ZKUŠEBNÍ OTÁZKY VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE

ZKUŠEBNÍ OTÁZKY – VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE 1. Charakterizujte systém orgánů státní správy ČR, které jsou odpovědné za řízení a poskytování podpory na výzkum, vývoj a inovace z veřejných prostředků v ČR. 

Jakou roli a kompetence vykonává v systému řízení a poskytování podpory na výzkum, vývoj a inovace z veřejných prostředků v ČR Rada pro výzkum, vývoj a inovace?



Jakou roli a kompetence vykonává v systému řízení a poskytování podpory na výzkum, vývoj a inovace z veřejných prostředků v ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy / správní úřad, ve kterém pracujete?



Jakou roli a kompetence vykonávají v systému řízení a poskytování podpory na výzkum, vývoj a inovace z veřejných prostředků v ČR Grantová agentura ČR a Technologická agentura ČR?

Systém podpory výzkumu, vývoje a inovací ČR aktuálně zahrnuje celkem 11 poskytovatelů podpory z veřejných prostředků. Ústředním orgánem státní správy ČR zodpovědným za agendu výzkumu a vývoje, včetně mezinárodní spolupráce ČR v těchto oblastech, je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tzv. kompetenční zákon současně svěřuje gesci za průmyslový výzkum Ministerstvu průmyslu a obchodu. Oba zmíněné úřady jsou zodpovědné za čerpání prostředků dostupných ČR v rámci nástrojů politiky soudržnosti EU. Poradním orgánem vlády ČR je Rada pro výzkum, vývoj a inovace, jež je společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zodpovědná za přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR. Rada pro výzkum, vývoj a inovace disponuje hlavními koordinačními kompetencemi v systému řízení a podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, včetně přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace, jeho střednědobého výhledu a členění rozpočtových alokací mezi jednotlivé poskytovatele. Organizační složkou státu podporující základní výzkum na principu „bottom-up“ je Grantová agentura ČR. Stejnou roli, avšak ve vztahu k podpoře aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje na principu „top-down“, plní Technologická agentura ČR. Akademie věd ČR v roli organizační složky státu poskytuje podporu veřejným výzkumným institucím, jež jsou v rámci Akademie věd ČR sdruženy. Poskytovateli podpory ve věcně příslušných sektorových oblastech aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje jsou Ministerstvo kultury, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Zdroje informací: 

zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů



webové stránky: www.vyzkum.cz; www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj; www.gacr.cz; www.tacr.cz

2. Popište roli a kompetence Rady pro výzkum, vývoj a inovace v systému řízení a podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR. 

Jakou roli a kompetence vykonává Rada pro výzkum, vývoj a inovace v systému řízení a poskytování podpory na výzkum, vývoj a inovace z veřejných prostředků v ČR?



Jakou roli vykonává Rada pro výzkum, vývoj a inovace v hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací?

1



Jakou roli vykonává Rada pro výzkum, vývoj a inovace v přípravě výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace?

Rada pro výzkum, vývoj a inovace je poradním orgánem vlády ČR pro související odborné agendy. Zpracovává tak stanoviska k materiálům se zaměřením na výzkum, vývoj a inovace předkládaným k projednání vládou ČR. Kompetence Rady pro výzkum, vývoj a inovace zahrnují zejména přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR (a to ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy) a přípravu návrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace, včetně jeho střednědobého výhledu a členění rozpočtových alokací mezi jednotlivé kapitoly. Rada je dále odpovědná za přípravu metodiky hodnocení výzkumných organizací a jejich institucionální podpory z prostředků na dlouhodobý koncepční rozvoj, včetně samotného provedení hodnocení. Stejnou roli vykonává i ve vztahu k přípravě metodiky a provedení hodnocení programů účelové podpory. Rada zpracovává priority aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a vykonává úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a inovací sdružujícího informace o poskytované podpoře na výzkum, vývoj a inovace v ČR z veřejných prostředků. V neposlední řadě Rada každoročně zpracovává analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací ČR a srovnání se zahraničím a stanoviska k žádostem o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách, popř. k žádostem o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk, a to na základě návrhu svého poradního orgánu, kterým je Bioetická komise. Rada pro výzkum, vývoj a inovace má celkem 17 členů, včetně jejího předsedy. V Radě jsou zpravidla zastoupeni reprezentanti všech důležitých aktérů výzkumu, vývoje a inovací v ČR z veřejného i soukromého sektoru. Zdroje informací: 




webové stránky: www.vyzkum.cz

3. Popište roli a kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v systému řízení a podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR. 

Jaké hlavní agendy zabezpečuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v systému řízení a podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR?



Jaké agendy zabezpečuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v systému řízení a podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace?



Jaká je struktura výdajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR?

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy ČR zodpovědným za agendu výzkumu a vývoje, včetně mezinárodní spolupráce ČR v těchto oblastech. Ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace je zodpovědné za přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR. Co do objemu rozpočtových prostředků je nejvýznamnějším poskytovatelem podpory na výzkum, vývoj a inovace v ČR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je poskytovatelem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj veřejných

2

vysokých škol a těch výzkumných organizací, které nenáleží do gesce jiného z poskytovatelů podpory na výzkum, vývoj a inovace. Ze zákona je dále zodpovědné za poskytování účelové podpory na tzv. specifický vysokoškolský výzkum realizovaný na vysokých školách ČR. Současně je věcně příslušným gestorem za účelovou podporu velkých infrastruktur pro výzkum, vývoj a inovace. Co se týká mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je gestorem členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje. Současně zabezpečuje účast výzkumných organizací a podniků ČR v mezinárodních programech a projektech výzkumu a vývoje, a to úhradou mandatorních členských poplatků za účast ČR v těchto programech či úhradou nákladů souvisejících se samotnou účastí výzkumných organizací a podniků ČR v projektech mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. V neposlední řadě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy realizuje nástroje čerpání politiky soudržnosti EU v oblastech, které náleží do jeho věcné příslušnosti, a to prostřednictvím operačních programů, a zabezpečuje udržitelnost kapacit nově vybudovaných za využití prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje. Zdroj informací: 




webové stránky: www.vyzkum.cz; www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj

4. Popište roli a kompetence Akademie věd ČR v systému řízení a podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR. 

Jakou roli a kompetence vykonává Akademie věd ČR v systému řízení a podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR?



Jakým způsobem je strukturovaná Akademie věd ČR?



Jaké orgány má Akademie věd ČR?

Akademie věd ČR je organizační složkou státu a pro rozpočtové účely má postavení ústředního orgánu ČR. Akademie věd ČR zřizuje pracoviště jako veřejné výzkumné instituce, kterých aktuálně sdružuje celkem 54. Nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd ČR je sněm, na němž mají zastoupení ředitelé jejích jednotlivých pracovišť, reprezentanti vysokých škol ČR, významné vědecké osobnosti z ČR i ze zahraničí a zástupci orgánů státní správy ČR. Výkonným orgánem Akademie věd ČR je Rada, jejímiž členy, volenými na 4 roky, jsou předseda, místopředsedové, předseda Vědecké rady a další členové volení ze členů Sněmu Akademie věd ČR. Jménem Akademie věd ČR jedná její předseda, volený Sněmem a jmenovaný prezidentem ČR na návrh projednaný vládou ČR. Funkční období předsedy jsou 4 roky, přičemž funkci předsedy nelze vykonávat déle, než po 2 po sobě jdoucí funkční období. Poradním orgánem Rady je Vědecká rada, jež je složená z významných vědeckých osobností původem z i mimo Akademii věd ČR. Pracoviště Akademie věd ČR se aktuálně člení do 3 sektorových oblastí na oblast věd o neživé přírodě, oblast věd o živé přírodě a chemických vědách a na oblast humanitních a společenských věd. Koordinací uvedených vědních oblastí jsou pověřeni místopředsedové Akademie věd ČR. Hlavním účelem Akademie věd ČR a jejích pracovišť je provádět základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a společenských věd. Kromě toho se výzkumní

3

pracovníci Akademie věd ČR podílejí i na vzdělávacích činnostech vysokých škol, zejména v doktorských studijních programech připravujících studenty na kariéru výzkumného pracovníka. Zdroj informací: 

zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 220/2000 Sb. a zákonem č. 342/2005 Sb.



webové stránky: www.avcr.cz

5. Popište roli a kompetence Grantové agentury ČR v systému podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR. 

Jakou roli a kompetence vykonává Grantová agentura ČR v systému podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR?



Jaké hlavní agendy (tj. nástroje podpory základního výzkumu) zabezpečuje a implementuje Grantová agentura ČR?



Jaké orgány má Grantová agentura ČR?

Grantová agentura ČR je organizační složkou státu a jednou z celkem 11 rozpočtových kapitol, ze kterých jsou podporovány výzkum, vývoj a inovace v ČR z veřejných prostředků. Náplň činnosti Grantové agentury ČR spočívá v účelové podpoře základního výzkumu na principu „bottom-up“, což znamená, že konkrétní vědecké zaměření projektů určuje sám předkladatel návrhu projektu. Své úkoly naplňuje Grantová agentura ČR prostřednictvím přípravy a realizace skupin grantových projektů a dalších aktivit v oblasti základního výzkumu, včetně veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu grantových projektů. Orgány Grantové agentury ČR představují předseda, předsednictvo, vědecká rada a kontrolní rada. Předseda zastupuje Grantovou agenturu ČR navenek a je jmenován vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Výkonným orgánem Grantové agentury ČR je předsednictvo, které mimo jiných schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích či rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory a je jmenováno vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Vědecká rada je koncepčním orgánem Grantové agentury ČR jmenovaným vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Kontrolní kompetence ve vztahu k činnostem Grantové agentury ČR má kontrolní rada, kterou jmenuje Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR z řad odborníků na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Zdroj informací: 




webové stránky: www.gacr.cz

6. Popište roli a kompetence Technologické agentury ČR v systému podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR.

4



Jakou roli a kompetence vykonává Technologická agentura ČR v systému podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR?



Jaké hlavní agendy (tj. nástroje podpory aplikovaného výzkumu) zabezpečuje a implementuje Technologická agentura ČR?



Jaké orgány má Technologická agentura ČR?

Technologická agentura ČR je organizační složkou státu a jednou z celkem 11 rozpočtových kapitol, ze kterých jsou podporovány výzkum, vývoj a inovace v ČR z veřejných prostředků. Náplň činnosti Technologické agentury ČR spočívá v podpoře aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje na principu „top-down“, což znamená, že vědecké zaměření návrhů projektů vyplývá ze zaměření programu, který vytváří základní tematický rámec podpory projektů. Své úkoly plní Technologická agentura ČR prostřednictvím přípravy a následné realizace programů aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, včetně programů účelové podpory pro potřeby státní správy, a to formou veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích či formou veřejných zakázek. Orgány Technologické agentury ČR představují předseda, předsednictvo, výzkumná rada a kontrolní rada. Předseda zastupuje Technologickou agenturu ČR navenek a je jmenován vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Výkonným orgánem Technologické agentury ČR je její předsednictvo, které mimo jiné schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích či rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory a je jmenováno vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Výzkumná rada je koncepčním orgánem Technologické agentury ČR jmenovaným vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Kontrolní kompetence k činnostem Technologické agentury ČR má kontrolní rada, jíž jmenuje Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR z řad odborníků na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Zdroj informací: 




webové stránky: www.tacr.cz

7. Popište roli a kompetence správního úřadu, ve kterém pracujete, v systému podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR. 

Jakou roli a kompetence vykonává správní úřad, ve kterém pracujete, v systému podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR?



Jaké hlavní agendy (tj. nástroje podpory) zabezpečuje a implementuje?



Popište účel těchto podpor a mechanismus jejich poskytování.

Vyplývá ze zaměření činností věcně příslušného poskytovatele podpory na výzkum, vývoj a inovace, jehož je uchazeč o vykonání odborné části úřednické zkoušky zaměstnancem. Zdroj informací:

5




8. Popište prostředí veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí v systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR. 

Popište prostředí veřejných vysokých škol v ČR.



Popište prostředí veřejných výzkumných organizací v ČR.



Popište roli a kompetence Akademie věd ČR.

Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce patří mezi nejvýznamnější aktéry výzkumného a inovačního systému ČR, co do objemu rozpočtových prostředků, se kterými nakládají, i výsledků výzkumu, vývoje a inovací, kterých dosahují. V ČR působí 26 veřejných vysokých škol (další 2 vysoké školy jsou státní). Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy (bakalářské, magisterské a doktorské) a programy celoživotního vzdělávání. Vysoké školy se rozlišují na univerzitní a neuniverzitní s tím, že pouze vysoká škola univerzitního typu může uskutečňovat všechny typy studijních programů, včetně těch doktorských. Vysoká škola neuniverzitního typu neumožňuje doktorské studium a zároveň se nečlení na fakulty. Orgány vysokých škol představují rektor, akademický senát, vědecká rada či umělecká rada (nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada), disciplinární komise, správní rada a kvestor. Veřejná výzkumná instituce může být zřízena ČR nebo územním samosprávným celkem. Jménem ČR plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy či Akademie věd ČR v postavení organizačních složek ČR. Rejstřík veřejných výzkumných institucí, do nějž se zapisují zákonem stanovené údaje o veřejných výzkumných institucích, vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Orgány veřejné výzkumné instituce jsou její ředitel, rada instituce a dozorčí rada. Akademie věd ČR je organizační složkou státu a pro rozpočtové účely má postavení ústředního orgánu ČR. Akademie věd ČR zřizuje pracoviště jako veřejné výzkumné instituce, kterých aktuálně sdružuje celkem 54. Nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd ČR je sněm, na němž mají zastoupení ředitelé jejích jednotlivých pracovišť, reprezentanti vysokých škol ČR, významné vědecké osobnosti z ČR i ze zahraničí a zástupci orgánů státní správy ČR. Výkonným orgánem Akademie věd ČR je Rada, jejímiž členy, volenými na 4 roky, jsou předseda, místopředsedové, předseda Vědecké rady a další členové volení ze členů Sněmu Akademie věd ČR. Jménem Akademie věd ČR jedná její předseda, volený Sněmem a jmenovaný prezidentem ČR na návrh projednaný vládou ČR. Funkční období předsedy jsou 4 roky, přičemž funkci předsedy nelze vykonávat déle, než po 2 po sobě jdoucí funkční období. Poradním orgánem Rady je Vědecká rada, jež je složená z významných vědeckých osobností původem z i mimo Akademii věd ČR. Pracoviště Akademie věd ČR se aktuálně člení do 3 sektorových oblastí na oblast věd o neživé přírodě, oblast věd o živé přírodě a chemických vědách a na oblast humanitních a společenských věd. Koordinací uvedených vědních oblastí jsou pověřeni místopředsedové Akademie věd ČR. Hlavním účelem Akademie věd ČR a jejích pracovišť je provádět základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a společenských věd. Kromě toho se výzkumní pracovníci Akademie věd ČR podílejí i na vzdělávacích činnostech vysokých škol, zejména v doktorských studijních programech připravujících studenty na kariéru výzkumného pracovníka.

6

Zdroj informací:   

zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 110/2009 Sb. zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 220/2000 Sb. a zákonem č. 342/2005 Sb.

9. Charakterizujte právní rámec v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR a na úrovni EU. 

Popište obsah zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.



Popište legislativní prostředí upravující působnost vysokých škol a veřejných výzkumných institucí v ČR.



Popište předmět působnosti Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) a Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s čl. 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

Legislativní rámec pro podporu výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR představuje zejména zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon určuje kompetence jednotlivých orgánů státní správy ČR s působností ve výzkumu, vývoji a inovacích (tj. Rada pro výzkum, vývoj a inovace, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR), definuje terminologii nezbytnou pro výkon agendy, určuje druhy podpory z veřejných prostředků (institucionální nebo účelová), předmět jejího poskytnutí, poskytovatele pro věcně příslušné druhy podpory a náležitosti úpravy vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem. Definuje rovněž náležitosti průběhu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích a způsob poskytování informací o výzkumu, vývoji a inovacích prostřednictvím informačního systému, jehož provozovatelem a správcem je ze zákona Rada pro výzkum, vývoj a inovace. V neposlední řadě stanovuje zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací způsob přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace. Kromě zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací upravuje věcně příslušné legislativní prostředí ČR dále zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 110/2009 Sb. Náležitosti souladu podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR s právními předpisy EU tak, aby na národní úrovni nedocházelo k porušování jednotného trhu EU, stanovují Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) a Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s čl. 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Zdroj informací:

7






nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací



pravidla pro poskytování účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum schválená usnesením vlády České republiky ze dne 17. srpna 2009 č. 1021



zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 110/2009 Sb.



Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01)



Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s čl. 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem

10. Popište legislativní nástroje podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků v ČR a vnitřní strukturu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace. 

Na jaké činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích je poskytována institucionální podpora z veřejných prostředků ČR a jak je upraven režim poskytování podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací?



Na jaké činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích je poskytována účelová podpora z veřejných prostředků ČR a jak je upraven režim poskytování podpory na programové projekty?



Jaká je struktura výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace? Uveďte všechny závazné ukazatele, které mohou přicházet v úvahu.

Podpora poskytovaná z veřejných prostředků ČR na výzkum, vývoj a inovace je institucionálního nebo účelového charakteru. Institucionální podpora je udělována předně na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na základě zhodnocení jí dosažených výsledků. Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji, realizovanou na základě mezinárodních smluv, je poskytovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jako mandatorní členský poplatek za účast ČR v mezinárodní organizaci výzkumu a vývoje, mandatorní členský poplatek za účast ČR v mezinárodním programu výzkumu a vývoje nebo jako finanční podíl z prostředků ČR na podporu projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, jsou-li tyto projekty podporovány z rozpočtu jiných států, z rozpočtu EU či z prostředků mezinárodních organizací. Institucionální podpora je dále poskytována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem průmyslu a obchodu na spolufinancování operačních programů ve výzkumu, vývoji a inovacích. Zdroje institucionální podpory mohou být využity na zabezpečení konání veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích a zadání veřejné zakázky, včetně nákladů na hodnocení a kontrolu projektů a hodnocení výsledků, jichž bylo dosaženo, či na vyhodnocení podmínek poskytnutí podpory na specifický vysokoškolský výzkum, velkou infrastrukturu pro výzkum, vývoj a inovace nebo na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji. Z prostředků institucionální podpory poskytovatelé hradí také věcné či finanční ocenění mimořádných výsledků

8

výzkumu, vývoje a inovací nebo finanční ocenění propagace nebo popularizace výzkumu, vývoje a inovací. V neposlední řadě jsou z institucionální podpory hrazeny náklady spojené s činností Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR. Účelová podpora je ze zákona poskytována na grantové projekty financované Grantovou agenturou ČR, programové projekty řešené v průřezových a odvětvových oblastech výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím programů věcně příslušných poskytovatelů. Nad rámec toho poskytuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy účelovou podporu rovněž na projekty velkých infrastruktur pro výzkum, vývoj a inovace, projekty mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji a na specifický vysokoškolský výzkum. Podporu na výzkum, vývoj a inovace z veřejných prostředků uděluje v ČR aktuálně 11 poskytovatelů. Její detailní členění mezi jednotlivé rozpočtové kapitoly je součástí schválených výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace a jeho střednědobého výhledu. Zdroj informací: 





11. Charakterizujte „organizaci pro výzkum a šíření znalostí“. 

Uveďte charakteristické znaky „organizace pro výzkum a šíření znalostí“ (tzv. „výzkumné organizace“).



Uveďte příklady činností nehospodářského nebo hospodářského charakteru vykonávaných výzkumnými organizacemi.



Uveďte, který orgán a na základě kterých dokumentů posuzuje, zda daný subjekt splňuje znaky výzkumné organizace.

Organizací pro výzkum a šíření znalostí se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický i virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, které mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, např. jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl. Za nehospodářské činnosti jsou podle Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) považovány: a) primární činnosti výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur, zejména: 1. vzdělávání s cílem zvýšit počty a zlepšit kvalifikaci lidských zdrojů. V souladu s judikaturou a rozhodovací praxí Komise a podle sdělení o pojmu státní podpory a sdělení o službách

9

obecného hospodářského zájmu se za nehospodářskou činnost považuje veřejné vzdělávání organizované v rámci státního vzdělávacího systému, které je z velké části nebo zcela financováno ze státních prostředků a je státem kontrolováno; 2. nezávislý výzkum a vývoj s cílem získat nové poznatky a lépe pochopit dané téma, včetně kooperativního výzkumu a vývoje, pokud je spolupráce, do níž je výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura zapojena, účinná; 3. rozsáhlé šíření výsledků výzkumu na nevýlučném a nediskriminačním základě např. formou výuky, otevřeného přístupu k databázím, publikacím a softwaru; b) činnosti v rámci transferu znalostí, pokud jsou prováděny výzkumnou organizací nebo výzkumnou infrastrukturou (včetně jejich oddělení nebo poboček) nebo společně s dalšími takovými subjekty či jejich jménem a pokud se veškeré zisky z těchto činností znovu investují do primárních činností výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury. Nehospodářská povaha těchto činností zůstává zachována i v případě svěření dodávek odpovídajících služeb třetím stranám prostřednictvím otevřeného zadávacího řízení. Za nehospodářské činnosti výzkumných organizací nelze považovat např. vzdělávání pracovníků ve smyslu pravidel státní podpory na vzdělávání, poskytování služeb v oblasti výzkumu a vývoje a výzkum a vývoj prováděný jménem podniků. Pro účely posuzování výzkumných organizací Rada pro výzkum, vývoj a inovace schválila na svém 298. zasedání dne 31. října 2014 „Postup při posuzování výzkumných organizací“. Seznam takto posouzených výzkumných organizací není závazným stanoviskem, ale pouze doporučením Rady, které subjekty by mohly být považovány za výzkumné organizace, neboť podle názoru Rady splňují podmínky definice "výzkumné organizace". Doporučení je obecné a nezakládá právo daného subjektu na získání institucionální / účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, na míru podpory nebo povinnost poskytovatele takovou podporu poskytnout. Rozhodnutí o poskytování podpory nebo míry podpory je výhradně na zodpovědnosti příslušného poskytovatele. Zdroje informací: 




Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01)




12. Popište informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. 

Uveďte strukturu informačního systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.



Popište Centrální evidenci projektů (CEP).



Popište Rejstřík informací o výsledcích (RIV).

Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „IS VaVaI“) je informační systém veřejné správy zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů

10

o výzkumu, vývoji a inovacích podporovaných z veřejných prostředků. Jeho účelem je poskytovat informace o výzkumu, vývoji a inovacích s cílem informovat veřejnost a uchazeče o vyhlášených veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích, o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací podporovaných z veřejných prostředků a jejich výsledcích, informovat další orgány a osoby stanovené zvláštními právními předpisy nebo mezinárodními smlouvami, umožnit kontrolu poskytování a použití účelové či institucionální podpory, zajistit podklady pro přípravu návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nebo umožnit hodnocení výsledků výzkumných organizací a programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací. IS VaVaI v současné době tvoří celkem 5 navzájem provázaných a veřejně dostupných částí, kterými jsou (1) Centrální evidence aktivit výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, (2) Centrální evidence projektů (dále jen „CEP“), (3) Rejstřík informací o výsledcích (dále jen „RIV“) a (4) Evidence veřejných soutěží ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích. S ohledem na kontinuitu údajů o poskytované veřejné podpoře je součástí IS VaVaI též (5) Centrální evidence výzkumných záměrů. Úlohu správce IS VaVaI plní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, úlohu provozovatele plní Úřad vlády ČR, který je organizační složkou státu, do které je Rada pro výzkum, vývoj a inovace organizačně začleněna. Z pohledu příjemce a poskytovatele podpory mají významný vztah k IS VaVaI ustanovení § 10 a 12 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, podle kterých je možno příjemci poskytnout podporu pouze tehdy, pokud jsou údaje o jím prováděných výzkumných aktivitách s touto podporou zařazeny do IS VaVaI. IS VaVaI má rovněž zásadní význam v celém systému hodnocení VaVaI, a to zejména v části hodnocení výsledků výzkumných organizací, kde je podkladem pro poskytování institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. Budoucí rozvoj IS VaVaI je stanoven Koncepcí IS VaVaI na období let 2016-2020, která byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 13. ledna 2016 č. 8. CEP obsahuje údaje o všech projektech, na jejichž řešení je poskytována účelová podpora podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Jedná se o údaje, kdy proces řešení projektů je uváděn ve 3 fázích: při zahájení řešení (v prvním roce řešení, resp. poskytování účelové podpory), v průběhu řešení (ve druhém až posledním roce řešení), a po ukončení řešení (v roce následujícím po posledním roce řešení, resp. poskytování účelové podpory), nebo případně při přerušení nebo předčasném ukončení řešení. U každého projektu je v CEP evidován název a popis projektu, doba řešení projektu, kategorie výzkumu (základní / aplikovaný / experimentální vývoj / infrastruktura / inovace), údaje o uzavřené smlouvě či vydaném rozhodnutí o poskytnutí podpory, údaje o nákladech na řešení, včetně údaje o poskytnuté veřejné podpoře celkem a v jednotlivých letech řešení projektu, údaje o příjemci podpory na řešení projektu, číslo smlouvy nebo rozhodnutí, údaje o poskytovateli podpory a programu, v jehož rámci je projekt řešen. Po ukončení řešení projektu se doplňují údaje o zhodnocení řešení projektu, provedené poskytovatelem podpory, a o dosažených výsledcích. Údaje o výsledcích jsou propojeny s údaji v RIV. RIV obsahuje informace o výsledcích, kterých bylo dosaženo při řešení výzkumných, vývojových a inovačních aktivit s podporou poskytnutou podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a od roku 2008 i údaje o výsledcích, kterých bylo výzkumnou organizací dosaženo při řešení aktivit, na které nebyla poskytnuta podpora podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (např. řešením projektů rámcových programů EU pro výzkum, vývoj a inovace, operačních programů nebo výsledků dosažených vlastní činností výzkumné organizace). V případě, že výsledku bylo dosaženo řešením aktivity s podporou poskytnutou podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, předkládá příjemce takové výsledky prostřednictvím toho poskytovatele, který podporu na danou aktivitu poskytnul. V případě, že výzkumná organizace předkládá výsledky dosažené řešením aktivit bez takto poskytnuté podpory, předkládá takové výsledky prostřednictvím toho poskytovatele, který jí

11

poskytuje institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj. U každého výsledku je v RIV evidován název a druh výsledku, rok uplatnění, údaje identifikující výsledek v závislosti na jeho druhu (např. název a vydavatele časopisu, v němž je výsledek publikován, vydavatele knihy, číslo a název vydavatele patentu, apod.). Zdroj informací:   

zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací webové stránky: www.vyzkum.cz

13. Popište principy hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací podle aktuálně platné Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů. 

Popište principy a mechanismus bodového a peer-review hodnocení publikačních výsledků (tzv. pilíř I).



Popište principy a mechanismus hodnocení kvality vybraných výsledků (tzv. pilíř II).



Popište principy a mechanismus hodnocení patentů a nepublikačních výsledků aplikovaného výzkumu (tzv. pilíř III).

Pro potřeby hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů v letech 2013 až 2016 schválila vláda ČR svým usnesením ze dne 19. června 2013 č. 475, ve znění změn schválených usnesením vlády ČR ze dne 16. dubna 2014 č. 250 a ze dne 29. července 2015 č. 605 Metodiku hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2016). Metodika je strukturována do tří propojených pilířů, které se uplatní ve vzájemné součinnosti: Pilíř I: Oborové hodnocení publikačních výsledků. Pro každou oborovou skupinu metodika určuje relevantní druhy výsledků a jejich případné maximální podíly na bodových hodnotách. Některé výsledky v některých oborových skupinách nejsou hodnoceny vůbec, v jiných oborových skupinách mají stanoven procentní limit na bodovém množství této oborové skupiny. V Pilíři I. se hodnotí tyto druhy výsledků: 

článek v odborném periodiku (výsledku J) s vnitřním členěním:  Jimp – článek v časopise evidovaném ve Web of Science (dále jen „WoS“);  JSC – článek ve zdroji evidovaném ve SCOPUS, který není evidován ve WoS;  Jneimp – článek v recenzovaném časopise v databázi ERIH, který není evidován ve WoS ani ve SCOPUS;  Jrec – článek v českém recenzovaném časopise, který není evidován ve WoS, SCOPUS ani v ERIH;  odborná kniha (druh výsledku B);  kapitola v odborné knize (druh výsledku C);  článek ve sborníku (druh výsledku D).

12

Jednotlivým druhům výsledků jsou přiřazeny body, přičemž zařazení výsledku do příslušné skupiny oborů je odvozeno od vědního oboru výsledku uvedeného v RIV. Pro každou oborovou skupinu jsou určeny hodnocené druhy výsledků, na ostatní druhy výsledků není brán zřetel. Hodnocení v Pilíři I. doplňuje tzv. Pod-pilíř I., který definuje proces a způsob hodnocení peer-review u vybraných druhů výsledků, tj. knihy, kapitoly v knihách a články v neimpaktovaných recenzovaných časopisech. Pilíř II: Hodnocení kvality vybraných výsledků. Každá instituce předloží omezený počet vybraných výsledků k expertnímu posouzení. Oborový verifikační a hodnotící panel, ve kterém mají výrazné zastoupení zahraniční experti, vybere v rámci každé oborové skupiny maximálně 20 % nejlepších výsledků, které si zaslouží zvláštní bonifikaci. Kromě toho zvláštní bonifikace za excelenci náleží výzkumným organizacím, jejichž pracovníci uspěli v získávání projektů ERC (European Research Council). Alokace počtu předkládaných výsledků je vázána na předložení alespoň 1 bodovaného výsledku do RIV v roce N rozhoduje o tom, zda má tato organizace předložit v roce N+1 vybrané výsledky. Výše institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace v roce N pak určuje počet předkládaných výsledků v roce N+1, za každých započatých 10 milionů Kč institucionální podpory se předkládá 1 výsledek. Výzkumná organizace sama určí oborovou skupinu, ve které má být výsledek posuzován. Při posuzování výsledků panel bere v potaz především význam dosažených výsledků v rámci oboru a dále skutečný příspěvek českých pracovišť k jeho vzniku (tedy nikoliv pouze formálně spočtený podíl podle počtu tvůrců). Vychází jednak z vlastního prostudování každého předloženého výsledku, dále z předkladatelova zdůvodnění a též z dalších informací, které si z vlastní iniciativy obstará (např. názory dalších oslovených expertů, bibliometrická analýza, atd.). Pilíř III: Hodnocení patentů a nepublikačních výsledků aplikovaného výzkumu. Na rozdíl od předchozí praxe paušálního bodování všech výsledků nepublikačního charakteru zůstává paušální ohodnocení pouze u druhu výsledku patent, plemeno a odrůda. Za ostatní výsledky se bodové skóre odvíjí podle finanční podpory jednak z projektů aplikovaného výzkumu a jednak ze smluvního výzkumu. Zdroj informací: 


14. Popište mechanismus realizace veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. 

Uveďte, jaké náležitosti musí zahrnovat zadávací dokumentace veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.



Uveďte, jaká je soutěžní lhůta a hodnotící lhůta v rámci veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.



Uveďte, jaký je postup pro přijímání a hodnocení návrhů projektů v rámci veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

Podmínkou poskytnutí účelové podpory je, až na výjimky uvedené zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

13

Poskytovatel je povinen zpracovat zadávací dokumentaci, jejímž smyslem je vydat soubor všech údajů a informací, které např. vzhledem ke svému rozsahu nemohou být součástí vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Zadávací dokumentace obsahuje zejména: a) b) c) d) e) f) g)

údaje o programu nebo skupině grantových projektů; podmínky veřejné soutěže; upřesněné položky způsobilých nákladů podle podmínek veřejné soutěže; další podmínky veřejné soutěže, pokud jsou stanoveny, rozsah požadovaných údajů a pokyny pro zpracování návrhu projektu, popř. povinné přílohy; vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů, uchazečích a dalších účastnících projektu; v případě dvoustupňové veřejné soutěže požadavky na dopracování návrhu projektu do druhého stupně veřejné soutěže, h) místo, způsob a termín pro podávání návrhů projektů a pro vyhlášení výsledku veřejné soutěže. Vzhledem k nutnosti zajistit rovnost podmínek pro všechny uchazeče je nezbytné zajistit dostupnost zadávací dokumentace (mj. přihlášek a formulářů) pro každého, kdo o ni požádá. Soutěžní lhůta je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Začíná se počítat ode dne následujícího po dni vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích v Obchodním věstníku a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. Délka soutěžní lhůty pro jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejméně 43 kalendářních dní. Délka soutěžní lhůty pro první i druhý stupeň dvoustupňové veřejné soutěže je nejméně 36 kalendářních dní. Soutěžní lhůta je stanovena jako minimální a umožňuje poskytovateli v závislosti na složitosti zadání soutěžní lhůtu přiměřeně prodloužit, ne však zkrátit, neboť to by mohlo narušit rovné podmínky veřejné soutěže znevýhodněním některých uchazečů. Hodnotící lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí vyhodnocení návrhů projektů, rozhodne a vyhlásí výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Začíná se počítat ode dne následujícího po dni ukončení soutěžní lhůty a končí dnem vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Délka hodnotící lhůty u jednostupňové i dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejvýše 240 kalendářních dnů. Hodnotící lhůta je na rozdíl od soutěžní lhůty stanovena jako maximální a její konkrétní délka je po zveřejnění při vyhlášení veřejné soutěže pro poskytovatele závazná. Poskytovatel je povinen vyhlásit hodnotící lhůtu tak, aby se nepřekrývala s předpokládaným obdobím, ve kterém má být uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, tj. se zahájením řešení vybraných projektů. Pro přijímání návrhů projektů zákon stanoví standardní postup tak, aby se předešlo možným sporům o formální náležitosti a úplnosti návrhů. Poskytovatel jmenuje komisi pro přijímání návrhů projektů, jejíž složení, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla činnosti stanoví zpravidla ve Statutu a v Jednacím řádu. Členové komise nesmí být ve vztahu k předmětu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování projektu, nesmí mít osobní zájem na rozhodnutí o poskytnutí podpory určitému projektu a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. Komise pro přijímání návrhů projektů vyhodnotí splnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích a zpracuje protokol, který obsahuje zejména seznam doručených návrhů projektů, údaje o doručení v soutěžní lhůtě, o úplnosti návrhů projektů a o návrzích projektů nevyhovujících těmto podmínkám s uvedením důvodů pro jejich vyřazení. Protokol musí obsahovat dále i údaje o návrzích doručených po uplynutí soutěžní lhůty, včetně doby jejich doručení. Návrh projektu doručený v rozporu s podmínkami nesmí být přijat do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích a dále hodnocen.

14

Pro hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Složení odborného poradního orgánu, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla jeho činnosti upraví poskytovatel vnitřním předpisem, který zveřejní nejpozději při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Členové odborného poradního orgánu musí rovněž vyhovovat podmínkám nepodjatosti vůči návrhu projektu nebo uchazeči. Poskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu nejméně 2 posudky oponentů jako podklad pro hodnocení návrhu projektu odborným poradním orgánem. Výjimkou je případ, kdy na doporučení odborného poradního orgánů poskytovatel rozhodne, že návrh projektu nebude ze zásadních důvodů dále hodnocen a bude vyřazen z veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Odborný poradní orgán zajistí objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů projektů podle vyhlášených pravidel a kritérií veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol. Protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který je povinen rozhodnout o výběru návrhů projektů a zveřejnit výsledky veřejné soutěže ve vyhlášené hodnotící lhůtě. Poskytovatel může za podmínek stanovených zákonem rozhodnout v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu. Návrh projektu nesmí být v průběhu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích měněn s výjimkou dopracování návrhu projektu do druhého stupně dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Za změnu návrhu projektu se nepovažuje, pokud poskytovatel neuzná část uchazečem navržených celkových nákladů projektu nebo pokud sníží výši podpory. Nedodržení rovných podmínek soutěže pro všechny uchazeče je v členských státech EU považováno za závažné pochybení a je důvodem k odvolání veřejné soutěže a předmětem právních sporů. 





15. Vysvětlete pojmy „způsobilé náklady“, „uznané náklady“ a „intenzita (míra) podpory“ a jejich vzájemný vztah. 

Uveďte, které náklady jsou způsobilými náklady ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.



Uveďte, co se rozumí „uznanými náklady“ projektu.



Uveďte, co se rozumí „intenzitou (mírou) podpory“ a jaká je maximální přípustná intenzita (míra) podpory pro jednotlivé kategorie výzkumných činností.

Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací definuje způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to:

15

1. osobní náklady nebo výdaje, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů; 2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku; 3. další provozní náklady nebo výdaje; 4. náklady nebo výdaje na služby; 5. doplňkové náklady nebo výdaje. Jako uznané náklady zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací definuje takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválí a které jsou zdůvodněné. Poskytovatel během veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích může neuznat část uchazečem navržených celkových nákladů projektu či snížit výši podpory. Zpravidla tak učiní z důvodu nepřiměřenosti návrhu celkových nákladů nebo výše podpory vzhledem k navrhovaným aktivitám nebo i s ohledem na výsledek hodnocení návrhu projektu. Intenzita (míra) podpory je pojmem definovaným Nařízením Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s čl. 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem a souvisí se slučitelností poskytované podpory s vnitřním trhem EU. Intenzita podpory je hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před odpočtem daně nebo jiných poplatků. Nesmí u žádného z příjemců přesáhnout: a) 100 % způsobilých nákladů u základního výzkumu; b) 50 % způsobilých nákladů u průmyslového výzkumu; c) 25 % způsobilých nákladů u experimentálního vývoje. Intenzitu podpory průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje lze zvýšit až na 80 % způsobilých nákladů. Podmínky a procento zvýšení uvádí Nařízení. V souvislosti s intenzitou (mírou) podpory je třeba neopomenout pojem „kumulace“ definovaný v čl. 8 Nařízení, neboť při posuzování maximální intenzity podpory se přihlíží k celkové výši státní podpory na podpořenou činnost, projekt nebo podnik. Zdroj informací: 





16. Charakterizujte soubor podmínek, na jejichž splnění je vázáno poskytnutí podpory na výzkum, vývoj a inovace. 

Uveďte podmínky, které předchází poskytnutí účelové podpory na grantové nebo programové projekty, specifický vysokoškolský výzkum a velkou infrastrukturu pro výzkum, experimentální vývoj a inovace.



Uveďte podmínky, které přechází poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.

16



Uveďte, jakým způsobem jsou upraveny vztahy mezi poskytovatelem a příjemcem podpory, jaké jsou lhůty pro úpravu těchto vztahů a jaké jsou lhůty pro poskytnutí podpory.

Podpora musí být poskytnuta v souladu s příslušnými předpisy a pravidly EU, upravujícími státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Podpora může být poskytnuta pouze na způsobilé náklady. Podpora nemůže být poskytnuta: a) fyzické osobě pravomocně odsouzené pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání této osoby, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku; b) právnické osobě pravomocně odsouzené pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činnosti) této osoby, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, pokud se na tuto osobu podle zákona nehledí, jako by nebyla odsouzena. Účelovou podporu poskytne poskytovatel po provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo na základě zadání veřejné zakázky podle zákona o veřejných zakázkách. Toto pravidlo se nevztahuje na podporu poskytovanou na velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace, podporu na specifický vysokoškolský výzkum a podporu těch projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, kde výběr projektů proběhl na mezinárodní úrovni. Účelovou podporu na projekty velké infrastruktury poskytne poskytovatel po schválení projektu vládou ČR. Před předložením návrhu projektu velké infrastruktury vládě ČR ke schválení se návrh projektu nejprve předkládá k vyjádření Radě pro výzkum, vývoj a inovace. Na specifický vysokoškolský výzkum je poskytována účelová podpora podle pravidel schvalovaných vládou ČR, ve kterých jsou stanoveni příjemci podpory, kritéria a způsob poskytování podpory. Tato pravidla byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 17. srpna 2009 č. 1021 a jsou zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Institucionální podporu poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě zhodnocení jí dosažených výsledků tak, že její podíl na celkové výši institucionální podpory výzkumných organizací ze státního rozpočtu v daném roce odpovídá jejímu podílu na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech podle hodnocení prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Poskytovatel může výši podpory upravit podle podrobnějšího hodnocení používajícího mezinárodně uznávaných metodik, jež společně s výsledky podrobnějšího hodnocení a pravidly úpravy podpory před jejím poskytnutím zveřejní. Takové podrobné hodnocení provádí Akademie věd ČR. Poskytovatel uzavře s příjemcem účelové podpory na grantový nebo programový projekt písemnou smlouvu o poskytnutí podpory na řešení vybraného projektu. Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel ne však delší než 180 dnů ode dne ukončení řešení projektu. Platnost smlouvy o poskytnutí podpory může být prodloužena. Mezi náležitosti smlouvy o poskytnutí podpory patří zejména: a) označení poskytovatele; b) označení příjemce, v případě účasti více příjemců označení toho příjemce, který bude řešení projektu koordinovat ve vztahu k poskytovateli a jeho práva a povinnosti; c) název, identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení; d) cíle projektu a jeho předpokládané výsledky, způsob ověření jejich dosažení;

17

e) jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti fyzické osoby, která je příjemci odpovědná za odbornou úroveň projektu, (dále jen "řešitel"); f) termíny zahájení a ukončení řešení projektu; g) výše uznaných nákladů projektu a jejich členění, výše podpory a její rozdělení v jednotlivých letech, včetně termínů a způsobu jejího poskytování; h) úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům podle podmínek stanovených tímto zákonem; i) smluvní podmínky pro účast dalších účastníků projektu, případná výše jejich podpory s uvedením výše výdajů státního rozpočtu a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly; j) způsob vykazování uznaných nákladů projektu; k) způsob kontroly řešení projektu, včetně kontroly využití poskytnuté podpory a kontroly využití výsledků; l) způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně vypořádání poskytnuté podpory; m) vymezení stupně důvěrnosti údajů zahrnující jejich označení podle zvláštních právních předpisů; n) způsob poskytnutí údajů o projektu a jeho výsledcích pro informační systém výzkumu, vývoje a inovací; o) způsob řešení sporů; p) sankce za porušení smlouvy; q) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy. Součástí smlouvy o poskytnutí podpory je schválený návrh projektu. Smlouvu o poskytnutí podpory lze uzavřít s více příjemci současně s tím, že jejich vzájemné vztahy budou smluvně upraveny jako nedílná součást smlouvy. Je-li příjemcem účelové podpory na grantový nebo programový projekt, popř. dalším účastníkem projektu, kterému má být poskytnuta podpora, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel vydá rozhodnutí o poskytnutí podpory podle rozpočtových pravidel. Náležitosti rozhodnutí o poskytnutí podpory se přiměřeně řídí ustanoveními o náležitostech smlouvy o poskytnutí podpory. Rozhodnutí poskytovatel dále vydá i v případě poskytnutí: a) b) c) d)

institucionální podpory výzkumné organizaci podle zhodnocení jí dosažených výsledků; účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum; podpory na mezinárodní spolupráci, nebo institucionální podpory na projekt operačního programu ve výzkumu, vývoji a inovacích.

Lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory se stanovuje na nejvýše 60 kalendářních dnů: a) ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu ČR na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle zvláštního právního předpisu, jestliže byl výsledek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vyhlášen před jeho schválením, nebo b) od vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, jestliže byl výsledek této soutěže vyhlášen po nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu ČR na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu. Nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo podmínek pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory způsobené důvody na straně příjemce opravňuje poskytovatele

18

uzavřít smlouvu o poskytnutí podpory s dalším uchazečem v pořadí vyplývajícím z výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo vydat rozhodnutí o poskytnutí podpory ve prospěch tohoto uchazeče. V případě nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo podmínek pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory způsobené důvody na straně poskytovatele má příjemce nárok na náhradu z rozpočtu poskytovatele ve výši odpovídající plánovaným nákladům na řešení projektu za období od data zahájení řešení projektu schváleného v návrhu projektu do data uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, popř. vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory. Nedojde-li v důsledku přijetí rozpočtového provizoria k regulaci čerpání výdajů státního rozpočtu, je povinností poskytovatele začít poskytovat podporu do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. U víceletých projektů ve druhém roce a dalších letech řešení je povinností poskytovatele začít poskytovat podporu do 60 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku v případě, že jsou splněny závazky příjemce vyplývající ze smlouvy o poskytnutí podpory či z rozhodnutí o poskytnutí podpory a že jsou zařazeny údaje do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. Ve stejné lhůtě má příjemce povinnost začít řešit projekt.

Zdroj informací: 


17. Popište mechanismus hodnocení projektu výzkumu, vývoje a inovací od předložení jeho návrhu do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích až do ukončení jeho řešení. 

Popište mechanismus a obecná kritéria hodnocení návrhu projektu předloženého do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.



Popište mechanismus a obecná kritéria hodnocení (kontroly) projektu v průběhu jeho řešení.



Popište mechanismus a obecná kritéria závěrečného hodnocení projektu.

Mechanismus a obecná kritéria hodnocení návrhu projektu předloženého do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je podrobně popsán v otázce č. 14. Způsob a kritéria hodnocení návrhu projektu jsou vyhlašovány poskytovatelem jako součást podmínek veřejné soutěže. V průběhu řešení projektu je poskytovatel povinen provádět kontrolu plnění cílů projektu, včetně kontroly čerpání a využívání podpory, účelnosti vynaložených nákladů projektu podle uzavřené smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory. Kontrola projektů včetně zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany se provádí vždy po ukončení řešení projektu. V případě, že doba, po kterou se poskytuje podpora, je delší než dva roky, je poskytovatel povinen provést kontrolu rovněž nejméně jedenkrát v průběhu řešení projektu. Poskytovatel je povinen při závěrečném hodnocení projektů po ukončení jejich řešení zhodnotit dosažení cílů stanovených ve smlouvě o poskytnutí podpory, dosažené výsledky projektu, jejich vztah k cílům projektu a poskytnout o nich do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

19

údaje. Při tomto hodnocení poskytovatel zpravidla spolupracuje s odborným poradním orgánem obdobně jako při provádění veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Způsob provádění průběžného a závěrečného hodnocení projektů je zpravidla součástí programu účelové podpory schváleného vládou ČR. Poskytovatel je povinen provádět i finanční kontrolu u příjemců podpory podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a to nejméně u 5 % objemu účelové a institucionální podpory poskytnuté poskytovatelem v daném kalendářním roce. Zdroj informací: 




nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

18. Popište hlavní cíle a opatření aktuálně platné Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR. 

Jaké hlavní cíle klade aktuálně platná Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR pro oblast strategického řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR?



Jaké hlavní cíle klade aktuálně platná Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR pro oblast rozvoje lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace?



Jaké hlavní cíle klade aktuálně platná Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR pro oblast uplatnění výsledků výzkumu v inovacích?

Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR je vrcholovým strategickým dokumentem na národní úrovni schvalovaným vládou ČR, který udává hlavní směry v oblastech výzkumu, vývoje a inovací a zastřešuje ostatní související strategické dokumenty ČR s věcnou působností v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR obsahuje základní cíle podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, její věcné zaměření, předpoklad vývoje výdajů na výzkum, vývoj a inovace ze státního rozpočtu ČR, z prostředků EU a ze soukromých zdrojů. Reaguje rovněž na hlavní evropské trendy v oblastech výzkumu, vývoje a inovací a strategické a koncepční dokumenty přijímané na úrovni EU. Aktuálně platnou Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016-2020 schválila vláda ČR svým usnesením ze dne 17. února 2016 č. 135, přičemž stanovuje níže uvedené sdružené cíle: 

zlepšit řízení systému výzkumu, vývoje a inovací – jasně vymezit kompetence a v procesu přípravy politik pro výzkum, vývoj a inovace uplatňovat transparentní přístup;



zavést hodnocení výzkumných organizací a zefektivnit systém institucionálního financování – hodnocení se musí stát významným zdrojem informací pro strategické řízení výzkumu, vývoje a inovací a systém institucionálního financování musí dostatečně stimulovat výzkumné organizace k efektivnímu plnění své role v systému výzkumu, vývoje a inovací;

20



vytvořit silnou základnu aplikovaného výzkumu – stimulovat část existujících výzkumných kapacit k transformaci na výzkumně a technologicky zaměřená centra realizující aplikovaný výzkum pro potřeby uživatelů z veřejného sektoru, podniků a dalších uživatelů, současně zavést strategický a dlouhodobý dialog o prioritách aplikovaného výzkumu;



posílit výzkumné a inovační aktivity podniků – stimulovat podniky k dalšímu rozvoji výzkumných a inovačních aktivit a napomáhat rozvoji dynamických malých a středních podniků.

Kompletní znění Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016-2020 schválené usnesením vlády ČR ze dne 17. února 2016 č. 135 je k dispozici na internetových stránkách Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Zdroj informací: 

Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016-2020, schválená usnesením vlády ČR ze dne 17. února 2016 č. 135




19. Popište hlavní cíle rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014 – 2020). 

Jaké individuální implementační nástroje zahrnuje 1. pilíř rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014 – 2020)?



Jaké formy partnerství veřejného a soukromého sektoru – tzv. Public-Private-Partnerships – zahrnuje rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014 – 2020)?



Jaké formy partnerství v rámci veřejného sektoru – tzv. Public-Public-Partnerships – zahrnuje rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014 – 2020)?

Rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 představuje pro období let 2014-2020 stěžejní nástroj EU k podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků. Významnou měrou by měl přispět k naplňování cílů Unie inovací, stěžejní iniciativy Strategie Evropa 2020, a k dalšímu prohlubování spolupráce členských států EU a asociovaných států v rámci Evropského výzkumného prostoru. Prostřednictvím Horizontu 2020 budou výzkum, vývoj a inovace v EU podpořeny částkou dosahující výše 80 miliard EUR. Horizont 2020 se člení na 3 pilíře, jimiž jsou: (1) Vynikající věda, (2) Vedoucí postavení průmyslu a (3) Společenské výzvy. Dále poté obsahuje rovněž specifické cíle „Šíření excelence a rozšiřování účasti“ a „Věda se společností a pro společnost“, nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC) a aktivity Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). Cílem 1. pilíře „Vynikající věda“ je přispět k rozšiřování vědecké excelence v EU a ke konsolidaci Evropského výzkumného prostoru tak, aby byl konkurenceschopnější v celosvětovém měřítku. V jeho rámci tak budou podporovány projekty tzv. hraničního výzkumu prostřednictvím grantů Evropské výzkumné rady (ERC), výzkum v oblasti budoucích a nově vznikajících technologií (FET), mobilita výzkumných pracovníků prostřednictvím akcí Marie Sklodowska-Curie a také provoz a rozvoj excelentních evropských výzkumných infrastruktur. Pilíř „Vedoucí postavení v průmyslu“ si klade za cíl urychlit rozvoj technologií a inovací podporujících konkurenceschopnost evropských podniků se stěžejním důrazem kladeným na podporu inovačních aktivit malých a středních podniků. Aktivity podporované v rámci pilíře „Společenské výzvy“ reagují na cíle stanovené Strategií Evropa 2020 a mají napomoci reagovat na

21

aktuální výzvy, kterým EU čelí, a potřeby evropských občanů. Specifickými nástroji Horizontu 2020 jsou dále činnosti Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), Public-Public Partnerships a Public-Private Partnerships (PPP). Zdroje informací: 

webové stránky: ec.europa.eu/programmes/horizon2020/; www.h2020.cz/cs

20. Popište systém hlavních nástrojů podpory výzkumu, vývoje a inovací financované za využití prostředků strukturálních fondů EU / Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v uplynulém / a stávajícím období implementace politiky soudržnosti EU. 

Popište hlavní cíle Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) a Operačního programu Podnikání a inovace (OP PI).



Popište hlavní cíle Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV).



Popište hlavní cíle Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK).

Hlavními nástroji podpory rozvoje výzkumného, vývojového a inovačního sektoru ČR financovaného za využití prostředků politiky soudržnosti EU byly v letech 2007-2015 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, realizovaný v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a Operační program Podnikání a inovace, realizovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu. Prostřednictvím čerpání prostředků Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace byly v ČR významným způsobem modernizovány kapacity výzkumných organizací. V prioritních osách 1 a 2 bylo financováno celkem 48 projektů modernizace a/nebo vybudování nových kapacit výzkumných organizací. Realizováno bylo 6 tzv. velkých projektů s investičními náklady přesahujícími 50 mil. EUR (každý) a 42 tzv. běžných projektů s investičními náklady do 50 mil. EUR (každý). Operační program Podnikání a inovace se poté zaměřil předně na posilování konkurenceschopnosti českých podniků. Jeho intervence směřovaly na podporu zavádění a zvyšování kapacit podniků pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, na podporu podnikatelských projektů osob vstupujících poprvé do podnikání nebo vracejících se do podnikání po delší době nebo na podporu malých a středních podniků prostřednictvím zavádění progresivních technologií nebo pořizování a rozšiřování informačních systémů. Podporována byla také spolupráce mezi veřejným výzkumným sektorem a podnikatelskou sférou formou klastrů a technologických platforem. V programovém období 2014-2020 budou představovat hlavní nástroje čerpání prostředků politiky soudržnosti EU Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání realizovaný v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost implementovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jednotlivá opatření Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání jsou směřována zejména do činností modernizace kapacit výzkumných organizací a/nebo infrastruktur ČR, posílení

22

mezinárodní a mezisektorové mobility jejich lidských zdrojů, rozvoj center pro transfer technologií a spolupráce veřejného výzkumného sektoru se soukromou sférou a dále rovněž na zvýšení úrovně strategického řízení výzkumu, vývoje a inovace ze strany výzkumných organizací i orgánů státní správy ČR. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost přináší možnost obdržet dotaci v dílčích oblastech podpory zaměřených na rozvoj výzkumu a vývoje v podnikové sféře, podnikání malých a středních firem, efektivnější nakládání s energií a rozvoj informačních a komunikačních technologií podnikatelských subjektů. Zdroje informací: 

webové stránky: www.opvavpi.cz; www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppi; www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vvv; www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppik

21. Popište systém hlavních nástrojů podpory dlouhodobě udržitelného rozvoje nově vybudovaných kapacit po výzkum, vývoj a inovace, jejichž investiční náklady byly financovány za využití prostředků strukturálních fondů EU v letech 2007 – 2015. 

Popište hlavní cíle intervencí realizovaných v rámci prioritních os 1 a 2 Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI).



Popište hlavní cíle Národního programu udržitelnosti I.

 Popište hlavní cíle Národního programu udržitelnosti II. V rámci implementace Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace byly v ČR v letech 20072015 v ČR za využití nástrojů politiky soudržnosti EU značným způsobem modernizovány kapacity výzkumných organizací. V prioritních osách 1 a 2 tohoto Operačního programu bylo financováno celkem 48 projektů modernizace a/nebo vybudování zcela nových kapacit výzkumných organizací. Realizováno bylo 6 tzv. velkých projektů s investičními náklady přesahujícími 50 mil. EUR (každý) a 42 běžných projektů s investičními náklady do 50 mil. EUR (každý). Menší investice realizované na území hlavního města Prahy byly financovány za využití prostředků Operačního programu Praha-Konkurenceschopnost. ČR je vůči Evropské komisi povinna zabezpečit udržitelnost kapacit, jejichž vybudování bylo spolufinancováno ze zdrojů Evropského fondu regionálního rozvoje, a to alespoň v období 5 let po ukončení realizace věcně příslušných projektů. Za tímto účelem byly Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy připraveny a vládou ČR schváleny Národní programy udržitelnosti I a II. Národní program udržitelnosti I s dobou realizace v letech 2013-2020 byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 19. června 2012 č. 444 a je zaměřen na podporu udržitelnosti projektů prioritních os 1 a 2 Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a prioritní osy 3 Operačního programu Praha-Konkurenceschopnost, majících investiční náklady do 50 mil. Kč (každý). Národní program udržitelnosti II s dobou implementace v letech 2016-2020 byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 19. června 2012 č. 445 a je určen na podporu udržitelnosti projektů Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, jejichž investiční náklady přesahují 50 mil. EUR (každý). Předmětem finanční podpory v rámci Národních programů udržitelnosti I a II jsou výzkumné a vývojové činnosti rozvíjené kapacitami vybudovanými v rámci projektů výše uvedených operačních programů, včetně reinvestic a investic do jejich přístrojového vybavení. Zdroje informací: 

webové stránky: www.opvavpi.cz; www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/dotace-granty

23

22. Charakterizujte aktivitu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace. 

Charakterizujte velké infrastruktury pro výzkum, experimentální vývoj a inovace.



Popište Cestovní mapu ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace.



Vyjmenujte několik příkladů velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace.

Velká infrastruktura pro výzkum, experimentální vývoj a inovace je definovaná ust. § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, jako „jedinečné výzkumné zařízení, včetně jeho pořízení, souvisejících investic a zajištění jeho činnosti, které je nezbytné pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností a které je schvalováno vládou a zřizováno jednou výzkumnou organizací pro využití též dalšími výzkumnými organizacemi.“ V 2. pol. roku 2014 provedlo MŠMT komplexní mezinárodní hodnocení velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace. Jeho účelem bylo získání nezávislých expertních podkladů pro přípravu nové Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur a dále k přijetí informovaného politického rozhodnutí o poskytnutí účelové podpory velkým infrastrukturám v období víceletého rozpočtového rámce 2016-2022. Výstupem hodnocení se stalo 58 pozitivně hodnocených velkých infrastruktur doporučených mezinárodní hodnotící komisí k udělení podpory z veřejných prostředků a členěných do 4 kvalitativních skupin (A1, A2, A3, A4). Všech 58 velkých infrastruktur bylo zahrnuto nejprve do aktualizace Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur a poté také do zcela nové Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace na léta 2016-2022. Model financování velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace v letech 2016-2022 kombinuje prostředky státního rozpočtu ČR se zdroji Evropských strukturálních a investičních fondů, čerpanými z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Zatímco provozní náklady velkých infrastruktur jsou hrazeny z účelové podpory MŠMT za využití výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace, investiční náklady pro další technologický rozvoj velkých infrastruktur jsou financovány ze specifické výzvy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Zdroje informací: 

webové stránky: www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/velke-infrastruktury-vyzkumu

23. Charakterizujte hlavní cíle tzv. Individuálních projektů národních s názvem „Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací“ a „Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR a implementace jeho výsledků do strategických dokumentů“. 

Uveďte základní charakteristiku tzv. Individuálních projektů národních pro oblast terciárního vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací.



Popište hlavní cíle Individuálního projektu národního s názvem „Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací“.

24



Popište hlavní cíle Individuálního projektu národního s názvem a „Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR a implementace jeho výsledků do strategických dokumentů“.

Tzv. individuální projekty národní pro oblast terciárního vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací byly realizovány v letech 2007-2015 za využití prostředků politiky soudržnosti EU v rámci implementace Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jednalo se celkem o 9 projektů zaměřených na zlepšení rámcových a metodických podmínek fungování vzdělávacího a výzkumného prostředí v ČR. Individuální projekt národní „Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR a implementace jeho výsledků do strategických dokumentů“ byl realizovaný britskou společností Technopolis Group specializující se na vysoce odborné poradenství v oblasti tvorby politiky výzkumu, vývoje a inovací. Projekt spočíval v provedení nezávislého mezinárodního hodnocení výzkumu, vývoje a inovací v ČR se stěžejním důrazem kladeným na posouzení systému řízení výzkumného a inovačního systému ze strany orgánů státní správy ČR, metodiku hodnocení a institucionálního financování výzkumných organizací ČR, stav mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji, spolupráci veřejného sektoru s podnikatelskou sféru, rozvoj lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace, přehled systému ochrany duševního vlastnictví a bibliometrickou analýzu produkce výzkumu a vývoje v ČR. Výstupy projektu jsou využívány pro formulování reforem řízení a podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Individuální projekt národní s názvem „Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací“ se zaměřil na definování principů pro přípravu nové metodiky hodnocení výzkumných organizací ČR a jejich institucionální podpory z prostředků na dlouhodobý koncepční rozvoj, dále na přípravu metodických principů hodnocení programů účelové podpory, vypracování nové metodiky hodnocení výzkumných infrastruktur ČR a metodiky hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních výzkumných organizacích. Na základě doporučení mezinárodního konsorcia vedeného společností Technopolis Group by nový systém hodnocení a institucionálního financování výzkumných organizací měl zohledňovat rozličné postavení a různé role různých typů výzkumných organizací ČR v národním výzkumném a inovačním systému, evaluace na jejím základě by měla probíhat formou informovaného mezinárodního peer-review s hlavním důrazem kladeným na schopnost výzkumných organizací dosahovat mezinárodně konkurenceschopných výsledků a přenášet znalosti z výzkumného prostředí do praxe. Hodnocení by se přitom již nemělo soustřeďovat výlučně na retrospektivní bibliometrickou analýzu dosažených výsledků, ale mělo by zohledňovat i další aspekty provozu a řízení výzkumných organizací, jakými jsou kvalita managementu, strategie dlouhodobě udržitelného rozvoje, zapojení do mezinárodních sítí a aktivit výzkumu, vývoje a Inovací nebo schopnost získávat finanční prostředky ze zahraničních a soukromých zdrojů. Obdobné principy byly již vtěleny do metodiky hodnocení výzkumných infrastruktur ČR, která byla připravena a rovněž plně implementována roku 2014, kdy MŠMT provedlo komplexní mezinárodní hodnocení velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace ČR. Jeho účelem bylo získání nezávislých expertních podkladů pro přípravu nové Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur a k přijetí informovaného politického rozhodnutí o poskytnutí účelové podpory MŠMT těmto velkým infrastrukturám v období víceletého rozpočtového rámce 2016-2022. Výstupem hodnocení se stalo 58 pozitivně hodnocených velkých infrastruktur členěných do 4 kvalitativních skupin (A1, A2, A3, A4). Všech 58 velkých infrastruktur bylo přitom zahrnuto do Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace na léta 2016 až 2022.

25

Zdroje informací: 

webové stránky: msmt.cz

www.reformy-msmt.cz;

26

metodika.reformy-msmt.cz;

audit-vav.reformy-

ZKUŠEBNÍ OTÁZKY VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE

Recommend Documents