VLASTIVEDNY SBORNIK PODBRDSKA 38-39 HORNICKY NARODOPIS A ARCHEOLOGIE Sbornik prispevku ze seminafe ke 100. vyroci zalozenl muzea v Pflbrami
1987 O K R E S N I MUZEUM A O K R E S N l ARCHIV PRlBRAM
VLASTIVEDNY SEORN1K
P O D B R D S K A 38—39, 1987
CTY&UHELNIKOVE VALY U T&EBSKA NA P&lBRAMSKU (Pfispevek k hypoteze J. V. Bezdeky o vztahu keltskych kultovnlch mist k dolovanl) JIRl WALDHAUSER
V roce 1981 publikoval j , V. Bezdeka teorii o souvislosti keltskych kultovnich mist (ctyfuhelnikovych valu) s dolovanim zlata a zeleznvch rud.i) V clanku ,,Keltska kultovni mista na Pfibramsku a jejich vztah k dolovani" se dotkl velmi zajimave problematiky, ktera se tesi i v zahranici badatelskemu zajmu.2] Nazory J. V. Bezdeky zaslouzi reprodukce, nebot byly publikovany v nepfilis pfistupnem vyrazne odborne zainerenem casopise: ,,Naskyta se otazka, co bylo pficinou keltskeho, byt' i pfechodneho pobytu v nasich koncinach [na Pribramsku, pozn. aut.). Byl to duvod ryze prakticky: Keltove byli totiz prvymi tezafi zlatych a zeleznych lozisek, kterych tu nachazeli dostatek. Tak napr. zeleznou rudu tezili u Radetic, kde rada starych primitivnich peci na s'palne zelezo, a pozde'ji jiz pece stfedoveke. Pfedevsim pak to byla tezba zlata z piscitych nanosu podle ruznych vodnich toku, pfedevsim u Litavky od Podlesi proti vode az daleko za Bohutin, pak podel Vlcavy od Rozmitala, hlavne v okoli Tochovic, jakoz i podel mensich pfitoku techto dvou hlavnich toku."3) ,,Byli tedy Keltove ve 3.—2. stoleti pfed n. 1. prokazatelne prvnimi tezafi drahych nebo alespoil svou dobou vzacnych a hledanych kovu na Pfibramsku" .. . 4 ) J. V. Bezdeka povazoval ctyfuhelnikove valy u Tfebska za keltske kultovni misto a uvedl, ze na Pfibramsku existuji i dalsi svatyne tohoto druhu. Zminil se o Radeticich, dale o Vranovicich na Rozmitalsku a s otaznikem take o Starosedlskem Hradku. 5 ) Cilem teto studie zustava jednak ovefeni unosnosti zaveru J. V. Bezdeky, jednak prezentace stanoviska k lokalite Tfebsko, zastupujici jednu dosud stojici archeologickou pamatku na Pfibramsku, ktera dosud nebyla komplexne zhodnocena. Pfikladem v praci L. Jansove, jez klasifikovala tfebske ctyfuhelnikove valy jako keltskou svatyni, nebyly viibec (!) registrovany publikovane zavery, v nichz se mluvi, ze jde o vojensky tabor [polni Ie2eni).6) 279
Badatelsku osobnost f. V, Bezdeky (1897—19831 J. V. Bezdeku, znameho regionalistu, archivafe a spisovatele,?) nelze dnes hodnotit jako profesionalniho badatele v oboru archeologie. Ovsem jeho nesporne zasluhy o rozvoj archeologie na Pfibramsku zhodnotil naposledy L. Smejtek.8) ,,Tato sverazna postava je neodmyslitelne spojena s povalecnou archeologickou aktivitou na pfibramskem levobfezi a pfes nektere uzce odborne vyhrady vdeci regionalni badani J. V. Bezdekovi mnoho. Do dejin oboru se zapsal pfedevsim jako neunavny prospektor a dobry terenni pozorovatel, z jehoz pruzkumne cinnosti vzesla fada objevu novych, dosud neznamych lokalit. Diky jeho spolupraci s AU v Praze mame podchycenu fadu hlaseni o pravekych nalezech na Pfibramsku, ktere do znacne miry rozsifily nase znalosti o hustote osidleni v teto oblasti." S timto hodnocenim terenni cinnosti J. V. Bezdeky, ktery sice nedosahl univerzitni aprobace, je mozno se ztotoznit, i kdyz casto spocivala jen v akvizici pravekych nalezu a v hlaseni do Archeologickeho ustavu. Ovsem v principu nelze pfijimat zavery J. V. Bezdeky, nebof nemel potfebny prehled o stavu archeologickeho badani a nekdy publikoval v regionalni literature badatelske napady, jejichz validnost ani nemohl kriticky ovefit. Nejenom v archeologii, ale i v historicke discipline. Pfikladem J. V. Bezdeka zvefejnil hypotezu o rekolonizaci Pfibrami svabskymi pfistehovalci od Bodamskeho jezera po obcanske valce v letech 1288/89,9) ktera byla pro pruhledne nedostatky S. Polakem odmitnuta, a to s tim, ze ani v regionalni literature nelze styl argumentace a badatelsky pfistup tolerovat.i 0 ) Nicmene J. V. Bezdeka vyslovil urcitou teoretickou moznost o vztahu dolovani a keltskeho osidleni, jak jiz bylo feceno, fesenou i v zahranicni literature,11] a proto nelze celou problematiku shrnout z badatelskeho stolu. Ovsem nema smyslu se hloubeji zabyvat omyly J. V. Bezdeky 12 ] v posuzovani keltskeho osidleni Pfibramska. Pfikladem jsou znama keltska sidliste z Pfibramska, ackoli podle neho nebyla dosud nalezena.13] Naopak nejsou dolozeny keltske pece na taveni zeleza ve jmenovanern okrese, ackoli se J. V. Bezdeka o nich zminuje.1*] Jim uvadene dalsi keltske ctyfuhelnikove valy z Radetic, Vranovic a Starosedlskeho Hradku plati jako zbytky stfedovekych feudalnich sideliS] a tak by bylo mozno ve vyctu pokracovat. Popis ctyfuhelnikovych valu u Trebska (o. Prtbramj Jedna se o dve lokality ve vzajemne vzdalenosti 1 700 m. Pro objekt Tfebsko 1 byla autorem v zafi roku 1986 pofizena pasmem mefena terenni skica [pudorys], zatimco v pfipade objektu Tfebsko 2 bylo v teze dobe zajisteno, ze po nem v terenu nezustaly zadne stopy. Popis obou ctyfuhelnikovych valu byl uskutecnen na zaklade publikovanych informaci v pracich J. L. Pice^] a L. Jansove1?} (vc'etne katastralnich map, srv. obr. 2] a pro objekt Tfebsko 1 podle rekognoskace terenu. Nasledujici deskripce zustala omezena na charakteristicke rysy. Tfebsko 1 (obr. 1—4] Lokalizace: Ppc. 199 na severnirn okraji obce asi 250 m zapadne od hospodafskych budov JZD (obr. 3:1]; mistni riazev ,,Na sancich" nebo ,,Svedske sance". 280
:
sz 0
10 m
Obr. L Tfebsko (o. Pribram), ctijruhelnlkove vulij objektu 1. Polohopisny pldn (stav 1986/. Pfi orienlacnvti inefenl s pdsmem liyly rovnez vrsievri'ce zachyceny pouze aproximaticky. Oznaceny jsou suetove strany ndrozl a valu.
Topografickd poloha: Umisteni ctyftihelnikovych valfi na vyrazne se sklanejlcim jihozapadnim svalm tesne nad jeho upatim a pfechodem k rovine potocni nivy (obr. 3:1); svah nalezi homolovitemu kopci s nazvem ,,Na hradkach" (kota 566 m nad mofem], na jehoz vrcholu nejsou patrne stopy po zadnem opevneni. Hradecky (TfebskyJ potok je vzdalen od severozapadni'ho valu cca 80 m. T. c. jsou ctyfuhelnikove valy v prumerne nadmofske vysce 550 m nad mofem vyuzivany jako pastvina a jsou zcasti porostle kfovinatou vegetaci (obr. 3:1). Popis terennich reliktu (obr. 1,2:1,3—4]: Pudorys obdelnikovity az mirne trapezoidni; max. rozmery (rnefeno od upati valu] cca 95x67,5 m, na 281
korune valu 91x59 m. Podle J. L. Pice18] 105x80 kroku. Orientace del§i osy ve smeru SV—JZ. Vyska nejzachovalejsi jihovychodni strany valu dosahuje az 2,2 m, sifka valu 5—6,5 m; hloubka vanoviteho az zaspicateleho (tvaru) pfikopu na jihovychodni strane od urovne okolniho terenu az do 2 m, na severovychodni a severozapadni strane zhruba do 0,6 m. Puvodne vsechna ctyfi narozi pfevysena, nyni zachovan pfevyseny roh valu ]en u zapadnihoo narozi. Puvodni vchod situovan zhruba ve stfedu severozapadni strany v orientaci smerem k ZZS; jeho sifka cca 5,5 m. Pfikop probiha nepferusen pfed vchodem. Recentni cesta zjistena u sever-
0 Obr. 2. Katastrdlni skicy ctyfuhelnikovych
100 m valu 'f'rebsko 1 (nahore) a Tfebsko 2 (dole).
niho narozi. Val tvofi na jihozapadni strane terasovity utvar s pfevysenim vnitfni plochy nad uroven okolniho terenu az o 1,8 m (obr. 4:1). Cast vnitfniho arealu ctyfuhelnikovych valu byla bud' umele nasypana nebo take deformovana orbou do podoby nizkeho podia. Ze zapadniho narozi vybiha lalokovity vybezek s analogii na ctyfuhelnikovych valech u Markvartic.1^) Objekt Tfebsko 1 byl na severozapadni strane valu a pfikopu porusen exploataci materialu, zfejme jiz pfed rokem 1962. V mistech poruseni je mozno identifikovat konstrukci valu bez kamenfl a dfeva, konkretne ze sterkovite zeminy, (die J. L. Pice20) z ,,kamenite zeme". Tvar valu byl postizen orbou, nejmene na jihovychodni strane, ktera plati za nejzachovalejsi (obr. 4:2). 282
Obr. 3, Tfebsko 1, celkovy pohlecl na ctyruhelnikove valy od zdpadu. Typicka ie poloha na svahu koty Hradek s vyrazne neuyhodnymi strategickymi voiensktjmi rusu [nahore). Detail pfevysenl vychodmho ndrozi ctyruhelnlkovych valu (dole} 283
Obr. 4. Tfebsko 1, jizni ndrozi a jihozdpadni strana ctyruhelmkovych valu. Zfetelne fe terasovite vyuy'seni vnitfniho arealu (nahofej. chod.ni stranu ctufuhelnikovuch valu (dole).
284
Jizni ndrozi a pfikop u jihovy-
Tfebsko 2 fobr. 2:2} Lokalizace: Ppc. 416 zhruba 400 m jihovychodne od vsi smerem k mlynu ,,Podrejzi"; mistni nazev ,,Na cihatkach", ,,Svedske sance". Topografickd poloha: Uinisteni na povlovnem svahu pocinajiciho upatl koty Holy Vrch; svah orientovan k jihovychodu. Hradecky (Tfebsky) potok vzdalen cca 145 m od valu; celkove shodne charakteristiky s lokalitou Tfebskou 1. Prumerna nadmofska vyska 540 m. Plocha roku 1962 vyuzivana jako louka s obcasnou tezbou pisku, r. 1986 zjistena v mistech ctyfuhelnikovych valu, po nichz nezbyly zadne relikty, orna puda. Popis terennlch reliktu: Pudorys zhruba ctvercovity az obdelnikovity, mirne trapezoidni. Rozmery vnitfni plochy asi 80x70 m (podle J. L. Pice21) 100x80 kroku); zhruba rekonstruovatelne rozmery v mistech upati valu asi 83x73 m. Orientace dels! osy SSV—JJZ. Fred rokem 1893 zachovana pfevysena narozi, roku 1962 jen vychodni roh jevil prevyseni. Poloha vchodu neznama. Konstatovan nasypany val z pisku a pfikop s prosakujici vodou (roku 1962]. Ctyfuhelmkove valy byly negativne postizeny pfi ,,jamove" tezbe pisku pfed rokem 1962 a pozdeji byla cela poloha kultivovana jako pole. Okoli: ,,Pod hradistem (pod ctyfuhelnikovymi valy pozn. aut.) u potoka vyskytuji se haldy stareho ryzovani jako u Dobre Vody" a tim zaznamenal J. L. Pic22) existenci nedatovaneho ryzovani. Zhruba ve stejne dobe si ryzovnickych hald povsiml i F. Posepny:23) ,,Stellenweise ist der mit Halden bedeckte Streifen fiber 200 Meter breit und an seiner oberen Grenze, findet sich eine wahrscheinlich prahistorische viereckige Schanze, von der sich zwei Seiten ganz und die anderen zwei in Fragmenten erhalten haben. Untehalb liegt Miihle, welche den Namen ,,Podryzsky mlyn" tragt, d. h. da im Bohmischen die Seife ryze heisst, unterhalb der Seifen gelegen; ein ganz evidenter Beweis, dass hier die Goldgewinnung noch in verhaltnissmassig spaterer Periode betrieben wurde." Historic bdddni o tfebskych valech Pfehled casto diametralnS odlisnych nazoru na funkcl a datovanf ctyfuhelnikovych valu u Tfebska, publikovanych mezi lety 1893—1986, pfinasi s pfislusnymi citacemi tabulka 1. 0 objev ctyfuhelnikovych valu u Tfebska se nezavisle na sobe zaslouzili dva badatele, a to jiz na pocatku devadesatych let minuleho stoleti, favorizovany archeolog J. L. Pic; a montannista F. Posepny. 2 ^) Po vice nez osmdesati letech badatelskeho zajmu o ctyfuhelnikove valy u Tfebska je tfeba konstatovat: — oba o b j e k t y vzhledem ke s t e j n e t o p o g r a f i c e poloze zastavaly zfejme stejnou f u n k c i a tudiz mo~ hou byt n e j p r a v d e p o d o b n e j i i totozneho s t a f f . Znamy jsou pfiklady, ze 2—5 ctyfuhelnikovych valu keltskeho stafi bylo situovano v tesne blizkosti, samozfejme bez dukazu, ze fungovaly soucasne.25) — klasifikace ctyfuhelnikovych valu u Tfebska jak o k e l t s k y c h s p o c i v a p o u z e v a b s o1u t n i p o d o b n o s t i s j i n y in i c t y f u h e l n i k o v y m i v a l y , p r o k a z a t e l n e v y u z l v a n y m i K e l t y . J d e o tyto sliodne faktory totoz285
Autor (citace)
Funkce
DatovSnl
PiC 1893, 812
Tortifikace (opevneni)
,,mladsi" (tj. slo-vanske nebo stredoveke)
Posepny 1895, 45
,,sance"
,,praveke"
SedldGek 1934, 133
opevneni
Krlz 1931, 2
taboriste Svetlii
1635—1648
Neustupny 1942
vojenske opevnfinl
stfedovfik — novovek
Jansovd 1962 a
kultovni misto Keltu
doba latenska
Jansoud 1968, 481—482
kultovni misto Keltu
doba latenska
Waldhauser 1970, 330
(pfevzato urceni Jansove)
doba latenska
Drda — Waldhauser — Cizmdr 1971, 288
(pfevzato urCeni Jansove)
doba latenska
Kolektiv autoru 1972, 8—9
vojensk-J' tabor stavovskeho vojska
1619
Balatka ad. 1984, 283
vojensk^ tabor r:isafskeho vojska
1645
Meduna 1986, 13
neurcitelne
nedatovatelne
?
Tab. 1. Prehled ndzoru o funkci a datov&nl ctyruhelnikovych valu u Tret/ska
nosti: 1. pudorys, 2. pfevysena narozi, 3. orientace vchodu a nepferuseny pfed nim probihajici pfikop, 4. rozmery objektu, valfl i pfikopu, 5. topograficka poloha na svahu, 6 (pravdepodobna) konstrukce valfi bez pouziti kamenu a dreva, 7. umistgm na okraji sidelni ekumeny, regionu.26) — k f u n k c i obou c t y f u b e l n i k o v y c h valfi u Tfebska j a k o s t f e d o v e k y c h ci n o v o v e k y c h v o j e n s k y c h tSboru ve vyrazne strategicky neexponovane poloze neexistuji zadne prime historicke prameny a n i j i n e j e d n o z n a c n e d o k l a d y . Ovsem nelze vyloucit druhotne vyuziti keltskych valu pro stfedoveke vojenske lezeni, jak to bylo archeologicky zjisteno na lokalite Kokrdov. 2 ?) Nutno je se vsak vyslovit k otazce: Pfitomnost svedskych ci jinych vojsk v Tfebsku, Zadne pisemne prameny nesv6dci o pfitomnosti vojsk behem tficetilete valky v Tfebsku. Naopak v seznamu vydrancovanych vesnic na Pfibramsku, oddily svedskeho generala Bannera v roce 1639, jmeno Tfebska nenachazime (Maly 1930, 146). Pobyt svedskych, ale i cisafskych 286
ci stavovskych vojsk na Pfibramsku je sice historicky zcela jistg dolo2en, a to pomgrne casto (srv. Maly 1930, 146—148).2«) Ovsem badatele, ktefi se domnivali, ze ctyfuhelnikove valy u Tfebska byly vojenskymi tabory (srv. tab. l.J, vychazeli pouze z mistniho pojmenovani ,,Sv6dske sance" a obecne pfedstavy o tvaru vojenskeho tabora, take a posteriori z faktu o pfitomnosti vojsk ve stfedoveku na Pfibramsku. P o d 1 e ]e dine l i d o v e p o v e s t i , o ktere informovala laskave autora dr. D. Dafikovska z pfibramskeho muzea, mel byt v jednom lese u Tfebska uzavfen se Svedy mir. Odajne s nimi mela byt v poloze na ,,obecnich drahach" svedena bitva, 2 ^) coz bylo ovsem popirano,30) nebot tato udalost se ma vztahovat k letum 1741/1742. Mistni nazev ,,Svedske sance" nelze brat jako dukaz, nebot existuji dukazy o stejnem pojmenovani z mist, kde opevneni byla vybudovana pfikladem v praveku.31) Uz vubec nemuze platit jako za prokazane, ze iidajny vojensky tabor v Tfebsku u^ivali cisafsti, stavovsti nebo svedsti vojaci, nebof neexistuje k podpofe teto hypotezy jediny dukaz. Definitivni soud vsak bude mqzno provest az po uskutecngni archeologickeho vyzkumu, pokud pfi neni budou nalezeny relikty materialni kultury. Topograficky vztah lozisek kovu a ctyruhelnlkovych valu u Tfebska Na tuto eventualitu upozornil J. V. Bezdeka,32) avsak ji nepodlozil zadnymi konkretnimi udaji. Oblast katastralniho uzemi obce Tfebsko patfi k jadru pfibramskeho rudniho okrsku v pojeti M. Pisi a kol.33) V okoli Tfebska je zcela jednoznacne dolozen vyskyt v dobe latenske" za Keltu uzivanych kovu: zlata, stfibra, medi a olova.34) Mame k dispozici jednoznacne dukazy o tezbe barevnych kovu a stfibra jiz v 16. stoleti, a to v pisemnych pramenech v podobe kupnich smluv z let 1534 a 1558, pozde"ji k rokum 1887—1894 a 1929.35) Ryzovani zlata bezpecne dokladaji ryzovnicke sejpy v tesne blizkosti ctyfuhelnikovych valu Tfebsko 2 podel Hradeckeho (Tfebskeho] potoka smerem k mlynu ,,Podrejzi."36) Velmi zavazna se jevi okolnost, podtrhnuta J. Kratochvilem.3?) (Jizn6 od Tfebska, pozn. aut.] ,,hned u hald zacinaji ryze, zda se, ze rudni z"ilu (se stfibrem, olovem aid., pozn. aut.) objevili ryzovnici. Ryze vystupuji na jihozapadni svah udoli a tvofi pruh 200 m siroky". Setkavame se s jevem, kdy v hloubeji zafiznutem svahu udoli mohli prospektofi kovii doslova povrchovg identifikovat (a zpocatku pouhym sberem) ziskavat rudy kovu vcetne ryziho stfibra. Totoznou situaci je mozno pfedpokladat u Bohutina na Pfibramsku, kde pfichazi v uvahu i ryzovani stfibra,38) dale nedaleko Luk pod Mednikem na Jilovsku, kde impregnace a zilniky zlatonosnych formaci vystupuji v boku udoli Sazavy, nedaleko ojedinel^ho nalezu keltsk§ keramiky39) a zfejme i na dalsich lokalitach. Potvrdit je tedy mozno J. V. Bezdekou spise tuseny nezli prokazany pfedpoklad, z e K e l t o v e m e l i u T f e b s k a t 6 m e f i d e a l n i moznost ziskSvat povrchovym sberem a nehlubokymi sachticemi rudy stfibra, olova a medi, take i r ^ z o v a t z l a t o . Temef jiste Ize klast do souvislosti s ryzovanim zlata nalez keramiky u mlyna ,,Podrejzi", asi 1,5 km ji2ne od ctyfuhelnikovych valfl Tfebsko 1. 287
Tfebsko, poloha Podrejzi. ndlez keramiky (zcdsti kat. uz. Kamennaj Z polohy ,,Podrejzi" pochazi nalez dvou bohuzel atypickych stfepu, ktere nebyly dosud publikovany. Registroval ]e pouze L. Smejtek soupisu zvefejnenem v tomto sborniku. 40 ) Jde o dva omlete stfepy z tel neurcitelnych hrubsich a vetsich nadob, s hrubym piscitym ostfivem, cervenavou barvou tmavsich odstmu o plose nekolika malo ctverecnich centimetru. Byly ziskany bez blizsich nalezovych okolnosti v poloze ,,Podrejzi" dne 13. 3. 1939, a to neznamym nalezcem. Zachovaly se ve sbirkach pfibramskeho muzea pod i. c. 338—339. Jejich datovani narazi pro atypicnost na potize. Nejpravdepodobneji patfi do useku od sklonku doby bronzove do pozdniho halstatu, ale zcela nelze vyloucit, byt malo pravdgpodobnou, dataci do latenu, kde se ojedinele podobna hruba keramika vyskytne. V bezprostfednim okoli mlyna ,,Podrejzi" jsou dodnes zachovany uchovale ryzovnicke sejpy v mimofadne vysce az 3 m, coz jsem ovefil pfi rekognoskaci terenu v zafi 1986. Konecne jsou zmifiovany i v literatufe.41) Existenci sidliste v nivni poloze silne zavodnene v okoli mlyna Podrejzi Ize pro obdobi od sklonku doby bronzove po laten sotva pfedpokladat, nebot jde o polohu pro sidliste z mnoha ekologickych duvodu krajne nevhodnou. To konecne vyplyva z regionalniho zpracovani L. Smejtka. 42 ) Se z n a c n o u p r a v d e p o d o b n o s t i Ize povazovat nalez dvou omletych stfepu za naznak nesidlistnich aktivit, velmi pravdepodobne souvisejicich s ryzov t l n i m z l a t a . Take z dalsich lokalit se stfedovekymi ryzovnickymi sejpy, tak alespon Ize pravdepodobne datovat sejpy v okoli mlyna ,,Podrejzi", jsou dik badatelske aktivite J. Kudrnace znamy pfikladem stfepy z doby bronzove, halstatske i latenske.''3) Podobne se vyjadfil J. V. Bezdgka. 44 ) ,,V nekterych castech ryzovist (na Pfibramsku, pozn. a u t . ) . . . nalezneme tu a tarn dostatek halstatskych stfepu z uzitkovych nadob, v pfevrstvenem pisku nehluboko pod povrchem". Tato pozorovani zaslouzi ovefeni pfi terennich archeologickych vyzkumech, nebof J. V. Bezdeka zminene situace nedokumentoval. Keltske osidleni na okrese Pribram Ackoli pocatky archeologickeho vyzkumu Pfibramska spadaji jiz do tficatych let 19. stoleti (depot z Jincii byl vykopan jiz v race 1825J 45 ), prvni bronzove pfedmety materialni kultury historickych Keltu se podafilo registrovat az pfed rokem 1930 (Radetice], 46 ) prvni bezpecne sidliste pak az roku 1933 u Jeruzalema.^) Vetsina keltskych nalezu patfi az povalecnemu badatelskemu obdobi.48) Tyto okolnosti nutno spatfovat jako negativni faktor pfi rozboru keltskeho osidleni Pfibramska, zvlaste pfi srovnani s oblastmi, kde keltske osidleni bylo rozpoznavano ve v6tsim mefitku jiz drive, pfikladem s Podkrusnohofim 4 9) nebo dolnim Pootavim.5°) Ovsem pfipustne je srovnani s Berounskem, kde nachazime pfiblizne stejny stav badani o keltskem osidleni jako na Pfibramsku.51) Pfi charakteristice osidleni (historickych) Keltu na Pfibramsku ve 4.—1. stoleti (stupng LT Bl—LT Dl) se setkavame s potizemi, nebot' neni k dispozici dostatek kvalitnich archeologickych pramenu. Proto je nasnade urcita p r o v i z o r n o s t v h o d n o c e n i k e l t s k e h o
o s l d l e n i P f i b r a m s k a . Ovsem soucasn^ stav nalezoveho katastru [srv. Pfilohu 1) pfipousti tento prvnl pokus o uzce odborne specializovane hodnoceni, protoze monoternaticky nebyla keltskernu osidleni Pfibramska vgnovana vubec zadna pozornost,52) ktera se pfikladem sousednimu Berounsku dostala v podobe" clanku J. Malick6ho ,,Berounsko v dobe" bronzov6 a zelezne".^) Soucasny stav vyzkumu keltskeho osidleni pfedevsim vlastniho Pfibramska shrnujeme do nekolika pokusnych charakteristik: 1. Dolozeno zustava zhruba r o v n o m e r n e " r o z p t y l e n e k e l t s k e o s i d l e n i m i m o k o p c o v i t a p a s m a o znacne nadmofske vysce (Brdy, obr. 5). Pfiblizne stejnou hustotu osidleni konstatujeme s regionem Berounska, mnohonasobne nizsi pfi srovnani s Podkrusnohofim nebo dolnim Pootavim.54) 2. Tvar osidleni v podobe ovalne koncentrace prozrazuje b e ^ n y typ k e l t s k y c h f o r e m s i d l i s t n i c h u t v a r u (mikroregionu a regionfiss]). Vyloucit je mozno alternativu osidleni podel komunikace, jak je pfikladem znama v podobe sidlisf ,,jako koralku na sfrftfe" z jihozapadniho pfedhufi Sumavy56) nebo z Povlafi na komunikacni spojnici mezi osidlenim Keltu na Morave a lidu puchovske kultury na Slovensku.57) 3 .O s i d l e n i K e l t u j e d o l o z e n o z e v s e c h v ^ s e j m e n o v a n ^ c h p e r i o d i z a c n i c h u s e k f l LT Bl — LT D l , { 4 . — 1. s t o 1. } , ovsem s tezistem v mladsi a pozdni dobe latenske latenske (LT C—Dl] ve 2.—1. stoleti, ktere zastupuji pfedevsim lokality Hrazany,58] Krasovice59) a Obory.e") 4 .N e n i p r o k a z a t e l n a ( a n i p f e d p o k l a d a t e l n a ) k o n tinuita s pfedchozim halstatskym (protokelts k y m ] o s i d l e n i m stupftu HD — LT A ze 6.—5. stoleti. Disponujeme jedinym a to jeste velmi problematickym nalezem z Drsniku.W) iehoz jednou z moznosti interpretace by bylo mluvit o pfezivani halstatskgho obyvatelstva do obdobi LT Bl fnebo pocatku LT B2) zhruba ve 4. a na pocatku 3. stoleti. Druha moznost nabizi nespojovat tento ojedinely nalez s zarovym hrobem halstatskeho obyvatelstva, ale povazovat ho za zbytek pohfebni vybavy jineho hrobu historickych Keltu, popfipade za ojedinely nalez a doklad pfitomnosti historickych Keltu zhruba ve 4. stoleti na lokalite Drsnik.62] 5. V obdobi LT Bl — LT Cl a pravdepodobne i pozdeji p a t f i 1 o k e 1 s k e o s i d l e n i P f i b r a m s k a svymi rysy, pfedevsim absenci kostroveho ritu pohfbivani, k m a k r o r e g i o n u j i z n i c h a z a n i c h C e c h , a tuto situaci jiz nove nalezy sotva mohou zmSnit. Nekterg pfedmety materialni kultury, napf. naramky z Drsniku,63) Radetic,64) spona pravdepodobne tez radetickeSS) provenience (obr. 6], naznacuji souvislosti keltskeho osidleni Pfibramska s makroregiony stfednich a severozapadnich Cech. Horizontalni ryhovani ngkterych zlomku z Bohoistic ukazuje na vztahy k pfedoppidalni keramice jiznich Cech (obr. 7; srv. Pfilohu I). 66 ] Pfedbezne" je snad moz"no mluvit o Pfibramsku a k e l t s k e m o s f d l e n i ve s t u p n i LT B j a k o o k o n t a k t n i zone mezi b i p a r c i t nim osidleni sever nf p o l o v i n y Cech na jedn6 a j i z n i na s t r a n e druh6.67) 289
7. Vyskytem pravdepodobne keitskych ctyfuhelnlkovych valu u Trebska, ktere se v Cechach vylucne vyskytuji v regionech s mladolatenskou kolonizaci s pfedchozim absentnim nebo sporadickym osidlenim historickych Keltu,68] muzeme zcela o r i e n t a c n e u v a z o v a t o z a j m u K e l t u na P f i b r a m s k u j a k o o s u r o v i n o v o u zakladnu nebo take o prostor s moznym provoz o v a n i m r o s t l i n n e a z i v o c i s n e vyroby.69) 8. Nektera sidliste Keltu z obdobi LT C—Dl na Pfibramsku se vyznaCuji obvyklymi charakteristikami, napf. vyskytem zahloubenych domu (Obory? 0 )), jina — pokud ovsem nejde o mezeru v terennim vyzkumu — tvofi jen kulturni vrstvy (Jeruzalem/i) Bohostice? 2 )), coz by snad bylo mozno klast do souvislosti s m i m o f a d n y m c h a r a k t e r e m k e l t s k e h o o s i d l e n i P f i b r a m s k a . Nektera sidliste' se take odlisuji relativne pocetnymi nalezy kovovych pfedm^tu (Jeruzalem?3], obr. 8) od jinych ,,chudych" (Krasovice74]). 9. Z uzemi okresu Pfibram je dolozeno jedine oppidum (Hrazany75)). Mimo jine j e s h l e d a v a n v y z n a m t e c h t o , , m 6 s t s k y c h " stfedisek Keltu ve vyuzivani surovinovych z d r o j u v j e j i c h okoliJ6]
Obr. 5. Pokus zn&zornem vztahu keltskeho osidleni vlastniho Pfibramska s nerostnymi surovinami fzlatem, stfibrem, olovem a medi/. Uvedena jsou mista tiistorickg tezby nebo markantniho povrchoveho vyskytu (prameny: Kratochvil 1957—7962; Litochleb 1982; Posepny 1895; Montang-geologische Karte des Bergbauterrains Pfibram—Birkenberg, aufgenommen von J. Schmid 1886—1890 v archivu hornickeho oddel. Ndrodniho technickeho muzea). Vysvetlivky: 1 Evidentni fluvidlni vyskyty zlata, 2 pravdepodobne vyskyty zlata, 3 Ag/Pb, 4 Cu, 5 vymezeni pfibramskeho rudniho okrsku die Pisi 1976, 6 historicky dolozeny brod fpramen: Poldk 1982], 7 lokalita osidleni Keltu ve 4. — 1. stol. (LT Bl — LT Dl}; cisla se shoduji s Pfilohou 1, 8 ndlez keltske mince (pramen: Radomersky 1955); cisla se shoduji s Prilohou 1. Neni uvedena lokalita c. 3 Cenkov v regtonu Hofovicka. 290
10. Podel Vltavy mela probihat v zaveru keltskeho osidleni Cech k o m u n i k a c e , ktera spojovala jednotliva oppida.??] Podobnou komunikaci pfedpokladaji nektefi badatele v mistech feky Litavky pfi pfechodu Brd.78) Na zaklade soucasnych pramenu, ktere byly jen v male mire publikov^ny,79] nelze potvrdit dfi'vejsi nazor o ,,sporadickem",8°) pfipadne ,,nevyznamnem" 81 ) osidleni Pfibramska Kelty. Prozatim to rmize platit nanejvys o jednom, jedinem faktoru, a to o fidsi siti sidlisf, coz souvisi bud' s mezerou v terennim vyzkumu a nedostatecnem stavu archeologickeho zkoumani nebo s e z v l a s t n i m o t i v a c i o s i d l e n i . Vyloucit ovsem nelze take pusobeni obou techto faktoru. Zapotfebi je nadale pfedevsim dukladneho terenniho pruzkumu v systematicky sledovanych mensich prostorech levobfezniho Pfibramska, napf. ve vytypovanych okolich dosud znamych lokalit. Sotva je totiz mozno pfedpokladat keltske osidleni v tech prostorech, odkud dosud nepochazeji zadne ter6nni relikty a materialni kultura Keltu. Uvahy o event, keltskem hornictvi a prospekci kovu na Pribramsku Ke kolonizaci vlastniho Pfibramska, okoli ngkolika stovek kilometru ctverecnich jizng od okresniho mesta, doslo az v prubehu mladsi doby bronzove, lidem s knovizskou kulturou.82) Podle depotu z Radetic, ktery obsahoval mimo jine slitky bronzu, medi a olova s malym obsahem stfibra, usuzovala 0. Kytlicova,83] ze tento nalez plati za ,,dukaz mistniho ziskavani k o v u . . . a taveni polymetalickych rud." Podle zminene badatelky mela na sklonku stupne BC a v BD doby bronzove na Pribramsku existovat ,,kratkotrvajici hornicka cinnost. .. s mistnim dilenskym centrem" na hradisti Plesivec.84) Dokonce bylo zvazovano, ze ,,snad nepravidelng prohlubne na vrchu Boucek nad Hfimezdicemi" jsou svedectvim o ,,tezbe a zpracovani medene rudy pfed 3 000 lety".35j Rovnez J. Hrala naznacil moznosti explotace medenych rud podle shluku mimofadne bohatych pohfebisf a dokonce jedineho nalezu zlata v prostfedi hrobu sklonku doby bronzove.86] K definitivni potvrzeni hypotezy o ziskavani medi na sklonku doby bronzove na Pribramsku vsak chybi terenni archeologicka zjisteni a nove pfirodovedne expertizy legatur kovu a jejich srovnani s primarnimi lozisky. Dosavadni pfehled nazoru o eventuelni keltske tezbe rud kovu na Pribramsku pfinasi tabulka 2. Ruzni badatele dosli k nazorum, ze K e 11 o ve na Pribramsku ziskavali zlato, stfibro, olovo a 2 e l e z o (k tomuto vyctu je nutno pfipojit i m e d87}, jini o teto alternative nepfemysleli, popfipade ji nepublikovali. Ovsem nutno podtrhnout, zenajedne strane zcela bezpecne zname celou dlouhou fadu pfedmetu keltske materialni kultury, k t e r a - b y l a z uvedenych kovu bezpecne zhotovena a na d r u h e s t r a n e s t r a n e n e n i k d i s p o z i c i j e d i n y d o k l a d , z e r u d y t e c h t o k o v u ci p f i m o o n y v r y z i p o d o b e b y l y z i s k a v a n y n a P r i b r a m s k u . Nikdo dosud n e specifikoval vzSjemne topograficke vztahy mezi keltskym osidlenim a rudnou zakladnou. 88 ] Pochopitelne samo o sobe zjisteni eventuelnich 291
Autor (citace)
Etrikum
Amort 1937, 4
Bojove (keltsky kmen)
Neustupny 1941 Bezdeka 1964, 3
DatovSnl pfivabeni nerostnym bohatstvim
3.— 1. stol.
negativni nazor na keltskou t62bu halstatsky lid Keltov6
Drda 1968
ry2ovani zlata, ziskavanl krevelu, tezba konct
400—300 pf. n. 1.
iiegativni ndzor na keltskou tfiZbu
Jezek 1975, 3
Keltov6
dolovani stflbra v pflbramskych dolech
Jezek 1978, 352
KeltovS
ry^ovani zlata na fad6 mist
na pifelomu letopoctfl
Jezek 1981, 9
Volkove — Tektos3gove (keltsky kmen)
ryzovani zlata na horni Litavce
3.— 1. stol.
Neuwirth 1981, 73, 80
Keltove
tfizba stfibra
zavgr stareho letopoctu
Bezdeka 1981, 17
Keltove
ry2ovanl zlata, t62ba gelezne rudy u Radetic
3.— 2. stol.
ziskavfinl stfibra a olova, snad take ryzovanim, ry2ovfinl zlata
starsi doba halstatska
Kudrndd 1981, 111, 1982, 129 Litochleb 1982, 14 Smeltek 1986 Sakaf — Sklen&f 1987
Keltove
rytovanf zlata
— negativni nazor na keltskou t6zbu
Tab. 2. Pfehled nazoru o keltske tezb& kov& na Pfibramsku
pozitivnich relaci mezi obema faktory neznamena prokazani keltske tgzby. Toto (pocatecni) stadium v6deck§ho vyzkumu spocivfi jen v pouh6m zaostfeni pohledu na problematiku, nikoli jeji feseni. Nic vie a nic mifi. Pfedeslat je tfeba, ze Keltove mohli na Pfibramsku provadet prospekci kovu a nachazet (prakticky): — ryzi zlato v podobe zlatinek v ngkterych vodnich tocich v aluvialnich naplavech, mozna i v rozsypech na obnazenych svazich apod, u vodnich toku. Nove bylo na mnoha lokalitach prokazano slichovou prospekci;»9) — ryzi med1, napf. v sufidovem zrudneni o pomerng vysokych obsazich pfes 1 % z Milinska;9°] 292
— ryzi stfibro, o nemz L. Odehnal9i) v pfipade lokality Bohutin — Bfezove hory nevyloucil ziskavanl ryzovanim. Casto je citovan udajny nalez stfibrnych prutu z TfemosneS2) a take jsou znamy pocetne nalezy dratku ryziho stfibra, napf. z dolu pod vrchem Vranec u Milina.93) Ovsem povrchove se vyskytujici ryzi med' a okolni oxydacnl zony mohly byt odtezeny jiz v prubehu doby bronzove a halstatske, i kdyz se to nejevi pravdepodobne. Vrafme se vsak k problematice eventuelni keltske tezby na Pfibramsku. V nasledujici tabulce 3 jsou uvedeny keltske lokality z levobfezni casti Pfibramska (s vyjimkou Dobfisska) a v jejich okoli do 3 km se nachazejici loziska kovu (srv. obr. 5; zpracovano podle J. Kratochvila a V. Jezka, 94 ) viz tez Pfilohu 1). Bohostice
Au ( + }
Cu ( + )
Bfeznice
Fe ( + )
Drsnfk
Fe ( + )
Jeruzalem Konetopy
Fe ( + )
Au (+) Cu ( + )
Pb
Au ( + )
Pb
Au ( + )
Ag[ + )
Cu
Pb
Au ( + }
Ag
Cu ( + )
Pb
Au ( + )
Ag[ + )
Tfebsko
Cu
Pb ( + )
Au ( + )
Ag( + )
Vastec
Cu
Obory Radfitice
Fe ( + )
Au ( + )
Tab. 3. Vyskyt rud a kovu v prostoru keltskych lokalit na Pfibramsku Znadky: [ + ) ovefeno dolovanl, resp. rtjZovdnl; Pb (napf. mineraloglcky
vyskyt/.
Z tabulkoveho zpracovani relaci topografickych vztahu mezi keltskym osidlenim a lozisky kovu vyplyva, ze K e l t o v e j e d n o z n a c n 6 m 8 1 i p f i l e z i t o s t e x p l o a t o v a t z l a t o , m e d1, s t f i b r o , olovo i zelezo. P r a k t i c k y z a d n a ceska oblast s dolozenym keltskym osidlenim neni takto surovinove „ b o h a t a " , n e b o f z k o v u u z i v a n y c h v d o b 6 l a t e n s k e s c h a z i n a P f i b r a m s k u p o u z e c i n . Nicmene pfim6 d o klady o exploataci pro 4.—1. stoleti zatim schazeji a pfi dalsim archeologickem vyzkumu Pfibramska by jim mela byt venovana pozornost. Move se v uvahach o motivaci keltskeho osidleni na Pfibramsku objevuje mSd1, jejiz ziskavani teskymi Kelty bylo naposledy dolozeno nalezem hlusin na lokalite Radovesice v severozapadnich Cechach.95) Zvlastni pozornosti zaslouzi lokalita Bohostice, odkud je znamo v Pfiloze 1 podrobne publikovane nove keltske sidliste.96) Bylo uzivano pfedevsim ve stupni LT B, vyloucit nelze i pozciejsi funkci. V bezprostfednim sousedstvi u Cetyne byly tezeny medene rudy.97) Vzajemny topograficky vztah stejneho druhu je znam v pfipade znameho hrobu z Mirkovic s importovanou ( ? ) bronzovou nadobou.98) V sousednim katastru Mutenina fungoval dfll na m§d§ne rudy, ktere se vyznacuji mimofadnou kovnatosti.99) 0 p e t 293
ovsem nemuzeme p f e k r o c i t v y p o v e d n i hodnotu arc h e o 1 o g i c k y c h p r a m e n u a pro keltske osidleni u B o h o s t i c u v a z o v a t bez j i n y c h d o k l a d u o j e h o s o u v i s l o s t i s e x p l o a t a c i m e d e n y c h r u d . Dezideratem zustava pfedevsim dalsi terenni pruzkum. Rovnez moznost exploatace stfibrnych rud Kelty na Pfibramsku, af jiz ryzovanim,io°] povrchovym sverem v oxydacnich zonach nebo i hlubinnym nebo podpovrchovym dolovanim,101] se stava pfedmetem badatelskeho zajmu. M. Neuwirth zaznamenal, ze z obdobi LT A zname z Cech 2 stfibrne pfedmety, ze stupne LT B—C jiz 14 pfedmetu a ze zaveru keltskeho osidleni (LT Dl] jiz 136 stfibrnych veci, pfedevsim minci. 0 Pfibramsku, Stfibrnoskalicku a Kutnohorsku se uvazovalo jako o pravdepodobnych mistech keltske lezby.102] Jiny nazor vyslovil na problem ziskavani stfibra Kelty badatelsky tym K. Motykove; 103 ) stfibro melo byt ziskavano pfetavovanim fimskych minci, nebof mimo jine nejsou k dispozici doklady o jeho tezbe v Cechach. Sotva je mozno se ztotoznit s touto alternativou, nebot spociva na labilnim pfedpokladu pomerne intenzivniho obchodu mezi ceskymi Kelty a fimskym imperiem, dale prave na absentnosti domacich zdroju. Bez srovnani slozeni stfibrnych legatur keltskych minci a fimskych denaru zfejme ani nemela byt tato hypoteza pfedlozen a badatelske vefejnosti. V p f i p a d e s t f i b r a o p e t m u z e m e konstatovat moznost jeho exploatace na Pfibramsku K e l t y , aniz by to bylo mozne ze soucasnych archeologickych pramenu prokazat. Napadne je osidleni v prostoru Radetic a Jeruzalema Slovany.i°4) Byva zvazovano, zda na Pfibramsku netezili stfibrne rudy, jak to naznacuje pomerne znacne mnozstvi stfibrnych pfedmetu na rad6ticke nekropoli a jeji poloha mimo soudoba pohfebiste.i°5) Nadmofska vyska nekterych sidlist z ruznych casovych obdobi se muze stat indikatorem ke stanoveni funkce techto sidlistnich utvaru. Pfikladem Ize uvest vice nez tisicimetrovou nadmofskou vysku v alpskych lokalitach na ziskavani medenych rud.i°6] V pfipade Pfibramska nevybocuji nadmofske vysky sidlist z doby halstatske a latenske z obvykle normy platne pro okrajove partie Cech, napf. Volyfisko.10?] Nejvyse polozeno bylo na Pfibramsku naleziste u Bohutina (cca 550—570 m) z doby halstatske a u Jeruzalema (cca 520—540 m) z doby keltskeho osidleni. Jedine ovefitelne sidliste Keltu z nadmorske vysky vice nez 600 m, z Leskovic u Pelhfimova na zapadni casti Ceskomoravske Vysociny, bylo vzhledem k nalezum depotu zlatych mincu, sejpu a keltske keramiky shledavano jako vyrazne anomalni, se znacnou pravdepodobnosti slo o sidliste prospektorske nebo take v situaci pfi komunikacni spojnici mezi Cechami a Moravou.10^ ] Sidliste takoveho typu z Pfibramska zatim nezname. Rovnez nadmofska vyska ctyfuhelnikovitych valu u Tfebska (540—550m], v mistech, ktere se nazyvaji pfibramskou Sibifi,i°9] nejevi odchylku. Pfikladem v Bavorsku jsou ctyfuhelnikove valy situovany vetsinou mezi 400—600 m n. m., jen vyjimecne vyse.1*0) Zdver
Existuji dve hlavni cesty k poznatkum o pravekem a slovanskem hornictvi; vzdyt ziskavani kovu bylo nezbytnym pfedpokladem existence komunit jiz od doby bronzove. Prvni cestou se stal montanne-archeologicky 294
vyzkum reliktu, ktery na Pfibramsku provadel s evropskym renome J. Kudrnaf .Hi) Druhou cestu zastupuje mimo jin§ z k o u m f i n i v z t a h u mezi o s i d l e n i r u z n y c h obdobi a l o z i s k y rud a ruzn e p f i r o d o v e d n e oxpertizy vcetne zkoumfini legatur kovu pro stanoveni provenience kovovych p f e d m e t u c i j e j i c h m a t e r i a l u . Tato druha cesta dnes stoji v samych pocatcich. J. V. Bezdeka byl jeden z prvnich, ktefi se pokusili touto cestou kracet. Ovahy o moznosti keltskeho ziskavani kovft na Pfibramsku je mozno shrnout do nekolika bodu: 1. Vztah pravdepodobne keltskych ctyfuhelnikovych valu u Tfebska k ziskavani kovii se jevi jako potencionalne mozny, nikoli vsak prokazatelny. V pfipade jinych ctyfuhelnikovych valu v Cechach (Markvartice112)) ho vsak Ize uplne vyloucit, alespon pro nejblizsi okoli teto lokality. 2. Keltove meli na Pfibramsku moznost exploatovat loziska zlata, medi, stfibra, olova a zeleza. Naznacuji to nektere jevy, nejen existence vyrazne surovinnove zakladny v okoli keltskych sidlisf, ale i urcite topograficke vztahy a globalni charakter keltskeho osidleni. Pfimy archeologicky dukaz o keltske tezbe zatim chybi. 3. Prave na Pfibramsku zustava akutnim dezideratem dukladny archeologicky vyzkum tohoto slibneho regionu. Addenda: V cervnu 1987 uskutecnili pracovnici pfibramskeho niuzea (L. Smejtek) a Narodniho technickeho muzea (autor) archeologicky vyzkum ctyfuhelnikovych valfl Tfebsko 1. Ve ctyfech sondach v arealu lokality byly zjisteny pocetne nalezy materialni kultury Keltu ze zaveru latenu, a to v takovych stratigrafickych ulozenich in situ, ze Ize naprosto bezpecne fixovat stavbu valu Kelty. Zaroveii byl proveden archeologicky vyzkum ryzovnickych sejpu v poloze ,,Podrejzi", ve vzdalenosti nekolika set metru od ctyfuhelnikovych valu Tfebsko 2. Ziskany byly stfedoveke nalezy keramiky, ojedinele praveke (latenske?) stfepy, dale darem od pana Vrby, majitele mlyna ,,Podrejzi", dalsi zelezne pfedmety, keramiku a Cu- a Ag- mince, ktere nalezl pfi vykopovych pracich v arealu mlyna. Zminene materialy budou publikovany v casopise ,,Studie z dgjin hornictvi 22 1988". Pflloha 1 Soupis lokalit osidleni historickych Keltu ve 4.—1. stoleti (LT Bl — LT Dl) na okrese Pfibram Pasa2 byla zpracovana na zaklade soucasneho stavu (1986) publikovanych informaci. Nejsou zahrnuty lokality z povrchovych sberu P. Bfichacka a J. Vlckove (Archeol. ustav CSAV), ktere byly uskutecneny temef vyhradne v pravobfezni casti okresu Pfibram a vyznamne doplriuji stav osidleni v teto partii Pfibramska. Cisla lokalit se shoduji s obr. 5. Uvadena byla jen literatuia bez duplicitnich informaci. Podekovani plati L. Jansove, ktera ve sve praci1!3) shrnula nektere tehdy zname keltske nalezy z Pfibramska, ucinene napf. J. Neustupnym a Z. Fiedlerem; vyuzity byly jeji jinak nedosazitelne informace. 295
1. Bfeznice (sidliste) Lokalizace: Zamecka obora; poloha ,,V zolich".1^] Okolnosti: Pfi kopani studny (1903); ovefeno nalezy keramiky pfed r. 1949 B. Dubskym. Ndlez: Keramika, hlineny kotoucek; 1 misa se svislym hrdlem, uvnitf vyzdoba koncentrickych vhlazovanych pasu, tmavoseda, slidn., na kruhu (obr. 9:1); 2 situlovita nadoba s zebrem v podhrdli a jemnym svislym ryhovanim, na kruhu (obr. 9:2); 3 misa s vodorovne vyhnutym okrajem a linii v podhrdli, na kruhu (obr. 9:3); 4 dno nadoby na kruhu, odsazene (obr. 9:4); 5 misa se zatazenym ovalenym okrajem (dotacenym), telo vne hrubsi (obr. 9:5); 6 okraj nadoby s vnitfnim ovalenim, zhotoveno bez kruhu (obr. 9:6); 7 tuhovy svisle, huste a hluboce ryhovany strep (obr. 9:7), tento zlomek pochazi z polohy ,,V zolich", zatimco ostatni (k nimz Ize pficist zhruba nekolik desitek vice mene atypickych zlomku) ze Zamecke obory. Ulozeni: Muzeum Bfeznice (neinv.). Literatura: Dubsky 1949, 386; Jansoud 1962, 123—126 (Soupis), tab. 44—47. Komentdf: Z lokality Zamecka obora pochazi rovnez pozdnehalstatska keramika. Datavdnl: Zhruba orientacne prubeh LT B2 — Dl, teziste asi v LT C2 — Dl. 2. Bohostice (sidlistej Lokalizace: Cp. 82 v severni casti obce; ploche sedlo asi 150 m od vodotece. Okolnosti: Kulturni vrstva pod 15 cm ornice, nasedajici pfimo na sterkovite podlozi; zjisteno pfi vykopu zakladu pro sklipek M. a J. Dvofakovymi ze zmineneho cp., ktefl do 9. 10. 1986 odevzdali 95 ks keramiky a zvifeci kosti; rekognoskaci na lokalite provedli L. Smejtek a M. Slabina; Ndlez: 1 Soudek s prohnutym hrdlem, vne ovalenym okrajem a granulovite drsnenym telem, tuhovy material, 2 ks (obr. 7:1); 2 zlomky z tel tuhovych nezdobenych nadob, 3 ks; 3 situlovity hrnec, cast pleci s jemnym pravidelnym pasem vodorovnych linii jako intencionalni vyzdobou (obr. 7:3) nebo s nepravidelnymi velmi jemnymi vodorovnymi ryhami, ktere vznikly pfi technologii vyroby, v obou pfipadech tuhovy material (obr. 7:2); 4 vazovita az misovita nadoba na kruhu, ven vytazeny sikmy okraj, odsazene dno, uvnitf soustfedne vyhlazene pasy, vne jednak vodorovna linie, jednak stopy po horizontalne provadene uprave povrchu v podobe malo zfetelnych a neuplnych vodorovnych ryzek, jemne plaveny material, seda az fialove okrova barva uvnitf a v profilu, vne tmave cernohneda, 26 ks (obr. 7:5—7); 5 asi esovita misa s jemnym plastickym zeberkem, vne cerny lesteny povrch, jemne plaveny material, na kruhu (obr. 7:4); 6 misa se zatazenym mirne dovnitf zalomenym okrajem (ten dotacen na kruhu), po obou stranach vodorovne ryzky, uvnitf vhlazovane koncentricke pasy, jemne plaveny material, 3 ks (obr. 7:9); 7 misa mirne esovite ,,postbraubasske" profilace, vne na okraji a nad vyduti vodorovne melke linie, oboustranne lesteny povrch, jemne plaveny material, na kruhu, 2 ks (obr. 7:8); 8 soudek s prohnutym hrdlem, kyjovitym okrajem, stopy cerneho nateru, piscite ostfivo (obr. 7:10); 9 konicke dno, hruby material s kamenky, neupraveny povrch (obr. 7:11); 10 dno s nozkovitou odsazenou partii, hruby material s kamenky, telo chuchvalcovite drsneno s neuspofadanymi vetsinou svislymi ojedinelymi ryhami, u dna vyhlazeny pas; 11 atypicke zlomky z tel nadob hrubsiho charakteru, 8 ks (c. 8—11 296
;
bez makroskopickych stop po zhotoveni na kruhu). Do nalezoveho souboru patfi rovnez keramika z obdobi HC — LT Ay 40 ks (obr. 7:13—16), hradistni, 3 ks a stfedoveka z 15.—16. stoleti, 4 ks. Ulozeni: Narodni muzeum, i. c. 210001—210060. Literatura: M. Slabina, J. Waldhausef, BZO 1986 [v tisku). Komentdr: Podle nalezove situace nelze rozlisit relikty ctyf zminenych casovych useku, ze kterych pochazi keramika. Datovani: Pro keltske osidleni Ize uvazovat s tezistem v obdobi LT B2 — LT Cl, ale vylouceno neni take casove zafazeni do sklonku latenu. Soubor 48 zlomku keramiky neni pfllis typicky. Jednoznacne je dolozeno rovnez osidleni v halstatu (tuhovane pasy a pulkulovite mlsy, obr. 7:15—16) a ve stupni LT A [braubasska misa, obr. 7:14), dale v dobe hradistni (obr, 7:17— 18) a v 15.—16. stoleti. 3 Cenkov? (ojedinely ndlez?} Lokalizace: Poloha Vyvratek, t. c. blize nezjistitelna, udajne ..smgrwn od Plesivce k Cenkovu" na strategicky vyhodnem vrchu; Okolnosti: ?; Nalez: ,,Tuhove" stfepy, sned latenske: Ulozeni: ?; Literatura: Smejtek 1986, 88 podle J. E. Wocela; Komentdr: Lokalitu nutno brat se znacnou rezervovanosti, nicmeng ji nevylucovat z uvah, nebot by se mohlo jednat o male latenske opevneni, castellum.115) Datovani: Nejiste, snad laten, vyloucit nelze casove zafazeni do doby halstatske i hradistni. 4 Drsnik (ojedinely ndlez, hrob?) Lokalizace: Bfezovy pahorek, JZ od vsi; Okolnosti: Ojedinely nalez bronz. naramku ,,opodal na poll v miste kam pry byla hlina navezena a bezpochyby patfil k zarovemu pohfbu" dvou nadob, v nichz byly ,,kfistky". 2arovy pohfeb se mel nachazet v mohyle o 0 4 m, kterou jeste pfed r. 1968 bylo mozno pozorovat podle balvanu v pudoryse kruhu. Bohuzel k nalezu doslo jiz r. 1922 prostfednictvim ). Pecky a keramika se spalenymi ( ? ) kostmi se nedochovala. Mohyla mgla byt navrsena z tmave humusovite zeme; Ndlez: Bronzovy naramek s plastickou vyzdobou v okoli zakonceni a zesilenou rovnez zdobenou stfedni casti (obr. 6:1), dve nadoby a ,,kustky" (nezvestne); Ulozeni: Muzeum Pfibram i.e. A 4; Literatura: Maty 1930, obr. 16: b; Drda 1968; Kruta 1975, 119, fig. 27:5; Smejtek 1986, 96, obr. 45; Komentdr: Naramek bezpecne nalezi okruhu keltskych plochych pohfebist a bezespornym nalezem v Drsniku pfedstavuje anomalii, jejiz vysvetleni je mozne nekolika zpusoby (srv. text a pozn. 62); z bezprostfedniho okoli mohyly v poloze ,,Bfezovy pahorek" je znamo ,,pozdne halstatske" sidliste, o jehoz zjisteni se zaslouzil P. Drda. Nepublikovany sbgr z 26. 5. 1967 je ulozen v pfibramskem muzeu pod i. c. A 346—376 (keramika, ,,vypalena hlina"); Datovani: Podle chronologie ceskych ploch^ch pohfebist Keltii faze LT Bib — LT B2a (druha polovina 4. stoleti a cast 3. stoleti), srv. Waldhauser ad. 1978, II. dil, str. 132, Abb. 53; Waldhauser 1987 b, Abb. 7. 5 Hrazany (oppidumj Rozsahle archeologicke vyzkumy z padesatych a pocatku sedesSt^ch let byly pomgrne obsirne publikovany. Dulezite jsou doklady zpracovani zeleza a bronzu v podobe tygliku, dale i kadlub na odlevani bronzov^ch 297
pasovych zapon. Za zminku stoji rovnez nalez zlate a stfibrnych minci. Literatura: Jansovd 1965; tatdz 1987; Komentdr: Autorkou pfedpokladane ryzovani zlata Kelty v okoli oppida a motiv zaboru kvuli loziskum zlata zustava na rovine nepotvrzene pracovni hypotezy. Dukaz o pfitomnosti (historickych) Keltu na Netvoficku severng od oppida Hrazany nelze povazovat za korektni, nebot' uvadene bronzove naramky patfi nejpravdepodobneji do doby pfed pfichodem historickych Keltu, do LT A (zhruba 5. stol.). Srv. Jansovd 1983, 100 (do stupne LT A datovane analogic naramku z Netvoficka Ize uvest z fady praci). 6. Jeruzalem (s'idliste] Lokalizace: Prostor mezi cestou z Konetop do Brodu a silnici z Pfibrami do Milina; Okolnosti: Ojedinele nestratifikovane nalezy pfedmetu latenske kultury pod slovanskymi mohylami, popfipade v jejich zasypu; vyzkum Narodniho muzea roku 1933 a 1937 (J. Neustupny a R. Turek); poloha lokality ,,Na neckafich" na jiznim svahu nizkeho kopce se sterkovitym a misty i skalnim podlozim, vystupujicfm ojedinele k povrchu; Ndlez: Minimalne 138 ks keramiky, zelezne spony, zapona, botka kopi, zel. struska, Fe-ruda (?). Popis vyznamnejsich predmetu: 1 Zelezna spona nejpravdepodobneji spojene konstrukce, dva zlomky, zachovale vinuti o 5—6 zavitech s vnejsi tetivou, uzlik na vrcholu luciku, velmi mirng zasileny lucik, sektor 9g, i. c. 59785 (obr. 8:1); 2 zelezna spona typove blizka variante stfedolatenske konstrukce s oznacenim Cenisola, rhomboidnf profil vyrazne zesilenehd hraneneho luciku, vinuti asi 4+3 s vnejsi tetivou, d. 6,2 cm, sektor 9c, i. c. 59845 (obr. 8:2); 3 zelezna krouzkova zapona s hackem, zakoncenym pficnou tycinkou, 0 krouzku 1,8 cm, d. 4,8 cm, sektor 8 t/s, i. c. 59968 (obr. 8:3); 4 zelezna botka kopi kuzeloviteho tvaru, kruhovy 0 tulejky 1,9 cm, d. 7,9 cm, sektor 9 b, i. c. 59964 (obr. 8:4); 5 vne ovaleny okraj nadoby na kruhu, oranzove hnedy plaveny material, sektor 15 h, i. c. 59986 (obr. 8:5); 6 ven vyhnuty sikmy okraj nadoby na kruhu, sektor 10 g, i. c. 59991 (obr. 8:6); 7 zasobnice (?) s kyjovitym okrajem, stopy cerneho nateru, oranzove hnedy keramicky material s vetsim ostrivem, tmavosedy hladky povrch, sektor 11 i, i. c. 59607 (obr. 8:11); 8 asi tyz keramicky tvar, snad dotaceno na kruhu, hnedy keramicky material s vetsim ostrivem, sektor 9 f, i.e. 59788 (obr. 8:10); 9 asi soudek s prohnutym hrdlem, na kruhu dotaceno ?, cerny natgr, svetle hnedy keramicky material s vetsim ostrivem, sektor 8 t/s. i.e. 59967 (obr. 8:12); 10 asi vazovita nadoba s plochym 2ebrem v podhrdli, na kruhu, tmavosedy hlazeny povrch, sektor 15 e, i. c. 59994 (obr. 8:7); 11 asi soudek s prohnutym hrdlem a ovalenym okrajem, sektor i.e. 59837 obr. 8:8); 12 ven ovaleny a dovnitf rozsifeny, zatazeny okraj tuhove nadoby, dotacen ( ? ) , sektor 9 f, i. c. 59793 (obr. 8:9); 13 zlomek z tela svisle hfebenovane nadoby, oranzove hnedy material, sektor 9 f, i c. 59791 (obr. 8:13); 14 zlomek huste svisle hfebenovane nadoby, oranzove hnedy keramicky material s vetsim ostfivem, sektor 10 k, i.e. 59938 (obr. 8:14), 15 zlomek z tela tuhove nadoby se svislym fidkym hfebenovanim a vodorovnou linii, okrovy hlinity pfetah vne, sektor 5 b, i.e. 56679 (obr. 8:15); 16 okraj misy se svislym okrajem, snad dotacen, keramicky material s piscitym ostfivem, sektor 17 f, i. c. 86004 298
(obr. 8:16); 17 miniaturni misticka s temef konickymi stenami, sektor 9 f, i.e. 59792 (obr. 8:17); 18 okraj misy s mirne zesllenym a zaspicatelym okrajem, sektor 2 b, i.e. 59668 (obr. 8:20); 21 okraj misy s plochou vyduti a zatazenym okrajem, snad obtacena na kruhu, hne"dy az oran2ovy keramicky material, sektor 11 i, i.e. 59605 (obr. 8:21); 22 zlomek z tela nadoby s hloubkove (struhadlovite) drsnenym povrchem, porezni tuhovy material, sektor 15 i, i. c. 59982; 23 zlomek svisle hfebenovane tuhove keramiky, sektor 16 d, i. c. 85981; 24 zlomek zelezne dratene spony (cast luciku s vinutiinj, sektor 15 e, i. c. 59951; 25 zel. struska, 3 ks, i. c. 59989, 59979, 59382; Fe-ruda nebo zlomek zelezneho pfedmetu, i. c. 86005; 26 zlomky atypicke keramiky, nekdy i pozdne halstatske (napf. i.e. 59671, sektor 3b). Ulozeni: Narodni muzeum i.e. 59605-—8, 59667—8, 59671—3, 59679—84, 59785—9, 59791—4, 59816—8, 59832, 59837, 59841—2, 59845, 59854—8, 59883—92, 59924, 59933, 59936—40, 59947, 59949—51, 59964, 59967, 59969—71, 59975—9, 59981—98, 85991, 85981, 86005, Muzeum Pfibram, pf. c. 57; Literatura: Neustupny 1934; tentyz 1938; tentyz 1941, 106; Jansoud 1962, 165—172 (soupis), obr. 76—77; tataz, 1965, 37; Bezdeka 1964, 3; Komentdf: Okolnosti, ze na lokalite nebyly zjisteny latenske objekty, vysvetlovala L. Jansova^ pusobenim ,,degradace" pudy. Pfedpokladala take, ze mnohe pfedmety — soude die jejich povrchu — lezely dlouho pfimo na zemi. Datovdni: Podle J. Neustupneho patfi latenske osidleni do doby ,,kolem narozeni Krista". Spony Ize datovat od stupne LT C 1 (c. 1), do LT C 2 a snad i LD D 1 (c. 2), zaponu do useku LT C 2—LT D 1. Keramika nalezi do LT C—LT D 1, vylouceno neni datovani nekterych zlomku do pfedchazejiciho obdobi. 7 Konetopy? (sidliste?) Lokalizace: Heringovo pole; Okolnosti: Povrchovy sber; Ndlez: Keramika, ,,ruda"; Ulozeni: Muzeum Pfibram pf. c. 58 a 59; Literatura: Nepublik.; Komenldf: Neni vyloucena prostorova souvislost s lokalitou Jeruzalem. Z pole Mafikova jsou ulozeny v pfibramskem muzeu stfepy, v jednom pfipade s otazriikem datovane do latenu (sber z roku 1947). Zmifiovany jsou rovnez 4 nevyrazne halstatske zlomky keramiky (pf. c. 60); Datovdni: Snad laten. 8 Krasovice /sidliste) Pocetne latenske nalezy z obdobi LT C—LT D 1 a snad i pfedchazejiciho obdobi, pochazejici ze zahloubenych domu a cetnych jinych objektu, byly jen zcasti publikovany. Literatura: Jansovd 1957; tataz 1962, 196— 208, (soupis), obr. 91—101; Soudskd 1966, 537 ad., obr. 1, 20—24; Justovd 1968, 108—114 (soupis nalezovych zprav). 9 Kfepenice (sidlistej Dosud nepublikovane sidliste ze sklonku latenu. 10 Mitrovice fojedinely ndlez] Lokalizace: ?; Okolnosti: Nalez asi po roce 1900; Ndlez: Dve drobne stfibrne mince s konickem; Ulozeni: Narodni muzeum, c. pfir. 20/1905; Literatura: Radomersky 1955, 54; Datovdni: Sklonek LT C2 a LT Dl.i^) 299
11 Novy Dvur u Rybniku (ojedinely ndlez) Lokalizaee: Pole pana Palivce; Okolnosti: Povrchovy sber ?; Ndlez: Zlata mince, stater (pfechodny typ mezi Alkis— Athene a muslovitymi typy]; Literatura: Radomersky 1955, 56; Datovdni: Asi LT B2/C1— LT C. 12 Obory (sidliste] Nalez nekolika sidlistnich objektu, napr. zahloubeneho domu, ktery byl vysekan ve skale; datovano svisle hfebenovanou tuhovou keramikou. Literatura: Hrala 1982—1983; Sakaf — Sklenar 1987 (datovam do doby 13 Procevily (sidliste)
: .,
Lokalizaee: Poloha ,,Na cihelne"; Okolnosti: Sbe"r (P. Drda); Ndlez: Keramika; Ulozenl: ?; Literatura: Drda 1977; Datovdni: Die nalezce ,,pozdni" laten. Addenda: Srv, P. Drda, AR XXXIX, 1987, 552. 14 Radetice (hrob, ojedinely ndlez? ) Lokalizaee: ?; Okolnosti: ?; Ndlez: Bronzovy naramek s pecetitkovitym ukoncenim, mirne zesilenym, ryzky na obvodu kruhoveho ukonceni, za zebrovitym zesilenim vyzdoba dvoii trojuhelniku s ryhovanim, stopy snad ozehnuti ohnem (s rezervou), obr. 6:2. Bronzova spona duchcovskeho typu s odlomenou patkou (typove urcem velmi pravdepodobne), tetiva ovinuta okolo luciku, vinuti 4+4 zavity, obr. 6:3; Ulozenl: Muzeum Pfibram, i.e. A 6 (naramek) A 10 (spona); Literatura: Maly 1930, obr. 2; Sankot (v pfiprave). Komentdr: Podle pisemneho rozboru P. Drdy, ulozenem v archeol. oddgleni pfibramskeho muzea, nalezi spona provenienci k lokalite Radetice, ackoli v inventafi neni o torn dosazitelna informace. Snad se jedna o hrob, mozna zarovy, ale stopy zaru na bronzovem naramku nejsou jednoznacne; Datovdni: Stupefi LT Bl, nejpravdepodobneji LT B 1 b— c ci pocatek LT B 2 a.H?) 15 Rejkovice (ojedinely ndlez j Lokalizaee: Proti tovarne na papir na svahu Plesivce; Okolnosti: ?; Ndlez: Dve zlate mince, tfetinky muslovitych typfi; Ulozenl: Nezvestne, roztaveno; Literatura: Radomersky 1955, 63; Datovdni: Asi LT C — LT D 1.H8) 16 Tfebsko (ctyfufielnikove
valy)
Srv. text v tomto clanku. 17 Tfebsko? (ojedinely ndlez] Srv. text v tomto clanku (poloha ,,Podrejzi", snad dva zlomky keramiky datovatelne do latenu). 300
18 Vestec. (sidliste) Lokalizace: Jizne od silnice Obory—Sedlcany na nizkeni severnim svahu koty kopce Patekova (538 m n. m.) ve vzdalenosti asi 1 km od Vltavy; Okolnosti: Cast zahloubeneho domu (vyzkum Z. Fiedlera roku 1961); N&lez: Keramika (soudky s prohnutym hrdlem a chuchvalcovite a2 mramorove drsnenym telem, ojedinele dolozeno struhadlovite drsnenl, vyhlazeny pas u dna, beckovite soudky s vyse zminenym hrubym drsnenim tela, vazovite nadoby s plochymi a ostrymi zebry, na kruhu, uvnlt? tenkostennych nadob na kruhu koncentricke vhlazovane linie, silng zatazene misy, casto s kyjovitym okrajem, konicke misy, caste uzivani tuhoveho materialu, pocetne zlomky se svislym hfebenovanirn, nekdy prerusovanym vodorovnymi liniemi, dolozeno take jemne svisle hfebenovani, ale i jednotlive hrube svisle nebo sikme ryhy na zdrsnenem povrchu s vyjimkou podhrdli, tuhova keramika s vne ovalenymi okraji), kotoucek ze stfepu, mazanice s otisky stipanych dfev nebo bile licena; Ulozenl: ?; Literatura: Fiedler 1963; Jansovd 1962, 311—317 (soupis), obr. 151—155; tatdz 1965, 37; Justovd 1968, 291. 19 Zaluzany (ojedinele ndlezy?) Ze znameho sidliste polabskych Germanu z doby okolo zmeny letopoctu pochazeji zlomky latenske keramiky. Literatura: Dubsky 1925; Rybovd 1961. , T"; r
3cm
Obr, 6. Ndlezy z keltskeho osidienl vlastnlho Pribramska. 1 Drsnik, 2—3 Radettce.
301
Obr. 7. Ndlezy z keltskeho osidleni vlastntho Pfibramska. 1—12 Bohostice [pro uplnost /sou uvedeny i jine ndlezij z roku 198G: 13—16 keramika z obdobi, halStatu a stupnS LT A, 17—18 keram'ka z doby hradistnl/. Vysuetlivky k obr. 7—9: cerne vykryty profil — tuhovd keramika; srafovany profit — keramika z jemneho materidlu s pouzitim dokonalejsich jorem hrncirskefio kruhu, nevykryty profil — vStsinou hrubsi keramika bez makroskopickych stop po pouziti hrnclfskeho kruhu. 302
Obr. 8. Nalezy z keltskeho osidleni vlastniho Pfibramska. Jeruzalem (podrobnSjSi mace srv. v Pflloze 1 a vysvetlivky u obr. 7j.
infor303
Obr. 9. Nalezy z keltskeho osidlenl vlastniho Pfibramska. Breznice fpodrobn&fSl informace srv. v Pflloze 1 a vysvetlivky u obr. 7). Autor vsech fotografil a kreslenych pflloh Iprameny srv. v pflloze 1] J. Waldhauser.
Soupis neovSritelnych ndlezu keltskeho osidlenl (nejsou uvedeny na kartografickem zpracovani obr. 6] Drevniky (,,latensky" naramek?); Sakaf — Sklendf 1987. Hlubyne (,,zlomek latenske spony"); Hrala 1976. Necin f,,keramika", dar p. Tesarka z cp. 240 v Necine); udajng ulo2eno v pfibramskem muzeu; nepublik. Plesivec (,,nadoba s pulobloucky"], muzeum v Bfeznici i.e. 19; Jansovd 1962, 111, obr. 32; spfse pozdng halstatska datace. Pfedni Pofici f,,keramika"); Jansovd 1962, 251—252; spise pozdnehalstatske datovani. Zldkovice (,,latenske hroby"]; Bezdeka 1964, Do soupisu lokalit nemohlo byt zafazeno sidliste z mladsf a pozdni doby latenske z Hojsma, o. Sv. Jan na pfibramskem okrese, ktere v literature poprve uvadi P. Drda (AR XXXIX 1987, 551). 1) Bezdeka 1981, sir. 16—18. Ctyfuhelnikove valy byVaji rovnez oznagovany termfnem ,,Viereckschanze." jejich funkce spocfvala v provadem kultovnich obradu, dale snad slouzlly zvlastmm spolecenskym funkcirn, nikoli vsak v bezne ekonomicfi (srv. Waldhauser 1987). Ne vsechny Ctyfuhelnikove valy musf nutne patfit do doby keltskelio osfdleni Cech [srv. noveji napf. Miiller 1986; Meduna 1986). V nasledujfcira textu pouZIvame termmy Keltove a keltske osfdlenl v souvislosti s historicky 304
dolozenym osfdlenlm Cech ve 4.—1. stol. pf. n. 1., tedy ve stupnlch LT Bl — LT Dl (srv. Filip 1956). 2) Pfehledng napf. Torbrugge 1979, 222—223, pozn. 921 (se stars! literaturou). 3) Bezdeka 1981, str. 16—17 (reprodukovano se stylistickyml nesrovnalostmi). 4) Tamtez, str. 18. 5) Tamtez, str. 14 a 18. 6) Jansovd 1968, str. 481—482. Srv. take Neustupny 1942; Kfiz 1931, sir. 2. Polak 1982, str. 330—331. 8) Smeftek 1986, str. 91. 9) Bezdeka 1968. 10) Polak 1969. 11) Viz pozn. 2. 12) Bezdeka 1981; srv. tez Bezdeka 1938; tentyz 1.964 (se zfejmymi rozpory v posuzovani praveku Pfibramska). 13) Bezdeka 1981, str. 15 (srv. s Pnlohou 1 teto prace). 14) Tamtez, str. 17 (na lokalite Radetice byly zkoumany pouzo stfedoveke zelezafske pece, srv. Pleiner 1971). 15) Tamtez, str. 14 a 16. J. V. Bezdeka zfejme zamenil ctyfuhelnikove valy z Radetic na Taborsku s Radeticemi na Pfibramsku (srv. Drda — Waldhauser — Gizmaf 1971, str. 288, obr. 2:6). Pro lokality Vranovice a Starosedlsky Hradek sotva pfipadaji v uvahu keltske ctyfuhelm'kove valy (za informaci dgkuji prof. Mathauserovi z pflbramskeho muzea a L. Krusinove, studentce archeologie na brnenske univerzite). 16) Pic 1893, str. 812. 17) Jansoud 1968, str. 481—482. 18) Viz pozn. 16. 19) Waldhauser 1970—71, str. 63, obr. 2. 20) Viz pozn. 16. 21) Tamtez. 22) Tamtez. 23) Posepny 1895, str. 45. 24) Viz pozn. 16 a 23. 25) Napf. lokalita Teufstetten v Bavorsku fCliristlein — Braasch W82, str. 226 a obr. na str. 227) nebo ctyrtihelnikove valy z lesa Rambouillet ve Francii failles ad. 1985, str. 103—106, obr. 74). 26) Definice podle Schwarze 1960, str. 58—68, obr. 59—60 s doplnenlm pro Cechy srv. Waldhauser 1970, str. 329—330, obr. 3; tentyz 1987. Analogic terasovite upravy vnitfnfho arealu objektu Tfebsko 1 uvadl Mansfeld 1981. Rovnez zavodnem pfikopu objektu Tfebsko 2 ie znamo z fady podobnych objektu ve vychodnim Bavorsku (srv. Kreiner 1980—81, 74); podle tehoz autora se nachazi v bllzkosti 86% Ctyfflhelnlkovych valu voda v ruznych formach. 27) Waldhauser 1987c. V ramci kat. liz. Tfebska je archeologicky dolozeno stfedoveke osidleni pouze z intravilanu obce (nkrai tuhove zasobnice, podkova, zlomky keramiky). Zminene nalezy jsou ulozeny v pfibramskem muzeu pod pf. c. 1109—1110/81 a i. c. 777. 28) Mall) 1930, str. 146—148. Srv. take tab. 1 v textu teto prace. 29) KfiZ 1931, str. 7. 30) Kolektiv autoru 1972, str. 9. 31) Pfikladem Ize uvest hradiKtg luzicke kultury s mlstnfm nazvem ,,gvedske Sance" (,,Schwedenschanze") nedaleko Wroclaw! (srv. Raschke 1929}. K pO'jmenovani lokalit podle Svedu srv. Hebbe 1932. 32) Bezdeka 1981, zvl. str. 15. 33) Pisa ad. 1976; srv. tez Bernard — Pouba 1986, str. 71, obr. 50. 34) Kratochvil 1962, str. 415—417. MecT je z Tfebska dolozena v podobe chalkopyritu s tetraedritem. Okolnost, ze Keltove uzivali rovnez tezene o!ovo, dosvedcuje nejen znama desticka s pokusnymi otisky razidel z oppida na Starem Hradisku, ale i spektralni analyzy keltskych bronzovych pfedmetu. Napf. v legatufe nanozmkfl z dutych polokouli z Duban na Litomeficku bylo zjisteno 16,61 % olova (Wocel 1866, 196), castejsi )e ovsem mensi mnozstvi (srv. Mr&z 1978, 209). 35) Kolektiv autoru 1972, str. 7—12 a 18. 36) Pic 1893, str. 812; Posepny 1895, str. 45; Kratochvil 1062, str. 416; Lilochleb 1982, str. 21, obr. 1 (zde pfehled literatury k ryzovani zlata na Pnbramsku). 37) Kratochvil 1962, str. 416.
305
38) Srv. pozn. 91. JiZ F. Posepn? se domnlval, 2e r^Zovnici zlata mohli u Bohutina pfijft na stfibrnou zilu [k tomu Jezek 1975, str. 3). 39) /. Waldhauser, Keltske ryZovani zlata na Jilovsku pfed 2000 lety, mytus nebo realita (referat v Narodnim tecbnickem muzeu dne 4. 12. 1986; pfipravovano pro tisk ve Studifch z dejin hornictvi 21, 1987). 40) Smejtek 1987. 41) Viz pozn. 36. 42) Smejtek 1987. 43) Jde o nasledujici lokality: ModleSovice (Kudrndc 198la, str. 13—18): Bohutln (Kudrndc 1980; tentyz 1981, str. Ill); Vsenory—Cernolice (Kudrndc 1982a, str. 466— 469). 44) Bezdeka 1964, str. 2. 45) Souhrne srv. Smejtek 1986, str. 87 (se stars! literaturou). 46) Holy 1930, obr. 2. Bronzovy naramek z Drsniku byl nalezen jiz roku 1922, poprve publikovan roku 1930 (Malt) 1930, obr. 16: b) a znovu zhodnocen P. Drdou (19681. 47) Neustupny 1934; tentyz 1938. 48) Srv. Pfilohu 1 teto studie. 49) Weinzierl 1899, str. 15—71. 50) Pfedevsim se j'edna o vyzkumy B. Dubskeho pfed druhou svetovou valkou, souborne zhodnocene a publikovane pozdeji (Dubsky 1949, str. 231—394). 51) Srv. Malidky 1953; tentyz 1967. 52) V ramci hodnoceni pravekeho a protohistorickeho osidleni Podbrdska venovali krfitce pozornost latenu Pflbramska dva badatele (Sakar — Sklendf 1987). Autofi pfedpokladaji behem doby latenske snizovani poctu obyvatelstva, determinovane zhorsujicim se klimatem (a tim take znovuzajesfiovanl). Oppidum Hrazany melo byt zaIo2eno v ,,temef puste" krajine, soude die soucasnych nalezu. V. Sakaf s K. Sklenafem pfejimaji Bezdekuv nazor o ryzov^ni zlata na Pflbramsku Kelty, dal.e mluvf o komunikacni spojnlci na pravem blize nespeclftkovanem bfehu Vltavy. Nektere zavery obou archeologft zaslouzi budouciho ovefeni, stejne tak nepravdepodobne datovani sidliste u Milina IHrala 19591 do latenu a naramku z mohyly u Drevnik do stejneho obdobi (srv. soupis neovefitelnych nalezu keltskeho osidlenf Pflbramska v zaveru Pfllohy 1 teto prace). 53) Malicky 1967. 54) Srv. pozn. 49—50. Pfi zcela orientacnim srovnavani hustoty osidleni posuzujeme jenom levobfezi Vltavy na soucasnem okrese Pfibram. 55) Srv. Waldhauser 1981, str. 141, obr. 2. 56) Wolf 1970, obr. 9. 57) Cizmdf — Stuchlfk 1969, str 282, obr. 9. 58) Jansovd 1965. 59) Jansovd 1957; Soudskd 1966 60) Hrala 1982—83. 61) Naposledy Drda 1968. 62) O naramku z Drsniku se domnlval P. Drda (1968, str. 272), ze lio nosila bud1 ,,domoroda zena" nebo ,,cizinka" (pouzity byly terminy autora). Bohuzel nejasne nalezove okolnosti tohoto nalezu nedovoluji jednoznacny zaver. Dolozena vsak zustava urclta kulturni komunikace nebo spojitost nifizi Pribramskem na jedne strano a keltskym osidlenim severni poloviny Cech na strane druhe. Nelze vsak souhlasit s nazorem P. Drdy j 1968, str. 272), ze naramek z Drsniku ,,posunuje hranici jihoceskeho osidleni". 63) Srv. Pfilohu 1 teto prace, lokalita c. 4. 64) Tamtez c. 14. 65) Tamtez. 66) Tamtez c. 2. 67) Definitivne se k tomuto problemu bude mozno vyjadfit a2 po perspektivniin vyzkumu pohfebnfch lokalit Pf'ibramska z obdobi LT Bl — Cl. 68) Waldhauser 1985, str. 246, obr. 1—2. 69) Pro bezne agrarni keltske osidleni PHbramska by molily nasvedcovat standartni topograficke polohy sidlisf, ktere jsou totozna napf. v Podkrusnohofi ci na Volyfisku (srv. Waldhauser 1981; Benes — Brichdcek 1980). Rovnez zatim neni dolozena ,,vyhradni" specializace keltskych sidlist ve stfedni Evrope pouze na prospektorskou cinnost bez soucasne pfedpokladane doplflkove (?) rostlinne a 2ivocisne vyroby. 306
70) 71) 72) 73) 74) 75)
Hrala 1982—83, str. 120. Srv. Pfilohu 1, lokaJita C. 6. Tamtez C. 2. Viz pozn. 71. Viz pozn. 59. Viz pozn. 58. Cast Pfibramska mohla tak6 patfit do zajmove sfery ( n zazeml ) oppida u Nevfeic. 76) Pro Cechy napf. Jansovd 1965, str. 17; Pleiner ad. 1978, str. 621 a 640; Waldhauser 1985c, str. 180 a 183. 77) Naposledy Sakar — Sklendf 1987. 78) Malff 1930, str. 25; Malicky 1953, str. 25. Historicky zname brody pfes Vltavu u Zrubku a Kamyku, s nimiz" keltske osidleni nikterak nekoresponduje (srv. obr. 5), zminuje S. Poldk (1U82, str. 18). 79) Srv. uvod k Pflloze 1 teto prace. 80) Smejtek 1986, str. 87. 81) Neustupny 1940, str. 107. 82) Napf. Neustupny 1940, str. 104; Smejtek 1986, str. 87; Sakar — Sklendf 1987 [v tisku). 83) Kytlicova 1982, str. 392—393; srv. tez Cufanoud — Prokop 1968, str. 327. 84) Kytlicovd 1982, str. 393. 85) Jezek 1978, str. 364—365. 86) Hrala 1973, str. 117 a 127; srv. t<§2 Kudrndf 198J, str. 118. 0 nalezu zlata vdgfiim za informaci J. Hralovi. V. Sakar s K. SkleruVem (1987) sliledavaji molivaci expanzo lidu s knovizskou kulturou na Pfibramsku bud v souvislostl s pfelidngnlm stFednich Cech nebo ,,potfebou" hledanl zlata a tuhy. 87) M6tf patfi do tohoto vyctu vzhledem k okolnosti, ze se pfodpoklada jejf zfskavanf na Pfibramsku )i2 v dobe bronzove (srv. pozn. 83—84). Kvalitnf i mene hodnotne Selezne rudy se vyskytujf na Pfibramsku pomgrnfi hojnc [srv. Kratochvil 1957—1962). Doloiena ]e jejich tezlia i tavba ve stfedovgku (Pleiner 1971; Jezek 1975). Prokazatelne zustava pro keltske obdobi na Pfibramsku kovafstvl, jak to naznacuji nalezy 2el. strusek z lokalit Jeruzalem a snad i Kongtopy. Z prvne jmenovane lokality pochazi i zlomek rudy, kterv vsak nebyl petrograficky zhodnocen (srv. Pfilohu 1, lokality c. 6—7). 88) Vyjimecne v zahranici pro okoli lokality Braubach (Joachim 1977, obr. 3). 89) Litochleb 1982, str. 18 a 31. V teto souvislosti zaslouzi zminky lokalita s keltskym zahloubenym domem u Vestce (srv. Pfilohu 1, c. 18), ktera lezi v tesne blizkosti historicky dolo2enych ryzovist' zlata. Tyka se ]i jedna z nemnohych pisemnych zprav o ry^ovani v Cechach, sice listina Jana Lucemburskeho z 2. 1. 1337, kde se o Vestci mluvi jako o mannskem sidle, pfi kterem bylo ryfcvano zlato fBezdeka 1980, str. 122; srv. te2 Jezek 1980). 90) Jezek 1978, str. 360. 91) Odehnal 1961, str. 162—168. 92) Napf. Jezek 1978, str. 359. 93) Tamtez str. 360. Ve spfiktnilnicb analyzaeli z lazeckych jamok u Pfibrami je dolo2en i antimon (Jezek 1978, str. 358), pro ktery je pfedpokladano, fe je typickym doprovodnym prvkem stfibrnych rud na Kutnohorsku (Charvdtovd — Valentovd — Charv&t 1985, str. 149). 94) Srv. pozn. 87 s citovanymi autory. 95) Krutsky — Mag — Waldhauser 1984; Waldhauser 1985a—b. 96) Viz Pfilohu 1, lokalita c. 2. 97) Kratochvil 1957, str. 219; Kyntera 1984, str. 8. 98) Waldhauser 1985b, str. 78—79. 99) Srv. Cujanovd — Prokop 1968, str. 317 (kovnatost a2 3—20 % Cu). 100) Srv. pozn. 93. 101) Nutno pfedbezne definovat podpovrchove dolovani zhruba do kolme nebo sikme hi. asi 10 m, hlubinne pak jako pfevygujicf tyto orientacng stanuvene parametry 102) Neuwirth 1981, str. 73. 103) Motykovd — Drda — Rybovd 1984, str. 153—159. V teto praci mSla byt alespon registrovana hypoteza o pravdepodobnem ziskavuni stfibra Kelty na Kutnohorsku (Benes 1874, str. 78). 104) Olmerovd 1959; Turek W58; srv. t6Z Kabdt 1950. 105) Napf. Olmerovd 1959, str. 244; Jezek 1981, str. 10. 307
106) Napf. Jochberg v Tyrolsku (Pittioni 1958]. Novgji bylo pro pravgke Slovensko prokfizSno zfskavSni mgdenych rud a2 do nadm. vysky 890 m fToCfk — Bublova 1985, str. 47, obr. 1—2). 107) BeneS — BrichaSek 1980, str. 22 a 27. 108) Waldhauser 1987a. 109) Kfiz 1931, str. 5. 110) Schwarz 1959. 111) Kudrndc 1981; tentyz 1982, str. 129. 112) V okoll teto lokaJity se nachazeji pomerne rozsahle komplexy sprasovych pud bez nerostnych surovin, pfedevsim bez rud kovu. Nicmene na lokalite byly zjistgny doklady slevani bronzu a kovafske vyroby {Waldhauser 1987 f . 113) Jansovd 1962. 114) Podle informace V. Sakafe, ktertf pfipravuje soupis archeologickych lokalit na levobfezi okresu Pfibram, nelze polopisne bliz'e tuto lokalitu urcit. 115) Srv. Waldhauser 1984. 116) Srv. Waldhauser 1983, str. 328—331 (archeologicke datovam keltskych drobnych stfibrnych mine! s konickem). 117) Srv. literaturu k lok. c. 4 v PFiloze 1 teto prace. 118) Kelske mince z Pffbramska byly ramcove datovany die prace H. Polenze (1982), a to s v^jimkou zminenych drobnych stfibrnych minci s konickein. 119) Za cenne rady a pfatelskou pomoc dekuji pfedevsim L. Smejtkovi, V. Sakafovi, J. Hralovi a M. Slabinovi. Bohuzel nebylo mozno cerpat z dosud Jen castecnfi zpracovanych vyzkumu J. Neustupneho na Pfibramsku, jejich^ zpracov^nf pro tisk pfipravuje V. Sakaf (1987). Pfikladem zkoumal ). NeustupnJ^ v roce 1939 lokalitu Drsnfk na ppc. 164 (pastvina) a 156 (pole). Dokumentace z tfichto vyzkumu vcetne ziskaneho archeologickeho materialu nebyla ani pfedbe2ne posouzena. Literatura: Amort, C. 1937: Slovansky hfbitov u Ph'brame, Vltavske proudy XVI [g. 12), 4. Balatka, B. ad. 1984: Stfednf Povltavi. Praha.^ Benes, F. X. 1974: Starozitnosti nalezene na Zizkovg, PA X, 67—78. Benes, A. — Bflchacek, P. 1980: Volynsko v praveku. Volyne. Bernard, J. H. — Pouba, Z. 1986: Rudni lo^iska a rnetalogeneze ceskoslovensk^ cast! Ceskeho masivu. Praha. Bezdeka, J. V. 1938: Pfibramsko v praveku a nastin osJdlenl krajiny na horni Litavce, Vltavske proudy XVIII (c. 1), 6—7. — 7964: Osidlenf Pflbramska a Dobnsska od praveku do zfizeni zem^panskych ufadu v roce 1850. Rkp. OA Pfibram a Archiv Rudn5?ch dolu n. p. Pfibram. — 1968: Nepovsimnuta zprava o pocatcich pfibramskeho dolovam, Vlastivgdny sbornik Podbrdska II, 177—178. — 1978: K pocatkflm pribramskeho hornictvi. Sbornik sympozia Hornicka Pfibram VR vede a technics 1978, sekce H, 211—216. Pfibram. — WSO.- K stfedoveke tezbe zlata na Pfibramsku, Studie z dejin hornictvi 12, 122— 126. — 1981: Keltska kultovni mfsta na Pfibramsku a jejich vztah k dolovani, Studie z dejin hornictvi 11, 14—18. Cizmar, M., Stuchlik, S. 1969: Nova latenska sidliste v Povlafi, Sbornik praci filozoficke fakulty brnenske univerzity E 14 XVIII, 278—282. Cujanovd, E., Prokop, D. 1968: MedSna loziska v zapadnich Cechach jako mozn? zdroj suroviny v dobg bronzove, AR XX, 312—329. Drda, P. 1968: Latenske bronzove naramky z okoli Pflbrame. Vlastivedny sbornfk Podbrdska, 2, 171—173. — 1977: NZ 3355/77 [Procevily). Archiv AU CSAV v Praze. Drda, P., Waldhauser, J., Cizmdr, M. 1971: Oppida und Viereckscbanzen, AR XXIII, 288—293. Dubsky, B. 1925: Latensko-ffmske sfdlistg u Zaluian na Mirovicku, PA XXXIV, 445—446. — 1949: Pravek ji^nlch Cech. Blatna. Fiedler, Z. 1963: NZ 6678/63 (Vestec). Archiv AU CSAV v Praze. Filip, J. 1956: Keltove ve stfednf Evrope. Praha. Hebbe, P. M. 1932: Svenskarna i Bohmen och Mahren. Uppsala. ,;,;., 308
Hrala, J. 1959: Pozdne halstatske jamy v Milin6, AR XI, 109—110. — 1973: Knovizska kultura ve stfednich Cechach. Archeologicke studijni materialy 11. — 2976; NZ 476/76 (HlubyneJ. Archiv AU CSAV^v Praze. — 1982—83: Obory, okr. Pnbram, Vyzkumy v Cechach 1982—83 ( B Z O ) , 119—120. Charvdtovd, K., Valentovd, ]., Charodt, P. 1985: Sidliste 13. stoleti mezi Malinem a Novymi dvory, o. Kutna Hora, PA LXXVI, 101—167. Christlein, K., Braasch, O. 1982: Das unterirdische Bayern. Stuttgart. Jansovd, L. 1957: Pfispevek k chronologii jihoceskeho pozdniho halstatu, PA XLVIII, 425—462. — 1962: Pozdne latenske osidleni ji2nich Cech. Nepublik. kand. disertace v archivu AU CSAV v Praze. — 1962a: NZ 2867/62 (Tfebsko). Archiv AU CSAV v Praze. — 1965: Hrazany keltske oppidum na Sedlcansku. Praha. — 1968: Msecke Zehrovice und Frage der Viereckschanzen in BOhmen, AR XX, 470— 489. — 1983: 0 pocatcich latenske fortifikace v Cechach, Studie AU Brno XI/1. — 2987; Hrazany, das keltische Oppidum in Bohmen, Praha. Jezek, V. 1975: Historie dobyvani stfibra, oiovenych a zeleznych rud na Pfibramsku. CVTS Konference Pribram 3.—4. zafi 1975 (Sbornik), 3—63. Pfibram. — 1978: K pocatkum hornicke cinnosti na Pfibramsku. Hornicka Pfibram ve v6d§ a technice, sekce Tradice tezby pfibramskeho rudniho reviru, 349—368. Pfibram. — 1980: Zlate ryze stfedni Vltavy a soutoku Vltavy s Otavou, Studie z dejin hornictvi 12, 32—46. — 1981: 19 kapitol o bfezohorskem rudnim reviru. Pfibram. Joachim, H.—E. 1977: Braubach und seine Umgebung in der Bronze- und Eisenzeit, Bonner Jahrbucher 177, 1—183. Justovd, J. 1968: Nalezove zpravy Archeologickeho ustavu CSAV 1955—1964. Archeologicke studijni materialy 6. Kabdt, J. 1950: Slovanske nalezy na Pfibramsku, AR II, 75—77. Kolektiv autoru 1972: Dej'iny a soucasnost Tfebska. Tfebsko. Kratochvll, F. 1957—1962: Topograficka mineralogie Cech I—VI (V. dil — 1962). Praha. — 7957: Byvala kutiska na olovenou a zeleznou rudu v okoli Pfibrami. Rkp. Ustfednl ustav geologick^ v Praze. Kreiner, L. 1980—81: Topographische Untersuchungen an den Latene-Temene in Ostbayern. Rkp. v archivu katedry archeologie univerzity v Regensburgu. Kruta, V. 1975: L'art celtique en Boheme. Paris. Krutsky, N., Mag, M., Waldhauser, J. 1984: Doklady o keltske te2be v Krusnych Horfich. XXIII. Sympozium Hornicka Pfibram ve vgde a technice, 59—66. Pnbram. Kflz, F. 1931: Dejiny a povesti obce Tfebska. Tfebsko. Kudrndc, J. 1980: NZ 6620/80 (Bohutin). Archiv AC CSAV v Praze. — 1981: Archeologicky vyzkum hornictvi na Pfibramsku. Hornicka Pfibram ve v6d6 a technice, sekce Bmiske zakonodarstvi a hornictvi v minulosti, 107—123. Pfibram. — 1981a: Ryzovani zlata na Strakonicku. Strakonice. — 1982; Wove vyzkumy (1979—1980) v praveke a stfedoveke tezbg zlata v Cechach. Sympozium Technicke pamatky 4.—6. 9. 1980, 128—133. Praha. — 1982a: Ry2ovani zlata v Cechach, PA LXXIII, 455—485Kyntera, F. 1984: Rudna Io2iska na uzemi Ceskoslovenska, Rudy XXXII, 3—15. Kytlicovd, 0. 1982: Bronzemetalurgie in der Jung- und Spatbronzezeit in Bohmen, Archeologia Polski XXVII, 383—394. Litochleb, J. 1982: Zlato v pfibramske rudni oblasti, Vlastivedny sbornik Podbrdska 22 11—50. Malicky, J. 1953: Pfehled osidleni Horovicka v praveku a na pocatku d§jin. Hofovice. — 1967: Berounsko v dobe bronzove a zelezne. Obrazky z Berounska, 20—23. Praha. Maly, 1. 1930: Pnbramsko a Dobfissko. Pfibram. Mansfeld, G. 1981: Untersuchungen an keltischen Viereckschanzen, Fundberichte aus Baden-Wiirttemberg 6, 351—368. Meduna, P. 1986: Komplexy pfechodnych voijenskych objektu ve stfedovekych Cechach. Nepublik. dipl. prace na katedfe archeologie Univerzity Karlovy v Praze. Motykovd, K., Drda, P., Rybovd, A. 1984: Srovnani nalezu minci se sidelni koncentraci v Cechach v dobe' oppid, Slovenska numismatika VIII, 147—170. 309
Mraz, ]. 1978: Die Bronzen — spektrographische quantitative Analyse, In: Waldhauser 1978, Band I, 209. Muller, F. 1986: Angeblich keltische Vlereckschanzen am Oberrhein, Jahrbuch der Schweizerischen Gesellschai't fiir Ur- und Friihguschiehte C9, 133—147, Neustupny, f. 1934; Pffbramsko III, 1—2. — 1938: Casopis Narodniho muzea CXII, 163—164. — 2940: Pravek Pfibramska, Od stfibrnych hor XII, 81—84, 104—108. — 1942; NZ 1973/42 (Tfebsko). Archiv AU CSAV v Praze. Neuwlrth, M. 1981: Stfibro u Keltu a Germanu v Cechach. Nepublik. dipl. prace na katedfe archeologie Univerzity Karlovy v Praze. Odehnal, L. 1961: Vysvetlivky k pfehledne geologicke mape CSSR 1:200 000, list M—33— XX [Plzefi), 162—168 [spolu s ed. L. Cepkem ad.). Olmerovd, H. 1959: Slovanske pohfebiste v Radeticlch, okr. Pfibram, PA XLX, 227—244. Pic, J. L. 1893: Nekolik nove prozkoumanych hradisf, PA XVI, 812. Pisa, M. ad. 1976: Geologie a metalogeneze pfibramske rudni oblasti. Zaverecna zprava (rkp.) v Ostfednim ustavu geologickem v Praze. Pittioni, R. 1958: Der Schmelzplatz Nr. 13 des Bergbaugebietes jochberg bei Kdtzbtihl, Tirol. Wien. Plainer, R. 1971: Archeologicky vyzkum stfedovekych zelezaren u Radetic, VlastivSdny sbornlk Podbrdska 5, 42—62. Pleiner, K. ad. 1978: Praveke dejiny Cecil. Praha. Polak, S. 1969: Jeste k nepovgimnute zprave o pocatcich pfibramskeho dolovanf, Vlastivedny sbornlk Podbrdska 3, 199—200. — 1982.- Okresnl archiv v Pfibrami, Vlastivfidn^ sbornlk Podbrdska 20. Polenz, H. 1982: Miinzen in lateriezeitlichen Grabern Mitteleuropas aus dor Zeit zwischen 300 und 50 v. Ch. Geburt, Bayerische Vorgeschichtsblatter 47, 27—222. Posepny, F. 1895: Das Goldvorkommen Bohmens und der Nachbarlander, Archiv fiir praktische Geologie 2 (Freiberg/S.). RadomGrsky, P. 1955: Nalezy keltskych minci v Cechach, na Morave a ve Slezsku. Praha. Raschke: G. 1929: Schwedenschanze und Kapellenberg von Breslau—Oswitz. Wroclaw. Rybovd, A. 1967: Pfedbezrin poznatky z vyzkumu fimskeho sidlistg v Zaluzanech u Pisku, PA LII, 397—404. Sakaf, V. 1987: Vyzkumy Jifiho Neustupneho na Pnbramsku (Kapitola z dejin archeologickeho vyzkumu Pfibramska), Vlastivedny sbornfk Podbrdska 38—39, 273—277. Sakaf, V., Sklendf, K. 1987: Nastin vyvoje pravekeho osidleni Podbrdska, Vlastivedny sbornlk Podbrdska [v tisku). Sankot, P. (v pHprave): Keltska pohfebiste ve stfednich Cechach. Sedlacek, A. 19342 (1. vyd. 1889): Hrady, zamky a tvrze Kralovstvi Ceskeho, dil sesty. Praha. Schwarz, K. 1959: Atlas der spatkeltischen Viereckschanzen Bayerns. Munchen. — I960: Spatkeltische Viereckschanzen — Ergebnisse der topographischen Vermessung und der Ausgrabungen 1957—59, 18. Jahresbericht des Bayerischen Landesamtes fur Bodendenkmalpflege, 51—112. Smejtek, L. 1986: Z dejin archeologickeho badani na Pnbramsku, Vlastivedny sbornfk Podbrdska 30, 85—102. — 1957: Vyvoj osidleni Pfibramska v mladsim praveku a jeho vztah k pfirodnimu prostfedi, Vlastivedny sbornik Podbrdska 38—39, 313—367. Soudska, E. 1966: Obydli na pozdne halstatskych sidlistich, PA LVII, 535—595. Toclk, A., Bublovd, H. 1985: Prispevok k vyskumu zaniknutej fazby medi na Slovensku, Studijne zvesti AU SAV 21, 47—135. Torbriigge, W. 1979: Die Hallstatzeit in der Oberplalz. Kallmunz/Obp. Turek, R. 1958: Die slawischen Hugelgrabern in Siidbohmen. Praha. Villes, A. ad. 1985: La civilisation gauloise en pays Carnutes. Chateaudan. Weinzierl, R. v. 1899: Das La-Tene-Grabfeld von Langugest bei Bilin in Bohmen. Braunschweig. Waldhauser, J. 1970: Problem tzv. Viereckschanzen (keltskych ctyfOhelnikovych valu) a novfi zjistene oppidum v severnich Cechach, AR XXII, 327—324. — .1970—71: Vyzkum ctyfuhelnikovych valu a latenskeho sidlistg u Markvartic [o. Jicinj v roce 1969, Sbornik CSSA 4, 61—88. — 1978: Das keltische Graberfeld bei Jenisuv Ojezd in Bohmen. Teplice (s kolektivem autoru). 310
— 1981: Organisation de 1'habitat celtique en Boheme du hallstatl filial a 1'age du Fer en Europe temperee, 139—143. Paris. — 1983: Zaverecny horizon! keltskych oppid v Cechach. (Konfrontace vykladu archeologickych, numismatickych a historickych pramenu), Slovenska archeologia XXXI, 325—344. — 1984: Les fortifications ceitiques de la periode LT C — Dl en Boheme. Oppida et castella. Les Celtes en Beigique et dans le nord de la France, 265—270. Bavay. — 1985: Zur okonomischen Entwicklung bei der keltischen Stammen in Bohmen. Produktivkrafte und Produktionsverhaltnisse in ur- und fruhgeschichtlicher Zeit, 245— 251. Berlin. — 1985a: Kupfergewmnung und — verhiittung in Bohmen und Mahren wahrend der Spathallstatt- und Latenezeit, Verofentlichungen des Museums fur Ur- und Fruhgeschichte Potsdam 20, 197—212. — 1985b: Zlskavani rnedi a jeji tavba v keltskych Cechach behem pozdniho halgtatu a latenu, Studie z dejin hornictvi 16, 46—88. — 1985c: Die oppidumartige Anlage Uhosf (Burgbeig) bei Kadan und die keltische Besiedlung Nordwestbohmens am Ende der Latenezeit, Arbeits- und Forschungsberichte zur Sachsischen Bodendenkinalpflege 27/28, 167—189. — 1987: L'etat de la recherche sur les enceintes quadralaterales lateniens (soi-dissant Viereckschanzen) en Boheme (v tisku). — 7987a.- Poznatky o keltske a stfedoveke tezbg zlata na zapadni Vysocine, Zkoumani vyrobnich objektQ a technologii archeologickymi metodami, 31—64. Brno 1987. — 1987b: Keltische Graberfelder in Bohmen. Frankfurt/Main, 1987. — 1987c: Vyzkum ctyfiihelnikovych valu Kokrdov v roce 1977 (v tiskuj. Wocel, ]. E. 1866: Pravek zeme ceske. Praha. Wolf, H. 1970: Eine vvestkeltische Goldmunze aus Welding und andere jiingerlatenezeitliche Funde aus der Cham-Further-Senke, Bayerische Vorgeschichtsblatter 35, 69—82. /. Waldhauser Eine Viereckschanze bei Trebsko im Pribramer Gebiet (Beitrag zum keltischen Bergbau im erzreichen Revier von Pfibram und seiner Umgebung samt Veroffentlichung einiger keltisuhen Fundstellen) (Zusammenf assung) Der Autor sammelte die Quellen zum Studium von zwei Viereckschanzen in Tfebsko, die in den Jahren 1893—1895 von /. L. Pic und F. Posepny festgestellt und von. L. Jansoud (1968] in der Neuauflage vorlegt v/urden. Es war neuverlich von Verfasser der Plan von Viereckschanze Trebsko 1 (Abb. 1] wiedererrichtet; die Viereckschanze Tfebsko 2 war wahrend des Vereiiiigens von Feldern (Abb. 2) zerstorf. Ober die Funktlon beider Objekte waren viele Ansichten ausgesprochen, eingerechnet derselben, die uber die Objekte reden, als ob sie die Militarlager im Dreifiigjahrigon Krieg wSren (Tab. 1). Nach den Merkmalen der Viereckschanzen, wie sie jetzt im Terrain bemerklich sind (Abb. 3—4), fallt ihre sehr wahrscheinliche Datierung in die Latenezeit. Sehenswert ist die Terrassenerhohung des Innenareales, die in Baden-Wurttemberg /Mansjeld 1981] neu betrachtet war. Das Objekt in seiner Gesamtheit gehort auch mit anderen Merkmalen, die fur Viereckschanzen von K. Schwarz (1960) definiert wurden, zu den Fallen der Viereckschanzen im Bohmen (Waldhauser 1987J. Die Studie vom Archaolog-Amateur aus Pribramer Gebiet — J. V. Bezdeka (Bezdeka 1981) gab die Anregung zu Wiederentdeckung der Problematik der Viereckschanze in Tfebsko. Der Autor meinte, daft die nahen nach der Goldgewinnung bewarten Seifen bei Viereckschanze Tfebsko 2 mit absichtlicher Plazierung dieses Objektes zusammenhangen. Erwahnter Verfassermeinung nach sollte eine direkte Beziehung von keltischer Viereckschanze resp. von den Kelten aus Pfibramer Gebiet zur Forderung existieren. Die Frage der Beziehung der keltischen Besiedlung zum Rohstoffvorkommen im Falle von Tfebsko kann man aber nicht nach der kritischen Analyse eindeutig bestatigen. Es sind zwar in der Nahe der Viereckschanze Tfebsko 2 in der Lage ,,Fodrej2i" aus den Orten mit einer Reihe von bisher uberlieferten zwei im Pfibramer Museum aufbewahrten Keramikscherben bekannt. Die start abgesptilten Keramikscherbeii sind wahrscheinlich aus der Bronze Oder Hallstattzeit, wenn sie auch von der Latenezeit datieren 311
werden konnen, Auf den Fundorten existierte kaum die gewflhnliche Agrarbesiedlung, wahrscheinlich handelt es sich um Relikte nach dem Goldgewinnung; die ahnlicheri Funde sind aus Bohutin, Cernolice—Klinec und Modlesovice (Kudrnac 1981; 1981 a; 1982 ay angezeigt. Im selbstandigen Gebiet von Tfebsko existieren die Dokumente iiber die Silber- und Bleigewinnung schon seit dem 16. Jahrhundert; die Goldseife 1st nicht datiert; das Kupfer kam auch vor. Die direkten Beweis fiber die erwahnte Metallgewinnung von Kelten bei Tfebsko stehen leider nicht zur Verfugung. Um etwas Ahnliches handelt es sich im Falie des neupublizierten Fundes von Bohostice (Lok. 2 in der Beilage 1, dieser Arbeit, Abb. 7), die gewonnene Keramikkolektio-n aus der Periode LT B2—Cl (aber auch HD—LTA und aus der Burgwallzeit) — in unmittelbarer Umgebung der Lokalitat sind die Goldseifen und vor allem die durchgehende Kupfererzgrube (Kratochvil 1957—1962], nachgewiesen. Welter beschaftigt sich der Autor mit der Charakteristik der Besiedlung des Pfibramer Gebites in der Periode von historischen Kelten im 4.—1. Jahrhundert v.u.Z. (archaologische Stufen LT Bl—LT Dl). Er lafit 19 Lokalitaten, Siedlungen, Grabstatten, vereinzelte Funde und Munzen zusammen, die in der Liste (Beilage 1 dieser Arbeit) vom Autor zuganglich gemacht sind. Es sind meistens die Nachkriegsfunde, well das Pfibramer Gebiet zu weniger untersuchten Landschaften der keltischen Besiedlungen im Bohmen gehort. Es 1st zwar weniger dichte Besiedlung eben am Pfibramer llnken Moldauufer in der Ovalkonzentrationsform nachgewiesen, was gegen dem zeitwelligen Charakter der Besiedlung langs irgendeiner Kommunikationsverbinduiigslinie zeugt. Im Gegenteil ist es, moglich, dafi sich diese Besiedlungsform am linken Flufiufer befindet, wo die Siedlungen wie eine ,,Korallenschnur" langs der everituellen Kommunikation systematise!! gestellt sind- (etwas. Ahnliches z. B. im Vorgebirge des Bohmerwaldes, vergl. Wolf 1970J. Die keltische Besiedlung des Pfibramer Gebietes fallt in den Zeitraurn des Aufenthaltes von historischen Kelten im Bohmen im 4.—1. Jahrhundert, vielmehr in das 2.—1. Jahrhundert, als in Hrazanty keltische Siedlung — Oppidum — (Jansovd 1965] existierte. Es ist nicht einmal die voraussetzende Kontinuitat mit voriger Fruhlatene- und Spathallstattzeit nachweislich, die durch die relativ dichte Besiedlung mit Brandgrabern, manchmal unter den Grabhugeln (Smejtek 1987] charakterisiert ist. Im weiteren Text wagt der Verfasser alle Moglichkeiten ab, die die Kelten wahrend der Gewlnnung der relativ reichen Lagerstatten von Au, Ag, Pb, Cu und Fe hatten. Nirgendwo anders im Bohmen hatten die Kelten so in nachster Nahe die relativ komplexen Lagerstatten von Metallen. Viele Forscher voraussetzen, dafi die Pfibramer Umgebung westlich von Moldau erst im Verlaufe der Jungbronzezeit vom Knovizer Volkbesiedelt war; die Kupferlagerstatten waren das Hauptmotiv (zum leztenmal Kytlicovd 1982]. Das ist durch des Radeticer Depot, das die Bleikuchen — an welche das Pfibramer Gebiet sehr reich ist— enthalt, nachgewiesen. Aber es gibt keinen direkten Beweis. Dessenungeachtet ist die keltische Besiedlung des Pfibramer Gebietes durch die Scllmiedeeisenaufbereitung sogar auch die Eisenschmelze (nach den Funden der Schlacke) in den Lokalitaten von Jeruzalem und Konfitopy, hochstens mOglich. Die Erzmetallgewinnung ist im ganzen sehr wahrscheinlich, besonders im Hinblick auf die nahe Nachbarschaft von vielen keltischen Lokalitaten mit den Lagerstatten der Edelund Buntmetalle (Abb. 5, Tab. 3). Aber die b'kologischen Charakteristjken der keltischen Siedlungen vom Pfibramer Gebiet erweisen die gewdhnliche Pflanzen- und Tierproduktion, so daft die Rohstoffquellen nur zusatzlich gefodert konnten. Auch die keltische Siedlung-Oppidum- spielt eine Rolle in der Organisation der Ausnutzung der Bodenschatze. Nur zielbewufite archaologische Erforschung konnte die endgultige Hypothese bestatigen, dafi die Metalle im Pfibramer Gebiet von Kelten gefordert wurden. Verlaufig gibt es keinen direkten Beweis. Nach dem in Drsnik gefundenen Armband (Abb. 6:1), das die zahlreichen Analogien im nordlichen Teil des Bohmens (nirgends im Sudbohmen Oder Westbohmen) hat, ist es das Interesse der nordbdhmischen Kelten an Pfibram anzunehmen. Aber nur damals, dafi dieser Fund der Nachweis fiber die physische Gegenwart von Kelten im Pfibramer Gebiet und keineswegs nur Import ist. Die Montan-archaologischen Forschungen nach den Kelten setzen i cf. Waldhauser 1985a—t>; 1987a] fort. Durch eine archaologische Ausgrabung im Jahre 1987 wurde die Viereckschanze 1 in Tfebsko eindeutig in die Latenezeit datiert. Uttersetzt von Jana Spalovd 312
