Centrová péče – je v centru pacient? Setkání ČAVO, 30.11.2013 PhDr. Ivana Plechatá LF MU a Koalice vážné diagnózy
[email protected]
Důvody pro centralizaci • Odbornost, know-how, zkušenost • Koncentrace diagnostické a léčebné technologie – efektivita Proč takové plánování není i v ostatních segmentech akutní medicíny ?
• Finanční náročnost – efektivnost a kontrola Náklady VZP na léky na vzácná nemocnění cca 3,2 % = 2,3 mld. Kč (2010, Infopharm) a nepředpokládá se (vzhledem k podstatě vzácných onemocnění, že bude výrazně růst. Podobné v celé Evropě. Nutné tedy stále „přitahovat šrouby“ v nákladné péči nebo se také soustředit na to „levné“?
Platba za pacientem vs. rozpočet s limity • Není jen rozdíl finanční a administrativní ale zejména východiska a pohledu na věc (paradigmatu) • Platba prostřednictvím rozpočtu a limitů může naznačovat nezájem o konkrétního pacienta, jeho potřeby a o to jaké jsou výsledky jeho léčby.
• Časovou jednotkou pro hodnocení musí být doba trvání léčby a ne kalendářní rok • Nezajímá se o data, predikce vypovídající o kvantitě i kvalitě ale rozhodující je snaha omezit náklady
Centralizovat péči ano ale také ji platit Důsledky finančních limitací: • Popírání potřeb pacienta (zdaleka ne jen na léky ale na komplexnost péče o něj) • Snahy o neléčení či oddalování léčby z finančních důvodů (často se důvod pacient nedozví) způsobují další výdaje nejen ve zdravotnickém segmentu ale zejména v sociálním (a zdaleka ne pouze veřejné výdaje!) Umí to někdo spočítat? • Souboje diagnóz (peníze dostane prioritně ten, kdo nejvíce křičí) • Souboje uvnitř nemocnic • Některé registry „centrových „léků ukazují na podléčennost – mohou být důvody také finanční? • Indikační omezení často znemožňují efektivní léčbu podle odborných guidelines • Administrativní omezení a podmínky obtěžují pacienta i lékaře a často nemají dobrého východiska (pomalá a odborně sporná stanoviska revizních lékařů pojišťoven)
Centra v roce 2014 - ÚV Kap. 2.2.1. Pro onemocnění: • a) Fabryho choroba, • b) Gaucherova choroba, • c) Niemen-Pickova choroba, • d) Mukopolysacharidóza I, • e) Mukopolysacharidóza II, • f) Mukopolysacharidóza VI, • g) Pompeho choroba, • h) Hyperamonemie u dětí s dědičnou poruchou metabolismu urey a • glutaminu a • i) Dědičná tyrozinemie typu I se stanoví maximální úhrada ve vyši 100 % dvanáctinásobku průměrné měsíční úhrady vypočtené z těch měsíců roku 2013, během nichž byla léčba poskytována, vynásobeného počtem unikátních pojištěnců léčených v roce 2013.
Centra v roce 2014 - ÚV II Pro onemocnění neuvedená v bodech 2.2.1 a 2.2.2 se stanoví maximální • úhrada ve výši 98 % dvanáctinásobku průměrné měsíční úhrady vypočtené z těch měsíců roku 2013, během nichž byla léčba poskytována, vynásobené 102% počtu unikátních pojištěnců, kterým byl v roce 2013 léčivy přípravek na některé z onemocnění neuvedených v bodě 2.2.1 nebo v bodě 2.2.2 podán. Informace z VZP: • Léky kategorie „S“ – centrové (z rozhodnutí SÚKL) jsou vyjmuty z vah DRG • „S“ léky, včetně orphan drugs budou součástí rozpočtu pro centrovou péči daného zařízení a o nutném objemu péče s poskytovateli pojišťovna právě jedná. V případě překročení objemu, poskytovatel jedná z pojišťovnou individuálně • Pokud jsou nákladné léky hrazeny z rozpočtů „necentrových“ nemocnic, bude individuálně domlouváno . Klíčové, aby spolu se souhlasem revizního lékaře šly peníze za konkrétním pacientem
Centra v roce 2014 - ÚV III. Problém nehrazených léčiv (z rozhodnutí SÚKL). Úhrada se musí „vejít“ do definice § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. • (1) Příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. • (2) S výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poskytnutí zdravotních služeb podle předchozího odstavce vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře.
Výzvy centrové péče - obecné • Personalizovaná medicína – stále více diagnostiky na genetické a molekulární úrovni, nákladná léčba ale cílená léčba s možnostmi přesných predikcí počtu léčených pacientů • Podoba klinických studií či empirických dat, jejich shromažďování, realizace a interpretace výsledků. • Indikační omezení vs. medicína založená na důkazech (nová zjištění ze studií). • Off label“ léčba • Symptomatická vs. kauzální léčba (metabolické poruchy) • Jak dál, kde priority politiků a plátců v hledání rezerv. Nejvíce se totiž plýtvá na tom, co je levné (a je to opravdu levné?) .Management chronických stavů vs. akutní péče
Výzvy centrové péče II. • Vstup nových léků a technologií (HTA?) 2013 – nová farmakoekonomická metodika SÚKLu – vliv na „orphan drugs“. • Existence dat v ČR pro posuzování „Cost of illness“ (komplexní náklady na nemoc)
• Držení systému (ceny a úhrady) či únikové strategie, založené na dohodách? • Nároky na pacientské organizace (strategie, know-how, lobbying, PR, národní i mezinárodní spolupráce..)
Výzvy - ČAVO • Důraz na naplňování strategie a plánu, dodržování zákona o ZS při tvorbě, registraci a monitoringu center, přeshraniční spolupráce (ultraorphan). • Vznik dalších formálních center (z moci úřední) přesto, že zatím není „centrový“ lék, je to otázka času (DEBRA) • Spolu s ustanovením centra nárok na smlouvu s pojišťovnou (předchozí dohoda s plátci) • • • •
Problém doktoři „soliteři“lékař odjede na stáž a kdo zastupuje? Centra pro „ultraorphan“ nemoci? Přechody dítě/mladistvý do „dospěláckého“ centra. Je nutné dělit? Edukace „necentrových“ zdravotníků (společná úloha „centrových“ zdravotníků a pacientských organizací)
Výzvy ČAVO II • Komunikace a spolupráce s pojišťovnami, • komunikace a spolupráce se SÚKL a firmami (zapojení se do formálních i neformálních procesů) • Spolupráce v rámci Národního koordinačního centra pro vzácná onemocnění • Standardizace léčby
Děkuji za pozornost.
