránky www.providentfinancial.cz nebo www.provident.cz Tam bylo zjištěno, že se společnost Provident prezentuje tím, že půjčku nepotřebuje zajistit ani směnkou ani nemovitostí, jelikož sama zhodnotí bonitu klienta, se kterým se následně domluví na ideální výši půjčky. Vždy je výše půjčky stanovena tak, aby byla zajištěna schopnost klienta tuto půjčku splácet. Společnost Provident také neprověřuje, jestli se jméno žadatele nevyskytuje v registru dlužníků. Zastává totiž názor, že pokud se klient dostal v minulosti do finančních potíží a nebyl schopný úvěr splácet, neznamená to, že jej nebude schopný splácet v současnosti. Když jsem se opětovně ptal na postup, jakým se řeší situace, kdy se klient (dlužník) dostane do situace, kdy není schopen splácet, společnost mi odpověděla, že se tyto případy řeší individuálně dle nastavených interních pravidel společnosti. PROFI CREDIT Czech Od společnosti PROFI CREDIT Czech jsem se odpovědi nedočkal, nicméně jsem na jejich webových stránkách našel následující informace. PROFI CREDIT Czech nabízí spotřebitelský úvěr ve výši od 10 000 do 166 000 Kč na dobu splácení 12 – 48 měsíců se zajištěním dle bonity. Pro málo bonitní žadatele a žadatele nad 70 let je vyžadováno ručitele Nabízí také úvěr ve výši 4 999 Kč na dobu 9/12 měsíců, a u kterého je vyžadováno zajištění směnkou. To by však nemělo být problémem, jelikož se nejedná o úvěr spotřebitelský, protože minimální hodnota pro úvěr, aby mohl být označován jako spotřebitelský, je 5 000 Kč.


43

Raiffeisenbank Jelikož mi Raiffeisenbank odpověď nezaslala, hledal jsem potřebné informace na jejich webových stránkách. Společnost Raiffeisenbank nabízí spotřebitelské úvěry ve dvou podobách: První je osobní půjčka, která je nabízena ve výši od 20 000 až do 500 000 Kč na dobu splácení od 6 do 72 měsíců. Na tento úvěr je požadováno zajištění formou spolužadatele, což má klientovi umožnit získat vyšší limit. Druhým je úvěr pro klienty banky. Je nabízen ve výši od 20 000 do 400 000 Kč na dobu splácení 6 až 72 měsíců. Na tento úvěr není vyžadováno zajištění. Obě tyto nabízené varianty jsou spojeny s pojištěním schopnosti splácet, které je k úvěrům poskytováno zdarma. Banka rovněž nepočítá se směnkou, jako nástrojem zajištění. Raiffeisenbank im Stiftland Od Raiffeisenbank im Stiftland jsem mi také neodpověděla, nicméně jsem na jejich webových stránkách našel následující informace. Raiffeisenbank im Stiftland uvádí v podmínkách, že lze použít spotřebitelský úvěr na koupi auta, dovolené či nábytku. Žadatel si také může zvolit, zda bude úvěr čerpat jednorázově nebo postupně. Jako formy zajištění uvádí vinkulaci životního pojištění, zástavu nemovitosti, zástavu movitých věcí, postoupení pohledávky (např. stavební spoření) nebo bez zajištění. UniCredit Bank o zákaznické centrum, Kristina Šulcová Dobrý den, zákaz používání směnek jako zajišťovacího prostředku u spotřebitelského úvěru se naší společnosti nedotkl, protože už dříve poskytovala nezajištěné úvěry. U Presto půjčky používáme pro omezení rizikovosti institut spolužadatele pro žádosti nad 250 000 Kč. Pokud není klient schopen splácet, je zařazen do vymáhavého procesu, který nejprve podléhá bance a pokud i nadále půjčka není splácena, je předána vymáhacím agenturám. Volksbank CZ (od února 2013 Sberbank CZ) o Customer Support manager, Jitka Fikeisová Banka Sberbank CZ nabízí spotřebitelský úvěr pod názvem Fér půjčka, kdy se jedná o nezajištěný úvěr. Směnky ani nic jiného (např. status ručitele) nepoužíváme. Zákonem o spotřebitelském úvěru se řídí i bezúčelný úvěr tzv. Americká hypotéka, který je zajištěn zástavním právem k nemovitosti.


44

V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat. Dojde-li situace klienta (dlužníka) tak daleko, že není schopný úvěr splácet, je snahou banky v těchto případech s klientem jednat a najít vhodné řešení situace. Nepodaří-li se jí s klientem (dlužníkem) dohodnout, postoupí poté banka v krajním případě pohledávku inkasní společnosti. Waldviertler Sparkasse von 1842 (WSPK) o marketing, Radim Lukeš Děkuji Vám za dotaz. Směnka není klasickým zajišťovacím instrumentem. Jde o to, že věřitel má možnost žalovat dlužníka na základě směnky místo úvěrové smlouvy. Z podstaty směnky vyplývá, že dlužník má v tomto případě méně možností „obrany“ než u smlouvy. Na druhou stranu měl věřitel šanci domoci se svých práv rychleji než u smlouvy. Vzhledem k výše uvedenému, že se nejedná o klasický zajišťovací instrument, nebyla směnka nahrazena žádnou jinou alternativou. Ovšem na webových stránkách WSPK jsem v sekci financování v kartě Spotřebitelský úvěr našel informace o zajištění. Ve výčtu zajišťovacích instrumentů jsem vyčetl 3 možnosti o zástavní právo k nemovitosti o vinkulace pojistného plnění z pojištění zastavené nemovitosti o blankosměnka, příp. směnečné ručení Oprávněnost mého tvrzení je podložena v následujících obrázcích (Obr. 1 a Obr. 2). Jedná se o print screen webové stránky společnosti WSPK, pořízený 13. května 2013 v čase 11:35. Tedy v době, kdy podle novely zákona o spotřebitelském úvěru není možné spotřebitelský úvěr zajistit směnkou.

Obr. 1 WSPK – Zajištění směnkou (detail) Zdroj: WSPK. Spotřebitelský úvěr [online]. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.wspk.cz/spotrebitelsky-uver-53.html


Obr. 2 WSPK – Zajištění směnkou (celá stránka) Zdroj: WSPK. Spotřebitelský úvěr [online]. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.wspk.cz/spotrebitelsky-uver-53.html

45


46

Záložna CREDITAS Od záložny CREDITAS mi také odpověď nepřišla, ale na jejich internetových stránkách jsem našel následující. Záložna Creditas poskytuje bezúčelné spotřebitelské úvěry bez omezení. Výše poskytovaného úvěru je až do částky 1 880 000 Kč a se splatností až na 15 let. Zajištění úvěru směnkou se nevyužívá. Pro zajištění úvěru je třeba zajištění: o obytnou nemovitostí v osobním vlastnictví s živelným pojištěním o vinkulací vkladu (termínovaný vklad, stavební spoření, spořicí účet) Součástí spotřebitelského úvěru nabízeného společností Creditas je také poskytnutí zajištění úvěru, které činí 2 % z poskytnutého úvěru. Minimálně tato částka činí 2 000 Kč a maximálně 15 000 Kč. Pokud je však úvěr zajištěn peněžním vkladem, poskytuje společnost slevu z poplatku ve výši 50 % ZUNO o ZUNO team Dobrý deň, na úvod Vám ZUNO posiela jedno veľké ďakujem za Váš záujem. Zároveň nám dovoľte reagovať na Vašu správu. Mrzí nás, ale nie je možné poskytnúť Vám bližšie informácie. Ide o interné informácie, ktoré neposkytujeme tretím osobám. Všetky verejne dostupné informácie ohľadom úverov sú uvedené na našej internetovej stránke http://www.zuno.cz/uvery/ Veríme, že našu odpoveď prijmete s pochopením. Na webových stránkách jsem zjistil, že spotřebitelský úvěr nabízejí bez ručitele a bez zprostředkovatelů. Úvěr nabízí ve výši 10 000 – 500 000 Kč s dobou splácení 6 až 72 měsíců. Podmínkou získání úvěru je mít účet v ZUNO. 5.2.2

Dílčí závěr

Ze zjištěných informací mohu tedy tvrdit, že je zcela patrné, že se směnka jako záruka u spotřebitelského úvěru již nepoužívá a musí se tedy spotřebitelské úvěry zajišťovat jinými alternativními způsoby. Výjimkou je však spotřebitelský úvěr od WSPK, která má stále na svých webových stránkách uvedeno, že ke spotřebitelskému úvěru je k zajištění zapotřebí blankosměnka, příp. směnečné ručení. Tato skutečnost je však v rozporu s novelou zákona o spotřebitelském úvěru.


47

5.3 Rozdělení poskytovatelů spotřebitelských úvěrů Způsoby zajištění spotřebitelských úvěrů bych rozdělil do dvou skupin. Rozdělení by bylo podle toho, kdo spotřebitelský úvěr prodává. Patrný je totiž rozdíl v tom, kdy spotřebitelský úvěr nabízí velká banka nebo společnost, která se na spotřebitelské úvěry přímo specializuje. 5.3.1

Nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů

Společnosti, které se specializují hlavně na prodej spotřebitelských úvěrů, musí mnohdy bojovat s velkou konkurencí, jak ze strany bankovních domů, tak dalších obdobných společností se stejnou či velmi obdobnou nabídkou svých produktů. Proto tyto společnosti přináší různé nabídky, které označují za výhodné, aby zaujaly potencionální zákazníky, a přesvědčily je, že by si spotřebitelský úvěr měli vzít právě od nich. Tyto společnosti se zaměřují právě na takové občany, kteří potřebují rychle peněžní prostředky na nákup zboží, nejčastěji se jedná o vybavení domácnosti. Nebo na druhé straně na takové občany, kteří se již dostali do finančních potíží a nedisponují volnými finančními prostředky a nutně je potřebují získat. Nebojí se úvěr nabídnout ani takovým osobám, které měly problémy splácet úvěry už v minulosti a jsou uvedeny v rejstřících dlužníků. Takoví občané by neměli nárok získat spotřebitelský úvěr ani jinou půjčku u banky, jelikož ta velmi důkladně prověřuje bonitu u žadatelů o úvěr. Tato skutečnost byla také jedním z podstatných bodů, kterým se novela zákona o spotřebitelském úvěru zabývala, jelikož praxe byla taková, že mnohdy finanční instituce nabídly spotřebitelský úvěr i nebonitním zájemcům. Aby tento úvěr poskytli, vyžadovali jeho zajištění vypsáním směnky (nebo blankosměnky). Když nastala situace, že úvěr nebyl řádně splácen, byly na blankosměnky dopsány potřebné údaje. Následně společnosti ihned takové směnky odprodávaly firmám, které se právě na vymáhání takovýchto pohledávek zaměřují. S nadsázkou si dovolím tvrdit, že tyto společnosti (stínové bankovnictví) a jejich některé praktiky byly účelné se záměrem vydělat peníze na zoufalých lidech v těžkých a mnohdy kritických životních situacích. Když se totiž člověk ocitne ve finančních obtížích a nutně potřebuje získat finanční prostředky, aby se z problémů dostal, je schopný přistoupit i na mnohdy nesmyslné podmínky, které jej dostanou ještě do větších problémů. Aby se takovým praktikám zabránilo a zamezilo, bylo v rámci novely zákona o spotřebitelském úvěru zákonem nařízeno, že poskytovatelé musí důkladně s odbornou péčí prověřit, že je žadatel schopný úvěr splácet. Pokud schopnost splácet důkladně neprověří a úvěr i tak poskytne, je celá smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Stejně tak pokud by byl úvěr i přes zákaz zajištěn směnkou, věřitel či zprostředkovatel odpovídají spotřebiteli společně a nerozdílně za škodu


48

způsobenou porušením této povinnosti. Je to z toho důvodu, že běžný spotřebitel nemá patřičné znalosti v oblasti směnek a nemůže správně posoudit, zda je použití směnky bezpečné. 5.3.2

Banky

Tradiční banky, na rozdíl od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, požadují ve většině případů, aby byl úvěr nějakým určitým způsobem zajištěný. Banky dále přísněji posuzují bonitu klientů a mnohdy je velmi obtížné úvěr od banky získat. Banky také většinou poskytují možnost získat spotřebitelský úvěr svým klientům, kteří u nich mají otevřený účet. Banka má totiž o finančním zdraví svých klientů celkem přesný přehled, jelikož vidí pohyby na účtech, že kterých jsou schopny získávat důležité informace. Při zjišťování potřebných údajů jsem ani jednou nenarazil na směnky. Nikdo z bankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů mě neinformoval o tom, že by směnky v minulosti běžně užíval. Všechny odpovědi vesměs zněly podobně: „Zajištění směnkou jsme u spotřebitelského úvěru nevyžadovali ani v minulosti.“, proto si myslím, že se novela zákona o spotřebitelském úvěru bank příliš výrazně nedotkla. Banky nejčastěji vyžadují k zajištění spotřebitelského úvěru tyto nástroje: institut spolužadatele, tady ručitelský závazek jinou osobou zástava nemovitosti, konkrétně nemovitostí, která ve většině případů musí být pojištěna a případná náhrada škody je plně nárokována bance V případě, že je spotřebitelský úvěr zajištěný nemovitostí, nesmí být hodnota zástavy neúměrně vysoká k hodnotě pohledávky, to říká zákon. depozit, jedná se tedy většinou o zástavu formou blokace peněžních prostředků v Kč nebo v protihodnotě cizí měny na běžném účtu, případně termínovaném vkladu Banky však v dnešní době nabízí vlivem konkurence také spotřebitelské úvěry tzv. bez zajištění. Tato možnost bývá ve většině případů nabízena klientům, kteří již mají u banky otevřený účet. V případě, kdy není bankám úvěr řádně splácen, snaží se s klientem najít východisko. Pokud však není i dále úvěr splácen, bývají banky již nekompromisní a předávají pohledávku inkasním společnostem, které dlužné částky od dlužníků vymáhají. 5.3.3

Pojištění schopnosti splácet

Pro případy, kdy se klient dostane do finančních obtíží, které mu znemožňují úvěr splácet (jedná se mnohdy o případy, kdy klient ne vlastní vinou přijde o práci; případy, kdy klient onemocní vážnou nemocí, která mu znemožňuje nadále vykonávat dosavadní zaměstnání, invalidita a smrt), nabízí většina poskytovatelů spotřebitelských úvěrů pojištění schopnosti splácet.


49

Toto pojištění však může být celkem nákladné a může podstatně navýšit cenu úvěru, jelikož je ve většině případů stanoveno na základě rizikovosti klienta v kombinaci s výší úvěru a dobou splácení takového úvěru. Proto je tedy velmi důležité, aby bylo pojištění schopnosti splácet vybíráno s velkou pečlivostí. Na základě výše zmíněných podmínek, na kterých závisí stanovení výše pojistného, neuvádí poskytovatelé spotřebitelských úvěrů přesné ceny, které jsem se nedozvěděl ani na přímý dotaz na Českou pojišťovnu a Home Credit. A však na stránkách Cetelem jsem se dočetl, že cena pojistného činí 6,9 % z měsíční splátky a KB toto pojištění nabízí zdarma, jako benefit klientům.

5.4 Porovnání bankovních a nebankovních poskytovatelů Z informací, které jsem získal, mohu udělat následující porovnání. Informace o spotřebitelských úvěrech v praxi jsem získal od celkem 23 společností. Některé mi poslali informace elektronickou poštou, zbylé jsem vyhledal na jejich webových stránkách. Vycházet budu ze získaných dat, které budou reprezentovat situaci v celkovém měřítku. Jedná se o data, která byla dostupná, můžou se tedy lišit od skutečných podmínek při sjednávání spotřebitelského úvěru, jelikož způsob zajištění mnohdy závisí na mnoha faktorech, která jsou většinou individuální. Způsob zajištění závisí na bonitě klienta, na výši spotřebitelského úvěru a mnoha dalších faktorech, na které se poskytovatel úvěru zaměřuje. 5.4.1

Bankovní a nebankovní poskytovatelé

Rozdělení 23 kontaktovaných poskytovatelů spotřebitelských úvěrů na bankovní a nebankovní, kde 17 bylo bankovního a 6 nebankovního typu. Viz. Graf 4

Graf 4 Bankovní a nebankovní poskytovatelé Zdroj: Vlastní šetření


5.4.2

50

Institut zajištění v praxi

Dalším kritériem pro rozdělení jsem si zvolil institut zajištění. Zda poskytovatel vyžaduje zajištění úvěru či nevyžaduje. V případě, kdy vyžaduje zajištění, tak jaká forma zajištění převažuje. Zajištěnost spotřebitelských úvěrů Pod tímto bodem je možné vidět porovnání bankovních (Graf 5) a nebankovních (Graf 6) poskytovatelů spotřebitelského úvěru dle toho, zda poskytují zajištěné nebo nezajištěné spotřebitelské úvěry. Následuje graf 5, který je věnován tomu, jestli banky poskytují spíše zajištěné nebo nezajištěné spotřebitelské úvěry.

Graf 5 Zajištěnost u bankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru Zdroj: Vlastní šetření

Graf 5 znázorňuje poměr, jak je vyžadováno zajištění spotřebitelského úvěru poskytovaného bankovními subjekty. Z grafu 5 je patrné, že v bankovním sektoru převažuje poskytování spotřebitelského úvěru s určitou formou zajištění (konkrétně 73 %) Setkáme se však i s úvěry bez zajištění (27 %). Nezajištěné úvěry většinou bývají poskytovány bankou ověřeným klientů s historií u banky, od které je úvěr žádán. Ve většině případů bývá poskytnutá částka bez zajištění nižší než u zajištěných úvěrů. Podmínkou pro získání spotřebitelského úvěru od banky je mít v takové bance aktivní běžný účet. Tedy účet, na který žadateli o úvěr chodí pravidelně platby (např. mzda). Tím si banka ověří, zda bude klient schopen úvěr splácet. Následuje graf 6, který je věnován nebankovním poskytovatelům spotřebitelského úvěru, zda poskytují spíše zajištěné nebo nezajištěné úvěry.


51

Graf 6 Zajištěnost u nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru Zdroj: Vlastní šetření

Z grafu 6 je jasně vidět rozdíl v poměru zajištěných (33%) k nezajištěným (67 %) úvěrům u nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Zcela evidentně převažují nezajištěné úvěry nad těmi zajištěnými. Jak už bylo již dříve zmíněno, je to také způsobeno právě tím, že se nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů snaží zacílit na ty potencionální klienty, kteří nutně potřebují finanční prostředky, ale neměli by šanci úvěr získat u banky. Tato skutečnost může být způsobena faktem, že klient nesplňuje přísné podmínky, dle kterých banka žádosti o úvěr posuzuje a na základě posouzení schvaluje. Banka posuzuje například bonitu klienta, jestli není zapsán v rejstříku dlužníků. Nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru nabízí úvěry i lidem, kteří jsou v takových rejstřících uvedeni. V dalším srovnání budou bankovní a nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů rozděleny podle četnosti jednotlivých forem zajištění úvěru. Způsoby zajištění spotřebitelského úvěru V případech, kdy je vyžadována nějaká určitá forma zajištění úvěru, bývá nejčastěji využíváno dvou forem. Konkrétně zajištění pomocí třetí osoby (ručitel nebo spolužadatel) nebo zajištění majetkem (movitým či nemovitým). Pro srovnání následují dva grafy, které porovnávají procentní podíl jednotlivých forem zajištění, které převládají u bankovních (Graf 7) a nebankovních (Graf 8) poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.


52

Graf 7 Způsob zajištění u bankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru Zdroj: Vlastní šetření

Graf 7 je věnován jednotlivým formám zajištění spotřebitelských úvěrů na základě zjištění, které jsem získal během průzkumu trhu bankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru. Směnka jako zajišťovací instrument již není ze zákona povolena, proto jsem ani do grafu 7 nezahrnul s překvapením zjištěný fakt, že WSPK má směnku jako způsob zajištění stále v podmínkách pro získání spotřebitelského úvěru. Téměř v polovině případů (42 %) bývá pro účely zajištění spotřebitelského úvěru vyžadováno zástavy majetku. Přičemž se jedná o majetek movitý i nemovitý. U nemovitostí bývá podmínkou, že nemovitost musí být pojištěna. Pojištění musí být vinkulováno ve prospěch bance. V jedné třetině případů (32%) je požadovanou formou zajištění spotřebitelského úvěru využití třetí osoby jako ručitele. Ručitel přebírá za dlužníka povinnost splácet úvěr v případech, kdy není úvěr řádně splácen. Ve čtvrtině případů (26 %) se vyskytl požadavek na zajištění formou depozitu spořicího účtu (stavební spoření, penzijní připojištění). Tato forma zajištění mi dává smysl v případech, kdy má člověk takové příjmy, že nebude mít problém se splácením úvěru, v podstatě by se dalo říci, že aktuálně potřebuje více volných prostředků na nákup potřebného zboží či služby (elektronika, dovolená, atd.). V takovém případě je toto ručení výhodné, jelikož osoba nemusí vybírat peníze ze spořicího účtu, což mnohdy ani nelze. Na druhou stranu mu to může pomoci k tomu, že získá vyšší částku s menším úrokem než v případě, kdy by si bral spotřebitelský úvěr bez zajištění. V dalším grafu (Graf 8) je porovnání forem zajištění spotřebitelského úvěru poskytovaného nebankovními subjekty.


53

Graf 8 Způsob zajištění u nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru Zdroj: Vlastní šetření

Ze získaných informací jsem dostal v grafu 8 vyrovnaného podílu 50 % pro zajištění majetkem a 50% pro zajištění využitím ručitele. Tato vyrovnanost vyplývá z toho, že většina nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru nabízí úvěr bez zajištění. Když už bylo vyžadováno zajištění, tak se jednalo o formu spolužadatele nebo zástavu nemovitosti. Další možností je u účelového spotřebitelského úvěru ručení věcí, na kterou je úvěr požadován. Stejně jak u poskytovatelů bankovních získá klient i u nebankovních poskytovatelů výhodu tím, že si vezme zajištěný úvěr. Na základě zajištění může klient získat vyšší úvěrovou částku s nižší úrokovou sazbou.

5.5 Závěr kapitoly Pro cíl bakalářské práce bylo v této kapitole nejdůležitějším zjištěním, že bankovní i nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů směnky nevyužívají, tudíž u těchto subjektů je záměr zákonodárce zcela jistě naplňován. Jedinou výjimkou jsou informace na internetových stránkách WSPK, kde se podmínka zajištění směnkou vyskytuje. Je však otázkou, zda je zajištění směnkou opravdu vyžadováno nebo zda se spíše jedná pouze o chybu zapříčiněnou nedostatečnou aktualizací informací na webových stránkách. Rozdíl mezi bankovními a nebankovními subjekty je nejpatrnější v podmínkách pro získání úvěru. Banky jsou při schvalování úvěru přísnější a získat úvěr od banky je obtížnější. Banky také více vyžadují, aby byl úvěr nějakou formou zajištěn.


54

6 Diskuze – ekonomické důsledky novely zákona o spotřebitelském úvěru Předchozí kapitola byla věnována sběru relevantní dat a jejich následné vyhodnocení. Ze zjištěných informací bych nyní stanovil ekonomické důsledky, které souvisí s platností novely zákona o spotřebitelském úvěru (od února 2013). Jaký má tedy novela zákona o spotřebitelském úvěru vliv na bankovní a nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů a jaký vliv bude mít na spotřebitele? Další otázkou je to, jaký vliv bude mít novela zákona na ostatní úvěry, zda je nějakým způsobem ovlivní. Bankovní poskytovatelé V bankovním sektoru se dle mého názoru žádné ekonomické důsledky novely zákona neprojeví. Mé tvrzení zakládám na datech získaných během průzkumu trhu. Banky totiž už v minulosti důkladně prověřovali bonitu žadatelů o úvěr. Úvěry ve formě kontokorentů a kreditních karet jsou pro nižší částky (např. 10 000 Kč) nabízeny bez zajištění, pouze s povinností mít vedený osobní účet u téže banky, a na vyšší poskytované částky je vyžadováno zajištění, nejčastěji majetkem nebo ručitelem. Jedinou výjimkou WSPK, kde se podmínka zajištění směnkou stále vyskytuje. Je však otázkou, zda je zajištění směnkou opravdu vyžadováno nebo zda se spíše jedná pouze o chybu zapříčiněnou nedostatečnou aktualizací informací na webových stránkách. Nebankovní poskytovatelé V nebankovním sektoru je situace podobná jako u bank, tudíž se ani na ně nemá novela zákona o spotřebitelském úvěru ekonomický vliv. Nejznámější nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů nabízejí úvěry za podobných podmínek jako banky. Nejsou však tak přísní při schvalování úvěru. Nebankovní poskytovatelé většinou nabízejí úvěry bez zajištění. Velcí a mnohdy všem dobře známí poskytovatelé spotřebitelských úvěrů jsou navíc členy České leasingové a finanční asociace (ČLFA), která zaručuje dodržování zákonů a zásad poctivého podnikání v obchodních aktivitách členů asociace. Z kontaktovaných společností není členem ČLFA společnost Profi Credit Czech, které v rámci seberegulace členských států ČLFA byla na základě memoranda k ochraně spotřebitele při poskytování spotřebitelských úvěrů pozastavena členská práva.


55

Nebankovní subjekty – stínové bankovnictví Stínové bankovnictví je problematické. Není totiž pod kontrolou bankovního systému a není jako banky regulováno. U těchto subjektů se nejčastěji setkáváme s lichvou s pojenou s vyplňováním směnek se zlým úmyslem a bez vyplňovací doložky. Tudíž u těchto subjektů je spotřebitel nejvíce ohrožován. Právě proti takovým praktikám je novela zákona o spotřebitelském úvěru namířena. A právě zde se setkáme s dalším problémem. Tyto subjekty nabízejí půjčky podle občanského zákoníku, nejedná se tedy o půjčky podle obchodního zákoníku, tudíž se nejedná ani o spotřebitelské úvěry. To znamená, že ani tyto subjekty novela zákona neovlivní. Otázkou, jak regulovat subjekty stínového bankovnictví, se zabývá i Evropská unie. Z toho zřejmé, že se nejedná o jednoduchý problém. Aby se zabránilo těmto praktikám, musela by se směnka omezit v občanskoprávních vztazích, čím by se popřel celý její význam. Spotřebitelé Ochrana spotřebitele je hlavním cílem novely zákona o spotřebitelském úvěru, což je také uvedeno v důvodové zprávě. Důvodová zpráva přesně vymezuje cíle novely, kterými jsou: zvýšení ochrany spotřebitele při využívání směnek u spotřebitelských úvěrů zvýšení ochrany proti neúměrnému zadlužování spotřebitelů zajistit pohledávky před zneužíváním věřiteli ochrana spotřebitelů před zneužíváním předražených telefonních linek při poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru Na základě zjištění, které jsem učinil během sběru informací, jsem došel k závěru, že záměr zákonodárce nebyl zcela neplněn. Důvodem je to, že poskytovatelé, na které se novela zaměřuje, většinou dodržují platné zákony a morální způsoby podnikání. Spotřebitelé jsou nejvíce ohrožováni subjekty stínového bankovnictví. Na stínové bankovnictví však novela zákona vliv nemá. Ostatní úvěry – ne spotřebitelské Žádný zdroj, na který jsem narazil, neuvádí, že by zákaz používání směnek ovlivnil jiné než spotřebitelské úvěry. Tudíž by novela neměla mít dopad na předhypoteční ani jiné úvěry, s výjimkou spotřebitelských

Závěr

56

7 Závěr Cílem této práce bylo zhodnotit možné ekonomické důsledky změn ve směnečné praxi v závislosti na novele zákona o spotřebitelském úvěru (platné od února 2013). V bankovním sektoru se dle mého názoru žádné ekonomické důsledky novely zákona neprojeví. V nebankovním sektoru je situace podobná jako u bank, tudíž se ani na ně nemá novela zákona o spotřebitelském úvěru ekonomický vliv. Problematické jsou však subjekty stínového bankovnictví, jejichž činnost však novela zákona nijak neřeší. Cílem novely zákony byla v první řadě ochrana spotřebitele. Tento cíl úplně naplněn nebyl. Důvodem je to, že poskytovatelé, na které se novela zaměřuje, většinou dodržují platné zákony a morální způsoby podnikání. Cílem první kapitoly bylo v rámci literární rešerše směnku legislativně vymezit a charakterizovat její podstatné vlastnosti s cílem identifikovat kritické vlastnosti směnky, které umožňují její zneužití. Nejkritičtějším bodem z pohledu charakteristiky směnky je tzv. směnka neúplná (blankosměnka). Kritická je její vyplňování, jelikož naskýtá prostor pro podvodné jednání. Blankosměnka musí být doplněna o vyplňovací doložku, podle které se má směnka v budoucnu doplnit. Při podvodné činnosti je vyžadováno podepsání blankosměnky, která je právě bez vyplňovací doložky. Směnka je dále vyplněna na částku, která je mnohdy nepoměrně vyšší než půjčka, kterou za podepsání směnky dlužník získal. Cílem druhé kapitoly bylo identifikovat nejvýznamnější rozdíly mezi jednotlivými právními úpravami směnečného práva. Tedy rozdíly mezi Ženevskou a anglosaskou právní úpravou. Na Ženevské konvenci je založena většina směnečných právních norem ve světě, anglosaskou právní úpravou se řídí směnečné právo jen v Severní Americe a státech bývalých britských kolonií. Nejvýznamnějšími odlišnostmi mezi těmito právními úpravami jsou následující. Podle Ženevské konvence musí směnka obsahovat slovo „směnka“, to však anglosaská právní úprava jej nevyžaduje. Pro rukojemství se v Ženevské úpravě užívá avalu a v anglosaské koakceptu. Významný rozdíl je i v době promlčení, kde Ženevské právo určuje dobu promlčení na 3 roky a anglosaské na 6 let.

Závěr

57

Poslední kapitola literární rešerše se zaměřuje na zákon o spotřebitelském úvěru. Cílem kapitoly bylo vymezit rozdíl mezi úvěrem a půjčkou, rozdělit úvěry podle podstatných kritérií a charakterizovat spotřebitelský úvěr. Hlavním cílem této kapitoly bylo zdůraznit změny, které přináší novela zákona o spotřebitelském úvěru. Z hlediska bakalářské práce je hlavní informací plynoucí z novely zákona o spotřebitelském úvěru ta skutečnost, která uvádí, že novela zákona o spotřebitelském úvěru zcela zakazuje používání směnek (případně blankosměnek) v souvislosti se spotřebitelským úvěrem. Cílem novely zákona je podle důvodové zprávy: zvýšení ochrany spotřebitele při využívání směnek u spotřebitelských úvěrů zvýšení ochrany proti neúměrnému zadlužování spotřebitelů zajistit pohledávky před zneužíváním věřiteli ochrana spotřebitelů před zneužíváním předražených telefonních linek při poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru Při porušení zákona, tedy pokud bude společnost vyžadovat zajištění spotřebitelského úvěru směnkou (případně blankosměnkou), jak tomu v praxi často bývalo, mohou orgány dohledu uložit pokutu až do výše 20 mil Kč. Novela zákona však nijak neřeší otázku stínového bankovnictví, které je problematické. Není totiž pod kontrolou bankovního systému a není jako banky regulováno. Tyto subjekty nabízejí půjčky podle občanského zákoníku, nejedná se tedy o půjčky podle obchodního zákoníku, tudíž se nejedná ani o spotřebitelské úvěry. To znamená, že tyto subjekty novela zákona neovlivní. Pro dosažení cíle bakalářské práce byl úvod praktické části věnován sběru informací od poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, přičemž hlavní pozornost byla věnována formám zajištění spotřebitelských úvěrů, zda ještě nějaký poskytovatel vyžaduje zajištění využitím směnky. Pro cíl bakalářské práce bylo v této kapitole nejdůležitějším zjištěním, že bankovní i nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů směnky nevyužívají, tudíž u těchto subjektů je záměr zákonodárce zcela jistě naplňován. Jedinou výjimkou jsou informace na internetových stránkách WSPK, kde se podmínka zajištění směnkou vyskytuje. Je však otázkou, zda je zajištění směnkou opravdu vyžadováno nebo zda se spíše jedná pouze o chybu zapříčiněnou nedostatečnou aktualizací informací na webových stránkách.

Závěr

58

Dále bylo nutné identifikovat na základě výsledků šetření získaných informací rozdíly mezi bankovními a nebankovními poskytovateli úvěrů. Rozdíl mezi bankovními a nebankovními subjekty je nejpatrnější v podmínkách pro získání úvěru. Banky jsou při schvalování úvěru přísnější a získat úvěr od banky je obtížnější. Banky také více vyžadují, aby byl úvěr nějakou formou zajištěn. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zhodnotit možné ekonomické důsledky změn ve směnečné praxi v závislosti na novele zákona o spotřebitelském úvěru (platné od února 2013). V bankovním sektoru se dle mého názoru žádné ekonomické důsledky novely zákona neprojeví. Banky totiž už v minulosti důkladně prověřovaly bonitu žadatelů o úvěr a směnky jako zajišťovací instrument u spotřebitelského úvěru nevyžadovaly V nebankovním sektoru je situace podobná jako u bank, tudíž se ani na ně nemá novela zákona o spotřebitelském úvěru ekonomický vliv. Nejznámější nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů nabízejí úvěry za podobných podmínek jako banky, navíc často bývají členy ČLFA, která na jejich podnikání dohlíží. Problematické jsou však subjekty stínového bankovnictví, jejichž činnost však novela zákona nijak neřeší. Své finanční služby nabízejí na základě občanského a ne obchodního zákoníku. Cílem novely zákony byla v první řadě ochrana spotřebitele. Na základě zjištění, které jsem učinil během sběru informací, jsem došel k závěru, že tento cíl úplně naplněn nebyl. Důvodem je to, že poskytovatelé, na které se novela zaměřuje, většinou dodržují platné zákony a morální způsoby podnikání. Na základě mých zjištění by měla mít novela zákona vliv pouze na spotřebitelské úvěry, tudíž by neměla ovlivnit předhypoteční ani jiné obchodní úvěry.

Zdroje

59

8 Zdroje 8.1 Literatura CHALUPA, R. Úvod do směnečného práva. 2. vyd. Praha: Linde, 2006. ISBN 80720-1570-2. DOHNAL, J. Spotřebitelský úvěr. Praha: Leges, 2011. ISBN 978-80-87212-76-9 HUBÁČKOVÁ - SVOBODOVÁ, V. Směnka podruhé aneb "Slasti a strasti uživatele směnky po deseti letech". 1. vydání. Brno: ECON publishing, s.r.o., 2005. ISBN 80-86433-12-9. KOPÁČ, L. Směnky a směnečné právo. Praha: Linde, 1992. ISBN 80-85431-43-2. KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2002. ISBN 80-210-2855-6. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011. ISBN 978-7400-402-5 KOVAŘÍK, Z. Směnka jako zajištění. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-182-6 POLOUČEK, S. A KOL. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 807179-462-7.

8.2 Právní předpisy Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů Zákon č 43/2009 Sb., trestní zákoník Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Zákon č. 43/2013 Sb., novela zákona o spotřebitelském úvěru

8.3 Internetové zdroje Cetelem [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://cetelem.cz/ Citibank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.citibank.cz/czech/home/index.htm COFIDIS [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.cofidis.cz/ Common Law System. AIB TRADEFINANCE - BILL OF EXCHANGE ONLINE. AIB Tradefinance [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.aibtradefinance.com/tf/CommonLawSystem.asp Credium [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://credium.cz/ Czeex.com. Peníze: druhy půjček a úvěrů [online]. 2009 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.czeex.com/ext/pujcky-druhy-pujcek.php

Zdroje

60

Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance-d00013163 Československá obchodní banka [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Stranky/default.aspx ČNB: shadow_banking_konzultacni_material_cz. [online]. 2012 [cit. 2013-0518]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financ ni_trh/legislativni_zakladna/stanoviska_cnb/download/shadow_banking _konzultacni_material.pdf ESSOX [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.essox.cz/ GE Money Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: https://www.gemoney.cz/lide Home Credit [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.homecredit.cz/ Komerční banka [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://kb.cz/ mBank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.mbank.cz/ MFCR. Novela zákona o spotřebitelském úvěru vstoupila v účinnost [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_77088.html?y ear=2013 Oberbank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.oberbank.cz/OBK_webp/OBK/oberbank_cz/index.jsp PSPČR - Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky: Sněmovní tisk 781/0 - Návrh zákona včetně důvodové zprávy [online]. 2012 [cit. 2013-0518]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=122629 Peněžní dům [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.peneznidum.cz/ Poštovní spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: https://www.erasvet.cz/ Provident Financial [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.provident.cz/ PROFI CREDIT Czech [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.proficredit.cz/ Raiffeisenbank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.rb.cz/ Raiffeisenbank im Stiftland [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.rb-stiftland.cz/privatni_klienti.html Směnka: Praxe u soudu. Nadřevo.cz [online]. 2010 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://nadrevo.blogspot.cz/2010/02/smenka-praxe-u-soudu.html UniCredit Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/

Zdroje

61

Volksbank CZ (Sberbank CZ) [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.sberbankcz.cz//?r=v Waldviertler Sparkasse von 1842 [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.wspk.cz/ Záložna CREDITAS [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: https://www.creditas.cz/ ZUNO [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.zuno.cz/

Změny v používání směnek od roku 2013 a jejich možné ekonomické důsledky

Recommend Documents