Zlatd stezka Sbornik Prachatickeho muzea
rocnik 1 1994
REGIONALNIARCHEOLOGICKY VYZKUM PRACHATICKEHO MUZEA V LETECH 1993 A 1994: EVIDENCE, DOKUMENTACE A ZACHRANA fflSTORICKEHO DEDICTVI Jaromir Benes V popfedi zajmu soudobe ceske archeologie stoji ochrana stavajiciho nalezoveho fondu pnmo v terenu a hospodafem s archeologickymi prameny. Posledmch deset let studia naznacilo, ze podzemni movity i nemovity pramenny fond neni nevycerpatelny. S tim souvisi i nutnost provadet v maximalm mire zachrannou Cinnost a dalsi aktivity oboru archeologicke pamatkove pece, vyvolane stavebni explozi posledmch let. S touto ideou bylo zalozeno na jafe roku 1993 i archeologicke pracoviste Prachatickeho muzea.
Evidence nalezisf a archeologickych akci Zakladem jakekoliv systemati£tejsi archeologicke prace jsou archeologicke databaze. Pro prachaticky okres existuji dve dila soupisoveho charakteru a to nemovitych archeologickych pamatek a stfedovekych tvrzi (srov. clanek J. Michalka v teto rubrice s pozn. 1 a 2), avsak neexistoval pfehled tech lokalit, ktere bezne nezanechavaji na povrchu zeme stopy. Techto nalezist' byva v nasi zemedelske krajine nejvfce. Jejich registrovany pocet zavisi na mnoha faktorech, pfedevsim na mistnich geomorfologickych podmfnkach, ale hlavne na stupni prozkoumanosti dotySneho uzemi. Proto byly hned v prvnich mesicich zahajeny prace na standardnf mapove prostorove identifikaci archeologickych nalezist' (PIAN), kterych se nejprve ujala Katefina Satavova a pozdeji Jan Samata. V soucasne dobe je znamo na okrese Prachatice 176 registracf archeologickych nalezis't'. Zdroju bylo nekolik. Pfedevsim byla provedena excerpce rocenek Vyzkumy v Cechach (vydava Archeologicky listav AV CR Praha). Vyuzito bylo soupisu, vznikleho na zaklade prvotm'ho zpracovanf stareho archeologick^ho depozitafe. Vyznamnym pfinosem bylo poskytnuti udaju o nove zjistenych pravekych a stfedovSkych nalezistich od kolegu dr. Jana Michalka ze strakonickeho muzea a Marka Parkmana z Prachatic, kterym bychom radi na tomto mistfi srdeCne podekovali. Do nove mapove databaze byly dale prubezne vynaseny v§echny terenni akce prachatickeho pracoviste. Naleziste byla zakreslovana do sekcnich listu Zakladni mapy Cesk6 republiky 1:10 000 bud" bodove (u archeologickych akci), liniove (u liniovych staveb) nebo plosne (zejmena u vysledku povrchovych pruzkumu). Ke kazde mape (pro prachaticky okres jichje 95) byla zalozena karta, na kterou se zapisuji vsechny pruvodnf lidaje. Duplicitne jsme pofidili take podobnou databazi v mefitku 1 : 25 000.
Zjisfovaci a revizni pruzkum Na zaklade sdeleni pana Machovce jsme v lete 1994 navstivili okoli Zitne u Netolic a Vrbice u Zitne, kde se podafilo identifikovat dve zcela nova mohylovS pohfebiste. V prvnim pfipade bylo v prostoru lesa Prazdk lokalizovano 6-8 mohyl, v druhem pfipade v poloze Za libisem 15-20 mohyl, jejichz protahly tvar muze signalizovat jejich zafazeni do raneho stfedoveku. Jiny druh pece o jiz zname nemovite archeologickfi pamatky spociva v jejich reviznich pruzkumech. Jde o kontrolu jejich neporusenosti, vegetacniho krytu na pamatce a podobne. V roce 1993 jsme navstivili mohylnik Na kluzi u Vitejovic, latenske ctyfuhelnflcovite hrazeni Hradiste u Malovic, hradiste Dvory u Lazist', hrady Hus, Osule, hradiste Velky Hradecek u Tfebanic a JSmu u Micovic. Nektere revizni pruzkumy mely i zvlastnf duvody, jako v pfipade Sanci u Volar, kde nalezl laicky prospektor pan V. Krejcf z Vimperka soubor unikatnfch militfirii z valecneho roku 1620, ktere vyznamne obohatily archeologickou sbirku pracoviste (srovnej (Sldnek F. Kubfi a P. Zavfela v tomto sborniku, vyber pfedmetu na obr. 6). Dne 21. 10. 1993 jsem proved! spolu s J. Frohlichem (Prachenske muzeum Pisek) revizni vyzkum pobliz Vitejovic, kde mel lidajne amatersky vykopce v druhe polovine 80. let provest odkryv a vyzvednuti cca 1000 az 1500 pazourkovych artefaktu. Mfsto, lezici na uzke terase nad nivou Zlateho potoka hned u lesni komunikace jizne od obce, se podafilo podle vykopovych stop pomerne snadno najit. Plocha cca 330 x 200 cm byla zacistena a prostor vkopu zdokumentovan. Nasledne jsme odebrali prvnich 20 cm zlute nepravidelne probarvene prachovit^ sprase. Zde bylo nalezeno sest zlomku sedohnddeho pazourku.
105
Pod vrstvou sprase jsme narazili na kofeny okolni'ch stromu. Shodne jsme konstatovali, ze amatersky vkop byl ucinen s vysokou pravdepodobnosti do jiz pfemfsteneho terenu. Puvodni situace byla zfejme pfemi'stena pfi stavbe komunikace a amater si koncentrace pazourku vsiml zfejme tehdy, kdyz prochazel po lesni ceste. Kopal jen na tech mfstech, kde se vyskytovaly velke koncentrace artefaktu. Reviznim vyzkumem se bohuzel nepodafilo ziskat alespon elementarni datovaci material, ktery by nase znalosti o tomto vyjimecnem nalezovem miste upfesnil. Osidlem z doby kamenne vsak zde bylo s jistotou prokazano.
Geodeticko topograficky pruzkum V prubehu roku 1993 byla navazana spoluprace s ceskobudejovickou firmou Geoterc, s niz byly provedeny dva geodeticko topograficke pruzkumy. Byl tak vyzkousen zpusob, kterym bychom chteli v budoucnu postupne dokumentovat dulezite archeologicke nemovite pamatky prachatickeho okresu. Zamefovani se provadelo laserovym zamefovacem TOPCON. Ziskana data byla zpracovana v ceskobudejovickem CAD studiu programem Autocad s nastavbou GEO. V obou pffpadech bylo ponzeno nekolik grafickych vystupu na barevne tiskarne. 1. Hradiste Venec u Lcovic, k. o. Zalezly K pruzkumu hradiste Venec u Lcovic, lezicfrnu na katastru obce Zalezly vedla pracoviste pfedevsim nutnost zpracovat podklady pro trojrozmerny model hradiste, ktery je jiz vystaven v casti nove stale expozice okresniho muzea, venovane praveku. Existuje sice starsi zamefeni z konce dvacatych let, provedene prof. Albinem Stockym, avsak tento plan hradiste jiz v mnoha ohledech nevyhovoval nasim pozadavkum. Druhy duvod byl ciste odborny: napoprve provest pruzkum te nejlepsi archeologicke pamatky okresu. Ones disponujeme jiz fadou poznatku o Icovickem hradisti. Je velmi pravdepodobne, ze mohutny trojity system kamennych hradeb byl vybudovan uz v S.stoletf pf. Kr. Zakladnf osou hradiste (obr.l) je protahly skalni masiv o delce temef tff set metru, bezfci od zapadu na vychod. Bylo zde dumyslne vyuzito terenu, nebot' skalni bloky jsou pnmo zakomponovany do struktury opevneni. Jadrem celeho hradiste je tzv. akropole, ktera dala svym tvarem znamemu jihoceskemu hradisti jmeno. Je to mfsto situovane na skalnatem bloku zvedaji'cim se 15 metru nad okolni teren. Az dosud se soudilo, ze jediny pnstup na akropoli umoznovala unikatni hackovita brana na jihozapade tohoto utvaru. Nas jarni pruzkum vsak ukazal jeste dalsi mozny velmi uzky vstup mezi skalm'm masivem na severu a kuzelem kamenneho valu. Dva pruchody vnitfniho vence na zapade a vychode jsou nesporne moderniho puvodu. Velmi zajimava je existence studny nebo spi'se sberace vody, o kterem se vsak pochybuje, zda je pravekeho puvodu (podobny sberac se podafilo identifikovat v centralni partii hradiste Dvory u Lazist', viz nepubl. pruzkum autora clanku). Jeho praveke staff je velmi pravdepodobne. Na obrazku (obr.l) je sberac vyznacen teckou v hrotu vrstevnice ve snizenine pomerne plocheho prostoru tzv. akropole. Pozoruhodny je i system vnejsfho opevneni. Jeho delka dosahuje 1470 metru delky (pocitame-li dvacet metru pfirozene skaly ve stfedovem pferuseni pak 1490 m). Vlastni teleso valu je cleneno 15 pruchody. Je velmi obtizne bez dalsiho vyzkumu rozhodnout, ktery prostor plnil funkci brany a ktery nikoliv. Je velmi pravdepodobne, ze jich nebylo mnoho, nebot' vetsf pocet bran snizuje hajitelnost fortifikace. Pfedpokladame, ze vnejsf opevneni bylo v dobe latenske osazeno maximalne jednou nebo dvema branami, nepocitame-Ii v to pravdepodobne vstupy podel nebo nad skalnimi stupni. Vyska dnes rozvalene hradby cinila tfi az ctyfi metry, pncemz na korane hradby byla zfejme vztycena dfeveha palisada. 2. Hradek na Stozecke skale V mesici kvetnu 1993 provedlo Prachaticke muzeum kompletni zamefeni reliktu bezejmenneho hradku na Stozecke skale a jeho bezprostfedniho okoli. Rovnez i v pfipade teto lokality slo o dva cfle (podklady pro model do st51e expozice a vlastm obohaceni znalosti o objektu). Zamefovany a dokumentovany byly vsechny na povrchu patrne detaily opevneni hradku. Body byly cleneny na body vrstevnic a body reliktu opevneni. Stozecka skala lezi v tzv. I.ochrannem stupni Narodniho parku Sumava na jihozapadnim uboci hory Stozec v nadm.vysce 950 az 973 m. Topograficky pruzkum zanikle'ho stfedovekeho hradku probihal v navaznosti na vyzkum JCM Ceske Budejovice (ved. P. Zavfel). Na zapadnim sirsim temeni Stozecke skaly bylo mozne zamefit pouze severni oblouk zdi hradku a dale prostor, ktery zni na poklep dute: podle pfedchoziho archeologickeho vyzkumu zde stala obytna vez. Pozornost byla vgnovana moznym pfistupovym cestam. Za jednu z nich Ize povazovat uzky pruchod na vychodni strane opevneni hradku po hfebeni skalniho masivu (dnes jej respektuje turisticky pfistup
106
Obr. 1. Latenske hmdiste Venec u Lcnvic, k. o. Zdlezly, okres Prachatice. Move geodeticke zammni. Silne imenseno.
od Stozecke kaple). Pruzkum objevil relikt pfistupove cesty, jehoz delsf osa probiha asi 20 m severovychodne od opevnovaci zdi. Zde byl objeven uvozovity litvar, ustici ze severu zhruba do stfedu Stozecke skaly mezi jeji zapadni vrcholovou plosinu s hradkem a vychodni hrot skalniho masivu, Dalsi mozna pnstupova cesta vede od vodmho pramene (dnes poutni misto s kapli), vzdaleneho vzdusnou carou 160 m od stfedu architektonickych pozustatku, tedy pfes vychodni hfeben Stozecke skaly. Vysledek GTP byl pouzit jako podklad pro zhotoveni trojrozmerneho modelu puvodniho vzhledu pamatky (srov. clanek F. Kubu a P. Zavfela v tomto sborniku, obr. 4:B). Nejprve byl vzhled hradku telefonicky konzultovan s T. Durdlkem (pro nedostatek casu to neslo osobne). Pole byla ponzena autorem teto zpravy kresba, na jejimz zaklade pan Jinderle z Ceskych Budejovic zhotovil model tak, jak je dnes prezentovan v expozici Prachatickeho muzea.
Zachranny archeologicky vyzkum Zachranne akce jsou dnes nejen zakladni povinnosti vetsiny archeologickych pracovist', ale i klicovym zdrojem financovani jejich provozu. Kazdy investor, jehoz podnikatelskou cinnostf vznika nutnost archeologickeho dozoru nebo vykopavek v casovem pfedstihu pfed stavebnim zasahem, je podle zakona povinen v pine vysi hradit naklady vyzkumu. V tomto principu se odra^i spravedliva logika: kdo financuje vetsi stavbu, nici pochopitelne i vie archeologickych objektu a vrstev a musi i vice na jejich zachranu zaplatit. Jde o zasadu pfimeho smluvnfho vztahu mezi archeology a stavebniky, ktera plati ve vetsine zemi Evropske unie. Touto zasadou se bude zfejme fidit nase archeologicka pamatkova pece i v budoucich letech.
107
Odborna pracoviste okresnich muzei jsou ve slozitem fetezci pamatkove pece v pozici tzv. opravnene organizace. Navazuji smluvm vztahy s investory, ktefi maji pochopitelny zajem na co nejnizsich nakladech a na co nejrychlejsim provedeni vyzkumu. To nuti na jednu stranu archeology k efektivite, na druhe strane Jim to umoznuje rychle zfskat poznatky, ktere by jinak velmi obtizne a s daleko vetsimi naklady shromazd'ovali. Jelikoz archeologicke pracoviste zahajilo svou cinnost takzvane na zelenem drnu, zvykali si investofi na tuto zakonnou povinnost v roce 1993 na Prachaticku jen zvolna, coz se neobeslo bez mnoha slozitych jednanf. Zachranne vyzkumy byly provadeny na celem uzemi okresu Prachatice. Nasledujici fadky podavaji pfehled tech nejdulezitejsi'ch akci a jejich vysledku: 1. Netolicc, Obecni ulice, trasa plynovodu. Investor: Jihoceska plynarenska a. s. Zachranny vyzkum probehl v mesici listopadu 1993. Mel formu prubezneho dozoru na hlavni trase, probihajici celym mestem. Dokumentacni a odkryvove prace v profilu ryhy probehly v Obecni ulici, kde se podafilo zachytit zbytky dvou kulturnich vrstev na dvou mistech (Obj. 1 a 3/93) a dva zahloubene objekty (Obj. 2 a 4/93) - zasobni jamy ze 14 az 15. stoletl Pozoruhodna je zejmena jama c. 2/93, kterou se podafilo identifikovat jiz 30 cm pod soucasnym povrchem vozovky. Jama byla zahloubena do zlutozeleneho jflu, jeji profll byl vakovity s nalevkovite se rozsifujicim hrdlem. Vypln obsahovala vrcholne stredoveke keramicke zlomky. Vyzkum pfinesl cenny poznatek v torn smyslu, ze potvrdil i pozorovanf z prachatickeho mestskeho jadra, ze linie ulic jsou v techto mensich jihoceskych mestech jen velmi malo zmeneny a uchovavajf tak stav z 13. az 14. stoleti, kdy byla zalozena. Tento rozdil je patrny ve srovnani se stratigrafickou situaci ve velkych mestech, napf. v Praze, kde se bezne nalezaji mnohametrova souvrstvi (dr. Hrdlicka, pers. com.). 2. Prachatice, kostel sv. Jakuba. Investor: Mesto Prachatice. V tydnu od 22. 2. do 26. 2.1993 provedlo archeologicke pracoviste Prachatickeho muzea zachrannou akci v kapli sv.Barbory v kostele sv. Jakuba. Jmenovana pamatka patfi k nejlepe dochovanym gotickym sakralm'm stavbam v jiznfch Cechach. Vyzkum byl vyvolan nutnymi zemm'mi pracemi v souvislosti s celkovou rekonstrukci kostela. Zemni price v prostoru kaple sv. Barbory (dosud tzv. jizni sakristie) byly provadeny za ucelem zmeny mikroklimatickych podmmek, nutnych pro optimalni zachovani restaurovane freskove vyzdoby. Prostor je nyni vyuzit jako kaple sv. Jana Nepomuka Neumanna. Zemni prace v dobe pri'chodu archeologa jiz nanestesti probihaly a tak se pozornost mohla soustredit pfedevsfm na ovefeni zakladni stratigraficke a nalezove situace v danem miste vcetne lokalizace nalezu. Podel obvodovych sten mi'stnosti byla rucne do hloubky cca 100 cm od urovne podiatry hloubena 80-100 cm siroka sonda. Po cele plose kaple byla zjistena zrejme mnohokrat pfemfstena hneda hlinitoplscita vrstva, obsahujici sporadicky zlomky vrcholne stredoveke keramiky a volne lidske kosti. Ponekud odlisna situace byla zjistena v severovychodni casti mistnosti, kde byly v hloubce - 70 - 90 cm odhaleny 2 torsa lidskych skeletu in situ. Tyto skelety spoci'valy na ponekud tvrdsi vyplni hnedosede barvy. Jeden ze skeletu byl puvodne umisten v rakvi, jejiz hmota se naznakove projevila pfi zacistbvani. Pozoruhodna nalezova situace se objevila pfi jizni operne stene kaple pod oknem. Jiz od urovne podlahy zde byla pozorovana vyssi koncentrace vrcholne stfedovekeho keramickeho materialu. Pfi zacistbvani hmoty zdi byly v sektoru K-J zjisteny volneji ulozene kameny stejnych rozmeru jako okolni zdivo, ktere pfi zacistbvani vypadavaly ze steny. Mezi kameny bylo nalezeno velke mnozstvi vrcholne stredoveke keramiky v pomerne velkych stfepech (celkove asi 2 plastikove bedny). V prubehu praci se nepodafilo zjistit, jak tato nalezova situace vznikla. Muze souviset burf s vnejsim prostfedim kostela (prorazeni otvoru z vnejsku a nasledne zahazem kameny a stfepovym materialem nebo s mladsimi (avsak stale jeste stfedovekymi) stavebnimi zasahy uvnitf kostela. Tato moznost se jevf jako pravdepodobnejsi, nebot' ve stejnem rohu byl zdokumentovan i nadlehcovaci oblouk mladsi vestavby schodiste. Ziskany soubor stredoveke keramiky, ktery byl v kapli sv. Barbory nalezen, je dosud nejrozsahlejsim nalezovym celkem prachaticke vrcholne stfedoveke keramiky, ktery byl dosud zi'skan za pfitomnosti archeologa. Je tvofen beznou stfedovekou hrnicinou, typove zahrnujici proste hrnce, hrnce se tfmenovym uchem, panve, talife a dalsi zbozi. Ramcove je mozno je zafadit do 15. stoleti, avsak pfesnejsi urceni pfinese az fadna typologicka analyza. 3. Prachatice, trasa plynovodu: Solnf ulice. Investor: Mesto Prachatice. V cervnovych dnech probehl zacnrann)' archeologicky vyzkum v Solni ulici. Stavba plynovodu zde pronzla nektere stfedoveke nalezove situace. Jiz pfedem byl znamo, ze pod povrchem asfaltu Ize ocekavat nekolik horizontu vozovky tak, jak v prubehu staleti narustala. Odhalena situace byla pomerne jednoducha a tedy snadno vysvetlitelna. Pod telesem starsi kostkove dlazby byl nalezen horizont starsiho, nejspise
108
pozdne stfedovekeho dlazdeni. Stfedne velke plossi kameny byly v hloubce asi padesati centimetru nasikmo naskladany tak, ze vytvafely souvisle dlazdeni. Ackoliv bude slozitejsi vznik dlazby pfesneji datovat, je podle nalezu keramickych zlomku ve vrstve pod dlazbou patrne, ze Solni ulice byla takto vydlazdena nekdy na pfelomu 16. az 17. stoletf. Tak Ize totiz datovat casove nejmladsi zlomky, ktere tato dlazba pfikryla. Vrstva pod dlazbou je rovnez pozoruhodna. Je totiz jedinym, asi tficet centimetru silnym horizontem, ktery oddeloval dlazbu od pfsciteho rostleho podlozi. Hmota tohoto horizontu obsahovala velke mnozstvi rozdrcenych kosti, vetsinou vetsfch hospodafskych zvffat. Jde jednoznacne o puvodnf nedlazdeny povrch komunikace, ktera byla vyspravovana vsfm, co bylo pobliz ulice k dispozici. Svedcf to o spatnych hygienickych pomerech ve stfedovekem meste. Je vsak jiste, ze bylo mozno kratce zkoumat archeologicke pozustatky stfedoveke komunikace v mistech, kde zacfnala tzv. Zlata stezka. Trasa plynovodu odhalila v Solni ulici rovnez dva pozoruhodne objekty, jejichz hmota pffmo tvofila tzv. Hornf branu, tedy dnes jiz neexistujici soucast mestskeho opevneni. Na rohu Horni a Solni ulice byla odhalena lie zakladove zdi brany, ktera tvofila pfimy vstup do mesta. Byla tak vytvofena moznost konfrontovat a doplnit zavery nedavno provedeneho stavebne historickeho pruzkumu domu cp. 129, ktery nedavno proved! architekt R. Kristian. Dalsim pozoruhodnym zjistenim bylo zachyceni vrcholne stfedoveke kamenne konstrukce, souvisejici se vstupem do mesta. 4. Prachatice, Horni ulice, u klastera. Investor: Jihoceska energetika a.s. Vyzkum probihal v lete 1994. Jeho cilem bylo zjistit archeologicke pomery na stavebni parcele, nachazejici se v zahrade domu cp. 97 vedle klastera. Vyber zkoumaneho uzemi byl limitovan rozsahem stavby 5x10 m. V hornf casti terenni vlny byla zalozena sonda 1/94 5x5 m s rozsifenim 4x2 m, ktera odhalila tyto situace a vrstvy: V nejzapadnejsi casti sondy bylo odkryto a prozkoumano nekolik sedych, vicemene kompaktmch vrstev, z nichz druha od shora obsahovala keramiku, zhotovenou ve velke vetsine tuhovou technologii a kterou Ize ramcove klast do 14. stoleti. Tyto sede vrstvy, nasedajici na podlozi, kryly vnejsi prostor dale k vychodu prudce se svazujiciho pffkopu. Na linii zalomeni do pffkopu na jeho povrchu se nachazelo znacne mnozstvi drobnych a stfedne velkych kamenu, ktere byly zfejme protierozni ochranou hornf casti pffkopu. Podlozi bylo identifikovano v hloubce 120 cm (mefeno od hornfho okraje navazky). Pod subrecentnfmi situacemi se nachazela mohutna kompaktnf, drobnymi kameny malo promfsena oranzovookrova prachovitojflovita vrstva, ktera mfsty obsahovala znacne mnozstvi baroknf keramiky a mince: razby 18. stoletf (nejstarsf 1707). Tato vrstva byla postupne snizovana, pficemz byl preparovan sedohnedy povrch pffkopu. Pfiblizne 400 cm od zapadnf hrany sondy v hloubce 320 cm (kolem - 200 cm pod soucasnym povrchem) od nejvyssiho bodu soucasneho povrchu byl odhalen zacatek kamenneho zavalu. Nejnizsf bod pffkopu, ale i oranzovookrove vrstvy se nachazel 500 cm od zapadnf steny sondy. Zaval pokracoval vychodnfm smerem po cele delce vychodnf sondy (200 cm siroke a 400 cm dlouhe rozsffenO. Pod povrchem kamenneho zavalu a v jeho hmote se nachazela sedocerna vypln, obsahujfci keramiku 15. - 18. stoleti. Z vyzkumu pochazf vetsf mnozstvf keramiky, prejzu, skla, zlomku kachlu a nekolik minci. Nejpocetnejsf soubor tvoff keramika 18. stoletf, kterou se podafilo identifikovat v oranzovookrove vrstve, kam byla jako odpad hromadne vyhozena. Stary material, tuhova keramika vrcholneho stfedoveku, byla nalezena v omezenem mnozstvf. Pfedstihovy vyzkum byl prvnfm plosnym archeologickym odkryvem uvnitf historickeho mestskeho organismu stareho mesta Prachatice. Zachytil nejstarsf opevnenf mesta a definoval zpusob jeho zaniku ve zkoumanem mfste. Pfinesl rovnez velke mnozstvf materialnich dokladu, jejichz vyznam chronologicko typologicky vyznam bohuzel vyrazne snizuje smesny charakter vetsiny archeologickych vrstev. Zachranny charakter vyzkumu limitoval moznost prozkoumat prostfedf pffkopu dukladneji a pfesneji urcit linii goticke kamenne hradby. 5. Vimperk, kostel sv. Bartolomeje. Investor: Mesto Vimperk. Vyzkum probihal formou dozoru pfi hloubfcfch pracfch, jejichz cflem bylo snfzit okolnf teren kostela sv. Bartolomeje na uroven zakladove spary. Duvodem teto stavby bylo odvlhcenf zdiva kostela. Stavba, ktera pochazf ze 3. ctvrtiny 13. stoletf, je nejstarsf architekturou Vimperka. Pfi hloubenf ryh podel obvodovych sten kostela dochazelo postupne k likvidaci novodobych pohfbu a hrobek. Pfekvapive nebyla identifikovana zadna kulturnf vrstva a z keramickych nalezu je mozne se zmfnit pouze o nekolika velmi malych zlomcfch cerne redukcne palene keramiky 15. az 16. stoletf. Negativnf evidence sfdlistnfch vrstev muze byt zpusobena prubeznou a v historii castou zmenou pohfbivanf v tesnem okolf hfbitova a ostatne take zfejmou neexistenci sfdelni aktivity v bezprostfednfm okolf kostela. Bylo vyuzito vyhody odhaleneho zdiva, ktere bylo fotograficky a kresebne podrobne zdokumentovano.
109
6. Vimperk, zamecke arkady. Investor: Sprava Narodniho parku Sumava. V mesici cervnu byl zahajen vyzkum v prostoru zamecke zdi v arealu vimperskeho zamku. Sondaze v useku planovane I. etapy sanace hradebni zdi (mezi mestskou gotickou branou a renesancni arkadovou vezi) byly provedeny jak u paty zdi (sondy 1 a 2/94), tak v zamecke zahrade za hradebni zdi (3 a 4/94). Bylo zjisteno, ze zakladova spara zdi byla vytvofena na prudkem svahu na stavebne upravene skale v hloubce cca 70 cm od soucasne urovne, kdezto prostor za hradebni zdi smerem do svahu byl umele vyrovnavan pfi stavbe renesancm'ch zahrad. Zde byly polozeny dve sondy: 3/94 (3 x 3 m) u renesancni veze zjistila konstrukci stavebnich uprav (dfevena konstrukce barokniho ochozu) a nalezy ze 16. stoleti (tabul. sklo, figuralni kachel + keramika). Sonda 4/94 (9 x 2,5 m, hluboke sondovani 3 x 2,5 m) byla polozena u stykoveho prostoru zdi a goticke mestske brany. Byla zde zjistena mohutna vrstva se smisenou keramikou 18. - 19. stoleti a pozdne stfedovekou. V teto vrstve byla nalezena velka cast kachlovych kamen (z obytne brany?). V hloubce cca 250 cm byly pozorovany vrstvy z 15. stoleti. V hloubce 300 cm bylo sondovani zastaveno. Vyzkum zjistil, ze rekonstrukce hradebni zdi nenarusi vaznejsi archeologicke situace.
Historicka krajina Prachaticka Na sklonku roku 1993 byl koncipovan ramec dlouhodobejsiho programu s nazvem Historicka krajina Prachaticka. Pfedmetem projektu je dokumentace soucasneho stavu architektonickych a archeologickych pamatek severovychodni casti Prachaticka, vcetne zakladniho hodnocem dokumentovaneho stavu pamatek v jejich historicko - geografickem kontextu. Cilem postupne budovaneho programu je poskytnout odborne vefejnosti vyjerpavajici a plosne souvisly pfehled pamatek v definovanem geografickem ramci formou odborne publikace, poskytnout statni sprave a samosprave prostorovou databazi pro GIS (geograficky informacni system), umoznujici efektivni a rychle uzemni rozhodovani. V neposledni fade chce program nabidnout vefejnosti kompletni podklady pro zhotoveni informacnich panelu o nejdulezitejsich pamatkach umi'stenych pfimo v terenu a shromazdit dostatek podkladoveho materialu pro ruzne typy vystav a popularnich prezentaci. Jaky bude osud tohoto zameru, bude zaviset pfedevsim na mnozstvi financnich prostfedku a tempu zachrannych vyzkumu. Archeologicky vyzkum Prachaticka je v pocatcich. Prvm dva roky regionalni prace ukazaly jednak vyraznou potfebu zachrannych archeologickych vyzkumu, pomerne dobfe kombinovatelnou s koncepcni vyzkumnou praci. Prachaticky region, lezici v "netradicnf" (z hlediska archeologickeho zajmu) podhorske a horske sfdelni zone, skyta podle naseho nazoru dosud nedocenene moznosti ziskavani archeologickych informaci.
Resume Die regionale archaologische Forschung des Prachatitzer Museums in den Jahren 1993 und 1994: Evidenz, Dokumentation und Rettung des historischen Erbes Die archaologische Arbeitsstatte des Prachatitzer Museums wurde im Friihjahr 1993 gegriindet, und zwar mit Aufgabe einer komplexen archaologischen Denkmalpflege. Zur Grundtatigkeit dieser Arbeitsstatte entwickelten sich die archaologischen Rettungsgrabungen, deren Zahl im Zusammenhang mit der Bauexplosion nach November 1989 enorm gestiegen ist. Zuerst war es notig, die Arbeitsstatte technisch auszurusten und eine zuverlassige Datenbasis der archaologischen Aktionen zu schaffen. Man realisierte auch einige Revisions-und geodetisch-topographische Forschungen. Die wichtigste verlief im Raum der bekanntesten unbeweglichen Denkwiirdigkeit des Prachatitzer Gebietes - des latenezeitlichen Burgwalls Venec u Lcovic. Die Haupttatigkeit lag in den archaologischen Rettungsgrabungen. Die wichtigsten Grabungen des Jahres 1993 verliefen in Netolice, wo in der Nahe des Marktplatzes vier hochmittelalterliche Objekte dokumentiert und bemustert wurden, und in Prachatitz, wo man in der Jakobs-Kirche eine sehr wertvolle Kollektion hochmittelalterlicher Keramik gefunden hat. Von den Rettungsgrabungen des Jahres 1994 sind folgende zu nennen: Erforschung der Renaissancemauern des Schlosses in Winterberg und vor allem Aufdeckung der altesten Stadtmauern in Prachatitz. Die beiden letztgenannten Grabungen brachten viele Uberreste der hochmittelalterlichen und friihneuzeitlichen materiellen Kultur (Keramik, Kacheln, Miinzen usw.). Bereits wahrend des Jahres 1993 wurde auch das langfristige Programm der komplexen Erforschung der historischen Landschaft rund um Prachatitz formuliert.
110
