Zhodnocování úspor českých domácností v bankovních institucích

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Zhodnocování úspor českých domácností v bankovních institucích Diplomová práce

Autor:

Bc. Petr Jarosil Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Leopold Tanner MBA, MSc.

Duben 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Teplicích dne 30. 4. 2015

Petr Jarosil

Poděkování Rád bych poděkoval svému vedoucímu práce panu Ing. Leopoldu Tannerovi MBA, MSc. za odborné postřehy a rozsáhlé debaty, vedoucí ke konečné podobě této práce. Dále bych rád poděkoval vždy nápomocnému vedení regionálního pracoviště BIVŠ Teplice, a v neposlední řadě děkuji za podporu při studiu celé své rodině.

Anotace Práce je zaměřena na český bankovní trh, respektive na možnosti zhodnocování úspor českých domácností prostřednictvím bank. Stěžejním prvkem této práce je analýza primárních dat získaných prostřednictvím dotazníkové metody, kdy byly získány odpovědi od 722 respondentů. Práce je rozdělena na tři části, kdy v první části se zaměříme na český bankovní systém a jeho strukturu. Informace z první části poslouží k lepšímu pochopení nabízených spořících produktů bankami, kterými se budeme zabývat v části druhé. V druhé části se obecně seznámíme s nejrozšířenějšími produkty, se kterými se můžeme na českém bankovním trhu setkat. Třetí, poslední část práce, je věnována analýze dotazníkového šetření, které je zaměřeno na vztah obyvatel k bankám, bankovním produktům, ale také k riziku. Závěre práce je pohled na preference klientů v oblasti zhodnocování úspor, které je přímo závislé na vnímané míře rizika. Klíčová slova: Banka, riziko, spoření, investování, úspory Annotation The thesis is focused on the Czech banking market, specifically on the possibilities of Czech households' savings through banks. A key element of this thesis is the analysis of primary data obtained via the questionnaire method, during which responses were obtained from 722 respondents. The thesis is divided into three parts. The first part is focused on the Czech banking system and its structure. Information from the first part will be used for a better understanding of the savings products offered by banks, which will be discussed in the second part. In the second part we are introduced to the most widely used products, which we can meet on the Czech banking market. The third and final part is devoted to the analysis of the survey, which focuses on the relationship of citizens to banks, banking products, but also to a risk. The conclusion of the thesis provides a view on the preferences of clients in the field of savings, which is directly dependent on the perceived level of the risk. Key words: Bank, risk, savings, investment

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Bankovní instituce v ČR ..................................................................................................... 9 1.1 1.1.1

Bankovnictví po vzniku republiky ......................................................................... 11

1.1.2

Bankovnictví za druhé světové války..................................................................... 12

1.1.3

Poválečné bankovnictví ......................................................................................... 12

1.1.4

Období socialismu .................................................................................................. 13

1.1.5

Bankovnictví po Sametové revoluci ...................................................................... 14

1.1.6

Vývoj bankovnictví na území České republiky ..................................................... 15

1.2

Bankovní systém v České republice .......................................................................... 16

1.2.1.

Obchodní banky ..................................................................................................... 17

1.2.2.

Bankovní licence .................................................................................................... 17

1.2.3.

Funkce bank ........................................................................................................... 19

1.2.4.

Rozdělení bank ....................................................................................................... 20

1.2.5.

Centrální banka ...................................................................................................... 22

1.2.6.

Současné bankovnictví na našem území ................................................................ 25

1.3 2.

Historie bankovnictví na našem území ...................................................................... 10

Bankovní rizika .......................................................................................................... 27

Možnosti zhodnocování úspor .......................................................................................... 32 2.1

Běžný účet.................................................................................................................. 32

2.2

Spořicí účet ................................................................................................................ 33

2.3

Termínovaný vklad .................................................................................................... 34

2.4

Stavební spoření ......................................................................................................... 35

2.5

Cenné papíry .............................................................................................................. 37

3.

2.6

Podílové fondy ........................................................................................................... 39

2.7

Penzijní připojištění ................................................................................................... 43

Občané a úspory ................................................................................................................ 45 3.1

Občané a bankovní instituce ...................................................................................... 47

3.2

Občané a bankovní produkty ..................................................................................... 54

3.3

Občané a rizika .......................................................................................................... 59

Závěr ......................................................................................................................................... 69 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 71 Bibliografie ........................................................................................................................... 71 Internetové zdroje ................................................................................................................. 71 Zákony .................................................................................................................................. 73 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 74 Seznam grafů ............................................................................................................................ 74 Přílohy ...................................................................................................................................... 75

Úvod Cesty života plynou jako silný proud dravé řeky. Ač chceme nebo ne, čas našich biologických hodin udržujících naší fyzickou, ale i psychickou schránku ve stavu života, nemilosrdně ubíhá směrem ke svému finálnímu zastavení. Každý z nás si uvědomuje jak cenný je čas strávený ve stavu, kdy se cítíme dobře, říkejme, jsme-li zdraví. Možná si to uvědomujeme stále více a častěji, a to v přímé korelaci s neustále se zrychlující globalizací a stále se zvyšujícími nároky na vzdělání, což je doprovázeno nežádoucím stresem. Veškerá očekávání a stavy uspokojení jsou spojeny s čistě subjektivním dojmem každého z nás, avšak všichni chceme veškeré naše potřeby neustále uspokojovat, v nejlepším případě po celou dobu našeho života. Vstupenku potřebnou k dosažení určité potřeby můžeme definovat jako cenu, kterou musíme podstoupit k dosažení daného cíle. Ať už věnujeme k dosažení cíle čas či jakékoli jiné prostředky, je možné v dnešní době tyto náklady vyjádřit prostřednictvím nějaké hodnoty-ceny. Mohlo by se zdát, že se vzrůstajícím bohatstvím je možné dosahovat více či vyšších potřeb, což ale není tak úplně pravda. Vzhledem k tomu, že potřeby jsou ryze subjektivní, tak budou potřeby jiné u člověka s nízkým příjmem, a jiné u člověka s příjmem v řádu nepředstavitelných hodnot. Potřeba může být v případě A chtíč dosažení vzdělání na soukromé univerzitě, v případě B to může být chtíč získání jedinečného uměleckého díla. V obou případech však vlastníme hodnotu X, s níž si přejeme dosáhnout preferované hodnoty Y. Nemůžeme tvrdit, že uspokojování potřeb je spojené pouze s kumulací hodnoty v podobě kumulace statků. Uspokojování potřeb je však spojeno s neustálým zlepšováním životní úrovně, které může být úzce spojeno s koupěschopností jedince, díky níž dosáhne snáze (avšak nemusí) dosažitelných cílů. Zajímavou veličinou uspokojení je samotná cena. Cena může představovat nespočet proměnných, avšak nejčastěji se pod ní skrývá ekvivalent hodnoty vyjádřený prostřednictvím peněžních prostředků. Pro subjekt, kterému přijde cena akceptovatelná v porovnání s přínosem statku, se podaří jeho koupí uspokojit svou aktuální potřebu. Můžeme však uspokojit potřeby, které se cenou vymykají našim aktuálním možnostem? Odpověď zní ano. Je možné dosahovat vyšších potřeb dvěma způsoby. První možnost, jak uspokojit potřebu je prostřednictvím obětování budoucí spotřeby prostřednictvím úvěru. 7

Úvěrem uspokojíme aktuální potřebu skutečně rychleji, avšak aktuální spotřeba prostředků znemožní získání určitých potřeb, které budou aktuální teprve v budoucnu. Druhým způsobem, jak lze potřebu uspokojit, je postupné spoření. Spoření lze chápat jako prodlužování doby uspokojení aktuální potřeby, která se může časem navíc měnit. Výhodou však je, že již samotné spoření směřující k uspokojení určité potřeby může být pro jedince vzrušující, kdy vzrůstající množství finančních prostředků může působit vysoce uspokojivě. Právě spoření je na pomyslném jazýčku vah protipólem pro úvěrování. Tento princip se táhne historií již od starověku a vychází z jednoduchého principu. Subjekt, který má daného statku (peněz…) přebytek, a není schopen ho využít, poté tento statek uloží na patřičném místě, ze kterého může být tento dočasně přerozdělen k subjektu, pociťující aktuální nedostatek. Právě obětováním aktuální spotřeby do budoucna si děláme nároky na odměnu, která je v peněžním vyjádření vyjádřena úrokem. Česká republika je obecně považována za spořivý národ, a proto je otázka možností jak a kam své úspory ukládat velice aktuální. V naší práci se zaměříme na spoření prostřednictvím bankovních institucí, respektive se podíváme na nejrozšířenější bankovní produkty poskytované bankami na našem území. Než se dostaneme k samotným bankovním produktům, tak si nastíníme stručně bankovní systém aktuálně platný v České republice, a seznámíme se s určitými souvislostmi, které nás do současného stavu dovedly. Po výčtu a stručném představení bankovních produktů se zaměříme na samotné občany a jejich preference v oblasti spoření. Zajímá nás, jak se občané staví ke spoření prostřednictvím bank, nebo jaké produkty považují za vhodné či výhodné. Pro získání odpovědí jsme se rozhodli pro sběr primárních dat prostřednictvím dotazníkového šetření, které by mělo být vhodným nástrojem pro náš záměr. Na vrcholu našeho zájmu je pohled na bankovnictví a bankovní produkty očima spoluobčanů, kdy chceme zohlednit do preferencí také faktor rizika. Jakou důvěru vůbec k našemu bankovnictví občané chovají? Jaký produkt je jimi považován za nejbezpečnější? A jaký mají spoluobčané sklon k riziku? Pojďme zjistit odpovědi na veškeré naše otázky, a poznejme preference spoluobčanů v oblasti spoření.

8

1. Bankovní instituce v ČR Bankovnictví je velice pestrý a dynamický obor, který má své pevné základy v každém ekonomickém systému. V žádném případě není možné pohlížet na bankovní instituce jako na stereotypní zařízení. Banky jsou vyznačovány značnou různorodostí produktů, ale také různými směry svého podnikatelského zaměření. Každá banka je něčím originální, což dělá z oboru plného bankovních institucí velice specifický, složitý a zajímavý mechanismus. V každé zemi je obor bankovnictví specifický něčím jiným, což je příčina zejména místní kultury, zvyklostí, a také platných legislativních předpisů. Dnešní doba, mimo jiné charakteristická fenoménem globalizace1 a financializace,2 si vyžaduje stále silnější integraci a sjednocenost bankovnictví napříč různými státy. Proto je i Česká republika součástí neustávající proměny evropských zemí v rámci Evropské unie, jejíž snahy směřují prostřednictvím sjednocování legislativy ke konečnému cíli federalizace. Bankovnictví může mít v budoucnu skutečně jednotná pravidla a legislativu, avšak nikdy nebude možné udělat z bankovních domů totožné subjekty. Nikdy nebude možné sjednotit rysy jako je tradice či image. Taková image banky může být brána jako malichernost, avšak její budování skrze lidský faktor, tedy zaměstnance, je nezbytnou součástí pro její potenciální úspěch. Banky není možné sjednotit ani z klientského pohledu, protože každá banka si buduje důvěru u svých klientů sama za sebe. Buduje takovou důvěru, na které je v konečném součtu založen celý bankovní obor. Jelikož je bankovnictví založené na chování a jednání zaměstnanců bankovních domů, bude vždy největší rozdíl patrný v krajinách s odlišnými kulturními tradicemi a zvyklostmi. V naší práci nás ale zajímá to, jaký přístup mají k bankovnictví české domácnosti. Mají obyvatelé podvědomí o možnostech zhodnocování prostřednictvím bank? A jaké produkty jsou v naší zemi nejoblíbenější? A co riziko, počítají s tímto faktorem naše domácnosti?

1

Termín obsahující integraci ekonomickou, výrobní i tržní, a to na celosvětové úrovni. Zdroj: VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualizované vydání. Praha: Management Press, 2009, 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0. 2 Termín používaný a rozšířený zejména po roce 2000, označující přechod od tzv. výrobního kapitalismu k nové éře kapitalismu finančního. Financializace je obecně proces, kdy se středem pozornosti stávají finanční instituce, které jsou ve společnosti stále mocnější. Zdroj: AMSTERDAM INSTITUTE OF ADVANCED LABOUR STUDIES (AIAS), University of Amsterdam. Making sense of financialization. 2013. vyd. Published by Oxford University Press and the Society for the Advancement of Socio-Economics, 2013. Dostupné z: http://ser.oxfordjournals.org/content/12/1/99.full

9

Abychom mohli zodpovědět uvedené otázky, učiníme nyní první krok v podobě první kapitoly. V první kapitole se seznámíme s vývojem bankovnictví na našem území, jehož znalost je nezbytná pro lepší pochopení aktuálního stavu naší bankovní soustavy. Posléze se zaměříme na charakteristiku samotného bankovního systému, který je na našem území uplatňován. Se znalostmi o historii a systému bankovnictví se přesuneme k charakteristice rizik, které jsou v každé bankovní soustavě neustále přítomny.

1.1 Historie bankovnictví na našem území Bankovnictví je rozsáhlý a složitý mechanismus, jehož počátky se nedají s přesností určit. Otázkou by mohlo být, co vše si můžeme pod pojmem bankovnictví představit, zejména v historickém kontextu. Oprostíme-li se od všelijakých spekulací, můžeme datovat první počátky moderního bankovnictví do období 12-14. století. V tomto období začali oficiálně vznikat první instituce, které pracovali se vklady občanů, a také poskytovali úvěry.3 Nově vznikající instituce do značné míry potlačovali v té době rozšířenou lichvu. Prvně začali vznikat v Itálii, a následně se nezávisle na sobě šířily po celé Evropě. Díky prudkému rozvoji bankovnictví se dařilo zefektivňovat vývoj ekonomik, a to v konečné důsledku zlepšovalo životní úroveň všech obyvatel. Málokdo si opravdový přínos bankovnictví v ryzí podobě, tedy funkci přijímaní vkladů a poskytování úvěrů, plně uvědomuje. Další fází v rozvoji bankovnictví byla potřeba ovládání platidel na národní úrovni. Tento motiv dal podnět ke vzniku specifického bankovního oboru, a to oboru centrálního bankovnictví. První centrální banky vznikly v druhé polovině 17. století ve Švédsku, následně pak v Anglii. Před vznikem centrálních bank byly veškeré obchody v rukou tehdejších zlatníků, směnárníků, čili tehdejších bankéřů. Centrální banka vnesla do zažitých praktik výraznou změnu. Díky své výsadní funkci v podobě monopolu na emisi peněz dokázala centrální banka ovlivňovat tehdejší obchodní banky, a chod celé ekonomiky vůbec. Na základě vysokého vlivu a moci se stávaly často centrální banky mocenským nástrojem, který byl vždy nadřazen bankám daného regionu.

3

FERGUSON, Niall. Vzestup peněz: finanční dějiny světa. Vyd. 1. Praha: Argo, 2011, 322 s., ISBN 978-80-257-0337-3.

10

Území českých zemí představovalo při rozvoji bankovnictví jakousi periferii, což se začalo měnit s příchodem Habsburků na český trůn. Za první vznikající bankovní instituce na našem území lze považovat detašovaná pracoviště vídeňských bank. Detašovaná pracoviště postupem času nestačila na obsluhu veškeré klientely, která se na základě zvyšující se životní úrovně neustále rozšiřovala. Přirozeným vývojem byl zvyšován tlak na vznik nových bankovních institucí. Na základě této situace vznikaly na našem území od počátku 19. století nová družstva a spořitelní domy, jako např. Česká spořitelna, Poštovní spořitelní ústav a další.4 Za významnější okamžik v rozvoji bankovnictví na našem území lze považovat datum 1. 3. 1867, tedy datum zahájení činnosti Živnostenské banky. Živnostenská banka, financována výhradně českým kapitálem, vznikla jako instituce zastřešující tehdejší lidové záložny, známé též jako kampeličky. Banka přijímala vklady zejména od řemeslníků a jiných drobných vkladatelů, přičemž poskytované úvěry směřovali k obdobné sortě klientů. V takovéto podobě banka působila až do vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918.

1.1.1 Bankovnictví po vzniku republiky Vyhlášením Československé republiky dne 28. 10. 1918 vznikl pro tehdejší vládnoucí garnituru nejeden složitý úkol. Jedním z úkolů bylo vytyčení státních hranic nově vzniklého státu. Dalším důležitým úkolem směřujícím k vytvoření suverénního státu bylo založení platebního systému a samostatné měny. K dokončení tohoto úkolu mělo napomoci převzetí soustavy obchodních bank tehdejšího Rakouska-Uherska, které byly nedlouho po převzetí repatriovány.5 První léta po vyhlášení samostatné republiky byla charakteristická řadou bankovních fúzí. Fúzemi se začaly formovat větší a významnější bankovní instituce, jako byla například již dříve zmíněná Živnostenská banka. Vedle rozvíjejícího se bankovnictví zůstávala v popředí zájmu měnová odluka, která měla dodat patřičný punc státní suverenitě. K měnové odluce formálně došlo 25. února 1919, společně se založením Bankovního úřadu ministerstva financí. Nově založený úřad spadal pod správu Ministerstva financí a plnil funkci

4

BURIAN, Vladislav. Minulost bankovnictví: která byla první česká banka?. [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: http://infip.cz/clanek/503/dejiny-bankovnictvi-ktera-byla-prvni-ceska-banka-xxxx 5 Repatriace - Převod majetkových hodnot ze zahraničí do mateřské země. Zdroj: GERŠLOVÁ, Jana. Lexikon našich hospodářských dějin: 19. a 20. století v politických a společenských souvislostech. 1. vyd. Praha: Libri, 2003, s. 308. ISBN 80-7277-178-7.

11

tzv. cedulové banky.6 Bankovní úřad ministerstva financí úspěšně provedl nově vzniklou českou měnu složitým poválečným obdobím, a vytvořil tak silné základy pro vznik první nezávislé centrální banky na našem území. První nezávislou centrální bankou založenou dne 1. dubna 1926 byla Národní banka Československá, která vznikla na základě zákona 347/1920 Sb. ze dne 14 dubna 1920. Na základě tohoto zákona vykonávala Národní banka Československá dohled nad obchodními bankami, emitovala peníze, a také vykonávala úvěrovou funkci. Úvěrovou funkci vykonávala centrální banka prostřednictvím svých 134 poboček, kde byly poskytovány zápůjčky zejména subjektům z oboru obchodu a zemědělství. Banka vytvořila díky nezávislosti na vládnoucích garniturách za 12 let své existence základ pro nezávislou měnovou politiku, a také pevně ukotvila novou československou měnu. Veškeré snahy a činnosti Národní banky Československé byly zmařeny podepsáním Mnichovské dohody v roce 1938.7

1.1.2 Bankovnictví za druhé světové války Během další ze spousty stinných stránek lidstva se dostalo bankovnictví, stejně tak jako mnoho jiných oborů na území Československa, pod silný vliv německých okupačních sil. Němečtí okupanti přebrali moc nad celým bankovním systémem, a pro lepší kontrolu vytvořili dvě instituce spadající pod jejich přímý vliv. První institucí byla Národní banka pro Čechy a Moravu, druhou byla Slovenská národní banka. Ani na úrovni obchodních bank nemůžeme hovořit o jakékoli nezávislosti, jelikož do vrcholných funkcí byly dosazovány okupanty pověřené osoby s primárním úkolem ukládat většinu kapitálu bank do státních cenných papírů. Tyto peníze následně napomáhaly k financování válečného tažení.8

1.1.3 Poválečné bankovnictví Poválečná léta přinesla návrat k předmnichovskému územnímu uspořádání, s výjimkou již oddělené Podkarpatské Rusy. Pozůstatkem okupačního jednání bylo roztříštěné bankovnictví, ve kterém se nacházela řada akciových bankovních ústavů, soukromých bank, družstev a 6

Cedulová banka – termín představující centrální banku, užívaný do zhruba 20. let 20. století. Zdroj: JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 101. Expert (Grada). ISBN 9788024743868. 7 Bankovní gramotnost: Historie českého bankovnictví. [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.bankovnigramotnost.cz/gramotnost_vstup-do-banky_historie-cr 8 VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1.vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 594 s. ISBN 80726-5030-0.

12

spořitelen, ale také dvě centrální banky. Zásadní změna v nápravě bankovního systému přišla v podobě dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Prvním dekretem č.139/1945 Sb. byly sloučeny dvě centrální banky, a ústředí bylo přisouzeno Praze. Druhým významným dekretem č.102/1945 Sb. z 20. 10. 1945, byly znárodněny tehdejší akciové bankovní domy, čímž se dostali opět do majetku českých občanů. S blížícím se rokem 1948 a připravovanou změnou v podobě centrálně plánovaného hospodářství, byly znárodněny také soukromé bankovní domy, čímž Československá republika vstupovala do dlouhých let socialismu.

1.1.4 Období socialismu Socialistické9 smýšlení založené na rovnosti a společném vlastnictví se začalo projevovat i v tehdejším bankovnictví. Po dvou letech příprav byla na základě zákona č.31/1950 Sb., o Státní bance československé, založena nová centrální banka silně ovlivněná sovětským modelem. Tento model byl charakteristický tím, že centrální banka vykonávala krom funkce centrální také funkce bank obchodních.

Na základě uvedených skutečností vznikla tzv.

monobanka, která byla pod přímým vlivem ministerstva financí. Obchodní činnost centrální banky byla zajišťována prostřednictvím původních obchodních bank, které se tímto staly součástí Státní banky československé. Mezi sloučenými bankami spadajícími pod správu Státní banky československé byly banka Živnostenská, Poštovní spořitelna a slovenská Tatrabanka. Takto koncipovaná monobanka ovládala celý bankovní obor, a vykonávala funkce emisní, zúčtovací, úvěrovou, zahraničně měnovou a kontrolní. Od roku 1958 se repertoár rozšířil o funkci investiční, jež byla přejata od Investiční banky. V době socialistické éry, charakteristické absencí tržního hospodářství či prvky nezávislosti a svobody, vznikla jedna dnes významná bankovní instituce. Zmíněnou institucí je Československá obchodní banka, která byla založena dne 1. 1. 1965 jako instituce vlastněná podniky, a z nadpoloviční většiny 51% Státní bankou československou. Nově vzniklá banka byla založena jako zajišťovací orgán zahraničního platebního styku, a také jako podpora exportujícím podnikům.

9

Socialismus – myšlenkový systém založený na rovnosti obyvatel a je tedy usilováno o odstraňování rozdílných společenských tříd. Soukromé vlastnictví je považováno za jeden z důvodů nerovnosti. Zdroj: Socialismus. [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: http://literatura.kvalitne.cz/soci.htm

13

Druhá polovina 80. let byla již ve stínu chabnoucího socialismu. Pod stále sílícím tlakem a rostoucím napětím v tehdejší společnosti se připravovali zákony na transformaci bankovnictví, které měli učinit z bankovního sektoru svobodnější prostředí. Základní body obsažené v připravovaných zákonech byly body zabývající se oddělením centrálního a obchodního bankovnictví, omezením státního vlivu, či možností vzniku nových bankovních institucí jako samostatných a nezávislých podnikatelských subjektů. Celý proces transformace a ekonomické přeměny byl urychlen Sametovou revolucí v roce 1989.

1.1.5 Bankovnictví po Sametové revoluci Po dlouhých desetiletích socialistické nadvlády byl okamžitě po Sametové revoluci nastolen kýžený a dlouho očekávaný směr svobody. Svoboda byla po roce 1989 často skloňované slovo, které bylo v bankovnictví vyjádřeno v podobě dvou nových zákonů. Nové zákony č.130/1989 Sb., o Státní bance československé a zákon č.158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, vstoupily v platnost počátkem roku 1990. Oba zákony byly založené na přípravách liberalizace bankovnictví z let před Sametovou revolucí, a vnesly do naší bankovní soustavy dvoustupňový bankovní systém. Se zavedením dvoustupňového bankovního systému bylo současně odděleno centrální a obchodní bankovnictví, což umožnilo dříve znárodněným bankám opět svobodně podnikat. Na základě legislativních změn a zliberalizování oboru bankovnictví na našem území začaly rázem vznikat nové bankovní instituce a spořitelny. Mezi významné bankovní instituce založené začátkem devadesátých let patřila Všeobecná úvěrová banka, Komerční banka, činnost obnovující Investiční banka a další. Trh se začal plnit novými finančními subjekty a bankovnictví na našem území zažívalo renesanci. Dynamika bankovnictví podporována liberalizací trhu byla potvrzena v roce 1992, kdy se Živnostenská banka stala první privatizovanou bankou ve střední a východní Evropě. Progres byl tak rychlý a nepřehlédnutelný, že byla potřeba dalších legislativních úprav. Na základě zákona č.21/1992 Sb., o bankách, byla do české legislativy upravující bankovnictví zavedena řada změn a upřesnění. Zákon definoval podmínky a pravidla pro organizaci bank, vznik či zánik bank včetně podmínek pro udělování bankovní licence, ale také stanovoval povinné podmínky následně kontrolované centrální bankou. Krom ekonomického růstu rostly souběžně neshody mezi českou a slovenskou politickou reprezentací. Neshody byly natolik vážné, že došlo ke konečnému rozdělení území 14

Československa. Ke dni 31. 12. 1992 oficiálně zanikla Československá republika, a dnem 1. 1. 1993 začali psát svou novodobou historii dvě samostatné země, republika Česká a Slovenská.

1.1.6 Vývoj bankovnictví na území České republiky Společně s územním rozdělením mezi Českou a Slovenskou republiku došlo také k rozdělení do té doby jednotného centrálního bankovnictví. Rozdělením vznikla každému státu nezávislá centrální banka, a to Česká národní banka pro Českou republiku, a Národní banka Slovenska pro Slovenskou republiku. Posledním krokem k definitivnímu rozdělení ekonomických vztahů byla měnová odluka.10 Bankovnictví na našem území bylo dozorováno Českou národní bankou, která nedokázala na základě tehdejší legislativy dostatečně uhlídat bouřlivá 90. léta. Počínaje 1. kupónovou privatizací v roce 1992, tedy procesu přesunu majetku ze státního do soukromého vlastnictví, se dostával do majetku bank stále větší počet privatizovaných průmyslových podniků. Banky se dostávaly do situací, kdy půjčovaly peníze vlastním podnikům, které však nedokázaly vždy půjčené peníze splatit. Banky se připravily tímto postupem o svou likviditu, a na základě špatných půjček docházelo k bankovním úpadkům. Během 90. let ukončily svou činnost desítky menších i větších bank. Největším problémem doby bylo podcenění základních rizik a nedokonalá legislativa. Mezi největší zkrachovalé banky lze řadit Bohemia banku, Moravia banku či Investiční a poštovní banku, kterou v roce 2002 získala za symbolickou cenu Československá obchodní banka.11 Bankovní krize 90. let přinesla i mnohá pozitiva, například v podobě zpřísněného dozoru České národní banky, tvrdších podmínek pro udělování bankovních licencí, nebo vzniku institutu pojištění bankovních vkladů. Během 90. let na základě legislativních úprav vznikaly také nové specializované instituce, mezi něž řadíme hypoteční banky či stavební spořitelny. Po turbulentních a složitých začátcích si české bankovnictví vybudovalo silné renomé, které se potvrdilo brilantně zvládnutým obdobím po roce 2008, zasaženým celosvětovou bankovní krizí.

10

1993 - 1995 Rozdělení Československa, měnová odluka v platebním styku. In: Historie ČNB [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z:http://www.historie.cnb.cz/cs/bezhotovostni_platebni_styk/rozdeleni_ceskoslovenska_menova_odluka_v_platebnim_styku/ 11 RACOCHA, Pavel. Bankovnictví v proměnách času: sborník textů k 20 letům České bankovní asociace. 1. vyd. Praha: Česká bankovní asociace, 2012, s. 98-110. ISBN 978-80-260-3016-4.

15

Za důkaz nadstandardní úrovně současného českého bankovnictví můžeme považovat fakt, že zahraniční vlastníci bank působících na našem území získávají každoročně stabilní a vysoké dividendy, vylepšující konsolidované bilance zahraničních matek. České bankovnictví se stalo respektovaným oborem, který se těší vysoké důvěře svých klientů, ale také respektu zahraničních subjektů. Dobré banky by měly za každé situace chránit naše finanční prostředky, a dále finanční prostředky zhodnocovat. Banky jsou nám celoživotním partnerem, a proto oprávněně očekáváme z jejich strany maximální péči o nás a naše peníze. Otázkou však je, do jaké míry se nám klientům samotné péče ze strany bank a bankéřů dostává.

1.2 Bankovní systém v České republice S ohledem na důležitost bank v každé ekonomice je nezbytné, abychom správně chápali systém bankovní soustavy. Soustavou bank je míněno uspořádání do takzvaného jednostupňového či dvoustupňového modelu bankovnictví, jejichž znalost je klíčová pro pochopení aktuální funkce bank na území České republiky. S jednostupňovým modelem bankovnictví jsme se mohli setkat na našem území již v socialistických dobách. Tento systém je charakteristický jednou tzv. monobankou, která vykonává funkci obchodní a centrální zároveň. Taková banka má absolutní vliv nad celým peněžním systémem, a může se stávat velice vlivným politickým nástrojem. Oproti tomu model dvoustupňového bankovnictví je charakteristický zejména pro země s rozvinutou demokracií, tedy i pro současnou Českou republiku. Základní charakteristikou je rozdělení do dvou úrovní, kdy v první úrovni se nachází skupina obchodních bank, a v druhé úrovni je obchodním bankám nadřazená banka centrální.12 Centrální banka ve dvoustupňovém systému vykonává funkci dohledovou, ale částečně také funkci řídící skrze své monetární nástroje. Centrální banka je nezávislou institucí na politické garnituře, avšak měla by podporovat hospodářský růst v součinnosti s programem aktuální vlády. Nyní si blíže představíme dvoustupňový bankovní systém, protože právě tento systém je v naší zemi uplatňován.

12 Ne v úplně každé rozvinuté ekonomice typickou centrální banku nalezneme, např. v Hongkongu či Singapuru je centrální banka zastoupena měnovou radou, která ovlivňuje emisi domácí měny na základě odlivu či přílivu zahraničního kapitálu (http://www.mas.gov.sg a http://www.hkma.gov.hk/eng/index.shtml)

16

1.2.1.

Obchodní banky

Obchodní banky jsou samostatně podnikající právnické osoby, které jsou kvůli svému předmětu podnikání regulovány specifickou právní úpravou. Právní úprava představuje minimum, které musí každý subjekt podnikající v oboru bankovnictví splňovat a dlouhodobě dodržovat. Přísná kritéria jsou stanovena zejména na základě přímého kontaktu banky s neklasifikovanými klienty a faktu, že správná funkčnost obchodních bank ovlivňuje celé národní hospodářství. Primárním zákonem upravujícím činnost obchodních bank je zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, který vychází při definici samotné banky z příslušné směrnice EU. Zákon banku charakterizuje jako samostatně podnikající subjekt, splňující čtyři základní kritéria:13 •

Právnická osoba založená jako akciová společnost se sídlem v České republice

•

Subjekt přijímající vklady od veřejnosti, kdy bance vzniká závazek vůči vkladateli

•

Subjekt poskytující úvěry, kdy se banka stává věřitelem vůči příjemci úvěru

•

Ke své činnosti banky potřebuje podnikatelský subjekt bankovní licenci, kterou vydává Česká národní banka

Nezbytným krokem k vykonávání bankovní činnosti je udělení zmíněné licence, která je se vstupem České republiky do Evropské unie rozšířena na více území. Takovouto licenci označujeme termínem jednotná bankovní licence, a dává bance možnost s licencí obdrženou ve své domovské zemi šířit svou podnikatelskou činnost i do ostatních členských států Evropské unie, Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

1.2.2.

Bankovní licence

Pro podnikatelské aktivity v oboru bankovnictví na našem území musí každý nový subjekt obdržet od České národní banky bankovní licenci, nebo musí takovouto licenci již vlastnit od dozorového orgánu své domovské země, spadající do zemí s jednotnou bankovní licencí. Každá instituce s jednotnou bankovní licencí musí striktně dodržovat místní legislativu, a současně být v souladu s legislativou EU.14

13

REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-807261-240-6. 14 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8.

17

Proces udělování licence je značně zdlouhavý, a to díky důkladnosti posuzování každé žádosti. Postup uchazeče o novou bankovní licenci je následující: •

Podání žádosti v písemné podobě, ve které jsou základní informace o žadateli, strategickém záměru banky, analýza trhu, obchodní plán a řada jiných dokumentů, potřebné pro proces správního řízení

•

Správní řízení trvá 6 měsíců, kdy se zkoumá způsobilost hlavních akcionářů, finanční síla žadatele, odborná způsobilost, morální charakter a také smysluplnost prognózovaných výsledků, jako je rentabilita, likvidita a dalších

•

Během správního řízení musí být uložen minimální základní kapitál na předem stanovený účet, který je stanoven na výši 500 milionů korun

•

Je-li správní řízení uzavřené s kladným výsledkem, udává se bankovní licence na dobu neurčitou15

Pochází-li banka z členského státu EU, Islandu, Lichtenštejnska či Norska, nepotřebuje pro činnost na našem území novou licenci. Banka má možnost poskytovat své služby na našem území buď prostřednictvím pobočky, nebo bez pobočky. Nejčastěji jsou služby bank z členských zemí EU šířeny prostřednictvím poboček, což zavazuje zahraniční banky ke splnění oznamovací procedury. V rámci této procedury banka oznamuje tuzemskému dohledovému orgánu informace o obchodním plánu, popisu činností banky, sídlu pobočky a organizační struktuře, včetně uvedení vedoucího organizační složky. Banka následně podléhá dohledu České národní banky. Třetí možností je žádost o povolení k podnikání v oboru bankovnictví bankou, která má sídlo mimo země společenství EU, Islandu, Lichtenštejnska či Norska. Taková banka prochází procesem jako banky nově založené, kdy usilují o udělení bankovní licence. Při správním řízení navíc ČNB konzultuje předloženou žádost s dohledovým orgánem v zemi, kde má kandidátská banka sídlo.16 Licence může být na základě zákona dále rozšířena na další činnosti, jako např. investování do cenných papírů na vlastní účet nebo účet klienta, platební styk a zúčtování, poskytování

15

Licence. In: Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/banky/ cast2.aspx 16 Licencování. Česká národní banka [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: Https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/ vykon_dohledu/postaveni_dohledu/uverove_instituce/licencovani.html

18

záruk, směnárenská činnost, pronájem bezpečnostních schránek, ukládání a správa cenných papírů a další.

1.2.3.

Funkce bank

Banky musí ve svém podnikatelském zájmu plnit řadu funkcí, jejichž bezvadné zvládnutí je příslibem pro potenciální budoucí zisky. Bankovních funkcí může být spousta, zaměřme se však na základní rozdělení funkcí, jaké je nám známé z česky psané literatury. Základní bankovní funkce: 1) Finanční zprostředkování: •

Depozitní funkce – funkce představující přijímání vkladů od svých zákazníků, kteří za své vklady dostávají od bank odměnu v podobě úroku

•

Úvěrová funkce – představuje přesun depozit získaných od klientů s přebytkem prostředků, ke klientům trpícím nedostatkem finančních prostředků. Smyslem této operace je vytvoření výnosů úrokovou marží, tedy rozdílem mezi vyplaceným úrokem za depozita a obdrženým úrokem za poskytnutí depozit v podobě úvěru

2) Zúčtovací funkce – základní funkce, kdy banky přesouvají bezhotovostně peněžní prostředky na účty klientů. Banky dále operují s hotovostí, která však v dnešní době ustupuje do pozadí. Hotovost je pro banky neefektivní zejména z důvodu vysoké nákladovosti na manipulaci a ochranu. Efektivní platební styk, včetně distribuce hotovosti, silně podporuje obchod a fungování tržní ekonomiky. 3) Emise bezhotovostních peněz – banky díky bezhotovostnímu poskytování bankovních úvěrů emitují nové peníze, které mohou přesáhnout množství depozit uložených u banky. Právo emise hotovostních peněz náleží pouze bance centrální.17

17

HYKEŠOVÁ, Martina. Soustava obchodních bank, jejich funkce a obchody. Praha, 2010. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Vedoucí práce Ing. Zbyněk Kalabis.

19

Výše zmíněné funkce charakterizují činnosti obchodních bank, a jsou považovány za funkce primární. Za sekundární funkce jsou nejčastěji uváděny funkce, jako jsou: 1) Funkce agenta – banka se chová jako zprostředkovatel, kdy jedná jménem svých klientů, a většinou za patřičnou provizi jedná v jejich prospěch (šekové operace, investiční zprostředkování…). 2) Doplňkové služby – banka nejedná jménem klienta, dokáže však klientovi poskytnout požadovanou službu (bezpečnostní schránky, směnárenská činnost, vydávání investičních doporučení…). 3) Ostatní servis – snaha ulehčit klientovi styk s bankou (mobilní bankovnictví, internetové bankovnictví…).18 Úplný výčet bankovních funkcí není v podstatě možný. Pro naše potřeby a obecné pochopení funkce bankovních institucí postačí výše zmíněné členění. Mnohem důležitějším faktorem u bank je však jejich specializace, ať už ve směru ke klientům a trhu, tak směrem k produktovému portfoliu.

1.2.4.

Rozdělení bank

Vzhledem k tomu, že na banky můžeme pohlížet dvojí optikou, je nezbytné, abychom poznali dva základní typy bankovních institucí. S těmito typy se můžeme setkat napříč celým světem, a odlišit tak banky univerzální a specializované. Specializované banky Jak už je ze samotného názvu patrné, jedná se o bankovní instituce specializující se na konkrétní činnosti. Specializované banky podnikají na základě zvláštního povolení, tedy bankovní licence, která je omezená pouze na specifické podnikatelské zaměření. V České republice se vyskytuje řada specializovaných institucí, mezi něž se řadí: 1) Stavební spořitelny – fungují na základě udělené bankovní licence, omezující činnost těchto institucí pouze na stavební spoření a navazující produkty. Stavební spořitelny jsou vázány na základě zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve vztahu k účastníkům stavebního spoření ke třem činnostem:

18

Functions Of Banks I Primary And Secondary. In: MUNEEB, Jamal. Business science articles [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z:http://www.business-science-articles.com/articles/business/76-functions-of-banks-i-primary-and-secondary

20

•

Přijímání vkladů

•

Poskytování úvěrů

•

Poskytování příspěvků (státní podpory) účastníkům – fyzickým osobám19

2) Hypoteční banky – instituce specializující se na poskytování hypotečních úvěrů. Tyto úvěry jsou použity většinou k financování nemovitostí, avšak vždy jsou tyto úvěry nemovitostí zajištěny. Zdroje pro hypoteční financování jsou získávány hypotečními zástavními listy, které svému držiteli – věřiteli hypoteční banky – přinášejí se zohledněním rizika patřičný výnos.20 3) Českomoravská záruční a rozvojová banka – specializovaná instituce, jejímž jediným akcionářem je stát. Banka pracuje v sounáležitosti s plány hospodářské politiky České republiky a zaměřuje se na podporu malých a středních podnikatelů, ale také na podporu infrastruktury v jednotlivých regionech. Podpora se poskytuje formou záruk a poskytováním zvýhodněných úvěrů, s využitím financování ze státního rozpočtu a strukturálních fondů krajů. V roce 2013 byly v portfoliu banky záruky celkem za 18129 mil. Kč.21 4) Česká exportní banka – specializovaná banka ovládaná státem, která tvoří nedílnou součást státní proexportní politiky. Banka poskytuje řadu služeb jak pro české exportéry, tak pro importéry ze zahraničí. Banka poskytuje exportérům mimo přímého financování také široké spektrum poradenství. Díky České exportní bance mohou české podniky exportovat svou produkci i do zemí, které jsou považovány pro financování obchodními bankami za rizikové.22 Uvedené specializované instituce jsou stěžejními bankami pro české bankovní prostředí. V zahraničí, zejména pak v západních zemích s rozvinutou tržní ekonomikou, se můžeme setkat ještě s bankami investičními. Takovéto banky se zaměřují na investování a zprostředkovávání burzovních obchodů klientům, a jsou kvůli vyšší koncentraci tržního rizika striktně oddělené od klasických obchodních bank.

19

O stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. In: Zákon č. 96/1993 Sb. Dostupné z: http://www.finance.paysoft.cz/sporeni/stavebni-sporeni/novelizovany-zakon-o-stavebnim-sporeni.php 20 REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-807261-240-6. (Str. 101-102) 21 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/obance/kdo-jsme 22 Česká exportní banka, a.s. [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/kdo-jsme/profil-banky/

21

Vzájemná nezávislost investičního a obchodního bankovnictví je nazývána termínem oddělené bankovnictví. Nejznámější případ oddělení bankovnictví je datován do roku 1932. Legislativní rozdělení univerzálního bankovnictví na obchodní a investiční bylo reakcí na tehdejší ekonomickou situaci, kdy univerzální banky byly považovány za jednu z hlavních příčin vzniku Velké hospodářské krize v roce 1929.23 Postupem času za asistence různých lobbistických skupin dochází k tomu, že banky se opět transformují do univerzálního modelu. Otázka striktního oddělení bankovnictví vyplula opět na povrch po hospodářské krizi po roce 2008, kdy se rozpoutali debaty o nové míře regulace, která by měla zamezit dopadům bankovních problémů do reálné ekonomiky. Univerzální banky Univerzální banky jsou charakterizovány širokou nabídkou bankovních služeb, a to jak služeb klasických obchodních bank, tak služeb speciálních. Banky mohou poskytnout klientovi kompletní finanční obsluhu, od úvěrových produktů až po investiční produkty, takříkajíc pod jednou střechou. Pohodlnost a komplexnost služeb je považována za hlavní devízu těchto institucí. Zastánci univerzálního bankovnictví navíc tvrdí, že banky dokáží lépe pracovat s rizikem, a lépe také riziko diverzifikovat do jednotlivých bankovních činností.24 Univerzální banky mohou poskytovat na základě rozšířené bankovní licence nespočet bankovních služeb. To, jak široké produktové portfolio budou banky mít, záleží na strategickém záměru a samotné profilaci pro daný tržní segment potenciálních klientů.

1.2.5.

Centrální banka

Na pomyslně nejvyšším stupni žebříčku dvoustupňové bankovní soustavy je centrální banka. Centrální bankou, a orgánem pro vykonávání dohledu nad bankovním trhem v České republice, je Česká národní banka (dále ČNB), která se řídí Ústavou České republiky a zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance. ČNB je součástí Evropského systému centrálních bank, čímž ji vzniká povinnost podílet se na vytváření cílů na mezinárodní úrovni, a také stanovené cíle plnit. Účast České republiky

23

REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-807261-240-6. (Str. 88) 24 Definition of 'Universal Banking'. In: [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/ terms/u/universalbanking.asp

22

v Evropské unii ČNB zavazuje postupovat v sounáležitosti s evropským právem a nařízeními, které by měli přispět k vytváření jednotné bankovní unie. Veškeré úkony činí ČNB nezávisle, avšak jakožto tvůrce měnové politiky v sounáležitosti s hospodářskou politikou. Primárním cílem ČNB je udržování cenové stability, která by měla díky přiměřeně nízké míře inflace pozitivně přispívat k efektivnímu hospodářskému růstu v naší zemi. O měnové politice rozhoduje nejvyšší vedení ČNB, které je reprezentováno bankovní radou. Bankovní rada je složena ze sedmi členů. Mezi členy je jeden guvernér, dva víceguvernéři a další čtyři členové bankovní rady. Všechny členy rady jmenuje prezident republiky, a to maximálně na dvě šestiletá období. Centrální banka má v ekonomice řadu funkcí, které musí vykonávat pro správný chod národní ekonomiky. Mezi tyto funkce řadíme: 1) Vydává bankovky a mince – emisní funkce na základě uděleného emisního monopolu. Banka udržuje stabilní množství platné hotovostní měny pro efektivní směnu a chod ekonomiky, které je v současné době kolem úrovně 400 mld. Kč.25 V dřívějších dobách byla tato funkce přímým nástrojem ovlivňování množství peněz v oběhu, avšak v dnešní době bezhotovostních peněz hraje hotovost v každé ekonomice pouze „marginální‟ roly. 2) Vrcholný orgán měnové politiky – orgán dosahující svým vědomím jednáním stanovených měnových cílů, u nás především cíle udržení cenové stability. Mimo primárního cíle v podobě udržení cenové stability banka napomáhá také k dosahování cílů hospodářských, stanovených Vládou. Svých stanovených cílů banka dosahuje skrze své monetární nástroje, zejména regulací vyhlašovaných úrokových sazeb.26 3) Vrcholný dozorový a regulatorní orgán bankovního systému – ČNB na základě zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, vytváří a upravuje pravidla pro veškeré finanční instituce na území České republiky, jejichž dodržování následně důkladně kontroluje. Vedle základních legislativních předpisů musejí finanční instituce působící na našem trhu dodržovat veškeré požadavky dohledového orgánu, tedy ČNB. Za

25

Měnová statistika. In: [online]. ČNB, 2014 [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/statistika/ menova_bankovni_stat/menova_stat_publ/index.html 26 Měnová politika. ČNB [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova_politika

23

neplnění či úmyslné porušování pravidel by hrozily dané finanční instituci tvrdé postihy. Kromě finančních postihů může ČNB instituci nedodržující stanovená pravidla odebrat bankovní licenci, bez níž by nemohla banka nadále pokračovat ve svých podnikatelských aktivitách.27 4) Banka bank – obchodní banky mají u ČNB vedeny své obchodní účty, dále ukládají u centrální banky své vklady či přijímají centrální bankou poskytnuté úvěry. Vklady obchodních bank u ČNB jsou vklady povinné (povinné minimální rezervy), dále jsou to vklady sloužící pro zúčtovací operace při platebním styku, a v neposlední řadě jsou to vklady dobrovolné, kdy si banky vytvářejí vlastní rezervy. Úvěry jsou poskytovány centrální bankou buď jako levný zdroj peněz pro banky obchodní, nebo jako nutný úvěr pro doplnění dostatečné likvidity. V prvním případě jsou úvěry ovlivňovány diskontní úrokovou sazbou, kterou může centrální banka ovlivňovat množství peněž v ekonomice. Nižší cena peněz se projeví v podobě nižších úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů u obchodní bank. V druhém případě, při akutní potřebě doplnění likvidity u obchodních bank, působí centrální banka jako věřitel poslední instance. Centrální banka také obchoduje s bankami obchodními na úrovni cenných papírů, kdy zejména při obchodování s krátkodobými prvotřídními papíry, jako jsou státní pokladniční poukázky, buď doplňuje likviditu do bilance obchodních bank, nebo naopak přijímá výměnou za cenné papíry nadbytečné peněžní prostředky.28 5) Banka státu – ČNB vede jako banka státu účty vládním orgánům, orgánům státní moci, veřejným korporacím a podobně. Základní činnosti centrální banky vykonávané pro vládu jsou zejména činnosti spojené s pokladním plněním státního rozpočtu.29 Touto činností jsou míněny operace jako vedení účtu, realizování inkasa či úhrady plateb. Při vedení účtů vlády může docházet k časovému nesouladu mezi příjmy a výdaji. V těchto případech centrální banka řeší doplňování potřebných prostředků emitováním státních pokladničních poukázek, které mají sloužit ke krátkodobému překlenutí nesouladu v bilanci účtu. ČNB také může pro státní instituce zprostředkovat

27

Dohled nad finančním trhem. ČNB [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/ 28 REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 3., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2011, 558 s. ISBN 978-807261-230-7. 29 REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-807261-240-6. (Str. 216)

24

emisi a prodej státních dluhopisů na domácích, ale i zahraničních trzích.30 O ceně, kterou bude stát platit věřitelům, rozhoduje trh a velikost tržní poptávky. Přímé financování státu ze strany centrální banky je již přežitkem, který se v dnešní době na našem území nepraktikuje. Pokud by docházelo k financování státu prostřednictvím emise nových peněz, byl by tímto krokem vytvářen tlak na stabilitu měny a její oslabování. Dalším úkolem centrální banky je správa státních devizových rezerv. Prostřednictvím devizových rezerv může ČNB ovlivňovat kurz domácí měny vůči měnám zahraničním, avšak musí udržovat patřičnou devizovou likviditu. Krom likvidity musí ČNB udržovat stabilní celkovou hodnotu rezerv a dále rezervy zhodnocovat. Zhodnocování devizových rezerv probíhá primárně investováním do prvotřídních cenných papírů vysoce bonitních států.31 Centrální banka vykonává mimo výše zmíněné funkce celou řadu dalších činností. Mezi důležité činnosti můžeme řadit udržování dobrého vztahu s veřejností, nebo reprezentativní funkci na mezinárodní půdě. Banka je zodpovědná za vysvětlení měnové politiky veřejnosti tak, aby byla pochopena, a aby nenarušila důvěru občanů v bankovní sektor. Na mezinárodní půdě se ČNB podílí na tvorbě legislativy či tvorbě preventivních opatření, a to ve spolupráci s institucemi jako je Mezinárodní měnový fond a podobně.

1.2.6.

Současné bankovnictví na našem území

České bankovnictví je v dnešní době velice vážené odvětví, které je považováno za jedno z nejstabilnějších bankovních prostředí v Evropské unii. Kvalita bankovnictví je patrná i při pohledu na samotnou českou ekonomiku, která má velice zdravé a silné základy. I na základě zmíněných faktů byl potvrzen ratingovou agenturou Fitch České republice vysoký rating A+ se stabilní výhledem.32 Trnitá cesta bankovnictví dovedla Českou republiku do bodu, kdy může těžit ze své komparativní výhody vůči jiným státům v podobě relativně nízkého zadlužení, a nadále budovat své silné renomé. Veřejné zadlužení České republiky k 15.3 2015 je na úrovni 42,9%

30

Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006, 280 s. ISBN 978-80-7265-099-6. Za bezpečné investice jsou považovány zejména krátkodobé cenné papíry, avšak ČNB investuje část volných devizových rezerv také do akcií firem, které mohou znamenat vyšší výnosy pro státní rozpočet, avšak spojené s vyšším rizikem ztráty části investovaného obnosu peněz 32 Fitch potvrdila rating ČR na A+. In: [online]. Bloomberg, ČTK, 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/ zpravy/366283-fitch-potvrdila-rating-cr-na-a/ 31

25

vůči HDP, což je oproti průměru Evropské unie s hodnotou zadlužení téměř 90% vůči HDP relativně příznivá bilance.33 Nízká míra zadlužení je oceněna také trhem, což dokládá hodnota výnosu desetiletého státního dluhopisu ke dni 28. 2. 2015 na velice nízké úrovni 0,40%.34 Zdravá ekonomika by nemohla existovat bez efektivního a kvalitního bankovního systému. Na našem území působí k 30. 1. 2015 čtyřicet pět bank a poboček zahraničních bank (viz. Příloha 1).35 Tyto banky působí na našem území jako specializované instituce, nebo jako univerzální banky. Do bankovního systému bychom teoreticky mohli řadit spořitelní a úvěrová družstva, která se regulují po problémech z let 1999-2001 obdobně jako klasické banky. Regulace družstev není pro ČNB snadnou záležitostí, a to již od převzetí dohledu nad těmito institucemi v roce 2006. Dohled nad družstvy vytíží ČNB až 30% dostupných kapacit v dohledu, což je velice vysoká cena při pomyšlení, že družstva nepředstavují ani 1% českého finančního trhu.36 Pro nás je však důležité, že zákonná úprava družstva za bankovní instituce nepovažuje, a nebudou tedy ani předmětem této práce. V České republice jsou nejrozšířenější velké a stření banky. O oblibě a využití jednotlivých bankovních subjektů ze strany klientů se můžeme přesvědčit v tabulce níže. Zajímavým údajem je množství aktiv, kterými jednotlivé typy bank na našem území disponují (viz. Tabulka 1). 1.

Celková aktiva bank

Procentuální podíl na celku, vyjádřeném hodnotou 100 31. 12. 2011 31. 12. 2012 31. 12. 2013 30. 6. 2014 velké banky

57,25

57,14

58,69

59,19

střední banky

16,28

20,61

19,85

19,17

4,34

2,48

3,07

3,23

pobočky zahraničních bank

11,49

9,41

9,21

9,69

stavební spořitelny

10,64

10,36

9,18

8,72

malé banky

Zdroj:https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/ba nky/bs_ukazatele_tab07.html

33

Veřejný dluh [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.verejnydluh.cz Výnos desetiletého státního dluhopisu (maastrichtské kriterium) - ekonomika ČNB [online]. 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z:http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/vynos-desetileteho-statniho-dluhopisu-maastrichtske-kriterium/ 35 Banky a pobočky zahraničních bank. ČNB [online]. 2015, 30. 1. 2015 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/ apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p_DATUM=30.01.2015&p_ses_idx=1 36 ZEMAN, Miroslav. Rozhovor ČNB: K dohledu nad záložnami využíváme až 30 procent svých kapacit. [online]. 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z:http://www.bankovnipoplatky.com/24824 34

26

V následující tabulce se můžeme podívat na vklady klientů, respektive na jejich preference při umisťování svých volných finančních prostředků. Není sporu o dominanci velkých a středních bank, které logicky nabízejí největší pobočkové pokrytí, které je stále velice důležité pro rozhodování domácností o místě zřízení svého bankovního účtu (viz. Tabulka 2). 2.

Vklady klientů u bank

Procentuální podíl na celku, vyjádřeném hodnotou 100 31.12.2011 31.12.2012 31.12.2013 30.6.2014 velké banky

59,52

58,28

59,72

61,04

střední banky

11,24

15,58

15,17

14,4

malé banky

4,46

2,83

3,71

4

pobočky zahraničních bank

9,87

9,41

8,84

8,53

14,91

13,9

12,56

12,03

stavební spořitelny

Zdroj:https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/ba nky/bs_ukazatele_tab07.html

Nejdůležitější otázkou však zůstává, do jakých produktů u víše zmíněných bank klienti své finanční prostředky ukládají, a jak s těmito prostředky následně nakládají samotné banky.

1.3 Bankovní rizika Před analýzou možností zhodnocování finančních prostředků je nejprve potřeba, abychom se blíže seznámili s pojmem riziko. Za riziko v bankovnictví je možné považovat v podstatě vše, co může ovlivnit predikovaný a očekávatelný výsledek v čase. Riziko je definovatelná veličina, o jejímž potenciálním výskytu víme již předem. Na základě pravděpodobnosti výskytu rizika se přikládá dané rizikové složce patřičná váha, která se následně projevuje v očekávaném (požadovaném) výnosu. Obecně se můžeme setkat s dvojím pojetím rizika: •

Riziko pozitivní – odchylka sledované hodnoty je v příznivém směru a příznivě ovlivní konečný výnos

•

Riziko negativní – jedná se o takzvané čisté riziko, které je hrozbou pro vývoj předpokládané výnosnosti, ale také je potenciálem pro dosažení absolutní ztráty37

37

KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, s. 25-26. ISBN 978-80-265-0001-8.

27

S pozitivním rizikem se příliš zabývat nebudeme, jelikož je u realizovaných investic považováno za bonusovou prémii k výnosu očekávanému.38 Oproti tomu čisté riziko je základní faktor, s kterým je každá potenciální investice porovnávána. Je velice důležité odhadnout pravděpodobnost výskytu nepříznivé události, a popřípadě odhadnou její možný dopad na plánovanou investici. Je-li pravděpodobnost výskytu negativního rizika s ohledem na potenciální výnos investice v mezích akceptace investora, je proces rozhodování v pořádku a investice může být realizována. Problém nastává až v situaci, kdy nepříliš informovaní jedinci svěří své volné finanční prostředky do správy bankovních subjektů, kdy o výskytu rizika nemají patřičné vědomosti. Občané se mohou setkat se spoustou rizik, která jsou na ně přenášena skrze zprostředkovatele, tedy banky. Nyní se zaměříme na samotná bankovní rizika a jejich možný dopad na občany. 1) Úvěrové riziko – je největším rizikem pro zdravý a bezchybný chod bank (viz. Příloha 2 – Bilance obchodních bank). Riziko spočívá v nedodržení závazku ze strany dlužníka vůči bance, a to jak u klasických úvěrových produktů, tak také u cenných papírů či různých typů bankovních záruk. V případě defaultu dlužníka, tedy jeho nemožnosti splacení dlužné částky, vznikají bance nemalé ztráty. •

Vzniklé ztráty banka po svých klientech vymáhá různými prostředky, což může klientovi trpícímu aktuální platební neschopnosti značně znepříjemnit život. O klientovi jsou vedeny negativní záznamy v bankovních a nebankovních registrech, nebo je v horším případě klient předán k řešení prostřednictvím exekutorského řízení

•

Banka se snaží neustále předcházet veškerým případným budoucím defaultům svých klientů, protože jsou s nimi spojené další nemalé dodatečné náklady. Jako preventivní nástroj slouží prověřování bonity klienta. Takové prověřování probíhá dokládáním o výši příjmů klienta za určité časové období, prohlížením dostupných záznamů v bankovních a nebankovních registrech, a v neposlední řadě dochází ke konzultaci o vhodnosti uchazeče se speciálním oddělením zabývajícím se rizikovostí klientů

38

Investice - investice je jakákoliv činnost, při které obětujete přesně stanovené množství peněz dnes za očekávaný, ale nejistý tok peněžních prostředků kdykoliv v budoucnosti. Viz. Co je investice. In: Patria.cz [online]. [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://www.patria.cz/akademie/uvod-do-investovani-co-je-investice.html

28

•

O tom, že přísné podmínky pro poskytnutí poskytnutí úvěru nejsou přehnané svědčí fakt, že podíl nesplacených úvěru v České republice je stále relativně vysoký (viz. Tabulka 3).39

3.

Podíl nesplacených úvěrů

Podíl defaultních úvěrů na celkově poskytnutých úvěrech (%) 14 12 10 8 6 4 2 7/1/2014

2/1/2014

9/1/2013

4/1/2013

6/1/2012

11/1/2012

1/1/2012

8/1/2011

3/1/2011

5/1/2010

10/1/2010

7/1/2009

12/1/2009

2/1/2009

9/1/2008

4/1/2008

6/1/2007

11/1/2007

1/1/2007

8/1/2006

3/1/2006

10/1/2005

5/1/2005

12/1/2004

7/1/2004

2/1/2004

9/1/2003

4/1/2003

11/1/2002

6/1/2002

1/1/2002

0

Zdroj:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=22023&p_strid=AB Zdroj:h ttp://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=22023&p_strid=AB BAE&p_tab=1&p_lang=CS BAE&p_tab=1&p_lang=CS

2) Tržní rizika – jsou druhou nejpalčivější rizikovou položkou z pohledu bilance obchodních bank. Riziko spočívá v potenciální ztrátě způsobené změnou tržních cen finančních či komoditních nástrojů, s nepříznivým vlivem na aktiva či závazky bank.40 Podle druhu tržně obchodovaného aktiva se rizika člení na tyto dílčí typy: •

Úrokové riziko – představuje možnou ztrátu u aktiv citlivých na změnu úrokových měr, jejichž typickým představitelem může být dluhopis

•

Akciové riziko – je riziko ztráty u aktiv, která která jsou přímo či nepřímo závislá na změnu cen akcií, potažmo akciových indexů

•

Komoditní riziko – je riziko ztráty u aktiv, která kter jsou závislá na změnu tržních cen obchodovaných komodit, například například zlata

39

ČNB: Objem nesplacených půjček stále roste. roste In: Výzkum insolvence [online]. 2014 [cit. 2014 2014-10-29]. 29]. Dostupné z: http://www.vyzkuminsolvence.cz/zpravodajstvi/cnb-objem-nesplacenych http://www.vyzkuminsolvence.cz/zpravodajstvi/cnb nesplacenych-pujcek pujcek-stale-roste.html roste.html 40 The five greatest risks to banks. banks In: The Financial Services Club [online]. 2013 [cit. 2014 2014-10-29]. 29]. Dostupné z:http://thefinanser.co.uk/fsclub/2013/08/the http://thefinanser.co.uk/fsclub/2013/08/the http://thefinanser.co.uk/fsclub/2013/08/the-five-greatest greatest-risks-to to-bank.html

29

•

Měnové riziko – je riziko vzniku ztráty z důvodu změny měnových kurzů, což se projeví změnou hodnoty aktiv denominovaných v cizích měnách. Proto se banky snaží mít měnově vyvážené položky jak na straně aktiv, tak na straně pasiv41

Tržní rizika jsou nebezpečná jak pro banky, tak pro samotné klienty. Výskyt tržního rizika má na banky vliv zejména v podobě snižování výnosů, ale může být také roznětkou pro velké bankovní problémy. Problémy bank na základě prudkých výkyvů a výskytu tržních rizik jsme mohli pozorovat například v letech 2001 a 2008. Výskyt tržního rizika může klientům snižovat jejich plánované, potenciální výnosy, nebo dokonce klientům zapříčinit ztrátu z vložených finančních prostředků. Banky, které absorbují u řady produktů přímá tržní rizika za klienty, je na klienty následně zprostředkovaně přenášejí. Negativně působící tržní rizika na banky jsou přenášena na klienty formou snižujících se výnosů na spořících produktech, nebo formou zvyšující se poplatkové struktury. 3) Likvidní riziko – je riziko ztráty vzniklé z důvodu obtížného prodeje finančních aktiv. Dalo by se říci, že riziko spočívá v nemožnosti minimalizovat ztráty tehdy, potřebujeli banka přeměnit svá aktiva na peníze okamžitě. Tato forma likvidního rizika spadá do kategorie tržní likvidity, kdy rozšiřujícím se spreadem (rozpětím) mezi aktuální nákupní a prodejní cenou vznikají vyšší náklady na přeměnu aktiv za peníze.42 •

Druhá forma likvidity je spojená s rizikem financování, kdy s nedostatečnými finančními prostředky a potenciálním výskytem platební neschopnosti jsou banky nucené, aby své závazky refinancovali za vyšší úrokové sazby43

•

V obou případech vzniká bance v závislosti na výši likvidity ztráta. Špatná likvidita bank může mít v extrémním případě dopad i na klienta, a to tehdy, pokud banka nemá dostatek volných peněžních prostředků na okamžité vyplacení závazků vůči klientům. Jedná se zejména o hromadné výběry vkladů u bank v období nejistoty, což nazýváme termínem run na banku. Na druhou stranu mohou klienti z nedostatečné bankovní likvidity těžit ve svůj prospěch, a to v podobě vyšších úrokových sazeb na spořicích účtech, které mají nalákat volné finanční prostředky klientů zpět do bank

41

JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 67-74. ISBN 978-80-247-1653-4. Liquidity Risk. In: Investopedia [online]. 2014 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/l/ liquidityrisk.asp 43 JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 67-74. ISBN 978-80-247-1653-4.

42

30

4) Operační riziko – je definované podle Basel Committee jako riziko selhání vnitřních procesů, postupů, osob či systémů, a to i v případě externí události.44 Operační riziko je sledovanou veličinou od té doby, co bylo zařazeno do vzorce pro výpočet kapitálové přiměřenosti podle pravidel Basel II. •

V současné době, kdy se technologie neustále a rychle rozvíjí, vstupuje tento typ rizika do popředí zájmu všech bankovních subjektů. Díky neustálému tlaku na zefektivňování procesů v oblasti platebního styku či pohotových reakcí na specifická přání klientů, jsou banky nuceny neustále investovat své prostředky do vylepšování a synchronizace vnitřních procesů a systémů

•

Jakákoli chyba ve vnitřním procesu, která zapříčiní dopad na klienta v podobě pozdě realizované transakce či výpadku služeb, velice ohrožuje důvěryhodnost celé banky, což může znamenat v konečném důsledku odchod klienta. Nespokojený klient je nejhorší reklama, kterou si banka může svými nedostatky zajistit

Mezi rizika můžeme řadit celou řadu dalších skutečností, jako jsou právní rizika, daňová rizika a podobně. Takováto rizika bývají zpravidla očekávatelná, díky čemuž nemusí mít na klienta významný dopad. Jako příklad si uveďme prodloužení daňového testu na investiční instrumenty od 1. 1. 2014, kdy je klient nově osvobozen od daně až po držbě investičního nástroje po dobu delší jak tři roky, nebo nepřesahuje-li částka z odprodeje investičních nástrojů souhrnnou výši 100000Kč za kalendářní rok.45 Byť tato změna může být pro klienta využívajícího investiční nástroje nepříjemná, jedná se o změnu předem očekávanou. Rizika jsou výrazný faktor pro všechny subjekty finančního trhu, a je potřeba mít je neustále na paměti a počítat s nimi při každém investičním rozhodnutí.

44

Řízení rizik a kapitálové požadavky ve finančních sektorech. In: [online]. [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2003/cl_03_030327a.html 45 Časový test u investic [online]. [cit. 2014-10-30], http://poradna.finance.cz/investice/62491-casovy-test-u-investic/

31

2. Možnosti zhodnocování úspor Se znalostmi z předchozí kapitoly se dostáváme k velice důležité části práce, věnované samotným prostředkům (finančním instrumentům), sloužícím ke zhodnocování peněžních úspor. Při zhodnocování úspor primárně pohlížíme na míru efektivity, s jakou volné peněžní prostředky reálně zhodnocujeme. Efektivní zhodnocování finančních prostředků je takové, které nám zaručuje maximální potenciální výnos za dané situace, a to s minimálním rizikem vzniku ztráty. Možnosti zhodnocování úspor domácnosti na našem finančním trhu jsou velice různorodé. Proto si nyní uvedeme výčet nejvyužívanějších finančních produktů, které slouží pro ukládání úspor v bankovním sektoru.

2.1 Běžný účet Hned u tohoto prvního produktu se mnoho z vás pozastaví nad tím, že je mezi spořícími produkty běžný účet uveden. Pravdou je, že běžné účty jsou primárně nástrojem k realizaci platebního styku. Sekundárně jsou ale běžné účty milně využívány k ukládání nevyužitých finančních prostředků. Někteří občané své úspory v dobré víře svěřují do správy bank (konkrétně na běžné účty), od nichž očekávají alespoň nějaké malé zhodnocení. Ve skutečnosti je ale zhodnocení běžných účtů téměř nulové. V současné době se pohybuje zhodnocení na běžných účtech v rozmezí 0,01 – 0,1%.46 Na našem trhu se dají nalézt i určité excesy, jako je zhodnocení běžného účtu Air bank sazbou 1,1% (po splnění podmínky pěti transakcí platební kartou), nebo hezké zhodnocené u GE Money Bank ve výši 2% (nicméně jen pro částku do 50 000,-). Zohledníme-li výhody osobních účtů v podobě rychlé likvidity, pojištění vkladů do výše 100000 eur a také vysokou transparentnost a přehled, nejsou ani tak vhodným produktem pro ukládání našich těžce vydělaných úspor.

46

Osobní účty - srovnání. In: [online]. [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/produkty/osobniucty/?pocet_plateb_do_jine_banky_elektronicky=0&pocet_prichozich_plateb_z_jine_banky=0&pocet_vyberu_z_vlastniho_ bankomatu=0&pocet_vyberu_z_ciziho_bankomatu=0&pocet_plateb_trvalym_prikazem_do_jine_banky=0&pocet_inkas_do _jine_banky=0&minimalni_mesicni_obrat=25000&_sl1=vedeni_uctu_mesicne&_sl2=uroceni_bezneho_uctu&_sl3=vyber_n a_prepazce&tridit=_calc1&smer=v

32

Ke konci roku 2014 bylo na běžných účtech klientů více jak 1,5 bilionu korun. Tato částka je dosti vysoká, avšak zajímavější informace je její dlouhodobý růstový trend (viz. graf). 1.

Vklady domácností na běžných účtech 1600000

V tisících korun

1400000 1200000 1000000 800000 600000

7/1/2014

1/1/2014

7/1/2013

1/1/2013

7/1/2012

1/1/2012

7/1/2011

1/1/2011

7/1/2010

1/1/2010

7/1/2009

1/1/2009

7/1/2008

1/1/2008

7/1/2007

1/1/2007

7/1/2006

1/1/2006

7/1/2005

1/1/2005

7/1/2004

1/1/2004

7/1/2003

1/1/2003

400000

Zdroj:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=13620&p_strid=AA BCAD&p_lang=CS

Vývoj vkladů na běžných účtech je pozitivní zejména pro bankovní instituce, které díky tzv. vkladové sedlině47 mají přístup k velice levným finančním zdrojům.

2.2

Spořicí účet

Velice podobný produkt k běžnému účtu je účet spořicí. Spořicí účty jsou v dnešní době obvykle zakládány souběžně s účty běžnými. Smyslem této strategie je, aby klient se zájmem o daný spořicí účet převedl také svůj platební styk. Spořicí účty jsou pro banky v dnešních časech nízkých úrokových sazeb zajímavým konkurenčním nástrojem, který dokáže oslovit širokou klientelu. Druhá strana mince je otázka rentability spořicích účtů pro samotné banky. Úrokové sazby, které banky poskytují své klientele na spořicích účtech, se pohybují průměrně mezi 1% až

47

Dlouhodobě vypozorovaná minimální částka, která zůstává u bank uložena i při standardních výběrech prostředků klienty

33

1,5%.48 Z důvodu ochrany a regulace zvýšených nákladů na výplatu úroků své klientele banky přistupují výhradně k pásmovému úročení. Dnes se nejčastěji můžeme setkat se dvěma pásmy, kdy hranice je stanovena mezi 100 až 200 tisíc korun. Pro majetnější klientelu bankovních institucí je stanovená hranice výhodnějšího pásma velice nízká, jelikož rozdíl mezi pásmy může být i více jak 1% z úrokové sazby u vyšších vkladů v neprospěch klienta. Dalším regulatorním opatřením nákladů banky je stanovení podmínek pro výhodnější úročení, nejčastěji v podobě platebního styku, nebo stanovením výpovědní lhůty finančních prostředků ze spořicího účtu (de facto jde o alternativu termínovaného vkladu). Takováto opatření je možné vypozorovat i v kombinované podobě. Pro klienta by měl být spořicí účet doplňkovým produktem, kam by měl ukládat své nezbytné prostředky pro svou pohotovou likviditu (se zohledněním potenciální výpovědní lhůty). Výhodou je, že peníze jsou pojištěny stejně jako na běžném účtu, a to do ekvivalentní výše částky 100000 eur.

2.3 Termínovaný vklad Již podle názvu je patrné, jakým způsobem je tento produkt koncipován. Termínované vklady se zdají býti v současné době extrémně nízkých úrokových sazeb na pozadí jakéhokoli zájmu. Banky jsou aktuálně schopné poskytnout výhodnější úročení na svých spořicích účtech, které mohou navíc motivovat klienta k přechodu se svým běžným platebním stykem. Fakt, že termínované vklady nejsou na pořadu dne u českých bank, dokládá pohled na jejich výnosnost. Téměř všechny termínované vklady mají výnosový potenciál pro svého klienta při vkladu na jeden rok do 1%. Pokud je klient ochoten vzdát se svých finančních prostředků na delší dobu, a to až na 5 let, může se těšit na zhodnocení do 2% ročně. Na našem trhu můžeme spatřit určité výjimky, jako je například banka J&T, která dokáže zaručit svým klientům výnosy převyšující průměr trhu. Při termínovaném vkladu na 5 let u této banky klient obdrží roční zhodnocení ve výši 2,65%. Musíme si však uvědomit, že J&T banka je banka privátní s odlišným podnikatelským konceptem, zaměřenou vyloženě na movitější klientelu.

48

Spořicí účty - srovnání. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/produkty/sporici-ucty/? tridit=hodnoceni&smer=v&_sl1=pocatecni_vklad&_sl2=max_dosazitelny_urok&_sl3=platebni_karta_k_uctu

34

Nespornou výhodou termínovaného vkladu je, že veškeré vklady jsou ze zákona pojištěné do 100000 eur. Tato skutečnost eliminuje část rizik spojených s dlouhodobou držbou, nicméně opravdové riziko termínovaných vkladů je ukryté v nízké likviditě. Trendem dnešní doby je ústup od termínovaných vkladů, které jsou nahrazovány dobře úročenými a flexibilnějšími spořicími účty. 2.

Využití termínovaných vkladů domácnostmi 600000

V tisících korun

550000 500000 450000 400000 350000

7/1/2014

1/1/2014

7/1/2013

1/1/2013

7/1/2012

1/1/2012

7/1/2011

1/1/2011

7/1/2010

1/1/2010

7/1/2009

1/1/2009

7/1/2008

1/1/2008

7/1/2007

1/1/2007

7/1/2006

1/1/2006

7/1/2005

1/1/2005

7/1/2004

1/1/2004

7/1/2003

1/1/2003

300000

Zdroj:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=13620&p_strid=AA BCAD&p_lang=CS

Na grafu je zřetelně patrná důvěra domácností v termínované vklady, která se projevovala v krizových letech 2007 až 2009. Zájem o bezpečí finančních prostředků v nejasných časech krize je vystřídán odlivem finančních prostředků z tohoto produktu, a to z důvodu nízkých úrokových sazeb. Nedá se očekávat, že by se trend v nejbližších letech významně obrátil.

2.4 Stavební spoření Stavební spoření je účelový produkt, který by měl sloužit zejména pro účely bydlení. Smlouvu o stavebním spoření uzavírají domácnosti se specializovanou bankou, stavební spořitelnou. Na základě smlouvy o stavebním spoření klient spoří na svůj účet vlastní finanční prostředky, které jsou stavební spořitelnou dále zhodnocovány.

35

V současné době je nejběžnější výnos stanoven na úrovni 0,8-1,5% ročně, od něhož si musíme odečíst poplatky spojené s vedením účtu stavebního spoření. Na atraktivitě stavebního spoření přidává fakt, že stát na vložené úspory vkládá příspěvek ve výši 10% z naspořené částky. Maximální dotace je dosaženo při naspoření 20 000 Kč za rok, kdy spořitele při naspoření této částky stát odmění příspěvkem ve výši 2000 Kč.49 Stavební spoření je vhodný doplněk každého rodinného portfolia. Vzhledem k zaměření na bydlení je však možnost využití naspořených prostředků omezena, zejména po dobu prvních šesti let od založení smlouvy. Peníze nesmí být vybrány na jiný účel, než je právě zmíněné bydlení. Po dovršení šestiletého smluvního vztahu však můžeme smlouvu vypovědět, a s veškerými finančními prostředky ze smlouvy libovolně nakládat. V následujícím grafu se můžeme podívat, jak se vyvíjí obliba stavebního spoření u českých domácností. 3.

Vklady na stavebním spoření 450000

V tisících korun

400000 350000 300000 250000 200000

7/1/2014

1/1/2014

7/1/2013

1/1/2013

7/1/2012

1/1/2012

7/1/2011

1/1/2011

7/1/2010

1/1/2010

7/1/2009

1/1/2009

7/1/2008

1/1/2008

7/1/2007

1/1/2007

7/1/2006

1/1/2006

7/1/2005

1/1/2005

7/1/2004

1/1/2004

7/1/2003

1/1/2003

150000

Zdroj:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=13620&p_strid=AA BCAD&p_lang=CS

Byť je stavební spoření atraktivním produktem vhodným do rodinného portfolia, byla jeho dynamika omezena legislativními úpravami. V posledních letech se jedná zejména o snížení státního příspěvku, nebo prodloužení doby smluvního vztahu se stavební spořitelnou na 6 let,

49

Zákon 96/1993 Sb. O stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=40846&fulltext=&nr=96~2F1993&part=&name=&rpp=15#localcontent

36

potřebnou pro možné podání výpovědi smlouvy o stavebním spoření bez sankcí a dokládání účelu, jakým byly naspořené finanční prostředky vynaložené.

2.5 Cenné papíry Pod samotným pojmem cenný papír si můžeme představit nespočet produktů, které nám dokáží banky zprostředkovat. Středem našeho zájmu nebudou produkty typické pro ryzí investiční bankovnictví (které nám mohou zprostředkovat také univerzální banky), ale produkty s konzervativnějším rázem. Takovéto produkty jsou běžně nabízeny široké klientele, i klientele bez významnější investiční kvalifikace. Nejrozšířenějšími cennými papíry v retailovém bankovnictví jsou depozitní směnky a certifikáty, ale také různé formy dluhopisů. Tyto produkty by mohli být skutečně zahrnuty do investičního bankovnictví, avšak díky jejich konzervativnosti a možné garanci návratnosti jsou tyto cenné papíry vhodným produktem pro zhodnocování úspor každé domácnosti. 1) Dluhové cenné papíry – jsou vnímány jako konzervativní investice, s níž je spojen nižší výnos. Klienti bankovních institucí se mohou setkat zejména s tzv. prémiovými dluhopisy, tedy dluhopisy, které garantují návrat vložené částky (rovné nominální hodnotě dluhopisu) plus přiměřeného výnosu. •

Nejčastější forma výplaty výnosu z držby dluhopisu je prostřednictvím kupónu, na jehož základě je nám vyplácena odměna za jeho držbu. Výhodou dluhopisů je, že je můžeme kdykoli prodat za cenu aktuálně obchodovanou na trhu. Druhým četným způsobem vyplácení výnosů je výplata ke dni splatnosti dluhopisu, kdy je najednou vyplacena nominální hodnota plus kumulovaný výnos

•

Mezi dluhopisy řadíme také hypoteční zástavní listy. Pro klienta je to v podstatě klasický dlužný úpis věřitele (banky), kdy garantuje návratnost nominální hodnoty plus přiměřeného výnosu. Banka získané prostředky z hypotečních zástavních listů následně použije na poskytnutí hypotečních úvěrů

•

Výnosnost těchto a obdobných nástrojů se pohybuje při držbě v rozpětí 3 až 5 let okolo 2-3% ročně. Na dnešní poměry nízkých úrokových sazeb se jedná o atraktivní produkty, které však nejsou zahrnuty v institutu pojištění vkladů.50 Nutno podotknout,

50

Fond pojištění vkladů [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/co-je-pojisteno.html

37

že v dnešní době není snadné nalézt nízko rizikový dluhopis se solidním výnosem, což je dáno současnou vysokou likviditou na finančních trzích. Přebytek finančních prostředků z finančních trhů je ukládán do bezpečných aktiv (zejména dluhopisů), čímž dochází na základě vysoké poptávky k neustálému snižování jejich výnosů 2) Depozitní směnky – jsou cenné papíry vydávané bankou. Výhodou směnek je, že dokáží garantovat výnos ve flexibilní výši, odvíjející se od celkově vložené částky. Banka garantuje vyplacení jistiny a přiměřeného výnosu vždy k určitému datu. Jde o jakousi kombinaci termínovaného vkladu s charakterem dlužního úpisu. Výnos bývá zpravidla vyšší než na termínovaném vkladu proto, že směnky nepodléhají do institutu pojištění vkladů, čímž se stávají rizikovější investicí. 3) Investiční certifikáty – jsou moderní cenné papíry. Certifikáty jsou cenné papíry nejčastěji emitované na období 3 až 5 let. Jsou podobné dluhopisům, avšak míra potenciálního výnosu je vázána na podkladové aktivum. Budoucí výnosy jsou tedy přímo závislé na vývoji podkladového aktiva, čímž mohou být akcie, indexy, komodity a řada dalších aktiv. V českých bankách se můžeme setkat se dvěma typy investičních certifikátů: •

Garantované certifikáty – garantují k datu splatnosti návrat nominální hodnoty bez ohledu na tržní vývoj podkladového aktiva, a k tomu se připočítává potenciální výnos závislý na tržním vývoji předem definované podkladové veličiny

•

Bonusové certifikáty – mohou nabízet vyšší výnosy, avšak za cenu vyššího rizika. U bonusových certifikátů se stanovuje horní a dolní mez, od které se odvíjí potenciální výnos. Udrží-li se hodnota podkladového aktiva v rámci stanovených mezí, je vyplacen definovaný bonus. Pokud je hodnota nad horní mezí, je vyplácen dodateční výnos nad rámec bonusu. Naopak, je-li hodnota pod spodní mezí podkladového aktiva, je vyplacena pouze aktuální tržní hodnota (tedy hodnota nižší, než byla původně vložená nominální částka)51

Cenné papíry obecně jsou v České republice stále oblíbenější alternativou zhodnocování úspor

domácností.

Na

následném

grafu

můžeme

vidět

značnou

progresi těchto

konzervativních produktů, které mohou generovat vyšší výnosy, než jsou výnosy spořicích 51

Co je investiční certifikát?. In: [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://www.investice.cz/co-je-investicnicertifikat/t93/

38

účtů a termínovaných vkladů. Za nevýhodu se dá považovat výskyt tržního rizika a absence institutu pojištění vkladů. 4.

Hodnota investic do cenných papírů českých domácností prostřednictvím bank 300000

V tisících korun

250000 200000 150000 100000 50000

1/1/2004 6/1/2004 11/1/2004 4/1/2005 9/1/2005 2/1/2006 7/1/2006 12/1/2006 5/1/2007 10/1/2007 3/1/2008 8/1/2008 1/1/2009 6/1/2009 11/1/2009 4/1/2010 9/1/2010 2/1/2011 7/1/2011 12/1/2011 5/1/2012 10/1/2012 3/1/2013 8/1/2013 1/1/2014 6/1/2014 11/1/2014

0

Zdroj:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=22869&p_strid=AA BDA&p_lang=CS

2.6 Podílové fondy Nejsnazší cesta, jak může běžná česká domácnost zhodnocovat své finanční prostředky na kapitálovém trhu, vede přes podílové fondy. Již ze samotného názvu je patrné, že se jedná o jakési podílnictví. Veškeré vklady jednotlivců – investorů – jsou spravovány centrálně, kdy každý jednotlivec je podílníkem ve výši vloženého vkladu. Za vložený vklad získá vkladatel potvrzení o podílu, a to prostřednictvím tzv. podílového listu. Cena podílového listu se vyvíjí v čase, a je přímo závislá na tržním vývoji celkových aktiv daného fondu. Může docházet jak ke zhodnocení, tak znehodnocení. To, jak se bude daný podílový fond vyvíjet je značně závislé na manažerovy fondu, který nakládá se všemi prostředky od podílníků.

39

Podílové fondy mají pro běžného klienta celou řadu výhod, mezi něž patří: •

O peníze pečuje kvalifikovaná osoba, která může obchodovat s velkým objemem finančních prostředků složených z jednotlivých vkladů podílníků (díky vysokému objemu prostředků je dosahováno nižších transakčních nákladů, ale také se stávají dostupné investice, které si jednotlivec nemůže standardně dovolit)

•

Fond je dostatečně diversifikován, tudíž dochází k rozmělnění rizika (fondy investují až do stovek aktiv)

•

Klient může kdykoli odprodat svůj podíl (otevřený podílový fond má povinnost podíl odkoupit, a to nejdéle do 14. dnů od podání návrhu na odkoupení52)53

•

Nepřeberné množství podílových fondů, zaměřujících se na různé oblasti i finanční nástroje, díky čemuž můžeme lépe regulovat riziko

Pro potřeby naší práce budeme mínit podílovým fondem zejména otevřený podílový fond, který není omezen počtem podílníků, a tudíž ani počtem podílových listů. Výhoda pro klienta u těchto fondů je, že může kdykoli vstoupit a vystoupit, jelikož podílový fond je povinen podílové listy vždy odkoupit. Oproti tomu uzavřené podílové fondy mají omezené počty podílových listů, které jsou dále obchodovány na kapitálových trzích.54 Uzavřené podílové fondy tedy nemají povinnost odkupu podílových listů, a proto nejsou na základě omezené likvidity vhodné pro běžného klienta.55 Podílové fondy lze členit podle záměru-strategie jejich investičního zaměření, a to s ohledem na měnu, teritorium, nebo na určitý finanční instrument. Každý specifický faktor a složení daného podílového fondu profiluje jeho rizikovost. Nejrozšířenějšími druhy podílových fondů jsou: 1) Fondy peněžního trhu – fondy investující pouze do krátkodobých cenných papírů peněžního trhu, nebo využívají produkty typu termínovaného vkladu s garancí návratnosti. Tyto fondy jsou vysoce bezpečné, a slouží k bezstarostnému ukládání úspor.

52

Jedná-li se o odkup speciálního fondu nemovitostí či fondu kvalifikovaných investorů, může být lhůta pro odkup odlišná § 131 Odkupování podílových listů. In zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Dostupné z:http://business.center.cz/business/pravo/zakony/investicni-spolecnosti-a-fondy/cast6.aspx 54 JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 63-73. ISBN 978-80-247-1653-4. 55 KRACÍK, Lukáš. Vyznejte se v podílových fondech. In: [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://trhy.mesec.cz/clanky/vyznejte-se-v-podilovych-fondech/ 53

40

2) Dluhopisové fondy – investují převážně do dluhopisů. Tyto fondy mohou být i rizikovějšího rázu, a to za předpokladu zaměření se na dluhopisy s vyšším výnosem, například méně bonitních států. Zpravidla však bývají tyto podílové fondy konzervativní investicí, která se zaměřuje na dluhopisy zemí a firem s vysokým ratingovým hodnocením. Díky nízkému riziku se dá očekávat nižší zhodnocení, avšak vyšší než u fondů peněžního trhu. 3) Akciové fondy – investují většinu svého majetku do akcií. Fondy jsou doporučovány pro dlouhodobé investice, jelikož historicky akciové trhy neustále rostou. V kratším horizontu však dochází ke značným výkyvům, čímž se zvyšuje riziko ztráty. Akciové fondy mohou přinést vysoké zhodnocení, avšak za cenu zvýšeného rizika. 4) Smíšené fondy – jsou nejoblíbenějším druhem podílového fondu. Fondy rozdělují svůj kapitál mezi dluhopisy a akcie, kdy zvolené váhy charakterizují každý fond zvlášť. Smíšené fondy mohou inklinovat svým zaměřením jak k dluhopisům s rizikem nižším, tak k akciím obecně s rizikem vyšším. 5) Fondy fondů – jsou velice zajímavou variantou investování. Tyto fondy se nezaměřují na dílčí finanční instrumenty, ale zkupují podíly v jiných fondech. Díky tomu dochází k obrovské diversifikaci, a riziko je velice dobře rozprostřené. 6) Zajištěné fondy – zaručují klientovi návratnost celé, nebo minimální části vkladu. Někdy jsou fondy schopné zaručit alespoň minimální výnos, avšak za předpokladu uvázání finančních prostředků na určitou dobu. Tyto fondy jsou zajímavé pro konzervativní investory, které neinklinují k riziku. 56 Všechny uvedené druhy podílových fondů zatěžují klienty určitými náklady. Počáteční náklad pro klienta je vstupní poplatek, který se odvíjí od rizikovosti podílového fondu. Čím je podílový fond rizikovější, tím je vstupní poplatek a následná správa fondu nákladnější. Nejčastěji se můžeme setkat se vstupním poplatkem ve výši 0,5 – 5% z investované částky.57 Další náklady jsou manažerský či správcovský poplatek, který nehradí klient přímo, ale je o něj snížen výnos podílového listu. Tento poplatek slouží k odměně manažera fondu, ale také

56 Členění fondů kolektivního investování. In: [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné z:http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/ cs/osobni_finance/investice/moznosti_investovani/kolektivni_investovani_cleneni_fondu.html 57 Můžeme se setkat také s podílovými fondy bez vstupního poplatku, které však mohou být zatíženy poplatkem výstupním. Méně častou variantou jsou podílové fondy bez poplatku, nebo naopak se vstupním i výstupním poplatkem zároveň.

41

k bezproblémovému chodu fondu jako celku (poplatky za konverze měn, platy analytiků, účetních, atd.).58 Dalším nákladem klienta je platba daně z výnosu. U produktů, které jsme si zmínili dříve, odvádí daň za klienta zpravidla banka. U podílových fondů tomu tak není. Je na každém investorovi, aby se o zdanění výnosu postaral. Je však možnost, jak se placení daně vyhnout: 1) Dodržení tzv. daňového testu, což v praxi znamená držbu podílových listů od nákupu minimálně po dobu tří let. Poté je výnos z držby od daně osvobozen. 2) Zpeněžit své vložené prostředky do podílových fondů maximálně do výše 100 000 Kč ročně, a to včetně výnosů. Toto ustanovení chrání drobné investory nebo klienty, kteří potřebují zpeněžit část svých investic.59 Podílové fondy jsou velice zajímavý nástroj, který si získává u českých domácností stále větší oblibu. Na grafu níže se můžeme přesvědčit o růstu obliby v podobě rostoucích aktiv podílových fondů vydaných tuzemskými subjekty. 5.

Aktiva podílových fondů 400000

V tisících korun

350000 300000 250000 200000 150000 100000 8/1/2014

6/1/2014

4/1/2014

2/1/2014

12/1/2013

10/1/2013

8/1/2013

6/1/2013

4/1/2013

2/1/2013

12/1/2012

10/1/2012

8/1/2012

6/1/2012

4/1/2012

2/1/2012

12/1/2011

10/1/2011

8/1/2011

6/1/2011

4/1/2011

2/1/2011

12/1/2010

50000

Zdroj:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=31569&p_strid=BE &p_lang=CS

58 ČERMÁK, Petr. Jaké poplatky ožírají výnosy podílových fondů. In: [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://www.penize.cz/akcie/42090-jake-poplatky-oziraji-vynosy-podilovych-fondu 59 § 4 Osvobození od daně. In Zákon 586/1992 Sb. České národní rady o daních z příjmů. Dostupné z: http://zakony.penize.cz/586-1992-sb-zakon-o-danich-z-prijmu#f1457897

42

České domácnosti se seznamují s možnostmi přímého vstupu na finanční trhy, což je a bude znát na stále rostoucí oblibě podílových fondů. Podílové fondy se stávají stále významnější součástí strategií bank, které se snaží své klienty seznámit s touto možností zhodnocování prostředků pravidelnými schůzkami, nebo semináři snažícími se osvětlit problematiku finančních trhů.

2.7 Penzijní připojištění Často skloňovaným a mnohdy kritizovaným způsobem spoření je penzijní připojištění, které je stále produktem podporovaný státem. Oprostíme-li se od problematiky neúspěšné penzijní reformy, je penzijní připojištění nadále zajímavý dlouhodobý spořící produkt. Penzijní připojištění je detailně sledovaný a regulovaný produkt nejen centrální bankou, ale také samotnými obchodními bankami, které ve svých penzijních společnostech tento produkt poskytují. Jedná se o vysoce konzervativní produkt, který přináší vkladatelům přiměřený výnos úměrný svému konzervativnímu charakteru, ale hlavně přináší státní příspěvek v následující výši: 4.

Výše státního příspěvku při určité výši vkladu

Výše příspěvku účastníka v Kč

Výše státního příspěvku v Kč

100 až 199

50 + 40 % z částky nad 100 Kč

200 až 299

90 + 30 % z částky nad 200 Kč

300 až 399

120 + 20 % z částky nad 300 Kč

400 až 499

140 + 10 % z částky nad 400 Kč

500 a více

150 Kč.

Zdroj:http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-42-1994-sb-o-penzijnim-pripojisteni-se-statnim-prispevkem-ao-zmenach-nekterych-zakonu/f1532895/

Pokud vkladatel přispívá vyšší částkou, může využít kromě příspěvku také snížení svého daňového základu za vložené vklady až do výše 1500 Kč za měsíc.60 Velkou devizou penzijního připojištění je, že spousta zaměstnavatelů dává svým zaměstnancům k jejich

60

42/1994 Sb. Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvis. Dostupné z:http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-42-1994-sb-o-penzijnim-pripojisteni-se-statnim-prispevkem-a-o-zmenachnekterych-zakonu/f1532895/

43

vkladům příspěvek. Aktuální průměrná výše zaměstnaneckých příspěvků je cca 800 Kč.61 I přes značné výhody penzijního připojištění dochází z tohoto produktu k odlivu finančních prostředků. Tento trend je přisuzován nepovedené důchodové reformě, ale také nové skutečnosti, kdy penzijní fondy nemusí klientovi již garantovat minimální roční výnos. Trend odlivu aktiv z penzijních fondů je zachycen na následujícím grafu: 6.

Množství aktiv v penzijních fondech v ČR 11500000

V tisících korun

11000000 10500000 10000000 9500000 9000000

9/1/2014

8/1/2014

7/1/2014

6/1/2014

5/1/2014

4/1/2014

3/1/2014

2/1/2014

1/1/2014

12/1/2013

11/1/2013

10/1/2013

9/1/2013

8/1/2013

7/1/2013

6/1/2013

5/1/2013

4/1/2013

3/1/2013

8500000

Zdroj:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=32073&p_strid=BG &p_lang=CS

Složitější a aktuálně platný důchodový systém obsahuje tři pilíře, kdy za penzijní připojištění pro tuto práci budeme považovat pouze třetí pilíř, který je středem zájmu a diskuzí všech politických stran. Současná podoba důchodové reformy je jistě dlouhodobě neudržitelná. Pro naše účely bude plně dostačující jediné, reálně dlouhodobě udržitelné spoření na důchod, v podobě tzv. doplňkového penzijního připojištění. Toto spoření je klasickým produktem se státním příspěvkem, popsaným výše. Bankovnictví je bezesporu bohaté na celou řadu jiných spořicích a investičních produktů. Spořící a investiční produkty prochází neustálými inovacemi, které dokáží již rozsáhlé finanční trhy nadále obohacovat. Náš výčet ale obsahuje nejpoužívanější bankovní produkty v České republice, a proto se na ně budeme zaměřovat i v následující části práce.

61

Jak častý je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění. In: Finparáda [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/2412-Jak-casty-je-prispevek-zamestnavatele-na-penzijni-pripojisteni.aspx

44

3. Občané a úspory Pro analyzování preferencí českých občanů je možné využít nespočet již vykonaných statistických analýz, které se zaměřují různými pohledy na řadu tuzemských spořících produktů. Pro potřeby naši práce jsme se však rozhodli využít sběru primárních dat, získaných prostřednictvím dotazníkové metody. Dotazník je zaměřen na bankovní produkty využívané na našem území našimi respondenty, ale také na riziko, které dotázaní mohou pociťovat u daných produktů či samotných bank (dotazník viz Příloha 3). Sběrem dat se podařilo vytvořit velice silnou základnu pro konečnou adekvátnost získaných informací. Dotazník vyplnilo celkem 722 respondentů napříč všemi kraji České republiky. Respondenti jsou zastoupeni všemi věkovými kategoriemi, počínaje 18. rokem života. Za pozitivní skutečnost dotazníkového šetření lze považovat nadpoloviční účast ženského pohlaví, které je obecně známo svou vysokou pečlivostí a důsledností při vyplňování všelijakých anket. Podíl pohlaví respondentů na celku je možné vidět v následujícím grafu. 7.

Podíl žen a mužů na celkovém počtu respondentů

Žena Muž

39%

61%

Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

Za velice uspokojivý výsledek považujeme i zájem dotázaných respondentů o dotazník napříč různými věkovými kategoriemi. Podíl jednotlivých věkových kategorií na celkovém počtu dotázaných je možné shlédnout na grafu níže.

45

8.

Podíl jednotlivých věkových kategorií na celkovém počtu respondentů

18-26

12%

27-35 36-44

31%

45-53

14%

54 a více

17% 26% Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

Posledním grafem, blíže představujícím získaný statistický soubor, je podíl respondentů s ohledem na jejich nejvyšší dosažené vzdělání. Za významné považujeme získání téměř shodného podílu středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných osob. 9.

Podíl respondentů podle nejvyššího stupně dosažného vzdělání

6% 1%

Vysokoškolské

7%

Střední s maturitou Střední bez maturity/vyučen Vyšší odborné 45%

Základní

41%

Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

46

Zastoupení respondenti pocházejí z celé České republiky, napříč všemi kraji. V příloze 4 si můžeme prohlédnout počty respondentů v jednotlivých krajích s tím, že nejsilnější zastoupení má Praha, dále pak kraj Jihomoravský, Moravskoslezský a Ústecký. S ohledem na koncept dotazníkového výzkumu si rozdělíme tuto část práce do tří podkapitol. První podkapitola bude věnována vztahu občanů České republiky k bankovním institucím, kdy nás bude zajímat výše jejich klientské důvěry vůči bankám. Druhá podkapitola bude věnována vztahu spoluobčanů k jednotlivým bankovním produktům, respektive se pokusíme zjistit, jaké produkty jsou občany preferovány. V poslední třetí části se zaměříme komplexněji na faktor rizika. Bude nás zajímat postoj občanů vůči rizikovějším produktům, ale také se budeme věnovat podvědomí o celkových rizicích v bankovnictví.

3.1 Občané a bankovní instituce Základním stavebním kamenem každé ekonomiky je fungující bankovní systém, který je přímo závislý na důvěře občanů. Pomyslným odrazovým můstkem pro zjištění důvěry ze strany spoluobčanů vůči bankám byla otázka, kam jsou běžně umisťovány úspory respondenty. Výsledky dopadli následovně. 10. Místo umístění úspor českých domácností

1% 2% 0% 5%2%

Do banky Ponechávám v domácnosti

12%

Na finanční trhy skrze nebankovní subjekty nemám úspory Komodity 78%

Ostatní

Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

Prvotní očekávání byla naplněna hodnotou 77,98%, představující podíl respondentů využívajících pro své úspory bankovní instituce. Překvapujícím údajem byl poměrně vysoký 47

podíl úspor ponechávaných v domácnostech, a to v 11,77% případů. Zajímalo nás, jaká věková kategorie si úspory ponechává v domácnosti nejvíce. Pro získání objektivního výsledku jsme vytvořili jednoduchý koeficient, který posloužil k přepočtu rozdílného počtu získaných responzí z jednotlivých věkových skupin do jednotné podoby. Koeficient byl získán následujícím odvozením.


 ě  é   

100 í č ů  ě  é  

Výpočtem koeficientu a součinem absolutních hodnot jednotlivých věkových kategorií získaných dotazníkovým šetřením, bylo dosaženo následujícího zjištění. 11. Podíl respondentů ukládajících úspory v domácnostech v závislosti na věku

18-26

15%

27-35 36-44 45-53 12%

42%

54 a více

16% 15% Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

Velice významný zjištěním je fakt, že peníze v domácnosti si nejvíce ponechávají mladí spoluobčané. Může to souviset s malou či žádnou zkušeností s bankovními domy, nebo negativní zkušeností někoho z blízkého okolí, která ekonomicky činné osoby od ukládání úspor do bank odradí. Do určité míry mohou za tento stav i samotné banky, které se často zaměřují u nižších věkových skupin pouze na založení běžného účtu, popřípadě zřízení kreditní karty či povoleného debetu. Banky by měly poskytnout primárně komplexní péči, podporu, produktovou skladbu pro každého klienta zvlášť, která by zahrnovala kromě jiného 48

spořící produkty. Pravdou je, že za většinu spořících produktů jsou oproti produktům úvěrovým menší provize, což narušuje motivaci u některých bankéřů. Banky by se měli chovat zodpovědněji a prozíravěji. Měli by lákat mladé potenciální klienty na pomoc se zhodnocením jejich prvních úspor a být partnerem, který bude vždy přítomný v jejich ekonomickém životě. V tomto bodě mají banky značný prostor pro zlepšení. Třetím nejčetnějším způsobem jak občané nakládají se svými úspory je investování na finančních trzích. Počet respondentů investujících své úspory primárně na finančních trzích prostřednictvím mimo bankovních subjektů je 4,71%. Pět procent občanů využívající služeb finančních zprostředkovatelů s přístupem na burzy není ohromující číslo, nicméně může to znamenat určitý příslib a naději pro budoucnost českého kapitálového trhu, který je značně v útlumu. Drtivá většina občanů ukládá své úspory do bank, což svědčí o značné důvěře v banky. Do našeho dotazování jsme vložili přímou otázku, zda klienti bankám plně důvěřují. To, zda klienti bezmezně věří bankám, můžeme vidět v následujícím grafu. 12. Projev plné důvěry vůči vlastní bance, kam občané ukládají své úspory

4%

4% 2%

spíše souhlasím souhlasím nevím spíše nesouhlasím nesouhlasím 49%

41%

Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

Důvěru v banku, kam si každý respondent ukládá své finanční prostředky, chová téměř 90% všech dotázaných. Výsledek je velice jednoznačný, o to více s ohledem na vyjádřenou nedůvěru v podobě 6% dotázaných. Z občanů, kteří vyjádřili své bance absolutní nedůvěru, preferuje téměř 75% z nich peníze uložené v domácnosti. 49

Výsledek je statisticky jednoznačný natolik, že nebylo možné dohledat významné vazby a odchylky napříč věkovým, ani teritoriálním rozdělením respondentů. Pro validnost získaných informací jsme položili respondentům dotaz na to, jaké místo považují pro své úspory za nejbezpečnější. Tato otázka volně navazovala na předchozí otázku, kam občané nejčastěji ukládají své úspory. Tímto dotazem bylo dosaženo následujícího výsledku. 13. Nejbezpečnější místo pro úspory občanů

3% 3% 3%

7%

Banka Domácnost Nebankovní subjekt (družstvo...)

16%

Nemovitost Investice (akcie, zlato…) 68% Ostatní

Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

Zajímavým poznatkem je, že z respondentů, kteří dříve odpověděli v 77,98% případů to, že své úspory ukládají do banky, jich 9,8% z nich uvedlo jako bezpečnější místo domácnost. Podíváme-li se na charakteristiku těchto respondentů ukládající úspory do banky, ale za bezpečnější místo považují domácnost, je téměř 71% z nich se středoškolským či nižším vzděláním. Vysokoškolští respondenti se na tomto faktu podílejí z 29%. Je na pováženou, z jakého důvodu někteří klienti bank považují za nejbezpečnější místo domácnost, protože racionálně vzato by měla být nejbezpečnějším místem právě banka. Byť je celková důvěra v bankovní instituce v České republice velká, dotázali jsme se respondentů na jejich strach, který pociťují z potenciální ztráty svých finančních prostředků svěřených bance.

50

Otázka na strach o úspory potvrdila skutečnost, že respondenti považující banky za nejbezpečnější místo se ztráty svých finančních prostředků příliš nebojí. Strach o své úspory postrádá přesně 69% dotázaných. Otázka důvěry je pro banky zcela zásadní, jelikož s vyšší důvěrou se bankám lépe spolupracuje s klienty. Ve světě lze dohledat názory, že důvěra v banky je úzce spojena s poplatky, které si banky účtují. Ve skutečnosti hraje roli při budování či ztrátě důvěry úplně vše, od poplatků až po chování zaměstnanců banky. Akutní obavu ze ztráty svých finančních prostředků svěřených bance pociťuje cca 6% dotázaných. Menší obavu pociťuje dalších cca 13% respondentů. Většina občanů nedůvěřujících bance bývají většinou bývalí, či stávající klienti s negativní zkušeností z minulosti. Negativní zkušenost může být vyvolána čímkoli, ať už ztrátou finančních prostředků při investování, nebo neposkytnutím určitého úvěrového produktu. V některých případech se dá hovořit o křivdě vůči bance, kterou banka ani nemůže nikterak ovlivnit. Pro dlouhodobě nespokojené klienty se jeví jako zajímavá možnost využití bankovní mobility. Bankovní mobilita představuje pohodlnou změnu bankovního domu, která může klientovi pomoci se získáním důvěry k novému bankovnímu partnerovi a bankovnictví celkově. Za bezvadné fungování bankovní mobility patří velké díky České bankovní asociaci, která se snaží neustálou osvětou informovat o této možnosti širokou veřejnost. Horší variantou dlouhodobě nespokojených klientů je setrvání u stávající banky. Setrvání dlouhodobě nespokojeného klienta u dané banky nebývá vhodné jak pro samotného klienta, tak ani pro banku. Klient s averzí vůči svojí bance si nenechá poradit od bankéře, ani se na banku neobrátí v případě zájmu o jakoukoli službu. Poté vázne celý business banky a hlavně spokojenost klienta. Banka i klient se dostávají do bludného kruhu. Z odpovědí respondentů lze objektivně očekávat, že 6-10% klientů není se svou bankou spokojeno. Je-li to objektivní důvod klienta, nezbývá než změnit bankovní ústav nebo si nechat zařídit jinou péči v podobě jiného bankéře. Opomeneme-li nespokojené klienty z důvodu neschopnosti splácet své natropené závazky, měli by se banky na nespokojené klienty důsledněji zaměřit a snažit se změnit jejich negativní emoce. Bankéři by měli aktivně vyhledávat nespokojené klienty, nikoli se takovýmto klientům vyhýbat. Tací klienti by měli získat citlivou a osobní péči, aby se přišlo na jádro problému. Pokud se bude jakýkoli problém přecházet, bude pouze překážkou v budování důvěry.

51

Na předcházející téma navazovala otázka, s kým naši respondenti řeší nejčastěji své finanční úspory. Kdo jim radí, jak s nimi naložit. S ohledem na dosavadní výsledky průzkumu jsme očekávali, že na základě vysoké důvěry v banky budou nejvytíženějšímu rádci bankéři. Výsledky však dopadli zcela překvapivě. 14. S kým občané pečují o své úspory

3% 1%

Sám

11%

S partnerem/partnerkou S finančním poradcem S bankéřem Ostatní

24% 61%

Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

Nejvíce dotázání věří sami sobě, a o svých úsporách si rozhodují bez jakékoli pomoci. Vysoký podíl mají i ti, kteří se o svých úsporách rozhodují společně se svou drahou polovičkou. Při součtu těchto dvou podílů se dostáváme na hodnotu cca 85%, kdy v tolika procentech případů se řeší finance v domácnosti. Tento statistický údaj vypovídá o české povaze, která velí vše si obstarat sám. Otázkou je, zda je to opravdu ta nejlepší varianta. Služeb finančního poradenství, tedy specializovaného poradce, využívají občané v 11% případů. Do budoucna se trh finančního poradenství jednoznačně rozroste. Dříve, ojediněle i dnes se určité poradenské skupiny zaměřují na kvantitu poradců a klientů, než na samotnou kvalitu poskytovaných služeb. Z tohoto důvodu klient neobdrží vždy to nejlepší kvalifikované řešení, což vrhá negativní světlo na současný stav finančního poradenství. Finanční poradenství se začíná za přispění České národní banky více či méně regulovat. V České republice je k 31.1.2015 registrovaných neskutečných 157670 pojišťovacích

52

zprostředkovatelů,62 kteří vykonávají služby finančního poradenství.63 Věříme, že odbornost finančního poradenství bude do budoucna růst, a tím také poroste tolik potřebná pošramocená důvěra k tomuto oboru. Nejzajímavější zjištění je enormně nízký počet dotázaných, kteří se řídí radami svého bankéře. Opravdu 3% respondentů je velice nízké číslo, které se nedá adekvátně obhájit. Nízký počet občanů, využívající rad bankéřů i přes obrovskou důvěru v banky, je možná zapříčiněn opět nějakou negativní zkušeností. Říká se, že spokojený klient se málo komu o své spokojenosti pochlubí. Nespokojený naopak šíří své rozpaky do širokého okolí, protože negativní zkušenosti v lidech obecně budí větší emoce. Banky by měli být zodpovědné za své bankéře, kteří by si měli s klienty budovat kvalitní vztah založený na důvěře a spolupráci. Dnešní konkurenční trh založený na obsluze bankovních služeb na dálku přes telefon či internetové aplikace, potlačují samotnou podstatu tradičního bankovního oboru. Banka 21. století už nemusí být atraktivním místem, nejlépe v pěkné budově a na dobré adrese, kam se klienti chodí bavit a radit o svých financích. Dnešní banky jsou prezentovány nejčastěji prostřednictvím internetových stránek, nebo kiosky v obchodních domech. Současný trend tkví v pohodlí a snadném uživatelském rozhraní. Otázkou však je, zda toto neudělá z bank pouze obyčejného zprostředkovatele bez přidané hodnoty v podobě know how bankéřů. Ano, dají se stále nalézt i tradiční banky, poskytující svým klientům plný servis a krásné pobočky, ale trh se od těchto institucí pomalu odvrací. Dostáváme se do doby, kdy banky budou pouze zahlcovat (se snahou správného zacílení) klienty nabídky na všelijaké produkty a budou opomíjet jejich reálné potřeby. Zde je potenciál rozdmychání negativních emocí v klientech. V nastoleném trendu nelze očekávat, že by klienti chodili pro rady bankéřů častěji. Je to na bankách, zejména těch tradičních, aby osvětou přesvědčili klienty o té opravdové přidané hodnotě stabilního bankovního domu, tedy kvalifikovaných bankéřích.

62

Pojišťovacím zprostředkovatelem musí být každý finanční poradce, jelikož pojištění je stěžejní součástí komplexního finančního poradenství. 63 Celkový přehled počtu subjektů v časové řadě [online]. 2015 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/ JERRS.WEB30.CAS_RADA_DRUHA_STAT4

53

3.2 Občané a bankovní produkty Co by bylo platné zjistit, jaký mají občané vztah k bankám, kdybychom neměli ponětí o jejich vztahu k bankovním produktům. Právě jednotlivé produkty přinášejí bankám zisky a klientům potenciální výnosy. V druhé části práce jsme si charakterizovali základní bankovní spořicí produkty, které lze považovat za nejrozšířenější na českém bankovním trhu. Jaké produkty preferují občané v podobě našich respondentů, to se dozvíme v následující části třetí kapitoly. Není sporu o tom, že na každý spořicí produkt je (nebo by mělo být) pohlíženo dvojím pohledem. První pohled je na to, kolik mi pořízení daného produktu může přinést dodatečných peněz v podobě výnosu. Druhým pohledem je to, co mohu pořízením daného produktu případně ztratit. Obě tyto otázky představují pomyslné misky vah. Nás zajímá, kde zhruba je rovnováha u našich občanů, při pohledu na výhodnost jednotlivých produktů. Nejvíce využívaným produktem je logicky běžný účet. Jeho využívání potvrdilo 97,37% respondentů a můžeme s klidným svědomím konstatovat, že téměř každý člověk využívá osobní účet a má nějaký vztah se svou bankou. Tématem naší práce jsou však spořicí produkty, čemuž svou charakteristikou běžný účet neodpovídá. Běžný účet ale můžeme považovat za pomyslnou vstupní bránu do širokých produktových portfolií bank. Prvním opravdovým spořicím produktem bývá účet spořicí, který je v drtivé většině případů zakládán právě s účty běžnými. Časté využití spořicího účtu potvrdilo téměř 38% dotázaných. Dalších cca 17% dotázaných uvedlo, že spořicí účet využívá pro své krátkodobé finanční prostředky. Krátkodobé využití spořicího účtu lze považovat za efektivní nástroj řízení soukromé likvidity. Dalších cca 23% respondentů spořicí účet nevyužívá vůbec, a 22% ho nemá ani zřízený. Rozložení responzí si můžeme prohlédnout na grafu následujícím na další stránce.

54

15. Frekvence využití spořicího účtu

Využívám často

17%

Nevyužívám 38%

Nemám Využívám občas pro krátkodobé úložky

22%

23% Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

Výše uvedený graf nám nyní poslouží k prvotnímu odhadu rizikového profilu respondentů. Základní úvahou je, že osoby využívající spořicí účty budou tíhnout k využívání konzervativních produktů, jako je penzijní připojištění či stavební spoření. V následujícím grafu se podíváme na korelaci mezi respondenty využívajícími spořicí účet s určitou frekvencí, a množstvím dalších sjednaných konzervativních produktů. Respondenti jsou rozděleni do čtyř skupin podle využití spořicího účtu, kdy u každé skupiny je procentuálně vyjádřeno, kolik z nich má sjednaný další (a jaký) konzervativní produkt. 16. Využití konzervativních produktů v závislosti na frekvenci využití spořicího účtu

Stavební spoření Penzijní připojištění 58.80% 52.60%

67.20% 54.40% 44.20% 39.30%

Využívám často

Využívám občas

Nevyužívám

34.40% 30.60%

Nemám

Frekvence využití spořicího účtu

Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

55

Dostalo se nám velice zajímavého zjištění, že občané využívající spořicí účet tíhnou k využívání dalších konzervativních produktů. Zajímavé je, že i osoby se sjednaným a nevyužitým spořicím účtem tíhnou ke konzervativním produktům více, než osoby bez sjednaného spořicího účtu. Podívejme se nyní na to, kolik procent respondentů z každé skupiny využívá stavební spoření a penzijní připojištění současně. 17. Využití stavebního a penzijního spoření současně, v závislosti na frekvenci využití spořicího účtu

Kombinace stavebního a penzijního připojištění 40%

38.70%

8% 0.60% Využívám často

Využívám občas

Nevyužívám

Nemám

Frekvence využití spořicího účtu

Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

Ze zjištěných údajů můžeme říci, že osoby využívající spořicí účty jsou konzervativněji založení jedinci, a to bez významnějších odchylek v závislosti na věku. Jasně se to projevuje při tvorbě portfolia, které při využívání spořicího účtu velice často obsahuje současně penzijní a stavební spoření. V pořadí další produkt po víše zmíněných jsou v oblibě s více než 16% podílové fondy, za nimiž je v závěsu s 8% skupina cenných papírů, jako jsou dluhopisy, depozitní směnky či certifikáty. Celkový součet využívaných investičních nástrojů je roven zhruba 24%. Podle dat ČNB obliba investičních nástrojů neustále roste (viz. strana 39). Růstový trend obliby investičních nástrojů může navíc do budoucna podpořit aktuální politika nízkých úrokových sazeb, ale také postupné získávání podvědomí o možnostech investování prostřednictvím bank a celé řady brokerských společností. Zajímala nás zkušenost s finančními trhy našich respondentů, a proto jsme jim položili na jejich zkušenost s finančními trhy otázku.

56

18. Klientská zkušenost s finančními trhy (podílové fondy, akcie, dluhopisy…)

7%

Nulová

11%

Investuji prostřednictvím banky (podílové fondy...) Nezajímají mě 45% Investuji sám s nebankovním prostředníkem

16%

Chystám se investovat

21% Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

Výsledek této otázky skýtá řadu pozitivních aspektů. V prvé řadě je potřeba upozornit na relativně vysoký počet respondentů, kteří využívají pro své investice bankovní instituce. V druhé řadě je zajímavé, že 11% dotázaných investuje samo, prostřednictvím jiných než bankovních zprostředkovatelů. Tito klienti by měli mít solidní podvědomí o investování, a banky by na ně měly cílit se speciálními nabídkami. Banka může být i pro samostatně investující klienty zajímavá varianta pro diversifikaci jejich produktového portfolia. Významnější závislost na věku či místě bydliště nebyla dohledána. S ohledem na vzdělání se dá konstatovat, že lidé s vyšším vzděláním tíhnou více k investičním nástrojům. Z těch, kteří investují mimo banky i v bankách, je cca 62% s vysokoškolským vzděláním. Za pozitivum lze brát i to, že drtivá většina dotázaných, kteří se chystají investovat je ve věkové kategorii do 35 let. Tito mladí potenciální klienti jsou s počtem 7% velice lukrativní pro všechny bankovní instituce, které by je mohly k reálnému investování dovést. Po zjištění zájmu o finanční trhy nás zajímalo to, jaký názor mají dotázaní na stěžejní investiční nástroj bank, tedy podílové fondy. Zjištění bylo následující.

57

19. Podílové fondy jsou

6%

2%

Pro Vás neznámé

15%

31%

Zajímavým způsobem spoření Pro Vás nezajímavé Příliš rizikové Drahé na pořízení

19% nevím 27% Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

Zajímavým zjištěním je, že 31% dotázaných nemá o podílových fondech dostatek informací, a jsou pro ně neznámým produktem. Je to vysoký počet lidí, kteří mohou zvýšit predikovaný potenciál růstu zájmu právě o tento produkt. Pro 19% dotázaných jsou podílové fondy nezajímavé. U těchto občanů jsou podílové fondy nevyužitým potenciálem jejich portfolií. Nutno dodat, že bankám se s klienty bez zájmu pracuje mnohem hůře, než s klienty bez znalostí produktu. Další zajímavou skupinou jsou ti, kteří označili podílové fondy za příliš rizikové. Těmito respondenty se budeme zabývat v poslední části této práce. Dalších 6% respondentů uvedlo, že jsou podílové fondy drahé na pořízení. Nicméně z těch, kteří považují podílové fondy za drahé na pořízení, téměř polovina sama investuje, a to také do podílových fondů v bankách. Na druhou stranu jsou v dnešní době nástroje, které se svým charakterem blíží podílovým fondům, ale jsou na pořízení i správu levnější. Těmito nástroji jsou stále oblíbenější ETF fondy. Celých 27% respondentů uvedlo, že podílové fondy jsou zajímavým způsobem spoření. Z celkového počtu dotázaných jsou dvě třetiny vysokoškolsky vzdělaných, kteří téměř v polovině případů využívají podílové fondy k zajištění na stáří. Podílové fondy jsou s více jak 13% druhým nejoblíbenějším produktem, kterým se české domácnosti připravují na důchodový věk. Nejoblíbenějším produktem zajištění staří je s 66% 58

penzijní připojištění. Zajímavostí je, že 27% dotázaných úspory na stáří zatím neřeší. Není překvapením, že ti co neřeší úspory na stáří je 81% občanů mladších 35 let.

3.3 Občané a rizika Veškeré dosavadní poznatky by vypadaly poněkud syrově, kdybychom se nyní nezaměřili na vztah občanů k riziku. Je velice důležité chápat, jaké produkty preferují samotní občané (klienti), respektive jaké riziko jsou ochotni podstoupit pro potenciálně vyšší výnos. Do této fáze práce jsme si zatím představili možnosti, jakými klienti mohou své úspory zhodnocovat, a jakými své úspory zhodnocují. Je zcela jisté, že ne každá domácnost si úspory může tvořit. Je proto nasnadě vnímat úspory i jako variantu zajištění, respektive jako možnost zafinancování nenadálé situace. Zeptali jsme se našich respondentů na to, jak jsou vlastně s výší svých úspor – rezerv spokojeni. 20. Výše disponibilních úspor je uspokojivá

5%

spíše souhlasím

12%

spíše nesouhlasím nesouhlasím 40%

souhlasím nevím

17%

26% Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

Dostalo se nám zajímavých odpovědí, kdy mezi spokojenými a nespokojenými občany je poměr téměř vyrovnán. Zajímavé je, že občané starší 54 let věku jsou s výší svých úspor nespokojeni téměř v 63% případů. Je možné, že s blížícím se důchodovým věkem si uvědomují, že jejich životní úroveň zcela jistě poklesne. Tato skutečnost by měla být varováním zejména pro občany do 35 let věku, kteří své úspory na staří neřeší, nebo je vůbec nezajímají. 59

Před zaměřením se na riziko produktů je potřeba zjistit, jaká očekávání jsou v myšlenkách spořitelů. Cílem bylo zjistit, jaké zhodnocení čeští spořitelé od bank a jejich produktů očekávají, a jaké riziko jsou pro toto zhodnocení ochotni podstoupit. 21. Dostatečným ročním zhodnocením je

3%

2,1-3%

14%

3,1-4%

28%

6,1% a více 1,1-2% 4,1-6%

15%

0-1%

20% 20% Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

Od dotázaných se nám dostalo zajímavého rozložení odpovědí. Nyní si jednotlivé skupiny zanalyzujeme a podíváme se, jakým způsobem naplňují svá očekávání. Abychom lépe pochopili očekávání respondentů, položili jsme jim otázku, zda mají velké obavy ze znehodnocení svých naspořených úspor při spoření či investování. Tento dotaz měl evokovat uvědomění si rizika, které je spojené se všemi bankovními i nebankovními produkty. 22. Vnímám velký strach ze znehodnocení úspor prostřednictvím spoření či investování

spíše nesouhlasím

10%

spíše souhlasím 10% 35%

nevím nesouhlasím souhlasím

17%

28% Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

60

Nejzajímavějším údajem je 10% dotázaných, kteří mají enormní strach ze znehodnocení svých úspor. Na druhou stranu stejný počet dotázaných strach ze znehodnocení absolutně postrádá. Dalších 35% dotázaných strach spíše nemá, což ospravedlňuje vysoká očekávání na zhodnocení. Tato otázka nás vedla k názoru, že občané jsou vesměs s nastavením svého portfolia spokojeni, na základě smysluplného očekávání výnosu a míry akceptace rizika. Šli jsme však ještě dále, a položili respondentům přímou otázku na riziko. Přímý dotaz směřoval na jejich vztah k riziku, respektive zda jsou ochotni pro potenciální vyšší výnos ochotni podstoupit vyšší riziko ztráty svých peněz. Dostali jsme následující odpovědi. 23. Ochota podstoupení vyššího rizika s ohledem na vyšší pravděpodobnost ztráty peněz

6%

spíše nesouhlasím

9%

nesouhlasím spíše souhlasím nevím 41%

16%

souhlasím

28% Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

Musíme říci, že zde naše očekávání byla naplněna. Je zde patrná vysoká míra averze k riziku, což jsme očekávali. Pouze 6% dotázaných je ochotno riskovat, což odpovídá počtu respondentů investujících na finančních trzích s mimobankovními subjekty. Dalších 16% dotázaných je ochotno přijmout určité riziko s tím, že se zvyšuje pravděpodobnost ztráty. Z těch, kteří jsou ochotni podstoupit riziko, téměř polovina využívá investiční nástroje, jako jsou dluhopisy či podílové fondy. Podíváme se nyní blíže na jednotlivé skupiny dotázaných podle preferované výše ročního zhodnocení. Nejmenší skupinou je skupina, která se spokojí s ročním zhodnocením do 1%. Je velice zajímavé, že ti kteří očekávají takto nízké zhodnocení, pečují o své úspory výhradně sami, a 87% z nich není ochotno podstoupit jakékoli riziko. Více jak polovina dotázaných z této skupiny má strach ze znehodnocení svých úspor i přesto, že využívají z 96% pouze 61

běžný účet, často penzijní připojištění následované stavebním spořením, a ojediněle termínovaný vklad či spořicí účet. Druhá skupina respondentů, která považuje za dostatečné roční zhodnocení 1,1-2%, je značně větší. Vyšší riziko není ochotno podstoupit téměř 83% dotázaných z této skupiny. Strach ze znehodnocení svých úspor při spoření či investování má necelá polovina dotázaných. U této skupiny je nejvíce využíván spořicí účet, a to téměř u 66% dotázaných. Za spořicím účtem následuje penzijní připojištění a stavební spoření. Objevují se již významněji respondenti, kteří využívají cenných papírů a podílových fondů. Počet investorů je téměř 16%. Třetí a nejrozšířenější skupinou je ta, kde dotázaní považují za ideální roční zhodnocené 2,13%. Riziko není ochotno podstoupit téměř 71% dotázaných, což pořád svědčí o vyšší averzi k riziku. Téměř přesná polovina dotázaných má strach, že přijde při využití jejich stávajících spořicích a investičních produktů o část svých úspor. Nejrozšířenějším produktem je spořicí účet, následovaný penzijním připojištěním a stavebním spořením. Investiční nástroje v podobě cenných papírů či podílových fondů využívá již 24% občanů z této skupiny. Následující skupinou je skupina s očekáváním o ideálním zhodnocení úspor ve výši 3,1-4%. Jedná se o druhou nejrozšířenější skupinu, která i při poměrně vysokém očekávaném zhodnocení není ochotna v téměř 65% případů podstoupit vyšší riziko. Značný rozdíl je patrný při strachu ze znehodnocení svých úspor, který klesl téměř z 50% u předchozích skupin na 21%. Nejvyužívanějším produktem v této skupině je shodně spořicí účet a penzijní připojištění, které jsou však využívány v téměř o 15% méně případů než u předchozí skupiny. Následuje stavební spoření a cenné papíry s podílovými fondy, které jsou využívány u téměř 19% dotázaných. Zhruba 11% dotázaných investuje na finančních trzích prostřednictvím nebankovních subjektů. Předposlední skupina představující očekávání dotázaných v podobě výnosů od 4,1-6% je druhou nejmenší. Skupina je charakterizována nižší averzí k riziku, a to v podobě zhruba 55% dotázaných. Obavu ze ztráty svých úspor přiznává 34% dotázaných, a to pravděpodobně na základě využívaných produktů. Nejvyužívanějším produktem téměř z 60% je penzijní připojištění. Druhým nejrozšířenějším produktem je spořicí účet společně se stavebním spořením, které jsou využity zhruba v 45% případů. Podílové fondy a cenné papíry jsou využity ve více než 31% případů, což částečně koreluje s vyšším strachem ze ztráty svých peněz. Vysoký podíl využití investičních nástrojů je charakteristický právě pro občany se

62

sklonem k riziku, což opravdu zvyšuje strach z potenciálních ztrát (zcela oprávněně a racionálně). Poslední skupinou, která je na děleném druhém místě v počtu respondentů, je skupina očekávající zhodnocení vyšší jak 6,1%. Velkým překvapením je, že 67% dotázaných z této skupiny je averzní k riziku. Celých 43% dotázaných má strach ze znehodnocení svých úspor, což je poměrně nízké číslo s ohledem na vysokou rizikovou averzi. Produkty jsou využívány téměř v totožném poměru jako u předchozí skupiny, jen cenné papíry a podílové fondy jsou využity pouze v 17% případů. Dalších 9% dotázaných v této skupině se chystá investovat na finančních trzích. I přes to lze konstatovat, že očekávání této skupiny jsou při stávajícím produktovém složení nereálná. Tato skupina požaduje vyšší zhodnocení, než banky dokáží reálně poskytnout, a proto vyhledává pro své úspory banky pouze 67% dotázaných z této skupiny. Udělejme si malé shrnutí skupin, které si znázorníme v tabulce. 5.

Očekávání a sklon k riziku

Očekávané zhodnocení

Zastoupení respondentů

Dotázaní averzní k riziku

0-1%

3,19%

87%

1,1-2%

15,24%

83%

2,1-3%

27,42%

71%

3,1-4%

19,94%

65%

4,1-6%

14,27%

55%

6,1% a více

19,94%

67%

Zdroj: Vlastní tvorba

V tabulce je zřetelný trend, kdy s vyšším očekáváním výnosu klesá averze k riziku. Je poměrně zajímavé, že nadpoloviční většina dotázaných očekává relativně vysoké zhodnocení (na dnešní poměry), které převyšuje 3%. V pomyslné pyramidě informací stoupáme k samotnému vrcholu, který je ztotožněn s responzemi na jednotlivé bankovní produkty. Zajímalo nás, jaké riziko naši občané spatřují pod jednotlivými bankovními produkty. Produkty jsme následně seřadily od nejméně, po nejvíce rizikové z pohledu všech dotázaných. Vyhodnocení míry rizika bylo vykonstruováno do podoby tzv. spider diagramu, který se nám jeví pro naše účely jako nejpřehlednější.

63

1) Spořicí účet – zcela evidentně se jedná o jakousi jistotu v očích našich občanů. Jak víme z předešlých dotazů, nejsou spořicí účty využívány u více než poloviny dotázaných. Pokud už klient využívá spořicí účet, sáhne nejčastěji po dalších vysoce konzervativních produktech. Spořicí účet hraje významnou roli u vysoce konzervativních jedinců, kteří nechtějí podstupovat téměř žádné riziko. 24. Míra rizika vnímaná u spořicího účtu Žádné riziko 500 400 300

Vysoké riziko

200

Nízké riziko

100 0

Vyšší riziko

Střední riziko

Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

2) Stavební spoření – se umístilo na druhém místě, se značnou ztrátou v míře rizikovosti za spořicími účty, avšak s vysokým náskokem před třetími termínovanými vklady. Stavební spoření je důležitá součást portfolií domácností, zejména kvůli státnímu příspěvku. Vklady úspor na stavební spoření jsou rentabilní za předpokladu, že využíváme maximálního státního příspěvku. Pokud posíláme na stavební spoření více peněz, než je množství potřebné pro dosažení maximálního příspěvku, snižujeme si tím fakticky konečný čistý výnos. Legislativní změny a snižující se roční zhodnocení stavebního spoření se projevilo v obavách našich občanů následovně.

64

25. Míra rizika vnímaná u stavebního spoření Žádné riziko

Vysoké riziko

400 350 300 250 200 150 100 50 0

Vyšší riziko

Nízké riziko

Střední riziko

Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

3) Termínované vklady – se umístili na třetí příčce, i přes jejich velice malé (a stále klesající) reálné využití. Banky se snaží častěji přimět klienty k investicím do podílových fondů, a termínované vklady spíše vytěsňovat. Současná situace je vyvolaná přebytkem likvidity na finančních trzích, díky čemuž banky další peníze od klientů nepotřebují. Z investic mají banky navíc jisté příjmy díky poplatkům. Vztah k termínovaným vkladům z pohledu rizika vnímají občané následovně. 26. Míra rizika vnímaná u termínovaných vkladů Žádné riziko 300 250 200 150

Vysoké riziko

100

Nízké riziko

50 0

Vyšší riziko

Střední riziko

Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

65

4) Penzijní připojištění – je velkým překvapením našeho žebříčku. Občané vyjádřili u penzijního připojištění oproti zbývajícím sledovaným produktům značnou názorovou nejednotnost, která je potvrzena největším rozptylem odpovědí ze všech sledovaných produktů. Dlouhodobost instrumentu, a v posledních letech také legislativní změny a zmatky ohledně důchodového spoření zapříčinili, že občané vnímají riziko penzijního připojištění takto. 27. Míra rizika vnímaná u penzijního připojištění Žádné riziko 200 150 100

Vysoké riziko

50

Nízké riziko

0

Vyšší riziko

Střední riziko

Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

66

5) Podílové fondy – jsou posledním sledovaným produktem našeho žebříčku. Podle našeho očekávání jsou vnímány jako nejrizikovější produkt. Malou útěchou podílových fondů může být to, že pouze málo občanů je považuje za vysoce rizikové. Polovina dotázaných jim přisuzuje střední rizikový faktor, což nemusí být nepřekonatelnou překážkou do budoucna. Jsme přesvědčení o tom, že investování bude v blízké době prioritou českých bank, ale také bude investování stále vyhledávanější alternativou spoření pro naše občany. 28. Míra rizika vnímaná u podílových fondů Žádné riziko 300 250 200 150

Vysoké riziko

100

Nízké riziko

50 0

Vyšší riziko

Střední riziko

Zdroj: Vlastní dotazník, dostupné na: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika

V rámci dotazníkového šetření jsme objevili řadu zajímavostí. Je nutné podotknout fakt, že pokud by vyhodnocoval dotazník někdo jiný, mohl by se dobrat řady jiných zajímavostí. Kvůli rozsahu této práce jsme se zaměřovali na skutečnosti směřující k našemu tématu. Pokud by měl někdo zájem ověřit si nějaké souvislosti z námi vypracovaného dotazníku, který má velice validní informace, je mu k dispozici v elektronické podobě na adrese uvedené pod každým z grafů. Surové informace si dovolujeme připojit k této práci v podobě přílohy (viz. Příloha 4). Závěrem třetí kapitoly se dostáváme k souhrnu nejpodstatnějších informací, které se v naší práci objevily. Podotýkáme, že se nejedná o kompletní výčet všech poznatků, ale informace které považujeme subjektivně za nejzajímavější.

67

Resumé dotazníkového šetření: 1) Občané chovají k bankám na našem území vysokou důvěru, avšak vysoká část úspor občanů (15-20%) je ponechávána v domácnostech. 2) Překvapivým zjištěním je fakt, že přes vysokou důvěru v bankovní domy občané řeší své úspory s bankéři jen v 3% případů. 3) Z výsledků lze vyvodit závěr, že nadpoloviční většina občanů je konzervativního rázu (50-70%). Naopak občanů se zvýšeným sklonem k riziku je do 30%. Můžeme se tedy považovat za konzervativní národ. 4) Nejkonzervativnější jedinci využívající aktivně spořicí účty využívají nejčastěji kombinaci spořicího účtu, stavebního spoření a penzijního připojištění. Naopak ti, kteří spořicí účet aktivně nevyužívají, mají tendence využívat rizikovější spořicí či investiční nástroje, jako jsou cenné papíry či podílové fondy. 5) S výší svých úspor je nejméně spokojena skupina občanů nad 54 let. V této skupině je nespokojeno se svými úsporami 63% dotázaných, což by mělo posloužit jako varování pro občany do 35 let. Právě mladí občané své stáří zatím převážně neřeší. 6) Téměř 1/3 občanů má nějakou zkušenost s investováním na kapitálových trzích. Převážná většina z těchto jedinců již aktivně investuje prostřednictvím bank, nebo investičních společností. Téměř 7% respondentů se na investování chystá. 7) Nejrizikovějším běžným bankovním produktem z pohledu spoluobčanů jsou podílové fondy, které se však stávají stále oblíbenějšími. Tento fakt může naznačit změnu konzervatismu našeho národa, která může být do budoucna ovlivněna lepší informovaností o investičních produktech, a současně podpořena stále se zvyšující finanční gramotností.

68

Závěr Ohlédneme-li se na naši práci, podařilo se nám zanalyzovat nejvyužívanější bankovní produkty našimi občany. Není nakonec ani tak důležité, jaké produkty jsou využívány v konečném součtu celého národa, ale jak mají jednotlivci poskládané své portfolio s ohledem na jednotlivá očekávání. Pozitivním zjištění je, že české bankovnictví se těší vysoké důvěře, což je základem pro zdravé fungování ekonomiky. Ukázalo se také to, že jsme národem s převahou konzervativních jedinců, kteří nejvíce využívá spořicí účty, penzijní připojištění a stavební spoření. Ideálně v kombinaci. Struktura portfolia ze zmíněných produktů je však s ohledem na příspěvky od státu, popřípadě zaměstnavatele logická. Jakmile se čeští občané setkají s rizikovějším bankovním produktem, který negarantuje patřičný výnos, tak se k němu staví s patřičným odporem. Míra rizikové averze je poměrně vysoká. Míra rizikové averze může být ovlivněna také tím, že na jedny z nejrozšířenějších produktů (penzijní připojištění a stavební spoření) lze čerpat příspěvky od státu a často také od zaměstnavatele. Právě jistota je to, co české domácnosti vyhledávají. Produkt s největším potenciálem v České republice jsou podílové fondy. Téměř pětina obyvatelstva již využívá tento produkt, a další jednotky procent obyvatel se investovat chystají. Další výhodou pro podílové fondy je to, že u tohoto produktu (byť značně rizikového) občané nepociťují maximální míru rizika. Ano, riziko u podílových fondů je a občané ho pociťují, ale jeho míra by mohla být pro značnou část obyvatel ještě únosná. Ideální portfolio produktů by mělo obsahovat kromě konzervativních instrumentů také instrumenty rizikovější, například cenné papíry či podílové fondy. Rozhodující je poměr, v jakém budou často omezené úspory rozloženy. Právě v tomto bodu očekáváme v blízké budoucnosti značný progres, jelikož politika nízkých úrokových sazeb donutí i neinformované občany zjišťovat jak lépe zhodnocovat své úspory. Zde by měl vzniknout prostor i pro bankéře, kteří by měli využít současné situace k seznámení svých klientů s alternativními možnostmi zhodnocování. Budiž výhodou našeho národa pověstná spořivost, která tkví v nás občanech. Ať už je využitý spořicí produkt jakýkoli, ať je využit spořicí účet či stavební spoření, peníze mezi námi jsou. Je na bankách a bankéřích, aby nám dokázali vysvětlit jiné než v nás zaběhnuté možnosti 69

spoření. To je právě to, co se děje. Opravdu se mění poměry rozložení úspor, což krom nízkých úrokových sazeb ovlivňuje také legislativa. Na základě zjištěných informací očekáváme mimo jiné to, že občané naší země budou ochotni podstoupit vyšší riziko pro dosažení vyššího výnosu. Budeme se přibližovat neustále západním státům, kde finanční trhy a investování hrají mnohem vyšší a významnější roli než u nás. První změny, které dávají větší svobodu finančním institucím, lze vypozorovat i u penzijního připojištění. Nakonec zbývá snad jen dodat, že jsme konzervativním národem, preferujícím jistotu a garantované produkty. Naše riziková averze je poměrně vysoká. Ale je řada náznaků, které svědčí o přicházející změně. Mladí občané využívají stále častěji investiční produkty, a finanční gramotnost exponenciálně roste. Ano, bude to trvat pár let, ale změníme se. Jsme přesvědčeni o tom, že portfolia domácností budou pestřejší.

70

Seznam použitých zdrojů Bibliografie 1) FERGUSON, Niall. Vzestup peněz: finanční dějiny světa. Vyd. 1. Praha: Argo, 2011, 322 s., ISBN 978-80-257-0337-3. 2) GERŠLOVÁ, Jana. Lexikon našich hospodářských dějin: 19. a 20. století v politických a společenských souvislostech. 1. vyd. Praha: Libri, 2003, s. 308. ISBN 80-7277-178-7. 3) HYKEŠOVÁ, Martina. Soustava obchodních bank, jejich funkce a obchody. Praha, 2010. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Vedoucí práce Ing. Zbyněk Kalabis. 4) JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 63-73. ISBN 978-80247-1653-4. 5) JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 101. Expert (Grada). ISBN 9788024743868. 6) KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8. 7) KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006, 280 s. ISBN 978-80-7265-099-6. 8) RACOCHA, Pavel. Bankovnictví v proměnách času: sborník textů k 20 letům České

bankovní asociace. 1. vyd. Praha: Česká bankovní asociace, 2012, s. 98-110. ISBN 978-80-260-3016-4. 9) REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 3., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2011, 558 s. ISBN 978-80-7261-230-7.

10) REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-240-6. 11) VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualizované vydání. Praha: Management Press, 2009, 734 s. ISBN 978-807261-200-0. 12) VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1.vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 594 s. ISBN 80-726-5030-0.

Internetové zdroje 1) AMSTERDAM INSTITUTE OF ADVANCED LABOUR STUDIES (AIAS), University of Amsterdam. Making sense of financialization. 2013. vyd. Published by Oxford University Press and the Society for the Advancement of Socio-Economics, 2013. Dostupné z: http://ser.oxfordjournals.org/content/12/1/99.full 2) Bankovní gramotnost: Historie českého bankovnictví. [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.bankovnigramotnost.cz/gramotnost_vstup-do-banky_historie-cr 3) Banky a pobočky zahraničních bank. ČNB [online]. 2015, 30. 1. 2015 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/ apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL? p_lang=cz&p_DATUM=30.01.2015&p_ses_idx=1

71

4) BURIAN, Vladislav. Minulost bankovnictví: která byla první česká banka?. [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: http://infip.cz/clanek/503/dejiny-bankovnictvi-ktera-byla-prvniceska-banka-xxxx 5) Co je investice. In: Patria.cz [online]. [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://www.patria.cz/ akademie/uvod-do-investovani-co-je-investice.html 6) Co je investiční certifikát?. In: [online]. z: http://www.investice.cz/co-je-investicni-certifikat/t93/

[cit.

2015-01-06].

Dostupné

7) Časový test u investic [online]. [cit. 2014-10-30], http://poradna.finance.cz/investice/62491casovy-test-u-investic/ 8) ČERMÁK, Petr. Jaké poplatky ožírají výnosy podílových fondů. In: [online]. [cit. 2015-0108]. Dostupné z: http://www.penize.cz/akcie/42090-jake-poplatky-oziraji-vynosy-podilovychfondu 9) Česká exportní banka, a.s. [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/kdojsme/profil-banky/ 10) Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/o-bance/kdo-jsme 11) Členění fondů kolektivního investování. In: [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné z:http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/investice/moznosti_investovani/kolekti vni_investovani_cleneni_fondu.html 12) ČNB: Objem nesplacených půjček stále roste. In: Výzkum insolvence [online]. 2014 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://www.vyzkuminsolvence.cz/zpravodajstvi/cnb-objemnesplacenych-pujcek-stale-roste.html 13) Definition of 'Universal Banking'. In: [online]. [cit. http://www.investopedia.com/ terms/u/universalbanking.asp 14) Dohled nad finančním trhem. ČNB [online]. https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/

[cit.

2014-09-07]. 2014-09-07].

Dostupné z: Dostupné

z:

15) Fitch potvrdila rating ČR na A+. In: [online]. Bloomberg, ČTK, 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/ zpravy/366283-fitch-potvrdila-rating-cr-na-a/ 16) Fond pojištění vkladů [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/co-jepojisteno.html 17) Functions Of Banks I Primary And Secondary. In: MUNEEB, Jamal. Business science articles [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z:http://www.business-sciencearticles.com/articles/business/76-functions-of-banks-i-primary-and-secondary 18) Jak častý je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění. In: Finparáda [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/2412-Jak-casty-je-prispevekzamestnavatele-na-penzijni-pripojisteni.aspx 19) Licencování. Česká národní banka [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: Https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/uverove_instit uce/licencovani.html 20) Liquidity Risk. In: Investopedia [online]. 2014 [cit. http://www.investopedia.com/terms/l/ liquidityrisk.asp

2014-10-29].

Dostupné

z:

21) Měnová politika. ČNB [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova _politika 22) Měnová statistika. In: [online]. ČNB, 2014 [cit. 2014-09-07]. Dostupné https://www.cnb.cz/cs/statistika/ menova_bankovni_stat/menova_stat_publ/index.html

72

z:

23) Osobní účty - srovnání. In: [online]. [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/ produkty/osobní-ucty/?pocet_plateb_do_jine_banky_elektronicky=0&pocet_prichozich_ plateb_z_jine_banky=0&pocet_vyberu_z_vlastniho_bankomatu=0&pocet_vyberu_z_ciziho_b ankomatu=0&pocet_plateb_trvalym_prikazem_do_jine_banky=0&pocet_inkas_do_jine_bank y=0&minimalni_mesicni_obrat=25000&_sl1=vedeni_uctu_mesicne&_sl2=uroceni_bezneho_ uctu&_sl3=vyber_na_prepazce&tridit=_calc1&smer=v 24) Řízení rizik a kapitálové požadavky ve finančních sektorech. In: [online]. [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2003/ cl_03_030327a.html 25) Socialismus. [online]. [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: http://literatura.kvalitne.cz/soci.htm 26) Spořicí účty srovnání. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/produkty/sporici-ucty/? tridit=hodnoceni&smer=v&_sl1=pocatecni_ vklad&_sl2=max_dosazitelny_urok&_sl3=platebni_karta_k_uctu 27) The five greatest risks to banks. In: The Financial Services Club [online]. 2013 [cit. 2014-1029]. Dostupné z:http://thefinanser.co.uk/fsclub/2013/08/the-five-greatest-risks-to-bank.html 28) Veřejný dluh [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.verejnydluh.cz 29) Výnos desetiletého státního dluhopisu (maastrichtské kriterium) - ekonomika ČNB [online]. 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z:http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/vynos-desetiletehostatniho-dluhopisu-maastrichtske-kriterium/ 30) ZEMAN, Miroslav. Rozhovor ČNB: K dohledu nad záložnami využíváme až 30 procent svých kapacit. [online]. 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z:http://www.bankovnipoplatky.com/ 24824 31)

1993 - 1995 Rozdělení Československa, měnová odluka v platebním styku. In: Historie ČNB [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z:http://www.historie.cnb.cz/cs/bezhotovostni_ platebni_styk/rozdeleni_ceskoslovenska_menova_odluka_v_platebnim_styku/

Zákony 1) Licence. In: Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Dostupné z: http://business.center.cz/business/ pravo/zakony/banky/ cast2.aspx 2) O stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. In: Zákon č. 96/1993 Sb. Dostupné z: http://www.finance.paysoft.cz/sporeni/stavebni-sporeni/novelizovany-zakon-o-stavebnimsporeni.php 3) Zákon 96/1993 Sb. O stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=40846&fulltext=&nr=96~2F1993&p art=&name=&rpp=15#local-content 4) Zákon 42/1994 Sb. Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvis. Dostupné z:http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-42-1994-sb-openzijnim-pripojisteni-se-statnim-prispevkem-a-o-zmenach-nekterych-zakonu/f1532895/ 5) § 131 Odkupování podílových listů. In Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Dostupné z:http://business.center.cz/business/pravo/zakony/investicnispolecnosti-a-fondy/cast6.aspx 6) § 4 Osvobození od daně. In Zákon 586/1992 Sb. České národní rady o daních z příjmů. Dostupné z: http://zakony.penize.cz/586-1992-sb-zakon-o-danich-z-prijmu#f1457897

73

Seznam tabulek 1.

Celková aktiva bank .......................................................................................................... 26

2.

Vklady klientů u bank ....................................................................................................... 27

3.

Podíl nesplacených úvěrů .................................................................................................. 29

4.

Výše státního příspěvku při určité výši vkladu ................................................................. 43

5.

Očekávání a sklon k riziku ................................................................................................ 63

Seznam grafů 1.

Vklady domácností na běžných účtech ............................................................................. 33

2.

Využití termínovaných vkladů domácnostmi ................................................................... 35

3.

Vklady na stavebním spoření ............................................................................................ 36

4.

Hodnota investic do cenných papírů českých domácností prostřednictvím bank............. 39

5.

Aktiva podílových fondů................................................................................................... 42

6.

Množství aktiv v penzijních fondech v ČR ....................................................................... 44

7.

Podíl žen a mužů na celkovém počtu respondentů ........................................................... 45

8.

Podíl jednotlivých věkových kategorií na celkovém počtu respondentů .......................... 46

9.

Podíl respondentů podle nejvyššího stupně dosažného vzdělání ...................................... 46

10.

Místo umístění úspor českých domácností .................................................................... 47

11.

Podíl respondentů ukládajících úspory v domácnostech v závislosti na věku .............. 48

12.

Projev plné důvěry vůči vlastní bance, kam občané ukládají své úspory...................... 49

13.

Nejbezpečnější místo pro úspory občanů ...................................................................... 50

14.

S kým občané pečují o své úspory................................................................................. 52

15.

Frekvence využití spořicího účtu................................................................................... 55

16.

Využití konzervativních produktů v závislosti na frekvenci využití spořicího účtu ..... 55

74

17.

Využití stavebního a penzijního spoření současně, v závislosti na frekvenci využití

spořicího účtu ........................................................................................................................... 56 18.

Klientská zkušenost s finančními trhy (podílové fondy, akcie, dluhopisy…)............... 57

19.

Podílové fondy jsou ....................................................................................................... 58

20.

Výše disponibilních úspor je uspokojivá ....................................................................... 59

21.

Dostatečným ročním zhodnocením je ........................................................................... 60

22.

Vnímám velký strach ze znehodnocení úspor prostřednictvím spoření či investování. 60

23.

Ochota podstoupení vyššího rizika s ohledem na vyšší pravděpodobnost ztráty peněz 61

24.

Míra rizika vnímaná u spořicího účtu ............................................................................ 64

25.

Míra rizika vnímaná u stavebního spoření .................................................................... 65

26.

Míra rizika vnímaná u termínovaných vkladů............................................................... 65

27.

Míra rizika vnímaná u penzijního připojištění .............................................................. 66

28.

Míra rizika vnímaná u podílových fondů ...................................................................... 67

Přílohy Banky a pobočky zahraničních bank k 18. 8. 2014 .................................................................. 76 Bilance obchodních bank ......................................................................................................... 78 Dotazník použitý pro dotazníkové šetření ................................................................................ 79 Dotazník včetně odpovědí ........................................................................................................ 82

75

Příloha č. 1 Banky a pobočky zahraničních bank k 18. 8. 2014 Název banky

V činnosti od

Air Bank a.s. Bank Gutmann Aktiengesellschaft, pobočka Česká republika Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační složka BNP Paribas Fortis SA/NV, pobočka Česká republika Citibank Europe plc, organizační složka COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Česká exportní banka, a.s. Česká spořitelna, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Československá obchodní banka, a. s. Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka Equa bank a.s. Evropsko-ruská banka, a.s. Fio banka, a.s. GE Money Bank, a.s. HSBC Bank plc - pobočka Praha Hypoteční banka, a.s. ING Bank N.V. J & T BANKA, a.s. Komerční banka, a.s. LBBW Bank CZ a.s. mBank S.A., organizační složka MEINL BANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Oberbank AG pobočka Česká republika Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika PPF banka a.s. PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Raiffeisenbank a.s. Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod Saxo Bank A/S, organizační složka Sberbank CZ, a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Sumitomo Mitsui Banking Corporation Europe Limited, Prague Branch The Royal Bank of Scotland plc, organizační složka

76

3.6.2011 12.5.2011 19.1.2006 26.5.2005 10.9.2007 23.11.1992 1.3.1995 30.12.1991 27.8.1993 28.1.1992 21.12.1964 20.10.1993 6.1.1993 15.7.2008 17.5.2010 9.6.1998 13.6.1996 10.1.1991 17.12.1992 13.10.1992 5.3.1992 23.1.1991 18.7.2007 18.1.2013 9.12.1993 1.11.2003 18.9.2009 31.12.1992 3.8.2004 4.9.1993 25.6.1993 19.9.1993 16.7.2009 1.1.1997 13.6.1994 1.4.2014 1.7.2012

UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. Volksbank Löbau-Zittau eG, pobočka Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha; zkráceně: VUB, a.s., pobočka Praha Waldviertler Sparkasse Bank AG Western Union International Bank GmbH, organizační složka Wüstenrot - stavební spořitelna a.s. Wüstenrot hypoteční banka a.s. ZUNO BANK AG, organizační složka

1.1.1996 16.2.2011 14.1.1993 21.4.1994 2.4.2013 28.9.1992 23.12.2002 2.6.2010

Zdroj: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p_DATUM =30.01.2015&p_ses_idx=1

77

Příloha č. 2 Bilance obchodních bank Aktiva: Název ukazatele. Údaje ke dni 31. 08. 2014 Aktiva bilanční celkem Pokladna Poskytnuté úvěry a vklady Vklady a úvěry u centrálních bank

Hodnota

Před rokem

Změna

5 320 065.70

4 884 840.00

8.91%

35 856.40

34 221.60

4.78%

3 720 921.80

3 381 650.80

10.03%

708 969.30

459 123.10

54.42%

448 170.90

484 736.70

-7.54%

2 563 781.60

2 437 790.90

5.17%

23 345.80

20 958.30

11.39%

1 107 850.60

1 066 807.50

3.85%

0.00

0.00

-

Ostatní akcie a majetkové účasti v držení banky

111 863.80

99 547.60

12.37%

Stálá aktiva

116 448.70

119 778.40

-2.78%

Ostatní aktiva bilanční

203 778.70

161 875.80

25.89%

126 992.40 z toho: Kladná reálná hodnota derivátů Zdroj: http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/aktiva-hlavni-polozky-celkem/

91 334.00

39.04%

Vklady a úvěry u jiných úvěrových institucí Úvěry a ostatní pohledávky za klienty celkem Neobchodovatelné dluhové cenné papíry v držení banky Ostatní dluhové cenné papíry v držení banky Podílové listy a akcie fondů peněžního trhu

Pasiva: Název ukazatele. Údaje ke dni 31. 08. 2014

Před rokem

Změna

Pasiva bilanční celkem, celkem

Hodnota 5 320 065.70

4 884 840.00

8.91%

Přijaté vklady a úvěry, celkem

3 973 539.90

3 688 471.30

7.73%

1.50

491.70

-99.69%

560 423.20

426 359.40

31.44%

3 413 115.20

3 261 620.20

4.64%

64 377.80

65 610.70

-1.88%

Emitované ostatní dluhové cenné papíry, celkem

362 300.10

338 364.80

7.07%

Kapitál a rezervy, celkem

626 813.80

572 074.90

9.57%

z toho: Opravné položky, celkem

97 378.00

91 407.70

6.53%

z toho: Základní kapitál, celkem

96 048.90

88 604.00

8.40%

686.10

- 131.60

-

45 393.30

46 384.90

-2.14%

Ostatní pasiva bilanční, celkem

293 034.10

220 318.40

33.00%

z toho: Záporná reálná hodnota derivátů, celkem

119 503.10

82 997.60

43.98%

Vklady a úvěry přijaté od centrálních bank, celkem Vklady a úvěry přijaté od jiných úvěrových institucí, celkem Vklady a úvěry přijaté od klientů celkem, celkem Emitované neobchodovatelné dluhové cenné papíry, celkem

z toho: Zisk(+)/ztráta(-) z minulého roku, celkem z toho: Zisk(+) / ztráta (-) běžného období, celkem

Zdroj: http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/pasiva-hlavni-polozky-celkem/

78

Příloha č. 3 Dotazník použitý pro dotazníkové šetření

Bankovní produkty a rizika Velice si vážím Vašeho času, který věnujete vyplnění tohoto stručného dotazníku věnujícího se využité bankovních produktů. Jsem přesvědčen, že Vaše odpovědi budou upřímné, za což velice děkuji. 1) Pohlaví: a. Muž b. Žena 2) Věk: a. 18-26 b. 27-35 c. 36-44 d. 45-53 e. 54 a více 3) Nejvyšší dosažené vzdělání: a. Základní b. Stření bez maturity/vyučen c. Střední s maturitou d. Vyšší odborné e. Vysokoškolské 4) Bydliště dle krajů: a. Plzeňský b. Karlovarský c. Ústecký d. Středočeský e. Jihočeský f. Praha g. Liberecký h. Pardubický i. Královehradecký j. Olomoucký k. Vysočina l. Jihomoravský m. Moravskoslezský 5) Většinu úspor umisťuji: a. Do banky b. Ponechávám v domácnosti c. Na finanční trhy skrze nebankovní subjekty d. Do nebankovních subjektů (družstvo…) e. Jiné………………

79

6) Bance, u které mám uložené peníze, plně důvěřuji: a. Souhlasím b. Spíše souhlasím c. Nevím d. Spíše nesouhlasím e. Nesouhlasím 7) Spořicí účet k účtu osobnímu: a. Využívám často b. Využívám občas pro krátkodobé úložky c. Nevyužívám d. Nemám 8) Pro vyšší zhodnocení jsem ochoten podstoupit vyšší riziko ztráty svých peněz: a. Souhlasím b. Spíše souhlasím c. Nevím d. Spíše nesouhlasím e. Nesouhlasím 9) Nejbezpečnějším místem pro mé úspory je: a. Banka b. Domácnost c. Nebankovní subjekt (družstvo…) d. Jiné……………… 10) Zamyslím-li se, je pro mě dostatečným ročním zhodnocením: a. 0-1% b. 1,1 – 2% c. 2,1 – 3% d. 3,1 – 6% e. 6,1 a více 11) U banky využívám tyto produkty: a. Běžný účet b. Spořicí účet c. Termínovaný vklad d. Stavební spoření e. Cenné papíry (Dluhopisy, depozitní směnky, certifikáty…) f. Podílové fondy g. Penzijní připojištění h. Jiné……………… 12) S aktuálním stavem svých úspor jsem spokojen: a. Souhlasím b. Spíše souhlasím c. Nevím d. Spíše nesouhlasím e. Nesouhlasím

80

13) Mám obavu ze ztráty peněz svěřených bance: a. Souhlasím b. Spíše souhlasím c. Nevím d. Spíše nesouhlasím e. Nesouhlasím 14) Má zkušenost s finančními trhy (podílové fondy, akcie, dluhopisy…) je: a. Nulová b. Investuji prostřednictvím banky (podílové fondy…) c. Investuji sám s nebankovním prostředníkem d. Chystám se investovat e. Nezajímají mě 15) Na důchod si spořím: a. Penzijním připojištěním b. Cennými papíry (Dluhopisy, depozitní směnky, certifikáty…) c. Podílovými fondy d. Zatím neřeším e. Jiné……………… 16) S ohledem na riziko je pro mě nejvhodnější spořící produkt: a. Spořicí účet b. Stavební spoření c. Podílové fondy d. Termínovaný vklad e. Cennými papíry (Dluhopisy, depozitní směnky, certifikáty…) f. Peníze nepotřebuji zhodnocovat 17) Mám velký strach ze znehodnocení mých úspor při spoření/investování: a. Souhlasím b. Spíše souhlasím c. Nevím d. Spíše nesouhlasím e. Nesouhlasím 18) Podílové fondy jsou: a. Zajímavý způsob spoření b. Příliš rizikové c. Pro Vás neznámé d. Pro Vás nezajímavé e. Drahé na pořízení 19) Ohodnoťte prosím produkty tak, jak vnímáte jejich riziko pro Vaše úspory: a. Spořicí účet 1 – 5 (nejméně až nejvíce) b. Termínovaný vklad 1 – 5 (nejméně až nejvíce) c. Stavební spoření 1 – 5 (nejméně až nejvíce) d. Podílové fondy 1 – 5 (nejméně až nejvíce) e. Penzijní připojištění 1 – 5 (nejméně až nejvíce) 20) O své úspory pečuji zejména: a. Sám b. S partnerem/partnerkou c. S bankéřem d. S finančním poradcem e. Jiné………………

81

Příloha č. 4 Dotazník včetně odpovědí Dotazníková otázka

Respondenti

1) Pohlaví: Muž

285

Žena

437

2) Věk: 18-26

222

27-35

187

36-44

123

45-53

100

54 a více

90

3) Nejvyšší dosažené vzdělání: Základní

12

Střední bez maturity/vyučen

49

Střední s maturitou

296

Vyšší odborné

41

Vysokoškolské

324

4) Bydliště dle krajů: Plzeňský

34

Karlovarský

14

Ústecký

62

Jihočeský

32

Středočeský

81

Praha

161

Liberecký

25

Královehradecký

31

Pardubický

28

Vysočina

32

Jihomoravský

93

Olomoucký

37

Zlínský

28

Moravskoslezský

64

5) Většinu svých úspor umisťuji: Do banky

565

82

Ponechávám v domácnosti

86

Na finanční trhy skrze nebankovní subjekty

34

nemám úspory

12

Komodity

6

Ostatní

19

6) Bance, u které mám uložené peníze, plně důvěřuji: souhlasím

354

spíše souhlasím

294

nevím

33

spíše nesouhlasím

26

nesouhlasím

15

7) Spořicí účet k účtu osobnímu: Využívám často

274

Využívám občas pro krátkodobé úložky

163

Nevyužívám

160

Nemám

125

8) Pro vyšší zhodnocení jsem ochoten podstoupit vyšší riziko ztráty svých peněz: souhlasím

40

spíše souhlasím

116

nevím

68

spíše nesouhlasím

299

nesouhlasím

199

9) Nejbezpečnějším místem pro mé úspory je: Banka

504

Domácnost

122

Nebankovní subjekt (družstvo...)

23

Nemovitost

21

Investice (akcie, zlato…)

19

Ostatní

33

10) Zamyslím-li se, je pro mě dostatečným ročním zhodnocením: 0-1%

23

1,1-2%

110

2,1-3%

198

3,1-4%

144

4,1-6%

106

6,1% a více

144

83

11) U banky využívám tyto produkty: Běžný účet

703

Spořicí účet

393

Termínovaný vklad

43

Stavební spoření

325

Cenné papíry (Dluhopisy, depozitní směnky, certifikáty...)

59

Podílové fondy

119

Penzijní připojištění

372

12) S aktuálním stavem svých úspor jsem spokojen: souhlasím

84

spíše souhlasím

292

nevím

37

spíše nesouhlasím

188

nesouhlasím

121

13) Mám obavu ze ztráty peněz svěřených bance: souhlasím

43

spíše souhlasím

95

nevím

88

spíše nesouhlasím

318

nesouhlasím

178

14) Má zkušenost s finančními trhy (podílové fondy, akcie, dluhopisy...) je: Nulová

354

Investuji prostřednictvím banky (podílové fondy...)

164

Nezajímají mě

127

Investuji sám s nebankovním prostředníkem

88

Chystám se investovat

52

15) Na důchod si spořím: Penzijním připojištěním

478

Cennými papíry (Dluhopisy, depozitní směnky, certifikáty...)

38

Podílovými fondy

96

Zatím neřeším

198

Životním pojištěním

11

Investicí do nemovitostí

13

16) S ohledem na riziko je pro mě nejvhodnější spořící produkt: Spořicí účet

392

Termínovaný vklad

90

84

Cenné papíry (Dluhopisy, depozitní směnky, certifikáty...)

71

Podílové fondy

123

Stavební spoření

341

Peníze nepotřebuji zhodnocovat

51

Investování do akcií a komodit

15

17) Mám velký strach ze znehodnocení mých úspor při spoření/investování: souhlasím

72

spíše souhlasím

202

nevím

125

spíše nesouhlasím

250

nesouhlasím

73

18) Podílové fondy jsou: Pro Vás neznámé

225

Zajímavým způsobem spoření

192

Pro Vás nezajímavé

136

Příliš rizikové

112

Drahé na pořízení

43

nevím

12

19) Ohodnoťte prosím produkty tak, jak vnímáte jejich riziko pro Vaše úspory: viz. https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-produkty-a-rizika/#oo 20) O své úspory pečuji zejména: Sám

440

S partnerem/partnerkou

171

S finančním poradcem

82

S bankéřem

20

Ostatní

9

Zdroj: Jarosil, P. – Bankovní produkty a rizika (výsledky průzkumu), 2015. Dostupné online na http://bankovniprodukty-a-rizika.vyplnto.cz.

85