Zhodnocení stávajících naučných stezek na území přírodního parku Ţdánický les

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Zhodnocení stávajících naučných stezek na území přírodního parku Ţdánický les Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Dr. Jaroslav Knotek, Ph.D.

Věra Mítová, DiS.

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Zhodnocení stávajících naučných stezek na území přírodního parku Ţdánický les vypracovala samostatně a pouţila jen pramenŧ, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a mŧţe být pouţita ke komerčním účelŧm jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Brno, dne ………………………… Podpis studenta … ……………….

Děkuji panu Mgr. Dr. Jaroslavu Knotkovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné připomínky při zpracování bakalářské práce. Dále chci poděkovat všem, kteří mi poskytli informace a byli ochotni mi pomoci se sbíráním podkladŧ pro tuto práci. Zvláště děkuji své rodině a přátelŧm za podporu.

ABSTRAKT Bakalářská práce na téma „Zhodnocení stávajících naučných stezek na území přírodního parku Ţdánický les“ hodnotí formální i obsahové provedení naučné stezky v oblasti tzv. Hanáckého Slovácka. V teoretické části jsou vymezeny pojmy jako cestovní ruch, naučná stezka a popsán současný stav přírodního parku Ţdánický les. Praktická část se zabývá aktuálním vztahem návštěvníkŧ k atributŧm stezky. Data byla získána pomocí dotazníkového šetření v letních měsících roku 2010. Výsledné hodnoty se pouţily pro identifikování potenciálních rozdílŧ mezi jednotlivými kritérii. V závěru je uveden návrh realizace projektu, zlepšení propagace této naučné stezky. Klíčová slova: cestovní ruch, naučná stezka, návštěvník, informační panely, přírodní park

ABSTRACT This Bachelor´s thesis on „The appraising of existing nature educational path in the natural park „Ţdánický les“, assesses the formal and content execution of nature paths in the area called „Hanácké Slovácko“. In the theoretical part of terms there are defined as tourism, nature educational path and it is described the current state of the natural park „Ţdánický les“. The practical part deals with the current relation of visitors to the attributes of the path. Data were obtained with a questionaire survey in the summer months in 2010. The resulting values were used to identify potential differences among the different criteria. In conclusion there is given a proposal for implementation of the project and improvement of the promotion of this nature educational path.

Keywords: tourism, nature educational path, visitor, information boards, natural park

OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................. 8 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................. 10 2.1 Cestovní ruch........................................................................................................... 10 2.1.1 Druhy cestovního ruchu ..................................................................................... 10 2.1.2 Předpoklady cestovního ruchu ........................................................................... 11 2.1.3 Účastník cestovního ruchu ................................................................................. 12 2.2 Naučné stezky .......................................................................................................... 14 2.2.1 Historie naučných stezek ................................................................................... 14 2.2.2 Význam naučných stezek................................................................................... 14 2.2.3 Rozdělení naučných stezek ................................................................................ 15 2.2.4 Značení naučných stezek ................................................................................... 16 2.3 Přírodní park Ţdánický les .................................................................................... 17 2.3.1 Rostlinstvo ......................................................................................................... 19 2.3.2 Ţivočišstvo ......................................................................................................... 20 3 CÍLE A METODY .......................................................................................... 22 3.1 Cíle a hypotézy ........................................................................................................ 22 3.2 Data a metody .......................................................................................................... 23 3.2.1 Metodika práce .................................................................................................. 23 3.2.2 Metoda prŧzkumného šetření............................................................................. 23 3.2.3 Metoda zpracování dat ....................................................................................... 24 4 VÝSLEDKY .................................................................................................. 26 4.1 Analýza nabídky naučné stezky ............................................................................. 26 4.1.1 Naučná stezka Ţdánickým lesem ....................................................................... 26 4.1.2 Popis jednotlivých stanovišť .............................................................................. 27

4.2 Analýza preferencí aktuálních návštěvníků ......................................................... 32 4.2.1 Prosté četnostní zpracování dat.......................................................................... 32 4.2.1.1 Přímo v lokalitě naučné stezky ................................................................ 32 4.2.1.2 Informační centrum ................................................................................. 37 4.2.2. Identifikace potenciálních rozdílŧ v odpovědích .............................................. 42 5 NÁVRH PROJEKTU ..................................................................................... 58 6 ZÁVĚR ......................................................................................................... 62 7 SEZNAM PRAMENŮ A POUŽITÉ LITERATURY ......................................... 64 8 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................... 68 9 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .................................................................... 69 10 SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................... 71

1 ÚVOD „ Pojďte se s námi projít krajem, jehoţ sláva nedosahuje výšin Libušina proroctví, nedýmá komíny ani před světem nečechrá své historií napomádované peří. Jenom jak Popelka zatím v pilné práci čeká skromně na to, aţ ho objeví princ, jemuţ více neţ o pozlátko pŧjde o ţivot lidí spjatých s krajem svými ţivoty i prací mozolnatých rukou. S krajem skromných lidí, v němţ i dávná historie a zvyky souzní s nedotčenými krásami přírody a jejím bohatstvím. Bohatstvím v zemi i v lidech, jejichţ kořeny jsou hluboce vryty do dávných kostelíkŧ, kapliček, malebných hřbitovŧ i rozlehlých selských vinohradŧ. Tady se ţivot vine klikatými cestičkami z hlubokých údolí poznávání aţ k výšinám kopečkŧ, z nichţ shlíţí do okolí okouzlen vjemy, jeţ přicházejí odjinud. A je věru na co se dívat. Od východu voní obilím ţírná Haná, ohraničená Chřiby, na jihu výská Slovácko od Karpat aţ po Pálavu, od západu nad Dyjsko-svrateckým úvalem stoupá pára Dukovanské elektrárny a od severu pak na pozadí Drahanské vrchoviny a záře Brna jako memento svítí věčné světlo Mohyly míru. Tady se mísí bouřlivá slovácká krev s hanáckou rozšafností i brněnským svérázem.“ (SLABOTINSKÝ in BŘEZINA, 2004, s. 1) Cestovní ruch je ve světě povaţován za odvětví budoucnosti, které významně ovlivňuje zaměstnanost, podílí se také na tvorbě hrubého domácího produktu, přispívá na příjmy rozpočtŧ regionŧ a v neposlední řadě příznivě pŧsobí na investiční aktivitu. Rostoucí zájem unikat z hlučných míst do volné krajiny je jedním z hlavních rysŧ současné doby. Trávit volný čas v místech, kde smog a spěch jsou cizí slova, dnes láká víc a víc lidí. Všichni si uvědomujeme, ţe příroda je nenahraditelný zdroj bohatství. Proto se čím dál více zřizují tzv. zvláště chráněná území na ochranu přírody, která bezpochyby představují vítané cíle našich výletŧ, podobně jako hrady, zámky a jiné kulturně historické památky. Úkolem ochrany přírody je pečovat o přírodní prostředí a k tomu je zapotřebí aktivní spolupráce veřejnosti. Veřejnost je nutno určitým zpŧsobem vychovávat a poučit ji o vzájemné pomoci i poznání člověka s přírodou, o přírodním bohatství a jeho nenahraditelnosti. Jednou z moţností, jak vychovávat člověka a strávit tak příjemné odpoledne, je návštěva naučné stezky, která vede zajímavým a pozoruhodným prostředím. Naučné stezky pomáhají utuţovat vztahy lidí s přírodou. Jsou oblíbeným prostředkem šíření informací, poučený návštěvník se chová podle zásad udrţitelnosti a je ochoten přispět

8

na rozkvět v navštívené oblasti. K jejich největším výhodám patří seznámení návštěvníkŧ s ucelenými částmi přírody, historie a krajiny, které jsou zároveň atraktivitami cestovního ruchu. Naučná stezka Ţdánickým lesem prochází právě takovým pozoruhodným místem, kde se dá poznat celá řada zajímavostí. I přesto patří k málo navštěvovaným lokalitám a mnoho lidí o ní dokonce ani neví. Proto jsem si jako téma své bakalářské práce vybrala právě tuto naučnou stezku. Sama jsem si ji prošla, abych své postřehy, připomínky a náměty sepsala a nastínila je v této práci. Výsledky pak mohou být pouţity pro zlepšení stávající naučné stezky nebo při přípravě nových stezek v tomto regionu.

9

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Cestovní ruch Pro cestovní ruch existuje mnoho definic. Jedna z takových je definice Světové organizace cestovního ruchu (WHO), kdy cestovní ruch je činnost lidí spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu do doby kratší jednoho uceleného roku za účelem vyuţití volného času, obchodu a za jinými účely. (ČERTÍK, 2001) Cestovní ruch patří do nevýrobní činnosti, do sektoru sluţeb, které slouţí k uspokojování základních lidských potřeb a přispívají ke zvyšování ţivotní úrovně. Rozvoj cestovního ruchu znamená nejen hospodářský přínos, ale pomáhá také zachovávat pŧvodní tradice, zvyky a ochranu ţivotního prostředí. Cestovní ruch pozitivně ovlivňuje řadu odvětví a sektorŧ národního hospodářství. Patří sem doprava, turistická zařízení poskytující ubytování a stravování, sluţby cestovních kanceláří, prŧvodcovské sluţby, turistický informační systém, zemědělství, kultura, sport apod. (POUROVÁ, 2002) „Znakem cestovního ruchu je hromadný jev přemísťování osob z místa bydliště do oblastí lokalit a zařízení cestovního ruchu, současné vyuţívání sluţeb zařízení cestovního ruchu k uspokojování potřeb turistŧ.“ (JANOTKA, 1999) Jisté formy cestovního ruchu byly známy jiţ ve starověkém Římě. Ve středověku šlo většinou o cestovní ruch spojený s náboţenstvím, lovem, případně zábavou (např. turnaje). Za první formu „klasického“ cestovního ruchu povaţujeme návštěvy lázní, které se staly módními v 16.–18. století. První organizovaný výlet se uskutečnil v roce 1841 v Anglii. V roce 1895 vznikl v Rakousku-Uhersku „Spolek přátel přírody“, který se zabýval realizací cestovního ruchu. Hlavní rozvoj však nastává po druhé světové válce a jeho hlavními příčinami jsou urbanizace, dostatek volného času a znečištění ţivotního prostředí. (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2001)

2.1.1 Druhy cestovního ruchu Jednotlivé druhy cestovního ruchu se v praxi většinou nevyskytují v čisté podobě, obvykle se prolínají a tím umoţňují účastníkŧm proţít zajímavé záţitky. Za základní rozdělení se povaţuje podle motivu (účelu) cesty.

10

Proto rozlišujeme cestovní ruch: - rekreační – zaměřuje se především na odpočinek, regeneraci, zlepšení fyzické a psychické kondice, řadíme sem také pobytový cestovní ruch a aktivní turistiku, speciálním typem je venkovská turistika (vč. agroturistiky), - kulturně-poznávací – zaměřený na poznávání historie, kultury, tradic a zvykŧ národŧ, základem jsou stavební a architektonické památky, přírodní zajímavosti (jeskyně, pralesy, pouště) nebo společenské události (festivaly), patří sem náboţenský cestovní ruch, kde je cílem návštěva poutních a posvátných míst (Jeruzalém, Vatikán, Hostýn), - společenský – jde o setkávání příbuzných, vytváření přátelských vztahŧ se stejnými zájmy o společenský ţivot, zahrnuje nejrŧznější vzpomínkové akce pro veterány nebo příznivce významných historických událostí, - sportovní – řadíme sem sportovní aktivity, ale také pasivní diváctví na sportovních akcích, - poznávání přírody – návštěvy především chráněných území, specifickým typem je ekoturistika, která minimalizuje dopady turistiky na ţivotní prostředí a kulturní tradice obyvatel v navštívené oblasti, - profesionální – zahrnuje obchodní sluţební cesty, účast na kongresech, výstavách s cílem zlepšit vztahy se zaměstnanci, zákazníky. Mezi další druhy cestovního ruchu patří nákupní turistika, kde hlavním cílem jsou cesty za nákupem nebo politická turistika, která zahrnuje sjezdy a mítinky politických stran. (FORET, FORETOVÁ, 2001)

2.1.2 Předpoklady cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých oblastech ovlivňují určité předpoklady – lokalizační (přírodní a kulturní), selektivní (objektivní a subjektivní) a realizační (dopravní a materiálně-technické). Lokalizační předpoklady - znamenají umístění aktivit cestovního ruchu do určité oblasti. Mezi přírodní faktory patří klima (podnebí), hydrologické poměry, reliéf, geologie, flora a fauna. Mezi

11

kulturní řadíme společenské atraktivity ve formě historických památek, kulturních a sportovních akcí. Selektivní předpoklady - stimulují jednotlivce k výběru lokality pro cestovní ruch. Mezi objektivní předpoklady řadíme např. vnitropolitickou situaci, kvalitu ţivotního prostředí nebo demografickou strukturu. Mezi subjektivní pak patří řada psychologických pohnutek, kterými je ovlivňováno rozhodování jednotlivce k účasti na cestovním ruchu. Realizační předpoklady - zajišťují samotný chod turistického místa (doprava, ubytování, stravování, zábava, turistické značení aj.). (ČERBA, 2004)

2.1.3 Účastník cestovního ruchu Typy účastníkŧ mŧţeme rozlišit jak v oblasti mezinárodního, tak domácího cestovního ruchu. Tyto základní pojmy jsou základem pro národní statistické programy ČR i pro statistiku cestovního ruchu v mezinárodních dimenzích. Stálý obyvatel - v mezinárodním cestovním ruchu (dále „CR“) se jedná o osobu, která ţije v zemi alespoň jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku, - v domácím CR je to osoba, která v určitém místě ţije alespoň šest po sobě jdoucích měsícŧ před příjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti měsícŧ. Návštěvník - v mezinárodním CR je to osoba, která cestuje do jiné země, kde nemá trvalé bydliště na dobu kratší jednoho roku, přičemţ hlavní účel návštěvy není vykonávání výdělečné činnosti, - v domácím CR se jedná o osobu, která má trvalé bydliště v dané zemi a která cestuje na jiné místo v zemi mimo své bydliště na dobu kratší neţ šest měsícŧ, přičemţ hlavní účel návštěvy je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti.

12

Turista - v mezinárodním CR je to osoba, která cestuje do jiné země na dobu nejméně jednoho přenocování, avšak ne delší neţ jeden rok, - v domácím CR se za turistu povaţuje osoba s trvalým pobytem v dané zemi, která cestuje do jiného místa odlišného od jejího běţného ţivotního prostředí alespoň na jedno přenocování. Výletník - v mezinárodním CR se jedná o sobu, která cestuje do jiné země na dobu kratší neţ 24 hodin, aniţ by v dané zemi přenocovala, přičemţ hlavní účel návštěvy je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi, - v domácím CR je to osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do místa odlišného od místa jejího trvalého bydliště na dobu kratší neţ 24 hodin, aniţ by v místě přenocovala. (POUROVÁ, 2002)

13

2.2 Naučné stezky 2.2.1 Historie naučných stezek Naučné stezky vznikly začátkem 19. století v národních parcích USA jako jeden z významných kulturně vzdělávacích prostředkŧ. Snaţily se poučit o sounáleţitosti člověka s přírodou, o přírodním bohatství a jeho nenahraditelnosti, včetně o nutnosti přírodu chránit. Před druhou světovou válkou byly stezky zaloţeny i v Německu. (MARŠÁLKOVÁ a kol., 1977) První československá naučná stezka byla vybudována ve státní přírodní rezervaci Medník, která byla vyhlášena v roce 1965 (pozn. - dnes se jedná o národní přírodní památku). Stezka vedla údolím řeky Sázavy a zalesněným terénem nedaleko od Prahy. K naučné stezce byl vydán tištěný prŧvodce, jehoţ autory byli Jan Čeřovský a Miloš Homoláč. Z něho pochází i tento úryvek: „První československou přírodní naučnou stezku na Medníku připravila státní ochrana přírody k jarním „dnŧm ochrany přírody“ v roce 1965. Stezka je určena všem přátelŧm naší přírody, kteří se chtějí blíţe seznámit s některými zajímavostmi státní přírodní rezervace „Medník“. Vybrali jsme toto území proto, ţe mednická rezervace s proslulým nalezištěm kandíku je snad nejpřitaţlivějším a nejoblíbenějším cílem prvních jarních výletŧ do přírody v praţském okolí.“ Naučné stezky byly poté vybudovány i na Šumavě, v Krkonoších, v Beskydách, v Jeseníkách nebo v Jizerských horách. (stezky.info.cz)

2.2.2 Význam naučných stezek Naučná stezka je druh značené turistické trasy, která je zaměřena na přírodovědní nebo kulturní zajímavosti okolí. Nejčastěji mají kolem 10 aţ 15 zastavení a jejich délka dosahuje několika kilometrŧ. Jsou ale i stezky dlouhé jen několik set metrŧ nebo 15 a více kilometrŧ. Naučné stezky mají poskytovat poučení i estetické záţitky. (cs.wikipedia.org) Většina stezek je vybavena rozměrnými informačními tabulemi, kde je uvedeno pořadové číslo zastávky, popis zajímavostí daného místa (naučné a doprovodné aktivity), někdy také mapka prŧběhu stezky s vyznačením dalších zastávek, převýšení, časová rozvaha. Mezi doprovodné prvky patří lavičky, odpočívadla, vyhlídky, studánky, tŧně nebo palouky. Kaţdá zastávka se zaměřuje na jeden tématický okruh, který mŧţeme právě v lokalitě zhlédnout. Texty na informačních tabulích by měly

14

co nejkratší, bez sloţitých souvětí, srozumitelné, pravopisně, stylisticky a typograficky správné. Při tvorbě tabulí se musí dávat pozor na nedostatečný kontrast barev textu a pozadí. Nejvhodnější je kombinace černé a bílé, aby časem nedocházelo k vyblednutí nápisŧ. Lepší je umístit více fotografií a obrázkŧ neţ dlouhé texty, protoţe jsou tak více přístupné veřejnosti. To se nejvíce vyuţije při představování fauny a flóry. Výstavba a údrţba takových tabulí není levnou záleţitostí, náklady na zřízení běţné naučné stezky dosahují stovek tisíc korun. K některým stezkám se vydávají i tištěné prŧvodce, kde bývají témata více rozepsána, neţ to bývá na tabulích. Dalším zdrojem informací jsou i internetové stránky. (OTRUBA, 2002) Naučné stezky jsou nejčastěji zřizovány v přírodním prostředí, kde seznamují návštěvníky s fungováním krajiny, výskytem vzácných druhŧ rostlin a ţivočichŧ, pozoruhodnými geologickými jevy apod. Jsou však i naučné stezky přibliţující kulturní lidové stavby, archeologická naleziště, technické památky nebo historická města. Naučné stezky, které se ve svém prŧběhu místo celkového seznámení s krajinou zaměřují jen na jeden určitý jev, mŧţeme označit jako tématické naučné stezky. (naucnoustezkou.cz)

2.2.3 Rozdělení naučných stezek Z hlediska tématiky můţeme naučné stezky dělit na: - lesnické – stezka bývá vedena příměstským lesem nebo lesoparkem, seznamuje návštěvníky s faunou i flórou lesa, těţbou dřeva, např. Kunratický les, Klokočná ve Středních Čechách, - hornické – stezka je vedena regionem, který byl dříve významných nalezištěm nerostných surovin, drahých kovŧ, např. Jílovské zlaté doly, Kněţí hora – Halíře, - geologické – stezka je zaměřena na významné lokality se starými lomy, nalezišti minerálŧ, zkamenělin nebo skalními odkryvy, např. Modřanské rokle, - vlastivědné – zabývají se zajímavostmi krajiny, např. Novostrašecko, - přírodně ochranářské – stezka seznamuje celkově s určitým chráněným územím, tedy faunou, flórou, geologií atd., je vybavena informačními panely, např. Medník, Housle, - městské – stezky, které jsou vedeny historickým centrem města nebo obce i jeho nejbliţším okolím, seznamují s památkami (kostely, pomníky), zajímavou architekturou nebo městským opevněním, např. Dolní Počernice, Dobřichovická naučná stezka,

15

- sportovní – nalezneme v příměstských lesech nebo lesoparcích, skládají se z několika sportovišť a informačních panelŧ s doporučenými cviky, např. lesopark Kamýk. (stezky.info.cz) Z hlediska délky dělíme naučné stezky na: - krátké (do 10 km), středně dlouhé (10–25 km), dlouhé (nad 25 km), - jednodenní, vícedenní.

2.2.4 Značení naučných stezek V České republice se pouţívá k vyznačení prŧběhu naučné stezky symbol, a to šikmý zelený pruh ve čtvercovém bílém poli 10×10 cm (viz obr. č. 1). U informačních tabulí je značka doplněna oranţovým číslem stanoviště. Stejný číselný odkaz pak bývá uváděn i v tištěném prŧvodci. Vedle Klubu českých turistŧ (KČT) vyznačují stezky také organizace ochráncŧ přírody, obce, rŧzné zájmové nebo účelové organizace. (MOTYČKOVÁ, 2010) Značené cesty jsou dělány zásadně obousměrné. Značka je vyznačena vzhledem k trase cesty jako čelní, přeponová, rohová nebo boční, výjimečně mŧţe být i na kameni. Za rozcestím se umisťují dvě značky. První tak, aby byla viditelná při příchodu, druhá, tzv. potvrzovací, za odbočením. V dlouhém úseku bez odboček se umisťují tzv. útěchové značky, které nejsou zpravidla od sebe vzdáleny více neţ 250 m. Na rozcestích se umisťují rozcestníky s místními a směrovými tabulemi. (DRÁBEK, 2008)

Obr. č. 1 Značka naučné stezky Zdroj: klubturistu.cz

16

2.3 Přírodní park Ţdánický les Ţdánický les a Politaví leţí na jihozápadě středomoravských Karpat, v oblasti Hanácké Slovácko. Krajina je velmi rozmanitá, zalesněná pahorkatinami, loukami, úrodnými pŧdy, rybníky a potoky. Vznikl tu dobrovolný svazek obcí Ţdánického lesa a Politaví, který se skládá z 27 měst a obcí (Bošovice, Bučovice, Dambořice, Heršpice, Hodějice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hrušky, Kojátky, Kobeřice u Brna, Křenovice, Křiţanovice, Letonice, Lovčičky, Milešovice, Mouřínov, Němčany, Níţkovice, Otnice, Rašovice, Slavkov u Brna, Šaratice, Uhřice, Váţany nad Litavou, Velešovice, Zbýšov a Ţdánice). Svazek je zajímavý tím, ţe nekopíruje hranice okresu, ale integruje se podle přirozeného charakteru krajiny. (BŘEZINA, 2004) Prioritním úkolem sdruţení je řešení problémŧ týkající se kaţdodenního ţivota a ekologie, jako je např. evidence a následná likvidace černých skládek. Zabývá se také vybudováním cyklostezek, naučných tabulí nebo turistických map. Díky iniciativě sdruţení byl 24. 4. 1996 prohlášen Ţdánický les přírodním parkem. Posláním parku je zachovat a podporovat přírodní a kulturní hodnoty, rozvíjet moţnosti rekreace v přírodě, především formou pěší turistiky. Ţdánický les nemá velké převýšeniny, jeho prŧměrná nadmořská výška činí kolem 270 m n. m., nejvyšší kopec se nazývá U slepice (437,4 m n. m), jak mŧţeme vidět na obr. č. 2. Přírodní park zasahuje území čtyř okresŧ, největší části leţí na okresech Hodonínska a Vyškovska a rozkládá se na více neţ 18 000 ha. (OBŦRKOVÁ, 2007)

Obr. č. 2 Výškový rozdíl turistické trasy Zdroj: vyletnik.cz Převáţná část oblasti je pokryta hustými lesy, jsou tu zastoupeny jehličnany a listnáče, které tvoří více neţ 80 % zdejších lesŧ. Hlavně se tu objevuje dub a buk, na některých místech také habry, jívy, břízy nebo smrky. V okrajových částech území 17

převaţují bezlesé zemědělsky vyuţívané terény s bohatým zastoupením vzrostlé zeleně, ovocných sadu, vinohradŧ nebo teras. Najdeme tu i bylinné patro, ve kterém se nachází řada ojedinělých rostlinných druhŧ. Přírodní park je známou oblastí výskytu orchidejí. Ve Ţdánickém lese byly četné nelesní plochy prohlášeny za zvláště chráněná území. Zejména podél jeho severního okraje jsou to přírodní rezervace (dále „PR“) Mušenice, PR Rašovický zlom – Chobot, PR Šévy, přírodní památka (dále „PP“) Baračka, PP Hrubá louka, PP Jalový dvŧr, PP Ţlíbek, PP Kuče. Podél jiţního okraje je to PP Ochozy. Pouze u Lovčic je vyhlášena územní ochrana zčásti zdejších lesŧ (PR U Vrby). (MARTIŠKO, 2007) Ţivočišstvo je podobné jako v sousedních Chřibech. Ze zvěře se zde objevuje především prase divoké (Sus scrofa) a jelen evropský (Cervus elaphus). Hojně jsou zastoupeny druhy plazŧ nebo hmyzu. Útočiště tu našlo také několik vzácných ptákŧ, jako je třeba lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a dudek chocholatý (Upupa epops). (BAŠČAN, 2003) V přírodním parku najdeme loţiska ropy vyuţívané hlavně pro kosmetické a léčebné účely. Ve Ţdánickém lese jsou vybudovány kvalitní cyklostezky i turistické trasy. Kromě přírodních krás tu mŧţeme vidět i pozŧstatky lidské činnosti. K nejznámějším patří pozŧstatky středověkých sídel a tvrzí – Hrádek u Snovídek, Konŧvky, Kepkov u Rašovic a Mezilesice poblíţ Kobeřic u Brna. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR rovněţ usilovala o zařazení Ţdánického lesa do soustavy evropsky chráněných lokalit Natura 2000. Oblast Ţdánického lesa měla podle jednoho z návrhŧ spolu s blízkými Chřiby získat status chráněné krajinné oblasti (dále „CHKO“). S případným vyhlášením by získala i nový název – CHKO Středomoravské Karpaty. „Mezi území s vysokou přírodní i krajinnou hodnotou, z hlediska ochrany evropsky významných lokalit se střední naléhavostí vyhlášení, byla zařazena tři území: Krušné hory (vyhlášení CHKO Krušné hory), Rychlebské hory (rozšíření CHKO Jeseníky), Chřiby a Ţdánický les (vyhlášení CHKO Středomoravské Karpaty).“ CHKO by byla rozčleněna na jednotlivé zóny ochrany. První by zahrnovala zejména zvlášť chráněná území – přírodní rezervace a přírodní památky. Většina lesních porostŧ byla začleněna do druhé zóny. Zbývající území (včetně sídel) by pak spadalo do třetí a čtvrté zóny. Na místě je uvést, ţe mezi priority vyhlašování velkoplošných zvláště chráněných území především patří reprezentativnost území a celé soustavy chráněných území, kde se upřednostňují návrhy s přírodními podmínkami a krajinnými typy, které jsou v soustavě nedostatečně zastoupeny. Dále je to mimořádná 18

přírodovědná hodnota území, potřebnost koordinace managementu se zajištěním zájmŧ ochrany přírody a krajiny. (PEŠOUT, 2010) Území je přírodně hodnotné, především mimořádně cenné jsou dubohabřiny, květnaté bučiny a pastviny. Objevují se tu i vzácné druhy rostlin včetně orchidejí. Uvidíme tedy, jak tento návrh nakonec dopadne.

2.3.1 Rostlinstvo Ţdánický les leţí na rozhraní dvou oblastí – xerotermní panonské flóry a karpatské flóry. Vedle rostlin, které mají širší zeměpisné rozšíření, tu najdeme hlavně rostliny charakteristické pro obě oblasti. V bylinném porostu lesní vegetace je patrný vliv karpatské oblasti. Pŧvodní lesní vegetace byla tvořena listnatými lesy. Vyskytovaly se tu dubo-habrové háje, subxerofilní doubravy, dubové bučiny a podél potokŧ byly luhy a olšiny. Současné lesní porosty kolem trasy nebyly příliš změněny výsadbou umělých lesŧ (borových a smrkových). Porosty jsou ale ovlivněny lidskou činností, která se projevuje pěstebními zásahy a přítomností nepŧvodního modřínu. Tento druh tu však dosahuje výborných produkčních parametrŧ. (KOPŘIVA, ŢAMPACH, KUTÁLEK, 1999) Dubo-habrové háje tvoří převáţnou část vegetace na hlubších hlinitých pŧdách hnědozemního typu. Jejich druhová skladba je bohatá, tvoří ji dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur) a habr obecný (Carpinus betulus). Dále se zde vyskytují lípa malolistá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides), javor babyka (Acer campestre). Z křovin tu nalezneme svídu krvavou (Cornus sanguinea), hloh obecný (Crataegus laevigata), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), lísku obecnou (Corylus avellana). V bohatém bylinném patru jsou nejčastěji lipnice hajní (Poa nemoralis), srha laločnatá (Dactylis glomerata), konvalinka vonná (Convallaria majalis), jahodník obecný (Fragaria vesca), svízel vonný (Galium odoratum), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), violka lesní (Viola reichenbachiana), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), svízel lesní (Galium silvaticum), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), sasanka hajní (Anemone nemorosa), prvosenka jarní (Primula veris), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a spousta dalších.

19

Ve vlhčích polohách mŧţeme najít stínomilnější a vlhkomilnější druhy bylin jako je samorostlík klasnatý (Actaea spicata), jarmanka větší (Astrantia major), sveřep větevnatý (Bromus ramosus), čarovník paříţský (Circaea lutetiana). Vyskytují se tu i prvky mezofilních listnatých lesŧ – kopytník evropský (Asarum europaeum), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), dobromysl obecná (Origanum vulgare). (HOUŠŤ, 1999) Po mykologické stránce je Ţdánický les nejpodrobněji prozkoumané území Moravy a byla tu nalezena řada zajímavých a ojedinělých nálezŧ, jako je např. nový druh hřibu - hřib moravský (Boletus moravicus). Lesy jsou právě tady bohaté na druhy hřibovitých hub, hojné jsou i klouzky (Suillus), kozáky (Leccinum). Mimo jiné zde najdeme lišku (Cantharellus) a kuřátka (Ramaria), dále i některé druhy holubinek (Russula) a ryzec syrovinku (Lactarius volemus). (HOUŠŤ, 1993)

2.3.2 Ţivočišstvo Fauna je, stejně jako flóra, pestrá a druhově bohatá. Nejbohatší je v této oblasti lesní zvířena, obzvláště pak skupina hmyzu. Řád rovnokřídlých zastupuje saranče vrzavé (Psophus stridulus), vzácnější je pak saranče modrokřídlé (Oedipoda caerulescens), kobylka zelená (Tettigonia viridissima) atd. Z řádu ploštic je nápadná ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus), z řádu stejnokřídlých cikády viničné (Tibicina haematodes). Z blanokřídlých jsou významní drvodělka fialová (Xylocopa violacea), četné druhy mravencŧ (Formica), včely (Apis), sršni (Vespa) a čmeláci (Bombus). Početný je i řád broukŧ, z nichţ nejvýznamnější jsou roháč obecný (Lucanus cervus), zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata), majka obecná (Meloe proscarabaeus), sviţníci (Cicindela), hrobaříci (Nicrophorus), tesaříci (Cerambyx) a slunéčko (Coccinella). Z motýlŧ zde najdeme otakárka fenyklového (Papilio machaon) a ovocného (Iphiclides podalirius), běláska řeřichového (Anthocharis cardamines), ţluťáska řešetlákového (Gonepteryx rhamni), batolce duhového (Apatura iris) atd. Z nočních motýlŧ byl pozorován lišaj smrtihlav (Acherontia atropos), lišaj dubový (Marumba quercus), šeříkový (Sphinx ligustri ). Hojně jsou zastoupeni měkkýši, např. je to plzák zahradní (Arion hortensis), slimáček hladký (Deroceras laeve), plamatka lesní (Arianta arbustorum), páskovka ţíhaná (Cepaea vindobonensis).

20

Z obratlovcŧ je nejpočetnější třída ptákŧ. Z dravcŧ v lesích nalezneme krahujce obecného (Accipiter nisus), káně lesní (Buteo buteo), ostříţe lesního (Falco subbuteo), poštolku obecnou (Falco tinnunculus), ze sov puštíka obecného (Strix aluco), kalouse ušatého (Asio otus) nebo sovu pálenou (Tyto alba). Z řádu hrabavých je nejpočetnější baţant obecný (Phasianus colchicus) a koroptev polní (Perdix perdix), z měkkozobých hrdlička divoká (Streptopelia turtur) a holub hřivnáč (Columba palumbus). Z dalších ptákŧ jsou to dudek chocholatý (Upupa epops), ţluna zelená (Picus viridis) a datel černý (Dryocopus martius). (MACKOVČIN a kol., 2008) Z obojţivelníkŧ se vyskytuje nejvíce rosnička zelená (Hyla arborea). Z plazŧ ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a uţovka obojková (Natrix natrix) nebo uţovka podplamatá (Natrix tessellata). Ze savcŧ řádu hmyzoţravých je krtek obecný (Talpa europaea), jeţek (Erinaceus) a rejsek (Sorex), z hlodavcŧ sysel obecný (Spermophilus citellus) a hlodavcŧm podobní zajíc (Lepus) a králík (Oryctolagus). Své zástupce tu mají i netopýři (Noctilio). Ze šelem se často objevuje lasice kolčava (Mustela nivalis), tchoř tmavý (Mustela putorius), liška obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes) a skalní (Martes foina), lasice hranostaj (Mustela erminea), vzácný je jezevec lesní (Meles meles). Dobré existenční podmínky má tady běţná zvěř našich lesŧ, a to jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) nebo prase divoké (Sus scrofa). (BŘEZINA, 2004) Ţivočichové vázáni na vodní prostředí se tu moc neobjevují, protoţe se jedná o klimaticky dosti suchou oblast.

21

3 CÍLE A METODY 3.1 Cíle a hypotézy Jako hlavní cíl bylo stanoveno zhodnocení současného stavu vyuţití naučné stezky ve vybrané oblasti. Cíl č. 1: Zhodnocení vztahu návštěvníkŧ k naučné stezce Hypotéza č. 1: Mezi návštěvníky naučné stezky a návštěvníky informačního centra existují rozdíly v postojích k atributŧm naučných stezek. Hypotéza č. 2: Mezi muţi a ţenami existují rozdílné preference k délce naučné stezky. Cíl č. 2: Návrh projektu na zvýšení vyuţití naučné stezky Hypotéza č. 3: Ve vymezené oblasti existuje moţnost projektu v dalším vyuţití naučné stezky.

22

3.2 Data a metody 3.2.1 Metodika práce Na začátku zpracování bakalářské práce bylo potřeba provézt analýzu aktuální nabídky, tedy naučných stezek v regionu. Zpracování začalo studiem odborné literatury a shromaţďováním zjištěných informací o lokalitě. Literatura byla získána v Městské zemské knihovně v Brně, v Informačním centru a Ústřední knihovně Mendelovy univerzity v Brně, v Městské knihovně v Kyjově, v Městské knihovně a Informačním centru ve Ţdánicích a v Městské knihovně v Bučovicích. K získání informací byly vyuţity i internetové zdroje. Z výsledkŧ analýzy vyplynulo, ţe v regionu Ţdánického lesa se nachází pouze jedna naučná stezka. Stezka byla navštívena s cílem ji poznat a vyfotografovat jednotlivá stanoviště. Základní informace o stezce byly přitom doplněny o délky jednotlivých zastávek a další nezbytné údaje o naučné stezce. Přitom bylo zjištěno, ţe je vŧbec obtíţné sehnat, ať jiţ v elektronické či písemné podobě, mapu naučné stezky, natoţpak mapu kvalitní. Mapu mi nakonec, ve zde prezentované podobě, poskytl Městský úřad Ţdánice.

3.2.2 Metoda průzkumného šetření Pro zhodnocení současného stavu vyuţití naučné stezky a k naplnění dílčích cílŧ a hypotéz byl pouţit primární výzkum formou dotazníkového šetření. Dotazníky umoţňují oslovit velké mnoţství respondentŧ a získat tak v krátkém časovém období velké mnoţství informací. Dotazník má ale i řadu nevýhod - je neosobní, chybí bezprostřední kontakt s respondenty, návratnost je niţší a hlavně respondenti mohou mít problémy s porozuměním otázek. Proto jsem zčásti dotazníky rozdávala přímo v lokalitě a zčásti distribuovala do informačního centra v oblasti naučné stezky. Větší část dotazníkŧ (60) byla rozvezena v červenci 2010 do informačního centra v blízkosti naučné stezky. Svoz proběhl v září. Dotazování se zbývajícími dotazníky (40) proběhlo přímo na naučné stezce v měsících srpen aţ září. V úvodu výzkumu byla poskytnuta instrukce, jak dotazník vyplnit a informace o cíli šetření. Dotazník má vedle české i německou a anglickou verzi. Respondenti vyplňovali dotazník anonymně, uváděli pouze pohlaví (ţena, muţ), věk (18-25, 26-35, 36-45,

23

46-55, 56-65, 66-75, nad 75 let) a počet návštěv naučných stezek v loňském roce (0, 1, 2-5, 6-15, nad 15). Národnost byla zjišťována pomocí otevřené otázky. V dotazníku byly sledovány základní parametry: doprava ke stezce (jen pěšky; pěšky nebo na kole; automobilem, veřejnou dopravou), informace o lokalitách (tištěný prŧvodce; informační tabule; elektronicky přes mobil, PDA, iPhone atd.), značení trasy (bez terénního značení; směrová tabule na hlavních křiţovatkách; značení turistickými značkami), délka trasy (do 5 km; 5-15 km; nad 15 km), zpŧsob trasování (okruţní stezka; začátek a konec v jiném bodě), zaměření trasy na (geologii; vodu; rostlinstvo; ţivočišstvo; historii; techniku; krajinu; všeobecně), moţnost absolvování trasy (pěšky; na kole; na koni; na běţkách; na in-linech). Výsledky pak byly četnostně zpracovány. V prŧběhu sběru dat byla prováděna kontrola získaných dat a kontrola úplnosti vyplněných dotazníkŧ. Pro zpracování bylo k dispozici dohromady 100 dotazníkŧ. Dotazník, který se dostal do rukou dotazovaných, je uveden v příloze č.1.

3.2.3 Metoda zpracování dat Výsledné hodnoty z dotazníkové šetření byly zpracovány do tabulek četností, kde byly vyjádřeny pomoci absolutní a relativní četnosti v programu Microsoft Excel. To poslouţilo jako základ pro identifikování potenciálních rozdílŧ mezi segmentačními kritérii. Hodnoty se od sebe příliš nelišily, proto byly zpracovány dohromady (tedy za návštěvníky naučné stezky i informačního centra). Pro výpočet rozdílŧ v preferencích se vyuţil Pearsonŧv chí - kvadrát test, jehoţ vzorec je na obr. č. 3. Tento test se podle Maňáka, Švece Š., Švece V. (2005) pouţívá v situacích: “Kdy např. rozhodujeme, zda existuje závislost mezi dvěma jevy, jeţ byly zachyceny na úrovni nominálního měření. Tato situace je častá např. při zpracování výsledkŧ dotazníkových šetření. Test nezávislosti chí - kvadrátu vychází z tzv. kontingenční tabulky, která zachycuje vztahy (závislosti) mezi jednotlivými kategoriemi odpovědí u obou sledovaných jevŧ.“

Obr. č. 3 Vzorec chí - kvadrát testu Zdroj dat: gis.vsb.cz

24

xi = naměřené (aktuální) hodnoty ei = očekávané hodnoty N = počet stupňŧ volnosti, N = (r – 1) . (s – 1) r = počet řádkŧ kontingenční tabulky s = počet sloupcŧ kontingenční tabulky Chí - testem vypočítaná hodnota se pak srovnává s kritickou hodnotou odpovídající zvolené hladině významnosti při daném počtu stupňŧ volnosti. (cs.wikipedia.org)

25

4 VÝSLEDKY 4.1 Analýza nabídky naučné stezky 4.1.1 Naučná stezka Ţdánickým lesem V roce 1994 byla vyhlášena část lesa s názvem U Vrby přírodní rezervací, která na 30 ha tvoří pŧvodní dubo-bukový porost vzniklý přirozeným rozmnoţováním. Rezervace je součástí nadregionálního biocentra, které zahrnuje nejcennější části Ţdánického lesa a navazuje na krajinotvorné prvky v okolí. Přírodní rezervaci najdeme asi 700 m severně od prameniště Jordánku. V roce 1996 byla zpřístupněna touto lokalitou naučná stezka. Jejím cílem je ochrana zdejších lesŧ, jejichţ skladba a přirozený vývoj byly narušeny těţbou v osmdesátých letech. Celková délka trasy je 13 440 m (bez odboček ke stanovištím 4 a 10). S odbočkami je to o 1 480 m více. (SLABOTINSKÝ, MLATEČEK, KOVÁŘOVÁ, 2000) Stezka se skládá z cykloturistických i pěších tras. Cykloturistické trasy jsou dobře označeny orientačním dopravním i turistickým značením. Silnice jsou kvalitní pro jízdu na kole a napojeny na spoustu dalších silnic. Povrch stezky je místy zpevněný, místy nezpevněný, objevuje se tu štěrk i asfalt. Na trase jsou umístěny doprovodné prvky jako jsou odpočívadla, altánek, vodní plochy. Úvodní úsek trasy naučné stezky se nachází v části lesa zvaný Palánek. Dále prochází oblastí genových základen, které poskytují materiál pro rozmnoţování bukŧ a dubŧ. Současným úkolem hospodaření na tomto území je snaha o maximální vyuţití spadlých semen listnatých stromŧ pro přirozenou obnovu porostŧ bez pouţití drahých sazenic. Vyţadují zvláštní pozornost nejen z hlediska biologického a ekologického, ale i ze strany lesních hospodářŧ. V roce 1998 byla trasa naučné stezky rozšířena o čtyři stanoviště a prodlouţena o 6 300 m severním směrem k Haluzické hájence. V té době byly obnoveny poškozené a zničené doprovodné texty na jednotlivých stanovištích, aby se zlepšilo rekreační vyuţití návštěvníkŧ. Naučná stezka tak má dnes celkem 18 informačních tabulí, na kterých se dozvíme základní informace o daném stanovišti. Témata jsou rovnoměrně zaměřena na nejatraktivnější místa. Na informační tabuli je vţdy uvedeno pořadové číslo zastávky, popis zajímavostí v daném místě, někde i mapka trasy. Texty jsou dostatečně dlouhé, doplněné o fotografie a kresby, především u fauny a flóry. Jednotlivá stanoviště

26

jsou od sebe rŧzně vzdálena. Ze začátku stezky jsou vzdálenosti menší, ke konci se zvětšují. Jednotlivé vzdálenosti ukazuje obr. č. 4. Jsou tam zahrnuty i odbočky a alternativní moţnost, jak se vrátit do Ţdánic (14-A).

Obr. č. 4 Vzdálenost jednotlivých stanovišť Zdroj: ickyjov.cz 4.1.2 Popis jednotlivých stanovišť Stanoviště č. 1 Základní informace o naučné stezce a současných Ţdánicích Naučná stezka začíná v prostoru autobusového nádraţí ve Ţdánicích (viz obr. 6.1). Město Ţdánice je nejsevernějším místem v okresu Hodonín, leţí v nadmořské výšce okolo 220 m. K zajímavostem města patří Vrbasovo muzeum, které je výjimečné svým panoptikálním zaměřením – historie, příroda, technika, umění, zbraně nebo památky na Napoleona a generála Laudona. K povšimnutí patří i římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze začátku 18. století. Stanoviště č. 2 Vstupujeme do Ţdánického lesa Tady nalezneme zásady chování v lese a základní informace o naučné stezce. Především jsou to informace o lesních porostech ve Ţdánickém lese, které mají vysoký stupeň ekologické stability. Velká část naučné stezky vede lesními porosty, které jsou právě součástí biocentra nadregionálního významu. Stanoviště č. 3 Historie – Palánek a Ţdánice Další část stezky se zabývá historií. Název Palánek pochází z bývalého Ţdánického hradu, který byl zaloţen pány z rodu Palánŧ, uţ ve 13. století. O historii Ţdánic najdeme zmínky uţ v mladší době kamenné. Historicky nejcennější stavbou ve městě je 27

renesanční zámek, který nechal postavit Oldřich z Kounic a Slavkova, na základech starší tvrze. Stanoviště č. 4 Geomorfologie Panel se nachází na okraji lesa, odkud je výhled do kraje a je vybaven panoramatickým obrazem krajiny. Ţdánický les je obklopen ze severu Ţdánicemi a ze západu Chřiby, Litenčickou a Kyjovskou pahorkatinou, které jsou součástí Středomoravských Karpat. Patří mezi Vnější západní Karpaty, které jsou včleněny do provincie Západní Karpaty. Reliéf těchto celkŧ je mírně zvlněný a ze severu změkčen spraší, pozvolna přechází do niţšího terénu. Stanoviště č. 5 Biotop vodní nádrţe V minulosti tu byla zaloţena vodní nádrţ, která umoţnila vznik místního biotopu rostlin a ţivočichŧ. Rostlinná společenstva zahrnují spoustu druhŧ, v jarním období to jsou např. podběl lékařský (Tussilago farfarae), blatouch bahenní (Caltha palustris), pomněnky (Myosotis). Ţdánický potok a vodní nádrţ patří k významným krajinným prvkŧm, které udrţují stabilitu v tomto území. Stanoviště č. 6 Biotop lesa Pŧvodní lesní porosty byly zastoupeny listnatými lesy. Dnes převaţují buko-dubový a dubo-bukový lesy, které jsou spravovány Lesy ČR, a to lesní správou Bučovice. Na začátku 19. století byly vysázeny modřín (Larix), smrk (Picea) a borovice (Pinus) místo pŧvodního dubu (Quercus), buku (Fagus) a habru (Carpinus). Stáří porostŧ ve Ţdánickém lese se pohybuje mezi 60-110 lety. Byla tu zřízena genová základna pro získání kvalitních semen dubu a buku. Stanoviště č. 7 Geologická stavba Informační panel se nachází u svahu, kde je částečně odkryt pŧdní profil. Ţdánický les patří

do

oblasti

flyšového

pásma

Vnějších

Karpat.

Najdeme

tu

písčité

i jílovité sedimenty, které se pravidelně střídají. Pod flyšovými příkrovy v hloubce 600-1000 m najdeme granitoidní horniny a paleozoické sedimenty Českého masívu staré aţ 1,5 miliardy let. Nejdŧleţitějšími surovinami jsou ropa a zemní plyn. Nejrozšířenějšími horninami jsou třetihorní sedimenty, jako jsou např. jílovce, vápnité

28

pískovce, menilitové břidlice. Mezi nezpevněné mladotřetihorní a čtvrtohorní sedimenty patří např. jíly, písky, štěrky a spraše. Stanoviště č. 8 Mykologie Z tohoto pohledu patří Ţdánický les k nejpodrobněji prozkoumanému území. Houby představují početnou, vývojově rŧznorodou skupinu niţších organismŧ. Mezi jedovaté ve Ţdánickém lese patří hřib satan (Boletus satanas), muchomŧrka zelená (Amanita phalloides), muchomŧrka červená (Amanita muscaria) a muchomŧrka tygrovaná (Amanita pantherina). Mezi nejznámější jedlé houby této oblasti patří smrţ jedlý (Morchella vulgaris), pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum), klouzek modřínový (Suillus grevillei), liška obecná (Cantharellus cibarius), bedla vysoká (Macrolepiota procera) atd. Stanoviště č. 9 Entomologie Hmyz tu patří k nejpočetnější skupině ţivočichŧ. Z asi 1 milionu na světě popsaných ţivočichŧ ţije na tomto území přes 40 000 druhŧ. Největší zastoupení tu mají blanokřídlí (cca 10 000), brouci (cca 7 000), dvoukřídlí (cca 6 000) a motýli (do 3 000). Při cestě naučnou stezkou mŧţeme potkat i druhy kriticky ohroţené, silně ohroţené a ohroţené, které jsou chráněny vyhláškou MŢP č. 395/92. Díky tomu se nesmí sbírat vajíčka, larvy a musí se dbát na zachování biotopu, ve kterém se hmyz vyvíjí. Mezi kriticky ohroţené patří kudlanka náboţná (Mantis religiosa), mezi ohroţené pak řadíme otakárka ovocného (Iphiclides podalirius) a fenyklového (Papilio machaon), čmeláky (Bombus). Stanoviště č. 10 Prameniště „Jordánek“ Dostáváme se k prameništi Jordánek, který se nachází na úpatí kopce U Slepice v blízkosti pramene Lovčického potoka, asi 2 km severně od Ţdánic (viz obr. 6.5). Celková délka pramene od Jordánku aţ po Dyji se pohybuje kolem 50 km. Český hydrometeorologický ústav sleduje vydatnost pramene a teplotu vyvěrající vody. Prŧměrná vydatnost pramene je 0,4 l/s, teplota se pohybuje od 5,3 °C do 11,4 °C. Stanoviště č. 11 Myslivost Ţdánický les patří k oblastem, které mají vhodné podmínky pro chov zvěře – jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus), prase divoké (Sus 29

scrofa), daněk skvrnitý (Dama dama). Mezi drobnou zvěř, kterou tu mŧţeme taky potkat, řadíme zajíce polního (Lepus europaeus) a baţanta obecného (Phasianus colchicus). Výkon myslivosti se neobejde bez rŧzných staveb. Při cestě naučnou stezkou tak mŧţeme zahlédnout krmelce se zásobníkem nebo posedy. Stanoviště č. 12 Květena O kousek dál si mŧţeme přečíst o květeně. Ţdánicko se nachází na rozhraní dvou oblastí, a to teplomilně panonské flóry a flóry karpatské. K významným rostlinám první skupiny patří hlaváček jarní (Adonis vernalis), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), bodlák nící (Carduus nutans) atd. K nejvýraznějším zástupcŧm karpatské flóry patří např. ostřice chlupatá (Carex pilosa). Mimo jiné tu nalezneme i vodní rostliny díky potoku Jordánku a vodní nádrţe. Jsou to např. rdesno obojţivelné (Persicaria amphibia), okřehek menší (Lemna minor). Mezi nejnověji objevený kriticky ohroţený druh patří rozrazil slanistý (Veronica scardica). Stanoviště č. 13 Rybník na Jordánku Jedná se o vodní nádrţ, která byla vybudována v roce 1965 pro závlahy a zachycení přívalové vody při bouřkách vydatných deštích. Vodní plocha má 12 ha. V roce 1988 byla opravena po povodních a rozšířena o druhotné vyuţívání pro sportovní lov ryb. Současně dotváří a zvyšuje ekologickou stabilitu této oblasti. V nádrţi mŧţeme spatřit např. kapra obecného (Cyprinus carpio), sumce velkého (Silurus glanis), úhoře říčního (Anguilla anguilla) nebo slunku obecnou (Leucaspius delineatus). Stanoviště č. 14 Základní informace o naučné stezce a současných Lovčicích Čtrnáctá zastávka je v Lovčicích před kostelem (viz obr. 6.6). První zmínka o obci sahá do roku 1131. Mezi významné stavby patří kostel postavený v roce 1805 a je zasvěcen sv. Petru a Pavlu, dále kaplička v trati Kuče, jejíţ pŧvod není zjištěn. Legenda vypráví, ţe byla postavena na památku nalezení a zachránění dítěte majitele hradu, který stál v Lovčicích v trati Na Hradě. Stanoviště č. 15 Těţba ropy a plynu Další stanoviště se zabývá ropou a zemním plynem. V roce 1972 byl v okolí Ţdánic proveden prŧzkum, který zjistil loţiska ropy a zemního plynu, jejichţ těţbu dnes provádí Moravské naftové doly Hodonín. Podle odborníkŧ je Ţdánický les velmi 30

perspektivní pro těţbu. Prŧměrná výška těţby byla 20 000 t ropy za rok. Těţená ropa není určena k běţnému prŧmyslovému zpracování, ale vyuţívá se v chemickém prŧmyslu pro výrobu léčiv, kosmetiky, barviv apod. Stanoviště č. 16 Chráněné organismy Chráněné organismy jsou tématem dalšího zastavení. Ve vyšších polohách převaţují květnaté bučiny, v niţších dubohabřiny a výjimečně i teplomilné doubravy. K ochraně nejcennějších

starých

bukových

porostŧ

byla

zřízena

přírodní

rezervace

U Vrby. Chráněné organismy se oficiálně člení do tří skupin – na druhy ohroţené, silně ohroţené a kriticky ohroţené. S některými z nich se mŧţeme setkat i po trase stezky. Stanoviště č. 17 Bezdýnka Předposlední zastavení se nachází u studánky jménem Bezdýnka. Toto území je díky přírodní kráse místem mnoha odborných přírodovědeckých a ekologických soustředění, srazŧ, seminářŧ a soutěţí (viz obr. 6.10). Nedaleko Bezdýnky se nachází zbytek opevnění s názvem Hrádek. Území je spjato se zajímavou pověstí: na místě studánky bývalo hluboké bahnisko. Jednou tudy jel vozka, který vezl fŧru dřeva z kopce. Nedokázal s koňmi zastavit, proto sjeli do močálu a utonuli. Po této události nechala lesní správa bahnisko zaházet a v jednom koutku ponechala studánku. Tuto povídku pak ještě lidová představivost vylepšila. Podle jedné porodní báby se vozkovi zjevila Panna Marie a ţádala ho, aby koně nebil. Ten ji neposlouchal, dokonce se dvakrát bičem ohnal i po ni. Proto se pak baţina otevřela a vozka i s koňmi utonul. Na památku tu visí obrázek Panny Marie, kde jsou znatelně vidět šrámy na tváři (viz obr. 6.11). Stanoviště č. 18 Táborová základna Haluzická hájenka Poslední zastavení je u táborové základny Haluzická hájenka (viz obr. 6.12). Táborový areál je i sídlem Střediska enviromentální výchovy dětí, mládeţe a rodin s dětmi při základní organizaci Českého svazu ochráncŧ přírody Ţdánice. Areál má vlastní zdroj pitné vody ze studny, k dispozici je tu bazén, brouzdaliště.

31

4.2 Analýza preferencí aktuálních návštěvníků 4.2.1 Prosté četnostní zpracování dat Nejdříve bylo provedeno zpracování struktury respondentŧ, coţ jsou nezávislé proměnné = pohlaví, věková kategorie, národnost a zkušenost s naučnými stezkami. Tyto informace jsou uvedeny na konci dotazníku. Dále byla zpracována struktura odpovědí na základní problémové okruhy, coţ jsou závislé proměnné. U kaţdé proměnné měli respondenti vybrat jednu moţnost, která byla pro ně nejlepší variantou. Pro lepší přehlednost odpovědí v jednotlivých kategoriích jsem zvolila jejich tabulkové a grafické vyjádření.

4.2.1.1 Přímo v lokalitě naučné stezky Na naučné stezce jsem se dotazovala celkem 40 respondentŧ (tabulka č. 1), z toho bylo 72 % ţen (29) a 28 % muţŧ (11). Většina z nich byli cyklisté. Nejvíce dotazovaných u ţenského pohlaví bylo ve věkovém rozmezí mezi 18-25 lety a u muţského pohlaví mezi 36-45 lety. Nejméně dotazovaných bylo v rozmezí mezi 56-65 lety. Lidé starší 65 let tu zastoupení neměli. Tabulka č. 1 Respondenti podle pohlaví a věku Věk

Muž

Žena

18-25

3

9

26-35

2

6

36-45

4

8

46-55

2

5

56-65

0

1

66-75

0

0

nad 75

0

0

Celkem

11

29

Graf č. 1 Respondenti podle pohlaví a věku Zdroj dat: dotazníkové šetření

32

České národnosti bylo 90 % respondentŧ, zbytek 10 % slovenské, jak ukazuje graf č. 2. Jiné národnosti v době šetření tuto oblast nenavštívily.

Graf č. 2 Národnost Zdroj dat: dotazníkové šetření

Z následujícího grafu č. 3 mŧţeme vyčíst počet návštěv naučných stezek v loňském roce. Nejčastější odpověď respondentŧ byla 2 aţ 5 návštěv v roce 2010. Více jak 15 stezek nenavštívil z dotazovaných nikdo.

Počet respo ndentů

Tabulka č. 2 Zkušenost s naučnou stezkou

15 10

ženy muži

5 0 0

1

2 až 5

6 až 15 nad 15

Počet návštěv

Graf č. 3 Zkušenost s naučnou stezkou Zdroj dat: dotazníkové šetření

33

Počet

ženy

muži

0

3

2

1

9

3

2 až 5

14

4

6 až 15

3

2

nad 15

0

0

Celkem

29

11

Zpracování odpovědí respondentů Otázka č. 1 Doprava ke stezce Lidé se nejčastěji dopravují ke stezce pěšky nebo na kole (graf č. 4). Tuto odpověď si vybralo aţ 55 % respondentŧ. Výhodou pak je, ţe kolo mohou vyuţívat i k absolvování trasy, protoţe přes naučné stezky vede spousta cyklistických tras. Nejméně odpovědí měla moţnost dopravy jen pěšky a to 8 %.

Graf č. 4 Doprava ke stezce Zdroj dat: dotazníkové šetření Otázka č. 2 Informace o lokalitách Z nabízených moţností respondentŧm nejvíce vyhovují informační tabule (aţ 55 %). Dŧvodem mŧţe být to, ţe lidé nemusí shánět tištěné prŧvodce např. po informačních centrech, stačí si přečíst tabule na stanovišti. Nejméně vyuţívanou sluţbou při hledání informací je elektronicky přes mobil, PDA, iPhone atd., kterou si vybralo pouze 10 % (graf č. 5).

Graf č. 5 Informace o lokalitě Zdroj dat: dotazníkové šetření

34

Otázka č. 3 Značení trasy Respondenti nejvíce vybírali ze základních odpovědí značení turistickými značkami (60 %). Ty poskytují turistŧm přehledné informace o směru cesty a vzdálenostech. Pro značení trasy směrovými tabulemi na hlavních křiţovatkách by se rozhodlo 30 %. Nejméně odpovědí získalo bez terénního značení. Tzn., ţe respondenti nepreferují neoznačené trasy, rádi vědí, kudy vede cesta a jak daleko je umístěn další informační panel (graf č. 6).

Graf č. 6 Značení trasy Zdroj dat: dotazníkové šetření Otázka č. 4 Délka trasy V grafu č. 7 vidíme, ţe z dotazovaných odpovědí respondenti nejvíce preferují délku trasy 5–15 km, tu si vybralo 65 %. Je to délka trasy, kterou mohou zvládnout i lidé, kteří normálně na túry nechodí. Trasa do 5 km a nad 15 km jsou preferovány přibliţně stejně (20 % a 15 %).

Graf č. 7 Délka trasy Zdroj dat: dotazníkové šetření

35

Otázka č. 5 Způsob trasování Zpŧsob trasování nám ukazuje graf č. 8. Zastoupení odpovědí respondentŧ bylo přibliţně stejné (55 % a 45 %). O pár hlasŧ však preferují okruţní cestu, tedy začátek i konec ve stejném bodě.

Graf č. 8 Zpŧsob trasování Zdroj dat: dotazníkové šetření Otázka č. 6 Zaměření trasy Graf č. 9 nám ukazuje jako nejčastější odpověď zaměření trasy všeobecně (aţ 43 %). Respondenti rádi navštěvují naučné stezky, které se zabývají jak krajinnými, technickými, tak rostlinnými nebo geologickými atraktivnostmi zároveň. Druhou nejčastější odpovědí je zaměření na krajinu (23 %) a třetí zaměření na historii (20 %). Naopak výrazně méně se respondenti zajímají samostatně o techniku, vodu a geologii.

Graf č. 9 Zaměření trasy Zdroj dat: dotazníkové šetření

36

Otázka č. 7 Moţnost absolvování trasy Podle odpovědí z grafu č. 10 vyčteme, ţe respondenti nejradši vyuţívají k absolvování naučné stezky kolo, tuto moţnost si vybralo 47 %. Mohou tak projet delší trasy. Hned na druhém místě se umístila doprava pěšky. Pouze 5 respondentŧ preferuje absolvování trasy na in-linech. Nejméně vyuţívají návštěvníci moţnost jízdy na koni a na běţkách.

Graf č. 10 Moţnost absolvování trasy Zdroj dat: dotazníkové šetření 4.2.1.2 Informační centrum V informačním centru vyplnilo dotazník celkem 60 respondentŧ (tabulka č. 6), z toho 53 % ţen (32) a 47 % muţŧ (28). Nejvíce ţen se nacházelo ve věku mezi 18-25 lety, naopak u muţŧ nejvíce navštívilo centrum ve věku mezi 26-35 let a 36-45 let. Lidé starší 75 let tu zastoupení nemají. Co se týče národnosti, v informačním centru se objevila pouze česká. Tabulka č. 3 Respondenti podle pohlaví a věku Věk

Žena

Muž

18-25

15

4

26-35

7

7

36-45

5

7

46-55

2

6

56-65

3

3

66-75

0

1

nad 75

0

0

Celkem

32

28

Graf č. 11 Respondenti podle pohlaví a věku Zdroj dat: dotazníkové šetření 37

Z grafu č. 12 mŧţeme vyčíst, ţe počet návštěv naučných stezek v loňském roce byl u ţen nejčastěji 2 aţ 5. Muţi mají zkušenost s naučnou stezkou v loňském roce nejčastěji jednou. Více jak 15 stezek nenavštívil nikdo.

Počet

ženy

muži

0

2

2

1

11

11

2 až 5

16

9

6 až 15

3

6

nad 15

0

0

Celkem

32

28

Počet respondentů

Tabulka č. 4 Zkušenost s naučnou stezkou 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

ženy muži

0

1

2 až 5

6 až 15

nad 15

Počet návštěv

Graf č. 12 Zkušenost s naučnou stezkou Zdroj dat: dotazníkové šetření

Zpracování odpovědí respondentů Otázka č. 1 Doprava ke stezce Nejčastější odpověď ohledně dopravy ke stezce byla pěšky nebo na kole, jak ukazuje graf č. 13. Na ni odpověděla většina dotazovaných (55 %). Druhou nejčastější odpovědí bylo autem nebo veřejnou dopravou. Přibliţně 17 % by si vybralo variantu jen pěšky.

Graf č. 13 Doprava ke stezce Zdroj dat: dotazníkové šetření

38

Otázka č. 2 Informace o lokalitách Nejpreferovanějším typem získávání informací o lokalitách patří tradičně informační tabule (graf č. 14). Pro tištěné prŧvodce by si zašlo 23 % respondentŧ, kde naleznou pohromadě všechny informace o dané naučné stezce. Pouhých 10 % by hledalo aktuální údaje o lokalitě přes mobil, PDA, iPhone atd.

Graf č. 14 Informace o lokalitách Zdroj dat: dotazníkové šetření

Otázka č. 3 Značení trasy Velká většina odpovídajících zaškrtla moţnost značení trasy turistickými značkami (60 %), na druhém místě skončily směrové tabule, které získaly necelých 32 %. Nejméně respondenti preferují bez terénního značení (graf č. 15).

Graf č. 15 Značení trasy Zdroj dat: dotazníkové šetření

39

Otázka č. 4 Délka trasy Nejpreferovanější délkou trasy je od 5 do 15 km (57 % odpovědí), o něco méně získala trasa nad 15 km (33 %). Pouhých 10 % si vybralo z nabídky odpovědí délku trasy do 5 km (graf č. 16).

Graf č. 16 Délka trasy Zdroj dat: dotazníkové šetření

Otázka č. 5 Způsob trasování Graf č. 17 nám ukazuje zpŧsob trasování. Začátek a konec v jiném bodě je o něco preferovanější větším počtem respondentŧ (55 %) neţ stezky, které začínají a končí ve stejném bodě (45 %).

Graf č. 17 Zpŧsob trasování Zdroj dat: dotazníkové šetření

40

Otázka č. 6 Zaměření trasy Z grafu č. 18 mŧţeme vyčíst, ţe nejvíce preferované zaměření trasy je všeobecné, kde je naučná stezka zaměřená na všechny varianty. Tuto odpověď si vybralo 35 %. Hned za ní skončilo zaměření na krajinu (20 %) a na rostlinstvo (17 %). Nikdo z dotazovaných si nevybral zaměření na geologii.

Graf č. 18 Zaměření trasy Zdroj dat: dotazníkové šetření

Otázka č. 7 Moţnost absolvování trasy Nejčastějšími odpověďmi na moţnost absolvování naučné stezky (graf č. 19) byla podle návštěvníkŧ informačního centra na kole (46 %) a pěšky (45 %). Za to nejméně by se vydalo na trasu přírodou na koni a na in-linech (shodně 2 %).

Graf č. 19 Moţnost absolvování trasy Zdroj dat: dotazníkové šetření

41

4.2.2. Identifikace potenciálních rozdílů v odpovědích Pro statistické hodnocení byl pouţit Pearsonŧv chí - kvadrát test, který slouţí ke statistickému testování shody mezi očekávanými a aktuálními hodnotami. Očekávané hodnoty jsou data obsahující podíl součinu součtŧ řádkŧ a sloupcŧ a celkového součtu. Aktuální hodnoty jsou data obsahující pozorování, která chceme testovat a srovnávat s předpokládanými hodnotami. Chí-testem vypočítaná hodnota se pak srovnává s hodnotou odpovídající zvolené hladině významnosti při daném počtu stupňŧ volnosti. Tabulka s kvantily chí – kvadrát testu je uvedena v příloze č. 2. Data se počítají dohromady (data přímo z naučné stezky i z informačního centra), protoţe mezi nimi nejsou příliš velké rozdíly. Potenciální rozdíly v preferencích se hledají v odpovědích v závislosti na pohlaví, věku a zkušenosti (počet naučných stezek v loňském roce). Tabulka č. 5 Porovnání dopravy ke stezce v závislosti na pohlaví Ženy

Doprava ke stezce

Akt.č.

Muži

Celkem

Oček.č. Akt.č. Oček.č. Akt.č. Oček.č.

Jen pěšky

9

7,93

4

5,07

13

13,00

Pěšky nebo na kole

31

33,55

24

21,45

55

55,00

Autem/veřejnou dopravou

21

19,52

11

12,48

32

32,00

Celkem

61

61,00

39

39,00

100

100,00

Zdroj dat: dotazníkové šetření Pearsonův chí kvadrát: Stupně volnosti: Kritická hodnota:

2

1,1549 2 5,99

Z Pearsonova testu chí - kvadrát vyšla hodnota niţší neţ kritická hodnota 5,99. Tzn., ţe doprava ke stezce není statisticky závislá na pohlaví.

42

Tabulka č. 6 Porovnání informací o lokalitách v závislosti na pohlaví Ženy

Informace o lokalitách

Muži

Celková četnost

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Tištěný průvodce

18

18,3

12

11,7

30

30,00

Informační tabule

40

37,82

22

24,18

62

62,00

Elektronicky

3

4,88

5

3,12

8

8,00

Celkem

61

61,00

39

39,00

100

100,00


2

2,192 2 5,99

Z výsledkŧ vyplývá, ţe vypočtená hodnota je niţší neţ kritická hodnota 5,99, coţ je statisticky významným dŧkazem toho, ţe získávání informací o lokalitě není ovlivněno pohlavím. Tabulka č. 7 Porovnání značení trasy v závislosti na pohlaví Ženy

Značení trasy

Muži

Celková četnost

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Bez značení

6

5,49

3

3,51

9

9,00

Směrové tabule na křižovatkách

18

18,3

12

11,7

30

30,00

Turistické značky

37

37,21

24

23,79

61

61,00

Celkem

61

61,00

39

39,00

100

100,00


2

0,1371 2 5,99

Z Pearsonova chí – kvadrát testu vyšla hodnota niţší neţ kritická hodnota 5,99. Tzn., ţe značení trasy není statisticky významné pro pohlaví.

43

Tabulka č. 8 Porovnání délky trasy v závislosti na pohlaví Ženy

Délka trasy

Muži

Celková četnost

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

do 5 km

16

10,37

1

6,63

17

17,00

5-15 km

36

36,6

24

23,4

60

60,00

nad 15 km

9

14,03

14

8,97

23

23,00

Celkem

61

61,00

39

39,00

100

100,00


2

12,487 2 5,99

Z výsledkŧ vyplývá, ţe vypočtená hodnota je vyšší neţ kritická hodnota 5,99, coţ je statisticky významným dŧkazem toho, ţe délka trasy je ovlivněna pohlavím na hladině významnosti 0,01. Tabulka č. 9 Porovnání zpŧsobu trasování v závislosti na pohlaví Ženy

Způsob trasování

Muži

Celková četnost

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Okružní stezka

33

32,33

20

20,67

53

53,00

Začátek a konec v jiném bodě

28

28,67

19

18,33

47

47,00

Celkem

61

61,00

39

39,00

100

100,00


2

0,0757 1 3,84

Z Pearsonova testu chí - kvadrát vyšla hodnota niţší neţ kritická hodnota 3,84, coţ je statisticky významným dŧkazem toho, ţe značení trasy není ovlivněno pohlavím.

44

Tabulka č. 10 Porovnání zaměření trasy v závislosti na pohlaví Ženy

Zaměření trasy

Muži

Celková četnost

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Geologie

0

0,61

1

0,39

1

1,00

Voda

3

3,05

2

1,95

5

5,00

Rostlinstvo

8

7,93

5

5,07

13

13,00

Živočišstvo

1

1,83

2

1,17

3

3,00

Historie

12

9,76

4

6,24

16

16,00

Technika

0

0,61

1

0,39

1

1,00

Krajina

15

14,64

9

9,36

24

24,00

Všeobecně

22

22,57

15

14,43

37

37,00

Celkem

61

61,00

39

39,00

100

100,00


2

5,475 7 14,07

Z Pearsonova testu chí - kvadrát vyšla hodnota niţší neţ kritická hodnota 14,07. Tzn., ţe zaměření trasy není statisticky závislé na pohlaví. Tabulka č. 11 Porovnání moţnosti absolvování trasy v závislosti na pohlaví Možnost absolvování trasy

Ženy

Muži

Celková četnost

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Pěšky

23

24,4

17

15,6

40

40,00

Na kole

26

27,45

19

17,55

45

45,00

Na koni

3

1,83

0

1,17

3

3,00

Na běžkách

1

2,44

3

1,56

4

4,00

Na in-linech

8

4,88

0

3,12

8

8,00

Celkem

61

61,00

39

39,00

100

100,00


2

9,6142 4 9,49

Z chí – kvadrát testu nám vyšla hodnota vyšší neţ kritická hodnota 9,49. To znamená, ţe moţnost absolvování trasy je statisticky závislé na pohlaví na hladině významnosti 0,05.

45

Tabulka č. 12 Porovnání dopravy ke stezce v závislosti na věku- začátek 18-25

Doprava ke stezce

26-35

36-45

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Jen pěšky

3

4,03

1

2,86

5

3,12


17

17,05

16

12,1

10

13,20


11

9,92

5

7,04

9

7,68

Celkem

31

31,00

22

22,00

24

24,00

Tabulka č. 12 Porovnání dopravy ke stezce v závislosti na věku - konec 46-55

56-65

66-75

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

0

1,95

3

0,91

1

0,13

10

8,25

2

3,85

0

0,55

5

4,80

2

2,24

0

0,32

15

15,00

7

7,00

1

1,00

Zdroj dat: dotazníkové šetření Pearsonův chí kvadrát: Stupně volnosti:

2

20,311 10 18,31

Kritická hodnota:

Z Pearsonova testu chí - kvadrát vyšla hodnota vyšší neţ kritická hodnota 18,31. To znamená, ţe výběr dopravy ke stezce je ovlivněn věkem na hladině významnosti 0,05. Tabulka č. 13 Porovnání získání informací o lokalitách v závislosti na věku- začátek 18-25

Informace ke stezce

26-35

36-45

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.


3

6,82

3

4,84

8

5,28

Informační tabule

17

16,74

11

11,88

11

12,96

Elektronicky

11

7,44

8

5,28

5

5,76

Celkem

31

31,00

22

22,00

24

24,00

Tabulka č. 13 Porovnání získání informací o lokalitách v závislosti na věku - konec 46-55

56-65

66-75

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

4

3,30

4

1,54

0

0,22

11

8,10

3

3,78

1

0,54

0

3,60

0

1,68

0

0,24

15

15,00

7

7,00

1

1,00


2

19,22 10 18,31

46

Z Pearsonova testu chí - kvadrát vyšla hodnota vyšší neţ kritická hodnota 18,31. Tedy získání informací je statisticky závislé na věku na hladině významnosti 0,05. Tabulka č. 14 Porovnání značení trasy v závislosti na věku - začátek 18-25

Značení trasy

26-35

36-45

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Bez značení

1

2,79

0

1,98

6

2,16


10

9,61

9

6,82

3

7,44

Turistické značky

20

18,6

13

13,2

15

14,40

Celkem

31

31,00

22

22,00

24

24,00

Tabulka č. 14 Porovnání značení trasy v závislosti na věku - konec 46-55

56-65

66-75

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

1

1,35

0

0,63

1

0,09

7

4,65

2

2,17

0

0,31

7

9,00

5

4,20

0

0,60

15

15,00

7

7,00

1

1,00


2

26,0805 10 18,31

Z Pearsonova chí – kvadrát testu vyšla hodnota vyšší neţ kritická hodnota 18,31, a to je statisticky významný dŧkaz, ţe sledovaný faktor - věk respondenta ovlivňuje výběr značení trasy na hladině významnosti 0,01. Tabulka č. 15 Porovnání délky trasy v závislosti na věku - začátek 18-25

Délka trasy

26-35

36-45

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

do 5 km

9

5,89

5

4,18

2

4,56

5-15 km

14

17,36

14

12,32

12

13,44

nad 15 km

8

7,75

3

5,5

10

6,00

Celkem

31

31,00

22

22,00

24

24,00

Tabulka č. 15 Porovnání délky trasy v závislosti na věku - konec 46-55

56-65

66-75

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

1

2,85

1

1,33

1

0,19

13

8,40

3

3,92

0

0,56

1

3,75

3

1,75

0

0,25

15

15,00

7

7,00

1

1,00

Zdroj dat: dotazníkové šetření 47

Pearsonův chí kvadrát: Stupně volnosti: Kritická hodnota:

2

19,275 10 18,31

Z Pearsonova chí – kvadrát testu vyšla hodnota vyšší neţ kritická hodnota 18,31. To znamená, ţe délka trasy je ovlivněna věkem na hladině významnosti 0,05. Tabulka č. 16 Porovnání zpŧsob trasování v závislosti na věku- začátek 18-25

Způsob trasování

26-35

36-45

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č. Oček.č.

Okružní stezka

13

14,88

8

10,56

10

11,52


18

16,12

14

11,44

14

12,48

Celkem

31

31,00

22

22,00

24

24,00

Tabulka č. 16 Porovnání zpŧsob trasování v závislosti na věku - konec 46-55

56-65

66-75

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

10

7,20

6

3,36

1

0,48

5

7,80

1

3,64

0

0,52

15

15,00

7

7,00

1

1,00


2

9,2023 5 11,07

Z Pearsonova testu chí - kvadrát vyšla hodnota niţší neţ kritická hodnota 11,07. To znamená, ţe zpŧsob trasování naučné stezky není závislý na věku. Tabulka č. 17 Porovnání zaměření trasy v závislosti na věku- začátek 18-25

Zaměření trasy

26-35

36-45

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Geologie

0

0,31

1

0,22

0

0,24

Voda

2

1,55

2

1,1

0

1,20

Rostlinstvo

2

3,72

3

2,64

3

2,88

Živočišstvo

1

0,93

2

0,66

0

0,72

Historie

2

4,96

6

3,52

5

3,84

Technika

0

1,24

0

0,88

1

0,96

Krajina

6

6,51

4

4,62

6

5,04

Všeobecně

18

11,78

4

8,36

9

9,12

Celkem

31

31,00

22

22,00

24

24,00

48

Tabulka č. 17 Porovnání zaměření trasy v závislosti na věku - konec 46-55

56-65

66-75

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

0

0,15

0

0,07

0

0,01

1

0,75

0

0,35

0

0,05

2

1,80

1

0,84

1

0,12

0

0,45

0

0,21

0

0,03

1

2,40

2

1,12

0

0,16

3

0,60

0

0,28

0

0,04

3

3,15

2

1,47

0

0,21

5

5,70

2

2,66

0

0,38

15

15,00

7

7,00

1

1,00


2

42,0646 35 49,8

Z výsledkŧ vyplývá, ţe vypočtená hodnota chí kvadrát testu je niţší neţ kritická hodnota 49,8, a to je statisticky významný dŧkaz toho, ţe zaměření trasy není závislé na věku. Tabulka č. 18 Porovnání moţnosti absolvování trasy v závislosti na věku- začátek Možnost absolvování trasy

18-25

26-35

36-45

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Pěšky

6

12,09

10

8,58

11

9,36

Na kole

13

13,33

8

9,46

11

10,32

Na koni

1

1,24

2

0,88

1

0,96

Na běžkách

4

1,86

2

1,32

0

1,44

Na in-linech

7

2,48

0

1,76

1

1,92

Celkem

31

31,00

22

22,00

24

24,00

Tabulka č. 18 Porovnání moţnosti absolvování trasy v závislosti na věku - konec 46-55

56-65

66-75

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

5

5,85

6

2,73

1

0,39

10

6,45

1

3,01

0

0,43

0

0,60

0

0,28

0

0,04

0

0,90

0

0,42

0

0,06

0

1,20

0

0,56

0

0,08

15

15,00

7

7,00

1

1,00

Zdroj dat: dotazníkové šetření

49

Pearsonův chí kvadrát: Stupně volnosti: Kritická hodnota:

2

32,894 20 31,41

Z Pearsonova chí – kvadrát testu vyšla hodnota vyšší neţ kritická hodnota 31,41. To znamená, ţe moţnost absolvování trasy je ovlivněna věkem na hladině významnosti 0,05. Tabulka č. 19 Porovnání dopravy ke stezce v závislosti na zkušenostech - začátek 0

Doprava ke stezce

1

2

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Jen pěšky

2

1,98

8

7,48

10

9,46


5

4,32

12

16,32

25

20,64


2

2,7

14

10,2

8

12,90

Celkem

9

9,00

34

34,00

43

43,00

Tabulka č. 19 Porovnání dopravy ke stezce v závislosti na zkušenostech - konec 3

Celkem

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

2

3,08

22

22,00

6

6,72

48

48,00

6

4,20

30

30,00

14

14,00

100

100,00


2

6,9244 6 12,59

Z Pearsonova testu chí - kvadrát vyšla hodnota niţší neţ kritická hodnota 12,59, coţ je statisticky významným dŧkazem toho, ţe doprava ke stezce není ovlivněna počtem návštěv naučných stezek v loňském roce. Tabulka č. 20 Porovnání získání informací o lokalitách v závislosti na zkušenostechzačátek Informace o lokalitách

0

1

2

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.


1

3,24

14

12,24

19

15,48

Informační tabule

4

4,95

16

18,70

23

23,65

Elektronicky

4

0,81

4

3,06

1

3,87

Celkem

9

9,00

34

34,00

43

43,00

50

Tabulka č. 20 Porovnání získání informací v závislosti na zkušenostech - konec 3

Celkem

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

2

5,04

36

36,00

12

7,70

55

55,00

0

1,26

9

9,00

14

14,00

100

100,00


2

23,667 6 12,59

Z Pearsonova testu chí - kvadrát vyšla hodnota vyšší neţ kritická hodnota 12,59. To znamená, ţe získávání informací je ovlivněno zkušenostmi s naučnými stezkami na hladině významnosti 0,001. Tabulka č. 21 Porovnání značení trasy v závislosti na zkušenostech- začátek 0

Značení trasy

1

2

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Bez značení

1

0,81

3

3,06

4

3,87


5

2,79

14

10,54

8

13,33

Turistické značky

3

5,4

17

20,4

31

25,80

Celkem

9

9,00

34

34,00

43

43,00

Tabulka č. 21 Porovnání značení trasy v závislosti na zkušenostech - konec 3

Celkem

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

1

1,26

9

9,00

4

4,34

31

31,00

9

8,40

60

60,00

14

14,00

100

100,00


2

7,8722 6 12,59

Z výsledkŧ vyplývá, ţe vypočtená hodnota je niţší neţ kritická hodnota 12,59. To znamená, ţe značení trasy není ovlivněno zkušenostmi s naučnými stezkami.

51

Tabulka č. 22 Porovnání délky trasy v závislosti na zkušenostech - začátek 0

Délka trasy

1

2

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

do 5 km

3

1,53

9

5,78

4

7,31

5-15 km

5

5,4

15

20,4

32

25,80

nad 15 km

1

2,07

10

7,82

7

9,89

Celkem

9

9,00

34

34,00

43

43,00

Tabulka č. 22 Porovnání délky trasy v závislosti na zkušenostech - konec 3

Celkem

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

1

2,38

17

17,00

8

8,40

60

60,00

5

3,22

23

23,00

14

14,00

100

100,00


2

13,092 6 12,59

Z Pearsonova testu chí - kvadrát vyšla hodnota vyšší neţ kritická hodnota 12,59, coţ je statisticky významným dŧkazem toho, ţe délka trasy je ovlivněna zkušenostmi na hladině významnosti 0,05. Tabulka č. 23 Porovnání zpŧsobu trasování v závislosti na zkušenostech - začátek 0

Způsob trasování

1

2

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Okružní stezka

5

4,05

17

15,30

18

19,35


4

4,95

17

18,70

25

23,65

Celkem

9

9,00

34

34,00

43

43,00

Tabulka č. 23 Porovnání zpŧsobu trasování v závislosti na zkušenostech - konec 3

Celkem

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

5

6,30

45

45,00

9

7,70

55

55,00

14

14,00

100

100,00


2

1,4076 3 7,81

52

Z Pearsonova testu chí - kvadrát vyšla hodnota niţší neţ kritická hodnota 7,81, coţ je statisticky významným dŧkazem toho, ţe zpŧsob trasování není ovlivněn zkušenostmi s naučnými stezkami. Tabulka č. 24 Porovnání zaměření trasy v závislosti na zkušenostech- začátek 0

Zaměření trasy

1

2

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Geologie

0

0,09

0

0,34

1

0,43

Voda

1

0,45

4

1,7

0

2,15

Rostlinstvo

0

1,08

5

4,08

5

5,16

Živočišstvo

1

0,27

1

1,02

1

1,29

Historie

3

1,44

3

5,44

8

6,88

Technika

0

0,09

1

0,34

0

0,43

Krajina

1

2,16

9

8,16

10

10,32

Všeobecně

3

3,42

11

12,92

18

16,34

Celkem

9

9,00

34

34,00

43

43,00

Tabulka č. 24 Porovnání zaměření trasy v závislosti na zkušenostech - konec 3

Celkem

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

0

0,14

1

1,00

0

0,70

5

5,00

2

1,68

12

12,00

0

0,42

3

3,00

2

2,24

16

16,00

0

0,14

1

1,00

4

3,36

24

24,00

6

5,32

38

38,00

14

14,00

100

100,00


2

18,1396 21 32,67

Z chí - kvadrát testu je vypočtena hladina významnosti niţší neţ kritická hodnota 32,67, coţ znamená, ţe zaměření trasy není statisticky závislé na zkušenostech s naučnými stezkami.

53

Tabulka č. 25 Porovnání moţnosti absolvování trasy v závislosti na zkušenostech začátek Možnost absolvování trasy

0

1

2

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

Pěšky

5

3,6

13

13,6

17

17,20

Na kole

3

4,23

15

15,98

20

20,21

Na koni

0

0,27

0

1,02

3

1,29

Na běžkách

0

0,36

4

1,36

0

1,72

Na in-linech

1

0,54

2

2,04

3

2,58

Celkem

9

9,00

34

34,00

43

43,00

Tabulka č. 25 Porovnání absolvování trasy v závislosti na zkušenostech - konec 3

Celkem

Akt.č.

Oček.č.

Akt.č.

Oček.č.

5

5,60

40

40,00

9

6,58

47

47,00

0

0,42

3

3,00

0

0,56

4

4,00

0

0,84

6

6,00

14

14,00

100

100,00


2

14,99 12 21,03

Z Pearsonova testu chí - kvadrát vyšla hodnota niţší neţ kritická hodnota 21,03, coţ je statisticky významným dŧkazem toho, ţe trasování není ovlivněno zkušenostmi.

54

5 DISKUSE Ţdánický les je součástí Středomoravských Karpat. Geologicky patří celá oblast do třetihor a tvoří ji flyšová souvrství většinou z lehce zvětratelných hornin (flyšové jílovce, pískovce, vápenité jíly s rŧznými sloţkami pískovcŧ a slepencŧ). Pro oblast je typické teplé klima a úrodné pŧdy. Cílem naučné stezky, která vede touto oblastí, je především ochrana zdejších lesŧ. Převaţují tu buko-dubové a dubo-bukové lesy. Naučná stezka Ţdánickým lesem je méně navštěvovanou lokalitou. Mnoho lidí i z okolí o ní dokonce ani neví. Je proto nutné zlepšit informovanost, aby se tato lokalita více zviditelnila. Především je to ve vytvoření nového tištěného prŧvodce s kvalitní mapou, která uţ teď chybí na internetových stránkách. Pokud bychom měli posoudit existující moţnost projektu v dalším zvýšení vyuţití naučné stezky, mŧţeme říci, ţe tu taková moţnost tedy je. Naučná stezka by potřebovala menší údrţbu a opravy. První část naučné stezky je starší, avšak informační panely jsou z velké většiny v pořádku. Jsou přehledné, informace na nich napsané větším písmem, výtvarně dobře provedeny. Na panelech jsou umístěny i latinské názvy rostlin a ţivočichŧ, doplněny o mapku naučné stezky, aby návštěvník věděl, kde zrovna stojí. Informační panely jsou z velké části viditelné hned z cesty, aţ na panel č. 11, který je schovaný ve vysoké trávě a mezi stromy. Je proto nutné, aby tu byla pravidelná údrţba, aby nedocházelo k tomu, ţe návštěvník panel přehlédne. Informační panely pomáhají vytvářet a spravovat Lesy ČR (Lesní správa Bučovice), Hydrometerologická stanice v Brně a Klub českých turistŧ. Naučné stezce bych vytkla umístění zastávek č. 4 a 10, protoţe se musí odbočit z trasy a ujít kus cesty, a pak se zase vrátit na hlavní trasu. Někteří návštěvníci je pak mohou schválně vynechat, coţ by byla škoda. Ze stanoviště č. 4 je totiţ pěkný výhled na celé Ţdánice (viz obr. 6.3). Výhled však mŧţe trochu pokazit nečitelný panel, poškozený od vandalŧ a odpadky kolem (viz obr. 6.2). Jediný informační panel, který se mi nepodařilo nalézt, byl s číslem 15 s tématikou těţby ropy a plynu. Doporučila bych stávající Naučné stezce Ţdánickým lesem obnovení některých zničených informačních tabulí a lepší umístění stanoviště č. 15 pro snadnější nalezení. Pro zjištění současného stavu vyuţití naučné stezky jsem pouţila primární výzkum formou dotazníkového šetření. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 100 respondentŧ, z toho bylo 61 % ţen a 39 % muţŧ. Nejvíce zastoupená skupina byla ve věku 18-25 let. Zkušenost respondentŧ s naučnými stezkami v loňském roce byla

55

nejčastěji 2 aţ 5 návštěv (43 %). Naučnou stezku vloni ani jednou nenavštívilo 9 % respondentŧ. Více jak 15 návštěv neměl z dotazovaných nikdo. Respondenty jsem rozdělila na dvě skupiny. Jedna skupina respondentŧ navštívila přímo zkoumanou naučnou stezku (40 %) a druhá informační centrum ve Ţdánicích (60 %). Při srovnání výsledkŧ informačního centra a přímo z lokality naučné stezky zjistíme, ţe se příliš neliší. Z celkového výzkumu vyplynulo, ţe nejpreferovanějším typem naučné stezky je stezka, kde se dá dopravit pěšky nebo na kole, návštěvníci si zjistí informace o lokalitě z informačních tabulí a orientují se pomoci turistických značek, je dlouhá 5-15 km, má začátek a konec v jiném bodě, je zaměřena všeobecně a absolvuje se na kole. Z toho mŧţeme usoudit, ţe se preferují základní charakteristiky, které jsou v nabídce naučných stezek nejčastější. A tyto základní charakteristiky obsahuje i Naučná stezka Ţdánickým lesem. Nejvíce vyuţívaným zpŧsobem dopravy ke stezce je pěšky nebo na kole, a to aţ 55 %. Jen pěšky by preferovalo pouze 13 % (tady mŧţeme předpokládat, ţe si respondenti vybírali variantu spíše i s moţností kola neţ bez něho) a zbytek 32 % by se dopravilo automobilem nebo veřejnou dopravou. Při získávání informací o lokalitě by respondenti vsadili na informační tabule (62 %). Méně preferovanou moţností předávání informací jsou tištěné prŧvodce s 28 %. Dŧvodem mŧţe být to, ţe se tištěné prŧvodce obtíţně shánějí. Postupem času mŧţeme předpokládat i další rozvoj v získávání informací elektronickou cestou, kterou by si dnes vybralo 10 %. Mladší generace dává čím dál větší přednost právě internetovým zdrojŧm. Nejčastějším zpŧsobem značení trasy se podle respondentŧ jeví značení turistickými značkami (aţ 60 %). Skoro o polovinu méně preferují návštěvníci značení směrovými tabulemi na hlavních křiţovatkách (31 %). Dokonce 9 % by si vybralo variantu bez terénního značení. Nejvíce vyhovovanou délkou trasy je 5-15 km (60 %). O něco více preferují respondenti delší trasy nad 15 km (26 %) neţ kratší do 5 km (14 %). Začátek a konec v jiném bodě by si vybralo více respondentŧ (51 %) neţ okruţní cestu (49 %). Nejzajímavějším zaměřením trasy je podle návštěvníkŧ naučné stezky a informačního centra všeobecné (38 %) a zaměření na krajinu (21 %). Zaměření na historii získalo 16 % odpovědí a na rostlinstvo 12 %. Nejméně preferovaným tématickým zaměřením naučné stezky je na geologii, kterou by si vybralo pouze 1 % respondentŧ a na ţivočišstvo (3 %). Respondenti si vybírali z moţnosti absolvování

56

trasy nejčastěji na kole (47 %) a pěšky (40 %). Na in-linech by se vydalo 6 %, na běţkách 4 % a koni pouze 3 % respondentŧ. Abychom zjistili, jestli existují rozdíly v postojích k atributŧm naučných stezek mezi jednotlivými návštěvníky, pouţili jsme Pearsonŧv chí - kvadrát test. K přihlédnutím ke sledovaným údajŧm v dotazníku a mým výpočtŧm se mŧţu domnívat, ţe u kritéria pohlaví byl zjištěn vliv na preferenci délky trasy (chí – kvadrát = 12,487; p < 0,01) a moţnosti absolvování trasy (chí – kvadrát = 9,6142; p < 0,05). Muţi preferují delší vzdálenosti, zatímco ţeny kratší. Muţi také preferují absolvování trasy pěšky nebo na běţkách, ţeny naopak na kole a na in-linech. Věkové kritérium je také rozhodujícím elementem pro výběr odpovědí o charakteristikách naučné stezky. Věk ovlivňuje preference na délku trasy (chí – kvadrát = 19,275; p < 0,05), moţnost absolvování trasy (chí – kvadrát = 32,894; p < 0,05), ale také značení trasy (chí – kvadrát = 26,0805; p < 0,01). S rostoucím věkem rostou taktéţ preference dopravy ke stezce pěšky a klesají na dopravu na kole (chí – kvadrát = 20,311; p < 0,05). Preference rostou v získávání informací z informačních tabulí a klesají preference získávání informací elektronicky (chí – kvadrát = 19,22; p < 0,05). U ostatních výpočtŧ nejsou rozdíly v odpovědích statisticky významné. Zkušenost s návštěvou naučných stezek má také vliv na preference, především je to získávání informací o lokalitě (chí – kvadrát = 23,667; p < 0,001) a délka trasy (chí – kvadrát = 13,092; p < 0,05). Zkušení návštěvníci vyhledávají delší trasy naučných stezek, méně preferují tištěné prŧvodce a více preferují informační tabule. Z dotazníku nebyl zjištěn ţádný významný rozdíl mezi českými a slovenskými návštěvníky. Ve všech případech byl prokázán vliv preference na délku trasy. Délka trasy je významným motivem volby naučné stezky, zkušenější návštěvníci a muţi si vybírají delší vzdálenosti. Nejvýznamnějším kritériem, které odhalilo největší rozmanitost v preferencích, je věk (pět ukazatelŧ ze sedmi).

57

5 NÁVRH PROJEKTU Za největší problém povaţuji nedostatečnou propagaci Naučné stezky Ţdánickým lesem. Ţdánický les na mnohých mapách ani nenajdeme, natoţ se dozvědět něco více o naučné stezce, která prochází touto lokalitou. Cílem projektu je navrhnout vhodnou propagaci pro přilákání potenciálních návštěvníkŧ, jejichţ součástí je připomenutí dŧleţitosti a nezbytnosti ochrany přírodního dědictví. K finanční podpoře pro propagaci a prezentaci Naučné stezky lze vyuţit dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod, který je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Je určen pro Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. Operační program je rozdělen na čtyři tématické celky – dostupnost dopravy, rozvoj udrţitelného cestovního ruchu, udrţitelný rozvoj měst a venkovských sídel a technická pomoc. (jihovychod.cz) V našem případě nám vyhovuje rozvoj udrţitelného cestovního ruchu. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu, na podporu rozvoje infrastruktury i sluţeb cestovního ruchu, zlepšování ţivotních podmínek v obcích a na venkově, především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Ţádat o dotaci by mohla město Ţdánice. Níţe uvádím bliţší charakteristiky jednotlivých navrţených opatření.

Tištěný průvodce Tištěný prŧvodce umoţňuje podat větší objem informací o příslušné naučné stezce, které se nemusí vţdy vejít na informační tabule. Také oslovují větší mnoţství lidí. Výhodou je také to, ţe pokud je délka trasy delší a návštěvník by se nemusel zorientovat pouze z informačních tabulí, kde se zrovna nachází, pomŧţe mu právě tištěný prŧvodce s mapkou. Mohou ho pŧjčovat dalším známým a mít tak informace stále u sebe jako upomínku, aţ naučnou stezku v budoucnu znovu navštíví. Prŧvodce je obvykle navrţen jako barevně tištěná broţura v sešitové vazbě se standardním formátem A5 (šířka 15 cm, výška 21 cm). Díky tomuto formátu je prŧvodce skladný a dobře se s ním manipuluje. Je vybaven nejlépe rozkládací mapou s jednotlivými zastávky naučné stezky a fotografiemi z lokality. Jednotlivé zastávky jsou popsány, co na nich návštěvník mŧţe potkat. Prŧvodce mŧţe být navíc doplněn i o další zajímavé informace, jako jsou např. pověsti váţící se k historii lokality, vzdálenosti jednotlivých zastávek a délka celé trasy. Předpokládaný rozsah textu jedné 58

zastávky je pŧl strany. Celý prŧvodce by tedy měl mít cca 20 stran. Protoţe naučnou stezku mohou navštívit i cizinci, měl by být přeloţen i do anglického a německého jazyka.

Internetová stránka V současné době se hodně vyuţívá internet ke zjišťování spousty informací. I podle výsledkŧ z dotazníkového šetření mohu usoudit, ţe lidé rádi získávají informace o lokalitě právě elektronickou cestou. Samostatná internetová stránka o naučné stezce není. Bylo by vhodné vytvořit takové stránky nejen v českém, ale i anglickém a německém jazyce. Na levé straně by se umístilo výběrové menu, coţ je standardní formát internetové stránky. Byla by tu uvedena charakteristika naučné stezky spolu s fotografiemi

jak

informačních

panelŧ,

tak

přírodních

zajímavostí

kolem

vč. turistických a cykloturistických tras vedených touto lokalitou s pravidelnou aktualizací.

Součástí

by

měla

být

samozřejmě

i

mapa

naučné

stezky

s jednotlivými informačními panely. V současnosti nelze najít kvalitní mapu Naučné stezky na internetových serverech, proto je nutné ji vytvořit a umístit na stránky, odkud by byla snadno ke staţení. Internetové stránky by poskytovaly informace o případných akcích konaných na naučné stezce v sekci Aktuality. Odkaz na Naučnou stezku Ţdánickým lesem by se pak umístil na internetové stránky informačních center a obecních a městských úřadŧ, kudy naučná stezka vede. Dále by to byly stránky Klubu českých turistŧ a na spoustu jiných turistických serverŧ. Mezi takové případné akce konané na naučné stezce mohou patřit akce pořádané Lesy ČR. Protoţe naučná stezka ve Ţdánickém lese vznikla především díky ochraně zdejších lesŧ, nemělo bych se na to zapomínat. Lesy ČR organizují soutěţní a poznávací dny pro děti a mládeţ. Děti si při nich mohou ověřit své znalosti s přírodou a fyzickou zdatnost na naučné stezce nebo se zúčastnit doprovodných programŧ jako je divadelní představení (např. pověst o Panně Marii) či ukázka výcviku dravcŧ.

Propagační letáky, pohlednice Pro zviditelnění Naučné stezky bych také zvolila propagační letáky a pohledy, které by se umístily do informačních center ve Ţdánicích, Kyjově a Hodoníně. Rozkládací leták by byl ve formátu 210×100 mm, barevný, aby upoutal na první pohled. Informace uvedeny na něm by představovaly naučnou stezku v základních bodech spolu

59

s fotografiemi. Leták by upozornil na existenci internetových stránek. I tady by měly být propagační letáky v anglickém a německém jazyce. Na pohlednice by se umístila fotografie části Ţdánického lesa, aby budoucí návštěvníci viděli, jaké přírodní krásy je čekají. Jako příklad dobře provedeného propagačního letáku je moţné vidět na obr. č. 5, který láká návštěvníky na Naučnou stezku Lesem Království. Ze stejného zdroje jsem vzala i příklad pohledu (obr. č. 6). Druhý pohled (obr. č. 7) pochází z internetových stránek www.turistiky.cz a je na něm vyfocen Ţdánický les. Pohled by mohl návštěvníky lákat na kvalitní cykloturistické trasy.

Obr. č. 5 Propagační leták Naučné stezky Lesem Království Zdroj: lesycr.cz

Obr. č. 6 Pohled Naučné stezky Lesem Království Zdroj: lesycr.cz

60

Obr. č. 7 Pohled Ţdánický les Zdroj: turistika.cz

Rozpočet nákladů Předpokládané náklady jsou uvedeny v tabulce č. 26 a vypočteny z aktuálních cen uvedených u firmy Polypress, kde jejich stránky umoţňují on-line kalkulaci vybraných tiskovin. Náklady zahrnují grafické zpracování prŧvodcŧ, propagačních letákŧ a pohlednic vč. překladu do cizích jazykŧ, následný výtisk a distribuci do nejbliţších informačních center v okolí naučné stezky. Mezi náklady zařazuji i grafický návrh a vytvoření webové stránky (projekt: Tomáš Kouba – www.chciwww.cz). Webové stránky by vedl zaměstnanec Městského úřadu Ţdánice po krátkém zaškolení. Tabulka č. 26 Rozpočet nákladŧ Položka Grafický návrh tištěného průvodce Grafický návrh propagačního letáku

Počet kusů

Cena za jednotku bez DPH

Cena bez DPH

DPH

Celkem

1

4 000

4 000

800

4 800

1

1 500

1 500

300

1 800

Grafický návrh pohlednice

1

500

500

100

600

Překlad textů

2

2 496

4 992

998

5 990

Výtisk tištěných průvodců

5 000

15,76

78 800

15 760

94 560

Výtisk letáků

5 000

5,7

28 500

5 700

34 200

Výtisk pohlednic

2 000

1,1

2 200

440

2 640

Doprava letáků do IC

1

6 000

6 000

1 200

7 200

Grafický návrh webové stránky

1

5 800

5 800

1 160

6 960

Vytvoření webové stránky + zaškolení zaměstnance

1

8 400

8 400

1 680

10 080

Celkem

140 692

168 830

Zdroj: vlastní zpracování, podklad: www.polypress.cz, www.chciwww.cz Město Ţdánice by se mohlo pokusit získat dotaci Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad. Protoţe se jedná o projekt, který nezakládá veřejnou podporu, mŧţe ţadatel ţádat financování téměř v celé výši, tj. aţ 92,5 % uznatelných nákladŧ. Projekt naučné stezky nepředstavuje ziskovou investici, která by mohla vykazovat příjmy, protoţe se jedná o trasu určenou k volnému vyuţívání pro turisty i pro místní obyvatele. Projekt má svým zaměřením povahu veřejně prospěšné aktivity.

61

6 ZÁVĚR Naučná stezka Ţdánickým lesem prochází zajímavým místem, kde se dá poznat spousta atraktivností a příjemně tak strávit čas. Existuje uţ patnáct let. Mezi zajímavosti na naučné stezce patří například budova kostela ve Ţdánicích, vyhlídkové místo do krajiny s několika lavičkami, rozdílné lesní porosty, myslivecká zařízení, altánek a studánka nebo částečně odkrytý pŧdní profil. Mimo jiné je Ţdánický les navrţen do seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000. Letos se do seznamu bohuţel nedostal, coţ ale uvítali lesníci a těţaři z okolí. Výhodou případného zařazení by naopak bylo, ţe by Ţdánický les získal větší prestiţ a byl by tak atraktivnější pro turisty, zvláště v případě zřízení CHKO Středomoravské Karpaty. Naopak nevýhoda, například pro lesníky, by byla v tom, ţe by vyšší ochrana výrazně omezila těţbu v lese. Předpokládá se však, ţe Ţdánický les bude nakonec chráněnou krajinnou oblastí, coţ povede k větší ochraně flóry a fauny zdejších lesŧ. Na začátku práce jsem stanovila cíle a hypotézy. Dvě hypotézy se potvrdily, jedna se nepotvrdila. Cíl č. 1: Zhodnocení vztahu návštěvníkŧ k naučným stezkám Naučná stezka Ţdánickým lesem po srovnání s výsledky dotazníkového šetření odpovídá nejpreferovanějším základním charakteristikám naučných stezek. Ke stezce se mŧţeme dopravit jak pěšky, tak na kole, informace si přečteme na osmnácti informačních panelech, které jsou rozprostřeny po celé délce naučné stezky a orientujeme se pomoci turistických značek. Stezka se dá absolvovat pěšky i na kole, protoţe tu najdeme velmi kvalitní turistické a cykloturistické trasy. Protoţe nalezneme na naučné stezce zaměření jak na rostliny, ţivočichy, tak na geologii, myslivost, vyhovuje tak i nejpreferovanějšímu zaměření – tedy všeobecnému. Na naučné stezce si kaţdý návštěvník něco najde – od historických památek (zaniklé vsi), přes vodní plochy aţ po vrtnou soupravu a těţební zařízení na loţisku Ţdánic. Příjemným překvapením je i altánek u rybníka nad Lovčicemi nebo odpočívadlo přístupné z komunikace u stanoviště č. 17, kde si přečteme zajímavou pověst o Panně Marii. První hypotéza, která předpokládala rozdíly v postojích k atributŧm naučné stezky mezi návštěvníky naučné stezky a návštěvníky informačního centra se

62

nepotvrdila. Respondenti měli velmi podobné odpovědi k základním charakteristikám o naučné stezce. Druhá hypotéza se potvrdila. Mezi muţi a ţenami existuje statisticky významný rozdíl v odpovědích k délce trasy. Muţi preferují delší vzdálenosti, zatímco ţeny kratší.

Cíl č. 2: Návrh projektu na zvýšení vyuţití naučné stezky ve vybrané oblasti Třetí hypotéza se rovněţ potvrdila. Ţdánický les nepatří k vyhledávaným turistickým cílŧm, protoţe ho na mnohých mapách ani nenajdeme. Přitom je tu spousta utajených a málo známých oblastí, které dokáţí překvapit. Navrhla jsem proto projekt, který by pomohl propagovat Naučnou stezku Ţdánickým lesem za podpory Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod. Do podvědomí návštěvníkŧ o naučné stezce pomohou např. tištěné prŧvodce, které jsou k dostání v informačních centrech nebo na městském úřadě. Pomáhají návštěvníkŧm zorientovat se v lokalitě i bez informačních panelŧ na trase. Na rŧzných výstavách, v knihovnách, informačních centrech by byly k dispozici zase propagační letáky a pohledy, které by lákaly k návštěvě. Neposlední řadou je vyuţití internetových stránek, které jsou stále populárnějším zdrojem sběru informací. Myslím, ţe tato práce splňuje hlavní cíl, a to zhodnocení současného stavu vyuţití naučné stezky ve Ţdánickém lese. Seznamuje čtenáře blíţe s touto lokalitou a poukazuje na nejzajímavější místa, která se nachází v trase naučné stezky. Výsledky charakterizují aktuální stav naučné stezky, které slouţí pro poznávání základních poţadavkŧ jednotlivých turistŧ. Tyto výsledky pak mohou být pouţity při přípravě nových naučných stezek v tomto regionu, třeba uţ v rámci CHKO Středomoravské Karpaty.

63

7 SEZNAM PRAMENŮ A POUŢITÉ LITERATURY BAŠČAN, M., a kol. Chřiby záhadné a mýtické. 1. vyd. Uherské Hradiště: FUTURO, s. r.o., 2003. 94 s. ISBN 80-903235-0-2. BŘEZINA, V., a kol. Ţdánický les a Politaví. 1. vyd. Brno: Dobrovolný svazek obcí, 2004. 107 s. ISBN 80-239-4660-9. ČERTÍK, M. a kol. Cestovní ruch: Vývoj, organizace a řízení. 1. vyd. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8. DRÁBEK, K. Naučné stezky a trasy III: Karlovarský a Plzeňský kraj. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008. 243 s. ISBN 978-80-7363-167-3. FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 178 s. ISBN 80-247-0207-X. HOUŠT, J. Houby Ţdánického lesa v blízkém okolí Bučovic. 1. vyd. Bučovice: Jan Houšť. 1993. 90 s. HOUŠŤ, J. Rostliny Ţdánického lesa v blízkém okolí Bučovic. 1. vyd. Bučovice: Jan Houšť. 1999. 125 s. JANOTKA, K. Venkovská turistika a agroturistika: Specifické segmenty cestovního ruchu. Pardubice: SOŠ cestovního ruchu, 1999. 108 s. KOPŘIVA, J., ŢAMPACH, M., KUTÁLEK, J. Chráněná území okresu Vyškov. 1. vyd. Vyškov: Okresní úřad – referát ţivotního prostředí, 1999. 32 s. MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M., DEMEK, J., SLAVÍK, P. a kol. Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR. Svazek IX. 1. vyd. Praha: AOPK ČR a EkoCentrum, 2008. 932 s. ISBN 978-80-86064-66-6.

64

MAŇÁK, J., ŠVEC, Š., ŠVEC, V. Slovník pedagogické metodologie. 1. vyd. MU Brno: Paido, 2005. 134 s. ISBN 80-210-3802-0. MARŠÁLKOVÁ, M., NĚMEJCOVÁ, M., MIHÁLIK, Š. a kol. Národní parky, rezervace a jiná chráněná území přírody v Československu. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 474 s. MARTIŠKO, J. Přírodní parky Jihomoravského kraje. 1.vyd. Jihomoravský kraj, 2007. 103 s. MOTYČKOVÁ - ŠÍROVÁ, K., ŠÍR, J. Naučné stezky: Prŧvodce naučnými stezkami České republiky. 1.vyd. Olomouc: Rubico, 2010. 191 s. ISBN 978-80-7346-107-2. OBŦRKOVÁ, E. Kam na jiţní Moravě. 2. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 140 s. ISBN 978-80-251-1594-7. OTRUBA, I. Zahradní architektura – tvorba zahrad a parkŧ. 1. vyd. Šlapanice: ERA GROUP spol. s. r. o. , 2002. 355 s. ISBN 80-86517-13-6. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Vliv cestovního ruchu na přírodní a lidmi vytvořené prostředí. 1. vyd. Praha: MMR ČR, 2001. 131 s. PEŠOUT, P. Doplnění soustavy chráněných krajinných oblastí v České republice. Ochrana přírody. 2010, roč. 65, č. 1, s. 6-11. POUROVÁ, M. Agroturistika. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2002. 123 s. ISBN 80-213-0965-2. SLABOTINSKÝ, J., MLATEČEK, K., KOVÁŘOVÁ, Z. Prŧvodce oblastí Ţdánického lesa a Politaví. 1. vyd. Sdruţení obcí Ţdánického lesa a Politaví, 2000. 14 s. VAHALA, M. Chřiby a Ţdánický les. 1. vyd. Praha: Olympia, 1965. 174 s.

65

Internetové zdroje ČERBA, O. Geografie cestovního ruchu. [online]. [cit. 2011-03-23]. Dostupný z WWW: . ČERNÁ, Z. Bílé Karpaty i Čertoryje se zvětší. [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupný z WWW: . Gis.vsb.cz: Chí kvadrát test a t-test. [online]. [cit. 2011-03-15]. Dostupný z WWW: . Ickyjov.cz: Naučná stezka Ţdánickým lesem. [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupný z WWW: . Jihovychod.cz: Pro ţadatele ROP Jihovýchodu. [online]. [cit. 2011-03-26]. Dostupný z WWW: .

Klubturistu.cz:

Turistické

značení.

[online].

[cit.

2011-02-19].

Dostupný

z WWW: . Lesycr.cz: Lesní správa Dvŧr Králové. [online]. [cit. 2011-03-26]. Dostupný z WWW: . Mapy.cz: Letecké mapa Ţdánického lesa. [online]. [cit. 2011-04-10]. Dostupný z WWW: . Muzdanice.cz: Turistická mapa okolí Ţdánic. [online]. [cit. 2011-04-10]. Dostupný z WWW: < http://www.muzdanice.cz/dokumenty/MAPA02.JPG>. Naucnoustezkou.cz: Podoba a texty informačních panelŧ naučné stezky. [online]. [cit. 2011-02-20]. Dostupný z WWW: .

66

PRAŢÁK, Z. Pramen Jordánku. [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupný z WWW: . SKLENÁŘ,

M.

Park

je

rájem

cyklistŧ,

myslivcŧ

i

houbařŧ

[online].

[cit. 2011-02-19]. Dostupný z WWW: . Stezky.info.cz: Co je naučná stezka. [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupný z WWW: < http://www.stezky.info/obecne-o-stezkach/co-je-naucna-stezka.htm>. Stezky.info.cz: Naučná stezka Medník. [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupný z WWW: . Turistika.cz: Cyklostezky ve Ţdánickém lese. [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupný z WWW: .

Vyletnik.cz:

Turistická

trasa:

Hřebenem

Ţdánického

lesa.

[online].

[cit. 2011-02-25]. Dostupný z WWW: . WIKIPEDIE: Naučná stezka [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupný z WWW: . WIKIPEDIE: Test dobré shody [online]. [cit. 2011-03-20]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Test_dobr%C3%A9_shody>.

67

8 SEZNAM OBRÁZKŮ OBR. Č. 1 ZNAČKA NAUČNÉ STEZKY ................................................................................... 16 OBR. Č. 2 VÝŠKOVÝ ROZDÍL TURISTICKÉ TRASY ................................................................... 17 OBR. Č. 3 VZOREC CHÍ - KVADRÁT TESTU ........................................................................... 24 OBR. Č. 4 VZDÁLENOST JEDNOTLIVÝCH STANOVIŠŤ ............................................................. 27 OBR. Č. 5 PROPAGAČNÍ LETÁK NAUČNÉ STEZKY LESEM KRÁLOVSTVÍ .................................. 60 OBR. Č. 6 POHLED NAUČNÉ STEZKY LESEM KRÁLOVSTVÍ ……………………………..… 60 OBR. Č. 7 POHLED ŢDÁNICKÝ LES ..................................................................................... 60

68

9 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ GRAF Č. 1 RESPONDENTI PODLE POHLAVÍ A VĚKU .............................................................. 32 GRAF Č. 2 NÁRODNOST ..................................................................................................... 33 GRAF Č. 3 ZKUŠENOST S NAUČNOU STEZKOU ..................................................................... 33 GRAF Č. 4 DOPRAVA KE STEZCE ........................................................................................ 34 GRAF Č. 5 INFORMACE O LOKALITĚ ................................................................................... 34 GRAF Č. 6 ZNAČENÍ TRASY................................................................................................. 35 GRAF Č. 7 DÉLKA TRASY.................................................................................................... 35 GRAF Č. 8 ZPŦSOB TRASOVÁNÍ .......................................................................................... 36 GRAF Č. 9 ZAMĚŘENÍ TRASY .............................................................................................. 36 GRAF Č. 10 MOŢNOST ABSOLVOVÁNÍ TRASY ....................................................................... 37 GRAF Č. 11 RESPONDENTI PODLE POHLAVÍ A VĚKU ............................................................ 37 GRAF Č. 12 ZKUŠENOST S NAUČNOU STEZKOU ................................................................... 38 GRAF Č. 13 DOPRAVA KE STEZCE ...................................................................................... 38 GRAF Č. 14 INFORMACE O LOKALITÁCH ............................................................................. 39 GRAF Č. 15 ZNAČENÍ TRASY............................................................................................... 39 GRAF Č. 16 DÉLKA TRASY.................................................................................................. 40 GRAF Č. 17 ZPŦSOB TRASOVÁNÍ ........................................................................................ 40 GRAF Č. 18 ZAMĚŘENÍ TRASY ............................................................................................ 41 GRAF Č. 19 MOŢNOST ABSOLVOVÁNÍ TRASY ....................................................................... 41

TABULKA Č. 1 RESPONDENTI PODLE POHLAVÍ A VĚKU ....................................................... 32 TABULKA Č. 2 ZKUŠENOST S NAUČNOU STEZKOU............................................................... 33 TABULKA Č. 3 RESPONDENTI PODLE POHLAVÍ A VĚKU ....................................................... 37 TABULKA Č. 4 ZKUŠENOST S NAUČNOU STEZKOU............................................................... 38 TABULKA Č. 5 POROVNÁNÍ DOPRAVY KE STEZCE V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ......................... 42 TABULKA Č. 6 POROVNÁNÍ INFORMACÍ O LOKALITÁCH V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ ............... 43 TABULKA Č. 7 POROVNÁNÍ ZNAČENÍ TRASY V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ................................. 43 TABULKA Č. 8 POROVNÁNÍ DÉLKY TRASY V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ .................................... 44 TABULKA Č. 9 POROVNÁNÍ ZPŦSOBU TRASOVÁNÍ V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ ........................ 44 TABULKA Č. 10 POROVNÁNÍ ZAMĚŘENÍ TRASY V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ ............................ 45 TABULKA Č. 11 POROVNÁNÍ MOŢNOSTI ABSOLVOVÁNÍ TRASY V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ....... 45 TABULKA Č. 12 POROVNÁNÍ DOPRAVY KE STEZCE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU............................ 46

69

TABULKA Č. 13 POROVNÁNÍ ZÍSKÁNÍ INFORMACÍ O LOKALITÁCH V ZÁVISLOSTI NA VĚKU ...... 46 TABULKA Č. 14 POROVNÁNÍ ZNAČENÍ TRASY V ZÁVISLOSTI NA VĚKU ................................... 47 TABULKA Č. 15 POROVNÁNÍ DÉLKY TRASY V ZÁVISLOSTI NA VĚKU ...................................... 47 TABULKA Č. 16 POROVNÁNÍ ZPŦSOB TRASOVÁNÍ V ZÁVISLOSTI NA VĚKU ............................. 48 TABULKA Č. 17 POROVNÁNÍ ZAMĚŘENÍ TRASY V ZÁVISLOSTI NA VĚKU ................................. 48 TABULKA Č. 18 POROVNÁNÍ MOŢNOSTI ABSOLVOVÁNÍ TRASY V ZÁVISLOSTI NA VĚKU............ 49 TABULKA Č. 19 POROVNÁNÍ DOPRAVY KE STEZCE V ZÁVISLOSTI NA ZKUŠENOSTECH ........... 50 TABULKA Č. 20 POROVNÁNÍ ZÍSKÁNÍ INFORMACÍ O LOKALITÁCH V ZÁVISLOSTI NA ZKUŠENOSTECH ......................................................................................................... 50

TABULKA Č. 21 POROVNÁNÍ ZNAČENÍ TRASY V ZÁVISLOSTI NA ZKUŠENOSTECH .................... 51 TABULKA Č. 22 POROVNÁNÍ DÉLKY TRASY V ZÁVISLOSTI NA ZKUŠENOSTECH ....................... 52 TABULKA Č. 23 POROVNÁNÍ ZPŦSOBU TRASOVÁNÍ V ZÁVISLOSTI NA ZKUŠENOSTECH ........... 52 TABULKA Č. 24 POROVNÁNÍ ZAMĚŘENÍ TRASY V ZÁVISLOSTI NA ZKUŠENOSTECH .................. 53 TABULKA Č. 25 POROVNÁNÍ MOŢNOSTI ABSOLVOVÁNÍ TRASY V ZÁVISLOSTI NA ZKUŠENOSTECH ................................................................................................................................ 54 TABULKA Č. 26 ROZPOČET NÁKLADŦ................................................................................ 61

70

10 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Kvantily rozdělení chí - kvadrát Příloha č. 3 Letecká mapa Ţdánického lesa s turistickými trasami a trasou Naučné stezky Ţdánickým lesem Příloha č. 4 Turistická mapa Ţdánického lesa Příloha č. 5 Mapa s vyznačenou trasou Naučné stezky Ţdánickým lesem Příloha č. 6 Informační tabule a další zajímavosti na trase 6.1 Stanoviště č. 1 6.2 Stanoviště č. 4 6.3 Výhled ze stanoviště č. 4 6.4 Stanoviště č. 10 6.5 Prameniště Jordánek 6.6 Kostel sv. Petra a Pavla 6.7 Cykloturistické značení 6.8 Turistické značení 6.9 Stanoviště č. 15 – těţba ropy a plynu 6.10 Moţnost posezení a odpočinku u stanoviště č. 17 6.11 Obrázek Panny Marie u stanoviště č. 17 6.12 Táborová základna Haluzická hájenka

71

Zhodnocení stávajících naučných stezek na území přírodního parku Ţdánický les

Recommend Documents