Zápis z 1. diskusního fóra pracovní skupiny č. 1 Azylové domy (AD), Nízkoprahová denní centra (NDC), Noclehárny, Domy na půl cesty (DPC) Termín konání: Místo konání: Facilitátoři:
27. 9. 2016 KÚ MSK, místnost F527 Mgr. Daniel Cieslar; Jan Veselka, MBA
Téma: Poslání, základní cíle a role služeb v síti sociálních služeb, praktická aplikace Základních zásad při poskytování sociálních služeb Podrobnější členění tématu: 1. Specifika a odlišnosti jednotlivých služeb AD, NDC, Noclehárny, DPC – role, poslání, cíle 2. Návaznost a spolupráce služeb při řešení nepříznivé sociální situace klienta 3. Charakteristika, zjišťování, záznam a vyhodnocování nepříznivé sociální situace v kontextu
zjištění potřeb a zajištění souladu poslání, cílů a role daného typu sociální služby se zjištěnými potřebami. 4. Přirozená vztahová síť zájemce a klienta, práce s vyhledáváním a vylučováním zdrojů podpory 5. Aplikace Základní zásad při vyjednávání a poskytování sociální služby
Zápis ze setkání, diskuze a další výstupy Úvod Před samotným setkáním byly účastníkům skupiny zaslány základní otázky spojené s hledáním témat pro první a následující setkání v rámci diskuzních fór. Účastníci se měli nad otázkami zamyslet a výstupy tohoto zamyšlení využít následně na společných setkáních. Otázky uvásíme níže:
Na úvod samotného diskuzního fóra proběhlo představení projektu „Efektivní střednědobého plánu v podmínkách MSK“ v rámci kterého diskuzní fora probíhají.
naplňování
Dále zazněly informace k účelu jednotlivých druhů služeb, kontextu a cílům jejich poskytování za současného vztahování prezentovaných tezí k vybraným oblastem zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a související prováděcí vyhlášky, ve znění platných předpisů, včetně charakteristiky jednotlivých druhů služeb, zastoupených v pracovní skupině. Prezentace byla ze strany facilitátorů připravena tak, aby uvodila rámec diskuze k daným tématům a následně na ni mohla být navázána práce celé skupiny. Prezentace nejdříve obsahovala cekový kontext poskytování sociálních služeb, dále požadavky zainteresovaných stran s tím spojené a teze k tomu, jak efektivně požadavky naplnit včetně problematiky souvisejících výstupů a výsledků. Některé informace z prezentace jsou pro představu uvedeny níže.
Skupina č. 1 je z hlediska početního zastoupení služeb nejobsáhlejší – viz Početní zastoupení jednotlivých druhů služeb v rámci Moravskoslezského kraje. Vhodnost spojení uvedených druhů služeb do jedné skupiny vyplynulo již v rámci projektu „Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK“ a proto bylo zachováno i pro toto diskuzní fórum. Všechny zúčastněné služby mají společnou cílovou skupinu (dále také „CS“), kterou jsou osoby bez přístřeší a řeší obdobné nepříznivé sociální situace spojené se specifiky této cílové skupiny.
Početní zastoupení jednotlivých druhů služeb v rámci Moravskoslezského kraje: 34 AD, 12 NDC, 15 nocleháren, 6 DPC – celkem se aktuálně jedná o 67 registrovaných služeb. Při svém úvodní představení byli všichni přítomní účastníci vyzváni k tomu, aby definovali hlavní oblasti problémů se v rámci své práce/praxe potýkají. Byly zaznamenány tyto podněty: Střet služby „udržet si klienty anebo je posouvat dál“. Motivace klienta k posunu vs. udržení naplněné kapacity služby. Změna cílové skupiny (jsou u nás uživatelé, kteří se nemají kam posouvat - „co s nimi?“, když už byly vyčerpány všechny možnosti). Azylový dům může být „vysokoprahový“ pro uživatele, kteří strávili mnoho let „na ulici“. Vliv připravované novely zákona o soc. službách vzhledem k vymezení cílových skupin pro AD a DPC (překrývání obou druhů služeb). Problematika lidí bez přístřeší v kombinaci s duševním onemocněním - není pro ně žádná vhodná služba. Problematika osob závislých v pobytových zařízeních. Jakým způsobem počítat obložnost pro AD v případě uživatelů s rodinami. Klienti - Romové a jejich diskriminace při řešení sociální situace (hledání bydlení, zaměstnání apod.). Motivace uživatele sociální služby, jeho aktivní přístup, součinnost uživatele. Vymezení CS v jednotlivých sociálních služeb. Nejistota ohledně novelizace zákona Kdo je klient v sociálních službách. Azylové domy vs. zákon o sociálním bydlení. Spojení různých sociálních služeb v jednom domě (výměna informací o klientech, společní pracovníci). Vyhodnocení nepříznivé sociální situace (kdy ukončit poskytování služeb pro klienta).
Zneužívání sociální služby ze strany klienta (soc. služba se „musí“ postarat o své klienty, klient může všechno, my nemůžeme nic, klient mění často svou zakázku aj.) Senioři v azylových domech (komunitní bydlení pro samostatné seniory, kteří nepotřebují tolik péče, aby museli být v zařízeních soc. služeb) Jak efektivně identifikovat potřeby uživatelů? Jak plánovat službu s ohledem na potřeby uživatele? Jak pracovat s klientem s psychiatrickou diagnózou. Čekací doba pro uživatele v AD, než se dostanou do návazných služeb (domov pro seniory nebo domov se zvláštním režimem). Omezení svéprávnosti klienta, spolupráce s opatrovníkem. Zdravotní péče pro osoby bez přístřeší. Motivace klientů k práci vs. dávkový systém. Na základě dohody mezi účastníky, byla vybrána 3 témata, kterým byl věnován prostor na prvním jednání. Ostatní definované problémy budou využity v rámci jednání dalších diskuzních fór. Obecným požadavkem, na kterém se shodla většina účastníků, bylo věnovat některé z dalších diskuzních fór novele zákona o sociálních službách. Facilitátoři považují toto téma spíše za průřezové a vhodné pro školení. Zástupci MSK předají tento požadavek vedení sociálního odboru krajského úřadu. Práce ve skupinách – témata Účastníci byli rozděleni do skupin dle svého zájmu, v rámci práce ve skupinách měli za úkol pojmenovat obecně platné zásady a dále také místa, kde se v praxi svých služeb rozcházejí. Skupina č. 1 - Kdo je klient? - které potřeby jsou důležitější (z pohledu uživatele sociálních služeb, zadavatele sociálních služeb, pracovníka sociální služby)? - nepříznivá sociální situace klienta (jak ji vidí uživatel, zadavatel, pracovník, ÚP, opatrovník) Skupina č. 2 - Návazné služby? - specifika sociálních služeb pro osoby bez přístřeší - spolupráce sociální služeb - vymezení soc. služeb Skupina č. 3 - Proces řešení sociální situace? - identifikace potřeb, plánování služby - motivace uživatelů, součinnost - požadavky na klienta - zdravý selský rozum uživatele a pracovníka Hlavní výstupy z práce ve skupinách Skupina č. 1 klient a jeho potřeby:
- klientem pro pracovníky služby je člověk, který má problém (ne zadavatel ani jiný subjekt) - zadavatelé mohou mít jiné požadavky, platí však, že čím více jsme zapojeni do řízení organizace, tím více vnímáme potřeby zadavatele (např. dodržovat naplněnost kapacit) - dle praxe účastníků - města (zadavatelé) v MSK příliš nezasahují do nastavení fungování služeb - každá služba má svá pravidla pro ukončení spolupráce s klientem, která jsou rozličná - svůj význam mají taky úhrady za službu, kdy je s klientem ukončená smlouva právě z důvodu neuhrazení ceny za poskytnuté služby.
nepříznivá sociální situace klienta:
- při prvotním jednání vycházíme z informací samotného klienta, které následně korigujeme dle postupně zjišťovaných skutečností.
- hlavní potřebou klientů je bydlet - jak služba přispívá k řešení nepříznivé sociální situace tím, že ji naplňuje bez iniciativy uživatele (klienti začínají fungovat, až padnou na dno“ – jak s tím pracovat?) - jak vnímáme děti jako klienty v kontextu jejich rodiny (např. rodiče spolupracovat nechtějí ale děti ano) Skupina č. 2 vymezení soc. služby
- vychází se z definice v zákoně o soc. službách, v praxi se je ale možné se setkat s klienty, kteří jsou na hraně zákonného vymezení odpovědnosti toho, co by měla sociální služba řešit a dané situace by mělo řešit například zdravotnictví nebo by řešení mělo být minimálně multidisciplinární (např. klient s duševní poruchou). Právě tito klienti se pro svou komplexní obtížnou situaci stávají dlouhodobými uživateli služeb. - jsou rozdíly v práci s jednotlivcem a rodinou - klient – jednotlivec - ideální posun: z ulice/výchovné zařízení – NDC+noclehárna – AD – startovací byt/ubytovna - klient – rodina – ideální posun: OSPOD/služba SAS pro rodiny s dětmi – AD – startovací byt/ubytovna - potřeba sjednocení postupu při vyplácení dávek ze strany ÚP Skupina č. 3 identifikace potřeb vyžaduje:
- dovednost sociálního pracovníka (např. empatie, zkušenosti - bezpečné prostředí (klient není pod vlivem návykových látek) - dostatek času - vztah mezi sociálním pracovníkem a klientem (důvěra)
plánování služby – pravidla:
- stanovit opravdový cíl, který řeší nepříznivou soc. situaci klienta (např. problémem není bydlení ale závislost na alkoholu) - mít jasný postup práce s klientem - zodpovědnost za proces soc. práce má soc. pracovník – zodpovědnost za výsledek má klient - provádět průběžné hodnocení (revizi) a získávat zpětnou vazbu motivaci uživatelů a jejich součinnost lze podpořit:
- vybudování profesionálního vztahu s klientem - vyčlenění dostatku času a pozornosti - projevení opravdového zájmu o klienta - vymezením práv a povinností klienta a pracovníka - identifikovat co klient zvládne a co už ne
požadavky na klienta, zejména v případě nespolupracujícího klienta: - rámcově si definovat příklady a postup pro řešení postojů nespolupracujícího klienta
- požadovat dodržování pravidel (vytváří bezpečný prostor) dodržovat důslednost soc. pracovníka vždy ale s ohledem na individualitu každého klienta zdravý selský rozum uživatele a pracovníka lze podpořit
- srozumitelností (vždy hovoříme tak, aby nám klienti rozuměli) - komunikovat s klientem narovinu - vyžadovat po klientech jen to co opravdu zvládnou
Na závěr zazněla ze strany facilitátorů i všech účastníků zpětná vazba k diskutovaným tématům i způsobu vedení diskuzního fóra. Bylo rovněž dohodnuto, že se jedná o otevřenou pracovní skupinu a na další jednání je tedy možné se hlásit podle individuálního zájmu. Příští jednání Další jednání pracovní skupiny č. 1 proběhne 15. 11. 2016 od 10 hod na adrese: Mariánské náměstí 480/5, 709 00 Ostrava - Mariánské Hory (v budově společnosti DTO CZ, s.r.o).
