Zjištění pocitu bezpečí, detekce sociálních problémů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
2012
Název studie:
Zjištění pocitu bezpečí, detekce sociálních problémů
Zadavatel studie:
Statutární město Karlovy Vary a Městská policie Karlovy Vary
Realizátor:
PhDr. Martin Dolejš, Ph.D.
Tazatelé:
Denisa Svobodná, Petra Levá, Kateřina Gartová, Adéla Stará, Tereza Krausová, Hana Měřínská, Tereza Šuleková, Markéta Klauberová, Andrea Platinská, Markéta Szappanosová, Tereza Fichtlová, Simona Moudrá, Karolína Švecová, Petr Klaus a Milan Křivan
Počet stran:
20
Počet příloh:
2
Probibliografické citace: Dolejš, M., (2012). Zjištění pocitu bezpečí, detekce sociálních problémů. Olomouc: Dolejš. © Martin Dolejš, 2012
2|Stránka
Vhled do sledované problematiky
Karlovy Vary jsou správním městem Karlovarského kraje, se staletou historií v politické, kulturní a hlavně lázeňské sféře. V kraji bylo hlášeno k trvalému pobytu 310 tisíc obyvatel, z toho 53 737 obyvatel na území Karlových Varů (17 %). Z celkového počtu obyvatel je cca o 3 tisíce dívek a žen více než mužů. Ekonomicky aktivních obyvatel (15-64) je 70 %, přičemž bližší informace poskytuje tabulka 1. Karlovy Vary se dělí do územních celků a nejpočetnější co do obyvatel jsou tyto čtyři obytné čtvrti – Rybáře, Stará Role, Drahovice a Tuhnice, ve kterých žije 81 % obyvatel. Graf 1 prezentuje nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel Karlových Varů, ve sledované populaci je cca třetina (35 %) se středoškolským vzděláním bez maturity a třetina se středoškolským vzděláním s maturitou. Neukončené základní vzdělání má 21 % obyvatel a vysokou školu absolvovalo 10 % (ČSÚ, 2012). Tab. 1: Rozložení obyvatelstva Karlových Varů (pohlaví a věkové kohorty) V tom podle věku
V tom Obyvatelstvo celkem 53 737
Muži
Ženy
25 441
28 296
0 - 14
15 - 64
6 506
Z toho 65 a více Ekonomicky aktivní zaměstnaní včetně nezjištěno
37 337
9 894
24 317
21 716
Zdroj: ČSÚ, 2012
Graf 1: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel Karlových Varů (populace) 10%
1%
základní vč. neukončeného
21%
střední vč. vyučení (bez maturity)
33% 35%
úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné vysokoškolské bez vzdělání
Zdroj: ČSÚ, 2012
Kriminalita je určitou nedílnou součástí lidské society již od jejího vzniku. Jedná se o „výskyt trestného chování, vyjádřený souhrnem trestných činů spáchaných ve společnosti“ 3|Stránka
(Skopalová, 2012, s. 16). Kriminální aktivity mohou páchat dospělí občané, ale setkáváme se s tímto chováním i u mladistvých a dětí. Druh, rozsah a kvalita trestných činů souvisí velice úzce s ekonomickou situací dané společnosti, ale i s hodnotami a morálkou společnosti. S příchodem ekonomické krize v posledních letech dochází k nárůstu počtu kriminálních aktivit. V posledních letech, lze například ze statistik Policie ČR (2012), identifikovat nárůst delikventního chování i u mladistvých a dětí. Výskyt tohoto chování je u jmenovaných skupin spojován s přechodem ke konzumnímu životu, který potlačuje morální a společenské hodnoty a do popředí dává peníze a hmotné vlastnictví. V Karlovarském kraji byl v roce 2011 jeden zjištěný trestný čin na 30-39 obyvatel (okresy se mezi sebou neliší), horší situace je například v Ústeckém kraji nebo na území Hlavního města Prahy (méně než 20 obyvatel). Za posledních 9 měsíců (období leden-září 2012) bylo Policií ČR na území Karlovarského kraje zjištěno 5 712 trestných činů (období leden-září 2012) a z nich objasněno 66 % (Tab. 2). Nejpočetnější skupinou jsou majetkové činy (krádeže prosté, vloupáním a ostatní), které za sledované období prvních 9 měsíců roku 2012 tvoří 53% všech zjištěných trestních činů. Podrobnější charakteristiky kriminálních aktivit poskytují tabulky 3a a 3b, které informují o podílu mladistvých a nezletilých pachatelů na těchto aktivitách. Z celkového počtu stíhaných, vyšetřovaných jsou 4 % pachatelů mladších 17 let (včetně). Tito pachatelé realizují hlavně krádeže a vloupání, v nižší míře výtržnictví, sprejerství či úmyslné ublížení na zdraví. Část trestných činů je realizováno recidivisty nebo pachateli pod vlivem psychotropní drogy respektive alkoholu. V menší míře se na kriminálních činech podílejí ženy, realizují 13 % činů. Tab. 2: Kriminalita v Karlovarském kraji v období 1.1.-30.9.2012
Název
Zjištěno
Násilné činy
495
Mravnostní činy
Objasněno 425
62
59
3 038
1 386
Ostatní krim. činy
806
760
Zbývající kriminalita
804
744
Hospodářské činy
507
412
5 712
3 786
Majetkové činy
CELKOVÁ KRIMINALITA:
Zdroj: Policie ČR, 2012.
4|Stránka
Tab. 3a a 3b: Kriminalita v Karlovarském kraji v období 1.1.-30.9.2012 Spácháno skutků Název
Pod vlivem
Násilné činy
Z toho alkohol
Nezletilí 1-14 let
Recidivisté
Děti 1-17 let
Mladiství 15-17 let
113
103
258
3
10
13
Mravnostní činy
13
13
22
6
5
11
Majetkové činy
68
50
1 092
7
54
61
Ostatní krim. činy
120
108
486
6
11
17
Zbývající kriminalita
314
286
378
1
4
5
6
4
162
2
2
4
634
564
2 398
25
86
111
Hospodářské činy CELKOVÁ KRIMINALITA:
Stíháno, vyšetřováno osob Název
Recidivisté
Celkem Násilné činy
Mladiství 15-17 let
Ženy
434
233
4
12
39
53
14
7
7
7
Mravnostní činy Majetkové činy
Nezletilí 1-14 let
1 352
899
16
52
151
Ostatní krim. činy
743
402
12
12
90
Zbývající kriminalita
749
366
0
6
85
Hospodářské činy
401
135
1
5
110
3 732
2 049
40
94
482
CELKOVÁ KRIMINALITA:
Zdroj: Policie ČR, 2012.
Grafy 2 a 3 prezentují vývoj zjištěných kriminálních činů a jaká část z těchto činů je objasněna. Zřejmé je, že se ve sledovaném období povede vyřešit více než 60 % zjištěných činů. Graf 2: Vývoj trestných činů v Karlovarském kraji v letech 2008-2011 9 500 9 000
9 030
8 500
8 833
8 000
8 660 7 939
7 500
Zjištěno
7 000
Objasněno
6 500 6 000 5 500 5 000
5 943
5 621 5 265 Rok 2008
5 079 Rok 2009
Rok 2010
Rok 2011
Zdroj: Policie ČR, 2012. 5|Stránka
Z pohledu na vývojové křivky, lze říci, že v Karlovarském kraji ubývají „zbývající“ typy kriminality (příklad zanedbávání povinné výživy nebo ohrožení pod vlivem návykových látek, opilství), ale vzrůstající tendence pozorujeme u násilných činů a u ostatní kriminality (příklad nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů). Po zlomovém roce 2010 sledované majetkové a hospodářské činy vykazují určitý nárůst. Graf 3: Vývoj trestních činů v Karlovarském kraji v letech 2008-2011 dle typu 5 000 4 500 4 000 3 500
Násilné činy
3 000
Mravnostní činy
2 500
Majetkové činy
2 000
Ostatní krim. činy
1 500
Zbývající kriminalita
1 000
Hospodářské činy
500 0 Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011
Zdroj: Policie ČR, 2012.
Nejvíce trestné činnosti na území Karlových Varů se odehrává na území městské části Rybáře a Karlovy Vary město. V Karlových Varech za období 1. 1. - 30. 11. 2011 bylo spácháno 1616 trestných činů. Z vývojového hlediska v posledních několika letech dochází k mírnému poklesu kriminálních aktivit. Celkový počet pachatelů v letech 2010 a 2011 se pohybuje pod hranící 2 tisíc, z toho je cca polovina recidivistů. Nezletilí a mladiství tvoří cca 5 % (statistiky k územnímu odboru Karlovy Vary). Obětí trestných činů ve skupinách nezletilí, mladiství a poškození nad 19 let stoupá (Krajské ředitelství Policie Karlovarského kraje, 2011).
6|Stránka
Popis výzkumné studie Hlavním cílem výzkumného projektu byla snaha získat základní informace o tom, jak občané Karlových Varů vnímají bezpečí, kriminalitu a delikventní chování na území Karlových Varů. Toto hlavní téma bylo rozděleno na dílčí výzkumné otázky a subtémata: a) zjistit úroveň pocitu bezpečí v jednotlivých městských částech a detekce sociálních problémů s důrazem na aspekty bezpečnosti; b) zjistit postoje veřejnosti k práci policejních složek a nově zavedené formy mobilní obchůzkové služby; c) identifikace lokalit v Karlových Varech, které veřejnost vnímá jako rizikové; d) porovnání lokalit s ubytovnami a bez ubytoven s cílem podchytit potencionální nebezpečí vzniku vyloučených lokalit; e) využít získaná data pro navazující projekty města Karlovy Vary a k úpravě některých aktivit Městské policie Karlovy Vary. Při realizaci strukturovaných interview byla snaha tazatelů získat pravdivé a platné informace od respondentů (reliabilita, validita), při zachování všech etických pravidel, které se k tomuto typu výzkumu vztahují. Výzkumný tým dodržel tyto základní etické normy: a) neohrozit a nepoškodit účastníky výzkumu; b) zachování anonymity respondentů; c) zaškolení tazatelé; d) seznámení respondentů se všemi relevantními informacemi o studii a o jejich právech; e) možnost kdykoliv ukončit strukturované interview; f) bezpečná archivace záznamových archů, primárních dat a dalších relevantních dokumentů. Základní metodou bylo strukturované interview, které ve své podstatě zahrnuje dotazníkové šetření v režimu „face to face“. Tazatel má předem vydefinované otázky a často i odpovědi ve formě dotazníku, který nepředkládá respondentům, ale čte jim jednotlivé části a zapisuje odpovědi respondentů. Dotazník respektive záznamový arch je prezentován v příloze číslo 1. Tento nástroj obsahoval: a) 8 položek na téma studie (1x kvalitativní charakter položky); b) 3 položky socio-demografického charakteru; c) 2 položky založené na pozorování tazatele; d) základní informace o studii, o kontaktu s respondentem o etice. 7|Stránka
Interview probíhalo v terénu (v jednotlivých částech města Karlovy Vary a v různých denních hodinách) a skládalo se z těchto části: a) vytipování si respondenta dle předem zvolených charakteristik (věk, pohlaví a další); b) navázaní očního kontaktu s respondentem; c) představení tazatele a studie; d) samotná administrace položek; e) ukončení výzkumného kontaktu a poděkovaní za ochotu a účast. Tazatelé byli proškoleni a garant studie jim vysvětlil všechny náležitosti týkající se podstaty výzkumného projektu a administrace dotazníku, respektive jak provádět interview. Interview proběhla v termínu 13.-24.10.2012.
8|Stránka
Výstupy z primárních dat Výběrový soubor tvořilo 1068 respondentů (tabulka 4), ale do vlastní analýzy bylo započítáno jen 1063 dotazníků, z důvodu nesplnění některého z kritérií (nižší věk, větší počet nezodpovězených položek). Z celkové populace občanů Karlových Varů se jedná o 2,3 %. Ženy ve výzkumu zaujímaly celkem 55 % (v populaci KV jsou početnější skupinou). Věkový průměr mužů je 42,4 a u žen 42,7 roků (směrodatná odchylka 17,2 respektive 18,4). Na území Karlových Varů bydlí 88 % respondentů, ostatní pocházejí z blízkých obcí a měst, jakou jsou Rotava, Loket, Ostrov nebo Nová Role (tito jedinci jsou započítáni do analýzy, na základě dohody se zadavatelem studie). Deseti procentní hranici přesáhli respondenti v městských čtvrtích Rybáře, Drahovice, Doubí a Tuhnice. Tab. 4: Základní socio-demografické informace o výběrovém souboru Muži Průměrný věk respondentů Pohlaví respondentů
Ženy
Celkem
42,4 roků
17,2 SD
42,9 roků
18,4 SD
42,7 roků
17,9 SD
452
45,2 %
602
54,8%
1054
100,00%
Vzdělání Nedokončená ZŠ
3
0,7%
5
0,8%
8
0,8%
Dokončená ZŠ
92
20,4%
119
19,8%
211
20,1%
SŠ bez maturity
147
32,7%
162
27,0%
309
29,4%
SŠ s maturitou
141
31,3%
189
31,5%
330
31,4%
VOŠ
19
4,2%
55
9,2%
74
7,0%
VŠ
48
10,7%
70
11,7%
118
11,2%
Bydliště Bohatice
45
10,0%
58
9,7%
103
9,8%
Rybáře
69
15,4%
94
15,7%
163
15,6%
Drahovice
72
16,0%
84
14,0%
156
14,9%
Doubí
64
14,3%
69
11,5%
133
12,7%
Dvory
30
6,7%
36
6,0%
66
6,3%
Tuhnice
57
12,7%
87
14,5%
144
13,7%
6
1,3%
26
4,3%
32
3,1%
37
8,2%
33
5,5%
70
6,7%
4
0,9%
18
3,0%
22
2,1%
Lázeňské území Obchodně správní území Stará Role Jiná městská část
14
3,1%
21
3,5%
35
3,3%
Mimo území města Karlovy Vary
51
11,4%
73
12,2%
124
11,8%
Poznámka: součty respondentů u jednotlivých proměnných se liší, z důvodu chybějících odpovědí u některých respondentů; jedná se o jednotky respondentů. I jednotlivé věkové kohorty u výzkumného souboru (graf 4) jsou naplněny respondenty podle podobného klíče, jako sledovaná populace občanů Karlových Varů, jen u kohorty 35-44 je počet vyšší, než by bylo vhodné (cca o 35 jedinců). Počet respondentů dosahující věk 65+ je 16 % (v populaci 21 %). 9|Stránka
Graf 4: Počet respondentů v jednotlivých věkových kohortách
250
214
210
200
176
162
150
127
121
100 38
50
6 0 15-24
25-34
35-44
45-54
55-64
65-74
75-84
85-94
Při porovnání vzdělanosti výběrového souboru a populace (graf 5 a 6) můžeme dojít k závěru, že v této proměnné se tyto dva soubory výrazně neliší, a tedy vzorek je relativně reprezentativní kopií populace respektive všech občanů Karlových Varů. Vysokoškolsky vzdělaných lidí je kolem 11% v obou skupinách, stejného výsledku jsme dosáhli i u občanů s (ne)dokončeným základním vzděláním. Respondenti této studie se odlišují ve středoškolském vzdělání, zvýšený počet je těch, kteří úspěšně složili maturitní zkoušku (výběrový soubor). Graf 5 a 6: Vzdělání výběrového souboru a vzdělání občanů žijících na území Karlových Varů
11%
21% (Ne)dokončená ZŠ SŠ bez maturity
38% 30%
SŠ s maturitou VŠ
10 | S t r á n k a
10%
1%
základní vč. neukončeného
21%
střední vč. vyučení (bez maturity)
33%
úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné
35%
vysokoškolské bez vzdělání
Poznámka: ČSÚ využívá odlišné dělení dosaženého vzdělání; zdroj: graf 5 prezentovaná výzkumná studie, graf 6 ČSÚ, 2012. Po popisu demografických údajů přejdeme k analýze položek, které se zaměřují na téma výzkumu, tedy na pocit bezpečí a detekci sociálních problémů. Pro občany Karlových Varů je vandalismus a majetková trestná činnost nejméně přijatelná, tyto aktivity se nelíbí 69 %občanů (graf 7 a 8). Bezdomovectví, rušení nočního klidu a chování nájemníků ubytoven pro sociálně slabé je syceno cca 10 % respondentů. Ženy definují, respektive vnímají, vandalismus či bezdomovectví vážněji než muži. Ve výpovědích respondentů se objevily i tyto názory (patří do skupiny „jiné projevy chování“): špatné chování společnosti a lidí navzájem, kapsáři, rasismus, sexuální obtěžování nebo vraždění. Graf 7 a 8: Nejvíce společensky nepřijatelné projevy chování u spoluobčanů
Muži
2% 3% 1%
Bezdomovectví 9%
Vandalismus Rušení nočního klidu
36%
33%
Chování nájemníků ubytoven Majetková trestná činnost
7%
Jiné projevy chování 9%
Agresivita Závislost
11 | S t r á n k a
Ženy
Bezdomovectví
4% 1% 1%
Vandalismus
14%
Rušení nočního klidu 34%
Chování nájemníků ubytoven
28%
Majetková trestná činnost Jiné projevy chování
8%
10%
Agresivita Závislost
Občané, kteří se zapojili do výzkumu, se domnívají, že nejrizikovější lokalitou je Obchodně správní území, tedy část u autobusového, vlakového nádraží a centrum. Následují čtvrti Rybáře, Doubí a Dvory (graf 9). Nižší riziko z kriminality a delikvence vnímají v částech Bohatice, Drahovice, Tuhnice nebo Lázeňské území. Ve skupině „Jiné“ jsou identifikovány tyto oblasti: Stará Role, Sedlec a Dalovice. Někteří respondenti identifikovali přesně nejrizikovější místo: podchod za Magistrátem města II KV v ulici U Spořitelny a přilehlý park, dále Sokolovská ulice. Graf 9: Bezpečnostně nejrizikovější lokality na území Karlových Varů z pohledu respondentů
250 200
241 191
182
151
150 100 50
83
61
55
50
44
0
Námi oslovení obyvatelé Karlových Varů se vyjadřovali k tématu, která skupina má nejblíže k páchání kriminálních činů a k delikventnímu chování (graf 10). Jednalo se o kvalitativní položku, kdy na základě primárních dat bylo vytvořeno 6 kategorií, přičemž některé kategorie se mohou překrývat (nepřizpůsobiví občané z ubytoven, mohou patřit k romské komunitě). Někteří dotazovaní uvedli dvě až tři skupiny. Největší počet respondentů se domnívá, že ke kriminálním, delikventním aktivitám mají nejblíže jedinci z romské komunity. Druhou skupinou, která podle 12 | S t r á n k a
respondentů disponuje nejvyšším rizikem k protispolečenským aktivitám, jsou mladiství (mládež) a následuje skupina lidí bez střechy nad hlavou a nepřizpůsobiví občané v ubytovnách. Do kategorie ostatní skupiny jsme zařadili lidi z hnutí skinhead, opilce, seniory, politiky, nezaměstnané, drogově závislé, chudé občany atd. (takto skupiny pojmenovali respondenti). Graf 10: Skupiny s nejvyšším rizikem výskytu delikventního a kriminálního chování 493 500 400 300
196
200
171
127
102
100
56
0
Jak respondentky, tak i respondenti zařazeni do tohoto výzkumného projektu (liší se v desetinách procentech) se domnívají, že nejohroženější skupinou, z hlediska obětí trestných činů jsou senioři, takto se vyjádřilo 43 % z dotazovaných. Následují skupiny děti a mládež, ženy a hendikepovaní občané (graf 11). Graf 11: Skupiny ohroženy kriminalitou a delikvencí
500
457
400 300 200 100
239 169
105
44
44
0
13 | S t r á n k a
Na území města Karlovy Vary je 6 ubytoven pro sociálně slabé občany. Ubytovny se nacházejí v městských čtvrtích Tuhnice (2x), Drahovice (2x) a Bohatice (2x). Kladně (ano) vnímá ubytovny pro sociálně slabé na území Karlových Varů jako rizikový faktor, mající pozitivní vztah ke kriminálním aktivitám, necelá polovina respondentů (49 %); (graf 12). Celkem 28 % občanů se domnívá, že existence ubytoven nemá vliv na kriminalitu a delikvenci. O něco méně procent občanů (23 %) neumí tuto problematiku zhodnotit. Ženy ve výběrovém souboru (30 %) se ve vyšší míře přiklání k názoru, že existence těchto ubytoven je riziko pro veřejný pořádek (muži 20 %). Občané se středoškolským vzdělání (bez nebo s maturitou) vidí opět existenci ubytoven jako riziko, oproti vysokoškolákům. Nejvyšší podíl na odpovědi „Ano“ mají občané z městských čtvrtí Rybáře, Dvory, Drahovice a Bohatice. Občané čtvrti Tuhnice, kde se ubytovny také nacházejí, je nevnímají jako rizikový faktor vzhledem k delikvenci a kriminalitě. Graf 12: Ubytovny pro sociálně slabé na území KV jako rizikový faktor ohrožující bezpečnost a veřejný pořádek
23% 49%
Ano Ne
28% Neumím zhodnotit
Na problematiku existence ubytoven pro sociálně slabé při dotazování navazovala otázka, zda si respondenti myslí, že by ubytovny měly být pod stálým dohledem městské policie. Z výběrového souboru celkem 68 % respondentů požaduje stálý dohled policie. Ženy i muži tuto problematiku vidí velice podobně, přičemž ve skupině mužů zvolilo volbu „Ano“ 68 % a ve skupině žen 67 % (graf 13).
14 | S t r á n k a
Graf 13: Ubytovny pro sociálně slabé na území KV pod stálým dohledem městské policie
32%
Ano 68%
Ne
Městská policie Karlovy Vary realizuje Mobilní obchůzkové služby (MOS) od roku 2011 s mottem „Čas na občana“. Jedná se o hlídkovou a obchůzkovou službu pro okrajové městské části. O této službě má povědomí 45 % dotazovaných občanů Karlových Varů (graf 14). Graf 14: Povědomí občanů Karlových Varů u fungování Mobilní obchůzkové služby (MOS) realizované Městskou policií
45% 55%
Ano Ne
Tazatelé výzkumné studie se respondentů dotazovali, jaká opatření by byla vhodná pro zvýšení pocitu bezpečí na území města Karlových Varů (graf 15). Každý respondent mohl zvolit 15 | S t r á n k a
dvě odpovědi nebo doplnit své opatření. Podle mínění občanů mohou ke zvýšení pocitu bezpečí přispět hlavně tři opatření: a) rozšíření a modernizace městského kamerového systému, b) zvýšení činnosti MOS z 12 na 24 hodin denně a c) veřejné osvětlení rizikových lokalit. Jiné preventivní opatření zvolilo 48 respondentů, přičemž nejčastěji požadovali více policistů v ulicích města, častější obchůzky a pěší obchůzky (výpověď respondenta: „Více policejních hlídek v ulicích a ne v autech.“ nebo „Policisté by měli mít méně aut a lepší boty.“). Další nápady preventivních opatření: a) zrušit herny a casina, b) zrušit armádu spásy v částech města, c) zavření všech politiků a vystěhování Rusů, d) zákaz zdržování bezdomovců na veřejných místech, e) vyšší tresty a postihy, f) vystěhování rizikových skupin mimo město (Romové, bezdomovci) nebo vyhrazení území pro tyto skupiny, g) více zásahů proti Vietnamcům, h) stabilní jednotky městské policie u autobusových a vlakových nádraží, i) legální zdi na grafity, j) omezení prodeje alkoholu a zredukování heren, k) zaměstnat jedince z menšin, l) větší informovanost cizinců o nebezpečích, m) více přechodů se semafory, n) preventivní programy pro mládež. Jeden respondent uvedl zajímavé opatření: „Telefonní číslo na policii pro zaslání SMS v ohrožení, kdy napadený nemůže volat a mluvit a propagace tohoto čísla.“. Části respondentů by se líbilo i nízkoprahové mobilní zařízení pro děti a mládež v rizikových lokalitách, souvisí to s tím, že respondenti uváděli mládež jako skupinu, která má blízko k delikventnímu a kriminálnímu chování. Graf 15: Preventivní opatření pro zvýšení pocitu bezpečí občanů
600
541
480 393
400 151
200
48
0 Rozšíření a modernizace městského kamerového dohlížecího systému
Zvýšení činnosti Veřejné osvětlení Nízkoprahové Jiné preventivní „Mobilní rizikových lokalit mobilní zařízení opatření obchůzkové pro děti a mládež služby“ z 12 v rizikových hodin na 24 lokalitách hodin denně
16 | S t r á n k a
V záměru prezentovaného výzkumného projektu shrneme základní charakteristiky a výsledky, které z primárních dat vzešly.
Charakteristiky: a) cílem studie bylo získat data, informace a poznatky o tom, jak respondenti, občané Karlových Varů vnímají bezpečnost, kriminální a delikventní chování na území města; b) výzkumný projekt se řídil etickými zásadami, které jsou pro tento typ výzkumu charakteristické (například neohrozit a nepoškodit respondenta, zachování anonymity atd.); c) nástrojem pro sběr dat bylo strukturované interview tvořené 13 položkami; d) realizace interview probíhala v terénu v období října 2012 (v různých částech města Karlovy Vary a v různou denní hodinu); e) tazatelé byli odborně proškoleni a získali informace o výzkumném projektu.
Výsledky a) do studie se zapojilo 1063 respondentů (55 % žen; 88 % bydlících v KV; průměrný věk 42,7 roků); b) v základních charakteristikách (věk, pohlaví a vzdělání) se povedlo dodržet procentuální rozložení identifikované u populace občanů KV; c) pro respondenty je nejméně přijatelný vandalismus a majetková trestná činnost; d) nejrizikovější je Obchodně správní území (vlakové a autobusové nádraží), Rybáře, Doubí a Dvory; e) nejvyšší riziko výskytu kriminálního a delikventního chování je u Romů, mládeže a bezdomovců; f) delikventním a kriminálním chováním spoluobčanů jsou nejvíce ohroženi senioři, dále děti a mládež a ženy; g) necelých 50 % se domnívá, že existence ubytoven pro sociálně slabé je rizikovým faktorem a 68 % se domnívá, že by měly být pod stálým dohledem městské policie; h) respondenti požadují rozšíření a modernizaci kamerového systému, zvýšit činnost Mobilní obchůzkové služby a realizovat výstavbu veřejného osvětlení v rizikových lokalitách.
17 | S t r á n k a
Diskuze a) prevence (primární, sekundární a terciální), odborné aktivity a projekty by se měly soustředit na mládež, romskou komunitu a na lidi bez přístřeší; b) zvýšit ochranu a realizovat projekty zaměřené na seniory, ženy a cizince; c) posílit již existující projekty jako kamerový systém, MOS a veřejné osvětlení; d) prevenci zaměřit hlavně na mládež, která je jak realizátorem delikventních, kriminálních či rizikových aktivit, tak se stává i obětí těchto činů; e) realizovat projekty vedoucí ke zvýšení počtu policejních hlídek v ulicích města Karlovy Vary; f) vytvořit a realizovat aktivity a projekty v městských částech, které byly identifikovány jako nejrizikovější.
18 | S t r á n k a
Bibliografický aparát Skopalová, J. (2002). Vybrané kapitoly ze sociálních deviací. Olomouc: Univerzita Palackého. ČSU (2012). Obyvatelstvo podle pohlaví, druhu pobytu, rodáci a cizinci podle správních obvodů obcí
působností
s rozšířenou
v kraji.
Dostupné
na
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-41 (staženo dne 20.10.2012) ČSU (2012). Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání podle správních
obvodů
obcí
s rozšířenou
působní
v
kraji.
Dostupné
na
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-41 (staženo dne 20.10.2012) Policie ČR (2012). 09 – Celková kriminalita za období od 01.01.2012 do 30.09.2012. Dostupné na http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok-2012.aspx (staženo dne 20.10.2012) Policie ČR (2012). 09 – Celková kriminalita za období od 01.01.2012 do 31.12.2011. Dostupné na http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok-2011.aspx (staženo dne 20.10.2012)
19 | S t r á n k a
Příloha 1 Dotazník Zjištění pocitu bezpečí, detekce sociálních problémů
Příloha 2 Design výzkumného projektu Zjištění pocitu bezpečí, detekce sociálních problémů
20 | S t r á n k a
