Zkoumání veřejného mínění PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
[email protected]
Zkoumání veřejného mínění SPOLEČNOST
1.
Zkoumání fenoménu VM Co je veřejné mínění? → výzkum (research)
VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ POLITIKA
2.
Zkoumání obsahů VM Co je obsahem veřejného mínění? (Co si lidé myslí?) → průzkum (survey) Anketa Poll
EKONOMIKA
MÉDIA
Formování veřejnosti (J. Habemas: Strukturální přeměna veřejnosti. 1962)
Doba helénská: veřejné X soukromé Středověk: reprezentativní veřejnost Novověk: občanská veřejnost Města (→ směna informací) Stát (→ centralizace, kontinuální správa, veřejná moc) Tisk (→ publikum) Literární veřejnost (→ kritické myšlení, racionální diskuse) Politická veřejnost (→ kritika veřejné moci) Občanská veřejnost (→ legitimní opozice veřejné moci) → Veřejné mínění
Povaha a funkce veřejného mínění
Tradiční filozofická tradice – nejisté vědění, doxa (Platón) J. Locke – zákon mínění, soukromý E. Burke – legislativní moc VM J. J. Rousseau – legislativní moc VM Fyziokraté – kritika, nikoli legislativa J. G. W. Hegel – úcta i opovržení K. Marx – fikce, falešné vědomí J. S. Mill, A. de Tocqueville – nástroj konformity, nikoli kritiky W. Lipmann – rozumnost a kompetence VM jsou iluze C. W. Mills – veřejnost → masa
(→ problém pro ideál participativní demokracie)
Pojetí a hodnocení veřejného mínění
• Veřejné mínění občanské společnosti – aktivní, kritické, racionální
• Veřejné mínění masové společnosti – pasivní, receptivní, manipulované
Pojetí a hodnocení veřejného mínění •
Veřejné mínění občanské společnosti – aktivní, kritické, racionální
•
Veřejné mínění masové společnosti – pasivní, receptivní, manipulované
• Universalismus - veřejné mínění je jedno: odraz společné vůle, zájmů, potřeb • Pluralismus - veřejných mínění je mnoho: mnoho veřejností s různými zájmy, potřebami
Pojetí a hodnocení veřejného mínění
universalismus
pluralismus
občanská společnost
masová společnost
angažovaní občané se semknou za prosazení svých občanských práv a svobod (sametová revoluce)
atomizovaný shluk občanů země je ovládán vládnoucí elitou (propaganda totalitního státu)
jednotlivé občanské aktivity a sdružení prosazují své zájmy (iniciativy pro a proti jaderné energetice)
různé společenské skupiny jsou ovládány různými zájmovými skupinami elit (vliv výrobců na jednotlivé skupiny konzumentů)
Pojetí a hodnocení veřejného mínění • Realismus - veřejné mínění je nadindividuální a nezávislé na jedincích • Nominalismus – veřejné mínění je souhrnem mínění jednotlivých lidí
→ Operacionální definice - veřejných mínění je to, co zkoumá veřejné mínění
Teorie formování veřejného mínění Masová média • Model injekční jehly (30. léta) • Funkce medií (60. léta) • Komplexní analýza místa medií ve společnosti (70. léta) • Agenda setting (70. léta) Interpersonální komunikace • Studium difuze inovace (G. Tarde, E. Rogers) • Teorie dvoustupňového komunikačního toku (E. Katz, P. F. Lazarsfeld) • Dvoucyklový model komunikace Elity • Kaskádový model (K. Deutsch) Sociální kontrola • Spirála mlčení (E- Noelle-Neumann)
Zkoumání obsahů veřejného mínění
Předmět měření: postoj • Postoj → mínění → jednání • Fakta → faktografické otázky • Postoje → postojové otázky Povaha postoje • model zásuvky/teorie pravdivého postoje (Converse 1964; Achen 1975; Feldman 1989) → prokázaná nestabilita (Zaller a Feldman 1992) • interpretační model (Wilson a Hodges 1992) → prokázaná stabilita
Předmět měření: postoj
Postoj: stabilita X proměnlivost
Model výběru názorů (Tourangeau, Rasinski, Rips, 2000) postoj = paměťová databáze potenciál výběrovost, (dostupnost) různá mínění (proměnlivost) z téže postojové databáze (stabilita)
Efekty kontextu (→ Pojetí chyby měření)
Způsob měření: dotazování
Klasické pojetí: standardizace, „řízený rozhovor“
Duální koncepce situace dotazování
(Sudman, Schwarz a Bradburn, 1996 )
1. interakční aspekty - sociální setkání tazatele a respondenta předpoklady běžné konverzace (Grice 1975) spolupráce (pravdivost, relevance, informativnost, jasnost ) 2. individuální aspekty - série kognitivních úkolů respondentů modely zpracování informace (Hippler, Schwarz a Sudman 1987)
Nástroj měření: dotazník Jednoduché otázky
→ momentální stav ve sledované oblasti → sledování vývoje
Spokojenost s politickou situací NEVÍ 4%
velmi spokojen 1% spíše spokojen 13%
velmi nespokojen 17%
ani spokojen, ani nespokojen 30%
spíše nespokojen 35%
Vývoj spokojenosti s politickou situací
Nástroj měření: dotazník Jednoduché otázky citlivost k efektům kontextu → omezená spolehlivost
Nástroj měření: dotazník Baterie
standardizace motivů vyvolaných z postojové databáze více zdrojů informací
→ snížení „chybovosti měření“ (citlivosti k efektům kontextu) → větší možnosti analýzy (jednotlivé položky, indexy, latentní proměnné, vícerozměrné techniky)
Logika průzkumu veřejného mínění Postoj – vysoká kontextová citlivost Dotazování – situace s mnoha nestandardizovanými kontextuálními vlivy Standardizovaná otázka – nástroj odrážející kontextualitu
→ je důležité znát možnosti a omezení → je důležité správně volit adekvátní výzkumný design → je důležité adekvátně interpretovat výsledky
Obraz průzkumů veřejného mínění Odlišná logika fungování oblastí: POLITICI MÉDIA AGENTURY
politici – podezřívavost, nedůvěra X potřeba
VEŘEJNOST
Obraz průzkumů veřejného mínění Odlišná logika fungování oblastí: POLITICI MÉDIA
VEŘEJNOST
AGENTURY
politici – podezřívavost, nedůvěra X potřeba média – zkratkovitost, senzace, „horce race journalism“ agentury – odbornost veřejnost – bez informací → nedůvěra, opovržení
Volební a další politické průzkumy Předvolební výzkumy • současné názory (nikoli budoucí chování) → omezené možnosti předvídání Exit poll • bezprostředně proběhlé jednání Povolební výzkumy • nedávno proběhlé jednání Další politické průzkumy
Produkty předvolebních průzkumů
Produkty předvolebních průzkumů Různé typy výstupů z jednoho nástroje •
stranické preference
•
voličské preference
•
stranické sympatie
•
volební model
•
volební prognóza 1. odhad volební účasti 2. informace o charakteru souboru lidí, kteří k volbám skutečně přijdou 3. jak se rozhodnou nerozhodní 4. podoba volebního systému 5. stabilita politické situace
Zpracování výsledků: 2. Cíle využití výsledků
ODS 29%
Stranické preference
Volební model
Počet
Podíl
Počet
Podíl
ODS
292
29
292
41
ČSSD
184
19
184
26
KSČM
80
8
80
11
SZ
79
8
79
11
KDU-ČSL
51
5
51
7
Ostatní strany
31
3
31
4
Neví
70
7
Žádná
17
2
Nepůjde volit
186
19
CELKEM
990
100
ČSSD 19%
Nepůjde volit 19% Žádná 2%
Neví KDU-ČSL 7% Ostatní strany 5% 3%
SZ 8%
KSČM 8%
ODS 41% Ostatní strany 4%
KDU-ČSL 7%
717
100
SZ 11%
ČSSD 26% KSČM 11%
Předvolební průzkumy v politickém systému Průzkumy a – – –
demokracie Informace pro politické aktéry Vazba mezi politiky a občany Pojistka demokracie X ohrožení demokracie
Funkce průzkumů: zkoumají VM X vytvářejí a ovlivňují VM – mobilizace hlasů při nepříznivé předpovědi – absenční efekt při příznivé předpovědi – bandwagon effect / underdog effect Restrikce předvolebních průzkumů – Informace ovlivňují voliče → rizika manipulace volebních výsledků – v polovině Evropských zemí, v ČR 7 dnů
Exit Poll Omezení → nepřesnosti • Response rate • Socalní desirabilita
Povolební výzkumy • speciální vědecká šetření • zkoumají pozadí volebního chování – důvody volení i nevolení,… – mechanismy rozhodování (voliči X prvovoliči atp.) – volební přesuny → informace do budoucích prognóz • Post-election studies
Historie průzkumů veřejného mínění Slaměná hlasování - USA, od 19. století - Literary Digest Vědecký přístup - USA, 30. léta 20. století - G. Gallup a spolupracovníci 1. Reprezentativita zkoumaného souboru 2. Standardizace dotazování → Rozvoj, hl. po 2. svět. válce (Public Opinion Quarterly, WAPOR, ESOMAR) Mass observation (Tom Harrison, 1937)
Historie průzkumů veřejného mínění v ČR
Československý ústav pro výzkum veřejného mínění (1945 – 1950) Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV (1967 – 1972) Ústav pro výzkum veřejného mínění při FSÚ (1972 – 1990) Institut pro výzkum veřejného mínění (FSÚ) (1990 – 2000) Centrum pro výzkum veřejného mínění AV ČR (2001 - …)
Komerční agentury od 1991 (STEM, Factum Invenio, SC&C, Median, GFK atd.)
Oborová asociace: SIMAR
Současnost průzkumů veřejného mínění Nekomerční organizace • NORC (National Opinion Research Centre), 1941 • NATCEN (National Centre for Social Research), 1969 • Institut fur Demoskopie, 1947 (E. N.-Neumann) • CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. (2001) Komerční organizace • několik velkých firem s pobočkami v mnoha zemích • TNS, Ipsos, GfK, GALLUP Organisation,… • V České republice od 1990 (STEM, Factum Invenio, SC&C, Median, GfK,…) Kvalitativní standardy Zákony Profesní asociace (WAPOR, ESOMAR, SIMAR)
Zkoumání veřejného mínění PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
[email protected]
