MENDELOVA UNIVEZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Partnerství pro místní rozvoj na příkladu Moravských vinařských stezek Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc.
Eliška Rybářová
Brno 2013
Z A D Á N Í
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Partnerství pro místní rozvoj na příkladu Moravských vinařských stezek vypracovala samostatně pod vedením prof. PhDr. Miroslava Foreta, CSc. a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.
V Brně dne …………………………… Podpis studenta ……………………….
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu práce prof. PhDr. Miroslavu Foretovi, CSc. za odborné vedení, cenné rady a za ochotu, kterou projevoval po celou dobu zpracovávání této práce. Velké poděkování patří také všem osloveným respondentům za vstřícnost.
ABSTRAKT Rybářová, E. Partnerství pro místní rozvoj na příkladu Moravských vinařských stezek. Bakalářská práce. Brno, 2013. Bakalářská práce je zaměřena na aplikaci a zhodnocení konceptu Partnerství pro místní rozvoj na konkrétním projektu Moravských vinařských stezek. Aplikace výsledků konceptu Partnerství je řešena v konkrétním městě Hustopeče u Brna. Bakalářská práce hodnotí klady a zápory tří aktérů partnerství, analyzuje výsledky marketingových výzkumů a navrhuje opatření pro místní rozvoj a pro zlepšení vztahů.
KLÍČOVÁ SLOVA Marketingová komunikace, místní rozvoj, Moravské vinařské stezky, partnerství pro místní rozvoj, podnikatelé, spolupráce, veřejná správa, veřejnost.
ABSTRACT Rybářová, E. Partnership for local development on the project Moravian Wine Trails. Bachelor thesis. Brno, 2013.
The Bachelor thesis is focused on application and evaluation of the koncept Partnership for local development on the project Moravian Wine Trails. Application of the results of the concept Partnership is solved in a particular city Hustopeče u Brna. The Bachelor thesis evaluates strengths and weaknesses of the three actors partnerships, analyzes the results of marketing research and proposes measures for local development and to improve relations.
KEY WORDS Marketing communication, local development, Moravian Wine Trails, partnerships for local development, businessmen, cooperation, public administration, public.
OBSAH 1
ÚVOD ............................................................................................................................ 8
2
CÍL A METODIKA PRÁCE ........................................................................................ 9
3
TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................. 10 3.1
3.1.1
Místní rozvoj................................................................................................. 10
3.1.2
Regionální rozvoj ......................................................................................... 11
3.1.3
(Trvale) udržitelný rozvoj ............................................................................ 11
3.1.4
Region, regiony ............................................................................................ 12
3.1.5
Regionalismus a regionalizace .................................................................... 13
3.1.6
Regionální věda, regionalistika ................................................................... 14
3.1.7
Regionální politika ....................................................................................... 14
3.2
Partnerství pro místní rozvoj ............................................................................... 15
3.2.1
Partnerství jako princip veřejné politiky ..................................................... 16
3.2.2
Pozitiva a negativa partnerství ..................................................................... 17
3.2.2
Marketing území a marketing místa ............................................................ 18
3.2.3
Marketing v cestovním ruchu ...................................................................... 18
3.2.4
Marketingový mix ........................................................................................ 19
3.3
Veřejná správa a místní rozvoj ............................................................................ 20
3.3.1
Marketingová komunikace ve veřejné správě ............................................ 21
3.3.2
Marketing města ........................................................................................... 22
3.3.3
Regionální management, management veřejné správy, management obce .. ....................................................................................................................... 23
3.4
Podnikatelé a místní rozvoj ................................................................................. 24
3.4.1
Partnerství podnikatelů s veřejnou správou ................................................ 25
3.4.2
Marketingová komunikace podniků se zákazníky ..................................... 25
3.5
4
Místní rozvoj ........................................................................................................ 10
Veřejnost a místní rozvoj..................................................................................... 26
3.5.1
Marketingová komunikace s občanem ........................................................ 27
3.5.2
Partnerství s občany ..................................................................................... 27
3.5.3
Public relations ............................................................................................. 28
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 29 4.1
Nadace Partnerství ............................................................................................... 29
4.1.2
Greenways stezky ......................................................................................... 29 6
4.2
Vinařská oblast Morava ....................................................................................... 30
4.3
Moravské vinařské stezky ................................................................................... 33
4.4
Město Hustopeče u Brna...................................................................................... 40
4.4.1
Památky města Hustopeče u Brna ............................................................... 40
4.4.2
Vinařství v Hustopečích u Brna .................................................................. 41
4.4.3
Vinařské akce v Hustopečích u Brna .......................................................... 42
4.5 Pozitivní a negativní stránky Moravských vinařských stezek z pohledu veřejné správy města Hustopeče .................................................................................................. 43 4.5.1
Rozhovor se starostou města Hustopeče ..................................................... 44
4.5.2
Rozhovor s tajemníkem Mikroregionu Hustopečsko ................................. 44
4.5.3
Rozhovor s předsedou vinařské komise města Hustopeče ........................ 45
4.5.4 Rozhovor s pracovnicemi Turistického informačního centra v Hustopečích .............................................................................................................. 46 4.6 Pozitivní a negativní stránky Moravských vinařských stezek z pohledu vinařů města Hustopeče .............................................................................................................. 47 4.6.1
Rozhovor se Svazem zahrádkářů v Hustopečích ....................................... 47
4.6.2
Rozhovor s pracovníkem Stálé vinařské expozice v Hustopečích ............ 48
4.7 Pozitivní a negativní stránky Moravských vinařských stezek z pohledu obyvatel města Hustopeče .............................................................................................. 48 4.7.1
Profil respondentů ........................................................................................ 49
4.7.2
Vyhodnocení kvalitativního výzkumu ........................................................ 50
4.8
Navrhovaná opatření pro místní rozvoj .............................................................. 54
4.9
Navrhovaná opatření pro zlepšení vztahů s veřejnou správou .......................... 55
4.10 Navrhovaná opatření pro zlepšení vztahů s veřejností ...................................... 56 5
ZÁVĚR......................................................................................................................... 57
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................... 59 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ........................................................................ 61 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................ 62 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 62 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................. 62
7
1
ÚVOD V současné době se stává regionální rozvoj celosvětově známým a stále častěji
diskutovaným tématem. Ať už se ale jedná o rozvoj na jakékoli hierarchické úrovni, tj. na úrovni města, regionu či státu je podstatné, aby mu byla věnována náležitá pozornost. Ovšem největší pozornost by měla být soustředěna právě na rozvoj nejnižší úrovně, tedy na místní (lokální) rozvoj. Tento místní (lokální) rozvoj je totiž jakýmsi základním „stavebním kamenem“ či předpokladem globálního rozvoje. Koncept partnerství pro místní rozvoj přichází s novým a zajímavým řešením v podobě spolupráce, která má přinést všem zainteresovaným stranám užitek. Partnerství pro místní rozvoj předpokládá vzájemné působení tří skupin aktérů, kterými jsou: veřejná správa, podnikatelé a veřejnost. Pomocí marketingového výzkumu se snažíme zjistit potenciál a nedostatky vzájemného působení těchto tří skupin. Celý úspěch je závislý na komunikaci, vzájemné spolupráci a toleranci zmíněných tří subjektů. Setkáváme se však se střety zájmů jednotlivých aktérů. Na jedné straně stojí zcela protichůdné zájmy a potřeby podnikatelů a veřejnosti. Na druhé straně stojí veřejná správa, která má ten nejobtížnější úkol, a to eliminování střetů mezi podnikateli a veřejností. Hlavním úkolem veřejné správy je dané území spravovat a postarat se o něj takovým způsobem, aby byl zabezpečen správný chod celého města v zájmu místního, trvale udržitelného rozvoje. Na základě rozdílných zájmů či potřeb mají také zmínění aktéři rozdílnou představu o tom, jak by se mělo město rozvíjet. Tématem bakalářské práce je „Partnerství pro místní rozvoj na příkladu Moravských vinařských stezek“. Ve městě Hustopeče u Brna probíhali marketingového výzkumu. Na výše zmíněném území působí tři hlavní subjekty: veřejná správa, podnikatelé a veřejnost. Veřejnou správou rozumíme Městský úřad v Hustopečích, podnikateli rozumíme místní vinaře a veřejnost představují obyvatelé města Hustopeče.
8
2
CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem bakalářské práce je vystihnout podstatu konceptu Partnerství pro místní
rozvoj na konkrétním projektu v konkrétním místě a představit jeho jednotlivé aktéry. K vypracování bakalářské práce byla použita pouze uvedená literatura a internetové zdroje. Všechny zdroje jsou uvedeny v závěrečné části práce. Hlavním cílem teoretické části je vysvětlení a specifikace důležitých pojmů, které se přímo týkají místního rozvoje. Hlavním cílem praktické části je zjistit, jaký vliv mají Moravské vinařské stezky na rozvoj města Hustopeče u Brna. Teoretická část se věnuje pojmům, které souvisí s místním rozvojem a s problematikou regionů. V teoretické části je dále vysvětlen samotný koncept Partnerství pro místní rozvoj. Dále je v teoretické části popsán vztah místního rozvoje k veřejné správě, k podnikatelům a k občanům. Praktická část je věnována představení vinařské oblasti Morava a projektu Moravské vinařské stezky. Pro tuto práci je konkrétně vybráno území Velkopavlovické vinařské podoblasti, přesněji město Hustopeče u Brna, kde probíhaly marketingové výzkumy. Pomocí kvalitativních výzkumů byly zjištěny názory místní veřejné správy, místních vinařů a místních obyvatel. Výsledky byly následně interpretovány a na základě zjištěných informací byla navrhnuta opatření pro zlepšení místního rozvoje a vzájemných vztahů projektu s veřejnou správou, podnikateli a veřejností.
9
3
TEORETICKÁ ČÁST
3.1
Místní rozvoj Abychom se mohli důkladněji zabývat problematikou partnerství pro místní
rozvoj je, potřeba nejdříve definovat základní terminologii a přiblížit se tématice regionů, partnerství, regionálního a místního rozvoje. 3.1.1 Místní rozvoj Existuje celá řada různých pojetí a definic místního a regionálního rozvoje. Je však důležité zmínit, že existuje rozdíl mezi místním rozvojem uskutečňovaným v místě – obci či městě – a regionálním rozvojem převážně spojovaným s vyššími územně samosprávnými celky – kraji a případně s oblastmi NUTS 2. Přívlastek místní upřesňuje, že jde o rozvoj sledovaný či realizovaný na území menším, než je region, tj. přesněji pouze v části regionu, ve městě nebo obci. V současné době se za nejmenší region, jehož rozvoj bývá samostatně systémově řízen, považuje mikroregion. Za největší region bývá považován stát. 1 Podle Vilamourské deklarace2 se za rozvoj území považuje celkový sociálněekonomický pokrok, včetně blahobytu a životní úrovně obyvatel, rozšiřování infrastruktury, tvorby pracovních příležitostí, zlepšování technologického pokroku, zvyšování vzdělanosti a kulturnosti lidských zdrojů. Ve Vilamourské deklaraci 3 byly přijaty následující opatření:
pokračovat v propagaci významu cestovního ruchu,
posilovat spolupráci mezi všemi subjekty na lokální, národní a regionální úrovni,
prosazovat rozšiřování infrastruktury, rozvoj a vzdělávání lidských zdrojů,
snižovat zadluženost rozvojových ekonomik,
rozvíjet udržitelný a obohacující cestovní ruch,
využívat technologický pokrok.
1
SMOLÍK, Josef. Regionální sociologie. 2012. FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. Brno, 2012, s. 163. 3 Vilamourská deklarace 2000. COT business [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/00_09/9_trend_3.htm 2
10
3.1.2 Regionální rozvoj Regionální rozvoj je poměrně mladou vědní disciplínou. Jeho počátky můžeme najít od 30. let 20. století, a to v souvislosti se snahou reagovat na tehdejší události mající celosvětový dopad – konec první světové války, hospodářská krize aj.4 Jako vědní disciplína zkoumá regionální rozvoj prostorové, politické, sociální, ekonomické a další aspekty vývoje konkrétních území, které mají odlišný charakter, polohu, velikost i význam.5 Nejvýznamnějšími vědními obory pro regionální rozvoj jsou ekonomie, demografie, geografie, sociologie, politologie a územní plánování. 6 Regionální rozvoj lze podle Wokouna 7 chápat ve dvou základních přístupech. Praktický přístup chápe regionální rozvoj jako vyšší využívání a zvyšování potenciálu daného prostoru vznikající v důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a využití přírodních zdrojů. Akademický přístup chápe regionální rozvoj jako aplikaci ekonomie, geografie a sociologie, řešící jevy, procesy, vztahy systematicky vymezeného území ovlivněného přírodně-geografickými, ekonomickými a sociálními podmínkami v regionu. 3.1.3 (Trvale) udržitelný rozvoj Před rokem 1989 nebyly v České republice principy trvale udržitelného rozvoje nijak zohledňovány. Až v roce 1991 byl schválen první zákon o životním prostředí (17/1992 Sb.), který obsahuje i definici trvale udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj je podle zákona rozvojem, který současným a budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. 8 Trvale udržitelný rozvoj se snaží propojit základní oblasti života a dosáhnout ekonomického rozvoje, sociální rozvoje a ochrany životního prostředí. Mezi hlavní principy udržitelného rozvoje patří princip předběžné opatrnosti, prevence, zapojování veřejnosti, zabezpečení rovnosti a sociální spravedlnosti. V dnešní době rozlišujeme slabou a silnou udržitelnost. Slabá udržitelnost znamená, že ekonomický kapitál může být nahrazen environmentálním kapitálem.
4
KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj. Brno, 2010, s. 7. KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj. Brno, 2010, s. 116. 6 WOKOUN, René. Regionální rozvoj. Praha, 2008, s. 44. 7 WOKOUN, René. Regionální rozvoj. Praha, 2008, s. 11. 8 Zákon o životním prostředí (17/1992 Sb.) 5
11
Přírodní zdroje mohou být podle zmíněného pojetí neomezeně využívány. Naopak silná udržitelnost, která je v současné době považována za obtížně realizovatelnou říká, že environmentální kapitál nemůže být nahrazen ekonomickým kapitálem, přírodní kapitál je nenahraditelný a trvalý. 9 Průmyslové katastrofy posledních třiceti let donutily k hlubokým otázkám nejen veřejnost, ale především nejrůznější organizace, do jejichž pole působnosti podobné problémy spadaly. Trvale udržitelný rozvoj se stal veřejně diskutovanou záležitostí od roku 1992, kdy se v Riu de Janeiru konala konference o životním prostředí a rozvoji, tzv. Summit Země. Schválený dokument Agenda 21, který vznikl na konferenci v Riu de Janeiru, zahrnuje koncept udržitelného rozvoje do strategického plánování, které by mělo probíhat na místní, národní i nadnárodní úrovni.10 U zrodu Agendy 21 v Riu de Janeiru stál za Českou republiku tehdejší československý ministr životního prostředí Josef Vavroušek. Přesto u nás koncept udržitelného rozvoje dlouho neměl právě na růžích ustláno. Až v roce 2003 vznikla Rada vlády pro udržitelný rozvoj a posléze jako její součást i Pracovní skupina pro místní Agendu 21. V roce 2006 místní Agendu 21 zařadilo Ministerstvo vnitra mezi oficiální metody zvyšování kvality ve veřejné správě. 11 Na zásadách udržitelného rozvoje na místní úrovni je založen strategický program konkrétních obcí, měst, regionů tzv. místní Agenda 21, která je zakotvená v mezinárodním dokumentu OSN – Agenda 21. Místní Agendu může iniciovat místní správa, různé neziskové organizace, občané a řada dalších. Hlavním cílem místní Agendy je dlouhodobě vysoká kvalita života, zvyšování kvality veřejných služeb, zapojení veřejnosti do aktivit a využívání poznatků o udržitelném rozvoji.12 3.1.4 Region, regiony Pojem region pochází z antického období. Tehdy byl region objektem mocenského působení jednotlivých vládců, kterým šlo o dosažení co největší moci v určitém území (regnum).
9
KOZUMPLÍKOVÁ, Alice. Péče o životní prostředí. 2012. KOZUMPLÍKOVÁ, Alice. Péče o životní prostředí. 2012. 11 Základní informace o místní Agendě 21 v České republice. Portál MA21 [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://ma21.cenia.cz/ZákladníinformaceoMA21/tabid/85/language/cs-CZ/Default.aspx 12 FORET, Miroslav. Základy managementu. Znojmo, 2009, s. 122. 10
12
Podle Krejčího13 může být region: výsledkem regionalizace, realizační úrovní regionální politiky, subjektem zastřešující kooperaci obcí (dobrovolné svazky obcí), produktem vztahů s rozmanitými prostorovými interakcemi, komplexem vznikající diferenciací krajinné sféry.
Klapka a Toneva uvádí, že ,,region je omezený složitý dynamický prostorový systém, vzniklý na základě interakce přírodních a sociálně-ekonomických jevů a procesů a vykazující určitý typ organizační jednotky, která jej odlišuje od ostatních regionů“. 14 Z hlediska uskutečňování zásad regionální politiky lze region definovat jako specifický územní celek, který má za účelem dosažení vyšší efektivnosti jeho řízení přiděleny potřebné pravomoci. Pravomoci jsou v zájmu lepšího fungování a rozvoje regionu zajišťovány prostřednictvím regionální územní samosprávy. Region je podle regionální ekonomie charakterizován vnitřními a vnějšími hospodářskými vztahy, vyvíjející se ekonomickou základnou, vnitroregionálními ekonomickými zájmy a ekonomickými funkcemi existujícími v rámci neregionálních hospodářských celků.15 3.1.5 Regionalismus a regionalizace Směr, který předcházel regionálnímu rozvoji, nazýváme regionalismus. Tradičně je regionalismus chápán jako pocit zvláštnosti, skupinového vědomí nebo regionální identifikace a loajality, který je sdílený lidmi žijícími v určitém regionu nebo konkrétním území. V současné době je regionalismus chápán jako snaha o definování územních celků pro prostřední úroveň vlády a správy, aby byly veřejná správa a regionální plánování výkonnější a efektivnější. 16 Regionalizace představuje proces vymezování regionů na základě zvoleného regionalizačního kritéria. Regionalizace je procesem zpracování informací o rozmístění na
zemském
povrchu.
Rozlišujeme
13
regionalizaci
fyzicko-geografickou
KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj. Brno, 2010, s. 116. KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj. Brno, 2010, s. 116. 15 LACINA, Karel. Regionální rozvoj a veřejná správa. Praha, 2007, s. 6. 16 KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň, 2004, s. 10-11. 14
13
a socioekonomickou. Dále můžeme postupovat na základě dvou hledisek, objektivně nebo subjektivně, shora dolů nebo zdola nahoru. 17 3.1.6 Regionální věda, regionalistika V 50. letech 20. století vznikla nová disciplína, takzvaná regionální věda, která se zabývá prostorovými jevy, procesy a vztahy mezi nimi. Základem zkoumání regionálních věd je studium regionu v jeho mnohotvárné podobě. Jako synonymum regionální vědy se často používá regionalistka, která zkoumá vlastní region, který lze specifikovat na základě prostoru, velikosti a věcného obsahu. 18 3.1.7 Regionální politika Počátky regionální politiky sahají do 30. let 20. století, do období velké hospodářské krize. 19 Regionální politika je koncepční činností státu, regionálních a místních orgánů, jejímž cílem je přispívat k vyváženému a harmonickému rozvoji regionů v České republice, ke snižování příliš velkých a neodůvodněných rozdílů mezi regiony a ke zlepšení regionální hospodářské struktury. 20 Regionální politika je známa především jako politika hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Regionální politiku lze také chápat jako aplikační, realizační rovinu regionálního rozvoje. Regionální politika na základě poznatků o regionálním rozvoji ovlivňuje reálný regionální rozvoj a regionální rozvoj zpětně působí na regionální politiku, to znamená, že regionální politika je veřejnou politikou, která ovlivňuje rozmístění zdrojů a aktivit za účelem harmonického rozvoje regionů. 21 Pro potřeby implementace regionální politiky se v členských zemích Evropské unie používá tzv. nomenklatura územních statistických jednotek NUTS a tzv. místní administrativní jednotky LAU. Aplikace tohoto principu pak umožňuje srovnávat v rámci EU regiony obdobné velikosti a na základě určitých parametrů lze rozhodnout, které regiony mají být podpořeny z regionálních fondů EU. 22
17
KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň, 2004, s. 71-72. KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň, 2004, s. 9. 19 WOKOUN, René. Regionální rozvoj. Praha, 2008, s. 397-398. 20 WOKOUN, René. Regionální rozvoj. Praha, 2008, s. 12-13. 21 WOKOUN, René. Regionální rozvoj. Praha, 2008, s. 12-13. 22 KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj. Brno, 2010, s. 128. 18
14
3.2
Partnerství pro místní rozvoj I když má partnerství nesporný význam pro rozvoj cestovního ruchu, zůstává
v České republice partnerství bohužel neznámým a hlavně nevyužívaným postupem. 23 Podle Dočkala24 je v České republice naplňování principu partnerství stále ještě v počátcích, přesto lze konstatovat, že zde existuje řada formalizovaných kanálů pro zapojování aktérů regionálních zájmů. Systémové nastavení regionální politiky v ČR umožňuje budovat partnerství na různých teritoriálních úrovních (na úrovni státní, regionální i lokální). Galvasová 25 zmiňuje, že důvody pro spolupráci nejrůznějších subjektů mají základ v existenci ,,synergického efektu“, který bývá často vyjádřen matematicky nelogickou rovnicí 1 + 1 = 3. Jedná se o fakt, že společně lze dosáhnout významnějšího výstupu, než kdyby každý subjekt usiloval o dosažení cíle sám. Spolupráci lze považovat za součinnost určitého množství subjektů při dosahování určitého společného cíle. Spolupráce je významným prvkem fungování veřejné správy a nezbytným prvkem rozvoje regionů. Čepelka26 definuje pojem partnerství jako situaci, kdy se dávají dohromady dva či více subjektů a společně něco řeší, podnikají nebo připravují. Nejde tedy o partnerství v rámci jednoho sektoru, ale o kooperaci sektoru veřejného, soukromého a občanského. Výsledky získané ve druhé polovině 90. let z mezinárodního projektu Komunikující město ukázaly, že místní rozvoj je závislý na partnerství, spolupráci a komunikaci tří aktérů. Zmiňovanými aktéry jsou místní veřejnost (občané), místní podnikatelé a místní veřejná správa. 27 Zdrojem problémů místního rozvoje je především rozporný a konfliktní vztah mezi místní veřejností a podnikateli. Zájmy a představy obou těchto skupin o dalším rozvoji místa jsou obvykle rozdílné. Úkolem místní veřejné správy je těmto těžkostem předcházet nebo je následně řešit pomocí marketingového výzkumu (výzkum veřejného mínění) a marketingové komunikace (public relations). Cílem projektu Partnerství pro 23
FORET, Miroslav. Cestovní ruch. Brno, 2005, s. 15. DOČKAL, Vít. Regionální politika EU a naplňování principu partnerství. Brno, 2006 s. 50-51. 25 GALVASOVÁ, Iva. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno, 2007, s. 12. 26 ČEPELKA, Oldřich. Místní partnerství a rozvoj venkova (příprava na iniciativu LEADER). Liberec, 2004, s. 5. 27 FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. Brno, 2012, s. 164. 24
15
místní rozvoj je napomáhat místní veřejné správě. Princip spočívá ve vzájemné souslednosti, provázanosti, neustálém sledování názorů občanů a realizování opatření ke zlepšení situace.28 Foret a Foretová29 se domnívají, že z hlediska rozvoje cestovního ruchu u nás zasluhuje největší pozornost právě partnerství. Marketing obce či regionu nemůže dělat jedna instituce. Velmi důležitá je spolupráce všech zapojených fyzických a právnických osob. Klíčovou roli má zde místní veřejná správa, která reprezentuje celou komunitu. Partnerství je prací, která přináší velké možnosti, která nás nutí preventivně čelit potenciálním problémům, proto je nutné definovat očekávání uvnitř daného partnerství a prezentovat navenek naše vize a poslání. Následující schéma znázorňuje spolupráci a komunikaci pro místní rozvoj výše zmiňovaných třech hlavních aktérů.
Obrázek č. 1: Komunikace tří hlavních aktérů místního rozvoje Zdroj: Foret, 2010 3.2.1 Partnerství jako princip veřejné politiky Neziskový sektor postavený na přirozeně dobrovolné solidaritě umožňuje občanům podílet se na sociálním, kulturním a vzdělanostním rozvoji společnosti. Výhodou neziskového sektoru je jeho pružnost a rychlejší reakce na problémy. Jejich přítomnost je současně naplněním principu partnerství, který umožňuje zapojit občany lokálních i regionálních komunit do rozhodování o rozvojových aktivitách. Zkušenosti dokazují, že princip partnerství je progresivním a dynamickým prvkem rozvoje území. 30 Partnerství je chápáno jako spolupráce mezi představiteli různých organizací a institucí v dané komunitě. Součástí principu partnerství je poslouchání, respektování 28
FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. Brno, 2012, s. 164-165. FORET, Miroslav, FORETOVÁ, Věra. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha, 2001, s. 24-25. 30 KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň, 2004, s. 228. 29
16
názorů a odlišností, schopnost docházet ke kompromisům a vytvořit společné závěry. Partnerství se řadí i mezi základní principy strukturální politiky Evropské unie v současném období. Cíle sledované uplatněním principu partnerství jsou: zlepšení správy věcí veřejných, zvýšení konzistentnosti veřejné politiky, dosažení větší efektivity veřejných programů, stimulace vlastních zdrojů území, distribuce zodpovědnosti a rizika, dosažení vyššího stupně soudržnosti komunit a zvýšení absorpční kapacity. 31 3.2.2 Pozitiva a negativa partnerství Ježek 32 uvádí následující výhody participativního rozhodování o regionálním rozvoji: zvyšování rozsahu informací a znalostí (tzn. čím více aktérů, tím více informací a znalostí), kombinace různých přístupů, znalostí a dovedností týkající se zpracování informací, rozšíření spektra přístupů k řešení problému, lepší pochopení daného problému, zvýšení všeobecné přijatelnosti dosaženého řešení, stimulace mentálního úsilí členů.
Stejně tak Ježek 33 uvádí následující nevýhody participativního rozhodování o regionálním rozvoji: vyšší časová náročnost, individuální dominance, existence členů skupiny s odlišnou hierarchickou pozicí, chápání vítězství jako argumentu, sociální tlak v zájmu zachování dobrého partnerství.
31
KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň, 2004, s. 229-230. JEŽEK, Jiří. Místní ekonomický rozvoj a jeho podpora. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. Plzeň: Západočeská univerzita, 2008 [cit. 2013-04-15 Dostupné z: http://www.mmr-vyzkum.cz/INFOBANKA/regionalni-rozvoj.aspx 33 JEŽEK, Jiří. Místní ekonomický rozvoj a jeho podpora. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. Plzeň: Západočeská univerzita, 2008 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.mmr-vyzkum.cz/INFOBANKA/regionalni-rozvoj.aspx 32
17
3.2.2 Marketing území a marketing místa Území i místo mohou být produktem marketingu. Avšak území i místo lze chápat ve velmi širokém významu – od kontinentu a nadstátních orgánů, přes státy a jejich regiony až po obce. U všech těchto útvarů můžeme potom využít marketing území, který se dělí na marketing státu, regionální marketing a marketing obcí. Marketing území je orientován na místní obyvatele, podnikatele a na turisty. V prvním případě jde o vytváření atraktivních životních podmínek a pracovních příležitostí. Ve druhém případě jde o nákup, prodej, pronajímání pozemků a nemovitostí, ale také o poskytování široké nabídky výroby a služeb. V posledním případě jde o nabízení léčebných pobytů, rekreací, nákupů, vzdělávání, kulturních a sportovních akcí, zdravotních a sociálních zařízení atd. 34 Z následujícího schématu vyplývá, že marketing místa by měl být nadřazen marketingu podniku.
Obrázek č. 2: Marketing podniku v konkrétním místě Zdroj: Foret, 2010 3.2.3 Marketing v cestovním ruchu Marketing služeb představuje podle Heskové 35 výchozí základnu pro rozvoj teorie a praxe marketingu cestovního ruchu. Obě sféry pracují se shodnými charakteristikami produktu a to ve formě služby. Společným znakem marketingového řízení je používání rozšířeného marketingového mixu. Pro marketing služeb je charakteristický rozšířený marketingový mix oproti klasickému 4P o lidský faktor. 34 35
FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. Brno, 2012, s. 163. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. Praha, 2006, s. 130-132.
18
Hesková 36 uvádí, že většina definic marketingu cestovního ruchu vychází z určení specifik, které vykazuje produkt cestovního ruchu. Specifika produktu cestovního ruchu jsou: nehmotný charakter produktu, charakter výroby vázán časem a místem, pomíjivost služeb, specifičnost distribučních cest, podmíněnost nákladů, vázanost služeb na jejich poskytovatele a obtížně definovatelná kvalita služby z pohledu zákazníka. 3.2.4 Marketingový mix Pro pochopení významu partnerství a jeho přínosů v cestovním ruchu potřebujeme znát marketingový mix. Marketingový mix je soubor nástrojů, které může poskytovatel služeb využívat pro získání konkurenceschopnosti svého produktu a pro jeho prosazení se na trhu. Především se jedná o známé čtyři P: produkt, price (cena), place (místo), promotion (propagace). V oblasti služeb cestovního ruchu se můžeme setkat s rozšířeným marketingovým mixem o další čtyři P: people (lidé), packaging (balíčky), programming (programování), partnership (spolupráce).37 Podle Jakubíkové38 jsou v oblasti služeb cestovního ruchu ke čtyřem základním prvkům marketingového mixu přiřazovány další prvky a to: people (lidé), packaging (balíčky),
programming
(programování),
partnership
(spolupráce,
partnerství),
processes (procesy), physical evidence (fyzické charakteristiky) a public opinium (veřejné mínění). Většinu služeb poskytují lidé. Lidmi, kteří mohou ovlivnit proces poskytování služeb, jsou jak zaměstnanci firem poskytující služby, tak samotný zákazník a další lidé, kteří se spoluúčastní procesu poskytování služeb. V cestovním ruchu je jen málo služeb poskytováno samostatně, mnoho služeb je součástí balíčku obsahující dvě nebo více služeb. Balíčky jsou oblíbené u zákazníků i poskytovatelů služeb, jelikož oběma přináší určité výhody. Tvorba balíčků vytváří komplexní nabídku, na kterou navazuje i obsahová specifikace programů, která je určená různým typům klientů. Firmy, které se zabývají tvorbou a nabídkou služeb volí různé procesy jejich poskytování, pomocí kterých se snaží odlišit od konkurence. Procesy poskytování služeb ovlivňuje především jejich neoodělitelnost od poskytovale i od zákazníka a jejich zničitelnost. 39
36
HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. Praha, 2006, s. 135-136. FORET, Miroslav, FORETOVÁ, Věra. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha, 2001, s. 66. 38 Jakubíková, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha 2012, s. 187. 39 Jakubíková, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha 2012, s. 291. 37
19
Podle Jakubíkové40 mezi poskytovateli služeb existuje konkurence, ale přednost by měla mít spolupráce. Spolupráce rozšiřuje možnosti nabídky, šetří náklady, pomáhá snižovat podnikatelská rizika a přináší výhody ze spojení. Ke spolupráci by mělo dojít nejen mezi subjekty cestovního ruchu, ale také mezi podnikatelským a veřejným sektorem. V cestovním ruchu je potřebná spolupráce všech zmíněných subjektů také s občany příslušné destinace. Spolupráce uvnitř podniků a organizací je samozřejmostí. Partnerství
představuje
krátkodobé
i
dlouhodobé
spojení
různých
subjektů
se společnými zájmy a cíly. Partnerství je založeno na dobrovolnosti, rovnosti a pragmatickém zhodnocení výhod pro všechny zapojené subjekty. Hlavním motivem k uzavírání partnerství je snaha dosáhnout určité výhody, kterou by jako samotný subjekt nezískal. Podle Heskové41 by bez vzájemné spolupráce nebylo možné realizovat některé typy produktů. Tyto spolupráce mohou být horizontální nebo vertikální. Horizontální spolupráce představuje spolupráci ve stejné úrovni logistického pohybu produktů. Vertikální spolupráce sleduje logistický pohyb produktů na principu dodavatel – odběratel.
3.3
Veřejná správa a místní rozvoj Veřejná správa je složitým organismem, jehož hlavním cílem je podporovat
společné úsilí o rozvoj spravovaného území. Veřejná správa hraje v místním rozvoji hlavní, velmi důležitou a nezastupitelnou roli. Veřejnou správu lze rozdělit do dvou subsystémů a to jako státní správu a samosprávu. Jestliže
má
veřejná
správa
zájem
uplatňovat
principy
managementu
a marketingu, pak musí neustále zlepšovat komunikaci mezi občanem a veřejnou správou, musí pochopit základní potřeby občana a musí dokázat vysvětlit potřeby veřejné správy. 42
40
Jakubíková, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha 2012, s. 286-288. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. Praha, 2006, s. 146. 42 FORET, Miroslav, FORETOVÁ, Věra. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha, 2001, s. 94. 41
20
3.3.1 Marketingová komunikace ve veřejné správě I když veřejná správa využívá nejrůznější nástroje marketingové komunikace, včetně reklamy, podpory prodeje, direkt marketingu a internetu, za nejvhodnější a nejdůležitější můžeme označit public relations. 43 Foret uvádí, že zdánlivě pravým opakem reklamy je právě public relations (PR). Obsahově a formálně můžou mít public relations podobu zprávy či informace ve sdělovacích prostředcích. Čím je public relations v porovnání s reklamou méně okázalá a nenápadná, tím bývá účinnější. Základní principy obou jsou však shodné. Public relations se někdy říká skrytá reklama. 44 Dále Foret uvádí, že hlavním úkolem public relations je soustavné budování dobrého jména, vytváření pozitivních vztahů a komunikace s veřejností. Komunikace s veřejností má dvě základní roviny. Komunikací s vnitřním prostředím (směrem dovnitř) se podnik snaží působit na své zaměstnance. Komunikací s vnějším prostředím (směrem ven) se podnik snaží budovat dobré vztahy se svým okolím. 45 Podle Foreta 46 může být produktem veřejné správy jak určité místo s jeho podmínkami, tak aktivity, které se zde vyskytují a nabízejí. Cenou ve veřejné správě chápeme nejen prodejní cenu, ale také životní náklady, místní úrovně cen, cenovou pobídku a jiné. Distribucí chápeme především geografickou polohu místa a dopravní dostupnost. Propagace zahrnuje veškeré komunikační aktivity, jimiž se veřejná správa snaží udržovat co nejlepší vztahy se veřejností, tak snaha do města přilákat nové obyvatele, podnikatele i návštěvníky. Lidmi ve veřejné správě jsou zaměstnanci (úředníci) a politici. Veřejné správě náleží v této spolupráci vůdčí role, neboť je to právě ona, kdo přichází s vizemi, strategiemi a plány rozvoje města. Veřejná správa je ten, kdo koordinuje aktivity zúčastněných subjektů, kdo usměrňuje a řeší jejich vzájemné protichůdné potřeby a zájmy. Proto by měla veřejná správa využívat marketingový
43
FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. Brno, 2011, s. 379. FORET, Miroslav. Komunikace s veřejností. Brno, 1994, s. 79. 45 FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. Brno, 2012, s. 131-132. 46 FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. Brno, 2011, s. 383-385. 44
21
přístup, sledovat své slabé a silné stránky, snažit se z nabízejících se příležitostí vytěžit maximum a co nejvíce eliminovat hrozby. 47 Hlavním smyslem veřejné správy je podporovat společné úsilí o rozvoj spravovaného
území.
Má-li
radnice
zájem
uplatňovat
principy
marketingu
a managementu, potom musí neustále zlepšovat komunikaci mezi občanem a veřejnou správou, měla by pochopit základní potřeby občana a dokázat mu vysvětlit požadavky veřejné správy. Veřejná správa koordinuje, motivuje, prezentuje a monitoruje. 48 Foret49 uvádí tři konkrétní příklady informačních systémů pro komunikaci občanů s veřejnou správou v České republice. Prvním je portál veřejné správy, který vznikl na základě zákona o informačních systémech veřejné správy. Jeho cílem je usnadnit občanům a podnikatelským subjektům komunikaci s úřady veřejné správy. Druhým je Czech POINT, Český podací ověřovací informační národní terminál. Jeho cílem je usnadnit komunikaci občana s veřejnou správou, navíc umožňuje najít potřebné dokumenty na jednom místě. Posledním informačním systémem jsou datové schránky, které jsou klíčem pro provádění elektronických úkonů veřejnosti s orgány veřejné správy. Elektronická komunikace má nahradit klasický způsob doručování v papírové podobě. 3.3.2 Marketing města Marketing města se začal objevovat v 80. letech jako souhrn aktivit pro vytvoření, udržení nebo změnu znalostí, postojů a chování vůči určitým místům. Cílem marketingu místa je přilákat do určitého města, státu či země nové klienty obyvatele, turisty a také investory. Také u marketingu města bychom měli vycházet z klasického marketingového mixu – čtyři P. Produkt by měl zahrnovat pracovní příležitosti, bydlení, investiční příležitosti, obchodní příležitosti, rekreaci, atrakce, kulturu, zdravotní zařízení, školy, sport a mnohé další. Cenou by byla celková úroveň cen za jednotlivé užitky, které město nabízí a poskytuje. Distribuce by spočívala v dopravních možnostech města, v jeho poloze, geografickém umístění a jeho dopravní dostupnosti. Propagace by zahrnovala soubor nástrojů, jimiž město oslovuje veřejnost a dává o sobě vědět. 50
47
FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. Brno, 2011, s. 386. FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. Brno, 2011, s. 391. 49 FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. Brno, 2011, s. 396-397. 50 FORET, Miroslav, FORETOVÁ, Věra. Komunikující město. Brno, 1996, s. 69-71. 48
22
Partnerství může být vhodným nástrojem nejen marketingu obce, ale i jejího managementu. Zpracování efektivní marketingové strategie obce není možné bez partnerství, zapojení všech subjektů do vytvoření poslání a vize obce. Partnerství může být realizováno s: okolními obcemi, obcemi v jiných regionech či státech, regiony, neziskovými organizacemi a nadacemi, soukromými společnostmi a podnikateli, státními institucemi a s dalšími.51 Výhodou public relations je podle Janečkové a Vaštíkové 52 to, že ,,při poměrně nízkých nákladech dokáže oslovit širokou veřejnost.“. Public relations představuje důležitou součást marketingové strategie obce, která si klade tyto cíle: budování image obce, povzbuzování patriotismu, poskytování přístupu k informacím o obci, vytváření podmínek pro uplatnění nápadů a připomínek občanů, usilování o optimální komunikaci s veřejností a o maximální informovanost občanů.53 3.3.3 Regionální management, management veřejné správy, management obce S regionálním managementem nebo také managementem regionálního rozvoje se setkáváme přibližně 20 let. Podle Foreta54 můžeme říci, že regionální management je implementační fází regionální politiky směřující k prosazení kroků na realizaci strategií a programů rozvoje regionů. Ježek 55 vidí regionální management jako institucionalizovanou spolupráci regionálních aktérů, která umožňuje prosazení rozvojových koncepcí, generuje projektové myšlenky a vytváří úspěšnou pozici podnikajícího regionu a jeho produktů v meziregionální konkurenci. Druhým pojmem, který je spjatý s regionální politikou a rozvojem je veřejný management nebo také management veřejné správy. Mezi nejznámější iniciativy
51
HÁLEK, Vítězslav. Marketing obcí. Hradec Králové, 2008, s. 52. JANEČKOVÁ, Lidmila, VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing měst a obcí. Praha, 1999, s. 97. 53 JANEČKOVÁ, Lidmila, VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing měst a obcí. Praha, 1999, s. 97. 54 FORET, Miroslav. Základy managementu. Znojmo, 2009, s. 119-120. 55 WOKOUN, René. Regionální rozvoj. Praha, 2008, s. 463. 52
23
považujeme New Public Management (Nové řízení veřejné správy) a Reinventing Government (Znovuobjevená vláda).56 Hálek 57 uvádí, že vytvoření harmonické obce, tak jak zpravidla bývá definována vizí obce a její strategií, nemůže zabezpečit sebedokonalejší management obce, pokud zůstane ve své činnosti omezen na zastupitelstvo a vedení obce. Nabízený produkt, a zejména jeho rozvoj, je složitý. Proto se management obce neobejde bez spolupráce a partnerství všech subjektů.
3.4
Podnikatelé a místní rozvoj Nedílnou součástí konceptu partnerství pro místní rozvoj jsou podnikatelské
subjekty, které na území daného regionu působí. Právě příliv investorů do regionu je jedním z hnacích motorů místního rozvoje, o který veřejná správa tolik usiluje. Téměř každá aktivita podniku má vliv na místo, ve kterém subjekt provádí svoji činnost. Vždy se jedná o určité přínosy a ztráty. Přičemž jejich závažnost a míra jsou určeny velikostí a zaměřením podniku. Jako přínosy vidí Foret 58 vznik nových pracovních příležitostí, zvýšení atraktivity místa a také to, že firma odvádí daně. Činnost podnikatelského subjektu však v daném místě má vždy i ztráty. Záporem může být zhoršení životních podmínek občanů, snížení bezpečnosti a zdraví. Jak vysvětluje Foret 59, u již existujícího podniku je možné zjistit názor obyvatel, jak podnik vnímají a hodnotí, v čem vidí přínosy a ztráty působení organizace ve městě či jaká jsou možná opatření pro zlepšení situace. V případě, že podnik na území teprve hodlá zahájit své aktivity, je podle Foreta 60 nutné místní veřejnost náležitě a zcela otevřeně informovat o zamýšleném podnikatelském záměru, o všech jeho možných přínosech i ztrátách. ,,Teprve potom je možné se ptát, co na něj místní veřejnost říká a na základě zjištěných poznatků se snažit situaci s pomocí nástrojů marketingové komunikace vylepšit. Rozhodně je při případné realizaci zamýšleného podnikatelského záměru nutné v maximální míře respektovat a vstřícně reagovat na náměty a připomínky místní veřejnosti.“ 56
FORET, Miroslav. Základy managementu. Znojmo, 2009 s. 116. HÁLEK, Vítězslav. Marketing obcí. Hradec Králové, 2008, s. 44. 58 FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. Brno, 2012, s. 166. 59 FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. Brno, 2012, s. 166. 60 FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. Brno, 2012, s. 166. 57
24
Foret61 uvádí, že organizace komunikuje v první řadě se svými zákazníky. Pozornost musí však věnovat také konkurenci, minimálně reakcí na její nabídku. Nutné je však sledovat komunikaci mezi konkurencí a jejími zákazníky a snažit se najít její slabiny, které může využít ve svůj prospěch. 3.4.1 Partnerství podnikatelů s veřejnou správou Z iniciativy veřejné správy a ve spolupráci s místními podnikateli vznikají v mnoha městech takzvané balíčky informací, které mohou získat všichni pořadatelé a organizátoři akcí. Podmínkou je, aby sami při svých aktivitách, které pořádají, zajistili jejich další distribuci. Nelze však očekávat okamžitý zisk. Každý musí nejprve do společného projektu něco investovat a dokázat, že mu na výsledku opravdu záleží, že je ochoten na sobě pracovat. 62 Inspirujícím příkladem je město ve Velké Británii Birmingham, kde se místní správa snaží podporovat přílivy investic. Místní veřejná správa nabízí potencionálním investorům například: vyhledání a získání informací o vhodných lokalitách a budovách k podnikání, poskytování záruky, že informace jsou aktuální, jasné a přesné, poskytování obsáhlého servisu, odpovídání do maximálně 3 dnů a respektování obchodního tajemství. Přínos z tohoto partnerství plyne jak pro podnik, město, tak i pro občany města.63 3.4.2 Marketingová komunikace podniků se zákazníky Jak už víme, celý marketing je založen na komunikaci. Jedním z nejdůležitějších způsobů jak upozornit potenciální zákazníky na vlastní tvorbu, výrobky a produkty je právě komunikace. Podnik však může komunikovat se svými zákazníky různými způsoby. Marketingová propagace je způsobem, jak nabídnout zákazníkovi svůj produkt. Propagace se opírá o reklamu, podporu prodeje, direct marketing, public relations a osobní prodej. 61
FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. Brno, 2012, s. 167. FORET, Miroslav. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. Znojmo, 2008, s. 22. 63 FORET, Miroslav. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha, 2001, s. 29. 62
25
Foret64 uvádí, že je nutné vytvořit sedm předpokladů komunikace se zákazníkem: vypracování podnikové identity, kultury a příznivé image vycházející z poslání a vize podniku, definování zákazníka, včetně jeho požadavků a potřeb, konkrétní strategie a z ní vyplývající cíle, vymezení pozice ve srovnání s konkurencí, zákazníkem pochopená a akceptovaná cena, distribuce umožňující zákazníkovi se s nabídkou seznámit a případně nakoupit.
3.5
Veřejnost a místní rozvoj Základní potřeby veřejnosti je možné charakterizovat z jejich každodenního
života. Jedná se o takové potřeby, které je v běžném životě nejvíce zajímají a bezprostředně se jich denně dotýkají. Mezi nejzákladnější potřeby řadíme: stravu, práci, bydlení, bezpečnost a volnočasové aktivity. Specifickým, nejpočetnějším a zároveň nejvlivnějším článkem konceptu partnerství pro místní rozvoj jsou právě občané, respektive veřejnost, která žije ve zkoumaném území. Na první pohled se může zdát, že veřejnost má v rámci partnerství nejnižší moc a jen zpovzdálí sleduje, opak je pravdou. Je to právě spokojenost či nespokojenost veřejnosti, která určuje kvalitu partnerství pro místní rozvoj. Pro rozvoj regionu je nejdůležitější právě spokojenost veřejnosti, avšak odlišné potřeby mají občané různých věkových aktivit – děti, dospělí a senioři. Jak uvádí ve své publikaci Pike, Rodriguez a Tomaney 65, právě partnerství je hnacím motorem regionálního rozvoje. Cílem partnerství je zapojit veřejnost a nestátní organizace do řízení na lokální úrovni. Upozorňují také na fakt, že je nutná obezřetnost veřejné správy, aby v komunikaci s veřejností a různými místními sdruženími docházelo k určité rovnováze. Je nutné spolupracovat tak, aby jednání bylo účinné, efektivní a spravedlivé pro všechny aktéry tohoto partnerství.
64
FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. Brno, 2011, s. 241-242. PIKE, Andy, Andrés RODRÍGUEZ-POSE a John TOMANEY. Local and regional development. New York, 2006. 65
26
3.5.1 Marketingová komunikace s občanem Marketing a marketingová komunikace ve veřejné správě chápe občana s jeho potřebami a problémy jako zákazníka. Místní veřejná správa je tady od toho, aby se mu maximálně snažila vyhovět, rychle a příjemně vyřešila jeho záležitost, kvůli které se obrací na úřad. Cílem marketingového přístupu je dosáhnout vzájemné oboustranné spokojenosti, která vyvolá následné potěšující pocity zadostiučinění z dobře a smysluplně vykonávané práce. Komunikaci s občanem lze chápat jako synergické propojení podnikové komunikace s marketingovou komunikací v širokém smyslu slova a s marketingovou komunikací v užším smyslu slova. 66 Ve společnosti, kde fungují samosprávné demokratické principy, se občan potřebuje orientovat ve městě i na úřadě, měl by jako součást partnerského společenství znát své povinnosti, očekávat od veřejné správy určité služby a měl by mít možnost ji kontrolovat. Jestliže občan pociťuje uvedené potřeby, vznikají požadavky na informace. Pokud některá z uvedených potřeb není pociťována, nevznikají uvedené požadavky na informace. Informace by však radnice měla poskytovat preventivně. 67 V rámci marketingové komunikace města si všímáme tří základních kategorií veřejnosti. Jsou to místní, domácí obyvatelé s trvalým pobytem ve městě. Druhou skupinu tvoří lidé z širšího okolí, kteří do města pravidelně či nepravidelně přijíždějí. Třetí skupina je tvořena návštěvníky ze vzdálenějšího okolí a ze zahraničí.68 3.5.2 Partnerství s občany Partnerství v cestovním ruchu se obvykle chápe jako pouze dvoustranný vztah mezi místní správou a místními podnikatelskými subjekty. Foret a Foretová 69 považují však za mimořádně potřebné, aby bylo partnerství rozšířeno také o místní občanské aktivity, občanská sdružení a jednotlivce. Zapojení občanů do projednávání rozvojových aktivit nemůže být jednorázové, je velmi důležité a mimořádně potřebné. Občané musí znát plány a záměry veřejné správy, aby se mohli do těchto plánů zapojit a přispět svými názory a aktivitami.
66
FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. Brno, 2011, s. 376. FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. Brno, 2011, s. 391-392. 68 FORET, Miroslav, FORETOVÁ, Věra. Komunikující město. Brno, 1996, s. 74. 69 FORET, Miroslav, FORETOVÁ, Věra. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha, 2001, s. 27. 67
27
Zapojení občanů předpokládá průběžný monitoring názorů, jasné definování cílů a systematické vytváření příležitostí pro zapojování občanů. 70 Hálek 71 uvádí, že pro většinu občanů je důležité to, co ovlivňuje jejich každodenní život. Představy o budoucnosti obce se jich tedy bezprostředně nedotýkají. Zajímají se více o potíže s parkování, špatným stavem komunikací a napojením na kanalizaci. Občan je přesvědčen, že finanční prostředky, které bude nutno věnovat na zlepšení image obce, by šly efektivněji utratit za méně viditelnou činnost, která však občanovi přinese okamžité pohodlí. Občan nemůže mít souhrnnou vizi obce, jeho vnímání je často omezeno na bezprostřední prostředí. 3.5.3 Public relations Public relations – vztahy s veřejností jsou založeny na důvěře, pozitivních postojích a vzájemném pochopení. Výhodou je možnost cílené komunikace a nižší finanční náročnost. Nevýhodou je těžká kontrolovatelnost a měřitelnost výsledků. Komunikace s veřejností má čtyři stupně: proces sebeuvědomění, angažovanost, komunikace a přesvědčování. Public relations pomáhají vytvářet dobré jméno a image destinace, ovlivňují výběr návštěvníka a budují loajalitu. 72 Cílem public relations je obvykle transformovat postoje do pozitivní víry, neutralizovat nepřátelské nebo kritické mínění, a prostřednictvím informování, přesvědčování a přizpůsobení získat podporu pro činnosti sdružení. Předpokladem účinného public relations je znalost veřejnosti. Jde o vnitřní veřejnost, kterou tvoří zaměstnanci, místní obyvatelé. A o vnější veřejnost, kterou tvoří návštěvníci, investoři a podnikatelé.73
70
FORET, Miroslav. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. Znojmo, 2008, s. 19 a 21. HÁLEK, Vítězslav. Marketing obcí. Hradec Králové, 2008, s. 50. 72 KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing: Destinace cestovního ruchu. Praha, 2003, s. 126-127. 73 KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing: Destinace cestovního ruchu. Praha, 2003, s. 128. 71
28
4
PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část se zabývá zhodnocením konceptu partnerství pro místní rozvoj
na příkladu Moravských vinařských stezek ve městě Hustopeče u Brna. Město Hustopeče jsem si zvolila z důvodu trvalého bydliště v tomto městě. V první části bude představena samotná Nadace Partnerství, která je realizátorem projektu Moravské vinařské stezky, dále bude popsána vinařská oblast Morava a jednotlivé Moravské vinařské stezky. V další části bude představeno město Hustopeče a poté samotné fungování projektu Moravské vinařské stezky v Hustopečích.
4.1
Nadace Partnerství Obecně prospěšná společnost Partnerství vznikla v roce 2001 za účelem
poskytování služeb pro udržitelný rozvoj komunit, obcí a jejich partnerů z neziskového a podnikatelského sektoru. 74 Nadace partnerství podporuje kvalitní veřejná prostranství, vzdělávání, zeleň ve městech i v krajině, zklidňování dopravy, šetrnou turistiku, cyklistiku a zelené stavění.75 4.1.2 Greenways stezky Zelené stezky Greenways jsou asistenční a grantový program Nadace Partnerství. Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro turistiku, sport a rekreaci. Přináší užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, turistiku a rekreaci. Stezky jsou výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Greenways vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě. Mezi hlavní témata programu Greenways jsou řazeny místní a regionální rozvoj, šetrná a bezpečná bezmotorová doprava, ochrana přírody a kulturního dědictví, turistika nezatěžující životní prostředí nebo zdravý životní styl. Ve střední a východní Evropě rozlišujeme 3 hlavní typy Greenways: dálkové, místní (regionální) a městské. Mezi dosavadní úspěšně realizované projekty Greenways patří: Greenway Praha-Vídeň, Labská stezka, Drážní stezky a samozřejmě Moravské vinařské stezky. 76
74
Nadace Partnerství. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nadace_Partnerstv%C3%AD 75 O partnerství o.p.s. Partnerství o.p.s. [online]. 2011 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.partnerstvi-ops.cz/o-partnerstvi-ops 76 Greenways. Nadace Partnerství: Lidé a příroda [online]. 2008-2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways
29
Greenway Praha-Vídeň spojuje svou sítí cyklistických i pěších tras dvě hlavní města ve středu Evropy. Dálková trasa je dlouhá celkem 470 km, přičemž 380 km se nachází v České republice. Greenway vede převážně po klidných komunikacích či samostatných cyklostezkách. 77 Labská stezka vede podél jedné z nejkrásnějších evropských řek a má délku 370 km. Na německém území je známá pod názvem Elberadweg, kde je jednou z nejnavštěvovanějších stezek. Zároveň je Labská stezka součástí sítě evropských tras EuroVelo. 78 Budování drážních stezek pro bezmotorovou dopravu na zrušených tratí výrazně napomáhá rozvoji cyklistické dopravy v ČR. Jen pro zajímavost existuje v České republice více než 1.000 kilometrů opuštěných železnic. 79 Projekt Moravských vinařských stezek bude podrobně rozebrán od kapitoly 4.3.
4.2
Vinařská oblast Morava Jižní Morava je podle legend i archeologických nálezů nejstarším územím
s vinohradnickou a vinařskou tradicí. Vinařskou oblast Moravu tvoří čtyři podoblasti a rozkládá se zde 96 % ploch všech registrovaných vinic v České republice. Zbývající 4 % se nachází ve vinařské oblasti Čechy. Na 18 500 hektarech hospodaří více než 20 000 pěstitelů. Originalitu moravských vín zaručují specifické klimatické podmínky, různorodý geologický původ a bohatě členitý reliéf krajiny. Tisíciletá tradice vinařství na Moravě je nejen zárukou kvalitního moku, ale i nositelem kultury a součástí společenského života celého kraje. Vinařský rok není jen úmornou prací za každého počasí, ale nabízí i slavnostní chvíle a svátky hospodářů konající se po celý rok. Patronem vinařů je svatý Urban, papež a mučedník, který bývá zobrazován s hroznem vína.80 Vinařskou oblast Moravu tvoří následující čtyři vinařské podoblasti.
77
PARTNERSTVÍ, o.p.s. ve spolupráci s Nadací Partnerství. Cyklisté vítáni Česko a Slovensko: Výlety na Greenways. Brno, 2011, s. 117-118. 78 PARTNERSTVÍ, o.p.s. ve spolupráci s Nadací Partnerství. Cyklisté vítáni Česko a Slovensko: Výlety na Greenways. Brno, 2011, s. 119-120. 79 Drážní stezky. Nadace Partnerství: Lidé a příroda [online]. 2008-2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways/drazni-stezky 80 NADACE PARTNERSTVÍ. Greenways Moravská vinná stezka: Cykloprůvodce 1: 100 000. Brno: Nadace Partnerství, 2006, s. 2-3.
30
4.2.1 Slovácká vinařská podoblast Slovácko leží na jihovýchodě Moravy na hranicích České republiky se Slovenskem a Rakouskem. Jak pestrá a rozmanitá jsou vína na Slovácku, tak bohatý a barevný je slovácký folklór a kroje. Napříč Slováckem se od severu k jihu táhne umělá vodní cesta zvaná Baťův kanál. Výše položené vinice dávají plná vína se svěžím charakterem a výraznými aromatickými látkami. Z hroznů Ryzlinku rýnského, pocházejících z nejlepších tratí v Bzenci, se zrodila známá Bzenecká lipka.81 Celková výměra podoblasti je 4 705 ha, nachází se zde 115 vinařských obcí a 406 viničních tratí. Slováckou vinařskou podoblast tvoří sedm vinařských stezek. Od západu k severovýchodu protíná podoblast Moravská vinná stezka. Jižní část podoblasti tvoří stezka Podluží. Ve středu podoblasti se nachází stezky Mutěnická, Bzenecká
a
Strážnická.
a Uherskohradišťská.
Severní
část
podoblasti
tvoří
stezka
Kyjovská
82
4.2.2 Velkopavlovická vinařská podoblast Ve Velkopavlovické vinařské podoblasti pěstuje vinnou révu na 2 400 ha přes 5 800 hospodářů. Druhá největší podoblast co do počtu pěstitelů a rozlohy vinic skrývá obrovský
potenciál
vinařské
turistiky.
Z
hlediska
klasické
turistiky
je
nejnavštěvovanější severní polovina této podoblasti, kde se nachází Brno. Naopak z hlediska
vinařské turistiky
je
mnohem atraktivnější
právě
jižní polovina
Velkopavlovické podoblasti. Úrodné roviny centrální části vinařské oblasti Morava, táhnoucí se od Brna k Břeclavi, patří k nejslunnějším a nejteplejším místům České republiky. Jedná se o přechodový region mezi Hanou a Slováckem. Díky ideální poloze, příznivým klimatickým i půdním podmínkám se zde réva vinná pěstovala už v dobách Velkomoravské říše. V půdách s vysokým obsahem hořčíku se daří zejména modrým odrůdám, podoblast proslavila velmi dobrá jakost červených vín. Ve Velkých Pavlovicích vznikla křížením Frankovky a Svatovavřineckého v roce 1960 odrůda André.83
81
NADACE PARTNERSTVÍ. Greenways Moravská vinná stezka: Cykloprůvodce 1: 100 000. Brno: Nadace Partnerství, 2006, s. 6-7. 82 Slovácká vinařská podoblast: Víno a folklór. Moravské vinařské stezky [online]. 2000-2012 [cit. 201304-28]. Dostupné z: http://www.stezky.cz/Partnerske-obce/Slovacko.aspx 83 NADACE PARTNERSTVÍ. Greenways Moravská vinná stezka: Cykloprůvodce 1: 100 000. Brno: Nadace Partnerství, 2006, s .8-9.
31
Celková výměra podoblasti je 5 243 ha, nachází se zde 75 vinařských obcí a 319 viničních tratí. Nejvíce, okolo tisíce vinařů a vinařství nalezneme v obci Velké Bílovice. Velkopavlovickou vinařskou podoblast tvoří čtyři vinařské stezky. Od západu na východ prochází oblastí Moravská vinná stezka. Severní část podoblasti tvoří Brněnská stezka, ve střední části se nachází stezka Velkopavlovická, jižní část tvoří stezka Podluží. 84 4.2.3 Znojemská vinařská podoblast Nejzápadnější moravská vinařská podoblast vděčí za svá chuťově plná a svěží aromatická bílá vína nejen velkému počtu prvotřídních vinařů, ale také ideálním přírodním a klimatickým podmínkám. Z pěstovaných odrůd vyniká svou kvalitou Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský. Nejen víno a ovocné sady, ale také NP Podyjí a středověké hrady a zámky jsou turistickými lákadly Znojemska. Propojení Moravských vinařských stezek s odrůdovými stezkami v sousedním Rakousku nabízí jedinečnou příležitost srovnání moravských a rakouských vín. 85 Celková výměra podoblasti je 3 530 ha, nachází se zde 91 vinařských obcí a 224 viničních tratí. Znojemskou vinařskou podoblast tvoří tři vinařské stezky. Severní část tvoří Brněnská stezka, ve středu podoblasti se nachází Znojemská stezka, jihem se táhne Moravská vinná stezka. 86 4.2.4 Mikulovská vinařská podoblast Z hlediska polohy je ze tří stran obklopena zbývajícími podoblastmi a na jihu na ni navazuje rakouská oblast Weinviertel. Mikulovská vinařská oblast je rozlohou vinic 2 600 ha největší moravskou vinařskou podoblastí s 2 800 pěstiteli révy vinné. Biosférická rezervace Pálava i parky a stavební památky Lednicko Valtického areálu, které zde najdeme, jsou zařazeny na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví lidstva UNESCO. Sluncem prohřáté svahy jsou domovem především aromatických bílých vín. Mimořádné kvality a zvláštní minerálnosti zde dosahuje Ryzlink vlašský. 87
84
Velkopavlovická vinařská podoblast: Srdce červených vín. Moravské vinařské stezky [online]. 20002012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.stezky.cz/Partnerske-obce/Velkopavlovicko.aspx 85 NADACE PARTNERSTVÍ. Greenways Moravská vinná stezka: Cykloprůvodce 1: 100 000. Brno: Nadace Partnerství, 2006, s. 10-11. 86 Znojemská vinařská podoblast: Poklady římského dědictví. Moravské vinařské stezky [online]. 20002012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.stezky.cz/Partnerske-obce/Znojemsko.aspx 87 NADACE PARTNERSTVÍ. Greenways Moravská vinná stezka: Cykloprůvodce 1: 100 000. Brno: Nadace Partnerství, 2006, s. 4-5.
32
Celková výměra podoblasti je 4 910 ha, nachází se zde 30 vinařských obcí a 182 viničních tratí. Mikulovskou vinařskou podoblast tvoří pět vinařských stezek. Od jihozápadu k severovýchodu křižuje podoblast Moravská vinná stezka. Severní část tvoří Brněnská a Znojemská stezka. Ve středu podoblasti se nachází Mikulovská a Velkopavlovická stezka. 88
4.3
Moravské vinařské stezky Moravské vinařské stezky jsou dlouhodobým projektem ochrany kulturního
dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě. Myšlenka se zrodila v roce 1997, kdy její inspirací byla vinařská turistika v Rakousku, Německu a Francii. Od roku 1999 je projekt postupně realizován ve spolupráci s 280 vinařskými obcemi a mnoha dalšími partnery. Každá z 10 bývalých vinařských oblastí má svůj vlastní okruh vinařských stezek. Všechny okruhy jsou propojené páteřní Moravskou vinnou stezkou. Návštěvníkům se tak nabízí možnost výběru z jednodenních i vícedenních výletů za poznáním folklóru, vína, přírody a památek, a to na trase 1200 km dlouhé sítě cyklistických stezek. Na všech směrových a informačních tabulích je znázorněno logo Moravských vinařských stezek (znázorněno v příloze č. 3), jejichž grafickým symbolem je vinný sklípek. Barva loga určuje, na které z 11 vinařských stezek se návštěvník nachází. V každé obci lze nalézt kromě označení stezek také informační panely s mapou trasy dané vinařské podoblasti. 89 Mapa MVS je součástí příloh č. 1 a 2. Moravské vinařské stezky se klikatí mezi vinicemi a sady, spojují nejpůvabnější místa moravské krajiny a neopomenou jedinou zajímavost. Moravský venkov na nich poznáme jako kraj malebné přírody, jedinečných historických památek a skvělého vína.90 Trasy jsou vedeny většinou po klidných silnicích třetí třídy, velmi často po obslužných zemědělských komunikacích a místy po polních či lesních cestách. Povrch těchto komunikací je zpevněný, jen velmi málo úseků má charakter prašné cesty.91
88
Mikulovská vinařská podoblast: Vinné prameny pod Pálavou. Moravské vinařské stezky [online]. 20002012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.stezky.cz/Partnerske-obce/Mikulovsko-1.aspx 89 Moravské vinařské stezky. Nadace Partnerství: Lidé a příroda [online]. 2008-2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways/moravske-vinarske-stezky 90 OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína: Mapa. Znojmo, 2001. 91 PARTNERSTVÍ, o.p.s. ve spolupráci s Nadací Partnerství. Cyklisté vítáni Česko a Slovensko: Výlety na Greenways. Brno, 2011, s. 121.
33
Propagace Moravských vinařských stezek probíhá především přes webové stránky, kde se nachází aktuální informace, pořádané akce, vinařské stezky a jejich sklepní uličky aj. Webové stránky se v loňském roce modernizovaly, v letošním roce plánuje Nadace rozšíření jazyků webových stránek na angličtinu a němčinu z důvodu zvýšeného výskytu turistů ze zahraničí. Dalším způsobem elektronické propagace jsou Novinky MVS rozesílané zájemců šestkrát do roka e-mailem. Nesmíme zapomenout i na tištěné materiály jako je Kalendář akcí na rok obsahující akce na jednotlivé měsíce v roce, mapy, aktuální dopravu a nabízené služby v jednotlivých obcích. Tento kalendář však Nadace Partnerství nerozesílá, kalendář je k dispozici všem zájemcům a to ve stanicích ČD nebo v Turistických informačních centrech partnerských obcí. Propagace probíhá i přes mapu Moravských vinařských stezek vydanou nakladatelstvím SHOCart. Zhruba dvakrát do roka jsou Moravské vinařské stezky propagovány v televizi a celkem často jsou stezky propagovány přes mediálního partnera Český rozhlas Brno. Nadace Partnerství se snaží spolupracovat se všemi partnerskými obcemi, starostmi obcí a s vinaři, s nimiž jsou uzavřeny smlouvy o partnerství. V letošním roce plánuje Nadace vydání publikace Strategie rozvoje MVS pro dalších deset let, kde bude popsán výchozí stav, současný stav stezek a plány stezek do budoucna. Tato strategie by měla vyřešit problémy týkající se rozvoje stezek. Hlavním, generálním partnerem Nadace Partnerství je Nadace České spořitelny. Dalšími partnery jsou Vína z Moravy a Čech, Cyklo jižní Morava, Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava a JMK. Jakou roli má Nadace Partnerství při pořádání akcí na Moravských vinařských stezkách je znázorněno v příloze č. 4. 4.3.1 Moravská vinná stezka Hlavní, páteřní a nejdelší stezkou je Moravská vinná stezka, která propojuje zbývajících deset stezek, které vedou jednotlivými vinařskými podoblastmi. Jedná se o stezky: Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická, Podluží, Mutěnická, Strážnická, Bzenecká, Uherskohradišťská, Kyjovská a Brněnská. Většina stezek dosahuje délky okolo 100 km. Moravská vinná stezka v celkové délce 300 km spojuje starobylé Znojmo se slováckou metropolí Uherským Hradištěm a nabízí putování krajem, který zdobí víno, bohatá historie i živé tradice. Červeně značená Moravská vinná stezka prochází 34
všemi moravskými vinařskými podoblastmi a protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek. Na její trase leží 70 vinařských obcí, desítka chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky oblasti.92 Na trase Moravské vinné stezky můžeme navštívit například následující obce. V městečku Šatov se dochovalo několik sklepních uliček, v jedné z nich stojí 300 let starý Moravský sklípek, který provozuje společnost Znovín. Do dějin vinařství se Velké Pavlovice zapsaly díky šlechtitelské stanici, kde vznikly čtyři nové české odrůdy révy vinné. Město Krumvíř proslavilo kromě vinařství také hrnčířství, řezbářství a výroba škrabaných kraslic. Za návštěvu zde určitě stojí folklorní festival Kraj beze stínu. Templáři začali v Čejkovicích systematicky pěstovat révu vinnou a postavili gotický tvrz s rozsáhlými sklepy, které svojí délkou 650 m patří k největším v České republice. Významné duchovní centrum Velehrad je jedním z nejvýznamnějších poutních míst celé České republiky. Vznikl zde první cisterciácký klášter na Moravě pojmenovaný podle nedaleké osady Veligrad. 93 4.3.2 Brněnská vinařská stezka Stezka začíná v Moravanech a napojuje moravskou metropoli na okruhy procházející Znojemskou a Velkopavlovickou vinařskou podoblastí. Východní větev stezky vede okrajem přírodního parku Ždánický les, západní větev končí u Vranovic. Stezka měří 130 km a zavede cyklisty do oblasti znamenitých červených vín v okolí Dolních Kounic, do přírodního parku Niva Jihlavy, do údolí řeky Jihlavy až k Novomlýnským nádržím. 94 První písemná zpráva o brněnských vinicích pochází ze 13. století. V Brně najdeme vilu Tugendhat, která byla v roce 2001 zapsána na Seznam památek světového dědictví UNESCO. Hrad a pevnost Špilberk sloužil jako královský hrad k ochraně města, později sloužil jako vězení pro politické vězně a byl nazýván ,,žalářem národů“, nyní zde najdeme Muzeum města Brna. Největší vinařská lokalita v okolí Brna Dolní Kounice se proslavila produkcí červených vín. Najdeme zde kromě synagogy
92
Moravské vinařské stezky. Cyklo-jizni-morava [online]. 2010-2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/moravske-vinarske-stezky 93 OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012. 94 OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 10.
35
a židovského hřbitova také sklepy s lisovnami. Ve městě Rajhrad se nachází benediktinský klášter, jedna z nejpozoruhodnějších církevních památek jižní Moravy.95 4.3.3 Velkopavlovická vinařská stezka Severní část 110 km dlouhé, bohatě větvené stezky vede okrajovou vinařskou oblastí s atraktivním terénem a dalekými výhledy. Z Velkopavlovicka, kraje živé vinařské turistiky s řadou otevřených vinných sklepů, trasa pokračuje Dolnomoravským úvalem kolem Novomlýnských nádrží až do Lednicko-valtického areálu. 96 V Hustopečích, v srdci vína a mandloní můžeme najít hned dva české rekordy související s vinařstvím. Prvním je největší zvětšenina kvasinky vinné zdobící nádvoří domu U Synků. Druhým je největší zvětšenina révy vinné, která zdobí kruhový objezd při vjezdu do města z dálnice D2. K přírodním zajímavostem v Uherčicích patří lesní pahorkatina Kolby, do níž zasahuje známá Pouzdřanská lesostep, patřící k nejlépe dochovaným lesostepím na jižní Moravě.97 Vrbice, jedna z nejvýše položených obcí na Velkopavlovicku je skutečně nepřehlédnutelná. Najdeme zde dvě lokality sklepů, starší kolonie tvoří dvě spodní patra vinařských staveb v obci, známější kolonie je uspořádaná na pěti terasách. 98 4.3.4 Mikulovská vinařská stezka Jižní část stezky prochází Lednicko-valtickým areálem. Trasa dlouhá 84 km vede rovinatým terénem, nejvyšší nadmořské výšky dosahuje u kolonády na Rajstně nad Valticemi, odkud až do Nového Přerova vede podél česko-rakouské hranice. Severní část stezky vede vinařským krajem okolo Novomlýnských vodních nádrží a pod Pálavou.99 Vinařské město Mikulov je sídlem regionálního muzea s vinařskou expozicí a vinným sklepem s obřím sudem. Proslulý Mikulovský židovský hřbitov je jedním z největších židovských hřbitovů na Moravě, nejen svou rozlohou, ale i významem. Největší vinařskou akcí je zde Pálavské vinobraní konající se každý rok začátkem září. Mezi Břeclaví, novogotickým zámkem v Lednici a barokní rezidencí ve Valticích leží
95
NADACE PARTNERSTVÍ. Na kole krajem památek a vína. Brno, 2001. OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 10. 97 NADACE PARTNERSTVÍ. Na kole krajem památek a vína. Brno, 2001. 98 OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 69 a 71. 99 OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 10. 96
36
půvabný svět parků, zahrad a rybníků, doplněný od zámečků přes kaple a kolonády až po minaret. Jde o Lednicko Valtický areál zapsaný mezi památky UNESCO. 100 4.3.5 Znojemská vinařská stezka Druhá nejdelší vinařská stezka spojuje na 165 km téměř 60 vinařských obcí. Trasa vinařské stezky na Znojemsku netvoří uzavřený okruh, ale prochází napříč nejzajímavějšími místy vinařské podoblasti Znojemsko. Oblast kolem řeky Dyje nabízí rovné silniční úseky a příjemné cesty mezi poli a vinicemi. Milovníci náročnějších terénů si vychutnají Národní park Podyjí. 101 Kromě historických pamětihodností v jednotlivých obcích stojí za to věnovat pozornost starobylému, královskému a vinařskému městu Znojmo a jeho podzemí se spletitým systémem chodeb a sklepů. Největší vinařskou akcí v České republice je právě Vinobraní ve Znojmě konající se v polovině září. Areál Modrých sklepů v Novém Šaldorfu-Sedlešovivích se 180 sklepy je jednou z největších a nejmalebnějších na Znojemsku. Název dal sklepům zvláštní pískovec s obsahem jílu modrošedé barvy. V Moravském Krumlově stojí za vidění dochované úseky hradeb s baštamy, renesanční Knížecí dům a zámek, kde byla více než 60 let vystavena monumentální plátna Slovanské epopeje Alfonse Muchy. 102 4.3.6 Vinařská stezka Podlužím Stezka rovinatým Podlužím dosahuje délky 115 km, silniční úseky se střídají s polními cestami a na několika místech lze obdivovat ojedinělé ukázky lidové sklepní architektury. Jižní část stezky začínající v Břeclavi vede ke dvěma významným slovanským sídlištím Pohansko a Valy u Mikulčic. Severním směrem zavítá stezka do lesnaté části Kyjovského Dolňácka.103 Hodonín je jedním z center Slovácka, k jeho nejvýznamnějším památkám patří barokně přestavěný gotický farní kostel, radnice ve stylu norimberské secese, barokní zámek a park s židovskými náhrobky. Moravská Nová Ves je tradiční vinařská obec s pečlivě udržovanými sklepními uličkami a přibližně 170 vinnými sklepy. Také
100
NADACE PARTNERSTVÍ. Na kole krajem památek a vína. Brno, 2001. OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 10. 102 OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 18-20. 103 OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 10. 101
37
vinařská obec Prušánky má svou vesničku vinných sklepů s názvem Nechory, kde se nachází asi 450 vinných sklepů.104 4.3.7 Mutěnická vinařská stezka Mutěnicko tvoří přechod mezi severními a jižními podoblastmi pěstování révy vinné na Moravě. Převážně rovinatá, 65 km dlouhá trasa s mírně zvlněnou krajinou Kyjovské pahorkatiny vede po dobře sjízdných zpevněných polních cestách. Na trase je několik krátkých stoupání k místům dalekých výhledů. Půvab Mutěnické vinařské stezky oceníme zvláště na podzim. Barevnost přírody se snoubí s barvami krojů při hodech, vinobraní a lidových slavnostech, kdy sklepní uličky ožívají prací vinařů a vůní burčáku.105 Vinohradnickou vesničku Šidleny s 250 vinnými sklepy objevíme asi dva kilometry od obce Milotice. Koná se zde každoročně folklorní festival kyjovského Dolňácka. Raritou největší vinařské obce slovácké podoblasti jsou Búdy, areál téměř 500 vinných sklepů v Mutěnicích. 106 4.3.8 Strážnická vinařská stezka Klikatá, 101 km dlouhá stezka vede převážně po klidných silnicích. Přibližně 20 km tvoří zpevněné nebo travnaté polní cesty. Rovinatá trasa se zvedá jen v podhůří Bílých Karpat a v několika úsecích Hluckou pahorkatinou. Díky bohatému větvení propojuje
stezka
Strážnicko
a Uherskohradišťskem.
s
vinařskými
stezkami
Podlužím,
Bzeneckem
107
Ze středověkého opevnění města Strážnice se dochovaly Veselská a Skalická brána. V zámku sídlí Národní ústav lidové kultury a Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, takzvaný strážnický skanzen. Blatnici pod Svatým Antonínkem proslavilo známkové víno Blatnický Roháč vyrobené z Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného. Blatnický Roháč byl jako první moravské víno oceněn zlatou medailí na mezinárodní výstavě vín roku 1896 v Paříži. Petrovské Plže jsou areálem
104
NADACE PARTNERSTVÍ. Na kole krajem památek a vína. Brno, 2001. OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 10. 106 OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 103. 107 OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 10. 105
38
historických vinných sklepů prohlášené v roce 1983 za vůbec první vesnickou památkovou rezervaci v České republice.108 4.3.9 Bzenecká vinařská stezka Nejkratší, 26 km dlouhá stezka vede většinou po silnicích třetí třídy Kyjovskou pahorkatinou, v okolí Vracova a Bzence přechází do Dolnomoravského úvalu. Trasa okruhu navazuje na Kyjovskou, Strážnickou a Uherskohradišťskou vinařskou stezku, část stezky jde souběžně s páteřní Moravskou vinnou stezkou. 109 Královské město Bzenec, které oslaví v roce 2015 milénium své existence, dalo moravskému vinařství proslulou Bzeneckou lipku s vůní květu tisícileté lípy, kterou můžeme spatřit v zámeckém parku. Stáří zřejmě nejstaršího stromu na Moravě se odhaduje na 900 let. 110 4.3.10 Kyjovská vinařská stezka Nejseverněji položená, 85 km dlouhá stezka s náročným kopcovitým profilem je výzvou pro zdatné cyklisty a milovníky přírody. Trasa kopíruje mírně zvlněnou Kyjovskou pahorkatinu i podhůří Chřibů. Dalšími větvemi navazuje na stezky procházející sousedícími oblastmi – Bzeneckem, Mutěnickem a Velkopavlovickem. 111 Jednou za čtyři roky se Kyjov stává dějištěm folklórního festivalu Slovácký rok, který patří k nejvýznamnějším národopisným událostem na Moravě. 112 Ve Ždánicích najdeme muzeum s napoleonskými památkami, habánskou keramikou a kolekcí lidových maleb na skle z místní historické dílny. 113 4.3.11 Uherskohradišťská vinařská stezka Ideální trasa pro celodenní rodinné výlety měří 75 km a vede mírně zvlněnou pahorkatinou po klidných silnicích a cyklostezkách. Jejím srdcem je slovácká metropole Uherské Hradiště, odkud stezka vede do Kostelan. Další trasa pokračuje podél řeky
108
OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 102-104. OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 10. 110 OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 102. 111 OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 11. 88 OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 102. 113 NADACE PARTNERSTVÍ. Na kole krajem památek a vína. Brno, 2001. 109
39
Moravy do Polešovic nebo na jih do lázeňského městečka Ostrožská Nová Ves a na Dolňácko.114 Uherské Hradiště, srdce Slovácka, je region proslulý svébytným folklórem, cimbálovou muzikou, dobrým vínem, překrásnými kroji a řadou zachovalých lidových tradic. Každoročně v září se zde konají Slovácké slavnosti vína a otevřených památek. Každý rok poslední víkend v květnu se ve Vlčnově koná Jízda králů, nejstarší a nejznámější slovácká národopisná slavnost. V obci Hluk pak najdeme ukázky lidové architektury a muzeum vývoje krojů. 115
4.4
Město Hustopeče u Brna Hustopeče u Brna (německy Auspitz) leží na jihovýchodní Moravě, v okrese
Břeclav v Jihomoravském kraji. Město leží 30 km jihovýchodně od Brna a 30 km severozápadně od Břeclavi. Katastrální území Hustopečí má plochu 2 447 ha a leží v rozpětí nadmořských výšek 172 - 343 m. Počet obyvatel k 1. 1. 2012 byl 5 867. Od 1. ledna 2003 jsou Hustopeče zařazeny do kategorie obcí s pověřeným obecním úřadem a do kategorie obcí s rozšířenou působností. Všechny sousedící obce (přesněji 29) byly sdruženy v dobrovolném svazku Mikroregion Hustopečsko, který vznikl v roce 2000.116 4.4.1 Památky města Hustopeče u Brna Z původního městského opevnění se zachovala hradební zeď s baštou na východní straně města v ulici Na Hradbách. Na Dukelském náměstí stojí secesní třípatrová radnice s radniční věží, naproti radnice se pak vedle malého parčíku zdvihá moderní kostel sv. Václava a sv. Anežky České. V horní části náměstí stojí barokní morový sloup Nejsvětější Trojice. Nad Dukelským náměstím se nachází v nově zrekonstruovaném renesančním domě U Synků Městské muzeum a galerie, Turistické informační centrum a Stálá vinařské expozice. V dolní části náměstí můžeme vidět renesanční kašnu s Tritónem. Na Křížovém vrchu se pak nachází kaple sv. Rocha. V roce 2009 byla dokončena dva kilometry dlouhá naučná stezka ,,Masaryk a Hustopeče“, která nás provede během šesti zastávek významnými místy spojenými 114
OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 11. OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo, 2012, s. 104-105. 116 JAN, Libor a Soňa NEZHODOVÁ. Hustopeče - město uprostřed jihomoravských vinic. Hustopeče, 2010 115
40
s životem a rodinou prvního československého prezidenta. Severně od Hustopečí leží na vodním toku Štinkavky dva Hustopečské rybníky o celkové ploše 10 ha.117 4.4.2 Vinařství v Hustopečích u Brna Město patří v současné době do vinařské oblasti Morava, do vinařské podoblasti Velkopavlovické. Vinařská tradice města sahá až do středověku. V 16. a 18. století se Hustopeče staly dokonce největší obcí Moravy, kdy měly nejrozsáhlejší plochy vinic a největší obchod s vínem. V letech, kdy byly Hustopeče centrem vinařství, se používalo spojení Hustopeče město dobrého vína. Od roku 2012 se používá nové logo Hustopeče srdce vinic a mandloní. Důvodem je v loňském roce postavená rozhledna a naučná stezka, která nabízí nezapomenutelný pohled na místní vinice a ohrožené, ojedinělé mandloňové sady v České republice. V době největšího rozmachu zde bylo přibližně 50 000 stromů na 185 hektarech, poté byly sady několik let neudržované, až v roce 2007 se město rozhodlo sady zachránit. V současné době jsou sady na dvou lokalitách a to o celkové výměře pouhých 5 ha čítající přibližně 950 mandloní. Fotografiimandloňových sadů s rozhlednou najdeme v příloze č. 5. V současnosti slouží hustopečským vinařům ke zpracování a skladování vína kolonie sklepů ve dvou lokalitách: v ulici Na Hradbách, která je známější pod názvem Turhandly a pod Křížovým kopcem v ulici Vinařská. Kromě vinařských uliček, rodinných vinařství a vinných sklepů najdeme v Hustopečích i vinotéky, Stálou vinařskou expozici nebo čtyřhvězdičkový hotel Vinopa. V katastru města je vinnou révou osázeno okolo 300 ha zemědělských pozemků, což Hustopeče řadí na 12. místo žebříčku všech vinařských obcí v České republice. Unikátem města Hustopeče je od roku 2011 určitě Wine Wellness vybudovaný v Hotelu Centro. Jedná se o první zařízení tohoto druhu v České republice. Ochutnávání vína a vinné procedury jsou hlavními znaky Wine Wellness. Blahodárné účinky vína jsou známé už po staletí a vinoterapie je metodou, která jich velmi moderním a příjemným způsobem využívá. Hotel Centro nabízí turistům výhodné víkendové balíčky složené z lehčích wellness procedur, optimální výživy a aktivního pobytu na jižní Moravě.118
117
DUDÁK, Vladislav. Putování vinařským krajem – průvodce moravskou vinařskou oblastí. Praha, 2011, s. 131-132. 118 O Wine Wellness. Wine Wellness: Hustopeče [online]. 2011-2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.winewellness.cz/o-wine-wellness
41
Zmíněná Stálá vinařská expozice je umístěná v renovovaných sklepních prostorech domu U Synků a nabízí návštěvníkům kromě prohlídky informačních panelů a ukázky historických nástrojů a pomůcek k výrobě vína také nabídku vín od nejméně 50 vinařství z Velkopavlovické podoblasti. V roce 2012 se v Hustopečích konal první ročník soutěže Hustopečské městské víno. Podmínkou soutěže bylo a v dalších ročnících bude, aby vinaři měli vinohrady a poté víno z trati Hustopeče. Vítězem se stalo jedno víno červené (André od Radka Sedláčka) a jedno víno bílé (Ryzlink rýnský z vinařství Rustikal). Vína obou vítězných vinařů se etiketou Hustopečského městského vína prezentují po dobu jednoho roku do doby, než proběhne další ročník. 4.4.3 Vinařské akce v Hustopečích u Brna V Hustopečích se každoročně koná celá řada menších i větších vinařských akcí lákající turisty, místní obyvatele či obyvatelé z jiných obcí. První velkou vinařskou akcí v roce je soutěžní přehlídka vín O Hustopečskou pečeť. Jedná se o celorepublikovou akci organizovanou městem ve spolupráci s vinaři z obou vinařských oblastí České republiky. Prvního května se pak tradičně koná Prvomájová výstava vín. Výstava je organizovaná Českým svazem zahrádkářů a letos se konal její padesátý ročník. Začátek prázdnin je odstartován cyklovýletem po Mikroregionu Hustopečsko, který nese název Putování krajem André. Město při organizování musí spolupracovat s vinaři všech zapojených obcí. 40 kilometrová stezka vede přes devět vyhlášených vinařských obcí Velkopavlovické vinařské podoblasti. Trasa je středně náročná a její start a cíl je v Hustopečích. Každoročně se konající cyklistická a zábavná akce je u veřejnosti velmi oblíbená. Aby byl průběh výletu dokonalý, je za potřebí každý rok před konáním akce zkontrolovat značení trasy, které zůstává každý rok stejné. Pro turisty jsou určitě nejoblíbenější Otevřené sklepy Hustopeče konající se v létě po celý červenec a srpen. Turisté mohou navštívit všechny zdejší vinné sklípky ve dvou vinařských uličkách: Na Hradbách a Vinařská. Princip spočítá v tom, že od pozdních odpoledních hodin má otevřený sklep každý den jiný vinař z Hustopečí. První týden v říjnu se konají na náměstí Burčákové slavnosti. Třídenní slavnosti vína a burčáku s historickým jarmarkem, tradičními pokrmy a folklórním pásmem přilákají každoročně přes 12 000 návštěvníků. Každým rokem se otevírá více a více 42
Mázhausů, kde návštěvníci ochutnávají různé druhy vín a burčáku od místních vinařů. V čele Burčákových slavností stojí Burčáková unie, tvořená zástupci až 50 obcí. Na svátek Martina se koná Oslava svatomartinských vín a husí. Kromě ochutnávky vín, které uznává Vinařská komise ve Valticích, oslavy navštíví čestní hosté, především nositelé jmen Martin a Martina. Poslední vinařskou akcí v roce je Světový duel vín pořádaný městem Hustopeče. Soutěží proti sobě dvě odrůdy bílého vína a dvě odrůdy červeného vína svezené ze zemí z celého světa. Podle mnoha znalců vín se jedná a jednu z nejlepších akcí vín v České republice.
4.5
Pozitivní a negativní stránky Moravských vinařských stezek
z pohledu veřejné správy města Hustopeče Již dříve bylo v práci zmíněno, že veřejná správa hraje v konceptu partnerství pro místní rozvoj hlavní a zcela nezastupitelnou roli. Pro účely analýzy a následného zhodnocení pozitivních a negativních stránek Moravských vinařských stezek z pohledu veřejné správy bylo použito kvalitativního výzkumu s použitím techniky individuálních hloubkových rozhovorů. Na Městském úřadě v Hustopečích byly v lednu 2013 provedeny rozhovory se starostou obce, s bývalým vedoucím odboru regionálního rozvoje a předsedou vinařské komise obce. V renesančním domě U Synků byl také v lednu 2013 absolvován rozhovor s pracovnicemi Turistického informačního centra v Hustopečích. Myslím si, že je dobré zmínit i pokus o rozhovor se současnou vedoucí odboru regionálního rozvoje v Hustopečích. Rozhovor se nekonal z důvodu krátké působnosti na tomto odboru a z důvodu nedostačující znalosti této problematiky. Všem osloveným byly kladeny následující tři otázky: 1. Přináší podle Vás Moravské vinařské stezky přínosy pro město? 2. Přináší podle Vás Moravské vinařské stezky negativa pro město? 3. Jaké byste navrhli opatření, řešení pro odstranění Vámi zmíněných negativ?
43
4.5.1 Rozhovor se starostou města Hustopeče Z rozhoru s bývalým místostarostou a současným starostou města Hustopeče Ing. Lubošem Kuchyňkou vyplývá, že místní samospráva je s Moravskými vinařskými stezkami velmi spokojená. Mezi silné stránky projektu patří pravidelná, uspokojující spolupráce s Nadací Partnerství. Nadace posílá městu různé materiály ohledně novinek a aktuálních map, město Hustopeče pak Nadaci posílá každoroční příspěvky sloužící k propagování města. Spolupráce místních vinařů i nejbližších vinařských obcí je také naprosto vyhovující. Různé společenské, kulturní a vinařské akce jsou turistům nabízeny po celých dvanáct měsíců v roce. Ing. Kuchyňka vnímá Moravské vinařské stezky jako úspěšný produkt, který nabízí turistům systematické propojení vinařských podoblastí a stezek, které vedou skutečně přes vinohrady a vinařské obce. Určitým problémem je značení Moravských vinařských stezek, které je udržované i dostatečně koncentrované, avšak podle starosty velice zkratkovité a nepřehledné. Největším problémem je ale podle starosty získávání peněžních prostředků na opravy nebo budování nových cyklostezek. Město Hustopeče má s projekty na téma cyklostezky pouze špatné zkušenosti, často se projekt nevyplatil nebo nebyl vůbec zrealizován. Důvodem může být i to, že poskytovatel dotace po obci vyžaduje, aby stezky získané z dotace sloužili pouze cyklistům, to ale není zcela možné. Jediným možným řešením ke zlepšení chodu Moravských vinařských stezek je podle Ing. Kuchyňky zlepšení povědomí o městě Hustopeče pomocí propagace města nejen v Jihomoravském kraji, ale i v rámci celé České republiky. 4.5.2 Rozhovor s tajemníkem Mikroregionu Hustopečsko RNDr. Leoš Vejpustek byl od roku 2003 do října 2011 vedoucím odboru regionálního rozvoje v Hustopečích. Od listopadu 2011 pracuje jako tajemník Mikroregionu Hustopečsko a Moravské vinařské stezky vnímá jako velký přínos spojený s řadou výhod pro město Hustopeče a celý Mikroregion Hustopečsko. Způsob, jakým jsou stezky naplánované, pomáhají turistům vidět a poznávat krásy naší typické a mimořádné krajiny. V průběhu let se podařilo přesměrovat stezky tak, aby cyklisté nemuseli jezdit po dopravních komunikacích. Povrch mnoha cyklotras byl zpevněn a upraven, aby vyhovoval požadavkům cyklistů z blízkého i dalekého okolí.
44
Za velké negativum považuje RNDr. Vejpustek to, že při zrození myšlenky Moravských vinařských stezek nebyl brán ohled na infrastrukturu v obcích. Příkladem je město Hustopeče a tudy procházející Velkopavlovická a Moravská vinná stezka, které vůbec nevedou přes centrum obce, kde se nachází informační centrum, vinné sklepy či ubytovací a stravovací zařízení. Dalším problémem je i to, že starostové jednotlivých obcí akceptovali vedení tras na svém území, podepsali závazky o respektování a udržování stezek, přesto se o udržování a značení stezek vůbec nestarají. Další zmíněnou nevýhodou je zvýšený výskyt cyklistů na silnicích a tím pádem snižující se bezpečnost při provozování tohoto sportu. Problém požití vína a následné řízení kola je dalším negativem spojeným s chodem stezek. Objevují se hlasy, které žádají o zavedení tolerance ve výši 0,3- 0,5 ‰, na druhou stranu je třeba si uvědomit, že i cyklista je účastníkem provozu na pozemních komunikacích a vztahují se na něj právní předpisy regulující chování na silnici. Cyklista tedy jako každý jiný řidič nesmí před ani během cesty požít alkohol. Zavedení určité tolerance se ale v případě vinařských cyklostezek jeví jako žádoucí, jinak stezky ztrácejí svůj základní smysl. RNDr. Vejpustek vidí možnost zlepšení v pořádání pravidelných setkání zástupců zapojených obcí s Nadací Partnerství, při kterých bude rozebírán současný a navrhován budoucí stav vinařských stezek. 4.5.3 Rozhovor s předsedou vinařské komise města Hustopeče Jako třetí byl osloven Ing. Jiří Teplý, který byl radním a později na dvě volební období starostou města Hustopeče. Podle Ing. Teplého se město Hustopeče pyšní výbornou spoluprácí veřejné správy s místními, okolními i zahraničními vinaři. Inženýr Teplý má na starosti pořádání vinařských akcí ve městě Hustopeče, které patří mezi největší, nejúspěšnější a neoblíbenější akce Jihomoravského kraje. Největšími lákadly pro turisty je kromě ochutnávky vína, návštěvy kulturních akcí i prohlídka blízkého okolí. Jediným negativem Moravských vinařských stezek je podle inženýra to, že na Velkopavlovicku jsou stezky v méně dokonalém stavu. Jedná se o stezky s různě kvalitním povrchem, které vedou převážně po silnicích, lesních a polních cestách. Vzhledem k tomu, že jediným zmíněným problémem je povrch cyklostezek, navrhuje Ing. Teplý následující možnost ke zlepšení. Řešením může být do budoucna
45
budování nových cyklostezek pouze s asfaltovým povrchem, který vydrží ze všech povrchů nejdéle, a který je zároveň cyklisty nejoblíbenějším. 4.5.4
Rozhovor s pracovnicemi Turistického informačního centra v Hustopečích Posledními oslovenými, které zastupují místní veřejnou správu, byly pracovnice
Turistického informačního centra města Hustopeče, Pleskačová a Tolárková. TIC funguje od roku 2002 a hlavní náplní je nejen propagace města Hustopeče, ale i Mikroregionu Hustopečsko a celého Jihomoravského kraje. Podle obou zmíněných pracovnic je při chodu Moravských vinařských stezek za potřebí spolupráce místních obyvatel, turistů, podnikatelů a veřejné správy, čehož je v Hustopečích dokonale dosaženo a tomu odpovídá i naprostá spokojenost turistů, kteří nemají žádné negativní zkušenosti z návštěvy našeho města. V prostorách TIC mají turisté možnost napsat či říci různé připomínky nebo naopak vyjímečné zážitky, které jsou potom předkládány a řešeny na Městském úřadě. Turistům, ale i místním obyvatelům, kteří nenavštěvují TIC, jsou od roku 2012 k dispozici dva informační kiosky umístěné na náměstí a poblíž autobusového a vlakového nádraží. Informační kiosky jsou v provozu 24 hodin denně a jsou napojeny i na integrovaný dopravní systém a webové stránky Hustopečí. V obci najdeme kromě památek, vinných sklepů také dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení, kterých cyklista rád využije. Moravské vinařské stezky jsou zde podle pracovnic proto, aby cyklista viděl místní krajinu, vinohrady a tradiční vinné sklepy, čehož je perfektně dosaženo prostřednictvím právě vinařských stezek. Značení stezek je podle názorů turistů, kteří navštěvují TIC dostačující a v dobrém stavu. Pracovnice TIC zmínili, že jsou to především místní občané než turisté, kteří si stěžují na horší stav povrchu cyklostezek. Cyklisté se dojedou podívat na náš kraj a ne na stav místních stezek tvrdí paní Pleskačová. Velkým problémem je ale to, že nejsou peníze na opravu povrchu cyklostezek a že se o údržbu město, především Technické služby nestarají. Podle paní Tolárkové je posledním negativem trend, že se vytrácí tradiční, klasické stavby sklípků. Vinař se snaží přizpůsobit sklep návštěvníkům a tak neváhá investovat do zlepšení a modernizace sklepa a někdy zde z původních prostorů a nástrojů nenajdeme kromě vinných sudů a vína nic vyjímečného. Tradiční vinný sklípek by měl podle turistů obsahovat kromě vína také diplomy, výstavu skleniček a koštýřů, toalety, posezení a studánku.
46
4.6
Pozitivní a negativní stránky Moravských vinařských stezek
z pohledu vinařů města Hustopeče Pro účely analýzy a následného zhodnocení pozitivních a negativních stránek Moravských vinařských stezek z pohledu místních podnikatelů bylo použito kvalitativního výzkumu s použitím techniky individuálních hloubkových rozhovorů. Ve městě Hustopeče byly v lednu 2013 absolvovány rozhovory s předsedou Svazu zahrádkářů, se zahrádkáři a s pracovníkem Stálé vinařské expozice. Všem osloveným byly kladeny následující dvě otázky: 1. Přináší podle Vás Moravské vinařské stezky přínosy pro město? 2. Přináší podle Vás Moravské vinařské stezky negativa pro město? 4.6.1 Rozhovor se Svazem zahrádkářů v Hustopečích Ing. Radovan Tomeš je od roku 1979 členem Českého svazu zahrádkářů. Samotným předsedou zahrádkářů v Hustopečích je od roku 2005 a z jeho pohledu jsou Moravské vinařské stezky hlavně přínosem pro drobné vinaře. Vinaře těší stále se zvyšující zájem o pěstování a pití vína. Největší akcí a zároveň příležitostí pro drobné vinaře jsou zde každoročně se konající Otevřené sklepy. Moravské vinařské stezky nabízí cyklistům vidět krásy jižní Moravy prostřednictvím propojení zhruba 280 vinařských obcí a 60 nejznámějších vinařských uliček. Cyklista při návštěvě vidí nejen krásy vinařství ale i kulturní památky a přírodu našeho kraje. Velkým problémem je v Hustopečích podle předsedy to, že Moravská vinná ani Velkopavlovická vinařská stezka nevedou přes dvě sklepní uličky, které zde máme. Stezky ani v Hustopečích nevedou přes samotné centrum obce. Slabou stránkou, kterou vinaři často slyší od turistů je i to, že vinař není ve sklepě ,,non stop“. Turisté mnohdy nechápou, že malý vinař má kromě vinařství i jinou práci, která ho živí. Je pochopitelné, že vinaři si nemohou dovolit strávit celý den ve sklípku a očekávat návštěvu turistů. V Hustopečích má však každý vinař na svém sklípku napsané otevírací hodiny s případným
telefonním
kontaktem,
které
nepřítomnosti k případné rezervaci degustace.
47
mohou
zájemci
využít
v případě
4.6.2 Rozhovor s pracovníkem Stálé vinařské expozice v Hustopečích Od roku 2003 má Radek Sedláček na starost Stálou vinařskou expozici nacházející se v prostorách renesančního domu v horní části náměstí v Hustopečích. Ve svém volném čase je ale Radek Sedláček známým vinařem. Podle pana Sedláčka mají Moravské vinařské stezky v České republice dobré jméno, jsou v povědomí mezi občany a občané je rádi využívají. Moravské vinařské stezky poskytují kromě vína i klasické služby jako je ubytování, stravování, využití dopravy a různých půjčoven. Určitým specifikem, které láká turisty z dalekého okolí je pro Hustopeče určitě Wine Wellness a mnoho pravidelných vinařských přehlídek a akcí. Ukázku prostorů Wine Wellness v Hustopečích, přesněji Kneippovu vinařskou stezku a Finskou saunu, můžeme vidět v příloze č. 6. Z rozhovoru vyplývá, že jedinou slabší stránkou Moravských vinařských stezek je to, že by cyklisté neměli požívat víno před jízdou na kole. Místní vinaři to ale řeší výhodnou cenovou nabídkou, přesněji koupí více litrů nebo lahví vína, které si cyklista vypije v pohodlí domova. Místní vinaři cyklistům nabízí exkurze, při kterých jsou informováni o historii vinařství, o postupu prací, o odrůdách révy vinné či o správném pití vína. Tímto si vinaři mohou předběžně přilákat své potencionální zákazníky, které se sem příště vrátí například se známými autem na delší dobu.
4.7
Pozitivní a negativní stránky Moravských vinařských stezek
z pohledu obyvatel města Hustopeče Součástí bakalářské práce byl i kvalitativní výzkum, který probíhal mezi obyvateli města Hustopeče v březnu 2013. Sběr informací probíhal v terénu, rozhovory byly uskutečněny na různých místech v Hustopečích. Osob ochotných zúčastnit se individuálních hloubkových rozhovorů bylo 50. Výběr respondentů byl zcela náhodný, s cílem oslovit občany všech věkových kategorií s povědomím o Moravských vinařských stezkách. Záznamový arch je součástí přílohy č. 7. Výzkum obsahoval tři otázky polootevřené, tři otevřené a tři identifikační. Obsahově byl výzkum zaměřen na zjišťování názorů a vztahů místních obyvatel k Moravským vinařským stezkám.
48
Jak uvádí Foret,119 kvalitativní výzkum není tak časově a finančně náročný jako výzkum kvantitativní. Kvalitativní výzkum umožňuje hlubší poznání motivů chování, odhaluje jejich názory, povahy, preference a postoje a snaží se najít jejich příčiny. Soubor respondentů ve kvalitativním výzkumu je ale velmi malý a nereprezentativní. Podle Foreta120 je v kvalitativním i kvantitativním výzkumu podstatným metodologickým principem dotazování. U obou výzkumů je nutné mít dostatek znalostí a zkušeností s formulací otázek a následně potom s jejich vzájemným propojením a sestavením do logického celku mající formální podobu. V každém případě by měl i sebezkušenější výzkumník použít vždy předvýzkum. Rozdílnost můžeme vidět v závěrečné zprávě, která u kvantitativního výzkumu obsahuje číselné statistické charakteristiky a grafy. Naopak závěrečná zpráva z kvalitativního výzkumu má podobu shrnujícího popisu zjištěných skutečností. Foret uvádí, že partnerství při rozvoji místního cestovního ruchu vyžaduje spolupráci a komunikaci veřejné správy s veřejností a podnikateli, ale navíc také s návštěvníky. 121 4.7.1 Profil respondentů Jak již bylo zmíněno, výzkumu se zúčastnilo 50 občanů města Hustopeče. Ženy tvořili 52 % a muži 48 %. Nejčastěji se do výzkumu zapojili občané ve věku 18-39 let (48 %), poté občané ve věku 40-59 let (36 %), nejmenší zájem účastnit se výzkumu měli občané ve věku nad 60 let (16 %). Nejpočetnější skupinu tvořili mladí lidé, jelikož mají největší potenciál provozovat sport, především cykloturistiku a turistiku. Neochota starších lidí byla dána tím, že již neprovozují cykloturistiku nebo vůbec neznají pojem Moravské vinařské stezky a nejsou tedy schopni odpovídat. S věkovou strukturou je svázána i ekonomická aktivita oslovených respondentů. Největší část (44 %) tvoří pracující občané, 36 % tvoří současní studenti, 14 % tvoří nezaměstnaní a důchodci a 6 % je tvořeno pracujícími studenty. Jedná se o studenty středních a vysokých škol. Pracující jsou zaměstnáni v různých sektorech národního hospodářství.
119
FORET, Miroslav. Marketingový průzkum. Brno, 2012, s. 13. FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. Brno, 2011, s. 135. 121 FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. Brno, 2011, s. 387. 120
49
4.7.2 Vyhodnocení kvalitativního výzkumu Osloveným respondentům byly dále kladeny tři otázky polootevřené, které slouží k rozpoznání vztahu občana k Moravským vinařským stezkám a dále tři identické otázky jako v případě veřejné správy. 1. Co si představíte pod pojmem Moravské vinařské stezky? Na první otázku odpověděli všichni respondenti, že se jedná o cyklostezky a cyklotrasy vedoucí po vinařských podoblastech Moravy. Přesněji po podoblastech: Znojemské, Mikulovské, Velkopavlovické a Slovácké. 2. Jaký je Váš vztah k Moravským vinařským stezkám? Pozitivní vztah k Moravským vinařským stezkám má 60 % respondentů, zbylých 40 % má vztah k Moravským vinařským stezkám neutrální. Odpověď, zda-li je vztah k Moravským vinařským stezkám negativní nezvolil žádný z respondentů, což je potěšujícím zjištěním. 3. Jste fanouškem cyklistiky, pěší turistiky nebo in-line bruslení? Fanouškem zmíněných sportů, ať už jednoho nebo všech je 88 % dotázaných, zbylých 12 % není příznivcem žádného ze zmíněných sportů. Respondenti, kteří zvolili u minulé otázky neutrální vztah k Moravským vinařským stezkám, uváděli právě u této otázky odpověď, že nejsou příznivcem žádného ze zmíněných sportů. 4. Jaká pozitiva přináší podle Vás Moravské vinařské stezky městu Hustopeče? Pozitivum Moravských vinařských stezek našli všichni oslovení respondenti, mnoho z nich uvádělo i více než jednu odpověď. Nejčastější odpovědi respondentů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č.1: Pozitiva Moravských vinařských stezek Výroky respondentů Příliv turistů a rozvoj místního cestovního ruchu Zviditelnění, propagace města Spojení sportu, kultury, vína a poznání krajiny Podpora malých vinařů a ostatních podnikatelů v službách Lepší povědomí o malých vinařích a jejich rozvoj Zdroj: vlastní zpracování
50
Počet výroků 34 13 12 11 9
Respondenti shledávají jako největší pozitivum příliv turistů do města, vyšší návštěvnost města a tím větší rozvoj místního cestovního ruchu. Tato odpověď byla uvedena 34 krát. Rozvoj místního cestovního ruchu přináší městu peníze, které poté mohou být investovány do naplnění potřeb místních občanů. S návštěvností souvisí i další pozitivum, které respondenti uvedli 13 krát, a sice propagace a zviditelnění města Hustopeče. Pořádáním vinařských akcí se město zviditelňuje a láká návštěvníky z různých míst nejen České republiky. Odpověď, že Moravské vinařské stezky přináší spojení sportu s kulturou, tradicemi, poznáním místní krajiny a ochutnáním vína uvedlo 12 respondentů. Provozováním cykloturistiky dochází k podpoře místních vinařů, jejich vinařské práce a k rozvoji všech
dalších místních podnikatelů
především
ve stravovacích a ubytovacích zařízeních. Cyklisté určitě potřebují stravovací a poté ubytovací zařízení. Podporu místních podnikatelů uvedlo 20 respondentů. 3. Jaká negativa přináší podle Vás Moravské vinařské stezky městu Hustopeče? Všichni oslovení respondenti měli s touto otázkou menší problémy a nestávalo se, že by respondenta napadlo více negativ než jedno. Tento potěšující stav může být způsoben v lepším případě převahou pozitiv nad negativy, nebo v horším případě neznalostí a nezájmem o problémy týkající se chodu Moravských vinařských stezek. Nejčastější odpovědi respondentů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č.2: Negativa Moravských vinařských stezek Výroky respondentů Nenapadají mě žádná Stav cyklostezek (povrch, značení, udržování) Kombinace alkoholu a kola a následné nebezpečí úrazu Devastování přírody, vinohradů kvůli budování stezek Málo peněz na opravy nebo budování stezek Město z provozu MVS nemá peníze Stezky nevedou přes vinařské uličky v obci Zdroj: vlastní zpracování
51
Počet výroků 15 14 7 6 4 2 2
Nejvíce, celkem 15 respondentů nevidí u Moravských vinařských stezek žádná negativa ani slabé stránky, což je k celkovému počtu respondentů příznivé číslo. Skoro stejný počet respondentů (14) uvedlo za negativum špatný, nevyhovující stav cyklostezek. Jedná se především o špatné značení stezek, nekvalitní povrch nebo nedostatečné udržování stezek. Dalších 7 občanů vidí negativum v tom, že cyklista kombinuje jízdu na kole s konzumací vína. Taková kombinace může přispět k nebezpečí úrazu, kdy opilý cyklista může ublížit nejen sobě, ale i ostatním účastníkům provozu. Šestkrát byl zaznamenán názor, že kvůli budování nových stezek dochází k devastování přírody a vinohradů, přes které stezky vedou. Nedochází-li k devastaci při budování, pak k ní podle občanů dochází při vyšší koncentraci cyklistů, kteří zde produkují odpad a kteří nejezdí po vyznačených stezkách. Další negativum spatřují čtyři respondenti v nedostatku financí na opravy nevyhovujících stezek. Sice s nízkým počtem odpovědí (2 krát), ale zato poměrně zajímavá odpověď byla, že město nemá z provozování Moravských vinařských stezek peníze, a proto nemusí do budování nových nebo opravování starých stezek investovat peníze ze státního rozpočtu. Podle oslovených občanů je lepší investovat do opravy silnic nebo chodníků ve městě. Jen zanedbatelný počet respondentů, konkrétně dva si stěžovali, že stezky v Hustopečích nevedou přes dvě vinařské uličky – Vinařská a Na Hradbách, tento fakt byl zmíněn již místní veřejnou správou i podnikateli. 4. Jaké navrhujete řešení, opatření pro zlepšení Vámi uvedených negativ? Na dříve uvedená negativa se oslovení respondenti snažili najít odpovídající řešení. Tato otázka byla pro respondenty určitě nejtěžší. Odpovědi jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č.3: Navrhovaná řešení a opatření Navrhovaná řešení a opatření Neuvedeno Oprava cyklostezek a jejich pravidelná údržba Pokuty za ničení, znečišťování Provádět kontroly pro maximální bezpečnost Promyšlení více variant získání peněz Zlepšení informačních panelů a reklam Nekombinovat cyklistiku s konzumací vína Zdroj: vlastní zpracování
52
Počet 15 14 7 4 4 3 2
Z oslovených 50ti respondentů 15 neuvedlo žádné řešení, jelikož se domnívají, že stezky žádné negativa nepřináší. Odpověď zvolili ale i občané, kteří o negativech MVS ví, avšak je nenapadají adekvátní řešení. Druhým nejčastěji uváděným návrhem, který uvedlo 14 občanů, byla oprava stávajících cyklostezek, které nevyhovují buď svým povrchem, nebo způsobem značení. Smyslem zlepšení je i jejich následná, pravidelná kontrola a údržba ze strany města, prováděná přesněji Technickými službami města Hustopeče. Jelikož při provozování cykloturistiky dochází někdy k ničení krajiny nebo k jejímu znečišťování zavedlo by sedm respondentů pokuty od Městské policie města. Jak by ale tento proces probíhal, nedokázali oslovení obhájit. S předchozím návrhem řešení souvisí i následující řešení, které uvedli čtyři oslovení, a to provádění pravidelných kontrol ze strany Městské policie, zda-li cyklisté nepožívají alkohol před jízdou na kole a tím neohrožují sebe ale i ostatní účastníky provozu. Takové kontroly by měli být zvýšeny především o víkendu a v době konání vinařských akcí. Samotní vinaři by mohli mít ve svých sklepech k dispozici nealkoholické nápoje a také alkoholtestry, které by hlídali bezpečnou hladinu alkoholu v krvi. Pokud město nemá peníze na opravy cyklostezek, mělo by se město podle čtyř respondentů snažit získat peníze od jinud, například z dotací nebo ze spolupráce s okolními obcemi, které by se do případného projektu zlepšení stavu cyklostezek zapojili také. Když cyklista do města přijede, je za potřebí podle tří oslovených určité zlepšení informačních panelů a reklam na ubytovací, stravovací zařízení nebo na vinné sklípky, kvůli kterým cyklista do oblasti přijel. Posledním a nejvíce razantní návrhem je podle dvou občanů úplný zákaz kombinace alkoholu a jízdy na kole. Tento návrh by byl jistě řešením problému bezpečnosti, avšak rozhodně není vhodný pro rozvoj vinařského města.
53
4.8
Navrhovaná opatření pro místní rozvoj Na základě kvalitativních výzkumů byly zjištěny pozitivní i negativní výsledky
pro město Hustopeče. Z výše uvedených odpovědí všech respondentů vyplývá, že si všichni velice dobře uvědomují silné i slabé stránky Moravských vinařských stezek. Pozitivní i negativní stránky jsou vnímány podobně či stejně místními občany, místními podnikateli i místní veřejnou správou. Vzájemná spolupráce, která probíhá již od samého vzniku projektu Moravských vinařských stezek, je podle místní veřejné správy na dobré úrovni. Za jeden z nejlepších přínosů pro město považuji vytvoření nových pracovních příležitostí v cestovním ruchu a rozvoj služeb v turistice. Z provedených šetření je však zřejmé, že ne všichni oslovení respondenti jsou seznámeni s principy partnerské spolupráce a s principy místního rozvoje. Proto prvním a zásadním opatřením bude seznámení se konceptem partnerství pro místní rozvoj. Takové partnerství musí být svým způsobem výhodné pro všechny zúčastněné strany, tedy pro místní občany, podnikatele i veřejnou správu. Dalším možným opatřením, které povede k místnímu rozvoji, je zvýšení povědomí o Moravských vinařských stezkách i mezi obyvateli, kteří stezky nevyužívají s pokusem nalákat je na sport nebo poznání zajímavé krajiny. Propagovat cykloturistiku je možné pravidelným pořádáním cyklistických výletů právě po Moravských vinařských stezkách. Tento jednodenní výlet je možný naplánovat například na červen a poté například na září. Samotné výlety by mohli být rozděleny na starší občany, občany ve středním věku s dětmi a na mládež, a podle toho by skupinky jely různě náročné trasy. Na každé trase by byly odpočívadla, restaurace, nejzajímavější památky a samozřejmě otevřené vinné sklípky. Posledním možným opatřením by mohlo být zlepšení propagace města Hustopeče. Město Hustopeče by mohlo být lépe propagováno nejen v rámci Jihomoravského kraje, jako jedna z vinařských obcí, ale i v rámci celé České republiky, jako jedna z lokalit, která je zajímavá pro návštěvu. Propagace by mohla probíhat na webových stránkách obce, pomocí tisku a televize. Hustopeče jsou třetí největší lokalitou v okrese Břeclav a způsobů na co nalákat nové návštěvníků je mnoho.
54
4.9
Navrhovaná opatření pro zlepšení vztahů s veřejnou správou Jak kvalitativní výzkum veřejné správy ukázal, jsou vztahy mezi Nadací
Partnerství a městem Hustopeče dobré. Přestože však jsou vztahy mezi místní veřejnou správou a Nadací Partnerství vyhovující je třeba nezapomínat na to, že je nutné stále na partnerství pracovat a udržovat ho, stále spolu aktivně komunikovat a rozvíjet vzájemnou spolupráci. Bylo by dobré legislativně ukotvit principy partnerství, aby zapojené subjekty věděly, co musí a nemusí, co mohou a nemohou pro partnerství dělat. Legislativa by určitě pomohla k pochopení principu partnerství. Dalším možným řešením je provádění pravidelných setkání a kontrol ze strany Nadace Partnerství. Kontroly by mohli být prováděny každý rok a účastnili by se jí zástupci všech zapojených obcí. Byl by rozebírán současný stav, navrhly by se opatření a řešení k nápravě situace. Smyslem by bylo, aby obce věděly, že mohou přispět k chodu stezek, a aby se identifikovaly s projektem Moravských vinařských stezek. Nápady ke zlepšení situace nemusí mít pouze zapojené obce, jejich místní veřejná správa, místní podnikatelé nebo místní občané, může je mít i samotná Nadace Partnerství nebo i turisté z jiných oblastí České republiky. Ačkoli se může zdát, že cykloturistika nemůže mít žádný negativní vliv na životní prostředí, je potřeba stav průběžně monitorovat. Vyšší koncentrace turistů může totiž způsobovat více odpadů a ničení přírody případnou chůzí či jízdou mimo vyznačené trasy. O takové znečištění se pak musí starat Technické služby města, které už mají dost práce s pravidelnými kontrolami a pracemi. Samotné povrchy stezek a jejich značení představují jeden z nejdůležitějších problémů. Stezka jako taková je ve vlastnictví obce, obec by se tedy o její povrch měla starat. Tyto stezky však nesou značení Moravských vinařských stezek, které obec nevlastní, majitelem je Nadace Partnerství. Možná právě v těchto nejednotných vlastnických vztazích jsou hlavní příčiny problémů spojených s opravou povrchů stezek a také spolufinancováním opravy značení a vybledlých informačních panelů. Kdyby se obec stala i vlastníkem značení, lépe by se ztotožnila s MVS a pravděpodobně by i více dbala na opravu jejich povrchů a ochotněji by se i podílela na financování obnovy značení. 55
4.10 Navrhovaná opatření pro zlepšení vztahů s veřejností Z provedeného výzkumu veřejnosti vyplývá, že vztahy s veřejností jsou více než dobré. Dokazuje to 15 odpovědí místních občanů, kteří nevědí o žádných negativech spojených s Moravskými vinařskými stezkami. Avšak Nadace Partnerství by mohla založit na webových stránkách sekci, kde by občané zapojených obcí mohli komunikovat s realizátorem projektu Moravských vinařských stezek. Pro občany, kteří nepoužívají internet, by mohly být k dispozici papírové hlasovací lístky, které by občan dostal na pobočce Nadace Partnerství v Brně. Zlepšení vztahů s veřejností a poté místního rozvoje lze určitě dosáhnout tím, že budou občané kupovat místní výrobky. Především se jedná o nákup vín u místních vinařů. Účelem je, aby vína nekupovali v supermarketech, ale aby využívali služeb malého vinaře. Mnohé občany však zajímá především cena, která je mnohdy v supermarketech nižší, přitom si můžeme vybrat z velmi široké nabídky vín z celého světa. Jsou milovníci vína, kteří si rádi přečtou, jaký je zbytkový cukr, procento alkoholu a o jaké víno se jedná. Problémem je, že malí vinaři mají vína většinou ve velkých sudech a kádích a samotná láhev s vybraným vínem je prodávána většinou bez etikety. Je-li kupujícím řidič, je těžké vybrat víno, které nemůže ochutnat a o kterém nic nevíme. V poslední řadě je důležité pravidelně komunikovat s veřejností. Je dobré nespoléhat se pouze na jednu formu propagace. Dnes je podle mého názoru nejvíce používaná propagace přes média. Velmi důležitou formou propagace jsou však i public relations, přesněji vztahy s veřejností, nebo podpora prodeje, přímý marketing, osobní prodej a jiné. Jak už bylo zmíněno dříve, Nadace Partnerství pravidelně komunikuje s občany především elektronicky, přesněji pomocí webových stránek nebo prostřednictvím newsletterů zasílaných e-mailem. Nadace se také nespoléhá pouze na elektronickou propagaci. Samotné město Hustopeče komunikuje s místními občany prostřednictvím hustopečské televize, hustopečských novin, webových stránek a prostřednictvím turistického informačního centra.
56
5
ZÁVĚR Práce se zabývala konceptem Partnerství pro místní rozvoj na příkladu
Moravských vinařských stezek. Práce popisuje aktuální situaci mezi třemi subjekty, které tvoří místní veřejná správa, vinaři a občané. Práce dále hodnotí klady a zápory působení Moravských stezek ve městě Hustopeče, ale i fungování partnerství jednotlivých aktérů. V teoretické části byl vysvětlen místní rozvoj a poté samotný koncept partnerství pro místní rozvoj. V praktické části byla představena vinařská oblast Morava a samotný projekt Moravských vinařských stezek. Na základě výsledků marketingových výzkumů byla zjištěna pozitiva a negativa působení Moravských vinařských stezek na město Hustopeče. Následně byla navrhnuta opatření, která by mohla pomoci zmírnit negativní dopady projektu Moravské vinařské stezky na život místních obyvatel. Bylo zjištěno, že princip partnerství pro místní rozvoj ve městě Hustopeče funguje. Ve městě funguje vzájemná spolupráce, kooperace, komunikace a partnerství všech zmíněných subjektů. Ale i tak je za potřebí tento stav neustále zdokonalovat nebo alespoň udržovat. Moravské vinařské stezky jsou svou povahou unikátním projektem rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě. Spojení cykloturistiky jako šetrné formy cestovního ruchu a vinařských tradic splňuje také základní principy udržitelnosti cestovního ruchu. Vliv Moravských vinařských stezek na rozvoj jednotlivých obcí a měst je však rozdílný. Pro některé obce jsou důsledky více či méně výrazné. Jak ukázalo studium absolvovaných výzkumů, názory místní veřejné správy, vinařů a občanů jsou ve městě Hustopeče velice podobné či stejné. Za nejčastěji zmiňovaná pozitiva Moravských vinařských stezek v konkrétním městě Hustopeče lze znovu připomenout: uspokojující spolupráce s Nadací Partnerství, s místními vinaři a místními podnikateli v ostatních službách, systematické propojení vinařských podoblastí a stezek, které vedou skutečně přes vinohrady a vinařské obce, 57
velký přínos projektu pro města a kraj, propagace a zviditelnění vinařských obcí, přínos pro místní vinaře a místní podnikatele, příliv turistů a rozvoj cestovního ruchu, spojení sportu, kultury, poznání krajiny a tradic s ochutnávkou vína, poznání mimořádné a zajímavé krajiny.
Za nejčastěji zmiňovaná negativa Moravských vinařských stezek v konkrétním městě Hustopeče lze znovu připomenout: u zrodu projektu nebyl brán ohled na infrastrukturu obcí, neudržování stezek a značení, špatný stav povrchu stezek, zkratkovité a nepřehledné značení stezek, nedostatek financí na opravy cyklostezek, kombinace alkoholu a sportu, zvýšený výskyt cyklistů na silnicích, vysoké nebezpečí úrazu, stezky nevedou přes centra obcí a přes vinařské uličky, nedostupnost vinařů ve vinných sklepech, devastování přírody a vinohradů.
58
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ČEPELKA, Oldřich. Místní partnerství a rozvoj venkova: příprava na iniciativu LEADER. Liberec: Omega, 2004, 88 s. ISBN 80-902376-5-7. DUDÁK, Vladislav. Putování vinařským krajem: Průvodce moravskou vinařskou oblastí. Praha: Práh, 2011, 274 s. ISBN 978-80-7252-324-5. FORET, Miroslav a Věra FORETOVÁ. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2001, 178 s. ISBN 80-247-0207-X. FORET, Miroslav a Věra FORETOVÁ. Komunikující město. Brno: Masarykova univerzita, 1996, 107 s. ISBN 80-210-1287-0. FORET, Miroslav a Věra FORETOVÁ. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2008, 119 s. ISBN 978-80-903914-3-7. FORET, Miroslav. Cestovní ruch. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 106 s. ISBN 80-7157-838-X. FORET, Miroslav. Komunikace s veřejností. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 206 s. ISBN 80-210-1034-7. FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. 1. vyd. Brno: Edika, 2012, 184 s. ISBN 978-80-266-0006-0. FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. 3. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2011, 486 s. ISBN 978-80-251-3432-0. FORET, Miroslav. Marketingový průzkum. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 116 s. ISBN 978-80-265-0038-4. GALVASOVÁ, Iva. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno: Georgetown, 2007, 138 s. ISBN 80-251-20-9. HÁLEK, Vítězslav. Marketing obcí. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008, 54 s. ISBN 978-80-7041-226-8. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-7168-948-3.
59
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. vyd. Prah: Grada Publishing, a.s., 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. JAN, Libor a Soňa NEZHODOVÁ. Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic. Hustopeče: Hustopeče, 2010, 775 s. ISBN 978-80-254-8243-8. JANEČKOVÁ, Lidmila a Miroslava VAŠTÍKOVÁ. Marketing měst a obcí. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1999, 178 s. ISBN 80-7169-750-8. KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2003, 173 s. ISBN 80-86119-56-4. KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2004, 447 s. ISBN 80-86473-80-5. KOTRBA, Tomáš a Miroslav FORET. Základy managementu. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2009, 131 s. ISBN 978-80-87314-00-5. KOZUMPLÍKOVÁ, Alice. Péče o životní prostředí: Přednášky. Brno: FRRMS, 2012. KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj: Teorie, aplikace, regionalizace. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010, 155 s. ISBN 978-80-7375-414-3. LACINA, Karel. Regionální rozvoj a veřejná správa. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. v edici EUPRESS, 2007, 69 s. ISBN 978-80-86754-74-1. NADACE PARTNERSTVÍ. Greenways Moravská vinná stezka: Cykloprůvodce 1: 100 000. Brno: Nadace Partnerství, 2006. NADACE PARTNERSTVÍ. Na kole krajem památek a vína. Brno, 2001. OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína 2012. Znojmo: Agentura Bravissimo, 2012, 160 s. ISBN 978-80-87498-04-0. OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína: Mapa. Znojmo: Agentura Bravissimo, 2001. PARTNERSTVÍ, o.p.s. ve spolupráci s Nadací Partnerství. Cyklisté vítáni Česko a Slovensko: Výlety na Greenways. Brno, 2011, 122 s. PIKE, Andy, Andrés RODRÍGUEZ-POSE a John TOMANEY. Local and regional development. New York: Routledge, 2006. ISBN 04-153-5718-7. 60
SMOLÍK, Josef. Regionální sociologie: Přednášky. Brno: FRRMS, 2012. WOKOUN, René. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, 2008, 475 s. ISBN 978-807201-699-0. Zákon o životním prostředí (17/1992 Sb.)
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ Greenways. Nadace Partnerství: Lidé a příroda [online]. 2008-2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways JEŽEK, Jiří. Místní ekonomický rozvoj a jeho podpora. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. Plzeň: Západočeská univerzita, 2008 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.mmr-vyzkum.cz/INFOBANKA/regionalni-rozvoj.aspx Moravské vinařské stezky. Cyklo-jizni-morava [online]. 2010-2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/moravske-vinarske-stezky Nadace Partnerství. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nadace_Partnerstv%C3%AD O partnerství o.p.s. Partnerství o.p.s. [online]. 2011 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.partnerstvi-ops.cz/o-partnerstvi-ops O Wine Wellness. Wine Wellness: Hustopeče [online]. 2011-2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.winewellness.cz/o-wine-wellness Partnerské obce. Moravské vinařské stezky [online]. 2000-2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.stezky.cz/Partnerske-obce/Slovacko.aspx Vilamourská deklarace 2000. COT business [online]. 2002-2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/00_09/9_trend_3.htm Základní informace o místní Agendě 21 v České republice. Portál MA21 [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://ma21.cenia.cz/ZákladníinformaceoMA21/tabid/85/language/cs-CZ/Default.aspx 61
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Komunikace tří hlavních aktérů místního rozvoje Obrázek č. 2: Marketing podniku v konkrétním místě
SEZNAM TABULEK Tabulka č.1: Pozitiva Moravských vinařských stezek Tabulka č.2: Negativa Moravských vinařských stezek Tabulka č.3: Navrhovaná řešení a opatření
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1
Vinařské podoblasti a Moravské vinařské stezky
Příloha č. 2
Moravské vinařské stezky
Příloha č. 3
Logo Moravských vinařských stezek
Příloha č. 4
Role Nadace Partnerství při pořádání akcí na MVS
Příloha č. 5
Rozhledna a mandloňové sady v Hustopečích
Příloha č. 6
Wine Wellness Hustopeče
Příloha č. 7
Záznamový arch
62
