Pedagogická psychologie. PhDr. Kristýna Krejčová, PhD

Pedagogická psychologie PhDr. Kristýna Krejčová, PhD. [email protected]

Pedagogická psychologie -

-

psychologické aspekty výchovy a vyučování Školní psychologie – výchovné a vzdělávací problémy ve školním kontextu Poradenská psychologie – spíše individuální práce se žáky a rodiči

Příbuzné disciplíny 

    

Obecná psychologie, psychologie osobnosti – základní teoretické otázky psychologických věd Vývojová psychologie – psychologický vývoj Sociální psychologie – působení vztahů, skupin, kultury na vývoj osobnosti Psychopatologie, klinická psychologie, psychologie zdraví Psychologie práce – psych. řízení, organizace Neuropsychologie

Biologická a sociální determinace psychiky vývoj – procesy zrání a učení  biologická determinace: - specifické smyslové orgány - specifická stavba nervové soustavy - specificky lidské předprogramované chování (instinkty) - dědičnost 

socio-kulturní determinace - primární socializační skupina – rodina socializační procesy=vrůstání do kultury  působí v interakcích, některé složky psychiky spíše vrozené (např. temperament, inteligence, specifické poruchy učení), jiné spíše získané (charakter, schopnost učit se, některé fobie) 

Struktura osobnosti

Psychické jevy

Procesy

Poznávací

Emocionální

Stavy

Volní

Citové a pozornostní

Vlastnosti

Temperament a charakter

Schopnosti a rysy osobnosti

Systém psychologických konceptů dispozice • schopnosti, inteligence • temperament, emocionalita • motivy, vůle

procesy • poznávání, učení • chování, emoce • motivace podle Nakonečný, 1998

Poznávací (kognitivní) procesy osobnosti nižší vs. vyšší  čití, vnímání  pozornost, paměť  představivost, fantazie  myšlení, řeč, metakognice  tvořivost 

Výzkum v pedagogické psychologii Experimentální vyučování  Pozorování (introspekce), rozhovor  Standardizované psych. techniky, projektivní metody  Analýza produktů žákovských činností  Kvantitativní i kvalitativní výzkum 

Klíčové dovednosti učitele (Kyriacou, 1996)       

plánování a příprava (výběr obsahu a cílů vyuč. hodin, volba adekvátních metod) realizace vyuč. hodiny - efektivní komunikace, adekvátní zapojení žáků řízení vyuč. hodiny – sledování času, soc. dovednosti (zpětná vazba, empatie,…) rozvíjení příznivého klimatu třídy vytváření a udržování pravidel diagnostika autodiagnostika

MODEL PROFESNÍCH DOVEDNOSTÍ UČITELE Doc.PhDr. Ilona Gillernová, CSc.

Profesní dovednosti

Sociální dovednosti

Oborové dovednosti

Diagnostické dovednosti

Didaktické dovednosti

Profesní dovednosti učitele Oborové dovednosti – obsah vyučování, uč. látka  Didaktické a metodické dovednosti – jak učitel předkládá obsah vyučování  Diagnostické dovednosti – hodnocení úrovně poznatků, implicitní a explicitní diagnostika žáka i školní třídy; sebereflexe 

Sociální dovednosti učitele  Rozvoj interakce mezi učitelem a žáky i mezi žáky navzájem  Výrazně podporují efektivní působení ostatních dovedností (zejm. diagnostických)  Komunikace, soc. percepce, sebereflexe, zvládání konfliktů, … 

Sociální dovednosti učitele příklady  -

   

Akceptování osobnosti žáků, rodičů, kolegů přijetí takových, jací jsou; oddělování vlastnosti od projevů chování; dobře žáky poznat a stimulovat; práce s chybou Autenticita projevů učitele (důležitá je forma) Empatie Naslouchání Odlišování prožitků a pocitů od úvah a názorů

Sociální dovednosti učitele příklady Podporování sebekontroly a seberegulace, rozvíjení sebevědomí  Porozumění neverbálním projevům jedince  Rozvíjení odpovědnosti (pravidla a podíl na jejich utváření, atmosféra ve škole)  Umění pochválit  Vyjadřování se ke konkrétním situacím  Zvládání konfliktních situací 

Aktivní naslouchání jasně projevovat porozumění pro názory, postoje, přání partnera (nemusíme souhlasit)  přijmout hledisko mluvčího, pochopit situaci a vcítit se do ní  opustit roli „staršího a zkušenějšího“ (nepřerušovat, nedávat rady ani návrhy, nepokládat „zvědavé otázky“, nevyprávět o svých problémech) 

Rozvoj aktivního naslouchání naslouchejte v různých situacích  neřešte své problémy, soustřeďte se  naslouchejte i myšlenkám, prožitkům (ne jen slova)  omezte svůj mluvený projev 



ptejte se, ale pozor na „zvídavé otázky“

omezte přerušování partnera  přijměte jeho úhel pohledu  reagujte na myšlenky, pocity, nikoli na osobnost partnera 

Aktivní naslouchání - cvičení Mluvčí – cca 4min prezentuje problém (co by chtěl na sobě změnit, co by změnil na své práci, obtížná či nepříjemná situace)  Posluchač – má za úkol porozumět problému a zapamatovat si co nejvíce z řečeného  Pozorovatel – dělá si poznámky o pozitivních známkách kvalitního naslouchání, příp. o chybách 

Použité zdroje Gillernová, I., Krejčová, L. a kol. (2012). Sociální dovednosti učitele. Praha: Grada.  Kyriacou, Ch. (1996). Klíčové dovednosti učitele. Cesty k lepšímu vyučování. Praha: Portál.  Čáp, J., Mareš, J, (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.  Nakonečný (1998). Základy psychologie. Praha: Academia. 