Zlepšení nebo nejistota na obzoru? Co čeká českou ekonomiku po ztracené půl dekádě? Luděk Niedermayer, Deloitte, Listopad 2013

Zlepšení nebo nejistota na obzoru? Co čeká českou ekonomiku po „ztracené půl dekádě“?

Luděk Niedermayer, Deloitte, Listopad 2013

1. O českém „nerůstu“…. 2. Světová ekonomika, výhled... 3. Co nového na finančních trzích? 4. Kam směřuje česká ekonomika? 5. Žádná nuda v centrálních bankách…

České ztracené roky?

Neradostná data • Počátkem milénia započalo růstové období pro českou ekonomiku. • V období před rokem 2008 jsme dosahovali vysokého růstu při zachování značné míry makro ekonomické stability. • Recese v roce 2009 zasáhla tvrdě naši ekonomiku, na rozdíl od mnoha podobných zemí se však hospodářství nevrátilo v dalších letech ani ke slabému růstu. • Nominální velikost hospodářství v roce 2012 stále ještě zaostávala za hodnotou z roku 2008 (nominální). 4

2000 az 2003

2004 az 2007

2008 az 2012

HDP

3,3

6,1

0,3

Spotřeba domácností

3,2

3,6

0,4

Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu

4,2

9,2

-3,2

-0,5

1,0

-0,1

Obecná míra nezaměstnanosti

8,0

7,2

6,4

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

4,0

3,8

2,6

Průměrná hrubá nominální mzda

7,5

6,3

3,7

Průměrné reálné mzdy

5,2

3,7

0,9

Míra inflace

2,6

2,5

2,8

-5,2

-3,1

-2,7

-141,8

-72,8

-156,2

-5,6

-2,3

-4,1

24,3

28,4

37,6

Zaměstnanost

BÚ/HDP Vládní deficit (přebytek) Vládní deficit (přebytek)/HDP Dluh sektoru vlády v procentech HDP

© 2013 Deloitte Česká republika

Celkový obrázek : Zaostávání místo dohánění…. • Po-krizová tempa růstu naší ekonomiky jsou od roku 2011 nižší než u rozvinutých ekonomik či našich konkurentů v regionu (2013 odhad a 2014 prognóza EU).

6 4 Czech Republic 2

Germany France

0 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Italy

-2

United States Japan

-4

• V souhrnném pohledu ( z hlediska růstu, počínaje rokem 2009): • rosteme stejně jako průměr EU či eurozóna,

Sousedé -6 -8 1,2

EU

• díky nižšímu poklesu v roce 2009 předstihujeme Maďarko,

Euro area

1,1

Czech Republic Germany

• za ostatními zeměmi zaostáváme, někdy značně, • až v roce 2014 směřujeme k úrovni roku 2008 (reálně). 5

Hungary 1

Austria Poland Slovakia

0,9 2009

2010

2011

2012

2013

2014 © 2013 Deloitte Česká republika

Otazníky nad českou ztracenou půl dekádou… • Ekonomická krize roku 2008 zasáhla ČR zejména poklesem poptávky po vývozech a poklesem investic. • Ostatní kanály – fiskální oblast, nestabilita ve finančním sektoru – měly na ekonomiku malý vliv (absolutně i relativně). • Ačkoliv je první kanál významný, nezdá se být dostatečným vysvětlením slabého výkonu české ekonomiky zejména v porovnání s okolím.

Slabý vývoj ekonomiky proto má zřejmě velmi silné, specificky domácí kořeny, které mohou zahrnovat jak korekci minulého vývoje, tak i chyby při směrování ekonomicko-společenského vývoje.

6


Svět po krizi

Hlavní trendy (WEO IMF, podzim)

9 8 7

•„Slabým mužem“ světové 6 ekonomiky je Evropa, její obrat k 5 růstu je hlavní faktor zlepšení v 2014

Global USA Eurozone

4

•Po dlouhé době roste Japonsko •EM jsou centrem nejistoty. BRICK a podobné ekonomiky porostou pomaleji, méně podpoří světový růst •CEE i LA roste pomaleji než Globální ekonomika, vývoj uvnitř CEE je velmi diferencovaný

Japan 3

CEE

2

Asia

1

Latin Am,

0 201

2012

2013

2014

-1 -2

0,3 0,2

•Strukturální faktory – energie, reformy, sociální stabilita – mohou hrát velkou roli a měnit relativní poměry mezi globálními hráči

0,1 0 -0,1 -0,2

dif 13 dif 14

-0,3

•Předpovědi se ukazují často příliš optimistické

-0,4 -0,5 -0,6 -0,7

8


Nový, lepší finanční systém na dohled?

Finančníci a krize… • Finanční sektor byl zdrojem, ale i obětí krize (i když flexibilita trhů umožnila na krizi i vydělat) • Dnešní vývoj je ovlivňován několika faktory, které nemusí být krátkodobě v souladu: • Snahu „opravit“ a zlepšit regulaci a dohled, s cílem snížit pravděpodobnost problémů finančních institucí • Potřebou snížit pravděpodobnost i rozsah stáních zásahů (nákladů) při řešení krizí jednotlivých institucí i částí systému • Zajistit rychle funkčnost systému a zejména bank, neboť ta je nutná pro oživení ekonomiky • Politickou linií, jež stojí na silné „nepopularitě“ finančníků mezi občany/voliči a potřebou státu navýšit, pokud možno s co nejmenšími ekonomickými dopady, příjmy státních rozpočtů

• Souběh těchto trendů, prováděných málo koordinovaně v podmínkách oslabení kredibility některých států, vytváří finančníkům nelehkou situaci 12


Kam směřují světové finance • Rostoucí náklad na „bankovní licenci“ vede k posilování nebankovních částí finančního sektoru. V Evropě je tento vývoj, vzhledem k příliš vysoké roli bank v ekonomice vítán • Ovšem regulace dalších součástí finančního sektoru (pojišťovny, shadow banking) bude pravděpodobně následovat • To může mít dopady na schopnost systému podporovat rozvoj ekonomiky • Fragmentaci na evropském trhu by měla řešit Bankovní unie. Projekt je komplexní, ale dobře připravený. Jeho krátkodobé dopady jsou nadhodnocovány • Důsledky skandálů (daně, obchodní praktiky a manipulace s trhem) jsou pro budoucno významné a otvírají řadu otázek • V některých otázkách záleží na koordinovanosti přístupu zemí. Ta, jak ukazuje dosavadní fiasko kolem globální či nadnárodní FTT, není silná 13


Kam kráčí česká ekonomika?

Aktuální prognóza 2013 a 2014 (říjen 2013, CBA) • Slabý růst v 1. čtvrtletí 2013 ovlivnil předpovědi

2013

2014

2015

• Výsledek druhého čtvrtletí posílil očekávání meziročních růstů po zbytek roku

HDP

-1

1,6

2,4

Nezaměstnanost

7,7

7,7

7,2

• Vnější prostředí je klíčovým faktorem oživení. Spotřeba bude stagnovat, ostatní faktory růst zpomalují

Inflace

1,5

1,2

2,1

Spotřeba soukr.

0,2

0,8

1,9

Investice

-3,8

1,1

2,7

HDP eurozona

-0,4

1

1,4

Kurz euro

25,7

25,3

24,8

3M Pribor

0,47

0,48

0,76

Deficit vlády

2,9

2,9

2,9

Dluh vlády

47,7

48,6

49,7

Úvěry podniky Úvěry domácnosti

1,7

4,4

6

4

4,6

4,6

• Oživení v roce 2014 by mělo navázat na vývoj konce roku, investice by měly začít růst • Vládní rozpočtová politika – dosavadní cíl - by podporovala růst • Nové faktory:

15

•

Změna politiky ČNB prognózu posouvá krátkodobě k rychlejšímu růstu a vyšší inflaci

•

Špatná růstová data za 3Q zhorší výhled pro 2013 k poklesu o 1,5%. Vnesla další nejistotu i do vývoje cílů a politiky ČNB


Podstatné otazníky • Vnější vývoj : Krátkodobá data naznačují zlepšení ve většině zemí EU. Bude tento vývoj pokračovat? Přinese pro nás potřebné oživení investiční aktivity? • Překvapivý 3Q : Budou data za 3. čtvrtletí poslední, poklesem ekonomiky nebo byl výjímkou spíše růst ve 2Q? • Fiskální politika : Jaké je směřování letošní fiskální politiky, proběhne v roce 2014 uvolnění indikované rozpočtovým cílem? • Směřování ekonomické politiky : I po volbách existuje značná nejistota o směřování ekonomické politiky vlády. Je vznikající vláda schopná stát se přínosným faktorem pro oživení růstu ekonomiky? K jakým změnám dojde a jak rychle? • One offs : Jaký vliv mohou mít jednorázové izolované faktory (Ostravsko)? • Nová politika ČNB: Další část…

16


Kde hledat český růst? • Opakování „růstové strategie 2000“,která stála na extenzivním růstu zejména ve formě zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu, není pravděpodobné. ČR má vysoký podíl zpracovatelského průmyslu na HDP (kolem 30%) a již jeho udržení bude úspěchem • Zlepšení v oblasti služeb naráží na slabou příjmovou pozici domácností a obtíže strategií podpory „přílivu“ velkých firem z oblasti nadnárodních služeb (ta navíc zatím neexistuje) • Příležitosti například v oblasti zemědělství, nejsou zásadní pro vývoj HDP a stejně se je nedaří využít. Turismus čelí poklesu i nekompetentní snaze o podporu - na místo toho, aby podporoval růst ekonomiky

• Samotná makro stabilita růst ekonomiky nezařídí, pokračování recese ji oslabuje • ČR potřebuje k obnovení růstu ekonomiky korekci růstového modelu, není jasné jakou • Zároveň je naše ekonomika celkem flexibilní a integrovaná do velkého evropského trhu • Není vyloučeno, že kombinace „malých věcí“ (opravy chyb, zásadní zlepšení ve veřejném sektoru, důraz na malou regulaci ekonomiky) a příznivého vývoje v EU (o který bychom se také mohli zasadit) by byly dostatečné pro obnovení růstu ekonomiky • Ale ani to není „malým úkolem“

17

Krize není u konce? ČR: Malá země uprostřed neklidného světa


Nové centrální bankovnictví? Bankéři u vesel….

Co je nového? • Ekonomická a finanční krize zásadním způsobem změnila fungování centrálních bank • Od institucí dominantně cílících transparentním způsobem inflaci, se CB změnily na spolutvůrce ekonomické politiky, která má přinést země zpět na dráhu udržitelného růstu • Pokles inflace v kombinaci s špatným stavem ekonomiky přivedl řadu CB k „nestandardním nástrojů měnové politiky“. Tyto vzbudily vášnivé diskuse • V mnoha případech šlo však o de facto vynucené kroky (zachování likvidity bank), či opatření, mající větší dopad na finanční sektor než na reálnou ekonomiku • Kanály, kterými CB někdy pomáhaly růstu, byli jiné, než jaké byly původně presentovány • Otázka dalšího vývoje centrálního bankovnictví je krajně nejasná. Banky na sebe vzaly odpovědnost, k jejímuž plnění jim obvykle chybí nástroje 19


Aktuální situace • Velmi uvolněné makro ekonomické politiky nepochybně pomohly překlenout období propadu ekonomiky a negativních očekávání • Tyto politiky je však třeba postupně tlumit a přiblížit jejich nastavení více „normální“ situaci • Pokles inflace, spojený s ochlazením růstu ekonomiky i vývojem v některých sektorech, situaci centrálním bankám komplikuje • Potíže s „exitem“ jsou pro CB zjevné všude: • Ekonomická nejistota ohledně dalšího vývoje ekonomik ale i inflace • Otázka nového normálu, tedy nečekání na minulý potenciální růst • Otázka vlivu „exitu“ na domácí finanční sektor • Vliv normalizace měnové politiky na globální trhy • Politická otázka – politici by upřednostnili dosažení vyššího růstu

• Opožděný „exit“ může vést k vzniku bublin na trzích a zmenšuje manévrovací prostor CB. Ale i deflace může být rizikem. 20


New policy … ….by CNB

Překvapivý rozsah a timing…. • Nová politika ČNB i přes logičnost volby kurzu a podporu IMF značí zásadní, překvapivou změnu • Nečekaný je jak rozsah, tedy cílená značná depreciace kurzu tak načasování (vs. výhled) • Dále vzbuzuje otázky deklarovaná doba trvání této politiky a způsoby jejího ukončení • Faktem je: vysoká konkurenční schopnost českých vývozů, zlepšující se stav platební bilance s minimálním schodkem a predikce nastupujícího oživení v analýzách ČNB. Fundamenty směřovaly ke korekci kurzu opačným směrem 22


Svět podle ČNB….primární důvody pro rozhodnutí…. Zde je důvod pro rozhodnutí ČNB – změna prognózy modelově konzistentních úroků proti srpnu:

Inflace díky přijatým opatřením roste rychleji (ale její růst se zastaví) a růst růst mírně urychlí:

23


Jak se změnil svět? • Rozhodnutí ČNB se setkalo s jen vlažnou podporou a poměrně hlasitým nesouhlasem, Bankovní rada proto spustila bezprecedentní informační a vysvětlovací ofensivu • V rámci ní došlo ke změně kontextu presentace rozhodnutí, horší data z ekonomiky ČNB pomohla, někdy ale srozumitelnost zkomplikovala • Krátkodobě tak rozhodnutí ČNB vedle spíše k další destabilizaci ekonomiky, zásadní informace – kurzový cíl a exit - chybí. Možnost posunu rovnovážného kurzu na 27 neodpovídá rétorice ČNB o inflaci • Slabost ekonomiky však oprávněnost i radikálních kroků, které mohou přinést obrat (jasně srozumitelným mechanismem), podporuje. Krok ČNB však problému příliš neodpovídá

• Nevíme tak, jaký kurz ČNB cílí, čeho přesně chce dosáhnout a kdy a jak tedy svou politiku změní. Jen (měnící se) balance názorů v rámci sedmi členné Bankovní rady ČNB může na tyto otázky dát odpověď, a dokonce i to platí jen v danou chvíli… 24


Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. © 2012 Deloitte Česká republika

25


Zlepšení nebo nejistota na obzoru? Co čeká českou ekonomiku po ztracené půl dekádě? Luděk Niedermayer, Deloitte, Listopad 2013

Recommend Documents