ZKUŠENOSTI A PRAXE POUŽÍVÁNÍ DISTANČNÍCH PODPOR V PRESENČNÍ VÝUCE HRBÁČEK JIŘÍ Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita v Brně, Poříčí 31, 603 00 Brno
[email protected] Abstrakt: Zkušenosti a praxe používání distančních podpor v presenční výuce. Ukázka příkladů takto použitých podpor (Základy práce s PC-OS WINDOWS 95,98 a ME a Výuka čítačů/časovačů procesoru řady 51). Klíčová slova: distanční, podpora, presenční, výuka Abstract: The experience and practice in the use of distance support in full-time courses. Some examples of the support used in full-time courses (Basics of PC-OS Windows 95 and 98, ME), The teaching of reader/timer 51 series processors). Key words: distance, support, full-time, course
VÝUKA ZÁKLADŮ PRÁCE S POČÍTAČEM A OS WINDOWS Vzhledem ke změnám učebních plánů na naší fakultě došlo také ke změnám hodinových dotací některých předmětů. Mezi takto redukované patřila i výuka informačních technologií, kde učíme základy práce s počítačem, OS Windows, MS Word, Excel, PowerPoint a práci s internetem a e-mailem. Původně bylo na tuto výuku v semestru 30 vyučovacích hodin (dvě hodiny týdně) a v nich jsme látku se studenty probrali a procvičili. Po první redukci hodin jsme nejdříve probírali látku na přednáškách se všemi studenty a cvičili s jednotlivými skupinami na cvičeních po jedné hodině týdně. Toto řešení se ukázalo jako zcela nevyhovující. Proto jsme přistoupili k tomu, že jsme se studenty na seminářích (hodina týdně) probírali látku a oni si sami látku procvičovali. Ani tento způsob se neukázal jako příliš efektivní a dobrý. Studenti sami cvičení nevěnovali dostatek času a chyběla také možnost konzultace problémů, na které narazili při cvičení. Začali jsme tedy vytvářet vlastní učební texty, kde byla pouze probíraná látka. Studenti se formou samostudia připravovali a na seminářích jsme s nimi konzultovali probírané učivo a soustředili se na jeho procvičování. Tyto učební texty jsme z důvodu operativnosti a ceny vytvářeli v elektronické podobě a studenti je měli přístupné na síti. Toto již byla a je, podle našeho mínění, schůdná cesta. Zde však velmi záleží na kvalitě a způsobu zpracování studijních materiálů tak, aby byli studenti schopni sami nastudovat potřebné. Pro řízené samostudium je nejlepší využít technologii distančních podpor. Pustil jsem se do vytváření takto zpracovaného materiálu pro výuku základů práce s počítačem a práci s OS Windows. Nejdříve vznikla plně elektronická podoba. K tomu mi velmi dobře posloužil MS Word, který umožňuje vytvářet i aktivní linky. Látku jsem tam co nejlépe popsal a kde to bylo nutné nebo prospěšné pro její lepší pochopení, pomocí kliknutí na ikonu si student spustil animaci nebo program, který názorně ukazoval to, co bylo popsáno v textu. Pokud měl student zájem, mohl si text vytisknout (chyběly mu však již zmiňované animace), nebo si celou takto zpracovanou multimediální formu mohl nechat u nás vypálit na CD. I když tento způsob byl ze všech předchozích nejlepší, přesto se stále více objevovala nutnost vytvořit učebnici, dělanou distančním způsobem. Doplnil jsem elektronickou formu o WindowsME, odkazy na animace a programy, upravil a vytvořil CD, které obsahovalo pouze animace a programy, podporující výklad v učebnici .
Práce s učebnicí je velmi jednoduchá. Student si nejdříve důkladně prostudujte příslušnou část kapitoly. Prohlédněte si řešené příklady a podle potřeby i animace či programy. Tyto slouží pro lepší pochopení probírané látky a student je nalezne na přiloženém CD. Animace či programy jsou v učebnici označeny ikonu „Videoklip“ a pod ikonou je číslo, které koresponduje s číslem programu na disku CD. Podobně, kde je vzhled obrazovky jiný nebo se Windows ME liší od Windows 95 nebo 98 je ikona „Vzhled ve Windows ME“ s číslem, které koresponduje s číslem obrázku v dodatku, na konci publikace. Po důkladném prostudování látky si student zodpoví kontrolní otázky nebo provede požadovanou činnost na počítači a ověří si správnost svých řešení v „Řešeních úkolu“, tam kde tato řešení jsou. V učebnici jsou kvůli přehlednosti a pro snadnou orientaci na okrajích stránek u textu použity následující grafické symboly.
Čas potřebný k prostudování Poznámky Upozornění Příklad Úkoly Videoklip – na přiloženém CD Vyzkoušejte si na počítači Vzhled ve Windows ME s číslem obrázku v dodatku
VÝZKUM O VYUŽITÍ DISTANČNÍCH PODPOR V PRESENČNÍ VÝUCE Pro svou disertační práci dělám výzkum využití distančních podpor v presenční výuce. Protože je to zaměřené na výuku programování mikrokontrolérů, vytvořil jsem kompletní distanční podporu pro výuku kapitoly věnované čítačům/časovačům mikrokontrolérů řady 51. Tato podpora je jak v plně elektronické, tak i v „papírové“ podobě s potřebnými programy na CD. V elektronické formě si student spustí program, který mu ukazuje text a současně jej slyší namluvený. Papírová podoba je svojí strukturou shodná s výše popsanou učebnicí. Výzkum jsem prováděl na SPŠ v Liptovském Hrádku na Slovensku a na SPŠ v Jihlavě. Zúčastnilo se ho sedmdesát šest studentů a čtyři profesoři. Vycházím v něm z předpokladů: Jestli-že učitel používá distanční podpory v presenční výuce, pak má více času na procvičování probírané látky a věnovat se slabším studentům. Výuka je z jeho pohledu efektivnější a může ji více přizpůsobit individuálním schopnostem žáků. Jestliže jsou použity distanční podpory v presenční výuce, pak je umožněna studentovi volba vlastního tempa studia. Může více konzultovat specifické problémy vzniklé při studiu a výuka se i studentovi zdá účinnější a efektivnější.
Výsledky dotazníku studentů
Studenti dostali za úkol probrat si doma sami uvedenou kapitolu. Učitel ve škole zodpověděl dotazy, vysvětlil to, co se studentům nepodařilo pochopit při samostudiu a hlavně se studenty probranou látku procvičoval na příkladech.
Po probrání a procvičení látky jsem s učiteli udělal řízený rozhovor a studenti dostali dotazník, kde se měli k tomuto způsobu výuky vyjádřit a porovnat dosavadní způsob výuky s tímto novým způsobem. Všichni profesoři se shodli na tom, že tento způsob výuky moje předpoklady potvrzuje. Všichni by uvítali, kdyby byla takto zpracována celá látka. Velký problém je však „donutit“ studenty, aby látku opravdu prostudovali. Profesoři se shodli, že studenti ve většině případů celkově přistupují k výuce s malým zájmem a vlastní snahou. A to bohužel neplatí pouze pro jejich předmět. Z dotazníku se ukázalo, že jen málo studentů použilo multimediální (elektronickou) formu. Tato je vhodná hlavně pro studenty se specifickými poruchami učení, jako je dyslexie. V současné době se žáci s těmito poruchami u nás těžko dostávají na střední i vysoké školy. Obvykle neudělají přijímací zkoušky, jejichž způsob není pro ně vhodný i když by na studium jinak předpoklady měli. Byl jsem v Londýně v centru zabývajícím se pomocí studentům se specifickými poruchami učení. V Británii se na vysokých školách objevuje takovýchto studentů stále víc a vidí v distančních podporách pro ně velkou pomoc. Myslím, že i u nás se dříve či později s tímto problémem budeme nuceni potýkat. Dalším problémem je dostupnost počítače. Psaný text si student může vzít třeba do tramvaje, využít ke studiu volnou chvilku a není nutné mít při studiu po ruce stále počítač. K počítači, aby si prohlédl animace a pracoval s programy, může usednout až má možnost nebo čas. Většina studentů raději studuje sama a látku více procvičuje ve škole. Ve výuce programování jednočipových mikrokontrolérů je mnohem obtížnější aplikovat získané znalosti než pochopit činnosti mikrokontroléru. Zajímavé, ovšem také logické je, že většina studentů konzultuje probíranou látku spíš se spolužáky, než s učitelem. Jsou si způsobem myšlení mnohem blíž a vysvětlit pro učitele mnohdy zcela triviální věci studentům, pro které to až tak triviální není, je někdy i pro velmi zkušeného pedagoga tvrdý oříšek. Probíranou látku s použitím distančně zpracovaných studijních materiálů studenti většinou pochopili snadněji, čas pro nastudování se pro většinu z nich také zkrátil a dokonce i studenti zjistili, že se jim učitel mohl více věnovat. V současné době připravuji vícedílnou učebnici výuky jednočipových mikrokontrolérů, zpracovanou stejným způsobem, jako je učebnice „Základy práce s PC-OS Windows 95, Windows 98 a Windows ME“. Celá výuka je vedena na mikrokontrolérech firmy MICROCHIP. Tyto mikrokontroléry patří mezi nejvýkonnější moderní osmibitové mikrokontroléry , jsou velmi vhodné pro výuku díky své architektuře, dají se s nimi snadno realizovat jak jednoduché aplikace, tak i opravdu špičkové profesionální systémy. Jsou levné, mají dobrou podporu i co do dostupnosti českých manuálů, programovacích zařízení i vývojových systémů. Pro výuku jsou mnohem vhodnější, než zastaralé mikrokontroléry řady 51. SHRNUTÍ POZNATKŮ Podle zkušeností s distanční učebnicí „Základy práce s PC-OS Windows 95, Windows 98 a Windows ME“ (učebnice s CD) jak ve vlastní výuce, tak i podle jejího hodnocení Doc. Šimoníkem, vedoucím katedry pedagogiky, Doc. Stojanem, vedoucím katedry didaktických technologií i profesorů ze SPŠ v Jihlavě (kam si zatím pro potřeby učitelů zakoupili 15 výtisků) a podle předběžných výsledků mého výzkumu, využití distančně zpracovaných studijních podpor je velmi přínosné v presenční výuce jak na středních tak i vysokých školách. Použije-li se forma řízeného samostudia spolu s presenční výukou a těmito podporami, zkvalitní a zefektivní se výuka v předmětech, kde je třeba probírané učivo dobře procvičit a hlavně tam, kde vlastní učivo není až tak složité, ale je prioritní aplikace probrané látky v praxi. Například při výukách programování, při práci s počítačem nebo uživatelskými programy. Principy a jednotlivé činnosti jsou v těchto případech poměrně jednoduché, ale jejich aplikace při vlastní práci je mnohem obtížnější, protože často vyžaduje změnu způsobu myšlení a získání určité praxe, dovedností a návyků.
Vzhledem k velkému počtu studentů ve třídách, se tímto způsobem redukuje počet studentů, kterým se vyučující musí věnovat Zvýší se mu tak možnost individuálního přístupu ke studentům, může se víc věnovat slabším studentům, zatím co zdatnější studenti nejsou jimi zdržováni, výuka se stává efektivnější a zajímavější. Při redukci hodin výuky se tak dá udržet její kvalita na potřebné úrovni. LITERATURA 1. Hrbáček, J.: Základy práce s PC-OS Windows 95, Windows 98 a Windows ME, Brno 2002
