ZMĚNA CHLAPECKÉHO ODDÍLU NA ODDÍL KOEDUKOVANÝ A ZALOŽENÍ SATELITNÍ DRUŽINY V JINÉM MĚSTĚ

JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA Igora Slatkovského

absolventská práce

ZMĚNA CHLAPECKÉHO ODDÍLU NA ODDÍL KOEDUKOVANÝ A ZALOŽENÍ SATELITNÍ DRUŽINY V JINÉM MĚSTĚ

JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA Igora Slatkovského Junák svaz skautů a skautek ČR Jihočeský kraj - KRAJ PĚTILISTÉ RŮŽE Krajinská 384/40a, České Budějovice 370 01 www.jcls.skauting.cz I [email protected]

JČLŠ ROČNÍK XVIII. 2014 BARVY FOSFOROVĚ ZELENÉ

Martin Kurfiřt

Změna chlapeckého oddílu na oddíl koedukovaný a založení satelitní družiny v jiném městě

JČLŠ 2014 Martin Kurfiřt

O BSAH Anotace ............................................................................................................................................ 3 Klíčová slova ..................................................................................................................................... 3 1.

Úvod ......................................................................................................................................... 4

2.

Koedukovaný oddíl................................................................................................................... 4 2.1.

Obecně o oddíle ............................................................................................................... 4

2.2.

Rozdíl mezi chlapcem a dívkou ........................................................................................ 5

3.

Vznik nápadu smíšeného oddílu .............................................................................................. 6

4.

Přípravy .................................................................................................................................... 7

5.

6.

4.1.

První porady ohledně oddílu ............................................................................................ 7

4.2.

Komunikace s výchovnými a střediskovým vedoucím ..................................................... 8

4.3.

Možnosti vzniku oddílu mimo středisko i domovský oddíl .............................................. 8

První společný půlrok ............................................................................................................... 9 5.1.

Plány a cíle ....................................................................................................................... 9

5.2.

Zhodnocení, co se povedlo a co ne .................................................................................. 9

Letní tábor .............................................................................................................................. 10 6.1.

Přípravy .......................................................................................................................... 10

6.2.

Průběh ............................................................................................................................ 10

6.3.

Zhodnocení tábora ......................................................................................................... 10

7.

Plány a cíle do dalšího skautského roku ................................................................................ 11

8.

Závěr....................................................................................................................................... 11

9.

Použité zdroje ........................................................................................................................ 11

JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK – SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 2



A NOTACE Práce se zabývá přiblížením pojmu koedukovaný oddíl a popisuje základní rozdíly ve výchově mezi chlapcem a dívkou. Dále je zde popsán jeden konkrétní oddíl, kde probíhá změna chlapeckého oddílu na oddíl koedukovaný. V tomto oddíle byla založena koedukovaná satelitní družina, vznikla v městě vzdáleném asi 15 km od původního oddílu. Dozvíte se zde, co se povedlo a co ne.

K LÍČOVÁ SLOVA Satelitní družina, koedukovaný oddíl, výchova, chlapec, dívka, rozdíly




1. Ú VOD Skautský 8. oddíl Lišáci byl založen 5.4.1968 jako chlapecký oddíl. Byl jedním ze třech zakládajících oddílů 4. střediska Vavéha v Českých Budějovicích. Já jsem do 8. oddílu začal chodit na podzim roku 2002 a vstoupil jsem do družiny skautů. Postupně jsem přes skautský věk, přešel do pozice rádce, později vedoucí vlčat, zástupce oddílu až jsem na podzim roku 2012 stal i oddílovým vedoucím.

2. K OEDUKOVANÝ ODDÍL 2.1.

O BECNĚ

O ODDÍLE

Abych řekl pravdu, tak myšlenka koedukovaného oddílu má své výhody, tak i nevýhody. A v současné době často od veřejnosti slýcháme, proč jsou skautské oddíly většinou nekoedukované. Jde převážně o oddíly ve městech, protože na vesnicích, kde je dětí málo a nedokázali by vytvořit samostatné oddíly, koedukované oddíly fungují. Stejně většinou např. chlapecký oddíl, občas na výpravu či jinou akci vyrazí se spřáteleným holčičím oddílem, případně se obě skupiny potkají na střediskových akcích nebo i akcích krajského či celostátního rozsahu. A i tak velký koedukovaný oddíl má občas akce jen pro chlapce a děvčata. Takže ono se vlastně ve skatu stejně o čistě nekoedukovaném oddíle mluvit nedá. A samozřejmě se pak často koedukovaný oddíl rozděluje dle programu. Záleží na kolektivu, jsou holky, které si rádi zahradí fotbal, různé bojové aktivity a kluci, kteří si klidně budou vyšívat nebo něco drobného vyrábět, ale nemůže to tak být pořád. Rádi si vyzkouší, co dělají ti „druzí“, ale aby se připravoval program pořád stejný, kde by byly zastoupeny program pro kluky a holky, tak by je to asi dlouho nebavilo. Takže občas je potřeba jim naservírovat to, co je baví a čím je dokážeme více nadchnout. Mohu ale také mluvit o koedukovaném oddíle v z pohledu na věk. Zde je také nutné dbát na to, aby určité věkové skupině byl připravován program na míru, který je bude rozvíjet a podporovat. A takto bychom dokázali rozdělovat dál a dál.



2.2.

R OZDÍL


MEZI CHLAPCEM A DÍVKOU

Rozdíly mezi mužem a ženou jsou dány jednak biologickými rozdíly, ale následně tím, jaké rozdíly od nich vyžaduje společnost. Muži a ženy by měli být ve společnosti zařazeni tak, že se jejich role vzájemně doplňují. A ani jedna skupina by neměla být podhodnocena či utlačována. Tyto rozdíly ale v poslední době přestávají platit. Základní mužské symboly jako dominance, agresivita a ctižádost, u žen submisivita (tendence jedince nechat se vést), jemnost a něha se začínají mezi pohlavími značně prolínat. A tak jednoho dne možná dojde k tomu, že už se od sebe pohlaví budou odlišovat pouze biologickými rozdíly. [1] Rychlejší vývoj u dívek způsobuje to, že dívky začínají dříve číst a psát než chlapci. To způsobuje, že dívky v daném věku chlapce převyšují ve velikosti slovní zásoby a výřečnosti. A v tomto ohledu někteří chlapci za dívkami zaostávají po celou dobu školní docházky. [1] Nejvýznamnějším rozdílem v chování chlapců je převaha agresivity k ostatním dětem, negativismus k dospělým a výrazná fyzická aktivita. [1] V současném školství nejsou tak důkladně podchyceny rozdíly mezi mužem a ženou. A tak ze statistik vyplývá, že ženy mají lepší známky než muži. Lépe jim vyhovuje učit se memorováním, rychleji se přizpůsobují změnám a pak je do známky také zahrnuta píle a chování žáka. Dívky jsou pro učitele méně problematické než chlapci. U dívek jsou ve školách více rozvíjeny verbální komunikační vlastnosti, a chlapci jsou zase motivováni k řešení problémových situací, rozvíjení jejich analytických schopností a samostatnosti. Dívky jsou lepší v jazycích, muži zase v přírodovědných a technických předmětech. To prokázali i výsledky v rámci Maturity nanečisto v roce 2006, a rozdíl v daných oblastech byl mezi muži a ženami až 23%. Někteří odborníci tvrdí, že např. výkony v matematice ovlivňují biologické příčiny. Že je k nim mužský mozek předurčen a že muži mají lépe vyvinutou prostorovou představivost. To je ale jen polovina pravdy. Je to podpořené také sociálními faktory. K tomuto rozvoji pomáhají např. míčové hry, kterým se chlapci začínají věnovat mnohem dříve než dívky.[1] Další rozdíl je ve vnímání takového běžného vyrušování, kdy se děti snaží například odpovědět na naši otázku dříve, než chceme odpověď slyšet nebo vyrušují i jinými způsoby, kdy se na sebe snaží upoutat pozornost. Tato vlastnost je předností chlapců, počítá se s ní u nich a tak může být částečně přehlížena. Kdežto dívka, která se takto projeví, bývá hned potrestána, protože toto chování se k dívce nehodí. To znamená, že je potřeba si dávat pozor a řešit vše stejným metrem. To se následně projeví například tím, že se dívky bojí zeptat, pokud něčemu nerozumí, jsou vychovávány k tichosti a pasivitě, jsou stydlivější a bojí se odpovědět na otázku, pokud si nejsou jisté správností své odpovědi. To může snižovat jejich sebedůvěru a ambice. [1] Častým problémem může také být separace podle pohlaví. Např. dívkám dáme úkol, aby zalili květiny a chlapcům, aby přenesli těžké lavice nebo obsloužili technické zařízení. V rozdělování jsou také podporováni tím, že jsou nazýváni stále chlapci a děvčata. Pokud budeme děti při hře pozorovat, chlapci většinou zabírají větší plochu hřiště než děvčata a častěji vnikají do dívčího prostoru a ruší dívčí činnost, než naopak. Chlapci při společných hrách většinou určují podmínky a pravidla hry. Při společných hrách či ve skupinkách se podporuje chlapecká vedoucí role a zvyšování jejich sebevědomí, kdežto dívky jsou mnohem pasivnější a radši ustoupí do ústraní a




podřídí se vedení chlapců. To všechno odrazuje dívky a chlapce od společné spolupráce a děti se pak lépe cítí v kolektivu stejného pohlaví a tím jen dochází k posilování jejich společenských stereotypů. Hry chlapců se častěji odehrávají ve velkých a věkově rozdílných skupinách, častěji hrají soutěživé hry a hry trvají déle. Délku hry ovlivňuje, že chlapci svoji hru kvůli konfliktu nezruší, což bývá častý problém u dívek. Dívky mají spíš zájem o to trávit čas v menším kolektivu, nejlépe jen ve dvou s nejlepší kamarádkou. To pak může mít vlit i na jejich případné budoucí zaměstnání. Muži se lépe osvědčují v moderní společnost při budování společenského úspěchu a pracovní kariéry. K tomu ji pomáhá právě rozvoj organizační schopnosti a nezávislosti. Kdežto ženy více rozvíjí citlivost a péči o potřeby druhých. Tyto vlastnosti mají naopak velmi malou tržní hodnotu či mohou být přímo na obtíž při dosahování profesního úspěchu.[1] Jak nejlépe naučit chlapce? Důležité je nelpět tolik na kázni, nechat skupinu živou, možná i hlučnější než je běžné a zapojit všechny do diskuze o tématu. Vedoucí se při učení nesmí přestat pohybovat mezi chlapci, musí na ně hlasitě mluvit a oslovovat je „Pane“ (tím se cítí jako muži, že s nimi jednáme jako se sobě rovnými a přebírají větší zodpovědnost) a musíme se ptát na dotazy všech. Kdybychom někoho vynechali, tak se bude cítit méněcenný [1] Z tohoto vyplývá, že společná výchova bude vždy složitější a nepůjde ji nikdy přizpůsobit tak, aby seděla jak chlapcům, tak děvčatům. Protože každá skupina vyžaduje jiný přístup a odlišný program. Také tomu nepomáhá to, že chlapci a děvčata jsou stále vychováváni podle stereotypních přesvědčení společnosti.

3. V ZNIK NÁPADU SMÍŠENÉHO ODDÍLU Cipísek, jako bývalá skautská vedoucí v Českých Budějovicích na podzim roku 2013 dostala nápad, že by chtěl skauting rozšířit i do Borovan, kde bydlí. Skaut zde není a tak děti nemají moc šancí, jak se do skautského hnutí dostat. Protože dojíždět do ČB nebo jiného okolního města pravidelně na skautské schůzky a jiné akce je pro rodiče hodně časově náročné. Skautský oddíl ji začínal chybět, končila školu a tak věřila, že bude mít dostatek sil a času zde skauting založit. Aby zjistila, zda by vůbec o tento způsob výchovy dětí byl v Borovanech zájem, uspořádala během podzimu 3x herní odpoledne. Na něj pozvala děti a rodiče vylepením letáčků a informací v místním Borovanském zpravodaji. Herní odpoledne trvalo vždy 1,5 hod (obdobně jako skautská schůzka), děti si hráli hry a bylo jim a rodičům vysvětleno, co to skauting je, co skauti dělají a co to obnáší být skautem. Během akcí, se jí přihlásila jedna maminka - Míša, která když byla mladší, chodila do skautského oddílu a nabídla jí svoji pomoc při vedení skautů. Tím měla zjištěný zájem ze strany dětí a místních a mohla se zabývat tím, jak dále pokračovat. V úvahu připadali dvě možnosti: 

založit vlastní skautský oddíl, což by znamenalo sehnat ještě někoho s potřebnou kvalifikací do vedení



začít fungovat pod již existujícím skautským oddílem, jako jeho satelitní družina.




Jako první se s dotazem na podporu svých myšlenek, obrátila na svůj domovský oddíl, kde v současné době působila jako hospodář a zástupce vedoucího a který před rokem předala nové vedoucí. Zde ale, vzhledem k neshodám s novou vedoucí, od nich žádnou podporu nezískala. Proto s těmito možnostmi přišla v prosinci na střediskovou radu, kde se chtěla zeptat jaké má případně i jiné možnosti, co musí udělat a další. Asi se jí nepodařilo plně vysvětlit svůj záměr nebo nebyla správně pochopena a bohužel ne jen, že se nic nedozvěděla, ale i to skončilo ne moc dobrým náhledem na její budoucí Borovanský skauting.

4. P ŘÍPRAVY 4.1.

P RVNÍ

PORADY OHLEDNĚ ODDÍLU

Já jsem na prosincové střediskové radě nebyl, a tak jsem nevěděl, co se tam dělo. Dozvěděl jsem se o tom až v průběhu vánoc od přátel, kteří se mě zeptali, jestli bych se to s Cipískem pokusil nějak vyřešit. S Cipískem jsme se tedy začali domlouvat a zjišťovali jsme, jaké bychom měli možnosti. To, že by se zakládal nový oddíl, bylo vyloučeno a řešila se možnost, jak založit v Borovanech skautskou družinu. Jsme pouze chlapecký oddíl, a už vzhledem k zájmu děti v Borovanech jsme věděli, že se hlásí také holky, potřebovali jsme vyřešit situaci, aby se mohli také registrovat. Jedna možnost bylo provést změnu 8. oddílu Lišáci na smíšený a mít možnost holky registrovat přímo v oddíle, nebo se zkusit domluvit s jiným dívčím oddílem, který by holky registroval u sebe, a u nás by se tak registrovali jen chlapci. Sehnat dívčí oddíl, který by ale chtěl holky pod sebe registrovat, a pak je viděl případně jen na akcích nebo vůbec se nepodařilo. Je to pochopitelné, protože mít jako vedoucí zodpovědnost za děti, které neznám a jejich výchovu nemohu ovlivňovat, bych asi sám také nechtěl. Těžko bychom pak dětem v Borovanech vysvětlovali, že kluci a holky jezdí na akce s jiným oddílem, že každý patří jinam, ale na schůzkách jsou spolu. Tím už jsme se dohodli, že naším cílem bude v současné době založení Borovanské družiny s následnou změnou našeho chlapeckého oddílu na smíšený. Tento návrh jsem poté předložil oddílové radě. Je totiž nezbytné, aby s tímto postupem a plány v oddíle souhlasili všichni, kteří se na jeho fungování podílejí. Také jsem ohledně možné změny na smíšený oddíl a celkového plánu s oddílem kontaktoval bývalé vedoucí osmičky, jestli s tím souhlasí také. Všichni Cipíska znají, tak s tím problémy nebyly a měl jsem i jejich podporu.



4.2.

K OMUNIKACE


S VÝCHOVNÝMI A STŘEDI S KOVÝM VEDOUCÍM

Od začátku, kdy jsme začali řešit změny v oddíle či jsme se zabývali různými variantami, jsme byli v kontaktu s vůdcem střediska a se střediskovými výchovnými zpravodaji. Protože každá větší změna se týká nejen oddílu, ale i střediska, které za správné fungování oddílu ručí. Prvotní z větší části i zbrklá komunikace přes různé chaty a SMS toho moc objasnit nepomohla, spíše naopak. Proto nakonec byla domluvena osobní schůzka s užším vedením střediska, kde jsme si mohli všechno vyříkat a vyjasnit. Vedení střediska jsme předložili své plány, čeho chceme dosáhnout a jakými prostředky. Zde jsme se také dohodli na tom, že narychlo takto měnit chlapecký na smíšený oddíl by nemuselo být dobré řešení. Proto jsme zaregistrovali pouze chlapce s tím, že holky na schůzky a ostatní akce docházet mohou, to není nijak zakázáno, jen nebudou registrované. Rodiče holek o tomto postupu byli informováni, byly od nich vybrány přihlášky, abychom měli informace, kontaktní údaje a další, ale nebyl od nich vybrán členský poplatek. Založení smíšeného oddílu se tedy zatím odložilo na termín buď před tábor, nebo na podzim. Jako jeden z hlavních argumentů je to, že po této době, budeme moci ukázat, že zvládáme plnit to, co jsme slíbili. Že se nevyskytují konflikty, všichni na to máme potřebný čas a je zájem ze strany dětí.

4.3.

M OŽNOSTI

VZNIKU ODDÍL U MIMO STŘEDISKO I D OMOVSKÝ

ODDÍL Cipísek se už po neúspěchu na prosincové střediskové radě zabývala také myšlenkou, že by mohla svůj budoucí skautský oddíl či družinu mít pod jiným střediskem i městem. Začala tak komunikovat se skautským střediskem z Třeboně. Zde by jí umožnili založení pouze nového oddílu. Na to ovšem neměla potřebný počet kvalifikovaných lidí ve vedení. Tím pádem tato možnost už v průběhu plánování byla vyřazena a pokoušeli jsme se to řešit v našem středisku.




5. P RVNÍ SPOLEČNÝ PŮLROK 5.1.

P LÁNY

A CÍLE

Schůzky v Borovanech povede Cipísek s tím, že jí bude pomáhat jedna z maminek od dětí, která si skautingem kdysi prošla. Ale bude potřeba jí předávat zkušenosti, takže většina programu od začátku je pouze na Cipískovi. Samotné schůzky se budou konat v úterý, ale vzhledem k pracovnímu vytížení nebudou každý týden, ale měli by se konat 2x až 3x měsíčně. Jako místo pro skautské schůzky se v Borovanech podařilo získat prostory od města v místním Mateřském centrum. Z akcí bylo domluveno, že si Borovany připraví některé družinové výpravy sami, ale pokud se podaří tak bychom chtěli, abychom na výpravy jezdili společně. S tím, že jejich účast bude pouze na jednodenních akcích. S účastí Borovanské družiny na táboře se počítalo, ale nedokázali jsme říci, kolik dětí pojede a na jak dlouho. Protože menší děti (5 až 6 let) stejně na celý 14ti denní tábor nepojedou. Jedním z cílů bylo také pokusit se Míše najít čekatelský případně zdravotnický kurz, aby si začala doplňovat kvalifikaci. I když to je na delší dobu než půl rok, vzhledem k tomu že má vlastní rodinu a práci a to ji značně limituje ve výběru kurzů. Potřebuje kurz, který by se konal co nejblíže jižních Čech a zároveň, aby byl pouze víkendový s co nejmenším počtem akcí. Víme, že to může být z části na úkor kvality kurzu.

5.2.

Z HODNOCENÍ ,

CO SE POVEDLO A CO NE

Hlavní co se podařilo, je to, že Borovanská družina funguje a zájem o skauting je v Borovanech větší, než se dá vůbec během jedné schůzky zvládnout. Maximální počet, který byl nastaven na 15 dětí, se rychle zaplnil a to už je i na dva vedoucí docela velký počet. Některé děti bylo tak nutné odmítnout s tím, že se to snad příští rok podaří vyřešit. Co se nám jediné nepodařilo, byly společné akce. Společně se celá osmička potkala pouze na střediskové akci pro vlčata a světlušky. Ostatní akce se nám nepodařilo uspořádat. Ale Borovany si připravili jednu či dvě akce družinové a my jsme jezdili na akce podle svého harmonogramu akcí normálně.




6. L ETNÍ TÁBOR 6.1.

P ŘÍPRAVY

Původně jsme, jako osmička, měli v plánu jet na tábor společně s jiným oddílem, protože nás bylo málo. Ale vzhledem k založení Borovanské družiny jsme si mohli dovolit jet na tábor vlastní. Přípravy na tábor byli i tak složité. Vzhledem k tomu, že Cipísek dokončovala magisterské studium a já bakalářské, tak jsme moc času neměli. Domluvili jsme se tedy tak, že já jsem zajišťoval přípravu tábora od zajištění tábořiště, domluvení s úřady až po vybavení a dopravu. O programovou část se staralo ostatní vedení, které se během roku podílí na přípravě schůzek a tak má dostatečné zkušenosti. Já jsem s nimi jen během jednoho odpoledne program zkonzultoval, upravil a realizace na táboře byla opět na nich.

6.2.

P RŮBĚH

Vzhledem k přípravě, která byla koedukovanému táboru věnována, byl průběh tábora bez větších problém. Na to, že je potřeba postavil latríny pro pány a dámy jsme zvyklí. Běžné koupání nebo koupání v teplé vodě se zvládalo buď s časovým posunem, nebo jsme byli odděleni větší vzdáleností. Největší strach jsme měli z toho, že vlastně polovina dětí jede na celý tábor a druhá polovina přijede jen na 2. týden. To mohl být problém v návaznosti na program a také s tím, že se nově příchozí budou muset opět učit pravidla a táborový život. Vedení, které se podílelo na přípravě programu a zajišťovalo chod tábora, tak ti byli na táboře od začátku do konce.

6.3.

Z HODNOCENÍ

TÁBORA

Co víme, tak od dětí a rodičů byly ohlasy jen kladné. Že se jim tábor líbil, naučili se opět něco nového a prožili snad hezkých 14 dní.




7. P LÁNY A CÍLE DO DALŠÍ HO SKAUTSKÉHO ROKU Hlavní cíl a plán je, že se nám prakticky podařilo to, čeho jsme chtěli dosáhnout a tak v tom chceme pokračovat i nadále. Máme tentokrát snad již společné akce naplánované na polovinu skautského roku. První společná jednodenní výprava je za námi a v říjnu se chystáme na víkendovou výpravu. V Borovanech se rozjely dvě schůzky, které se s části překrývají. Je tak možnost zapojit do skauta více dětí tak, že jsou rozděleni do menších skupin a můžeme se jim více věnovat. Aby ale zůstalo zachováno, že se všechny dětí potkají a společně si mohou zahrát bojovky či větší kolektivní hry, k tomu je určena právě ta společná půl hodina, o kterou se schůzky překrývají. Rádi bychom také začali skautku z Borovan připravovat na to, že by se od příštího skautského roku mohla podílet na přípravě programu. Takže se jí pokusíme věnovat čas, vysvětlovat co příprava programu obnáší a případně si začne připravovat jednoduché hry a činnosti. Aby se postupně vychovávalo mladší vedení. Pokud se nic nestane, tak na říjnové střediskové radě předložíme návrh na schválení smíšeného oddílu. Sami v Českých Budějovicích jsme se zaměřili na nábor. Kdy se nám podařilo nabrat už asi 4 děti. To nám snad zajistí, že bude moci vzniknout samostatná družina skautů a k ní, bude fungovat jedna smečka vlčat.

8. Z ÁVĚR Na začátku práce bylo snad popsáno, jaké jsou základní rozdíly mezi chlapcem a dívkou. Jak je potřeba k oběma pohlavím přistupovat, na co si dát pozor a jak je podpořit. Je zde také napráno to, že vlastně jde těžko posoudit, jestli je pro děti lepší koedukovaný nebo oddělený kolektiv. Každé má své výhody, nevýhody a děti naučí něco jiného. A v druhé části práce je popsaný jeden konkrétní příklad změny chlapeckého oddílu na koedukovaný s tím, že část je chlapecká a v oddíle vzniká koedukovaná satelitní družina. Ta je umístěna asi 15 km od domovského oddílu. V současné době už jsme připravení, svůj návrh předložit na střediskové radě a doufám, že se nám to vydaří.

9. P OUŽITÉ ZDROJE [1] Článek: Gender ve vzdělání dětí a mládeže, autor: Lucie Zormanová, z webu http://clanky.rvp.cz


ZMĚNA CHLAPECKÉHO ODDÍLU NA ODDÍL KOEDUKOVANÝ A ZALOŽENÍ SATELITNÍ DRUŽINY V JINÉM MĚSTĚ

Recommend Documents