Téma: Spor o Rukopisy
Školní rok: 2008/09
Konzultant: Pavel Fiala Autor: Karel Ullwer
Obsah:
Úvod ……………………………………………………………….. ……… str. 1
Obecně o rukopisech ………………………………… ……………………. str. 2
Rukopisný spor……………………………………………………………… str. 3
Co to je palimpsest? ………………………………………………………… str. 4
Rukopisy v umění…………………………………………………………… str. 5
Osobnosti……………………………………………………………………. str. 6
Závěr………………………………………………………………………… str. 7
Zdroje………………………………………………………………………
str. 8
Úvod Tato práce se týká sporu o Rukopisy královédvorský a zelenohorský, které jsou považovány za falzifikáty. Vybral jsem si toto téma, protože se o něj trochu zajímám a také mě baví dějepis, můj oblíbený školní předmět. Další důvod, proč jsem si toto téma vybral, je ten, že s argumenty o nepravosti rukopisů nesouhlasím. Tato práce by měla být zamyšlením nad tím, zda argumenty, které jsou používány proti Rukopisům královédvorskému a zelenohorskému, jasně dokazují jejich nepravost. Rukopis královédvorský je datován před rokem 1300, tento rukopis je delší než Rukopis zelenohorský. Rukopis zelenohorský je datován do let 600–700, doby kněžny Libuše, Rukopis zelenohorský je také někdy nazýván Libušin soud. Spor spočívá v tom, že většina lidí považuje rukopisy za podvrhy z 19. století, období Národního obrození. Podle těchto lidí jsou rukopisy podvržené Václavem Hankou a Josefem Lindou. Existuje však malá skupina lidí, která se domnívá, že by rukopisy podvržené nemusely být. Tito lidé jsou většinou členy České společnosti rukopisné, která se touto problematikou zabývá. Činnost této společnosti je založena na samostatném bádání o českých rukopisech a argumenty o nepravosti vyvrací.
1
Rukopis Zelenohorský Rukopis zelenohorský (RZ anebo LS jako Libušin soud) je literární dílo, které mělo být údajně objeveno v roce 1817 na zámku Zelená hora. V roce 1822 byl rukopis poprvé publikován v časopise Krok. Básně mají pocházet z přelomu 8. a 9. století. Rukopis zelenohorský obsahuje báseň Libušin soud, která popisuje spor bratří Chrudoše a Šťáhlava o dědictví a rozsouzení kněžnou Libuší. Kdyby byl rukopis pravý, byl by nejstarší psanou památkou vůbec. Rukopis tvoří dva pergamenové dvojlisty, tedy osm stran textu. Běžný text je psán železitoměďnatým inkoustem dnes zelené barvy. V současné době je rukopis uložen v Národním muzeu v Praze.
Rukopis královédvorský Rukopis královédvorský (RK) je literární dílo objevené Václavem Hankou roku 1817 v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové. Rukopis královédvorský obsahuje 14 písní, z toho 6 epických, 2 lyrickoepické a 6 lyrických. Rukopis královédvorský obsahuje píseň Kytice, ve které zazní “kytice vonná z viol a růží“ – a toto byl jeden z argumentů T. G. Masaryka. Argumentoval tím, že fialky a růže nemohou kvést ve stejnou dobu, což není pravda, a mimo to, toto spojení mohlo být výmyslem básníka. Skladby mají pocházet ze 13. století. Dnes je rukopis uložen stejně jako Rukopis zelenohorský v Národním muzeu. Rukopis se skládá ze sedmi pergamenových dvojlistů popsaných po obou stranách. Dva listy jsou neúplné, ze tří čtvrtin odříznuté (takzvané proužky). Rukopis je tvořen 24 celými stranami a 4 proužky. Listy jsou přibližně stejně velké, vysoké okolo 12 cm a široké 7–8 cm.
2
Historie rukopisného sporu Zatímco o pravosti Rukopisu královédvorského dlouho nikdo nepochyboval, proti Rukopisu zelenohorskému vznikly pochybnosti krátce po jeho nalezení. Josefu Dobrovskému se nezdálo, že se v rukopise vyskytuje jméno Čech a mimo to mu nebyl nejprve předložen originál, ale kopie, kterou poté nazval mazanicí. Po Dobrovského smrti v roce 1840 vydali Palacký a Šafařík dílo, v němž zpochybnili Dobrovského argumenty a prezentovali chemický rozbor provedený Augustem Kordou, který svědčil o velkém stáří Rukopisu Zelenohorského. Největší rukopisné boje vypukly v roce 1886, kdy se do sporu zapojil Masaryk. Prokazování nepravosti rukopisů spočívalo více na Janu Gebauerovi. Jan Gebauer změnil svůj názor o pravosti textu. Vytýkal rukopisům některá slovní spojení, která považoval za nemožná. Také zdůrazňoval některé odchylky textu za shodné s gramatickými chybami Václava Hanky. Jan Gebauer požadoval chemické zkoušky, které kdyby dokázaly pravost rukopisů, hledal by pro tyto nejasnosti vysvětlení jiná. Chemickými zkouškami, které vyzněly pro pravost rukopisů, byl pověřen Antonín Bělohoubek. Proti rukopisům v té době vystoupil také historik Jaroslav Goll. Významným obráncem v té době byl Josef Kalousek, jenž čelil jazykovědným námitkám Gebauerovým a rozpoznal nedomyšlenosti v argumentaci T.G. Masaryka. V roce 1927 vystoupil na obranu dvojnásobný rektor UK filosof František Mareš. Jeho úsilí povzbudilo mnoho dalších obhájců. Celkem slibný vývoj k rehabilitaci rukopisů ukončili až Němci. Po válce se snahy o rehabilitaci rukopisů setkaly s nepochopením představitelů vědy a kultury. K oživení rukopisné otázky došlo až v roce 1967, kdy byl Kriminalistický ústav pověřen zkoumáním doby vzniku RK. Významnou roli zde plnil spisovatel Miroslav Ivanov. V roce 1969 vychází sborník RKZ. Nepřinesl téměř nic nového. Miroslav Ivanov se svými lidmi sledoval rukopisy pouze mikroskopem a svým závěrem nepravost rukopisů neprokázal. Po listopadové revoluci začínají vycházet práce jazykovědce Enderse. Ve Sborníku Národního muzea vychází studie Prof. Daneše, jenž klade vznik rukopisů k roku 1500. Dnes se o rukopisech v učebnicích píše, že jsou padělané Václavem Hankou. Václav Hanka byl ovšem velmi průměrným básníkem a díla takovéto úrovně nikdy napsat nemohl.
3
Co to je palimpsest ? Jako jeden z argumentů proti rukopisům bylo právě obvinění z toho, že se jedná o palimpsest. Palimpsest je rukopis, který byl napsán na pergamenu již dříve upotřebeném a písmo z něj bylo odstraněno. To bylo velice časté ve středověku, protože pergamen byl vzácnou surovinou. Písmo psané inkoustem je však detekovatelné i po jeho odstranění z povrchu.
Ukázka palimpsestu:
4
Rukopisy ve výtvarném umění Rukopisy lze považovat bezesporu za nejsilnější inspirační zdroj Národního obrození. Zasáhly tvorbu hudebních skladatelů, malířů, sochařů. A jejich silný ohlas nacházíme i v beletrii. Mimo jiné rukopisy inspirovaly Karla Hynka Máchu k dílu Máj. Stejně tak by bez rukopisů nevznikla nejpřednější výzdoba Národního divadla, Smetanova opera Libuše. Opera Libuše vychází z Rukopisu zelenohorského. Také sousoší na Vyšehradě je inspirováno rukopisy.
Rukopis Zelenohorský (Libušin soud) Aj, Vletavo, če mutiši vodu, če mutiši vodu strebropěnnu? za tě lutá rozvlášaje búra, sesypavši tuču šíra neba, oplakavši zlatopiesku glínu? Kakobych jáz vody nermútila, kegde se vadita rodná bratry, rodná bratry o dědiny otně. Vadita se kruto mezi sobú, lutý Chrudoš na Otavě krivě, na Otavě krivě zlatonosně, Staglav chraber na Radbuze chladně, oba bratry, oba Klenovica, roda stara Tetvy Popelova, jenže pride s pleky s Čechovými v sěže žirné vlasti pres tri reky....
Aj, Vltavo, k čemu rmoutíš vodu? K čemu rmoutíš vodu stříbropěnnou? zdaž tě lítá rozvlnila bouře, sesypavši mrak širého nebe, opláknuvši hlavy hor zelených, vypláknuvši zlatopískou hlínu? Ó, jak bych já vody nermoutila, když se vadí dva bratrové rodní, rodní bratři o dědiny otce, i vadí se krutě mezi sebou: Lítý Chrudoš na Otavě křivé, na Otavě křivé, zlatonosné; Šťáhlav chrabrý na Radbuze chladné; oba bratři, oba Klenoviči, rodu starého Popela Tetvy, kterýž přišel s pluky s Čechovými v ty ourodné vlasti přes tři řeky.
5
Osobnosti významný obránce[++] významný odpůrce [--] odpůrce[-] obránce[+] Absolon Karel (16. 6. 1877–6.10.1960) [++] PhDr., univ. prof., světoznámý antropolog, archeolog a geograf. Založil museum Anthropos v Brně (1928); jeho zásluhou byla zpřístupněna propast Macocha. Objevil sošku Věstonické Venuše (1925). Andrlík Karel (13. 10. 1894–1. 8. 1962) [++] Ing., prof. chemie na průmyslové škole, vynikající znalec RKZ po stránce chemické, znalec starých inkoustů, aktivně činný v obraně od roku 1930. Bělohoubek Antonín (28. 4. 1845–24. 12. 1910) [++] Prof., kvasný chemik a technolog; rektor ČVUT (1894-95). V roce 1886-7 provedl až dosud nejdokonalejší chemický průzkum RK, který vyzněl plně pro pravost: Mácha Karel Hynek (16. 11. 1810–6. 11. 1836) [+] básník, nejvýznamější představitel revolučního romantismu. Byl ovlivněn krásou RKZ. V lyrickoepické básni Máj (1836) položil základy moderního českého básnictví. Masaryk Tomáš Garrigue (7. 3. 1850–14. 9. 1937) [--] univ. prof., filosof, sociolog, první president ČSR. Ve svém časopise Athenaeum v únoru 1886 uvedl v akci a organizoval kampaň proti pravosti RKZ, která rozdělila národ a znemožnila klidné a vědecké vyřešení otázky rukopisné. Gebauer Jan (8. 10. 1838–25. 5. 1907) [--] univ. prof., filolog a literární historik, rektor UK (1900). Gebauer zdůraznil, že RK se odchyluje od jazyka pravých památek. Palacký František (14. 6. 1798–26. 5. 1876) [++] historiograf Království českého, politický vůdce národa ("Otec národa"), obránce RKZ po celý život. Goll Jaroslav (14. 7. 1846–8. 7. 1929) [--] univ. prof., historik, přinesl námitku o "bráně přes Vltavu". Dobrovský Josef (17.8.1753 - 6.1.1829) [RK ++, RZ -] abbé, zakladatel vědeckého hodnocení češtiny, historik. Hanka Václav (10. 6. 1791–12. 1. 1861) [++] filolog, básník, první bibliotékář Musea království Českého.V roce 1817 nalezl v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem Rukopis královédvorský. Havel Václav (nar. 5. 10. 1936) spisovatel, dramatik a president K 140. výročí narození T. G. M. pronesl projev proti rukopisům.
6
Závěr Na závěr bych rád řekl, že u rukopisů se nikdy jasně nedokázala jejich nepravost. Já tedy nevím, jestli se jedná o podvrhy či ne. Silným argumentem, proč by rukopisy nemusely být podvrhy, je dosud nejdokonalejší chemický průzkum provedený v letech 1886–7 Prof. Bělohoubkem. Tyto chemické zkoušky vyzněly plně pro pravost rukopisů. Dalším významným obráncem rukopisů byl Karel Absolon (nálezce Věstonické Venuše). Argumenty, proč by rukopisy měly být podvrhy, jejich nepravost nedokazují. V dnešní době je již možné zjistit, jsou-li rukopisy podvržené nebo ne. Ovšem někteří lidé se staví proti tomuto průzkumu, který by jasně rozlouskl rukopisný spor. Tito lidé tvrdí, že nepravost rukopisů je již dostatečně dokázána a tímto se tomuto chemickému průzkumu vyhýbají. A jakmile někdo z obránců rukopisů řekne něco proti názoru, že se jedná o podvrhy, hned je i proti T. G. Masarykovi.
7
Zdroje http://kix.fsv.cvut.cz/rkz/csr/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Rukopis_kr%C3%A1lov%C3%A9dvorsk%C3%BD_a_zelenohor sk%C3%BD http://pleione.asu.cas.cz/~slechta/citaty/rkz/rkz.html
8
