Zmenšování digitální propasti v Evropě Zpráva Economist Intelligence Unit

Zmenšování digitální propasti v Evropě

Zpráva Economist Intelligence Unit

Sponzor


Intel_Cover_PLAIN.indd 3

11/13/2008

Obsah Úvod

3

Shrnutí

4

Připojit a zapojit

5

Smíšené motivy vlád

7

Digitální vyloučení

8

Rumunští školáci dostávají počítače domů

8

Osobní přístup: francouzský program Internet accompagné

9

Dánsko: odstraňování bariér pro zdravotně postižené

11

Podmínky úspěchu

12

Projekt Online Centres ve Velké Británii

13

Od eInclusion k inkluzi nás všech

16

© Economist Intelligence Unit 2008

1



11/13/2008

Úvod

Z

právu Zmenšování digitální propasti v Evropě sponzorovanou společností Intel předložila agentura Economist Intelligence Unit (EIU).

Cílem této zprávy je analyzovat, jakou měrou jednotlivé státy podporují zapojení všech občanů do informační společnosti (tzv. eInclusion), a informovat o nejlepších příkladech z praxe. Za tuto zprávu nese plnou odpovědnost agentura Economist Intelligence Unit. Rozhovory realizoval a zprávu vypracoval redakční tým EIU. Zjištění a názory vyjádřené v tomto dokumentu nemusejí reflektovat názory sponzora. Zprávu sepsal Terry Ernest-Jones a redigoval ji Clint Witchalls. Všem, kdo se rozhovorů zúčastnili, patří náš vřelý díky za čas a postřehy, o něž se s námi podělili. Říjen 2008


3


_PLAIN.indd 3

11/13/2008 11:27:25 AM

Shrnutí Zdroj: OECD, červen 2008

1

C

o se rozměrů „digitální propasti“ týče, poměry v Evropě se různí. V rámci Evropské unie je tu Dánsko, kde je míra penetrace širokopásmového připojení vůbec nejvyšší na světě (37% 1), zatímco v Bulharsku je srovnatelná s Botswanou (okolo 8%). Ekonomové mají úsloví, že s přílivem stoupají všechny lodě, ale v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) je třeba některým lodím trochu pomoci. Vlády se nemohou spoléhat na to, že klesající ceny počítačů a širokopásmového připojení nakonec povedou k jejich celosvětovému využívání. Na zajišťování rovné příležitosti začlenit se do „informační společnosti“ pro všechny své občany včetně seniorů, zdravotně postižených a nemajetných se musejí aktivně podílet. Rizika spojená s nezačleněním se do takové společnosti jsou v současnosti mnohem vyšší než před deseti lety. Pravděpodobnost, že lidé bez přístupu k počítači nebo internetu budou sociálně a ekonomicky vyloučeni, je nyní mnohem vyšší. V roce 2006 potvrdila EU význam elektronické inkluze (eInclusion) a zavázala se pod záštitou ministerské deklarace z Rigy zmenšit do roku 2010 digitální propast na polovinu. V současné době probíhá v různých částech Evropy několik stovek státem podporovaných programů eInclusion. V některých oblastech jsou pokroky nevyrovnané, jinde jsou úspěšnější. Hlavní otázka pro státní správu zní, jak navrhnout a implementovat programy a zajistit jejich efektivitu. Dosavadní poznatky mimo jiné jsou:

• Je nutné vědět, koho oslovujeme. I ta nejlepší technologie se mine účinkem, pokud nebudou řádně uspokojeny potřeby a rozptýleny obavy polsuchačů. Je třeba rozvinout infrastrukturu. Nemá smysl učit lidi používat internet, je-li dostupnost připojení k němu jen sporadická.

•

4



• Financování vyžaduje vynalézavost. Např. portugalská vláda použila k financování svého


11/13/2008

projektu eInclusion výtěžek z aukce licencí „třetí generace“ (3G) pro telekomunikační firmy. Je třeba zvýšit informovanost. Ne každý si je vědom výhod, jež může ICT přinášet. K překonání nezájmu je nutné prodat všechny výhody technologie. Je potřeba spolupracovat s etablovanými organizacemi. Je třeba navázat partnerství s místními organizacemi a využít jejich znalosti cílového segmentu populace. Koordinace je nutná. Projekty eInclusion často vyžadují zapojení různorodých firem a orgánů státní správy a je třeba pečlivě je koordinovat a často s nimi komunikovat.

• • •

• Vzdělávání a podpora jsou nepostradatelné. Nejefektivnější formou vzdělávání často bývá

individuální školení v domácím prostředí školeného. Nepřetržitá podpora má zásadní význam také pro zachování intenzity programu. Je nutné stanovit si měřítko úspěchu. Bez měřítka úspěšnosti lze jen obtížně obhájit nutnost dalšího financování nebo budoucích projektů. Je třeba dívat se kupředu. Je nutné sledovat trendy jako např. rychlý vzestup mobilního internetu a zvážit jejich dopad na současné projekty.

• •


5


_PLAIN.indd 3

11/13/2008 11:27:25 AM

Zdroj: http://www.e-inclusionawards.eu/

2

Počítačová negramotnost je charakterizována lidmi, kteří postrádají základní počítačové dovednosti, jako je kopírování nebo spuštění počítačového programu pomocí myši.

3

Připojit a zapojit

V

roce 2007 se do internetové revoluce v EU zapojilo na 40 milionů lidí, čímž stoupl počet pravidelných uživatelů internetu v tomto regionu až na 250 milionů2. Počítačová negramotnost3 však byla v dané oblasti ve stejném roce odhadována na cca 40%. Klesající ceny počítačů a širokopásmového připojení sice hrají ve zmírňování rozdílů eInclusion v celé EU podstatnou roli, v rámci jednotlivých států však existuje celá řada společenských skupin (např. nezaměstnaní, senioři nebo venkovské komunity), jimž při jejich úsilí o uchopení neustále unikajícího cíle digitálních technologií hrozí, že zůstanou i nadále na okraji. Počítačová negramotnost v EU (%) Úroveň uživatelských dovedností

EU celkem

S nízkým vzděláním 65

Věk 55—64

Věk Důchodci Neza65—74 /neaktiv- městnaní ní 83 73 44

Ženy

Nikdy nepoužili 41 61 44 Dosáhli určité úrovně 59 35 39 17 27 56 56 počítačových dovedností Poznámky 1. Údaje jsou vyjádřeny v procentech z populace v dané skupině 2. Nízká úroveň vzdělání se vztahuje na osoby bez jakéhokoli formálního vzdělání, základního nebo nižšího středního vzdělání (odpovídajícího klasifikaci ISCD dle UNESCO na stupeň 0, 1 a 2) Zdroj: Eurostat, Veřejný průzkum používání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci, 2006

Existuje riziko, že se prohloubí také propast mezi uživateli a „neuživateli“ ICT, což ovlivní sociální kohezi, životní standard a ekonomické perspektivy. Jak prohlásila evropská komisařka pro informační společnost a média Viviane Redingová: „Se stále větší provázaností informačních a komunikačních technologií s každodenním životem a prací je i růst stále více závislý na používání ICT. Všeobecný rozvoj se odvíjí od počtu jednotlivců začleněných do informační společnosti a schopných používat informační technologie.“ Státní správy mohou mnohdy těžit také z dalších přímých výhod např. z méně nákladného poskytování veřejných služeb. K nim patří např. telemedicína, která využívá ICT pro lékařskou diagnostiku a péči o pacienta na dálku a umožňuje seniorům postarat se o sebe a zůstat déle ve svých domovech. Připojením lidí z okraje společnosti k internetu se zlepší kvalita jejich života a státní služby budou zproštěny části svého břemene. „Na tom, že digitální technologie mohou být pro znevýhodněné lidi obrovským přínosem, se shodnou všechny politické strany,“ říká britský ministr pro digitální inkluzi Paul Murphy. Vzhledem k vytyčenému cíli zredukovat do roku 2010 digitální propast na polovinu je „eInclusion“ podle Evropské

6



komise v současnosti hlavní politickou prioritou. Postup kupředu je však pomalý. Současná zpráva Evropské komise připouští, že „…ani v případě přijetí velmi optimistického scénáře, podle nějž rozdíly v míře digitální gramotnosti časem vymizí bez jakékoli zásadní strategické intervence, se do roku 2010 záměr snížit rozdíly v rozsahu digitální gramotnosti uskutečnit nepodaří, a to pro žádnou ze znevýhodňovaných skupin s výjimkou osob ve věkové kategorii 54—64 let.“ Jak z této zprávy vyplývá, zajišťování výhod ICT pro širší populaci a zvýšení jejího společenského podílu nastoluje zásadní ekonomické, organizační a sociální otázky.


11/13/2008

Smíšené motivy vlád Pro příklady způsobů, jakými se státy snaží zlepšit dostupnost počítačů a internetu, není třeba chodit daleko. Hojnost evropských projektů eInclusion lze ilustrovat na prvním ročníku soutěže European e-Inclusion Awards (Evropské ceny za přínos v oblasti eInclusion) vyhlášené EU, při níž bude 1. prosince 2008 ve Vídni oceněno 35 nejlepších projektů. Ke 12. září, při uzávěrce přihlášek, dosáhl celkový počet předložených (vyhovujících) projektů čísla 469. Škála programů eInclusion je pestrá, od projektů podpory menších skupin obyvatelstva, mezi něž patří např. Un computer in famiglia (Počítač do každé rodiny) spuštěný v únoru 2008 v řídce osídleném italském regionu Valle d’Aosta, až po velké celostátní programy, jako je např. projekt UK Online Centres, který v současnosti slouží více než dvěma milionům uživatelů převážně s nízkými příjmy (viz rámeček: UK Online Centres). Podobně různorodé jsou také skupiny, na něž se vlády zaměřují: počínaje programy, které usilují o to přitáhnout k internetu starší generaci, až po financování nákupu počítače v rodinách s dětmi, jako tomu je např. v Rumunsku (viz rámeček Rumunští školáci dostávají počítače domů). Liší se také motivace vlád iniciovat takové programy, i když rámcově důvody spadají zhruba do čtyř mnohdy prolínajících se oblastí:

• Zvýšení konkurenceschopnosti pracovních sil a návrat většího počtu lidí do práce. • Zlepšení sociální koheze, možnost přičlenění starších osob, imigrantů a dalších ke zbytku spo-

lečnosti. Zajištění efektivnějších a dostupnějších veřejných služeb. Vytvoření stejných výhod pro všechny marginalizované skupiny obyvatel včetně handicapovaných a osob s nízkým vzděláním nebo příjmy.

• •


7


_PLAIN.indd 3

11/13/2008 11:27:25 AM

Výběr projektů závisí hlavně na obecnějších cílech vládních strategií. I když žádná vláda nepřipouští, že by se soustředila na jednu skupinu na úkor jiné, ohraničené rozpočty však nutně s sebou nesou obtížná rozhodnutí.

Digitální vyloučení K „digitálně“ vyloučeným osobám nepatří pouze ti, kteří si to nemohou dovolit z finančních důvodů. Státy se proto pokoušejí začlenit do skupiny digitálně gramotných celou řadu různých skupin obyvatel.

Senioři „Senioři jsou zvláště důležití, protože představují největší skupinu, neuživatelů“ říká analytička londýnské poradenské společnosti FreshMinds Charlotte Alldrittová. Statistiky EU uvádějí, že v celoevropském měřítku je jen 10% uživatelů internetu starších 64 let (ve srovnání se 73% mladých ve věku 16—24 let).

Generation… (Individuals… Muži

Ženy

16—24

27 členských států EU bez Malty Zdroj Eurostat, statistika ICT

79 77 25—54 61 55 55—74 31 19

Rumunští školáci dostávají počítače domů Rumunská vláda se prostřednictvím svého programu EURO200 zaměřila na vybavení chudších domácností se školními dětmi počítači. V rámci tohoto programu, jenž byl zahájen v roce 2004 na základě zákona přijatého zdejším parlamentem, vydává vláda žákům z rodin s nízkými příjmy poukazy na nový počítač. Podle předsedy komise pro ICT rumunského parlamentu Varujana Pambucciana „Rumunsko zahájilo svůj program eInclusion výchovou mladší generace.“ Přihlášky z různých škol ověřují regionální školní inspektoráty a žádosti o poukazy odesílají ministerstvu školství, které vouchery postupně distribuuje do příslušných rodin. Rodina může získat pouze jednu poukázku a výdaje nad 200 eur hradí sama. Počítače, mnohdy vybavené i softwarem

8

se základy práce s počítačem a výukovými balíčky např. biologie, chemie či dějepisu určené pro subjekty poskytující školní vzdělání, lze zakoupit v libovolné prodejně, jež se tohoto programu účastní. Do současnosti si v rámci programu počítač pořídilo na 150 000 žáků. Podle Pambucciana je jedním z cenných přínosů e-learningu to, že jej mohou využívat také školáci, kteří nemají v dané oblasti přístup ke kvalitnímu vzdělávání. Motivem vlády je zabezpečit, aby příští generace zajistila Rumunsku dostatečnou kvalifikaci v oblasti ICT. „Jinak se budeme potýkat s nedostatkem lidských zdrojů,“ dodal Pambuccian. Rumunsko vstoupilo do EU v lednu 2007, zdejší vláda proto považuje ICT za nezbytnou součást modernizace rumunského hospodářství.



ICT přináší výhody nejen v oblasti kvality života, k nimž patří např. udržování častějšího kontaktu s rodinnými příslušníky a okolním světem, ale nabízí také možnost práce na částečný úvazek nebo dobrovolnické práce, jež může zlepšit sebehodnocení a poskytnout větší ekonomickou nezávislost.


11/13/2008

Jednou z cest, jak snížit napětí ve veřejných službách, je poskytování tzv. „telepéče“ tj. lékařské pomoci na dálku s využitím moderních technologií. Tímto způsobem se podle orgánů místní samosprávy ve skotském Lothianu podařilo po instalaci systémů zprostředkujících telepéči v tisících domácností zkrátit průměrnou délku pobytu starších osob v nemocnici z 57 na 9 dnů a snížit náklady. Součástí těchto systémů jsou také snímače detekující nulovou aktivitu, vloupání, pády, kouř, zatopení nebo extrémní teploty.

Nezaměstnaní Omezuje nedostatečná kvalifikace v oblasti ICT pracovní perspektivy, nebo nezaměstnaným brání nedostatek pracovních míst a nízký příjem získat přístup k internetu? Ať je příčinou a důsledkem kterákoli alternativa, čísla hovoří sama za sebe: ve srovnání s průměrem EU (60%) využilo v loňském roce internet pouze 17%4 ekonomicky neaktivní populace a toto číslo dále významně klesá s rostoucím věkem a v chudších komunitách.

Zdroj: http://ec.europa.eu/ information_society/activities/einclusion/docs/i2010_ initiative/comm_native_ com_2007_0694_f_en_acte. doc

4

Jednou z cest, jejíž pomocí se francouzská vláda pokusila vypořádat s tímto problémem, je program „Village Digital 93” spuštěný ve čtyřech městských částech na severovýchodě Paříže. 40% zdejší

Osobní přístup: francouzský program Internet accompagné

počítače, zabezpečení, software, širokopásmové připojení a školení, stát umožňuje daňové úlevy.

Zpočátku Francie zaměřila svoji snahu v oblasti eInclusion na studenty, později se orientovala na dva cíle: na seniory a osoby s nízkými příjmy. „Nyní stojíme před [demograficky] náročnějšími výzvami,” říká vedoucí francouzské vládní Delegace pro využívání internetu Bernard Benhamou a doplňuje: „Potřebujeme opatření lépe ušitá na míru svému účelu.“

Kromě zkvalitnění života cílové demografické skupiny programu existují i další výhody. Na podporu programu vzniklo ve Francii na 140 000 nových pracovních míst, většinou pozic „průvodce internetem v místě bydliště“. Programu se účastní dvacet šest společností z různých sektorů a vhodné počítače je možné zakoupit ve všech velkých maloobchodních řetězcích.

Francouzská vláda je přesvědčena, že největší překážku rychlejšího rozmachu používání internetu představuje jeho komplexnost. V březnu 2006 proto spustila program Internet accompagné (Internet s asistencí) — „s asistencí“ proto, že lidé mohou při nastavování počítače a připojování k internetu využít asistence poskytované u nich doma. Taková individuální školení zajišťovaná akreditovanými firmami trvají 4—8 hodin.

Etiketa Internet accompagné negarantuje, že je počítač levný nebo zlevněný, ale prodejce je v rámci programu nucen nabízet počítače v různých cenových relacích. Toto označení také zaručuje, že součástí nabízeného výrobku je i seminář.

Benhamou k tomu dodává: „Klíčem je veřejno-soukromé partnerství.“ Společnosti z oblasti ICT poskytují v rámci programu balíčky zahrnující


Ke třem základním pilířům úspěšného projektu eInclusion tj. vybavení, připojení a vzdělání připojuje Benhamou financování. Stát financuje polovinu nákladů na vzdělání a u všech počítačů prodávaných v rámci tohoto programu seniorům snížil daň z přidané hodnoty (DPH) z 18% na 5,5%.

9


_PLAIN.indd 3

11/13/2008 11:27:25 AM

populace tvoří imigranti a nezaměstnanost je 30%. Cílem je prostřednictvím nabídky vzdělávání a pracovních příležitostí odvrátit ohroženou mládež od páchání trestné činnosti. Stejný záměr sleduje také irská iniciativa „FIT“ a její vzdělávání marginalizované mládeže v oblasti ICT. V čele iniciativy stojí několik společností a má podporu irské vlády. FIT uvádí, že účast v jejích vzdělávacích programech a v souvislosti s nimi nabyté dovednosti a zaměstnání „změnily život“ více než 5000 nezaměstnaných. Ze všech účastníků, kteří kurzy dokončili během roku 2007, se 77% podařilo získat zaměstnání nebo se dále vzdělávalo.

Zdravotně postižení Pro handicapované osoby může osvojení dovedností z oblasti ICT znamenat rozdíl mezi exkluzí a závislostí na cizí pomoci a rovnou příležitostí uplatnění (viz rámeček, Dánsko: odstraňování bariér pro zdravotně postižené). Lidé se zdravotním postižením tvoří okolo 10‑15 % evropské populace. Člen výkonné komise Evropského fóra zdravotního postižení Rodolfo Cattani se domnívá, že pomocí ICT by mohla být aktivně zaměstnaná až polovina handicapovaných. Poukazuje také na to, že při nedostatku kvalifikovaných osob, s nímž se mnoho států potýká, by se vlády měly více zasazovat o využití dovedností zdravotně postižených. Cattani má ale pocit, že se vládní iniciativy v oblasti eInclusion zdravotně postižených z velké části minuly účinkem. „EU je sice velmi pozitivní hnací silou, ale pokrok na úrovni států je pomalý. Od slov k činům je stále ještě hodně daleko,“ upozorňuje komisař. Změny ve složení vlád a politických cílů rovněž nejsou nijak ku prospěchu. „I když se podaří pozornost vlády upoutat, doba, kdy se e-inkluzí přednostně zabývá, se v současnosti stále zkracuje,“ poznamenává dále. Cattani se rovněž domnívá, že technologie je třeba vytvářet se zřetelem na zdravotně postižené - což by také snížilo náklady. V případě mobilních telefonů může dodatečný software nutný pro nevidomé stát stejně jako samotný přístroj. „Každé zařízení musí být dostupné všem,“ myslí si komisař a uzavírá: „Nezbytné dovybavení je mnohem dražší.“

Další marginalizované skupiny Výčet skupin, na něž se programy eInclusion zaměřují, se v žádném případě neomezuje na výše popsané kategorie. Jednu z takových skupin tvoří ženy: v Evropě používá internet méně žen, a to zejména z nižších příjmových skupin, než mužů. (V USA je situace opačná, připojení k internetu má více žen než mužů). Řada programů eInclusion se orientuje na studenty. Příkladem může být portugalská vláda, která se zaměřila na kompletní odstranění digitální exkluze v budoucích generacích, a obrací se proto k žákům a jejich učitelům, a to prostřednictvím programu e-oportunidades. Tento program umožňuje dětem ve věku 6-11 let pořídit si laptop ke studijním účelům „na míru“. Ceny laptopů se pohybují

10



od 50 eur pro lépe situované rodiny až po laptopy zdarma pro chudé domácnosti. Dvanáctileté a starší děti si mohou v rámci programu zakoupit plně vybavené laptopy, ovšem za lehce vyšší ceny. Maximální cena, kterou však tito studenti (a učitelé) za laptop zaplatí, je 150 eur. Širokopásmové připojení je poskytováno za poplatek nižší, než se pohybují jeho ceny na trhu.


11/13/2008

Záměrem Portugalska je prostřednictvím těchto pobídek, které jsou součástí programu Plan Tecno logico pro rozvoj znalostní společnosti, zvýšit do roku 2010 celkový počet počítačů v přepočtu na studenty ze současného jednoho počítače na devět studujících na jeden počítač na dva žáky. Důležitým prvkem portugalské filozofie (a také strategií jiných vlád), kdy je dětem poskytováno vzdělání a vybavení v oboru IT bez ohledu na výši rodinných příjmů, je také to, že nabyté znalosti informačních technologií předají svým rodičům. Vlády usilují rovněž o zpřístupnění internetu komunitám na venkově a v řídce osídlených oblastech. V EU je penetrace širokopásmového připojení na venkově také nízká: z výhod vysokorychlostního připojení k internetu se může těšit pouze čtvrtina vesnických domácností. A v neposlední řadě jsou tu lidé s nízkými příjmy, pro něž jsou i přes snížení cen počítače stále cenově nedostupné. % osob, které v minulém roce použily internet 2004

2005

2006

2007

Husté osídlení

53

60

60

65

Řídké osídlení

38

46

44

51

Všechny osoby

47

54

55

60

Podíl uživatelů internetu dle oblasti, kde bydlí (Copyright © Eurostat. Všechna práva vyhrazena.)

Dánsko: odstraňování bariér pro zdravotně postižené Ask Andersen je studentem politických věd na Kodaňské univerzitě. Dochází na přednášky, dělá si poznámky a píše referáty a pomocí internetu provádí výzkum. Přesto, že je nevidomý, dostává se mu v podstatě stejné úrovně vzdělání jako jakémukoli jinému studentu se zdravým zrakem. Dánské ministerstvo školství má program orientovaný na zdravotní postižení na vyšším stupni vzdělávání a patří do něj nejen asistenční pomůcky, ale také prvky, které používání technologií napomáhají, jako je např. delší čas během zkoušení. Panu Andersenovi byl poskytnut laptop vybavený softwarem pro syntézu řeči, jenž mu umožňuje na tomto počítači „číst“ elektronická skripta převedená do zvukové podoby. „Mohu studovat stejně jako většina studentů,“ říká a dodává: „Mohu absolvovat ročník za rovnocenných podmínek.“


Dříve, bez této technologie, by Andersen podle svého vyjádření potřeboval při čtení, prohlížení a psaní do značné míry osobní asistenci. Bylo-li třeba nahrát knihy na kazety vyžadoval text spoustu mravenčí práce. „Teď mohu fungovat nezávisle,“ vypráví a pokračuje: „Mám veškeré pomůcky, které potřebuji.“ Pan Andersen si při přednáškách dělá poznámky na svém laptopu a pro účely svých referátů nebo revize si je může přehrávat. (Braillovo písmo není nutné). Díky softwaru na rozpoznávání hlasu může dokonce surfovat po internetu. Oříškem nadále ve skriptech zůstávají tabulky a grafy a zvětšující se obrazový obsah webových stránek znesnadňuje navigaci. Ale vzhledem k tomu, že téměř všechny v současnosti publikované knihy existují i v elektronické podobě, je pan Andersen přesvědčen, že v budoucnu bude nutné vytvořit centrální databázi uchovávaných knih. „Bude to stejné, jako když vezmete v knihovně knihu z poličky,“ uzavírá.

11


_PLAIN.indd 3

11/13/2008 11:27:25 AM

Podmínky úspěchu

O

slovení a zaangažování cílových skupin populace, které jsou i nadále vyloučeny z užívání IT, není jednoduché. Neexistuje pouze jeden jediný způsob nápravy a pro většinu zemí se jedná o relativně nový a nezměřený fenomén. Národní i nadnárodní vládní instituce příklady dobré praxe stále hledají, ale určité činitele podmiňující úspěch již objeveny byly:

Je nutné vědět, koho oslovujeme. V projektech, které patřily k úspěšnějším, věnovala státní správa ve spolupráci se zástupci různých skupin a jejich podpůrných organizací, značný čas seznamování se s požadavky různorodých segmentů. I ta nejlepší technologie samozřejmě selže, zvolíme-li nevhodnou cílovou skupinu. Jak říká Ute Kempfová z německého kompetenčního střediska Technology Competence Centre: „Na jedné straně musíme znát specifické zájmy cílových skupin a na druhé také překážky, které jim znemožňují internet používat.“ A rumunský komisař pro ICT Pambuccian doplňuje: „Optimální využití bude tam, kde se budou lidé při práci s IT cítit nejlépe.“ Než zahájíme program v určitém společenském segmentu, je nezbytné provést průzkum. Evropská komise, 13. zpráva EU o pokroku v oblasti jednotného telekomunikačního trhu, březen 2008.

5

Je třeba rozvinout infrastrukturu. Není-li technologická infrastruktura státu na podporu programů připravena, bude úspěch zanedbatelný. Čísla5 ukazují, že zatímco v severských zemích je míra penetrace širokopásmového připojení relativně vysoká (více než 30%), v jiných jako např. v Polsku (8,4%) nebo Bulharsku (7,6%) dosud infrastruktura vhodná pro programy eInclusion není. Francie usiluje o snížení ceny širokopásmového připojení pro neprivilegované domácnosti na méně než 1 euro denně a v nových stavbách pro rodiny s nízkými příjmy instaluje optické kabely. Ale sama možnost širokopásmového připojení ještě nezaručuje jeho využívání. Portugalsko má téměř 100% pokrytí širokopásmového připojení, ale k internetu je připojeno jen 43% domácností. Financování vyžaduje nápaditost. Do řady projektů eInclusion proudí peníze jednoduše ze státních rozpočtů, jinde se však vlády ukázaly být mnohem nápaditější. Portugalsko částečně financovalo státní projekt eInclusion e-oportunidades z výtěžku aukce síťových licencí „třetí generace“ (3G), který do projektu přinesl na 500 milionů eur. Je třeba zvýšit informovanost. Ne každý postižený digitální exkluzí má zájem se vzdělávat v oblasti ICT. Charlotte Alldrittová z FreshMinds to komentuje takto: „Nevidí-li souvislost mezi internetem a vlastním životem, což je často právě ten případ, nebudou jej chtít používat.“ S tím souhlasí i britský ministr pro digitální inkluzi Paul Murphy: „Výhody technologie je třeba prodat. V první řadě je nezbytné zvýšit informovanost např. seznámit seniory s tím, jak se může zlepšit

12




11/13/2008

jejich život.“ V případě starších lidí je obzvláště důležité zdůrazňovat bezpečnost počítačových systémů, jež budou používat. Je potřeba spolupracovat s etablovanými skupinami. Úspěšné projekty eInclusion se obvykle opírají o podporu místních sítí a partnerů. Ute Kempfová to vysvětluje takto: „Pro úspěch rozsáhlé kampaně je nutná příprava s místními partnery a využití stávajících sítí, které mohou zužitkovat svou znalost [cílové skupiny].“ Čím lépe porozumíme organizaci cílového segmentu, která tvoří jakýsi most, tím větší je naděje na úspěch projektu. Propagují-li eInclusion členové důvěryhodné zprostředkovatelské organizace, klesá neochota příslušníků cílové skupiny: pak se může doporučení šířit ústní cestou. Ministr Paul Murphy přišel s návrhem, že by jako centra podpory digitální inkluze mohly sloužit třeba farní společenské domy. A předseda komise pro ICT při rumunském parlamentu Pambuccian k tomu dodává: „Program se musí odvíjet od psychologie dané lokality.“ Nutná koordinace. Obrovskou překážku představuje nedostatečná koordinace, a to jak mezi orgány státní správy, tak mezi nespočetným množstvím partnerů z veřejného i soukromého sektoru, kteří jsou pro úspěch projektů eInclusion nepostradatelní. Do francouzského programu Village Digital 93 bylo zapojeno místní mezivládní sdružení pro mládež, několik humanitárních asociací, soukromý podník veřejných slůžeb a neziskové organizace, které usilovaly o zajištění pracovních míst pro místní obyvatele, technologické instituty spojené s Pařížskou univerzitou XIII a celá řada firem z oblasti IT.

Projekt Online Centres ve Velké Británii Současné britské snahy o eInclusion se soustřeďují na zhruba 6000 centrálně řízených středisek „UK Online Centres”, přičemž existence center je ve skutečnosti omezena na Anglii. Střediska se zaměřují na poskytování levného nebo bezplatného přístupu k počítačům a internetu a zároveň také pomáhají a radí, jak je používat. UK Online Centres uvádějí, že se v nich ročně vzdělává na dva miliony uživatelů, z nichž 73% je jedním nebo více způsoby znevýhodněno (nízkým vzděláním, nízkým příjmem atd.). Způsob provozování UK Online Centres je ve srovnání s evropskými programy eInclusion neobvyklý. „Jsme financováni z veřejných zdrojů, ale nejsme státní institucí per se,“ vysvětluje výkonná ředitelka UK Online Centres Helen Millerová a dodává: „Centra neřídíme přímo, ale v rámci jejich členství jim poskytujeme služby.“ Zhruba polovina z 6000 center je spojena se službami veřejných knihoven a mnohá z nich provozují dobrovolnické organizace. V typickém centru


je kolem deseti počítačů a dva placení zaměstnanci na plný úvazek, jimž vypomáhají dobrovolníci. Služby členským centrům zahrnují zjednodušené internetové rozhraní MyGuide, vyškolení personálu a podpora při získávání klientely pro centrum. Střediska se orientují buď na místní komunitu, nebo na určitou cílovou skupinu jako např. nevidomé nebo neslyšící, čímž se okamžitě vytváří spojovací článek. „Financování je relativně levné,“ říká Helen Millerová, „svezeme se s organizacemi, jež pomáhají lidem.“ Hlavní výhodu sítě UK Online Centres spatřuje Helen Millerová v jejich postavení: vyhýbají se tomu být státní institucí, ale jsou financována z veřejných zdrojů. „Máme svůj vlastní způsob práce, ale jsme velmi úzce spjati se státní správou.“ Připouští však, že řízení provozu 6000 center rozptýlených po celé zemi je obtížné. Zásadní význam má pro centra internetový portál, kterého lze využít k celé řadě služeb až po distribuci letáků určených k tisku. Síť UK Online Centres zaměstnává deset regionálních manažerů na plný úvazek. „Síť [center] je rozsáhlá a různorodá. Úspěch spočívá ve způsobu naší komunikace,“ uzavírá Millerová.

13


_PLAIN.indd 3

11/13/2008 11:27:25 AM

Propojení všech těchto elementů může být náročné. „Nejtěžší ze všeho je docílit spolupráce všech ministerstev,“ upozorňuje Pambuccian a poukazuje na prospěšnost větší míry spolupráce mezi různými evropskými státy. Řešení tohoto problému není bohužel jednoduché. Vzájemná domluva těch správných lidí vyžaduje spoustu tvrdé práce a ostříleného projektového manažera schopného koordinovat všechny ty různící se organizační složky. Vzdělávání a podpora jsou nepostradatelné. Podle vysvětlení ředitelky UK Online Centres Helen Millerové potřebují mnohé z marginalizovaných osob, na něž se programy eInclusion orientují, pozvednout sebevědomí. „Podpora je velmi důležitou součástí programu. Lidé se mnohdy bojí a začnou si myslet, že jsou hloupí.“ Častou příčinou neúspěchu projektů bývá nedostatečná podpora poté, co byla lidem poskytnuta technologie. Někdy jsou posláni do počítačového kurzu, který má ovšem daleko menší efekt než osobní výuka. Nejlepších výsledků dosahuje vzdělávání v oblasti informačních technologií, provádí-li se přímo v domácnosti uživatele. Je nutné stanovit si měřítko úspěchu. Může se stát, že se míra úspěšnosti nebo neúspěchu projektu dá zjistit jen obtížně, což je ovšem potenciální překážkou jeho financování. „Není-li možné kvantifikovat konkrétní přínosy, lze takový projekt jen těžko předložit ministerstvu financí (k dalšímu financování),“ varuje Charlotte Alldrittová z FreshMinds. Odpovědná místa stojí před problémem číselně vyjádřit, jak se zlepší životy lidí, kolik lze ušetřit díky e-governmentu nebo pravděpodobnosti, že se situace v oblasti pracovních příležitostí změní k lepšímu. Tyto faktory mohou být jen obtížně měřitelné, ale nezávislé studie projektů eInclusion a jejich výsledků se mohou stát základem pro nějaký průkaznější podnikatelský projekt.

Ipsos MORI, Digitální inkluze, sociální dopad: výzkumná studie, září 2008

7

Nedávná studie7, kterou si objednala UK Online Centres, shromáždila např. údaje z centra v Aberfeldy, což je chudinská část na východě Londýna. Průzkum ukázal, že po osmitýdenním kurzu, který zahrnoval i poskytnutí recyklovaného počítače a internetové připojení, se dvě třetiny účastníků docházejících do centra a 87% z těch, jimž byla podpora poskytována doma, pokračovalo v dalším vzdělávání nebo získalo zaměstnání. Drtivá většina také uvedla, že jim internet změnil život. Je třeba dívat se kupředu. Technologie lze využívat daleko kreativnějším způsobem. Příkladem mohou být některé organizace, jež se s pomocí sociálních sítí snaží svést dohromady izolované jedince se společnými problémy a připojit je k internetu. Vlády by se však neměly zarazit u počítačů jako jediného způsobu, jak napojit znevýhodňované osoby na internet.

14



Vedoucí francouzské vládní Delegace pro využívání internetu Bernard Benhamou je přesvědčen, že významnou roli v projektech digitální inkluze bude hrát mobilní internet s jednoduchým rozhraním na pomoc těm, kdo nebudou vinou vlastní negramotnosti s to používat síť.


11/13/2008

Pro úspěch programu eInclusion je třeba více než jen jednoho z těchto faktorů. Jak říká komisařka Viviane Redingová: „Nejlepší plody informační a znalostní společnosti sklízejí země, které prvky infrastruktury - investice do materiální infrastruktury, rekonstrukce služeb, programy v oblasti počítačového vzdělávání, aktivizace podnikatelů k účasti, a sociální zprostředkovatelské služby — kombinují.“


15


_PLAIN.indd 3

11/13/2008 11:27:25 AM

Od eInclusion k inkluzi nás všech

V

lády evropských států bojují se vzrůstajícími deficity v oblasti pracovních sil a stoupající kriminalitou a nezaměstnaností mezi nespokojenou a sociálně vyloučenou mládeží. Navíc vzrůstá poptávka po státních službách ze strany stále větší skupiny evropských důchodců. Otázka digitální inkluze proto nikdy nebyla palčivější než nyní. Nikdy nebude snadné úspěšně zaangažovat různorodé skupiny postižené digitálním vyloučením, ale vlády mají nyní k dispozici zkušenosti průkopníků eInclusion a mohou vyrazit kupředu z lepší pozice. Budoucí projekty by měly mít jasné cíle a měřitelné přínosy a úspěšné projekty by měly zveřejňovat své postupy. Podle statistiky Evropské unie 41% celkové populace nikdy nepoužilo počítač, prostor pro zvyšování bohatství a blahobytu Evropanů je tudíž obrovský. Zásadní podmínkou však je, aby úsilí vlád o eInclusion nepolevovalo. Změní-li se však vláda, programy často zajdou na úbytě, jejich místo zaujmou jiné priority. Ale čím větší publicity se přínosům eInclusion dostane, tím menší je pravděpodobnost, že vlády tyto programy v budoucnu opustí. Budou-li členské státy schopny pokračovat se stejnou intenzitou, zlepší se díky vyšší míře digitální inkluze dostupnost veřejných služeb (s nižšími náklady), sociální koheze a stoupne zaměstnanost.

16


Ačkoliv byly učiněny veškeré kroky k ověření správnosti těchto informací, ani The Economist Intelligence Unit Ltd. ani sponzor této zprávy nemohou přijmout žádné záruky ani zodpovědnost za věrohodnost žádných osob ani informací, názorů nebo závěrů publikovaných v této zprávě.

Cover image — ©Photodisc/Getty Images

LONDON 26 Red Lion Square London WC1R 4HQ United Kingdom Tel: (44.20) 7576 8000 Fax: (44.20) 7576 8476 E-mail: [email protected] NEW YORK 111 West 57th Street New York NY 10019 United States Tel: (1.212) 554 0600 Fax: (1.212) 586 1181/2 E-mail: [email protected] HONG KONG 6001, Central Plaza 18 Harbour Road Wanchai Hong Kong Tel: (852) 2585 3888 Fax: (852) 2802 7638 E-mail: [email protected]

Zmenšování digitální propasti v Evropě Zpráva Economist Intelligence Unit

Recommend Documents