ZMÌNY POTØEB U PACIENTÙ V TERMINÁLNÍM STADIU

Pùvodní práce

ZMÌNY POTØEB U PACIENTÙ V TERMINÁLNÍM STADIU THE CHANGING NEEDS OF PATIENTS AT THE END OF LIFE MARIE LAZÁRKOVÁ1, MARIE MACKOVÁ2 Støední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická ve Znojmì 2 Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií

1

SOUHRN Onkologická onemocnìní patøí mezi nejèastìjší pøíèiny úmrtí na celém svìtì. Z tohoto dùvodu je nutné vìnovat pozornost potøebám umírajících pacientù, kteøí se nacházejí v terminálním stadiu onemocnìní. Cílem studie bylo zjistit, jak se mìní potøeby pacientù v jednotlivých fázích umírání, pøièemž zvláštní pozornost byla vìnována potøebì sociálního kontaktu. Pro klasifikaci potøeb pacientù byl aplikován koncept hierarchicky utøídìných potøeb dle A. H. Maslowa a proces terminálního stadia nemoci byl popsán pomocí pìtifázového modelu umírání dle E. Kübler-Rossové. Pro sbìr dat byl použit dotazník vlastní konstrukce zahrnující 30 otázek. Sbìr dat probíhal od záøí 2013 do dubna 2014. Výzkumný soubor tvoøili zdravotniètí pracovníci zaøízení typu hospic a zdravotnických zaøízení typu léèebna pro dlouhodobì nemocné. Data byla testována pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Na základì vyhodnocených dat a provedených statistických testù bylo zjištìno, že mezi hierarchií potøeb pacienta a fázemi umírání dle E. KüblerRossové existuje závislost. Hierarchie potøeb umírajícího pacienta se mìní, jsou akcentovány potøeby sociálního kontaktu a jeho potøeby neodpovídají konceptu nemìnné pyramidy potøeb hierarchicky utøídìných dle A. H. Maslowa. Potøeby pacientù v terminálním stadiu onemocnìní se výraznì mìní a model nemìnné Maslowovy pyramidy potøeb s hierarchickými vazbami je významnì modifikován, pøièemž jsou akcentovány potøeby sociálního kontaktu. Tento fakt je tøeba zohlednit pøi výuce na školách se zdravotnickým zamìøením, a pøedevším pøi péèi o pacienty v terminálním stadiu onemocnìní. Klíèová slova: sociální kontakt, terminální stadium nemoci, hierarchie potøeb dle Maslowa, potøeby pacientù

SUMMARY Oncological diseases are among the most frequent causes of death worldwide. For this reason, it is necessary to pay attention to the needs of dying patients, who are in the terminal stage of the disease. The goal of the study has been set as follows: to discover how the patient’s needs are changing during the particular stages of dying; the need of social contact has been discussed in detail. The Maslow’s hierarchy of needs concept has been applied; the process of dying has been described by the E. Kübler-Ross five-stage model. The survey (september 2013 to april 2014) has been taken over the medicare staff in the hospices and in the hospital facilities specialized for long-term ill patients. A questionnaire of 30 relevant questions have been completed. The data have been submitted for the chi-squared test in order to discover the dependence between the observed features. On the basis of the computed results and chi-squared tests it have been stated that there is the statistically significant dependence between the patient’s needs and the phase in the process of dying. The hierarchy of needs at the dying patient is changing, the needs of social contact are highly accentuated. The dying patient’s needs do not fit the A.H.Maslow’s hiearchy of needs concept. The dying patient’s needs in various stages of dying by E. Kübler-Ross change significantly and the model of A.H.Maslow’s hierarchy of needs is modified. We have discovered that the needs of social contact are highly accentuated in the terminal stage of illness. It is necessary to implement this fact into the educational process and into the practical care of dying patients. Key words: social contact, terminal stage of illness, stages of dying, Maslow’s hierarchy of needs, patient’s needs

Úvod Smrt a umírání byly ve starých kulturách pøirozenými souèástmi kolobìhu života. V dnešních moderních spoleènostech byly rozvinuty struktury pro péèi o umírající pacienty, pøièemž péèe je vìtšinou zajišśována ve zdravotnických zaøízeních. V èeském prostøedí se obvykle pøi hodnocení potøeb nemocných a definování tomu odpovídající péèe vychází z hierarchie potøeb dle A. H. Maslowa (1954). Tento koncept je rovnìž vyuèován v rámci ošetøovatelských pøedmìtù na všech typech škol se zdravotnickým zamìøením. Pro zajištìní maximální kvality péèe o nemocné umírající pacienty je nutné akceptovat jejich potøeby. V otázce tøídìní a klasifikace potøeb se setkávají dvì základní koncepce – singularistická BOLEST  ROÈNÍK 18  2015  ÈÍSLO 4

a pluralistická. Zastánci singularistického pojetí se domnívají, že lidské chování je motivováno jednou èi dvìma základními potøebami, z nichž se pak odvíjí široké spektrum motivù. Pluralistická koncepce, reprezentovaná napø. Maslowem, pøedpokládá menší systémy základních kategorií potøeb. Americká lékaøka Elizabeth Kübler-Rossová na základì svých mnohaletých zkušeností v doprovázení tìžce nemocných popsala pìt fází vyrovnání se èlovìka se situací smrtelného onemocnìní (Kübler-Rossová, 1993). Proces umírání je rozdìlován do jednotlivých fází i jinými autory. Dynamiku procesu umírání vnímají velmi podobnì jako E. Kübler-Rossová i další autoøi, jako jsou Horowitz (1991), Pera a Weinert (1996) a Koneèný a Bouchal (1979). 209

Pùvodní práce

Z vlastní zkušenosti doprovázení tìžce nemocných je autorkám známo, že se mnohdy saturace potøeb nemocných, kterou nabízí zdravotnické zaøízení, diametrálnì liší od jejich pøání. Zajímalo nás, jak se mìní potøeba sociálního kontaktu u pacientù v terminálním stadiu nemoci. Vycházely jsme z jednotlivých fází umírání podle E. Kübler-Rossové a pøi hodnocení potøeb byla využita hierarchie potøeb dle A. H. Maslowa. Cíl Cílem této studie bylo zjistit, jak se mìní potøeba sociálního kontaktu nemocných v jednotlivých fázích umírání. Potøeby pacientù byly klasifikovány dle konceptu A. H. Maslowa, z nìhož se v èeském prostøedí vychází pøi hodnocení potøeb nemocných a pøi definování tomu odpovídající ošetøovatelské péèe. Pro vyjádøení rùzných etap procesu umírání bylo aplikováno rozdìlení do pìti fází podle E. Kübler-Rossové, které reflektuje celkový stav pacienta a umožòuje podle jeho vnìjších projevù odhadnout, ve které fázi se nachází (první fáze – popøení, odmítnutí; druhá fáze – hnìv, zloba; tøetí fáze – vyjednávání, smlouvání; ètvrtá fáze – deprese, smutek; pátá fáze – akceptace, pøijetí). Metodika Design Výzkum má charakter deskriptivní prùøezové studie. Soubor Soubor tvoøilo 215 zdravotnických pracovníkù zdravotnických zaøízení typu hospic a zdravotnických zaøízení typu léèebna pro dlouhodobì nemocné. Zaøazujícím kritériem bylo pracovištì typu hospic nebo léèebna pro dlouhodobì nemocné a souhlas s výzkumem. Celkem bylo rozesláno 253 dotazníkù do 8 zdravotnických zaøízení typu hospic a 3 zdravotnických zaøízení typu léèebna pro dlouhodobì nemocné. Vrátilo se 215 dotazníkù (návratnost 85 %), které byly všechny zahrnuty do závìreèného zpracování. Sbìr dat Sbìr dat dotazníkovou metodou probíhal od záøí 2013 do dubna 2014. K získání dat pro výzkum byla zvolena metoda nestandardizovaného strukturovaného dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník byl tvoøen 30 otázkami, z nichž bylo 27 uzavøených, 2 otevøené a 1 polootevøená. U vìtšiny otázek bylo možné oznaèit pouze jednu správnou odpovìï, pouze u nìkterých byla možnost volby víceèetných odpovìdí. Otázky byly urèeny zdravotnickému personálu, který zajišśuje péèi o pacienty v terminálním stadiu nemoci. Pilotním šetøením u 10 zdravotnických pracovníkù peèujících o terminálnì nemocné byla ovìøena srozumitelnost dotazníku. Po vyplnìní dotazníkù v papírové podobì byli respondenti dotázáni na srozumitelnost položek. Na základì výsledkù pilotního šetøení byly nìkteré položky upraveny. Pøi sbìru dat byla zachována anonymita respondentù. Analýza dat Pro popis demografických položek souboru byla použita deskriptivní statistika. Závislost mezi sledovanými promìnnými byla testována za pomoci Pearsonova chí-kvadrát testu na hladinì významnosti 5 % i 1 %. 210

Výsledky Z celkového poètu 215 respondentù, kteøí vyplnili dotazník, bylo 198 žen a 17 mužù. Vìtšina respondentù byla ve vìku 31–40 let (31,6 %). Nejvíce byli zastoupeni respondenti se støedoškolským vzdìláním na støední zdravotnické škole (47,4 %). Ostatní skupiny byly zastoupeny následujícím pomìrem: absolventi odborného støedního vzdìlání bez maturity pøedstavovali 6,9 % respondentù, absolventi pomaturitního specializaèního vzdìlání nebo VOŠ 34,1 %, absolventi vysoké školy bez bližší specifikace oboru (stupeò Bc. nebo Mgr.) 9,0 %, lékaøi 1,4 %. Nejèastìji uvádìná praxe ve zdravotnickém zaøízení byla v intervalu 11–20 let (31,6 %). Ze zdravotnického zaøízení typu hospic odpovídalo 56,3 % respondentù a ze zdravotnického zaøízení typu léèebna pro dlouhodobì nemocné odpovídalo 43,7 % respondentù. Pro zkoumání závislosti mezi jednotlivými potøebami pacienta a stadiem nemoci byl využit hierarchický koncept potøeb dle A. H. Maslowa. Na základì získaných dat byly získány tyto výsledky: Respondenti vypovìdìli, že v terminálním stadiu je pro pacienta nejménì aktuální potøeba seberealizace, což odpovídá jeho sníženým schopnostem interakce se svìtem a malému zájmu o dìní v širším svìtì. Tomu odpovídá pomìrnì vysoká aktuálnost saturace potøeb biologických, protože zdravotní stav pacienta je v této fázi vìtšinou velmi tíživý a je zvládán jen za kontinuální asistence zdravotníkù. Spolu s významnou ztrátou samostatnosti pacienta v terminálním stadiu nemoci vystupuje do popøedí potøeba bezpeèí a jistoty, èemuž odpovídá i výsledek šetøení. Na žebøíèku potøeb stojí pomìrnì vysoko potøeba sociálního kontaktu (mezi prvními tøemi nejaktuálnìjšími). Aktuální èetnosti odpovìdí na potøeby jsou jako empirické èetnosti uvedeny v tabulce 1 pro výpoèet testovací charakteristiky. Absolutní èetnosti odpovìdí uvádìjících aktuálnost potøeb pacienta v terminálním stadiu nemoci ve škále 1–7 a potøeby dle Maslowovy klasifikace byly posouzeny pomocí testovací charakteristiky X2 jako vzájemnì závislé kvalitativní velièiny (X, Y) (tab. 1). Na základì získaných výsledkù mùžeme konstatovat, že mezi potøebami pacienta v klasifikaci dle A. H. Maslowa a stadiem nemoci dle E. Kübler-Rossové existuje závislost. S ohledem na tento závìr byly dále zkoumány hodnoty získané dotazníkem jako vypovídající a relevantní pro šetøenou problematiku. Hodnoty z tabulky 1 (empirické èetnosti) odpovídající skupinám potøeb v hierarchii dle A. H. Maslowa byly slouèeny a takto pøeneseny do následující tabulky 2. V modifikované tabulce byly jednotlivé hodnoty vynásobeny vahami. Váhy pøidìlené bodovému hodnocení aktuálnosti jednotlivých potøeb dle A. H. Maslowa byly stanoveny na rovnomìrnì rozdìlené stupnici od hodnot 10 do 70, kdy 10 pøedstavuje nejnižší aktuálnost potøeby. Po pøepoètení hodnot tabulky a grafickým vynesením hodnot v mìøítku vznikla tvarovì modifikovaná hierarchie potøeb dle A. H. Maslowa. Výsledek je pøehlednì dokumentován na obrázku 1, kde je patrný výrazný rozdíl mezi hierarchií potøeb dle A. H. Maslowa u bìžných pacientù, jak je uvádìna v odborné literatuøe, a zmìnìnou hierarchií potøeb v klasifikaci dle A. H. Maslowa u pacientù v terminálním stadiu, jak bylo zjištìno provedeným šetøením (tab. 2). V oblasti moderního ošetøovatelství je již pomìrnì dlouhou dobu používán a vyuèován koncept potøeb podle A. H. Maslowa (1954). Hierarchie potøeb je pro výuku znázoròována v podobì

BOLEST  ROÈNÍK 18  2015  ÈÍSLO 4

Empirická èetnost

Biologické

1

2

3

4

5

6

7

Y1

Y2

Y3

Y4

Y5

Y6

Y7

X1

55

22

18

15

Potøeba bezpeèí a jistoty

X2

59

55

30

33

27

6

1

211

Potøeby sounáležitosti a lásky

X3

38

43

43

33

36

17

1

211

Potøeba sociálního kontaktu

X4

17

50

47

48

43

14

6

225

Potøeby uznání sebeúcty

X5

23

24

45

44

32

28

3

199

Potøeba seberealizace

X6

2

1

5

14

7

58

129

216

Duchovní potøeby

X7

21

20

27

28

38

42

47

223

215

215

215

215

215

215

215

1505

souèet (X)

32

50

souèet (Y) 28

220

Teoretická èetnost 1

2

3

4

5

6

7

Y1

Y2

Y3

Y4

Y5

Y6

Y7

souèet (Y)

X1

31,43

31,43

31,43

31,43

31,43

31,43

31,43

157,14


X2

30,14

30,14

30,14

30,14

30,14

30,14

30,14

150,71


X3

30,14

30,14

30,14

30,14

30,14

30,14

30,14

150,71


X4

32,14

32,14

32,14

32,14

32,14

32,14

32,14

160,71


X5

28,43

28,43

28,43

28,43

28,43

28,43

28,43

142,14


X6

30,86

30,86

30,86

30,86

30,86

30,86

30,86

154,29

Duchovní potøeby

X7

31,86

31,86

31,86

31,86

31,86

31,86

31,86

159,29

souèet (X)

215,00

215,00

215,00

215,00

215,00

215,00

215,00

Biologické

1505,00

Hodnoty (nij – tij)/tij pro výpoèet testovací charakteristiky X2 1

2

3

4

5

6

7

Y1

Y2

Y3

Y4

Y5

Y6

Y7

Biologické

X1

17,68

2,83

5,74

8,59

0,01

10,97

0,37


X2

27,63

20,50

0,00

0,27

0,33

19,34

28,18


X3

2,05

5,48

5,48

0,27

1,14

5,73

28,18


X4

7,13

9,92

6,87

7,82

3,67

10,24

21,26


X5

1,04

0,69

9,66

8,53

0,45

0,01

22,75


X6

26,99

28,89

21,67

9,21

18,45

23,88

312,15

Duchovní potøeby

X7

3,70

4,41

0,74

0,47

1,18

3,23

7,20

X

153,77

2

X2

= 153,77 pro f = (r–1) * (k–1) = (7–1)*(7–1) = 36

kritické hodnoty X2

= 51,00 pro f = 36 a hladinu významnosti = 0,05

kritické hodnoty X2

= 58,62 pro f = 36 a hladinu významnosti = 0,01

nemìnné pyramidy, jako Maslowova pyramida potøeb (na obrázku 1 vpravo). Grafické znázornìní hierarchie potøeb, které je používáno v souvislosti s Maslowovým modelem, se jeví pro svou názornost velmi vhodným obecným instrumentem rovnìž pro prezentaci zmìn v hierarchii potøeb, které nastávají v životì èlovìka v dùsledku vážné nemoci nebo jiných nároèných životních situací. Proto byly kvantitativní výsledky šetøení potøeb pacienta v terminálním stadiu nemoci pøevedeny do grafické podoby analogické k pyramidì potøeb dle A. H. Maslowa (na obrázku 1 vlevo) (obr. 1). Diskuse Dle A. H. Maslowa (1954) má každý jedinec individuální systém motivù, který je však hierarchicky utøídìn, protože BOLEST  ROÈNÍK 18  2015  ÈÍSLO 4

nìkteré z pohnutek jsou silnìjší než jiné. Podle tohoto konceptu teprve urèitý stupeò saturace vývojovì nižších potøeb (potøeb „nedostatkových“, jejichž neuspokojení ohrožuje biologickou a psychologickou rovnováhu jedince) umožòuje vynoøení se potøeb vývojovì vyšších. Na rozdíl od nižších potøeb jsou potøeby vyšší velmi individuální a v životì každého vytváøí konkrétní hodnotovou orientaci. V návaznosti na rozlišení nižších a vyšších potøeb nebo též metapotøeb urèuje Maslow také dva odlišné vzorce jejich uspokojování: vzorcem saturace základních potøeb je jejich redukce (napø. nasycením), vzorcem uspokojování metapotøeb je naopak indukce motivaèního stavu, takže se tyto potøeby stávají prakticky neuspokojitelné, ztrácejí práh nasycení a jejich motivaèní vliv je trvalý. 211

Pùvodní práce

Tabulka 1: Výpoèet testovací charakteristiky X2 (aktuálnost potøeby pacienta v terminálním stadiu nemoci)

Pùvodní práce

Tabulka 2: Aktuálnost potøeb v terminálním stadiu, pøiøazena klasifikace dle A. H. Maslowa Potøeba v hierarchii dle Maslowa

Potøeba (dle formulace v dotazníku)

Aktuálnost potøeb (1 = nejaktuálnìjší, 7 = nejménì aktuální) 1

2

3

4

5

6

7

5. potøeba seberealizace, sebeaktualizace

duchovní potøeby

21

20

27

28

38

42

47

5. potøeba seberealizace, sebeaktualizace

potøeba seberealizace

2

1

5

14

6

58

129

4. potøeba sociálního uznání a sebeúcty

potøeby uznání sebeúcty

23

24

45

44

32

28

3

3. potøeba náklonnosti a sociální vazby

potøeba sociálního kontaktu

17

50

47

48

43

14

6


potøeby sounáležitosti a lásky

38

43

43

33

36

17

1

2. potøeba jistoty (ochrana pøed bolestí, strachem…)

potøeba bezpeèí a jistoty

59

55

30

33

27

6

1

1. fyziologické potøeby (uspokojení žíznì, hladu, spánku…)

biologické

55

22

18

15

32

50

29

Ve druhé polovinì 20. století se objevilo nìkolik výzkumných prací, které doplòují, popø. pøímo zpochybòují univerzální platnost Maslowova hierarchického modelu potøeb. Maslowùv model je doplnìn o potøeby kognitivní a estetické (v sedmdesátých letech 20. století) a posléze je doplnìn o spirituální/transcendentální potøeby (v devadesátých letech 20. století). Objevují se kritiky hierarchického tøídìní a hierarchické závislosti potøeb (Wahba a Bridwell, 1976). Mezi hlavní argumenty, kterými je koncept A. H. Maslowa kritizován, patøí, že hierarchicky utøídìný model potøeb není kulturnì nezávislý (Hofstede, 1984). R. Cianci a P. A. Gambrel na základì své studie z roku 2003 tvrdí, že potøeby jsou v hierarchii podle A. H. Maslowa ve skuteènosti rozprostøeny podle toho, zda se jedná o jedince z kolektivisticky orientované spoleènosti, nebo naopak individuálnì zamìøeného jedince (Cianci a Gambrel, 2003). Práce B. L. Goebela a D. R. Browna pøedkládají myšlenkový koncept, že hierarchie potøeb se ve skuteènosti liší podle vìku jedince. V dìtství jsou akcentovány pøedevším potøeby fyziologické a potøeba jistoty a bezpeèí, u dospívajících jedincù je akcentována potøeba sociálního uznání a sebeúcty,

mladí dospìlí jedinci vykazují ve vìtší míøe aktuálnost potøeby seberealizace, zatímco u stárnoucích jedincù je akcentována potøeba jistoty a bezpeèí (Goebel a Brown, 1981). Existují rovnìž studie T. L. Tanga a W. B. Westa ohlednì pociśované aktuálnosti potøeb provedené na skupinách lidí, kteøí byli dotèeni válkou v Perském zálivu. Z tìchto studií vyplývá, že vnímání aktuálnosti jednotlivých potøeb dle A. H. Maslowa se rùzní podle okamžitých okolností, jako jsou stav míru, období konfliktu, období po urovnání konfliktu (Tang a West, 1997). K tématu pìti fází umírání podle E. Kübler-Rossové byla prostudována dostupná literatura s cílem vyhledat názor autorit v oboru na zmìnu potøeby sociálního kontaktu u pacientù bìhem jednotlivých fází umírání. V literatuøe jsou popsány pomìrnì podrobnì projevy pacienta v jednotlivých fázích, pøièemž jeho potøeby jsou zmiòovány obecnì a je pouze konstatováno, že nastávají zmìny v potøebách pacienta. Detailnìjší popis zmìn potøeb v jednotlivých fázích však není uvádìn. Limitace Mezi hlavní limitace studie patøí, že se jedná o subjektivní hodnocení vnímání aktuálnosti potøeb z pohledu

5. potøeba seberealizace

5. potøeba seberealizace





2. potøeba jistoty, bezpeèí

2. potøeba jistoty, bezpeèí

1. fyziologické potøeby

1. fyziologické potøeby

Potøeby pacienta v terminálním stadiu (dle studie)

Hierarchie potøeb dle Maslowa

Obrázek 1: Potøeby pacienta v terminálním stadiu nemoci ve srovnání s hierarchickým modelem potøeb dle A. H. Maslowa

212


Etické aspekty a konflikt zájmu Všichni respondenti byli informováni o povaze studie a mohli se svobodnì rozhodnout, zda se studie zúèastní. Svùj souhlas vyjádøili vyplnìním dotazníku a jeho odevzdáním. Autoøi si nejsou vìdomi žádného konfliktu zájmù.

Závìr U potøeby sociálního kontaktu a zpùsobù jejího naplòování v závislosti na jednotlivých fázích podle E. Kübler-Rossové bylo šetøením zjištìno, že potøeba sociálního kontaktu se podobnì jako ostatní potøeby pacienta v závislosti na fázi umírání mìní. Ve svìtle výše uvedených prací jiných autorù, v nichž je diskutována obecná platnost Maslowova konceptu, nepøekvapuje prezentovaný výsledek šetøení, že v terminálním stadiu dochází u pacienta k výrazné zmìnì v hierarchii potøeb. V hierarchii potøeb dle A. H. Maslowa zaujímá potøeba sociálního kontaktu své místo ve vyšších potøebách a její pociśování nastává po saturaci potøeb nižších. V rozporu s tímto konceptem však výsledky šetøení ukazují, že v terminálním stadiu nemoci je existující potøeba sociálního kontaktu velmi silná, aèkoliv nižší potøeby nemohou být uspokojivì saturovány z dùvodu obtíží, které pacientovi aktuální nepøíznivý zdravotní stav zpùsobuje. Pøestože jde o informace získané na základì dotazování zdravotníkù peèujících o umírající, nikoli o informace získané pøímo od umírajících pacientù, považujeme za nutné se tímto zjištìním dále zabývat. Vhodné by bylo využití kvalitativních metod výzkumu – tedy pozorování umírajících pacientù, pøípadnì hloubkové rozhovory, pokud by to jejich fyzický a duševní stav dovoloval a byly by zachovány etické aspekty. S cílem vyjít co nejlépe vstøíc potøebám pacientù by bylo podnìtné provést tyto další výzkumy v hospicích a LDN. Jejich pøedmìtem mohou být nejen samotné potøeby pacientù v terminálním stadiu nemoci, ale i tyto potøeby s ohledem na vìk umírajících, jejich rodinné zázemí, religiozitu apod. Výsledky by bylo vhodné následnì srovnat s již zmiòovanými závìry studií, v nichž již byla Maslowova koncepce podrobena kritice, a vyvodit z nich dùsledky pro ošetøovatelskou praxi.

3. Hofstede, G. The cultural relativity of the quality of life concept. Academy of Management Review 1984;9(3):389–398.


Literatura 1. Cianci R, Gambrel PA. Maslow’s hierarchy of needs: Does it apply in a collectivist culture. Journal of Applied Management and Entrepreneurship 2003;8(2):143–161. 2. Geobel BL, Brown DR. Age differences in motivation related to Maslow’s need hierarchy. Developmental Psychology 1981;17:809–815.

4. Horowitz MJ. Psychodynamic and cognition. Chicago: The University of Chicago Press, 1991:320. 5. Koneèný R, Bouchal M. Psychologie v lékaøství. Praha: Avicenum, 1979:368. 6. Kübler-Rossová E. O smrti a umírání. Praha: Arica, 1993:251. 7. Maslow A. Motivation and personality. New York: Harper & Row, 1954:395. 8. Pera H, Weinert B. Nemocným nablízku. Praha: Vyšehrad, 1996:199. 9. Tang TL, West WB. The importance of human needs during peacetime, retrospective peacetime, and the Persian Gulf War. International Journal of Stress Management 1997;4(1):47–62. 10. Wahba MA, Bridwell LG. Maslow reconsidered: A review of research on the need hierarchy theory. Organizational Behavior and Human Performance 1976;15(2):212–240.

Mgr. Marie Lazárková Støední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická ve Znojmì Jana Palacha 956/8 669 33 Znojmo E-mail: [email protected] Do redakce pøišlo: 8. 9. 2015 K publikaci pøijato: 3. 12. 2015

213

Pùvodní práce

zdravotnických pracovníkù. Provedení šetøení pøímo u pacientù bylo vyhodnoceno jako nevhodné z následujících dùvodù: zdravotnická zaøízení peèující o pacienty v terminálním stadiu považují za neetické provádìní výzkumu, který je zamìøen na aspekty spojené s umíráním, pøímo u pacientù. Komunikace s pacienty v terminálním stadiu je navíc èasto zásadním zpùsobem omezena zdravotními komplikacemi, které tento stav pøináší. Další limitací je, že pøes všeobecnou známost konceptu vyrovnání se s infaustním onemocnìním dle E. Kübler-Rossové neexistuje exaktní nástroj, který by mìøil, v jaké fázi se pacient nachází. Kvùli tomu mohlo dojít k nepøesnému zaøazování pacientù do jednotlivých fází dle E. Kübler-Rossové.

Pùvodní práce

Pøíloha Vážení zdravotniètí pracovníci, obracím se na Vás s prosbou o vyplnìní tohoto anonymního dotazníku. Jeho výsledky budou souèástí mojí disertaèní práce na LF Masarykovy univerzity v Brnì, která se týká potøeby sociálního kontaktu nemocných v jednotlivých fázích umírání podle E. Kübler-Rossové. Prosím Vás proto o pravdivé uvedení informací. Pøedem Vám dìkuji za ochotu a èas, který vyplnìní dotazníku budete vìnovat. Mgr. Marie Lazárková Instrukce: Správnou odpovìï, prosím, oznaète køížkem, vyjádøete slovnì, eventuálnì postupujte dle pokynù u jednotlivých otázek.

1. Vaše vìková kategorie: 19–30 let 31–40 let 41–50 let 51 a více 2. Uveïte pohlaví: žena muž 3. Vaše nejvyšší dosažené vzdìlání: odborné støední (bez maturity) støední zdravotnická škola (SZŠ) SZŠ + PSS (pomaturitní specializaèní studium) vyšší zdravotnická škola (VOŠZ) vysoká škola Bc. Mgr. MUDr. jiné ……………………………………… 4. Ve zdravotnictví pracujete: 0–4 roky 5–10 let 11–20 let 21 a více let 5. Uveïte druh zaøízení, ve kterém pracujete: LDN nemocnice hospic agentura domácí péèe jiné 6. Ve které fázi hospitalizace zjišśujete potøeby klientù? pouze pøi pøíjmu pøi pøíjmu a po celou dobu hospitalizace v prùbìhu hospitalizace individuálnì, pøi vhodné pøíležitosti potøeby nezjišśujeme jiné 7. Zjišśujete sociální zázemí klientù? ano ne 8. Potøebu sociálního kontaktu byste zaøadil(a): do nižších potøeb do vyšších potøeb nevím 9. Z oblasti dále jmenovaných sociálních potøeb pacientù doplòte tøi potøeby, které se Vám jeví jako nejfrekventovanìjší (potøeba lásky, potøeba sounáležitosti, potøeba být respektován, potøeba afiliace, potøeba podpùrných dùvìrných vztahù, potøeba rodinného zázemí, potøeba radosti, potøeba být pøijímán).

214

10. Mají ve vašem zdravotnickém zaøízení pacienti v terminálním stadiu možnost èastého sociálního kontaktu s rodinnými pøíslušníky? ano, umožòujeme èasté návštìvy dle pøání pacienta a jeho rodiny spíše ano, podle podmínek provozu našeho zdravotnického zaøízení návštìvy mohou pøicházet jen v urèených hodinách po domluvì s lékaøem jsou možné výjimky z návštìvních hodin rodina mùže u pacienta v terminálním stadiu zùstat kontinuálnì jiné 11. Jakých možností k uspokojování vyšších potøeb Vaši klienti nejvíce využívají? Oznaète i více možností. neomezenou možnost návštìv èlenù rodiny a pøátel osobní rozhovor s duchovním návštìvu bohoslužeb rozhovor se sestrou, lékaøem canisterapii, arteterapii èetbu knih televizi poslech hudby rozhovor s psychologem návštìvy dobrovolníkù, praktikantù jiné 12. Èíselnì seøaïte potøeby klientù v terminálním stadiu od 1 do 7 podle aktuálnosti (èíslo 1 je nejaktuálnìjší potøeba): biologické potøeba bezpeèí a jistoty potøeby sounáležitosti a lásky potøeba sociálního kontaktu potøeby uznání sebeúcty potøeba seberealizace duchovní potøeby 13. Uspokojení potøeby sociálního kontaktu u umírajících pacientù vidíte: v naslouchání pacientovi v setrvání u jeho lùžka jiné 14. Uveïte neverbální komunikaci, kterou dle Vašeho názoru akceptují pacienti v terminálním stadiu nemoci: držení za ruku pohlazení objetí jiné 15. Pøejí si umírající pacienti, aby u nich byli pøítomni èlenové rodiny? ano spíše ano spíše ne rozhodnì ne


17. Jak mùžete v jednotlivých fázích umírání podle E. Kübler-Rossové klientovi pomoci (napø. rozhovor, zprostøedkování kontaktu na psychologa, lékaøe, duchovního, naslouchání apod.)? popøení, šok – hnìv, agrese – vyjednávání, smlouvání – deprese, smutek – smíøení, pøijetí – 18. Z jakých dùvodù nejèastìji klienti nedojdou do fáze smíøení? nemají vyøešené rodinné vztahy nemají vyøešené vztahy mimo rodinu trpí strachem a úzkostmi nevìøí v pokraèování života nechtìjí si pøipustit vážnost choroby Jiné: …………………………….....…………………………………………………………… 19. Vìnujete klientùm v nìkteré fázi umírání více èasu? ano ve které…………………..................................................................….. ne 20. V jaké fázi podle Vašich zkušeností nejèastìji klienti umírají? ve fázi popøení skuteènosti ve fázi agrese, zloby ve fázi vyjednávání, smlouvání ve fázi smutku, deprese ve fázi pøijetí, smíøení 21. V jaké fázi se podle Vašich zkušeností nejèastìji nachází rodina pøi úmrtí klienta? ve fázi popøení skuteènosti ve fázi agrese, zloby ve fázi vyjednávání, smlouvání ve fázi smutku, deprese ve fázi pøijetí, smíøení 22. Ve které fázi umírání používáte nejvíce techniku naslouchání? ve fázi popøení skuteènosti ve fázi agrese, zloby ve fázi vyjednávání, smlouvání ve fázi smutku, deprese ve fázi pøijetí, smíøení 23. Jaká je ve Vašem zdravotnickém zaøízení frekvence návštìv u pacientù v terminálním stadiu týdnì? rodina ……...× pøátelé ……...× dobrovolníci ……...× duchovní ……...× jiné osoby ……...×

Pùvodní práce

16. Níže jsou vyjmenovány fáze umírání podle E. Kübler-Rossové. Prosím, dle Vaší zkušenosti s umírajícími oznaète, jaká je jejich potøeba sociálního kontaktu na škále 1–5, kde 1 oznaèuje velmi nízkou potøebu kontaktu, 2 nízkou potøebu kontaktu, 3 støední potøebu kontaktu, 4 vysokou potøebu kontaktu a 5 velmi vysokou potøebu kontaktu. popøení, šok 1–2–3–4–5 hnìv, agrese 1–2–3–4–5 vyjednávání, smlouvání 1 – 2 – 3 – 4 – 5 deprese, smutek 1–2–3–4–5 smíøení, pøijetí 1–2–3–4–5

24. Odmítají pacienti v nìkteré fázi umírání návštìvy? ano ne Pokud ano, oznaète, prosím, konkrétní fázi: ve fázi popøení skuteènosti ve fázi agrese, zloby ve fázi vyjednávání, smlouvání ve fázi smutku, deprese ve fázi pøijetí, smíøení 25. Domníváte se, že potøeba sociálního kontaktu je v prùbìhu umírání stále stejná? ano spíše ano spíše ne rozhodnì ne 26. Zvyšuje se dle Vašich zkušeností frekvence návštìv u pacientù v terminálním stadiu? ano ne 27. Je dle Vašich zkušeností vyšší frekvence návštìv pacientem v terminálním stadiu vnímána pozitivnì? ano spíše ano spíše ne rozhodnì ne Pokud ano, je vyšší frekvence návštìv žádoucí ze strany: Oznaète i více možností. rodiny pøátel dobrovolníkù duchovního jiných osob 28. Pøání umírajících jsou ve Vašem zdravotnickém zaøízení: vìtšinou plnì respektována èásteènì respektována spíše nerespektována vìtšinou nerespektována 29. Je pro Vás tìžké v konkrétních pøípadech o umírání a smrti mluvit? ano spíše ano spíše ne rozhodnì ne 30. Myslíte si, že jsou lidé dostateènì informováni o problematice umírání? ano spíše ano spíše ne rozhodnì ne

Prostor pro Vaše sdìlení:


215

ZMÌNY POTØEB U PACIENTÙ V TERMINÁLNÍM STADIU

Recommend Documents