ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH

RNDr. Milan Macháček - EKOEX JIHLAVA Holíkova 3834/71, 586 01 JIHLAVA Tel: +420 603 891 284 e-mail: [email protected] ________________________________________ ekologické expertizy, poradenství a služby IČO 665 37 819

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ, obec Deštné v Orlických horách EVL CZ0524046 ORLICKÉ HORY - SEVER

NATUROVÉ HODNOCENÍ závěrečná zpráva podle § 45i odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění ____________________________________

Předkladatel: Obec Deštné v Orlických horách, Deštné v Orlických horách čp. 61, p. 517 91 Deštné v Orlických horách zak.č. 2013.040-1/EX Zpracoval: RNDr. Milan Macháček -

autorizovaná osoba pro provádění posouzení podle § 45 i zákona, rozhodnutí MŽP ČR o autorizaci č.j. 69909/ENV/06 2396/630/06 ze dne 30.1.2007

Spolupráce na podkladech Doc. RNDr. Jitka Málková, CSc. Jihlava, říjen 2014

Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách Naturové hodnocení koncepce dle § 45i odst. 2 z.č.114/1992 Sb., v platném znění ________________________________________________________________________________________

OBSAH 1. Úvodem _________________________________________________________________ 3 2. Charakter posuzované koncepce _____________________________________________ 7 2.1. Identifikační (administrativní) údaje ___________________________________________ 7 2.2. Stručné údaje o koncepci _____________________________________________________ 7

3. Popis dotčených Evropsky významných lokalit a Ptačích oblastí __________________ 14 3.1. Identifikace lokalit soustavy Natura 2000 ______________________________________ 14 3.2. Evropsky významná lokalita Orlické hory - sever (CZ 0524046)___________________ 14 3.3. Předměty ochrany EVL Orlické hory - sever (CZ 0524046)_______________________ 17 3.3.1. Vstupní analýza pro hodnocení ______________________________________________ 17 3.3.2. Souhrnné údaje vztahující se ke stavu předmětů ochrany EVL Orlické hory - sever v kontextu zájmového území lokalit Změny č. 1 ÚP Deštné v OH ______________________ 17 4. Vlivy posuzované Koncepce na lokality soustavy Natura 2000 ______________________ 20 4.1. Metodika hodnocení ________________________________________________________ 20 4.2. Identifikace možných vlivů na lokality soustavy Natura 2000 _____________________ 21 4.3. Vlivy na EVL Orlické hory – sever a její předměty ochrany ______________________ 21 4.5. Vliv na integritu lokalit soustavy Natura 2000 __________________________________ 25 4.6. Kumulativní vlivy __________________________________________________________ 26 4.7. Zmírňující opatření ________________________________________________________ 28

5.

Závěry a výstupy _____________________________________________________ 29

6. Hlavní použité podklady __________________________________________________ 30 PŘÍLOHOVÁ ČÁST _______________________________________________________ 31

Hlavní použité zkratky EVL –

evropsky významná lokalita ze seznamu Evropsky významných lokalit, zřízených na území ČR ve smyslu příloh NV č. 132/2005 Sb. ve znění NV č. 371/2009 Sb. dle novely NV 318/2013 Sb. NV – nařízení vlády PO – ptačí oblast ve smyslu některého z příslušných Nařízení vlády ČR ÚP – územní plán ZOPK – zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) ZPV – zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

EKOEX JIHLAVA, Holíkova 3834/71, 586 01 JIHLAVA

Str.

2


1. Úvodem Předmětem předkládaného naturového hodnocení dle §45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK) je posouzení vlivu koncepce: „Změna č. 1 územního plánu Deštné v Orlických horách“ (dále též: Změna č. 1 ÚP Deštné v OH či Koncepce) na lokality soustavy Natura 2000. Cílem předkládaného hodnocení je zjistit, zda koncepce může mít významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Hodnocení bylo zpracováno pro jednu předloženou variantu. Již předběžné vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Správy CHKO Orlické hory a Krajského střediska Hradec Králové č.j. 01854/OH/2012 ze dne 3.12.2012 k účelové změně ÚP obce Deštné v Orlických horách na parcelách č. 2469 a st. 462 v k.ú. Deštné v Orlických horách konstatovalo, že Správa CHKO nevyloučí významný vliv na příznivý stav evropsky významné lokality dle § 45i ZOPK z důvodu, že rozšíření zastavitelné plochy na poz.p.č. 2469 bude na úkor předmětu ochrany EVL Orlické hory - sever horských trojštětových luk. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa CHKO Orlické hory a Krajské středisko Hradec Králové (dále jen Správa CHKO OH) následně vydala pod č.j. 10503/OH/13 dne 14.10. 2013 k Návrhu Zadání Změny č. 1 ÚP Deštné v Orlických horách dle § 45i ZOPK stanovisko (níže výřez) jako příslušný orgán ochrany s tím, že nelze vyloučit významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost EVL nebo PO soustavy Natura 20001.

1

Je vydáno jako poslední část (stanovisko II) stanoviska orgánu ochrany přírody k Návrhu Zadání Změny č. 1 ÚP obce Deštné v Orlických horách, nikoli samostatně.


Str.

3



Str.

4


Na základě výše uvedeného stanoviska objednal zpracovatel Změny č. 1 ÚP Deštné v OH předmětné naturové hodnocení. Pro účely předkládaného naturového hodnocení byly práce zahájeny ještě v létě roku 2013 terénními šetřeními nad podklady pro Zadání Změny č. 1 ÚP Deštné OH (červen, červenec 2013), kdy byl ověřován stav dotčených biotopů v rámci Změnou č. 1 ÚP Deštné v OH navrhované plochy na příslušném pozemku v lokalitě Šerlich. Změna vymezení NRBC 86 „Sedloňovský vrch – Topielsko“ negeneruje žádné řešení změn v krajině, spojené se zásahem do biotopů a přírodních stanovišť.


Str.

5


Po provedených šetřeních proběhla konzultace na Správě CHKO a obci Deštné v Orlických horách v období leden - duben 2014, zejména ohledně vymezení zastavitelného území, dalších objektů a prvků na dotčeném pozemku a řešení prvků čištění odpadních vod. Dále byly od potenciálního investora náplně v rámci Změny č. 1 ÚP Deštné v OH řešené lokality na Šerlichu získány odborné hydrogeologické podklady (dokumentace) a aktuální stanovisko Správy CHKO OH k vodoprávnímu povolení pro stavbu ČOV a propojovací kanalizace. Hodnocení Koncepce je v daném případě poněkud atypické, poněvadž je vyvoláno plošně drobnou změnou ÚP na základě navrhovaného projektu rekreačního domu v lokalitě Šerlich, kdy navrhované umístění domu překračuje stávající zastavěnou plochu, evidovanou platnou novou ÚPD obce. Do hodnocení se tak prolínají požadavky a přístupy k řešení konkrétního projektu s tím, že v podrobnostech, daných územně plánovací dokumentací, nelze některé detaily uplatňovat pro hodnocení Koncepce a je nutno je odkázat na konkrétní správní řízení v návaznosti na schválený dokument Změny č. 1 ÚP Deštné v Orlických horách. Předkládané naturové hodnocení Koncepce vychází z textových a mapových podkladů pracovní verze Návrhu Změny č. 1 územního plánu Deštné v Orlických horách (Šejvlová J. a kol., REGIO, projektový ateliér s.r.o. 3/2014)2, podkladových šetření (červen – červenec 2013) a doplňujících informací z ledna až června 2014; v červnu a červenci 2014 byla porovedena další doplňující šetření, včetně ověření stavu biotopů v širším okolí na Šerlichu 26.7.2014. Dále vychází ze zpracování dalších tištěných a digitálních dat o sledovaném území. Pozornost hodnocení dle §45i ZOPK byla zaměřena především na návrhovou část Koncepce, která obsahuje návrh konkrétní aktivity na lokalitě (záměrů), tedy změny funkčního využití území na svahové louce pod odbočkou na Šerlich ze silnice II/311. Navrhované funkční využití území ve smyslu Návrhu Změny č. 1 ÚP Deštné v OH může potenciálně ovlivnit území EVL Orlické hory - sever, resp. některé její předměty ochrany. Předměty ochrany dalších nejbližších EVL ovlivněny být nemohou, analogie platí pro nejbližší PO Orlické Záhoří, poněvadž do vymezení nejbližších dalších lokalit soustavy Natura 2000 není žádná rozvojová plocha Změnou č. 1 ÚP Deštné v OH vůbec navrhována. Návrh Změny č. 1 ÚP Deštné v Orlických horách je v zatímní rozpracované verzi pro společné jednání 03/2014 předkládán v monovariantním řešení. Podrobný popis jednotlivých aspektů koncepce a jejích vlivů na dílčí složky životního prostředí včetně krajiny nejsou předmětem tohoto hodnocení dle § 45i ZOPK. Další informace lze získat zejména v textu aktuální verze Koncepce a v souběžně prováděném SEA hodnocení ve smyslu ZPV.

2

Nelze metodicky řešit hodnocení Koncepce charakteru ÚPD jen na základě schváleného Zadání. Poněvadž nebyl pro Koncepci Správou CHKO vyloučen významný vliv na EVL Orlické hory – sever, metodicky bude možno vlastní Návrh Změny č. 1 ÚP řešit pouze v případě, pokud naturovým hodnocením bude vyloučen významný vliv Koncepce; v opačném případě by musela být řešena Koncepce o variantě, která nebude generovat významný vliv (vazba na § 45i odst. 9 ZOPK).


Str.

6


2. Charakter posuzované koncepce 2.1. Identifikační (administrativní) údaje Jde o posouzení vlivu koncepce charakteru ÚPD, a to Návrhu Změny č. 1 územního plánu Deštné v Orlických horách Předkladatel :

Obec Deštné v Orlických horách 517 91 Deštné v Orlických horách čp. 61 Tel. 494 663 193 www.destne.cz e-mail: [email protected] Alena Křížová, starostka obce

Projektant ÚP:

REGIO, projektový ateliér s.r.o., Hořická 50, 500 02 Hradec Králové Ing. arch. Jana Šejvlová a kol. Tel: 495 406 404; fax: 495 406 404 e-mail:[email protected], [email protected] , www.regiohk.cz

Umístění:

Kraj Královéhradecký, obec Deštné v Orlických horách, Poloha: Zastavitelná plocha SR se nachází v lokalitě Šerlišského sedla na poz.p.č. st. 462 a poz.p.č. 2469 jižně Masarykovy chaty v krajinářsky a pohledově exponované poloze, pod odbočkou ze silnice II/311 na Masarykovu chatu Šerlichu, západně od odbočky po svahu (celá plocha v EVL CZ0524046 Orlické hory – sever); nové vymezení NRBC 86 částečně v téže EVL s přesahem do EVL Trčkov; II. zóna CHKO Orlické hory

Orgán územního plánování: MěÚ Dobruška Orgán ochrany přírody:

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa chráněné krajinné oblasti Orlické hory a Krajské středisko Hradec Králové

2.2. Stručné údaje o koncepci Základní aspekty Koncepce Návrh zadání Změny č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách byl zpracován na základě rozhodnutí zastupitelstva obce Deštné v Orlických horách o pořízení Změny územního plánu ze dne 2. 5. 2013 (usnesení z 33. zasedání zastupitelstva obce Deštné v Orlických horách) a po zapracování požadavků dotčených orgánů státní správy bylo schváleno zastupitelstvem obce Deštné v Orlických horách na jeho 44. Zasedání (usnesení č. 4/42/2013) ze dne 16. 12. 2013.


Str.

7


Změna č. 1 ÚP Deštné v Orlických horách představuje návrh na jedinou změnu ve využití území formou zastavitelné plochy a změny ve vymezení prvků ÚSES ve vztahu k aktuálnímu stavu ZÚR Královéhradeckého kraje. Zastavitelné plochy Doplnění tabulky 3.2 ve výrokové části ÚP Deštné v OH o zastavitelnou plochu ZS35. Jde o plochu s funkcí (s rozdílným způsobem využití) SR, tedy smíšená obytná rekreační. Nachází se v lokalitě Šerlišského sedla jižně Masarykovy chaty v krajinářsky a pohledově exponované poloze, ve svahu k místní sezónní sjezdovce západně od odbočky ze silnice II/311 k Masarykově chatě na Šerlichu. Zastavitelná plocha zahrnuje poz.p.č.st. 462 a poz.p.č. 2469 v k.ú. Deštné v Orlických horách. Na ploše je navrhováno po demolici stávajícího objektu (dle majitele v havarijním stavu) řešit nový objekt obytně rekreačního charakteru, a to umístit maximálně 1 obytně rekreační objekt. Zastavitelná plocha ZS35 na Šerlišském sedle je Koncepcí řešena včetně stanovení základní charakteristiky a podrobnějších podmínek využití plochy. V souladu s požadavky zadání zastavitelná plocha není rozšiřována směrem k PUPFL, vlastní budoucí jediná stavba na této ploše je směřována nevýznamně do volné krajiny s návazností na zastavěné území. Dle Koncepce je využití plochy přípustné bez doplňkových staveb, zařízení a terénních úprav souvisejících se stavbou.3 Je dále (kromě výše uvedeného základního předpokladu) navrhována s respektováním především následujících regulativů: -

výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; při rozmístění a hmotovém řešení zástavby zohlednit vliv na krajinu (krajinářsky exponovaná poloha, související dálkové pohledy); koeficient zastavění 0,20 nový nadzemní obytně – rekreační objekt na ploše bude navazovat na stávající zastavěné území jen s odůvodněným přesahem do poz.p.č.2469 s ohledem na polohu a charakter plochy nebude realizována zpevněná přístupová komunikace (dosažitelnost v zimě z parkovací plochy u odbočky na Šerlich, v létě příjezd terénním autem po pravidelně využívané části louky jako nezpevněné komunikaci)

Příjezdová cesta (dopravní infrastruktura) nebude pro dopravní obsluhu plochy ZS35 vymezena – i v budoucnu bude dopravní napojení plochy řešeno (stejně jako dosud) přes pozemek vlastníka (žadatele), který je přístupný z obecní místní komunikace. Zásobování vodou a teplem a odkanalizování bude řešeno u plochy ZS35 (stejně jako dosud) individuálně a elektropřípojka bude využita ta stávající. Plochy přestavby Změna č. 1 ÚP Deštné v OH nenavrhuje žádnou plochu přestavby.

3

Terénní úpravy bude stavba pro umístění ve svahu vyžadovat, ale budou muset být výrazně minimalizovány i s ohledem na limitní zábor přírodních stanovišť, která jsou předmětem ochrany EVL Orlické hory – sever. EKOEX JIHLAVA, Holíkova 3834/71, 586 01 JIHLAVA

Str.

8


Plochy změn v krajině Nejsou navrhovány. Změnou č. 1 ÚP Deštné v OH umělé vodní plochy v plochách přírodních i plochách smíšených obytných – rekreačních jsou Návrhem Změny č. 1 ÚP DEŠTNÉ V OH stanoveny jako nepřípustné (dle požadavku AOPK ČR – Správy CHKO OH ze zadání Změny č. 1). Další aspekty předkládané Koncepce Předmětem Změny č. 1 ÚP Deštné v OH je dále uvedení do souladu ÚPD obce Deštné v Orlických horách se Zásadami územního rozvoje Královéhradeckého kraje. Změnou č. 1 došlo ke zpřesnění vymezení NRBC 86 Sedloňovský vrch – Topielisko dle ZÚR. Podrobné řešení je v souladu s požadavky SCHKO koordinováno s koncepčním dokumentem Plán územního systému ekologické stability Chráněné krajinné oblasti Orlické hory – Koncepční vymezení ÚSES (AGERIS s.r.o.), v rámci něhož jsou koordinovány prvky ÚSES v rámci celého CHKO Orlické hory. Vymezení je rovněž koordinováno s navazujícím ÚP Orlické Záhoří a ÚPD obce Liberk. Vzhledem ke skutečnosti, že došlo ke zvětšení rozsahu NRBC, došlo Změnou č. 1 ke zrušení několika prvků ÚSES lokálního charakteru, které byly nadregionálním biocentrem plošně pokryty (LBC 53, LBK54, LBK55). Změnou č. 1 byl prověřen soulad ÚP Deštné v Orlických horách s polohou ve specifické oblasti Orlické hory NSO2, oblasti krajinného rázu 11 – Orlicko, resp. podoblasti krajinného rázu 11a - Orlické hory a 11b – Podorlicko a v typu krajin „lesozemědělská“ a „lesní“, vymezených v ZÚR. Je možné konstatovat, že Změna č. 1 není v rozporu s úkoly pro územní plánování z těchto skutečností vyplývajících. Tyto součásti Změny č. 1 ÚP Deštné v OH negenerují potřeby zásahů do přírodních stanovišť a biotopů druhů, které jsou předmětem ochrany EVL Orlické hory – sever a nejsou tedy předkládaným naturovým hodnocením dále sledovány. Koncepce je i v aktuálně předkládané verzi jednovariantní. Polohu stávajícího objektu na Šerlichu dokládá následující obrázek (výřez ortofotomapy z www.mapy.cz):


Str.

9


Polohu plochy ZS 35 dokládají následující obrázky na ortofotomapě s katastrem:


Str.

10

Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách Naturové hodnocení koncepce dle § 45i odst. 2 z.č.114/1992 Sb., v platném znění ________________________________________________________________________________________ Původní zastavitelná plocha (aktuální stav) na podkladu ortofotomapy dle www.cuzk.cz

Navrhované využití plochy na podkladu ortofotomapy z www.cuzk.cz podle původní představy majitele (2011) (ČOV je aktuálně nahrazena jiným systémem čištění odpadních vod, blíže viz kap. 4)

Bližší znázornění náplně zastavitelné plochy ZS 35 dle dosavadní projektové dokumentace a přípravy čištění odpadních vod (nad rámec podrobností Koncepce charakteru územního plánu) dokládají následující obrázky:


Str.

11


Přehledná situace náplně lokality dle projektové dokumentace (Vlček, 05/ 2011)

Situace s umístěním zařízení pro čištění odpadních vod se vsakováním (Šeda a kol., únor 2012)

Poloha NRBC 86 Sedloňovský vrch – Topielisko dle ÚPD Deštné v OH EKOEX JIHLAVA, Holíkova 3834/71, 586 01 JIHLAVA

Str.

12


Poloha vymezení NRBC 86 dle ÚP Deštné v OH (výřez ke Změně, Šejvlová a kol., 03/2014) Šipka ukazuje polohu zastavitelné plochy ZS 35 uvnitř rozsáhlého nadregionálního biocentra


Str.

13


3. Popis dotčených Evropsky významných lokalit a Ptačích oblastí 3.1. Identifikace lokalit soustavy Natura 2000 Území, řešené posuzovanou Koncepcí, je lokalizováno kontaktně až překryvně s vymezením EVL CZ 0524046 Orlické hory-sever a EVL CZ 0520600 Trčkov, vymezené pro kontinentální biogeografickou oblast na území ČR příslušným NV č. 235/2004 Sb., ve znění 371/2009 Sb.4 Zastavitelná plocha ZS 35 je lokalizována v nelesní části EVL Orlické horysever. Nejbližší ptačí oblast, konkrétně PO CZ0521015 Orlické Záhoří se nachází zcela mimo Koncepcí řešené území. Koncepce negeneruje žádné vyvolané investice, které by zasahovaly do jiných území soustavy Natura 2000 v ČR. Z výše uvedeného textu vyplývá, že obsahovou náplní předkládané Koncepce potenciálně ovlivněnými lokalitami soustavy Natura 2000 v ČR je pouze EVL Orlické hory – sever (další popis je přiměřeně převzat ze serveru AOPK ČR – www.ochranaprirody.cz. 3.2. Evropsky významná lokalita Orlické hory - sever (CZ 0524046) Přírodní komplex Orlické hory – sever zaujímá severní část hřebene hor od Šerlichu na jižním konci, přes NPR Bukačka, Vrchmezí, Ostružník až po osadu Číhalka na severním konci, dále zahrnuje Sedloňovský vrch a pravý svah nad řekou Bělou pod Šerlišským mlýnem na celkové výměře 941.6314 ha. Komplex je tvořen plochým hřebenem Orlických hor. Jednotlivé vrcholy mají nadmořskou výšku Šerlich (1026 m), Vrchmezí (1081 m), Ostružník (982 m), Polomský (1050 m) kopec, Sedloňovský vrch (1050 m). Výraznými geomorfologickými prvky jsou mrazový srub na Ostružníku (výška cca 20 m) a skalní hrana nad Bělou. Jde především o rozsáhlé horské bučiny a klimaxové smrčiny s malými lučními enklávami na hřebeni Orlických hor. Převládajícím biotopem komplexu jsou acidofilní bučiny a klimaxové smrčiny. Na edaficky vhodných místech se vzácně vyskytují květnaté bučiny, horské klenové bučiny a horské papratkové smrčiny, velmi vzácné jsou podmáčené smrčiny a suťové lesy. Roztroušeně se vyskytují lesní prameniště bez tvorby pěnovců, podél četných potoků jsou horské devětsilové lemy, vzácněji se vyskytují jasanovo-olšové luhy a horské olšiny s olší šedou. Na lučních enklávách jsou přítomny především podhorské a horské smilkové trávníky, horské trojštětové louky a vlhká tužebníková lada. Populace hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) se nachází v PR Hořečky. PR Hořečky leží při státní hranici cca 3,5 km VSV od kostela v obci Olešnice v Orlických horách. Lokalita hořečku mnohotvarého českého je porostlá vegetací svazu Violion caninae (T2.3 Podhorské a horské smilkové trávníky) s dominující smilkou tuhou 4

Po novele seznamu EVL pro Českou republiku dle NV č. 318/2013 Sb. se parametry obou EVL nemění. Formulace pro obě EVL se týká úpravy NRBC 86.


Str.

14


(Nardus stricta). Historický způsob obhospodařování lokality není znám. Od poloviny 90. let 20. století je lokalita pravidelně jedenkrát ročně kosena (plochy s výskytem hořečků na přelomu května a června, ostatní plochy v červenci). Kosení je doplňováno pravidelným zvláčením po vysemenění hořečků (říjen/listopad) nebo vyhrabáním stařiny na jaře (přelom duben/květen). Z dalších významných druhů se na lokalitě vyskytuje např. prha arnika (Arnica montana), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), podbělice alpská (Homogyne alpina), úpolín nejvyšší (Trollius altissimus) a kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album ssp. lobelianum). Severní část hřebene Orlických hor představuje nejrozsáhlejší dochovaný soubor horských bučin a klimaxových smrčin v horách. Důkazem jsou NPR Bukačka, PR Pod Vrchmezím a PR Sedloňovský vrch, I. zóny CHKO Ruské údolí a pravý svah nad Bělou. Luční enklávy jsou velmi zachovalé a druhově velmi bohaté, louka na Šerlichu a v NPR Bukačka jsou jedinými typickými horskými loukami v horách. Území se vyznačuje množstvím ohrožených druhů rostlin a živočichů. Z rostlin jsou to vedle běžných horských a vlhkomilných lučních ohrožených druhů především hořeček český mnohotvarý (Gentianella praecox ssp. bohemica) – jediná početnější lokalita v severovýchodních Čechách, běloprstka bělavá (Leucorchis albida) – jediná lokalita v severovýchodních Čechách, pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) – jedna ze dvou lokalit v severovýchodních Čechách, tučnice obecná (Pinguicula vulgaris) – jedna ze čtyř lokalit v Orlických horách, koprníček bezobalný (Ligusticum mutellina) – severní hranice celosvětového rozšíření. Z živočichů jsou významní především měkkýš řasnatka tmavá (Macrogastra badia) – severní hranice celosvětového rozšíření, je zde několik prvonálezů blanokřídlého hmyzu nebo brouků vázaných na rozpadající se dřevní hmotu. Ze vzácných ptáků se vyskytují čáp černý (Ciconia nigra), sýc rousný (Aegolius funereus), datel černý (Dryocopus martius), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Zaznamenáni byli netopýři velký, n. velkouchý a n. černý (Myotis myotis, Myotis bechsteinii a Barbastella barbastellus) a vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Dle www.nature.cz je celá oblast je do značné míry nejvíce ovlivněna především lesnictvím. Celý hřeben je postižen imisemi. Některé části jsou pod silným turistickým tlakem (Šerlich, okolí Masarykovy chaty, Bukačka5 aj.). Většina lučních enkláv degraduje absencí pravidelného managementu. Poloha EVL Orlické www.mapy2.nature.cz):

5

hory

–

sever

vyplývá

z následující

mapky

(podklad

V roce 2010 např. dokladován do ú)zemí NPR přes hranici přesah vlivů z rozšiřovaného polského lyžařského areálu Zieleniec.


Str.

15


Šipka přibližně vymezuje polohu zastavitelné plochy ZS 35 v kontextu vymezení EVL Orlické hory-sever. Podklad server AOPK www.mapy2.nature.cz , úpravy zpracovatel hodnocení

Detail dotčené části EVL na Šerlichu, šipka ukazuje na objekt k demolici a náhradu novým objektem jako náplní zastavitelné plochy ZS 35 Podklad server AOPK www.mapy2.nature.cz , úpravy zpracovatel hodnocení


Str.

16


3.3. Předměty ochrany EVL Orlické hory - sever (CZ 0524046) 3.3.1. Vstupní analýza pro hodnocení Předmětem ochrany EVL Orlické hory – sever Zaorlicko jsou dle www.nature.cz následující přírodní stanoviště (symbol * označuje prioritní stanoviště) Stanoviště/Biotop 6430

6520

9110

9130

9410

Rozloha (ha)

Podíl (%)

R/Z/G

Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

13.4707

1.43

C/B/A

M5 Devětsilové lemy horských potoků

6.9182

0.73

C/B/B

T1.6 Vlhká tužebníková lada

6.5525

0.69

B/B/-

Horské sečené louky

7.7014

0.81

B/B/B

T1.2 Horské trojštětové louky

7.7014

0.81

B/B/B

Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

345.5227

36.69

C/B/A

L5.4 Acidofilní bučiny

345.5227

36.69

C/B/A

Bučiny asociace Asperulo-Fagetum

141.8385

15.06

B/A/A

L5.1 Květnaté bučiny

141.8385

15.06

B/A/A

Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

158.5054

16.83

C/B/B

L9.1 Horské třtinové smrčiny

146.9506

15.60

C/B/B

L9.2B Podmáčené smrčiny

2.2149

0.23

C/B/B

L9.3 Horské papratkové smrčiny

9.3399

0.99

B/A/B

Předmětem ochrany EVL Orlické hory – sever jsou následující druhy (symbol* označuje prioritní druh), jak jsou vymezeny v příloze dle nejnovějšího NV č. 318/2013 Sb.: hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) 3.3.2. Souhrnné údaje vztahující se ke stavu předmětů ochrany EVL Orlické hory sever v kontextu zájmového území lokalit Změny č. 1 ÚP Deštné v OH Jak bylo již zmíněno, vymezení EVL Zaorlicko zahrnuje hřeben Orlických hor od Šerlichu na jižním konci, přes NPR Bukačka, Vrchmezí, Ostružník až po osadu Číhalka na severním konci, dále zahrnuje Sedloňovský vrch a pravý svah nad řekou Bělou pod Šerlišským mlýnem. Poněvadž úprava NRBC 86 z povahy ÚSES negeneruje žádný potenciální zásah do vegetačního pokryvu jeho vymezení, není dále sledována a další aspekty aktuálního stavu předmětů ochrany EVL jsou vztahovány k lokalitě zastavitelné plochy ZS35, a to na základě terénního šetření autora závěrečné zprávy a autorky přílohy – vyhodnocení stavu vegetace.


Str.

17


6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Jde o společenstva s převahou vysokých širokolistých bylin na březích a náplavech horských toků, bystřin, ve vlhkých žlebech apod. Stanoviště zahrnuje několik výrazně odlišných biotopů. V řešeném území lokality Šerlich jsou dle výstupů aktuálního mapování biotopů dle www.nature.cz zastoupeny prakticky pouze biotopem T1.6 Vlhká tužebníková lada z 30% v segmentu vlhké terénní deprese podél toku nad řešeným pozemkem (a objektem), biotop M5 vymapován není.6 I z výstupů spoluautorkou zprávy provedeného biotopového mapování lze dovozovat, že jde o méně kvalitní biotopy s vyšší mírou ruderalizace či degradace (vazba na tok pod parkovací plochou u odbočky na Masarykovu chatu). Dle serveru činí výměra stanoviště 13,4707 ha, což je 1,43% výměry EVL, z toho 6,9182 ha (0,73%) připadá na biotop M5 a 6,5525 ha (0,69%) na biotop T1.6. Provedeným aktuálním fytocenologickým průzkumem doc. Málkové nebyl v zájmovém území lokality a úseku úzké zastíněné nivy toku, z východu toto zájmové území zastavitelné plochy navazující žádný z obou biotopů, které jsou předmětem ochrany EVL aktuálně doložen. Některé diagnostické druhy biotopu M5 – krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), devětsil lékařský (Petasites hybridus), silenka dvoudomá (Silene dioica) a ptačinec hajní (Stellaria nemorum) byly v tomto úseku zaznamenány, ale jen v rámci mozaiky, nikoli v souvislejších plochách charakteristických pro začlenění úzké nivy toku do uvedeného biotopu a tudíž i stanoviště; případná podpora biotopu by musela být řešena příslušným managementem celého úseku údolnice toku ve východní části pozemku. Spíše byla s pohledem na vymezení pozemku p.č. 2469 na ortofotomapě dokladována přítomnost přírodního stanoviště 9130 (přesah z levého břehu toku). I přes uvedené okolnosti je s ohledem na dikci odůvodnění stanoviska Správy CHKO Orlické hory přírodní stanoviště 6430 do hodnocení zahrnuto. 6520 Horské sečené louky Jde o extenzivně hnojené, pravidelně kosené louky, v různém stupni kvality a zachovalosti biotopu (reprezentováno biotopem T1.2), které v různé kvalitě, pestrosti či míře degradace tvoří (společně s mozaikou přechodu do biotopů T1.5, T2.3B a T8.2B – tyto biotopy jsou součástí přírodních stanovišť mimo předměty ochrany EVL) kostru přírodě blízkých až přirozených lučních mimolesních porostů enklávy na Šerlichu. Dle serveru www.nature.cz činí výměra stanoviště v rámci EVL celkem 7,7014 ha, což je 0,81% výměry EVL. Ve vlastním území zastavitelné plochy ZS35 bylo fytocenologickým průzkumem stanoviště v biotopu T1.2 vymapováno v jihozápadní až severní části poz.p.č. 2469 a v blízkém okolí stávající budovy při hranici poz.p.č. 2469 a poz.p.č. st. 462 na cca 44% plochy, lokálně s přechody do mozaiky, v parametrech CB a CC7. Přírodní stanoviště 6520 je určujícím předmětem ochrany EVL, který je řešen předkládaným naturovým hodnocením. 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Druhově chudé acidofilní bučiny až smíšené smrkojedlobukové porosty, v bylinném patře převažují acidofilní až oligotrofní druhy. Jde o biotop L5.4 Acidofilní bučiny, v EVL je dle serveru AOPK vymapován na 345,5227 ha, což je 36,69% výměry EVL. Dle mapování biotopů dle www.nature.cz jsou bučiny tohoto typu vymapovány podél západního až SZ okraje luční enklávy na Šerlichu jako JV

6

7

Stanovisko Správy CHKO OH dle § 45i ZOPK vydané pod č.j. 10503/OH/13 dne 14.10. 2013 v odůvodnění konstatuje, že by rovněž dalším předmětem ochrany, který by mohl být realizací záměru (budování vodních nádrží) ovlivněn, jsou devětsilové lemy (biotop M5 přírodního stanoviště 6430). Již pro pracovní verzi Návrhu Změny č. 1 ÚP DEŠTNÉ V OH (Šejvlová a kol., 03/2014) bylo využito ustanovení poslední věty § 18 odst. 5 novely stavebního zákona a umisťování umělých vodních ploch v nezastavěném území (tedy i v plochách přírodních) bylo stanoveno (tedy vyloučeno) jako nepřípustné využití. Podle metodiky pro hodnocení krkonošských luk (in Chvojková a kol., 2009, 2011) patří všechny kombinace reprezentativnosti a zachovalosti mimo A/A, A/B, B/A, C/A (kvalita I odpovídá dobré reprezentativnosti a zachovalosti) ke snížené kvalitě II.


Str.

18


lem lesního komplexu Šerlišský les, podél JV hranice luční enklávy pod odbočkou k Masarykově chatě mapovány aktuálně nejsou. Do zájmového území poz.p.č. 2469 zasahují od toku z východu až JV, což je na jedné straně částečně dáno i nepřesností průniku ortofotomapy do průmětu pozemku p.č. 2469. Fyzicky do nelesních enkláv pozemku, na kterých by měla být řešena výstavba a terénní úpravy, plochy stanovišť kolem toku nezasahují. K JV lemu lesního komplexu Šerlišský les zájmové území plochy ZS 35 rovněž nezasahuje. S ohledem na sdělení Správy CHKO OH je stanoviště předmětem dalšího hodnocení. 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Jde o mezotrofní porosty bučin a smíšených jedlo-bukových lesů v biotopu L5.1 Květnaté bučiny zpravidla s vícevrstevným bylinným patrem, často při okrajích lesních porostů v některých lokalitách, v závislosti na živnějším minerálním podloží. Dle serveru AOPK jsou na území EVL aktuálně vymapovány na rozloze 141,8385 ha, což představuje 15,06% výměry EVL. Žádná z ploch tohoto přírodního stanoviště není vymapována přímo v okolí luční enklávy Šerlich. Rovněž výstupy aktuálního fytocenologického průzkumu na lokalitě nedokládají přítomnost tohoto přírodního stanoviště na zájmové ploše zastavitelné lokality ani v jejím bezprostředním okolí. Na základě výše uvedeného není stanoviště dále hodnoceno. 9140 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Jde o původní lesní smrkové porosty s přirozenou dominancí smrku, mohou být i přirozeně různověké a rozvolněné, místně s příměsí jeřábu ptačího a javoru klenu, bylinné patro je proměnlivé s převahou výrazně acidofilních druhů. Jde o přírodní stanoviště pro celkem 3 biotopy – L9.1 Horské třtinové smrčiny, L9.2B Podmáčené smrčiny a L9.3 Horské papratkové smrčiny. Dle serveru AOPK jsou acidofilní smrčiny na území EVL aktuálně vymapovány na rozloze 158,5054 ha, což představuje 16,83% výměry EVL. Z toho biotop L9.1 na 146,9506 ha (15,60%), biotop L9.2B na 2,2149 ha (0,23%) a L9.3 na 9,3399 ha (0,99%). Žádná z ploch tohoto přírodního stanoviště v žádném biotopu není dle serveru AOPK aktuálně vymapována přímo v okolí luční enklávy Šerlich. Rovněž výstupy aktuálního fytocenologického průzkumu na lokalitě nedokládají přítomnost tohoto přírodního stanoviště v žádném z biotopů na zájmové ploše zastavitelné lokality ani v jejím bezprostředním okolí. Na základě výše uvedeného není stanoviště dále hodnoceno. 4094 Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox ssp. bohemica) Hořeček český je endemit České republiky, bavorské části Šumavy, severního Rakouska a jižního Polska. Těžiště rozšíření druhu je v Českém masívu. V současné době je v ČR evidováno cca 60 lokalit, nejvíce se jich zachovalo na Šumavě a v Šumavsko-novohradském podhůří, několik lokalit se nalézá na Českomoravské a Drahanské vrchovině a v nejbližším okolí, tři v Orlickém podhůří a na Broumovsku, dvě v Krkonoších a izolovaná lokalita je na Táborsku. Dle serveru AOPK ČR se populace hořečku nachází v PR Hořečky. PR Hořečky leží při státní hranici cca 3,5 km VSV od kostela v obci Olešnice v Orlických horách. Výskyt na k severu orientované mírně svažité louce, kterou v minulosti vedla cesta do Polska. Lokalita je porostlá vegetací svazu Violion caninae (biotop T2.3 Podhorské a horské smilkové trávníky) s dominující smilkou tuhou (Nardus stricta). Historický způsob obhospodařování lokality není znám. Od poloviny 90. let 20. století je lokalita pravidelně jedenkrát ročně kosena (plochy s výskytem hořečků na přelomu května a června, ostatní plochy v červenci). Kosení je doplňováno pravidelným zvláčením po vysemenění hořečků (říjen/listopad) nebo vyhrabáním stařiny na jaře (přelom duben/květen). Lokalita se nachází cca 6 km severně od luční enklávy Šerlich. S ohledem na výše uvedené druh není dále hodnocen.


Str.

19


4. Vlivy posuzované Koncepce na lokality soustavy Natura 2000 4.1. Metodika hodnocení Je využito metodiky pro hodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti z listopadu 2007 (Věstník MŽP, částka 11) s tím, že významnost vlivů je hodnocena podle následující stupnice8: Hodnota -2

8

Termín Významný negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0 +1

Nulový vliv Mírně pozitivní vliv

+2

Významný pozitivní vliv

?

Vliv nelze vyhodnotit – možný negativní vliv

Popis Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK Vylučuje realizaci záměru (resp. záměr je možné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat. Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci záměru. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej minimalizovat navrženými zmírňujícími opatřeními. Záměr nemá žádný vliv. Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírně příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Z obecného zadání koncepce není možné přesně vyhodnotit vliv (jedná se o nedostatečnost dat na straně koncepce, resp. jí plánovaných aktivit/záměrů, která je způsobena obecnou povahou či nepřesnou lokalizací dílčí aktivity/záměru). Může dojít k negativnímu vlivu, není však možné vyhodnotit jeho významnost.

Cílem naturového hodnocení je především zjistit, zda má záměr významný vliv, jak stanovuje dikce § 45i odst. 1 a 2 ZOPK. Jde především o vyhodnocení významného negativního vlivu, což odpovídá hodnotě -2 na stupnici. Pro úplnost je hodnotící stupnice doplněna o hodnoty -1, 0, +1, +2, přičemž všechny odpovídají zjištění, že „záměr nemá významný negativní vliv“. Jemnější členění umožňuje odlišit záměr s mírně negativním vlivem od záměrů úplně bez vlivů nebo dokonce s vlivy pozitivními. I významné pozitivní vlivy je totiž případně nutno vyhodnotit, poněvadž dikce zákona u významných vlivů nestanovuje, zda jde o vlivy negativní nebo pozitivní.


Str.

20


4.2. Identifikace možných vlivů na lokality soustavy Natura 2000 Predikce potenciálních vlivů Koncepce na EVL Orlické hory-sever byla položena především do potenciálních záborů jednotlivých přírodních stanovišť EVL (jako podjednotek přírodních stanovišť) návrhem zastavitelné lokality ZS 35, biotop hořečku mnohotvarého českého jako jediného předmětu ochrany EVL na druhové úrovni nemůže být touto plochou s ohledem na jeho výskyt v rámci EVL dotčen. Odhad velikosti a významnosti vlivů je řešen s vědomím, že ne celá pro určitou funkci vymezená plocha musí být beze zbytku využita vlastní zástavbou. Pro zastavitelnou plochu ZS 35 s funkcí (s rozdílným způsobem využití) SR, tedy smíšená obytná rekreační zatímní pracovní verze Návrhu Změny č. 1 ÚP Deštné v OH ve verzi 03/2014 předkládá nástin konkrétních regulativů (počet objektů, prostorové či výškové regulativy apod.). Je řešen především potenciální zábor přírodního stanoviště 6520 a odůvodněn kontext případného vlivu na přírodní stanoviště 6430. Nepřímé vlivy mohou být generovány především případným nezvládnutím problematiky odpadních vod ze zastavitelné plochy. S ohledem na nízký podíl výměry klíčového přírodního stanoviště 6520 je pozornost věnována i potenciálním kumulativním vlivům. Další text je již zaměřen jen na rozbor výše identifikovaných vlivů na EVL Orlické hory sever. 4.3. Vlivy na EVL Orlické hory – sever a její předměty ochrany Zábor přírodních stanovišť/biotopů jako předmětů ochrany EVL Lokalita ZS 35 - SR Je jedinou zastavitelnou plochou Návrhu Změny č. 1 územního plánu Deštné v Orlických horách řešenou přímo uvnitř vymezení EVL Orlické hry - sever. Zastavitelná plocha je lokalizována na pozemcích p.č.st. 462 a p.č. 2469 s tím, že především severozápadní až jihozápadní část poz.p.č. 2469 zaujímá luční enklávy s přírodními biotopy, přičemž obklopuje stavební parcelu č. 462, která je urbanizovaným zastavěným územím s antropogenními biotopy. Výměra poz.p.č.2469 činí dle www.cuzk.cz 3719 m2, výměra stavebního pozemku (se stávajícím objektem) činí 94 m2, celkem potenciálně zastavitelná plocha činí 3.813 m2. Dle podkladů navrhovatele Změny ÚP Deštné v Orlických horách (žádost o změnu ÚP z listopadu 2012) ve vztahu k vymezení stávajícího zastavěného území v platné ÚPD z roku 2011 na poz.p.č.st. s mírným přesahem do poz.p.č. 2469 činí 117 m2 a návrh na celkové využití zastavitelné plochy (se zásahem do poz.p.č. 2469) 2.252 m2, tedy celkově bylo uvažováno se zastavitelnou plochou o této výměře (odpovídá 63,69% výměry pozemku p.č. 2469)9. 9

Předmětem žádosti navrhovatele o změnu územního plánu z listopadu 2012 bylo ustavení nové zastavitelné plochy v pozici severní části pozemku č.2469. Jedná se o cca 2/3 její celkové výměry – 2252m2, přičemž tato plocha slučuje veškeré budoucí plánované stavby. (OV/studna/objekt) Aktuálně v severovýchodní části na pozemku č.2469 byl realizován oficiálně ohlášený průzkumný vrt koncem roku 2011 pro budoucí vodní dílo – studnu. Již v odpovědi – předběžném stanovisku Správa CHKO přípisem č.j. č.j. 01854/OH/2012 ze dne 3.12.2012 k účelové změně ÚP obce Deštné v Orlických horách na parcelách č. 2469 a st. 462 v k.ú. Deštné v Orlických horách konstatovala, že nevyloučí významný vliv na příznivý stav evropsky významné lokality dle § 45i ZOPK z důvodu záboru horských trojštětových luk jako jednoho z předmětů ochrany EVL.


Str.

21


V červenci 2013 a 2014 byl proveden podrobný fytocenologický a botanický průzkum zájmové lokality, provedený doc. RNDr. Jitkou Málkovou, CSc., který je doložen jako příloha č. 3 naturového hodnocení. Z tohoto podkladu vychází hodnocení vlivů na přírodní stanoviště jako předmětů ochrany EVL, nacházejících se na zájmové parcele či v jejím blízkém okolí s tím, že procentické poměry výskytu jednotlivých biotopů vycházejí z celkové plochy součtu pozemků p.č.st. 462 a p.č. 2469, tedy z výměry 3.813 m2. Navrhovatel Změny č. 1 ÚP počítal s celkovým využitím plochy 2.252 m2, z čehož na zábor části pozemku p.č. 2469 zbývá dle podkladů z www.cuzk.cz 2.158 m2 (58,03%), při započtení stávající zastavěné plochy dle ÚP Deštné 117m2 zbývá expanze do dosud nezastavěného území v rozsahu 2.135m2 (odpovídá 57,41% výměry poz.p.č. 2469). K záboru jednotlivých přírodních stanovišť lze konstatovat následující: 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Na základě druhového rozboru segmentu č. 2 fytocenologického průzkumu jsou druhy biotopu M5 v úzké nivě toku JV až V od stávajícího objektu přítomny, biotop jako takový přímo vymapován nebyl. Segment č. 2 zaujímá úzké údolí toku a levobřežní lesní porosty v rozloze cca 750 m2 s tím, že pokryvnost nelesních biotopů, ve kterých jsou v mozaice přítomny i některé druhy biotopu M5, činí 25% (cca 188 m2). Teoreticky by výměra porostů s přítomností biotopu M5 jako jedné z podjednotek přírodního stanoviště 6430 v mapovaném území činila vzhledem k výměře biotopu M5 v EVL 6,9182 ha podíl 0,27% a vzhledem k výměře přírodního stanoviště v EVL 13,4707 ha jde o podíl cca 0,14%. Tyto teoreticky dotčené výměry lze z pohledu případných vlivů pokládat v rámci EVL za zanedbatelné. Poněvadž poloha segmentu 2, zejména nelesní části s vazbou na úzké údolí toku je prakticky celá v OP VN, nepřichází žádné terénní ani stavební zásahy v tomto segmentu do úvahy. V této souvislosti jde prakticky o vliv nulový na uvedené přírodní stanoviště, pokud by bylo plošně v nelesní části segmentu dokladováno. 6520 Horské sečené louky Jde o stěžejní přírodní stanoviště, které je předmětem ochrany EVL, které může být realizací náplně zastavitelné plochy ZS 35 přímo záborem dotčeno. Fytocenologickým průzkumem bylo přírodní stanoviště v biotopu T1.2 vymapováno na 44% řešeného území, tedy na 1678 m2. Těžiště výskytu (částečně v mozaice s biotopy T2.3 a T8.2) se nachází zejména v segmentu 1 v parametrech reprezentativnosti a zachovalosti CB (celá západní až severní část poz.p.č.2469), dále v segmentu 4 v degradované podobě kolem stávajícího objektu (při hranicích poz.p.č. 2469 a poz.p.č.st. 462) v parametrech reprezentativnosti a zachovalosti CC. Podle podkladu navrhovatele pro pořízení Změny č. 1 ÚP Deštné v OH z listopadu 2012 na výměře 2.252 m2 není součástí návrhu zastavitelné plochy cca enkláva o podílu cca poloviny segmentu č. 1 na poz.p.č. 2469 v jeho JZ části o ploše cca 870 m2, takže plocha přírodního stanoviště 6520, potenciálně dotčená návrhem zastavitelné plochy o výměře 2.252 m2 dle návrhu, činí cca 808 m2, tedy cca 48,1% vymapované výměry stanoviště na řešených pozemcích p.č. 2469 a st. 462. S ohledem na výměru stanoviště v rámci EVL na celkové ploše 7,7014 ha je potenciálně dotčená výměra zastavitelnou plochou jako celkem 1,05% a je tedy z hlediska metodologického přístupu pro stanovení významného vlivu hraniční.10

10

Jde o stanovení celkového záboru biotopu T1.2 pro realizací kompletní náplně lokality ZS35, kdy by bylo uvažováno s úplným využitím zastavitelné plochy výstavbou objektu, výstavbou čistícího zařízení odpadních vod a intenzivní údržbou travních porostů (kosením) bez ohledu na podmínky managementu přírodních stanovišť uvnitř EVL. Pozemek je součástí II. zóny CHKO, kde lze ve smyslu § 26 odst. 3 písm. a/ ZOPK uplatnit zákaz intenzivních technologií (tedy včetně intenzivníhbo kosení). I v rámci informací o parcele č. 2469 na www.cuzk.cz je uvedena ochrana nemovitosti rozsáhlé chráněné území chráněná krajinná oblast II. až IV. zóna


Str.

22


S ohledem na okolnost, že v současné době jsou okolní porosty i na pozemcích navrhovatele koseny extenzivně a způsob čištění odpadních vod je navržen podzemním septikem s filtrem a zásakem (tedy ne trvalou nadzemní stavbou ČOV, jako v případně návrhu na řešení Změny č. 1 ÚP, potvrzeno závazným stanoviskem Správy CHKO Orlické hory č.j. 00692/OH/14 ze dne 20.5.2014) ), lze mít za to, že reálný zábor přírodního stanoviště v biotopu T1.2 nebude představovat celá výměra navrhované zastavitelné plochy na poz.p.č. 2469. Rozsah předpokládaných zásahů do vegetačního krytu bude dán souhrnem jednotlivých objektů stavby jako výhledové náplně zastavitelné plochy ZS 35: vlastní stavby domu, nezbytných terénních úprav pro vyrovnání pláně, skrývkami pro uložení podzemních objektů čištění odpadních vod. Na základě dosavadních projektových podkladů lze předpokládat následující zásahy do vegetačního pokryvu řešené zastavitelné plochy (přesahy do louky odhadovány konzervativně): a) návrh nového rekreačního domu na ploše 150 m2, s přesahem cca 2/3 do přírodního stanoviště 6520 (rozměry vlastního půdorysu domu 16x8,4 m + 5x2,3 m) – tedy cca 100 m2 b) návrh terénních úprav pro stavbu domu na celkové ploše cca 500 m2 (včetně plochy pro trvalou zástavbu domem ad a/) opět s přesahem cca 2/3 do přírodního stanoviště 6520 – tedy cca 340 m2 c) skrývky pro řešení souboru objektů pro čištění odpadních vod (septik 10 m2, zemní filtr 14,4 m2, skrývky pro vsakovací prvek 9,6 m2, pokládky potrubí do 10 m2), vše na přírodním stanovišti 6520, tedy cca 44 m, + rezerva 50% do 70 m2 Na základě daných předpokladů lze očekávat přímé zásahy do vegetačního povrchu v rozsahu 410 m2 (odpovídá 0,53% výměry přírodního stanoviště 6520 v EVL), přičemž trvalé zásahy budou činit cca 340 - 350 m2 (což odpovídá cca 4,41 - 4,54%).11 Tyto trvalé zásahy lze následně zmírnit vhodnou rekultivací ploch po terénních úpravách v okolí domu, poněvadž i stávající situace dokládá degradovanější plochy biotopu T1.2 v bezprostředním okolí stávající stavby. Uvedené propočty vycházejí z předpokladu, že regulativ koeficientu zastavění navrhované zastavitelné plochy včetně terénních úprav nepřesáhne 20% výměry této zastavitelné plochy (450 m2) s využitím maximálního rozsahu stávajícího zastavěného území. Vlastní nárok na trvalé a dočasné zábory přírodního stanoviště 6520 realizací náplně zastavitelné lokality ZS 35 tak lze hodnotit jako mírně nepříznivé. 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Segment č. 2 zaujímá úzké údolí toku a levobřežní lesní porosty v rozloze cca 750 m2 s tím, že pokryvnost lesních biotopů, činí cca 75% (cca 563 m2). Výměra porostů s přítomností biotopu L5.4 v mapovaném území činila vzhledem k výměře biotopu L5.4 v EVL 345,5227 ha podíl 0,016%. Tuto výměru lze z pohledu vlivů pokládat za zanedbatelnou. Návrh zastavitelné plochy ZS 35 o výměře 2.252 m2 dle podkladů navrhovatele zasahuje okrajově levobřežní část údolí toku na cca polovině výměry stanoviště. Poněvadž poloha segmentu 2 je prakticky celá v OP VN, nepřichází žádné terénní ani stavební zásahy v tomto segmentu do úvahy. V této souvislosti jde o vliv nulový na uvedené přírodní stanoviště.12 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Nejsou ani aktuálně v lokalitě Šerlich (a v okolí louky Šerlich) mapovány, rovněž fytocenologický průzkum v zájmovém území zastavitelné plochy jejich přítomnost nepotvrdil. Bez vlivu. 9140 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Nejsou ani aktuálně v lokalitě Šerlich (a v okolí louky Šerlich) mapovány, rovněž fytocenologický průzkum v zájmovém území zastavitelné plochy jejich přítomnost nepotvrdil. Bez vlivu. 11

12

V podmínkách závazného stanoviska Správy CHKO OH k vodoprávnímu řízení objektů čištění odpadních vod č.j. 00692/OH/14 ze dne 20.5.2014 mj. je, že bude sejmuta ornice a bude opětně uložena na zakrytí výkopu, takže zábor přírodního stanoviště může být jen dočasný. Přesto v propočtech je konzervativně uvažován zábor přírodního stanoviště celkový včetně skrývek pro objekty čištění OV. Spíše může jít synergicky o požadavky správce vedení na prokácení ochranného pásma podle energetického zákona.


Str.

23


Nepřímé a zprostředkované vlivy na předměty ochrany EVL Změna vymezení NRBC 85 negeneruje žádné nepřímé vlivy na předměty ochrany EVL Orlické hory – sever. S ohledem na charakter předmětů ochrany EVL Orlické hory – sever a polohu zastavitelné plochy ZS 35, řešené Návrhem Změny č. 1 ÚP Deštné v Orlických horách (pracovní verze 03/2014, Šejvlová a kol.) a její potenciální náplň nejsou předpokládány žádné nepřímé dopady na přírodní stanoviště 9110, 9130 a 9140. Terénní úpravy při realizaci náplně zastavitelné plochy (hodnocení se týká dokumentace charakteru ÚPD, ne projektu, který se může ještě měnit dle výstupů SEA hodnocení) mohou lokálně představovat dílčí změnu hydrického režimu v rámci zářezu nad polohou stavby. Možná změna hydrického režimu však zasáhne plochy biotopu T1.2 přírodního stanoviště 6520 jen okrajově v řádu prvních desítek m2 ve prospěch posunu k biotopu T2.3B, který je v mozaice fytocenologickým průzkumem severně až SZ rovněž vymapován. Nejsou zářezem dotčeny žádné místní prameny, které by lokálně znamenaly specifický vodní režim lokality, odvod ze studně nad objektem je řešen již současně mimo polohy přírodního stanoviště 6520. Poloha a úroveň předpokládaných zářezů nezasahuje pod úroveň místní erozní báze, toku v úzké údolnici jižně až JV od návrhu vlastního umístění stavby jako náplně zastavitelné plochy. Nedojde tak k negativnímu ovlivnění hydrického režimu toku a údolnice, ve které se mozaikovitě vyskytují i druhy biotopu M5 přírodního stanoviště 6430 (tento biotop aktuálně v údolnici plošně nepotvrzen). Nepřímé negativní ovlivnění přírodních stanovišť 6430 a 6520 eutrofizací povrchových vod z navrhované zastavitelné plochy ZS 35 není předpokládáno, poněvadž je navržen pro realizaci náplně lokality účinný systém čištění odpadních komunálních vod prostřednictvím septiku, zemního filtru a vsakovacího prvku. Součástí dokumentace pro vsakování předčištěných odpadních vod je rovněž vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vsakování předčištěných odpadních vod do vod podzemních prostřednictvím půdní vrstvy (Šeda S. a kol., 05/2012), která garantuje účinnost navrhovaného řešení a doplňuje projektovou dokumentaci (Hubený I. a kol., 05/2012). Tím nejsou ovlivněny ani vody povrchové v blízkosti navrhované stavby jako náplně zastavitelné lokality. Jiné potenciální nepřímé vlivy na přírodní stanoviště 6430, 6520 a 9110, jako dotčené (potenciálně dotčené) předměty ochrany EVL nebyly identifikovány.


Str.

24


Sumární vyhodnocení potenciálních vlivů Změny č. 1 ÚP Deštné v Orlických horách (posuzované Koncepce) na předměty ochrany EVL Orlické hory – sever Předmět ochrany 6430

Vliv 0

6520

-1

9110

0

9130 9140 Hořeček mnohotvarý český

0

Komentář Přírodní stanoviště (max. v potenciálním stavu v údolnici toku, aktuálně nevymapováno) není ani zprostředkovaně zasaženo realizací náplně lokality ZS 35, plochy kolem toku pod vedením VN v ochranném pásmu. Uvnitř EVL dochází k záboru přírodního stanoviště na části zastavitelné plochy ZS 35, v rozsahu navrhovaného koeficientu zastavění do 0,2 (včetně vyvolaných terénních úprav) jsou potenciálně ovlivněny první stovky m2 přírodního stanoviště v přímé návaznosti na stávající zastavěné území. Skrývky pro uložení prvků systému čištění odpadních vod jako dočasný zábor s následnou rekultivací s použitím skrývaného drnu v rozsahu do 100m2 společně s potenciálním trvalým záborem stavbou a vyvolanými terénními úpravami metodicky nedosahují intenzity významného vlivu. S ohledem na polohu ve II. zóně CHKO zůstává zachován způsob kosení travních biotopů. Vodní plochy jsou Změnou č. 1 ÚP Deštné v Orlických horách aktuálně stanoveny jako nepřípustné využití doposud nezastavěných ploch v krajině. Polohy tohoto stanoviště nad levým břehem toku v úzké údolnici nemohou být ovlivněny ani záborem, ani nepřímými či zprostředkovanými vlivy náplně zastavitelné plochy ZS 35, vazba na OP VN. Výskyt ani jednoho z dalších (zbývajících) předmětů ochrany EVL Orlické hory – sever se nenachází ani v prostoru lučních porostů, ani v hraničních lemech lesních porostů enklávy Šerlich.

4.5. Vliv na integritu lokalit soustavy Natura 2000 Zastavitelná plocha ZS 35 je lokalizována při jižním okraji EVL v enklávě lučních porostů, které nedosahují kvality I podle metodických podkladů k hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 pro horská přírodní luční stanoviště. I přes sníženou hodnotu v kombinacích reprezentativnosti a zachovalosti C/B a C/C porosty stanoviště při optimálním managementu mají určitý potenciál ke zlepšení, je však třeba konstatovat (dle Guth a kol., 2002): stupeň C – reprezentativnost je snížena z důvodu například degradace, k jinému biotopu, chybí zde některé dg druhy daného biotopu, fyziognomie porostu je narušena;

přechodu

stupeň B – zachovalost uspokojivý stav z hlediska ochrany přírody, jsou přítomny charakteristické druhy rostlin uvedené pro daný biotop v Katalogu biotopů ČR (CHYTRÝ et al. 2001, 2010). Při nastolení vhodného obhospodařování je reálná možnost zlepšení stavu biotopu; stupeň C – zachovalost neuspokojivý stav z hlediska ochrany přírody. Existují vážné pochyby o klasifikaci biotopu jako přírodního. Jeho obnova pomocí vhodné péče bude finančně náročná a dlouhodobá.

Změnou č. 1 ÚP Deštné v Orlických horách v regulativech pro zastavitelnou plochu ZS 35 je požadován koeficient zastavění do 0,2 včetně terénních úprav, tedy na ploše do 450 m2 (s výjimkou dočasného záboru pro řešení soustavy objektů pro čištění odpadních vod), čímž je garantována jen mírná nepříznivost vlivu na předmět ochrany EVL přírodní stanoviště 6520. Přitom návrh vlastní náplně lokality stavbou nového rekreačního domu zasahuje do okraje souvislé plochy přírodního stanoviště v přímé návaznosti na urbanizované území stávající zastavěné plochy (včetně cca 1/3 podílu půdorysu stavby a terénních úprav na ploše stávající zastavěné plochy). V kontextu podrobnosti, dané územně plánovací dokumentací, lze dovodit nízký podíl záboru přírodního stanoviště 6520 a je tak možno konstatovat jen mírně nepříznivé ovlivnění integrity EVL Orlické hory – sever pouze s ohledem na tento předmět ochrany. EKOEX JIHLAVA, Holíkova 3834/71, 586 01 JIHLAVA

Str.

25


4.6. Kumulativní vlivy S ohledem na relativně nízkou výměru přírodního stanoviště 6520 v rámci EVL Orlické hory – sever je nutno očekávat výraznější tendenci k posilování případných kumulativních vlivů z hlediska případných záborů tohoto přírodního stanoviště. Ve fázi výstavby při realizaci náplně zastavitelné plochy ZS 35 nelze vyloučit dočasný zásah do bylinotravních porostů naturových biotopů v mozaice přírodních stanovišť 6520 (biotop T1.2 – 40%) a 6230 (biotop T2.3B – 60%) využitím stávající živelné přístupové komunikace přes svahovou louku na poz.p.č. 2468/1. Ta odbočuje po cca 80 m ze stávající šotolinové komunikace nejprve k JZ, dále k jihu obloukem a následně k JV po svahu a mírně přes vrstevnice k severnímu rohu poz.p.č. 2469, na kterém je navrhována posuzovaná zastavitelná plocha ZS 35. Podle geometrického plánu z dubna 2012 činí délka přístupové komunikace přes svahovou louku cca 110 m, při šířce 3 m jde o cca 330 m2 zásahu do těchto ploch. Ve vyšší části svahu lze v mozaice dokládat spíše vyšší podíl biotopu T2.3B, při součtu se záborem vlastní náplně plochy ZS 35 se prostý součet metodicky dostává na hranici významného vlivu, pokud by šlo o řešení trvalé přístupové komunikace a záboru luk se 100% podílem přírodního stanoviště 6520. Poněvadž Změna ÚP Deštné v OH nenavrhuje trvalou přístupovou komunikaci jako plochu dopravní infrastruktury, ani platný územní plán obce Deštné v OH zde tuto komunikaci nezahrnuje, je nutno konstatovat, že jde o případný dočasný zábor jen po dobu realizace náplně lokality a prostor může být podroben rekultivaci po ukončení výstavby13. K výše uvedenému je nutno dodat, že úvaha o záboru pro fázi výstavby přesahuje podrobnost územně plánovací dokumentace a fyzický způsob přístupu po dobu výstavby je věcí prováděcí projektové dokumentace stavby rekreačního domu a s tím souvisejících správních řízení. V oblasti vlastních šerlišských luk je platným novým územním plánem obce Deštné v OH navrhována plocha občanské vybavenosti sportovní ZO9 o výměře 300 m2 v překryvu se stávajícím objektem lyžařského klubu14. Je umístěna na plochách fakticky urbanizovaných s mírným přesahem max. v desítkách m2 do kosených luk s mozaikou přírodních stanovišť 6520 (biotop T1.2 – 40%) a 6230 (biotop T2.3B – 60%), v okolí objektu se nacházejí i plochy s ruderální vegetací biotopu X7A, vysoký překryv např. se Senecio ovatus. I při započtení případné plné výměry biotopu T1.2 ve 100% podílu možného záboru dotčené části mozaiky v rozsahu do 50 m2 nebude kumulativně dosahováno metodicky významného vlivu na přírodní stanoviště 6520 se záborem téhož biotopu zastavitelnou lokalitou ZS 35 do 410 m 2 všemi výhledovými objekty náplně této lokality. V reálu je podíl ruderalizovaných ploch v okolí objektu (a prkenné plochy severovýchodně) vyšší, viz fotodokumentace v příloze č. 2.

13

Dle žádosti o provedení změny č. 1 ÚP Deštné v OH z listopadu 2012 je přístup na pozemek ze severu vyjednán s vlastníky (Colloredo- Mansfeld / SKI klub Dobruška) tzv. zabřemeněním. (schváleno CHKO, avšak nedoloženo –pozn.zprac.hodnoc.)

14

Správa CHKO Orlické hory jako příslušný orgán ochrany přírody vydala pro řešené území, které je součástí CHKO Orlické hory dne 1. 4. 2010 pod čj. 315/OH/2010 k návrhu zadání územního plánu Deštné v Orlických horách stanovisko, že významný vliv návrhu zadání ÚP Deštné v Orlických horách samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti soustavy Natura 2000 lze vyloučit. Územní plán Deštné v Orlických horách návrhem zastavitelné plochy ZO 09 mj. reaguje na nesrovnalosti stavu v terénu se stavem v katastru nemovitostí. Je postaven objekt dolní stanice vleku, vedle něho do svahu prkny zpevněná nástupní plocha.


Str.

26


ÚP obce Deštné dále navrhuje SZ od Masarykovy chaty plochu pro umístění rozhledny, je zatím stanovena jen rámcově (směrné vymezení polohy) na cca 1800m2, vlastní zábor lučních a nelesních stanovišť však reálně činí do 100 - 150m2. V uvedené poloze spíše převažují plochy s výraznější přítomností biotopu T2.3B prioritního přírodního stanoviště 6230* než plochy s přítomností přírodního stanoviště 6520, takže případná kumulace trvalým záborem nebude dosahovat intenzity významného vlivu.15 V rámci konzultací na Správě CHKO v lednu 2014 byla z hlediska potenciální kumulace vlivů zmíněna i okolnost rekonstrukce objektu turistů a objektu u dolního parkoviště; není zřejmé, na jakých plochách mimo stávající nemovitosti rekonstrukce zasahuje, ani platný nový ÚP Deštné v OH, ani Změna č. 1 se těmito aspekty nezabývá a nenavrhuje žádnou novou zastavitelnou plochu v lokalitě Šerlich (ani žádné rozšíření stávajících ploch zastavěného území). Z pozice podrobnosti územně plánovací dokumentace tak nelze potenciální kumulaci vlivů vyhodnotit z hlediska případného záboru lučních biotopů/přírodních stanovišť. Podle aktuálního mapování na serveru AOPK ČR jsou plochy mezi místní zpevněnou komunikací k Masarykově chatě a státní hranicí s Polskem tvořeny mozaikou biotopů T2.3B z 80%, T1.5 z 10% a T1.2 (stanoviště 6520), podle terénního šetření zpracovatele naturového hodncení ve vyšší kvalitě, než louky pod cestou. Dále byla sdělena možná kumulace s prodloužením sjezdové trati v Olešnici na Číhalce o cca 600 m na druhém konci EVL Orlické hory - sever, opět ve II. zóně CHKO. Studiem mapových podkladů ze serveru AOPK ČR a ortofotomapy dle www.mapy.cz bylo zjištěno, že případné prodloužení až na hřeben Kozích hřbetů již prakticky nebude zasahovat žádná luční přírodní stanoviště, ale jde na úkor lesních biotopů/přírodních stanovišť, zčásti na úkor přírodního stanoviště 9110 biotopu L5.4, které je předmětem ochrany EVL. S ohledem na situaci v řešené zastavitelné ploše na Šerlichu nedochází ke kumulaci vlivů na lesní přírodní stanoviště ani na stanoviště luční. Poněvadž však následnou konzultací na Správě CHKO bližší podrobnosti o záměru sjezdové trati Číhalka nebyly sděleny (stupeň přípravy, charakter ploch, průmět do ÚP Olešnice v OH16), lze zatím spíše předpokládat řešení na úkor lesních pozemků a porostů. Přeshraniční vlivy uplatněním realizace náplně zastavitelné plochy ZS 35 nenastávají.

15

16

Dle názoru zpracovatele naturového hodnocení je výstavba rozhledny u Masarykovy chaty nepříliš pravděpodobná s ohledem na rozhlednu na Vrchmezí a výhledový záměr rozhledny na Velké Deštné. Dle webu obce Olešnice v Orlických horách v říjnu 2013 schváleno teprve Zadání ÚP Olešnice v OH, další vývoj ÚPD zatím nebylo lze dohledat (stav červen 2014).


Str.

27


4.7. Zmírňující opatření Poněvadž nebyly identifikovány významně negativní vlivy Koncepce na EVL Orlické hory Sever, je možno řešit podle příslušné metodiky návrh zmírňujících opatření. Pro eliminaci, prevenci a minimalizaci vlivů na předměty ochrany a integritu EVL Orlické hory – sever (i z důvodu uplatnění principu předběžné opatrnosti) jsou na základě předchozího hodnocení možných dopadů navržena následující zmírňující opatření pro další fáze řešení Změny č. 1 územního plánu Deštné v Orlických horách: Podmínky pro řešení dalších fází ÚPD 

   

Potvrdit maximální koeficient zastavění 0,2 (včetně terénních úprav pro výstavbu vlastního domu /mimo skrývky pro výkopy prvků čištění odpadních vod/) pro zastavitelnou plochu ZS 35 pro výstavbu rekreačního domu na poz.p.č. st. 462 a p.p.č. 2469 v k.ú. Deštné v Orlických horách, s maximálně možným využitím plochy po demolici stávajícího rekreačního objektu, z důvodů minimalizace trvalého záboru přírodního stanoviště 6520. Na plochách přírodních a v nezastavitelné části zastavitelné plochy ZS 35 nepřipouštět výstavbu vodních ploch a nádrží z důvodu nevratného kumulativního záboru přírodního stanoviště 6520 s realizací vlastní náplně zastavitelné plochy. Realizaci náplně lokality ZS 35 podmínit pouze za předpokladu důsledného řešení odpadních vod formou systému objektů pro přečištění odpadních vod před jejich zasakováním v kombinaci nepropustného septiku, zemního filtru a vsakovacího prvku. Realizaci náplně zastavitelné plochy ZS 35 podmínit tím, že nový nadzemní obytně – rekreační objekt na ploše bude navazovat na stávající zastavěné území jen s odůvodněným přesahem do poz.p.č.2469 Realizaci náplně zastavitelné plochy ZS 35 podmínit tím, že příjezdová cesta (dopravní infrastruktura) nebude pro dopravní obsluhu plochy ZS35 v ÚPD vymezena – i v budoucnu bude dopravní napojení plochy řešeno (stejně jako dosud) přes pozemek vlastníka (žadatele), který je přístupný z obecní místní komunikace formou věcného břemene na sousedním pozemku p.č. 2468/1 v k.ú. Deštné v Orlických horách.

Podmínky pro navazující řízení 

 

    

Pro účely individuálního čištění odpadních vod z důvodu minimalizace vlivů na přírodní stanoviště 6520 nejprve řešit šetrné sejmutí drnu pro výkopy a v rámci rekultivace manipulačního pásu pro pokládku prvků čištění odpadních vod opět vrátit drny na místo; vlastní výkopy preferovat s využitím malé mechanizace s podílem ruční práce, s omezením šířky jen minimálního manipulačního pásu. Výkopové práce vyloučit s použitím těžké stavební techniky. Maximálně přípustný rozsah terénních úprav pro fázi výstavby podrobněji rozpracovat v projektové dokumentaci stavby a projednat se Správou CHKO Orlické hory Skladování materiálů a hmot pro fázi výstavby řešit mimo plochy se stanovištěm 6520 (s výjimkou okrajového dotčení degradované plochy stanoviště od chalupy směrem k toku v segmentu 4). Dotčené plochy po ukončení stavby důsledně rekultivovat přírodě blízkým způsobem např. s využitím mulčování zeleným senem v průběhu července, srpna běžného roku (metodicky projednat se Správou CHKO OH). Z důvodu minimalizace vlivů na přírodní stanoviště 6520 neřešit žádné začlenění výhledové stavby rekreačního domu jako náplně lokality ZS 35 vnějšími sadovými úpravami a výsadbami dřevin. Zajistit ještě před zahájením fáze výstavby v terénu vyměření polohy přístupové komunikace pro fázi výstavby. Koridor dočasné přístupové komunikace po dobu výstavby po ukončení stavby důsledně rekultivovat přírodě blízkým způsobem, např. s využitím mulčování zeleným senem v průběhu července, srpna běžného roku (metodicky projednat se Správou CHKO OH). V rámci výstavby důsledně bránit únikům zásaditých stavebních hmot do okolí (skladování na ploše staveniště, využívání jen akutně potřebného množství apod.). Podmínkou přípustnosti stavby je zajištění managementu údržby lučních přírodních stanovišť s důsledným vyloučením opakované intenzivní seče na krátké travní porosty; plochy lučních enkláv je třeba kosit 1- 2x ročně s tím, že první kosení bude realizováno v polovině července z důvodu kvůli vysemenění přítomných druhů). Počet sečí je účelné meziročně střídat s tím, že usušenou biomasu je nutno z pozemků odstraňovat a vyloučit mulčování (prevence eutrofizace). V rámci údržby luk vyloučit vápnění, přípustná je i extenzivní pastva ve druhé polovině vegetačního období. Konkrétní způsob managementu ploch v okolí domu projednat se Správou CHKO Orlické hory.


Str.

28


5. Závěry a výstupy Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa CHKO Orlické hory a Krajské středisko Hradec Králové (dále jen Správa CHKO OH) vydala pod č.j. 10503/OH/13 dne 14.10.2013 k Návrhu Změny č. 1 ÚP Deštné v Orlických horách dle § 45i ZOPK stanovisko jako příslušný orgán ochrany s tím, že nelze vyloučit významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost EVL Orlické hory sever zejména z důvodů vlivů na přírodní stanoviště 6520 Horské trojštětové louky Bylo provedeno naturové hodnocení Koncepce ve fázi pracovní verze Návrhu Změny č. 1 územního plánu Deštné v Orlických horách pro společné jednání (REGIO, projektový ateliér s.r.o., Šejvlová a kol., 03/2014). Součástí prací byly rovněž terénní průzkumy zpracovatele s cílem ověřit aktuální polohy jednotlivých přírodních stanovišť/biotopů na řešené lokalitě v luční enklávě Šerlich. Na základě provedených průzkumů a výstupů hodnocení je možno konstatovat, že Koncepce Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách nebude generovat významný negativní vliv na EVL Orlické hory - sever. S ohledem na zjištěné vlivy byly navrženy podmínky pro další fázi projednávání Změny č. 1 ÚP Deštné v Orlických horách a navazující řízení ve formě zmírňujících opatření, jak jsou formulována v kapitole 4.7. Změna vymezení NRBC 86 je z hlediska vlivů na EVL v Orlických horách indiferentní. Jihlava, říjen 2014

Podpis zpracovatele:


...…………………………………

Str.

29


6. Hlavní použité podklady 1.

2.

3.

4.

5.

6. 7.

8. 9. 10.

11. 12. 13. 14.

15.

16.

17.

Zadání Změny č. 1 územního plánu Deštné v Orlických horách. Ing. arch. Jana Šejvlová a kol., REGIO, projektový ateliér s.r.o., Hradec Králové, říjen 2013. Schváleno OZ obce Deštné v Orlických horách usnesením č. 4/42/2013 dne 16. 12. 2013 Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách. Návrh Změny č. 1 ÚP pro společné jednání, pracovní verze. Ing. arch. Jana Šejvlová a kol., REGIO, projektový ateliér s.r.o., Hradec Králové, březen 2014 Stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory a Krajského střediska Hradec Králové k Návrhu Zadání Změny č. 1 územního plánu Deštné v Orlických horách, č.j. 10503/OH/13 ze dne 14.10.2013 Faltysová H., Mackovčin P, Sedláček M a kol. (2002): Královéhradecko. In: Mackovčin P., Sedláček K. (eds.) Chráněná území ČR, svazek V. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 410 str. Guth J. [ed.] (2002): Praktické a metodické poznámky ke klasifikaci biotopů (při mapování biotopů pro soustavy NATURA 2000 a SMARAGD). – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (2004, eds.): Zásady péče o nelesní biotopy rámci soustavy Natura 2000. EDICE PLANETA XII, číslo 8/2004, 144 str. Chvojková E., Volf O., Kopečková M., Hummel J., Čížek O., Dušek J., Březina S., Marhoul P. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Ametyst, pobočka Prusiny, Plzeň; vydáno MŽP, červenec 2011: ISBN 978-80-7212-568-5. Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001, eds.): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, 2001. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. (2010, eds.): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. Kolektiv (2001a): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1. Kolektiv (2001b): Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/4. Macháček M. (2011): Územní plán Deštné v Orlických horách. Hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí. RNDr. Milan Macháček – EKOEX JIHLAVA, únor 2011 Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. Roth P. (2003 ed.): Legislativa evropských společenství v oblasti územní a druhové ochrany přírody (směrnice 79/409/EHS, směrnice 92/43/EHS, rozhodnutí 97/266/EHS). MŽP Praha, 181 str. Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP, ročník XVII, částka 11, listopad 2007 Nařízení vlády ČR č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit na území České republiky, ve znění NV č. 371/2009 Sb. a NV č. 318/2013 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů


Str.

30


18. Směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21.5.1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (NATURA 2000). 19. Deštné v Orlických horách likvidace odpadních vod z rekreační chalupy č.e. 237 na p.p.č. 2469 k.ú. Deštné v Orlických horách. Projektová dokumentace stavby pro územní řízení a stavební povolení. Ing. Ivo Hubený a kol., OHGS s.r.o., Ústí nad Orlicí, květen 2012 20. Deštné v Orlických horách vsakování přečištěných odpadních vod na p.p.č. 2469 k.ú. Deštné v Orlických horách. Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vsakování přečištěných odpadních vod do vod podzemních prostřednictvím půdní vrstvy. RNDr. Svatopluk Šeda a kol., OHGS s.r.o., Ústí nad Orlicí, květen 2012 21. Rekreační dům Deštné v Orlických horách, pozemek č.kat2469. Projekt stavby. Daniel Vlček, stavební projekce, Horní Bezděkov, květen 2011. 22. Stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory a Krajského střediska Hradec Králové k vodoprávnímu povolení pro stavbu ČOV a propojovací kanalizace a nakládání s vodami na poz.p.č. 2469 v k.ú. Deštné v Orlických horách, č.j. 00692/OH/14 ze dne 20.05.2014 23. Předběžné vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory a Krajského střediska Hradec Králové k účelové změně územního plánu obce Deštné v Orlických horách na parcelách č. 2469 a st. 462 v k.ú. Deštné v Orlických horách, č.j. 01854/OH/2012 ze dne 3.12.2012 24. Závazné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory a Krajského střediska Hradec Králové k demolici rekreačního domu č.ev. 237 na poz.p.č. st. 462 v k.ú. Deštné v Orlických horách, č.j. 01471/OH/2010 ze dne 24.01.2011 Internetové zdroje: www.nature.cz, www.ochranaprirody.cz; www.mzp.cz, www.biomonitoring.cz, www.destne.cz Další literatura je součástí přílohy č. 3 fytocenologický průzkum

PŘÍLOHOVÁ ČÁST 1. 2. 3.

Kopie rozhodnutí o autorizaci zpracovatele naturového hodnocení Fotodokumentace Fytocenologický průzkum


Str.

31


Příloha 1 Kopie autorizace zpracovatele


Str.

32



Str.

33



Str.

34



Str.

35


Příloha č. 2 - Fotodokumentace

Těžiště relativně kvalitnějších luk biotopu T1.2 CB západně od objektu

Pohled k ploše dotčení biotopu T1.2 CB navrhovaným posunem zastavitelné plochy

Detail charakteru lučních biotopů v prostopru navrhovaného posunu a terénních úprav

Celkový pohled od západu přes prostor s objekty čištění vod a mozaiku T1.2,T2.2 až T2.3 k objektu

Charakter úzkého údolí malé vodoteče a mozaikou degradovanějších ploch mimo údolí jižně od objektu

Průhled ochranným pásmem VN kolem řešeného objektu k JZ, v pozadí objekt dolní stanice vleku

Charakter plochy ZO9 dle platného ÚP Deštné v OH – Turistická cesta od Masarykovy chaty k parkovišti přes dolní stanoice vleku na Šerlichu nejhodnotnější enklávy horských luk Snímky Milan Macháček, Jitka Málková červen - červenec 2013, červenec 2014


Str.

36


Příloha 3 Fytocenologický průzkum

Hodnocení stavu flóry a vegetace na parcele č. 2469 (OP) a parcela č. 462 (ZPaN), na nichž aktuálně stojí objekt č. ev. 237 v obci Deštné v Orlických horách ve východním rohu sjezdovky u Masarykovy chaty

Adresa autora: Doc. RNDr. Jitka Málková, CSc. R. Vojtěchové 688, 530 12 Pardubice [email protected], tel.: 777 130 954


Str.

37


Zadání: Na základě požadavku Správy CHKO Orlické hory bylo úkolem studie provést vyhodnocení druhového složení a stavu vegetace podle metodiky mapování biotopů NATURA 2000 (LUSTYK et GUTH 2012) na parcelách čs. 2469 a čs. 462 z důvodu plánované výstavby rekreačního objektu (částečně na místě současného technicky nevyhovujícího objektu č.p. 237), vybudování studny a objektu k odstraňování odpadních vod. Investorem výstavby je společnost Trade CZ s.r.o. se sídlem Za tratí 975, 503 46 Třebechovice pod Orebem. Objednatelem průzkumu je RNDr. Milan Macháček, zpracovatel požadovaného naturového hodnocení. Hlavním cílem šetření bylo provést plošné vyhodnocení stavu vegetace – vylišit a popsat odlišné typy vegetace podle metodiky mapování biotopů NATURA 2000 (GUTH et al. 2002, LUSTYK et GUTH 2012). Úkolem bylo vyhodnocení kvality zjištěných biotopů pomocí Katalogu biotopů České republiky (CHYTRÝ et al. 2001, 2010). Dílčím cílem bylo určit stav druhového složení určených biotopů podle přítomnosti specifických druhů za použití Příručky hodnocení biotopů (FILIPPOV et al. 2008). Terénním šetřením bylo snahou zjistit v každém vylišeném segmentu podrobné druhové složení a zejména zaměřit pozornost na výskyt ochranářsky významných druhů rostlin (tj. zvláště chráněných podle Vyhl. 395/1992 Sb. v platném znění a ohrožených druhů rostlin podle PROCHÁZKA et al. 2001).

Datum terénního šetření: 18.7.2013, 18.7.2014 Metodika: Na parcelách čs. 2469 a čs. 462 v lokalitě Šerlich v k.ú. Deštné v Orlických horách bylo provedeno terénní šetření s cílem detailně zde zhodnotit vegetaci podle metodiky mapování biotopů NATURA 2000 (CHYTRÝ et al. 2010, LUSTYK et GUTH 2012). Byly vylišeny segmenty s odlišným typem vegetace a v každém z nich proběhl podrobný inventarizační průzkum s cílem tabelárně zde zachytit druhové složení. K vylišení biotopů v každém segmentu došlo na základě fyziognomie porostu a pomocí dominantních (dm) a především diagnostických druhů (dg) uvedených v Katalogu biotopů České republiky (CHYTRÝ et al. 2010). U biotopů byla také stanovena jejich reprezentativnost a zachovalost (CHYTRÝ et al. 2001, GUTH 2002). Parametr reprezentativnosti je udáván ve stupnici A až D a vyjadřuje, do jaké míry je porost na lokalitě typický ve srovnání s ideálním stavem uvedeným v Katalogu biotopů ČR (CHYTRÝ et al. 2001). Stupeň vyjadřuje i případný přechod k jiné mapovací jednotce. Dále jsou uvedeny charakteristiky stupňů, které se v zájmovém území nacházejí: stupeň C – reprezentativnost je snížena z důvodu například degradace, přechodu k jinému biotopu, chybí zde některé dg druhy daného biotopu, fyziognomie porostu je narušena; stupeň D – reprezentativnost porostu je silně snížena z důvodu silné degradace porostu, je zde přítomno několik diagnostických druhů z několika biotopů, v minulosti byl biotop narušen například disturbancí, nacházejí se zde ruderální druhy rostlin, je zde patrná mírná eutrofizace biotopu atd. Parametr zachovalost je uváděn ve stupnici A až C a určuje kvalitativní zhodnocení z hlediska ochrany přírody. Důvodem snížení hodnocení biotopu může být výskyt invazivních a expanzivních druhů rostlin, narušení vodního režimu, nevhodný způsob obhospodařování, absence péče o biotop, sešlap čí sjíždění apod. (GUTH 2002).

V práci jsou uvedeny charakteristiky jen těch stupňů zachovalosti, které se v zájmovém území nacházejí:


Str.

38

Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách Naturové hodnocení koncepce dle § 45i odst. 2 z.č.114/1992 Sb., v platném znění ________________________________________________________________________________________ stupeň B – uspokojivý stav z hlediska ochrany přírody, jsou přítomny charakteristické druhy rostlin uvedené pro daný biotop v Katalogu biotopů ČR (CHYTRÝ et al. 2001, 2010). Při nastolení vhodného obhospodařování je reálná možnost zlepšení stavu biotopu; stupeň C – neuspokojivý stav z hlediska ochrany přírody. Existují vážné pochyby o klasifikaci biotopu jako přírodního. Jeho obnova pomocí vhodné péče bude finančně náročná a dlouhodobá.

Stanovení kvality porostu v jednotlivých biotopech bylo následně provedeno podle Příručky hodnocení biotopů (FILIPPOV et al. 2008) na základě počtu specifických druhů (sp). Podle stanoveného počtu specifických druhů je v jednotlivých segmentech pro každý biotop (popř. převládající v případě mozaiky) uveden jeden ze tří typů biodiverzity: stav příznivý (P), méně příznivý (MP) a nepříznivý (N). Pro každý vylišený segment byla zpracována tabulka obsahující jeho stručnou charakteristiku. Následuje tabelárně zpracovaný abecední seznam zjištěných cévnatých druhů rostlin. V tabulce jsou uvedeny diagnostické druhy pro zjištěné biotopy (dg) podle práce CHYTRÝ a kol. (2010) a specifické druhy (sp) podle FILIPPOV a kol. (2008). Zachycen je též druh dominantní, případně subdominantní, frekvence ochranářsky či jinak významných druhů pro posuzování hodnoty biotopu. Někdy je uvedena i poznámka. Ta obsahuje např. vitalitu, původ či velikost druhu. Zvýšená pozornost byla věnována ochranářsky významným druhům rostlin. V abecedních seznamech nalezených druhů v jednotlivých odlišných segmentech jsou u ochranářsky významných druhů uvedeny jejich kategorie ohrožení a to podle prací: PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1–166. Uvedeny jsou dále jen ty kategorie ohrožení, které byly zjištěny v řešených segmentech na zkoumané parcele u nalezených taxonů. Kategorie ohrožených druhů: C2 – silně ohrožené taxony C3 – ohrožené taxony C4a – vzácnější vyžadující pozornost – méně ohrožené Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.: Uvedeny jsou dále jen ty kategorie ohrožení, které byly zjištěny v řešených segmentech na zkoumané parcele u nalezených taxonů. kategorie zvláště chráněných druhů: §2 – druh silně ohrožený §3 – druh ohrožený Za tabulkou je uveden počet zjištěných druhů cévnatých rostlin v segmentu, sumarizace druhů ohrožených a zvláště chráněných, vylišený biotop či mozaiku biotopů, jeho (jejich) reprezentativnost a zachovalost podle práce CHYTRÝ a kol. (2001). Uveden je i určený počet specifických druhů a podle jejich počtu stav druhového složení podle práce FILIPPOV a kol. (2008). Nomenklatura druhů je podle práce KUBÁT a kol. (2002).

Výsledky: Lokalizace a charakteristika řešeného území Řešené území se nachází v Královéhradeckém kraji, v okrese Rychnov nad Kněžnou, v obci Deštné v Orlických horách, v místní části Šerlich. Nachází se JV od vrchu Šerlich (1027 m n.m.), JJV od Masarykovy chaty (1019 m n.m.), Z od lokality Šerlich – sedlo, nad Šerlišským dolem. Pozemek leží v okraji dolní části sjezdovky vedoucí od Masarykovy chaty na JZ úbočí Šerlichu. Objekt se rozprostírá blízko lesa, na jehož okraji teče drobný tok. Podél východní hranice pozemku vede ochranné pásmo vysokého napětí. Současně stojící objekt čp. 237 leží v nadmořské výšce 965 m n.m. Širší okolí stávajícího


Str.

39

Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách Naturové hodnocení koncepce dle § 45i odst. 2 z.č.114/1992 Sb., v platném znění ________________________________________________________________________________________ objektu na základní mapě ukazuje obr. 1, na turistické mapě obr. 2, na ortofotomapě obr. 3. Detail řešeného území se stávajícím objektem č.p. 237 na ortofotomapě je na obr. 4 Řešené území se rozkládá na dvou parcelách. Objekt obdélníkového tvaru 9x13 m je na parcele 462 (podle stávajícího územního plánu obce Deštné v Orlických horách z 9.12.2011 spadá do specifikace smíšená rodinná zástavba). Zbytek řešeného pozemku se nachází na parcele č. 2469 (dle územního plánu specifikace plochy přírodní). Zastavěná plocha aktuální na parcele č. 462 a okolní porosty na parcele 2469 jsou zachyceny na obr. 5. Záměrem investora je stávající objekt zbourat (vzhledem ke špatnému technickému stavu) a částečně na jeho pozici postavit objekt nový. Dále je plánováno v SV části parcely 2469 zbudování studny a v SZ postavení ČOV. Požadavek zastavění podle plánu investora UC Trade CZ s.r.o. je zachycen na obr. 6. Nákres architekta k zástavbě ukazuje obr. 7. Předmětem žádosti je ustavení nové zastavitelné plochy Objekt čp. 237 se nachází ve II. zóně CHKO Orlické hory a zároveň v EVL CZ0524046 Orlické hory – sever (a to v její J části), jež je součástí NATURA 2000. Výsek EVL Orlické hory - sever předkládá obr. 8 (jižní část EVL se zájmovým územím). Geologické podloží řešené oblasti tvoří svory (geologická mapa 14-12 Deštné) Geomorfologický celek je v rámci krkonošsko-jesenické soustavy, podsoustavy Orlická, podcelku Deštenská hornatina. Půdním typem je podzol. Klimaticky řešené území náleží do chladné klimatické oblasti CH2. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 5 stupňů Celsia, průměrný roční úhrn srážek je kolem 1300 mm. Fytogeograficky sledovaná oblast náleží do oreofytika, do okresu Orlické hory, podokresu Český hřeben. Potenciální vegetaci tvořily acidofilní bučiny svazu Luzulo-Fagion sylvaticae.

Na základě detailních šetření bylo v řešeném území vylišeno 8 segmentů s odlišným typem vegetace: 1. Sečený luční porost v okraji sjezdovky a v širším okolí chalupy (zejména Z, S a SV od ní) nad drobným tokem 2. Ruderalizovaná vlhkomilná vegetace na březích toku JV, J až JZ od objektu a obklopující bučina 3. Nesečený degradovaný porost JZ a V od objektu (směrem k toku) 4. Květnatý, zatím nesečený trávník před štítem a u vchodové strany chalupy (směrem k toku) 5. Nesečený degradovaný porost v JZ a JV lemu chalupy 6. Málo reprezentativní keříčkovitá vegetace – maloplošně na více místech (zejména JV od objektu) 7. Vysázený mladý hustý smrkový lem v horní části pozemku (V a SV od objektu) 8. Vegetace za chalupou (V a JV od objektu v okraji lesa) – trávník s řadou komprimofilních i ruderálních druhů, v lemech i květnaté porosty, na ploše posezení, ohniště, skruže, trubky, polena, za objektem v okraji lesa kolečko, kbelíky


Str.

40


Tabelární vyhodnocení vylišených segmentů: Použité zkratky: Dominance: dom – druh dominantní subdom – druh subdominantní Ohrožení: C2, C3, C4a – taxony ohrožené §2, §3 – taxony zvláště chráněné Frekvence: výskyt vzácný, řídký, hojný Hodnocení biotopu: dg – druh ve vylišeném biotopu diagnostický sp – druh ve vylišeném biotopu specifický rep – reprezentativnost B, C, D zach – zachovalost B, C P – stav druhového složení příznivý, MP – méně příznivý, N - nepříznivý

Zkratky vylišených biotopů: A. Přírodní: travní: T1.2 Horské trojštětové louky svaz Polygono bistortae-Trisetion flavescentis náznak T2.2 Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy svaz Nardo strictae-Agrostion tenuis (prioritní biotop) T2.3B Podhorské a horské smilkové trávníky bez výskytu jalovce obecného svaz Violion caninae (prioritní biotop) T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) svaz Genisto pilosae-Vaccinion lesní: L5.4 Acidofilní bučiny svaz Luzulo-Fagion sylvaticae

II. Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem: X1 Urbanizovaná území X5 Intenzivně obhospodařované louky X7A Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, ochranářsky významné porosty X12A Nálety pionýrských dřevin, ochranářsky významné porosty X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace

Ochranářské hodnocení vegetace ve vylišených segmentech: Místa výskytu vylišených segmentů s odlišným typem vegetace zachycuje obr. 9. Na něm je i umístění nalezených zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin. Ty jsou v níže umístěných tabulkách zvýrazněny tučně. Přítomné biotopy s reprezentativností a zachovalostí jsou zakresleny na obr. 10. EKOEX JIHLAVA, Holíkova 3834/71, 586 01 JIHLAVA

Str.

41

Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách Naturové hodnocení koncepce dle § 45i odst. 2 z.č.114/1992 Sb., v platném znění ________________________________________________________________________________________ Segment č. 1 Sečený luční porost v okraji sjezdovky a v širším okolí chalupy (zejména Z, S a SV od ní) nad drobným tokem, dominance trav Kategorie ohrožení:

Dominance:

Frekvence: Poznámka k nálezu:

Genus:

Species:

Subspecies:

Achillea

millefolium

millefolium

Agrostis

capillaris

Anthoxanthum

odoratum

Arnica

montana

Avenella

flexuosa

Bistorta

major

Calamagrostis

arundinacea

Campanula

rotundifolia

dg i sp v T2.2, dg a sp v T2.3B, dg v T1.2

Cardaminopsis

halleri

dg i sp v T2.2, dg i sp v T1.2

Carex

nigra

Carex

ovalis

Carex

pallescens

Carex

pilulifera

Deschampsia

cespitosa

Festuca

rubra

Galeobdolon

argenteum

Galeobdolon

montanum

Galeopsis

pubescens

Galium

saxatile

Geranium

sylvaticum

Hieracium

lachenalii

Holcus

mollis

Hypericum

maculatum

Juncus

effusus

Luzula

sudetica

Nardus

stricta

Picea

abies

Poa

pratensis

Potentilla

erecta

Ranunculus

acris

Ranunculus

platanifolius

Rubus

idaeus

Rumex

acetosella

Rumex

acetosa

Rumex

arifolius

Salix

caprea

vzácný

juv.

Sambucus

racemosa

vzácný

u dříví nad chalupou

Senecio

ovatus

vzácný

Silene

dioica

Silene

vulgaris

Solidago

virgaurea

Sorbus

aucuparia

Stellaria

graminea

Vaccinium

myrtillus

Veratrum

album

Veronica

officinalis

dg v T2.2, dg v T2.3B, dg v T1.2 dg v T2.2, dg v T2.3B, dg v T1.2 C3, §3

vzácný často dominantní

dg v T2.2, 4 ex. dg v T2.2 dg i sp v T1.2

vzácný

dg v T2.2, dg v T2.3B dg v T2.2, dg v T2.3B, dg v T1.2

řídký

dg i sp v T2.2, dg i sp v T1.2 dg i sp v T2.2, dg v T1.2 sp v T2.3B

subdominantní dg v T2.2, dg v T1.2 C3,subdominantní

dg v T2.2, dg v T2.3B juv., šíří se místy v horní části dg v T2.2, dg v T2.3B dg v T1.2

C4a,-

vzácný u dříví nad chalupou dg v T2.2, dg v T1.2

dg i sp v T2.2, dg i sp v T1.2 dg v T2.2, dg i sp v T1.2 virgaurea

sp v T1.2 vzácný

lobelianum

juv.

C4a,-


dg v T2.2, dg a sp v T2.3B

Str.

42

Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách Naturové hodnocení koncepce dle § 45i odst. 2 z.č.114/1992 Sb., v platném znění ________________________________________________________________________________________ Celkový počet druhů: 46 Ohrožené druhy: C3: Arnica montana, Luzula sudetica C4a: Ranunculus platanifolius, Veratrum album subsp. lobelianum Zvláště chráněné druhy: §3: Arnica montana Biotopy: T1.2 s náznaky přechodů do T2.2 a zejména do T2.3B (85%) a T2.3B (15%) Hodnocení T1.2: Reprezentativnost a zachovalost: C a místy až D; B Stav druhového složení: v T1.2 bylo zjištěno 6 (stav MP), P=7 taxonů přechodově do T2.2 – zde bylo zjištěno 5 spec. druhů (stav je MP), P = 7 taxonů V porostu převládají trávy, zejména Agrostis capillaris, pokryvnost bylin je malá. Hodnocení T2.3B (prioritní biotop): Reprezentativnost a zachovalost: D; B Vylišený biotop se nachází maloplošně SV od zadního štítu objektu. Je zde málo diagnostických a specifických druhů, v porostu převládá Nardus stricta. v T2.3B byly zjištěny jen 3 spec. druhy, (stav je MP), P = 5 taxonů Segment č. 2 Ruderalizovaná vlhkomilná vegetace na březích toku JV, J až JZ od objektu a obklopující bučina Kategori Subspecies e Dominance: Frekvence: Poznámka k nálezu: : ochrany:

Genus:

Species:

Abies

alba

Acer

platanoides

Acer

pseudoplatanu s

Aconitum

plicatum

Athyrium

filix-femina

dg v L5.4

Avenella

flexuosa

dg v L5.4

C4a,-

vysazen v L5.4)

dg v L5.4 dg v L5.4

Chaerophyllu m

hirsutum

Cicerbita

alpina

Crepis

paludosa

Dactylis

glomerata

Deschampsia

cespitosa

Digitalis

purpurea

Dryopteris

filix-mas

Epilobium

montanum

Fagus

sylvatica

Festuca

gigantea

Galeobdolon

montanum

(sp.

C3,§3

Calamagrostis villosa amara

ex.,

řídký

Calamagrostis arundinacea Cardamine

1

dg M5 řídký

C4a,-

dominantní


dg v L5.4

Str.

43

Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách Naturové hodnocení koncepce dle § 45i odst. 2 z.č.114/1992 Sb., v platném znění ________________________________________________________________________________________ Genus:

Species:

Galeopsis

pubescens

Glyceria

fluitans

Hieracium

murorum

Holcus

mollis

Homogyne

alpina

Hypericum

maculatum

Impatiens

noli-tangere

Impatiens

parviflora

Imperatoria

ostruthium

Kategori Subspecies e Dominance: Frekvence: Poznámka k nálezu: : ochrany:

dg a sp v L5.4 sp. v L5.4

Maianthemum bifolium

dg i sp v L5.4

Melampyrum

sylvaticum

sp. v L5.4

Mentha

longifolia

Myrrhis

odorata

Oxalis

acetosella

dg v L5.4

Petasites

hybridus

dg M5

Phyteuma

spicatum

Picea

abies

vzácný

dg v L5.4

Pinus

mugo

vzácný

vysazen

Polygonatum

verticillatum

dg a sp v L5.4

Prenanthes

purpurea

dg a sp v L5.4

Ranunculus

platanifolius

Reynoutria

japonica

Rubus

idaeus

Rumex

acetosa

Rumex

alpinus

Rumex

arifolius

Rumex

obtusifolius.

Sambucus

racemosa

Senecio

ovatus

Silene

dioica

Solidago

virgaurea

virgaurea

Sorbus

aucuparia

aucuparia

Stachys

sylvatica

Stellaria

nemorum

Streptopus

amplexifolius

Urtica

dioica

Vaccinium

myrtillus

Veronica

chamaedrys

C4a,-

vzácný řídký

řídký

dg v L5.4 sp v L5.4, dg M5 sp v L5.4 vzácný

dg v L5.4 dg M5

C4a,-

řídký

sp v L5.4, 7 ex. dg v L5.4

Celkový počet druhů: 58 Ohrožené druhy: C3: Aconitum plicatum (1 trs s 8 kvetoucími lodyhami) C4a: Abies alba (vysazen 1 ex.), Cicerbita alpina, Ranunculus platanifolius, Streptopus amplexifolius Zvláště chráněné druhy: §3 Aconitum plicatum Biotopy: L5.4 (75%) s prvky L5.2 a X7A s prvky M5 (25%) L5.4 Reprezentativnost a zachovalost: C, C


Str.

44

Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách Naturové hodnocení koncepce dle § 45i odst. 2 z.č.114/1992 Sb., v platném znění ________________________________________________________________________________________ Stav druhového složení: P 8 specifických druhů (P = 7) V okolí toku převládá X7A (25%) s vyšší pokryvností invazních druhů Reynoutria japonica a zejména Rumex alpinus, z nepůvodních druhů zde roste Imperatoria ostruthium, z expanzivních taxonů Urtica dioica. Z ochranářsky významných zde sporadicky rostou Cicerbita alpina, Ranunculus platanifolius, Streptopus amplexifolius a ze zvláště chráněných druhů 1 trs Aconitum plicatum. V blízkosti toku roste i řada dalších vlhkomilných nitrofilních druhů. V bučině dominuje v E3 Fagus sylvatica, chybí keřové patro E2, v E1 je několik typických acidofilních druhů – Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, C. arundinacea, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus, Maianthemum bifolium, Homogyne alpina atd. Segment č. 3 Nesečený degradovaný porost JZ a V od objektu (směrem k toku) Genus:

Species:

Achillea

millefolium

Agrostis

capillaris

Alopecurus

pratensis

Avenella

flexuosa

Bistorta

major

Calamagrostis

villosa

Campanula

rotundifolia

Subspecies Kategorie : ochrany:

Dominance:

Frekvence:

rotundifolia

Chaerophyllum hirsutum Dactylis

glomerata

Deschampsia

cespitosa

Festuca

rubra

Galeopsis

pubescens

Geranium

sylvaticum

Hieracium

lachenalii

Holcus

mollis

subdominantní

Hypericum

maculatum

dominantní

Imperatoria

ostruthium

subdominantní

Leucanthemum

vulgare

Luzula

sudetica

Phleum

pratense

Picea

abies

Poa

pratensis

Ranunculus

acris

Ranunculus

repens

Rumex

arifolius

Rumex

acetosa

Salix

caprea

Senecio

ovatus

Silene

dioica

Solidago

virgaurea

Stellaria

graminea

Stellaria

media

Stellaria

nemorum

Trifolium

pratense

Trifolium

repens

Urtica

dioica

Veronica

chamaedrys

hojný

C3,vzácný, juv.

subdominantní virgaurea

vzácný

Celkový počet druhů: 37 Ohrožené druhy: C3: Luzula sudetica


Str.

45

Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách Naturové hodnocení koncepce dle § 45i odst. 2 z.č.114/1992 Sb., v platném znění ________________________________________________________________________________________ Zvláště chráněné druhy: Biotopy: X7A Vysokou pokryvnost mají zejména Hypericum maculatum, Imperatoria ostruthium, Holcus mollis, Senecio ovatus, přistupují Urtica dioica, Dactylis glomerata, Ranunculus acri, Trifolium pratense a T. repens. Segment č. 4 Květnatý, zatím nesečený degradovaný trávník před štítem a u vchodové strany chalupy směrem k toku, malá silně eutrofizovaná vodní plocha Genus:

Species:

Subspecies:

Achillea

millefolium

millefolium

Agrostis

capillaris

Alopecurus

pratensis

Kategorie ochrany:

Dominance:

Frekvence: Poznámka k nálezu:

subdominantní

dg v T1.2

Anthoxanthum odoratum

dg v T1.2

Avenella

flexuosa

Bistorta

major

dg a sp v T1.2

Campanula

rotundifolia

dg v T1.2

Capsella

bursapastoris

Cardaminopsis halleri

dg a sp v T1.2

Cerastium

arvense

Cerastium

holosteoides

Chaerophyllu m

hirsutum

Dactylis

glomerata

Deschampsia

cespitosa

Digitalis

purpurea

Elytrigia

repens

Festuca

rubra

dg v T1.2

Geranium

sylvaticum

dg v T1.2

Hieracium

lachenalii

Hieracium

pilosella

Hypericum

maculatum

Leontodon

autumnalis

Leontodon

hispidus

triviale

glomerata

dominantní

dg v T1.2 dg a sp. v T1.2

Leucanthemum vulgare Nardus

stricta

Phleum

pratense

Phyteuma

spicatum

Poa

pratensis

Ranunculus

acris

Ranunculus

repens

Ribes

rubrum

Rumex

acetosa

Senecio

ovatus

Silene

dioica

Solidago

virgaurea

Stellaria

alsine

Stellaria

graminea

Trifolium

pratense

Trifolium

repens

Veronica

chamaedrys

vzácně dg a sp v T1.2 dg v T1.2

dg v T1.2 dg a sp v T1.2 virgaurea

sp v T1.2

dg v T1.2

Celkový počet druhů: 40 Ohrožené druhy: -


Str.

46

Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách Naturové hodnocení koncepce dle § 45i odst. 2 z.č.114/1992 Sb., v platném znění ________________________________________________________________________________________ Zvláště chráněné druhy: Biotopy: T1.2 (95%) + X7A (2%) + X14 (3%) Reprezentativnost a zachovalost T1.2: C, C až D,C Stav druhového složení: MP 6 specifických druhů (P = 7) Jde sice o druhově bohatý porost, ale je zde vysoký počet i pokryvnost druhů, které porost degradují – Senecio ovatus, Elytrigia repens, Trifolium repens, Hypericum maculatum, Ranunculus repens, Phleum pratense atd. Segment č. 5 Nesečený degradovaný lem v JZ a JV lemu chalupy Genus:

Species:

Achillea

millefolium

Athyrium

filix-femina

Avenella

flexuosa

Campanula

rotundifolia

Cardaminopsis

halleri

Chaerophyllum

hirsutum

Dactylis

glomerata

Deschampsia

cespitosa

Epilobium

angustifolium

Epilobium

montanum

Festuca

rubra

Galeopsis

pubescens

Geranium

sylvaticum

Holcus

mollis

Hypericum

maculatum

Ranunculus

acris

Ranunculus

repens

Rubus

idaeus

Rumex

acetosa

Sambucus

nigra

Senecio

ovatus

Silene

dioica

Stellaria

nemorum

Urtica

dioica

Subspecies:

Kategorie ochrany:

Dominance:

Frekvence:

Poznámka k nálezu:

dominantní

Celkový počet druhů: 24 Ohrožené druhy: Zvláště chráněné druhy: Biotopy: X7A Dominantní j v úzkém lemu podél objektu Urtica dioica, přistupuje Senecio ovatus, Epilobium angustifolium, Rubus idaeus, Sambucus nigra atd. Je zde vyšší vlhkost, což dokládá i přítomnost druhů Deschampsia cespitosa, Stellaria nemorum, Chaerophyllum hirsutum. Segment č. 6 Keříčkovitá vegetace - maloplošně na více místech (zejména JV od objektu) Genus:

Species:

Acer

pseudoplatanus

Achillea

millefolium

Agrostis

capillaris

Alopecurus

pratensis

Subspecies:

Kategorie ochrany:

Dominance:


Frekvence:


vzácný

juv.

Str.

47

Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách Naturové hodnocení koncepce dle § 45i odst. 2 z.č.114/1992 Sb., v platném znění ________________________________________________________________________________________ Genus:

Species:

Athyrium

filix-femina

Avenella

flexuosa

Bistorta

major

Dactylis

glomerata

Epilobium

angustifolium

Festuca

rubra

Holcus

mollis

Hypericum

maculatum

Subspecies:

Kategorie ochrany:

Dominance:

Frekvence:


dg v T8.2B

vzácný

Ranunculus arifolius Solidago

virgaurea

Vaccinium

myrtillus

virgaurea

dg v T8.2B dominantní

dg v T8.2B

Celkový počet druhů: 15 Ohrožené druhy: Zvláště chráněné druhy: Biotopy: T8.2B Reprezentativnost a zachovalost: D, B Stav druhového složení: N (O specifických druhů) Jde o druhově velmi chudé porosty, v nichž dominuje Vaccinium myrtillus. Nevyskytuje se zde žádný specifický druh. Segment č 7 Vysázený mladý hustý smrkový lem v horní části pozemku (V a SV od objektu) s malou pokryvností bylinného patra Genus:

Species:

Avenella

flexuosa

Subspecies:

Kategorie Dominance: Frekvence: Poznámka k nálezu: ohrožení:

Calamagrosti villosa s Campanula

rotundifolia

vzácně

Fagus

sylvatica

vzácný

Picea

abies

Pinus

mugo

vzácný

Rubus

idaeus

vzácný

Salix

silesiaca

Sambucus

nigra

Senecio

ovatus

Silene

dioica

Streptopus

amplexifolius

Vaccinium

myrtillus

dominantní

C4a,-

lem stejnověký, hustý porost vysazen v okraji

vzácný

Celkový počet druhů: 13 Ohrožené druhy: C4a: Streptopus amplexifolius Zvláště chráněné druhy: Biotopy: X9A Jde o druhově velmi chudé porosty, husté mladé výsadby Picea abies s druhově chudým a málo zapojeným podrostem acidofilních druhů.


Str.

48

Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách Naturové hodnocení koncepce dle § 45i odst. 2 z.č.114/1992 Sb., v platném znění ________________________________________________________________________________________ Segment č. 8 Vegetace za chalupou (V a JV od objektu v okraji lesa) – trávník s řadou komprimofilních i ruderálních druhů, v lemech i květnaté porosty, posezení, ohniště, skruže, trubky, polena, za objektem v okraji lesa kolečko, kbelíky Genus:

Species:

Subspecies:

Acer

pseudoplatanus

Achillea

millefolium

Aesculus

hippocastanum

Agrostis

capillaris

Alchemilla

vulgaris

Alopecurus

pratensis

Avenella

flexuosa

Calluna

vulgaris

Campanula

rotundifolia

Cardaminopsis

halleri

Chaerophyllum

hirsutum

Cirsium

oleraceus

Dactylis

glomerata

Deschampsia

cespitosa

Digitalis

purpurea

Galeopsis

pubescens

Geranium

sylvaticum

Holcus

mollis

Hypericum

maculatum

Impatiens

parviflora

Imperatoria

ostruthium

Lilium

bulbiferum

Myrrhis

odorata

Pinus

mugo

Poa

angustifolia

Poa

pratensis

Prenanthes

purpurea

Rubus

idaeus

Rumex

acetosa

Rumex

alpinus

Rumex

arifolius

Salix

caprea

Sambucus

nigra

Scrophularia

nodosa

Senecio

ovatus

Solidago

virgaurea

virgaurea

Sorbus

aucuparia

aucuparia

Stellaria

nemorum

Streptopus

amplexifolius

Trifolium

pratense

Trifolium

repens

Trisetum

flavescens

Urtica

dioica

Vaccinium

myrtillus

Veronica

officinalis

Veronica

chamaedrys

Kategorie ohrožení:

Dominance:

Frekvence:


invazní C2, §2

na 2 místech 3 a 2 kvetoucí ex.

vzácný

C4a,-


juv.

6 ex.

Str.

49

Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách Naturové hodnocení koncepce dle § 45i odst. 2 z.č.114/1992 Sb., v platném znění ________________________________________________________________________________________ Celkový počet druhů: 46 Ohrožené druhy: C2 Lilium bulbiferum C4a: Streptopus amplexifolius Zvláště chráněné druhy: §2: Lilium bulbiferum Biotopy: X5 (50) a X13 (40) a X12A (10%) Jedná se o směs vysazených i náletových dřevin. Podrost je druhově bohatý – vyskytují se zde jak květnaté luční světlomilné druhy, tak v podrostu dřevin stínomilné, rostou zde taxony ruderální i komprimofilní. Cenný je v podrostu dřevin v severní části segmentu výskyt 5 fertilních exemplářů Lilium bulbiferum.

Závěr: Souhrnné rozložení biotopů na parcelách poz. č. 2469 a poz.č.st. 462: T1.2 44% T2.3B 6% T8.2B 6% L5.4 16% X1 5% X5 4% X7A 9% X9A 3% X12A 2% X13 4% X14 mizivě V místě plánované přestavby objektu se vyskytují biotopy: převaha T1.2 CB cca 58% T1.2 CC až DC 7% X7A 2% X1 33% Na této ploše byly zjištěny dva exempláře Veratrum album subsp. lobelianum. V místech plánované výstavby ČOV i studny se vyskytuje biotop T1.2 rep C zach B, v horní části pozemku s výraznějším přechodem do T2.3B, který se nedaleko nachází v rep D, zach B. V těchto místech nebyly zjištěny ochranářsky významné druhy. Zvláště chráněné druhy byly v zájmovém území nalezeny tři: Lilium bulbiferum (5 ex.) roste zcela mimo plánovaný zásah v JV okraji parcely 2469, Arnica montana (5 ex.) roste cca 7 m JZ od objektu, při povolení stavby bude nutné tuto plochu označit a vyhnout se jakémukoliv zásahu! Eventuálně zvážit transfer rostlin. Aconitum plicatum (1 trs) v příkopu Ohrožených druhů podle práce Procházka a kol. (2001) bylo zjištěno šest: Abies alba (1 vysazený exemplář), Cicerbita alpina, Luzula sudetica, Ranunculus platanifolius, Streptopus amplexifolius, Veratrum album subsp. lobelianum (všechny výše uvedené druhy jsou v kategorii C4a).


Str.

50


Literatura: BALADOVÁ Z., J. MÁLKOVÁ et STESKAL O. (1997): Generel místních ÚSES - Zdobnice a přilehlá katastrální území. – M.s. (Závěrečná oponovaná zpráva výzkumného úkolu, CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou), s.: 1–60 textu, 35 s. příloh. FALTYSOVÁ H., MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. et al. (2002): Královéhradecko. In: MACKOVČIN P. et M. SEDLÁČEK [eds.]: Chráněná území ČR, svazek V. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 410 pp. FILIPPOV P., GRULICH V., GUTH J., HÁJEK M., KOCOURKOVÁ J., KOČÍ M., LUSTYK P., MELICHAR V., NAVRÁTIL J., NAVRÁTILOVÁ J., ROLEČEK J., RYDLO J., SÁDLO J., VIŠŇÁK R., VYDROVÁ A. et ZELENÝ D. (2008): Příručka hodnocení biotopů. – AOPK ČR, Praha. GUTH J. [ed.] (2002): Praktické a metodické poznámky ke klasifikaci biotopů (při mapování biotopů pro soustavy NATURA 2000 a SMARAGD). – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. CHYTRÝ M., KUČERA T. et KOČÍ M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. – AOPK ČR, Praha. CHYTRÝ M. [ed.] (2007): Travinná a keříčkovitá vegetace. – Academia, Praha. CHYTRÝ M., KUČERA T. et KOČÍ M. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – AOPK ČR, Praha. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. et ŠTĚPÁNEK I. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. LUSTYK P. et GUTH J. (2012): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopu. – pracovní verze pro sezonu 2009. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 34 s. MÁLKOVÁ J. (1998a): Poznatky z vegetační analýzy z CHKO Orlické hory. – In: Sborník mezin. konf.: Struktura i dynamika górskich borów świerkowych, Krakow, Polsko, p. 53–62. MÁLKOVÁ J. (1998b): Zkušenosti z botanických průzkumů v rámci ÚSES Orlické hory. – Acta Musei Richnoviensis, Sec. natur., Rychnov n. Kn., 5: 87–96. MÁLKOVÁ J. (1999): Uchování biologické rozmanitosti - Orlické hory. – Zahrada, park, krajina, Praha, 5: 16–19. MÁLKOVÁ J. (2000): Erhaltung und Pflege von Bergwiesen im Naturschutzgebiet Adlergebirge (Orlické hory). – Artenschutreport, Jena, Höxter, Deutschland, Heft 10: 63–65. MÁLKOVÁ J. (2008): Vegetace ČR (I. díl – Lesy). – Výukový software ČR, Pachner a.s., Praha, Gaudeamus UHK. MÁLKOVÁ J. (2009): Vegetace ČR (II. díl – Louky). – Výukový software ČR, Pachner a.s., Praha, Gaudeamus UHK. NEUHÄUSLOVÁ Z., BLAŽKOVÁ D., GRULICH V., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M., JENÍK J., JIRÁSEK J., KOLBEK J., MORAVEC J., SÁDLO J., et RYBNÍČEK K. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace ČR 1 : 500 000. – BÚ AV ČR, Průhonice. PROCHÁZKA F. (1977): Květena. In: ROČEK Z. [ed.]: Příroda Orlických hor a Podorlicka. – SZN Praha, p. 337–402. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1–166.


Str.

51


ROČEK Z. [ed.]: Příroda Orlických hor a Podorlicka. – SZN Praha, pp. 402. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: HEJNÝ S. et SLAVÍK B. (eds.): Květena Československé socialistické republiky 1. – Academia, Praha: 103–121. Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. – Příloha II . TOLASZ R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. – ČHMÚ Praha a Univerzita Palackého v Olomouci, 255 pp. Vyhláška 395/1992 Sb. Vyhláška č. 175/2006 Sb. (novelizace Vyhl. 395/2002 Sb.) webové stránky: http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=6712 http://www.mestodobruska.cz/dokumenty/up/destne_up/textova_cast.pdf

-----------------------------------------Doc. RNDr. Jitka Málková, CSc.

V Pardubicích 13.8.2014

Seznam příloh: Obr. 1 Umístění objektu čp. 237 v širším okolí na základní mapě Obr. 2 Lokalizace objektu čp. 237 v širším okolí na turistické mapě Obr. 3 Vyznačení řešeného území v lokalitách Na Šerlichu a Šerlich na ortofotomapě Obr. 4 Detail řešeného území se stávajícím objektem č.p. 237 na ortofotomapě Obr. 5 Zastavěná plocha aktuální na parcele č. 462 a okolní porosty na parcele 2469 Obr. 6 Požadavek zastavění podle plánu investora UC Trade CZ s.r.o. Obr. 7 Nákres architekta k zástavbě Obr. 8 Výsek EVL Orlické hory - sever (jižní část EVL se zájmovým územím) Obr. 9 Vylišené odlišné segmenty a lokalizace zvláště chráněných druhů rostlin Obr. 10 Přítomné biotopy s reprezentativností a zachovalostí

Fotografie z lokality pořízené v rámci terénního šetření jsou přiloženy pro objednatele na CD


Str.

52


Obr. 1 Umístění objektu čp. 237 v širším okolí na základní mapě

Obr. 2 Lokalizace objektu čp. 237 na turistické mapě


Str.

53


Obr. 3 Vyznačení řešeného území v lokalitách Na Šerlichu a Šerlich na ortofotomapě

Obr. 4 Detail řešeného území se stávajícím objektem č.p. 237 na ortofotomapě


Str.

54

Změna č. 1 Územního plánu Deštné v Orlických horách Naturové hodnocení koncepce dle § 45i odst. 2 z.č.114/1992 Sb., v platném znění ________________________________________________________________________________________ Obr. 5 Zastavěná plocha aktuální na parcele č. 462 a okolní porosty na parcele 2469

Obr. 6 Požadavek zastavění podle plánu investora UC Trade CZ s.r.o.


Str.

55


Obr. 7 Nákres architekta k zástavbě

Obr. 8 Výsek EVL Orlické hory - sever (jižní část EVL se zájmovým územím)


Str.

56


Obr. 9 Vylišené segmenty a lokalizace zvláště chráněných druhů rostlin Vysvětlivky: A – Arnica montana, L – Lilium bulbiferum, X (bíle) Aconitum plicatum

Obr. 10 Přítomné biotopy s reprezentativností a zachovalostí


Str.

57

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH

Recommend Documents