Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území v okolí obce Štěpánov

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území v okolí obce Štěpánov Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Jana Bubeníková

Brno 2009

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území v okolí obce Štěpánov zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne:

....................................................

Děkuji Ing. Martinu Svátkovi, Ph.D. za vedení diplomové práce, za jeho cenné rady a trpělivost. Dále děkuji Ing. Kristýně Látalové za poskytnutí potřebných materiálů - plánů péče pro vybraná území. Mé poděkování patří také všem, kteří mi poskytli jiné materiály či cenné informace.

4

Abstrakt

Název práce: Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území v okolí obce Štěpánov

Autor: Bc. Jana Bubeníková Abstrakt: Tato diplomová práce je zaměřena na hodnocení 12 maloplošných zvláště chráněných území nacházejících se v okolí obce Štěpánov nad Svratkou. Cílem bylo sehnat všechny disponibilní materiály o chráněných územích, provést terénní šetření spojené s hodnocením kritérií dle Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005) a z tohoto hodnocení vyvést patřičné závěry a navrhnout základní optimalizační opatření umožňující trvalé zajištění přírodních hodnot v síti studovaných chráněných území.

Klíčová slova: maloplošné zvláště chráněné území, ochrana přírody, hodnocení stavu a péče o chráněná území, optimalizační opatření. Abstract

Title: Assessment of current condition and management of chosen protected areas in the surroundings of the Štěpánov village

Author: Bc. Jana Bubeníková Abstract: This work concerns an assessment of 12 small–scale specially protected areas located in the surroundings of the Štěpánov nad Svratkou village. The goal was to discover all available materials about these areas, make the field survey using assessment criteria in accordance with the Methodology of State and Management in Small–scale Specially Protected Areas (Svátek, Buček, 2005), then determine results based on the assessment and suggest basic optimizing measures, which ensure the continued presence of native plant life in the above protected areas.

Key words: small–scale protected area, nature coservation, condition and management of protected area assessment, optimizing measures.

5 Vysvětlivky použitých zkratek v práci aj. AOPK apod. atd. č. ČNR ČR DRUSOP hod. Hstav Hpece CHKO J JJV JV JZ km KrÚ LHP LVS MT MZCHÚ MZD MZLU MŽP např. NPP NPR OkrÚ OÚ OŽP P popř. pozn. PP PR příp. Qa RSH S Sb.

a jiné Agentura ochrany přírody a krajiny a podobně a tak dále číslo Česká národní rada Česká republika digitální registr ústředního seznamu ochrany přírody hodina hodnocení stavu hodnocení péče chráněná krajinná oblast jih jihojihovýchod jihovýchod jihozápad kilometr Krajský úřad lesní hospodářský plán lesní vegetační stupeň mírně teplá (oblast) maloplošné zvláště chráněné území meliorační a zpevňující dřeviny Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ministerstvo životního prostředí například národní přírodní památka národní přírodní rezervace Okresní úřad Obecní úřad odbor životního prostředí povodí (plocha) popřípadě poznámka přírodní památka přírodní rezervace případně dlouhodobý roční průtok rámcové směrnice hospodaření sever Sbírka (zákonů)

6 SSV SSZ SV SZ ŠLP tj. tzv. ÚSES V VKP Z z.d. ZCHÚ z.š.

severoseverovýchod severoseverozápad severovýchod severozápad školní lesní podnik to jest takzvaný územní systém ekologické stability východ významný krajinný prvek západ zeměpisná délka zvláště chráněné území zeměpisná šířka

Vysvětlivky použitých zkratek kritérií současného stavu a péče Zach Stru VD Rep Nar Invz Odp Jiné Dok Znč Cst OP Neg POB Zás Cíle VŠ Š N P D VY

zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany velmi špatný(á) špatný nedostatečná průměrný(á) dobrý(á) vynikající

Veškeré latinská jména rostlin použitá v práci byla převzata z Klíče ke květeně České republiky (Kubát a kol., 2002).

Obsah 1 Úvod a cíl práce

11

2 Širší územní vztahy 2.1 Lokalizace území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1 Charakteristika okresu Žďár nad Sázavou . . 2.1.2 Charakteristika obce Štěpánov nad Svratkou 2.2 Přírodní poměry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Geologické poměry . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Geomorfologie území . . . . . . . . . . . . . 2.2.3 Pedologické poměry . . . . . . . . . . . . . . 2.2.4 Hydrologické poměry . . . . . . . . . . . . . 2.2.5 Klimatické poměry . . . . . . . . . . . . . . 2.2.6 Biogeografické členění . . . . . . . . . . . . 2.2.7 Fytogeografické poměry . . . . . . . . . . . 2.2.8 Přírodní lesní oblast . . . . . . . . . . . . . 2.2.9 Biota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12 12 12 13 13 13 14 15 15 16 17 18 18 19

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

3 Vývoj a současný stav ochrany přírody a krajiny v okolí Štěpánova nad Svratkou 20 4 Metodika 4.1 Cíl a principy zpracování . . . . . . 4.2 Zdroje informací . . . . . . . . . . 4.3 Postup hodnocení současného stavu 4.4 Výběr lokalit . . . . . . . . . . . . 4.5 Terénní průzkum . . . . . . . . . . 4.6 Zdroje informací . . . . . . . . . .

. . a . . .

. . . . . . péče . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

5 Výsledky práce 5.1 PP Javorův kopec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 5.1.2 Historie využívání lokality a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti i současnosti . . . . . . . . . . . . . 5.1.3 Rozbor současného stavu ZCHÚ dle dílčích ploch . . . . . . . 7

22 22 23 24 27 28 28 29 29 29 30 30

OBSAH 5.1.4 Základní údaje o území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.5 Hodnocení současného stavu a péče o PP Javorův kopec . . . 5.2 PP Kocoury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 5.2.2 Historie využívání lokality a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti i současnosti . . . . . . . . . . . . . 5.2.3 Rozbor současného stavu ZCHÚ dle dílčích ploch . . . . . . . 5.2.4 Základní údaje o území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.5 Hodnocení současného stavu a péče o PP Kocoury . . . . . . . 5.3 PP Křižník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 5.3.2 Historie využívání lokality a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti i současnosti . . . . . . . . . . . . . 5.3.3 Rozbor současného stavu ZCHÚ dle dílčích ploch . . . . . . . 5.3.4 Základní údaje o území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.5 Hodnocení současného stavu a péče o PP Křižník . . . . . . . 5.4 PP Louky u Polomu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 5.4.2 Historie využívání lokality a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti i současnosti . . . . . . . . . . . . . 5.4.3 Rozbor současného stavu ZCHÚ dle dílčích ploch . . . . . . . 5.4.4 Základní údaje o území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.5 Hodnocení současného stavu a péce o PP Louky u Polomu . . 5.5 PP Nad koupalištěm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 5.5.2 Historie využívání lokality a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti i současnosti . . . . . . . . . . . . . 5.5.3 Rozbor současného stavu ZCHÚ dle dílčích ploch . . . . . . . 5.5.4 Základní údaje o území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5.5 Hodnocení současného stavu a péče o PP Nad koupalištěm . . 5.6 PP Nyklovický potok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.6.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 5.6.2 Historie využívání lokality a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti i současnosti . . . . . . . . . . . . . 5.6.3 Rozbor současného stavu ZCHÚ . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.6.4 Základní údaje o území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.6.5 Hodnocení současného stavu a péče o PP Nyklovický potok . . 5.7 PR Ochoza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.7.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 5.7.2 Historie využívání lokality a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti i současnosti . . . . . . . . . . . . . 5.7.3 Rozbor současného stavu ZCHÚ dle dílčích ploch . . . . . . . 5.7.4 Základní údaje o území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8 31 32 36 36 37 37 38 39 43 43 44 44 45 46 50 50 51 51 52 53 57 57 58 58 60 61 65 65 66 66 67 68 72 72 73 73 74

OBSAH

5.8

5.9

5.10

5.11

5.12

5.13

9 5.7.5 Hodnocení současného stavu a péče o PR Ochoza . . . . . . . 75 PP Ostražka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 5.8.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 79 5.8.2 Historie využívání lokality a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti i současnosti . . . . . . . . . . . . . 80 5.8.3 Rozbor současného stavu ZCHÚ dle dílčích ploch . . . . . . . 80 5.8.4 Základní údaje o území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 5.8.5 Hodnocení současného stavu PP Ostražka . . . . . . . . . . . 82 PP Svratka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 5.9.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 86 5.9.2 Historie využívání lokality a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti i současnosti . . . . . . . . . . . . . 87 5.9.3 Rozbor současného stavu ZCHÚ dle dílčích ploch . . . . . . . 87 5.9.4 Základní údaje o území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 5.9.5 Hodnocení současného stavu a péče o PP Svratka . . . . . . . 89 PP U Hamrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 5.10.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 93 5.10.2 Historie využívání lokality a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti i současnosti . . . . . . . . . . . . . 94 5.10.3 Rozbor současného stavu ZCHÚ dle dílčích ploch . . . . . . . 94 5.10.4 Základní údaje o území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 5.10.5 Hodnocení současného stavu a péče o PP U Hamrů . . . . . . 96 PR Údolí Chlébského potoka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 5.11.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 100 5.11.2 Historie využívání lokality a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti i současnosti . . . . . . . . . . . . . 101 5.11.3 Rozbor současného stavu ZCHÚ dle dílčích ploch . . . . . . . 101 5.11.4 Základní údaje o území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 5.11.5 Hodnocení současného stavu a péče o PR Údolí Chlébského potoka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 PP Vírská skalka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 5.12.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 107 5.12.2 Historie využívání lokality a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti i současnosti . . . . . . . . . . . . . 108 5.12.3 Rozbor současného stavu ZCHÚ . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 5.12.4 Základní údaje o území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 5.12.5 Hodnocení současného stavu a péče o PR Vírská skalka . . . . 110 Souhrnný přehled výsledků zhodnocení stavu a péče o vybraná MZCHÚ114

6 Diskuze 116 6.1 Souhrnné vyhodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 6.2 Výsledky hodnocení jednotlivých kritérií současného stavu a péče . . 117 6.3 Srovnání výsledků hodnocení MZCHÚ s jinými hodnocenými kraji . . 120

OBSAH

10

7 Závěr

122

8 Summary

123

9 Přílohy

127

Kapitola 1 Úvod a cíl práce Okolí Štěpánova nad Svratkou se nachází v přírodním parku Svratecká hornatina. Jedná se o území značně členité, ve kterém se střídají lesní porosty s loukami, pastvinami a poli a hlubokými zaříznutými údolími řek a potoků. Z rostlinstva zde lze nalézt jak druhy méně náročné teplomilné, rostoucí na slunných skalnatých svazích, tak i druhy vyšších poloh, nalézající se v chladných a stinných údolních dnech. Na mnoha územích je i značný výskyt různých druhů z čeledi vstavačovité. Obdobně je v této oblasti pestrá i fauna. Svratecká hornatina byla a je krajinou intenzivní inspirace. Nalezlo ji zde nejen mnoho malířů Vysočiny, básníků a spisovatelů, ale každý, kdo tento kraj navštívil, si jistě odnesl „kousekÿ ve svém srdci. Cílem práce bylo zhodnotit současný stav a péči o vybraná chráněná území v okolí obce Štěpánov nad Svratkou pomocí Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005). Dále charakterizovat přírodní podmínky jednotlivých chráněných území, současný stav krajiny a vývoj sítě chráněných území v okolí Štěpánova nad Svratkou, shromáždit disponibilní materiály o zájmových chráněných územích a vyhodnotit jejich stav a management, provést terénní průzkum a vyhodnotit jejich současný stav a péči o ně, zpracovat souhrnné hodnocení stavu a managementu hodnocených území a v neposlední řadě též navrhnout základní optimalizační opatření umožňující trvalé zajištění přírodních hodnot v souboru studovaných chráněných území. Výsledky práce by měly upozorňovat na klíčové problémy nejen v jednotlivých vybraných hodnocených územích, ale i v souboru MZCHÚ.

11

Kapitola 2 Širší územní vztahy 2.1

Lokalizace území

Zájmová území se nachází: • v kraji: Vysočina • v okresu: Žďár nad Sázavou • na katastru obcí: Dolní Čepí, Hluboké u Dalečína, Chlébské, Chlum, Polom u Sulkovce, Prosetín u Bystřice nad Pernštejnem, Štěpánov nad Svratkou, Ujčov, Velké Trestné a Vír

2.1.1

Charakteristika okresu Žďár nad Sázavou

Okres Žďár nad Sázavou se nachází ve střední části České republiky. Leží ve vrcholových polohách Českomoravské vrchoviny při hlavním evropském rozvodí mezi úmořími Černého a Severního moře. Na severu výrazně vystupují zalesněné Žďárské vrchy, ve kterých leží nejvyšší bod okresu – Devět skal (836,3 m n. m.). Nejnižší bod leží v údolí říčky Loučky v jihovýchodní části okresu (256 m n. m.). Území okresu má rozlohu 1 672 km2 a tvar nepravidelného šestiúhelníku s delší osou protaženou od SSZ k JJV. Na severu sousedí s okresy Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy. Na západě sousedí s okresem Jihlava, na jihu s okresem Třebíč a Brno–venkov a na východě s okresem Blansko. Severozápadní částí okresu probíhá hranice mezi Čechami a Moravou. Nejzápadnější bod okresu leží 1,8 km od obce Špinov (15◦ 43’ z. d.), nejsevernější bod je 0,4 km severně od osady Paseky (49◦ 44’ z. š.), nejvýchodnější bod se nachází v údolí říčky Hodonínky 1,7 km východně od obce Prosetín (16◦ 26’ z. d.) a nejjižnější bod nalezneme u Jinošovské myslivny 1,5 km SSV od obce Jinošov (49◦ 14’ z. š.). Pro krajinu okresu je typická mozaika drobných lesíků, luk a polí a kolem rozptýlených vesnic. Většími středisky osídlení jsou okresní město Žďár nad Sázavou, dále Velké Meziříčí, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš a Bystřice nad Pernštejnem. (Čech a kol., 2002)

12

KAPITOLA 2. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY

2.1.2

13

Charakteristika obce Štěpánov nad Svratkou

Štěpánov nad Svratkou je vesnice s přibližně sedmi sty obyvateli a rozlohou 1086 ha, z toho 299 ha připadá na zemědělskou půdu, 627 ha na lesní půdu, 15 ha na vodní plochy, 13 ha na zastavěná území a 132 ha na ostatní plochy. Štěpánov nad Svratkou je vesnice nacházející se na severozápadě jižní Moravy, spadá do kraje Vysočina a okresu Žďár nad Sázavou, kde leží na samém východě tohoto okresu. Tři kilometry východním směrem od Štěpánova nad Svratkou je hranice s okresem Blansko a 4 km jižním směrem s okresem Brno - venkov. Od okresního města Žďáru nad Sázavou je Štěpánov vzdálen 35 km, od Nového Města na Moravě 22 km a nejbližšího města Bystřice nad Pernštejnem 7 km. Od Brna je vzdálen cca 50 km. Přesné zeměpisné souřadnice Štěpánova nad Svratkou jsou 16◦ 20’ východní délky a 49◦ 30’ severní šířky. Tyto souřadnice se protínají u odbočky ze silnice č.387 na Vrtěžíř. Obec se rozprostírá v údolí nad soutokem řek Svratky a potoku Hodonínky. Okolním kopcům s lesy a pastvinami vévodí středověká zřícenina hradu Zubštejn a se svou proslulou pověstí i „Vysoká skálaÿ. První písemná zpráva o obci je z roku 1285 a může se pochlubit dlouholetou tradicí hornictví a železářství. Dolování stříbra, mědi a železné rudy sice dávno skončilo, ale jedny z nejstarších železáren na Moravě zde dodnes odlévají šedou litinu. Zdejší železo patřilo k nejlepším na Moravě, např. v 17. století dodávaly tyto železárny nejvíce zbraní ze všech moravských železáren. (OÚ Štěpánov nad Svratkou, 2009)

2.2

Přírodní poměry

2.2.1

Geologické poměry

Největší část území okresu tvoří moldanubikum, severní část Žďárských vrchů je tvořena kutnohorskosvrateckým krystalinikem, ve východní části vystupují horniny svratecké klenby. V zájmových územích převládají horniny svratecké klenby. Ve směru od západu k východu zde můžeme rozlišit čtyři podskupiny. V olešnické podskupině převládají svory a různé typy rul, mramorů, amfibolitů a kvarcitů. Bíteššká skupina je tvořena bítešskou ortorulou, ve skupině Bílého potoka převažují fylity a mramory. Jen nepatrně jsou zastoupeny žuly deblínské skupiny a jejich sedimentární obal (vápence, slepence, kvarcity). Všechny uvedené horniny a jednotky vznikly během variského (hercynského) vrásnění před 350 – 230 miliony let. Původní usazené a vyvřelé horniny (droby, pískovce, vápence) byly přeměněny na ruly, migmatity, kvarcity, mramory aj., zvrásněny a jejich stavba byla narušena pohyby podél zlomů a přesmyků. Po variském období byla již oblast klidná. Mladší horniny jsou proto nevrásněné, většinou vodorovně uložené sedimenty.


14

Koncem třetihor a ve čtvrtohorách došlo k pohybům podél starých zlomů, formovala se současná říční síť, kde se hromadily fluviální a na svazích deluviální sedimenty a vznikaly dnešní půdy. Do řady ekosystémů zasáhla těžba nerostných surovin (změna reliéfu krajiny, odlesňování, proměny režimu podzemních vod, migrace těžkých kovů atd.) V kraji se odedávna těžily rudy stříbra a barevných kovů, zlata, železné rudy a ještě se těží uranové rudy v okolí Rožné. (Čech a kol., 2002)

2.2.2

Geomorfologie území

Z hlediska regionálně – geomorfologického třídění georeliéfu ČR náleží celé území okresu k Česko - moravské soustavě České vysočiny a k podsoustavě Českomoravské vrchoviny. Hornosvratecká vrchovina je členitá vrchovina až hornatina tvořená krystalickými horninami s ostrůvky permokarbonských a křídových usazenin na celkové ploše 1097,57 km2 , střední sklon je 6◦ 12’ a střední výška 580,2 m. Tvoří rozsáhlé území s vyklenutým povrchem, prořezané hlubokým údolím řeky Svratky a jejích přítoků. Dělí se na vyšší Žďárské vrchy (SZ podcelek) - úzké hřbety se skalními útvary a hluboká, ale rozevřená údolí - a nižší Nedvědickou vrchovinu (JV podcelek) - masivní klenba s hlubokými zaříznutými údolími, v údolí Křetínky jsou zaklesnuté kry křídových hornin jako stolové hory, v okolí obce Jedlová plošina obnaženého předkřídového zarovnaného povrchu (paroviny). Nejvyšší bod je Devět skal 836,3 m v Devítiskalské vrchovině. Značné části jsou zalesněny rozsáhlými komplexy smrkových porostů. (Demek, Cibulková, 2006) Dle Demka (2006) se ZCHÚ dle regionálního členění reliéfu ČR nachází v: • II Česko – moravská soustava • IIC Českomoravská vrchovina • IIC–4 Hornosvratecká vrchovina • IIC–4B Nedvědická vrchovina • IIC–4B–5 Sýkořská hornatina • IIC–4B–2 Vírská vrchovina • IIC–4B–7 Sulkovecká vrchovina Sýkořská hornatina je část Nedvědické vrchoviny. Rozsáhlá horská klenba s plochým středem a okraji rozřezanými hlubokými údolími přítoků Svratky a Svitavy na ploše 214,29 km2 , složená hlavně z porfyroblastické muskovitické a sericiticko muskovititické ortoruly bítešské skupiny moravika svratecké klenby, v údolích jsou na okrajích miocenní usazeniny. Hluboké údolí Svratky lemuje hornatinu na západě, u obce Štěpánovice představuje údolí Svratky prolom vyplněný neogenními usazeninami, u obce Borač tektonická sníženina s miocenními usazeninami. Na vrcholech četné pleistocenní kryogenní tvary (izolované skály, skalní hradby, kryoplanační terasy, balvanové proudy, balvanová moře), nejvyšší bod je Sýkoř 701,7 m, významnější body Hradisko 642,5 m, Podskalí 635 m, Sokolí hora 625,3 m, Veselský chlum 578,3 m, Špilberk 653,9 m. V území se nachází 2.–5. LVS. V centrální části souvisle, při okrajích rozptýleně zalesněná smrkovými a smíšenými porosty s četnými


15

zbytky doubrav (v jižní části), bučin a zejména suťových listnatých lesů, na zemědělské půdě zpravidla převládají louky a pastviny nad poli, typické jsou četné ovocné sady a rozptýlená dřevinná vegetace (s dominancí habru i v nejvyšších polohách), v korytě Svratky soustava říčních ostrovů. Harmonická kulturní krajina s vysokou biodiverzitou (od druhů teplomilných až po druhy vyšších poloh) je téměř celá součástí přírodního parku Svratecká hornatina, do východních okrajů zasahují přírodní parky Halasovo Kunštátsko a Lysicko, je zde 33 maloplošných chráněných území. (Demek a kol., 2006) Vírská vrchovina je část Nedvědické vrchoviny. Členitá vrchovina až hornatina na ploše 59,67 km2 , tvořená krystalickými břidlicemi, především svrateckého, poličského a letovického krystalinika. Tvoří úzký pruh členitého vrchovinného terénu na rozvodí mezi řekami Svratkou a Svitavou. Hluboko zaříznuté údolí Svratky u Víru představuje nejhlubší zářez na Českomoravské vrchovině, nejvýznamnější bod je Panský vrch 699,8 m. V území se nachází 3.–5. LVS. Střídání polí, luk a lesů převážně smrkových porostů s příměsí borovice, buku a jedle, na strmých údolních svazích Svratky zbytky smíšených porostů (lípy, javory, buky, jedle) a zakrslé dubové porosty, roztroušeně květnaté pastviny s rozptýlenými dřevinami. Je součástí přírodního parku Svratecká hornatina, do SV části zasahuje přírodní park Údolí Křetínky. (Demek a kol., 2006) Sulkovecká vrchovina je část Nedvědické vrchoviny. Členitá vrchovina na ploše 69,7 km2 , složená hlavně z rul, svorů a migmatitů, zejména věstínského komplexu a svrateckého krystalinika. Povrch je dosti členitý v důsledku rozřezání hlubokými údolími Svratky a jejích přítoků, na Svratce u Víru nejhlubší zářez na Českomoravské vrchovině (v něm Vírská údolní nádrž). Na hřbetech kryogenní tvary, nejvyšší bod je Horní les 774 m, významnější bod Ostražka 679,6 m. Vyskytuje se zde 4.–5. LVS. Rozptýleně, celkově středně zalesněná převážně smrkovými monokulturami, místy s příměsí buku a jedle, až nad Vírskou přehradou zasahuje od jihu přirozené rozšíření dubu, na skalních ostrožnách reliktní bory, na zemědělské půdě zpravidla převládají nad poli polokulturní louky a pastviny s rozptýlenou dřevinnou vegetací (bříza, jeřáb ptačí, líska aj.). Harmonická kulturní krajina je součástí přírodního parku Svratecká hornatina. (Demek a kol., 2006)

2.2.3

Pedologické poměry

Na celém území se vyskytují hnědé půdy kyselé a hnědé půdy silně kyselé (Tomášek, 2007). Pedologické poměry jsou více rozebrány na jednotlivých hodnocených územích.

2.2.4

Hydrologické poměry

Území okresu je rozděleno hlavní evropskou rozvodnicí na malou severozápadní část patřící k úmoří Severního moře, z níž jsou odváděny vody Sázavou, a mnohem větší

16


jihovýchodní oblast, která náleží k úmoří Černého moře a je odvodňována Svratkou a Oslavou. Největším vodním tokem okresu je Svratka, která pramení na západních svazích Křivého Javoru ve výšce 760 m n.n. a ústí zleva do Dyje ve střední nádrži Nové Mlýny v 170 m n.n. Její tok nejprve směřuje k severu a u Svratky (města) se stáčí k jihovýchodu a tento směr dodržuje až po Borač, kde po téměř 84 km opouští území okresu (P 605 km2 a Qa 4,82 m3 .s−1 ). Na řece Svratce byla vybudována v padesátých letech 20. století vodárenská nádrž Vír. Z nádrží Vír I a II je vypouštěna v zimě relativně teplejší a v létě chladnější voda, což má značný vliv na biotu vodního toku pod nádržemi. Vodoměrné stanice jsou v Borovnici, Dalečíně a pod vyrovnávací nádrží Vír II. Z významnějších přítoků přibírá Svratka v okrese zleva Hodonínku (P 67,9 km2 ) a zprava Fryšávku–Vršavu (P 66,5 km2 ), Bystřici (P 61,5 km2 ) a Nedvědičku (P 85,4 km2 ). Na území okresu jsou sice četné, ale málo vydatné zdroje podzemní vody. Převážně se využívají zdroje povrchové vody. Především jde o odběr vody z vodárenské nádrže Vír I, z níž je získáváno kolem 200 l.s−1 pitné vody pro oblast Bystřice nad Pernštejnem, Nového Města na Moravě a Žďáru nad Sázavou. Jižní část okresu je zásobována pitnou vodou z nádrže Mostiště na řece Oslavě. (Vlček, 1984)

2.2.5

Klimatické poměry

Podnebí celého území okresu Žďár nad Sázavou lze charakterizovat jako podnebí mírného pásu mírně kontinentální. Lokality patří do klimatického okrsku MT 3 - mírně teplý, mírně vlhký, se středně dlouhou zimou a létem. (Quitt, 1975) Charakteristiky klimatické oblasti MT 3: Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 ◦ C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

20 až 30 dnů 120 až 140 dnů 130 až 160 dnů 40 až 50 dnů -3 až -5 ◦ C 16 až 17 ◦ C 6 až 7 ◦ C 6 až 7 ◦ C 110 až 120 dní 350 až 450 dní 250 až 300 dní 60 až 100 dnů 120 až 150 dnů 40 až 50 dnů

17


Tab. 2.1: Dlouhodobý normál klimatických hodnot za období 1961 – 1990 Meteorologická I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Rok

-2,0

6,5

stanice Průměrná teplota vzduchu (◦ C) za období 1961 – 1990 Bystřice nad -3,9

-2,5

1,4

42

37

32

6,2

11,9

14,6

16,6

15,6

11,8

6,6

1,4

Pernštejnem Průměrný úhrn srážek (mm) za období 1961 – 1990 47 64 75 77 80 53 54 49 41 651 Zdroj: ČHMÚ, 2008

Obr. 2.1: Klimadiagram

2.2.6

Biogeografické členění

Dle Culka (1996) patří ČR do provincie opadavých listnatých lesů. Daná chráněná území se nachází v Hercynské podprovincii v Sýkořském bioregionu (1.51). Sýkořský bioregion leží v severní části jižní Moravy, zabírá geomorfologiský podcelek Nedvědická vrchovina a východní okraj Křižanovské vrchoviny v okolí údolí Libochůvky. Plocha bioregionu je 607 km2 . Bioregion je tvořen hornatinou se sítí hlubokých skalnatých údolí Svratky a jejích přítoků. V pestré horninové stavbě jsou zastoupeny i mramory. Pro bioregion je typické střídání bioty 4. a 5. vegetačního stupně Českomoravské vrchoviny a teplejších údolí s panonským vlivem, náležejících až do 2. bukovodubového vegetačního stupně. Potenciální vegetaci tvoří květnaté bučiny, v údolích dubohabrové háje a acidofilní doubravy. Bioregion má velkou biodiverzitu (danou též údolními fenomény), se zastoupením velmi rozmanitých fytochorotypů. Netypické části bioregionu jsou tvořeny zbytky plochých zarovnaných povrchů.


18

V převažujících kulturních smrčinách jsou dosud hojné menší celky bučin a suťových lesů, typická jsou travnatá lada.

2.2.7

Fytogeografické poměry

• Fytogeografická oblast: Mezofytikum (Mesophyticum) - M • Fytogeografický obvod: Českomoravské mezofytikum • Fytogeografický okres: 67 Českomoravská vrchovina Mezofytikum je oblast vegetace a květeny odpovídající temperátnímu pásmu (tj. zonální vegetaci) ve středoevropských podmínkách oceanity, což je oblast opadavého listnatého lesa. Zahrnuje vegetační stupně suprakolinní až submontánní, podle Zlatníka vegetační stupeň 3.–5. Jen nejnižší okraje této oblasti byly osídleny neolitickými zemědělci, v mnoha územích této oblasti existovalo prehistorické osídlení pozdější (v době bronzové), později mnohá osídlená území pokryl dočasně les. K trvalému odlesnění došlo etapovitě během středověku. Společenstva s druhy teplejších pásem se vyskytují jen v teplejších polohách, na extrémních stanovištích nebo pod vlivem xerofytizace krajiny i jinde; obdobně rostliny severnějších vegetačních pásem nebo vyšších vegetačních stupňů se vyskytují poblíž hranic s oreofytikem, v stinných údolích a na podmáčených nebo rašelinných stanovištích. V nižších polohách mezofytika se vyskytují ve zbytcích klimaxové porosty habrových (lipových) doubrav, dále borové doubravy a jedlové doubravy až jedliny, ve vyšších polohách květnaté nebo acidofilní bučiny (jedliny) submontánního stupně. Odlesněné plochy jsou převážně využity jako pole; sem náleží téměř celá krajina s výrobním zemědělským typem bramborářským, okraje krajiny patří do výrobního typu řepařského, v pohraničí i část krajiny výrobního typu horského hospodaření. Vůči oreofytiku jsou diferenční cenózy polních plevelů, řady společenstev lučních (např. svazy Arrenatherion, Alopecurion pratensis, Molinion) a semixerotermních travinných svazů Prunion spinosae a Trifolion medii; vůči termofytiku jsou diferenční např. svazy Triseto-Polygonion bistortae, Cardamino-Montion, Tri folion medii, Atropion bellae-donnae, Rhynchosporion albae, Capricion lasiocarpae aj. a především LuzuloFagion, Eu-Fagenion a Galio-Abietion. (Skalický, 1987)

2.2.8

Přírodní lesní oblast

Hodnocená chráněná území se nachází v přírodní lesní oblasti 16 - Českomoravská vrchovina. Jedná se o nejrozsáhlejší lesní oblast v ČR, zasahující do čtyř krajů. Je charakteristická převážně vrchovinným reliéfem s přechody do pahorkatin. Pro oblast je typická poloha na hranici Čech a Moravy, na hlavním evropském rozvodí. Vyskytuje se zde poměrně jednotvárné podloží - převládá rula, prostoupená žulou, syenitem (slabě fylit, amfibolit, vápenec, hadec) a malá pestrost přírodních podmínek. Převažuje zde 4.–5. LVS. Nejrozšířenějším společenstvy jsou smrkové a borové porosty, s příměsí modřínu a jedle. (Plíva, Žlábek,1986)


2.2.9

19

Biota

Podrobně zpracována u každého chráněného území, zde je přehled nejčastěji se vyskytujících druhů v hodnocených územích. Rostlinná složka Z dřevin to jsou: olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba křehká (Salix fragilis), vrba jíva (Salix caprea), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), trnka obecná (Prunus spinosa), habr obecný (Carpinus betulus), líska obecná (Corylus avellana), bez černý (Sambucus nigra), jedle bělokorá (Abies alba), smrk ztepilý (Picea abies) a jalovec obecný (Juniperus communis). Z invazivních druhů to je trnovník akát (Robinia pseudacacia). Z bylin např. orsej jarní (Ficaria verna), jaterník podléška (Hepatica nobilis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), křivatec žlutý (Gagea lutea), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), kopytník evropský (Asarum europaeum), prvosenka vyšší (Primula elatior), pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) a pupava obecná (Carlina vulgaris). Z expanzivních druhů ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Živočišná složka Ze savců byl během hodnocení chráněných území spatřen srnec obecný (Capreolus capreolus), daněk skvrnitý (Dama dama) a veverka obecná (Sciurus vulgaris). Z hmyzu mravenec lesní (Formica rufa) a čmelák zemní (Bombus terrestris). Z ptactva skorec vodní (Cinclus cinclus), konipas bílý (Motacilla alba), kos černý (Turdus merula), sýkora koňadra (Parus major), zvonek zelený (Carduelis chloris), straka obecná (Pica pica) a káně lesní (Buteo buteo). Z plazů ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Z ryb spatřen pstruh potoční (Salmo trutta).

Kapitola 3 Vývoj a současný stav ochrany přírody a krajiny v okolí Štěpánova nad Svratkou První ZCHÚ v kraji Vysočina byla dnešní PR Zaječí skok, prohlášená rezervací v roce 1924 majitelem Leopoldem Kosovským, statkářem v Horním Kosově u Jihlavy. Popud ke zřízení rezervace vzešel z řad Přírodovědeckého klubu v Jihlavě. Postupně následovala další území, obvykle na základě návrhů významných přírodovědců a s podporou pokrokových majitelů pozemků, popř. jejich správců. Zásadní přelom v ochraně přírody nastal po roce 1956, kdy byl přijat první ucelený zákon o státní ochraně přírody, k němuž byly následně vydány vyhlášky o ochraně volně žijících rostlin a živočichů. Postupně byly zřizovány nové státní přírodní rezervace a chráněná naleziště a upravovány ochranné podmínky těch stávajících. V roce 1970 bylo v kraji Vysočina zřízeno první velkoplošné chráněné území - CHKO Žďárské vrchy. Budování sítě ZCHÚ však postupovalo pomalu s pokračující devastací krajiny Českomoravské vrchoviny. Začátkem 70. let 20. století existovalo v kraji Vysočina pouze asi 20 MZCHÚ, desítky dalších zůstávaly pouze jen ve stadiu zpracovaných návrhů. Neutěšená situace se podstatně zlepšila zahájením zřizování tzv. chráněných přírodních výtvorů okresními národními výbory. Změnu k aktivnímu přístupu ochrany přírody a jejímu zrovnoprávnění s ostatními resorty přinesly až nové právní předpisy a změna státní správy v novém prostředí začátku 90. let. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a navazující vyhláška MŽP ČR č. 395/1992. Sb. představují moderní a účinný nástroj k ochraně přírody. V kraji Vysočina bylo k 31. 12. 1999 vyhlášeno celkem 162 MZCHÚ o celkové výměře více než 4 500 ha. Z tohoto počtu je 7 území v kategorii NPR a 3 v kategorii NPP. PR je 63 a PP 89. Nacházejí se zde dvě CHKO - Žďárské vrchy (okres Žďár nad Sázavou) a Železné hory (okres Havlíčkův Brod), zčásti přesahujících do sousedních regionů. V dlouhodobém záměru je příprava CHKO Javořická vrchovina. ZCHÚ již nejsou jen místy, kde je omezena hospodářská činnost a volný vstup 20

KAPITOLA 3. VÝVOJ A SOUČ. STAV OP A K

21

navštěvníků. Základem péče o tato území se stává dokonalé poznání samovolných sukcesních procesů a následné cílené řízení vývoje společenstev tak, aby podmínky pro existenci předmětu ochrany zůstaly zachovány, popř. aby docházelo k jejich postupnému zlepšování. Současná druhová ochrana rovněž nespočívá jen v pouhém zákazu poškozování vybranných druhů, ale jejím základem se stávají tzv. záchranné programy, které analyzují příčiny ohrožení jednotlivých druhů a navrhují aktivní opatření k jejich záchraně. Ochrana přírody v kraji je zajišťována jednak příslušnými orgány ochrany přírody, jednak řadou dalších státních i nevládních organizací. Významnou funkci zde zastává AOPK ČR (středisko Havlíčkův Brod), která zajišťuje odborné podklady pro orgány státní správy, realizuje dotační politiku Ministerstva životního prostředí, zajišťuje péči o ZCHÚ národního významu a řeší řadu úkolů v druhové ochraně. V současné době do území okresu Žďár nad Sázavou zasahuje plochou 465 km2 CHKO Žďárské vrchy, v níž byly v okrese vyhlášeny čtyři NPR (Žákova hora, Dářko, Radostínské rašeliniště a Ransko) a 9 PR a 36 PP. Na ploše 248 km2 byl vyhlášen přírodní park Svratecká hornatina (k 1. 1. 2000 zde bylo vyhlášeno 38 MZCHÚ, z toho 13 v okrese Žďár nad Sázavou) a přírodní park Balinské údolí s výměrou 4,4 km2 . Na území okresu se nachází dalších 21 MZCHÚ (1 NPP, 4 PR a 16 PP). Na ploše 60 km2 se připravuje k vyhlášení přírodní park Bohdalovsko, jehož účelem je ochrana krajinného rázu, jehož specifikem jsou rozsáhlé rybniční soustavy ve Veselské sníženině s hnízdišti vodního ptactva. Na území okresu bylo dosud zjištěno 58 zvláště chráněných druhů rostlin a 71 druhů živočichů. Pro jejich ochranu jsou připravována k vyhlášení dalčí ZCHÚ, např. PP Belfrídský potok, PP Chobot u Rendlíčku a Zumborek, PP Křesťanova louka a PP Laguna u Bohdalova. (Čech a kol., 2002) Pozn.: Dle AOPK ČR (2009) se v současnosti na území okresu Žďár nad Sázavou nachází 56 MZCHÚ.

Kapitola 4 Metodika K hodnocení byla použita Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005). Následující kapitoly 4.1 - 4.3 vychází z této metodiky.

4.1

Cíl a principy zpracování

Cílem metodiky je rychlé získání aktuálních informací o stavu MZCHÚ a o adekvátnosti a efektivnosti péče o tato území. Výsledky hodnocení stavu a managementu jednotlivých chráněných území upozorňují nejen na klíčové problémy jednotlivých území, ale především umožňují získat přehledné aktuální informace o stavu a péči v lokálních a regionálních sítích MZCHÚ. Metodika je koncipována tak, aby ji bylo možné aplikovat i při hodnocení všech maloplošných území se zvláštním statutem ochrany, například biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, tvořících skladebné součásti ÚSES krajiny i registrovaných a evidovaných VKP. Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných chráněných územích je založena na následujících principech: jednoduchost Stav i péče jsou hodnoceny na základě jednoznačných a snadno hodnotitelných kritérií pomocí verbálně numerické stupnice. Zavedení kvantitativních multiplikátorů pro stanovení váhy kritérií umožňuje výsledné celkové zhodnocení úrovně stavu a péče o území. univerzálnost Kritéria a ukazatele byly vybrány tak, aby je bylo možno využít ve všech kategoriích MZCHÚ s rozmanitými předměty ochrany a také v dalších územích se zvláštním statutem ochrany. Pro všechny typy území je použit stejný postup hodnocení. Díky tomu je možné srovnání výsledků hodnocení v rozmanitých souborech chráněných území. rychlost Hodnocení je založeno především na terénní rekognoskaci, částečně také na využití a sekundární analýze disponibilních materiálů o území. Metodika je koncipována tak, že terénní průzkum území menšího než 100 ha lze zvládnout za jeden den (více jak 90 % MZCHÚ v ČR nepřekračuje výměru 100 ha). 22

KAPITOLA 4. METODIKA

23

V případě rozsáhlých území tvořených výrazně odlišnými částmi je možno hodnotit odděleně jednotlivé části chráněného území a na základě jejich hodnocení následně získat hodnocení celého území. komplexnost Přestože jde o jednoduchou a rychlou metodu, hodnoceny jsou všechny důležité aspekty péče i stavu území. K hodnocení je využíván „nejlepší expertní úsudekÿ, umožňující nalezení slabých (záporných) i silných (kladných) stránek stavu i péče. Závěrečné výsledné hodnocení pak odráží celkovou úroveň péče a stavu území. Metodika byla koncipována především pro potřeby provádění vrchního státního dozoru MŽP v MZCHÚ. Hodnocení může provádět každý odborník seznámený se základy ekologie a současné nauky o ochraně přírody (sozologie).

4.2

Zdroje informací

Terénní průzkum Základem hodnocení je rychlý terénní průzkum, soustředěný na získání aktuálních informací o reálném stavu území a výsledcích péče. Na počátku terénního průzkumu je vhodné zjistit přesnou polohu hranic chráněného území v terénu, přičemž již dochází k hodnocení kritérií „značení hranicÿ a „ochranné pásmoÿ, případně „omezování vnějších negativních vlivůÿ aj. Následně je prováděn terénní průzkum přímo v chráněném území a hodnocena všechna ostatní kritéria stavu a péče. Bezprostředně po uskutečnění terénního průzkumu by měly být zapsány udělené stupně k jednotlivým kritériím stavu a péče se stručným zdůvodněním hodnocení. Během terénního průzkumu je vhodné zároveň provádět fotografickou dokumentaci. Terénní průzkum je základem hodnocení všech kritérií stavu a péče kromě dvou, jimiž jsou „dokumentaceÿ a „významné druhyÿ. Stav dokumentace je posuzován na základě existujících dokumentů o chráněném území; k posouzení přítomnosti významných druhů nestačí rychlý terénní průzkum, proto musí být jako hlavní zdroj informací o jejich výskytu použity plány péče či inventarizační průzkumy; terénní průzkum pak může sloužit k doplnění či zpřesnění těchto údajů. Plány péče Před samotným hodnocením stavu a péče je vhodné a žádoucí získání předběžných informací z plánu péče či jiného informačního zdroje o území (předpis o vyhlášení ZCHÚ, inventarizační průzkumy, atd.). Plány péče jsou využity především k těmto účelům: 1. získání základních informací o MZCHÚ (identifikační údaje, lokalizace, charakteristika ekotopu a bioty, předmět a cíl ochrany) 2. seznámení s návrhy zásahů a opatření 3. předběžné upozornění na hodnoty či problémy území 4. hodnocení stavu dokumentace a přítomnosti významných druhů


24

Přestože informace z plánu péče mohou usnadnit nebo zpřesnit hodnocení území, není existence platného plánu péče nebo jiného informačního zdroje zcela nezbytnou podmínkou pro provedení hodnocení. Hodnocení je založeno na terénním průzkumu, lze tedy hodnotit stav i péči v území, pro něž neexistuje plán péče. Hodnotitel musí vždy vědět, co je předmětem ochrany. Další zdroje informací Kromě plánu péče a inventarizačních průzkumů je účelné využít i dalších informací, především z rezervačních knih. Užitečným zdrojem může být též internetová verze Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) přístupná na: http://drusop. nature.cz/.

4.3

Postup hodnocení současného stavu a péče

Kritéria Současný stav a péče o chráněná území je hodnocena podle 16 kritérií uvedených v tab. č. 4.1 a v tab. č. 4.2. Tab. 4.1: Kritéria hodnocení současného stavu území Kritéria hodnocení současného stavu území název kritéria stručná charakteristika hodnocení kritéria zachovalost posouzení zachovalosti území z hlediska předmětu ochrany struktura hodnocení prostorové, věkové a druhové struktury biocenóz významné druhy hodnocení stavu a vývoje populací zvláště chráněných a sozologicky významných druhů reprodukce hodnocení schopnosti reprodukce populací narušení obnovy posouzení závažnosti a rozsahu narušení obnovy invazní a expanzivní druhy s důrazem na výskyt invazních neofytů a neozoí skládky a odpad s ohledem na jejich rozsah a dopad na současný stav území jiné negativní vlivy hodnocení dalších případných negativních faktorů ovlivňujících stav území

Při hodnocení je třeba posuzovat všechna kritéria stavu i péče. Pouze výjimečně, není-li hodnocení daného kritéria možné či smysluplné, je přípustné kritérium vypustit. Hodnotitel musí uvést důvody, proč nebylo kritérium hodnoceno. V žádném případě nelze vypustit kritérium zachovalost a dosahování cílů ochrany. U každého kritéria je základním principem hodnocení vždy srovnání aktuálního skutečného stavu (či péče) s optimálním stavem (či péčí) daného území. Optimální stav (péče) je takový stav (péče) území, při kterém jsou nejlépe naplněny cíle jeho ochrany a chráněné území tak nejlépe plní svůj účel. Optimální stav (péče) se u různých chráněných území pochopitelně liší, tak jako se liší předměty a cíle jejich ochrany. Ze shora uvedených principů vyplývá, že při hodnocení současného


25

Tab. 4.2: Kritéria hodnocení péče o území Kritéria hodnocení péče o území název kritéria stručná charakteristika hodnocení kritéria dokumentace posouzení kvality existující dokumentace o území značení hranic hodnocení kvality značení hranic území cesty posouzení péče o síť cest (regulace návštěvnosti, eroze, fragmentace) ochranné pásmo posouzení závažnosti a rozsahu narušení obnovy omezování vnějších negativních posouzení eliminace všech významných a zřetelných negavlivů tivních vlivů z okolí péče o obnovu hodnocení opatření, která obnovu ochraňují, umožňují či podporují zásahy hodnocení veškerých zásahů a opatření, ovlivňujících stav území dosahování cílů ochrany celkové posouzení péče vzhledem k dosahování cílů ochrany

stavu území není posuzována významnost (hodnota) území, ale stav daného území. Vysoké výsledné hodnocení současného stavu území neznamená, že jde o území vysoce významné, ale že současný stav území vysoce odpovídá představě o optimálním stavu daného území. Při hodnocení chráněného území je tedy posuzována míra souladu jeho současného stavu s optimálním stavem, nikoliv významnost či hodnota chráněného území. Stupnice k hodnocení kritérií Každé z 16 kritérií uvedených v tab. č. 4.1 a v tab. č. 4.2 je ohodnoceno stupněm dle následující verbálně numerické stupnice: Tab. 4.3: Stupnice k hodnocení jednotlivých kritérií stavu a péče číslo stupně 0 1 2 3 4 5

označení stupně extrémně nízký velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající

U každého kritéria znamená udělení stupně 0 nejhorší (nejnižší) ohodnocení; stupeň 5 značí nejlepší (nejvyšší) hodnocení. U všech kritérií tedy platí zásada: čím vyšší stupeň, tím lepší hodnocení. Pozn. Pokud je tedy hodnoceno např. kritérium „významné druhyÿ vysokým stupněm, jde o zlepšování stavu populací významných druhů; v případě kritéria „invazní a expanzivní druhyÿ znamená hodnocení vysokým stupněm nízké zastoupení invazních a expanzivních druhů. Zlepšování

26


stavu populací významných druhů je hodnoceno jako pozitivní, zatímco výskyt invazních druhů je jevem nežádoucím. Vždy je tedy dodrženo pravidlo: vysoký stupeň = kladné hodnocení daného kritéria.

Váha kritérií Pro odlišení důležitosti jednotlivých kritérií má každé z nich přidělen násobný koeficient (multiplikátor). Násobný koeficient je pevně stanoven, hodnotitel jej nemění. Násobným koeficientem se vynásobí udělený stupeň a získá se tak příslušný počet bodů pro dané kritérium. Stav dokumentace Stav dokumentace ZCHÚ je posuzován ve třech oblastech: platný právní předpis či rozhodnutí o vyhlášení, inventarizační průzkumy a plán péče. Největší důraz je kladen na plán péče o ZCHÚ a jeho obsah. Při hodnocení stavu dokumentace je v tab. č. 4.4 za každou kladnou odpověď započítáno 0,5 stupně. Tab. 4.4: Hodnocení stavu dokumentace Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy

ano 0,5 0,5 0,5 0,5

ne – – – –

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

– – – – – –

Konečný stupeň hodnoceného stavu dokumentace je dán celkovým součtem z tab. č. 4.4 zaokrouhleným na celé číslo. Tab. 4.5: Stupnice hodnocení stavu dokumentace stupeň 0 zcela chybějící 1 velmi špatný 2 špatný 3 průměrný 4 dobrý 5 vynikající

stručná charakteristika hodnocení kritéria součet v tab. č. 4.4 se rovná nule součet v tab. č. 4.4 se rovná 0,5–1 součet v tab. č. 4.4 se rovná 1,5–2 součet v tab. č. 4.4 se rovná 2,5–3 součet v tab. č. 4.4 se rovná 3,5–4 součet v tab. č. 4.4 se rovná 4,5–5


27

Výsledné hodnocení Takto získané body se sečtou pro všechna hodnocená kritéria současného stavu; obdobně se sečtou i body pro všechna hodnocená kritéria péče. Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ je pak vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně možného počtu bodů, jež lze pro hodnocená kritéria stavu získat; obdobně výsledné hodnocení péče o ZCHÚ je vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně možného počtu bodů, jež lze pro hodnocená kritéria péče získat. Podle výše Hstav je současný stav území hodnocen následujícím způsobem: Tab. 4.6: Stupnice k výslednému hodnocení stavu ZCHÚ Hstav 0–30 31–50 51–70 71–90 91–100

výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ velmi špatný (VŠ) špatný (Š) průměrný (P) dobrý (D) vynikající (VY)

Podle výše Hpece je péče o území hodnocena následujícím způsobem: Tab. 4.7: Stupnice k výslednému hodnocení péče o ZCHÚ Hpece 0–30 31–50 51–70 71–90 91–100

4.4

výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ velmi špatná (VŠ) špatná (Š) průměrná (P) dobrá (D) vynikající (VY)

Výběr lokalit

Pro tuto práci byla vybrána MZCHÚ, která se nacházejí v blízkosti obce Štěpánov nad Svratkou, nacházející se na území okresu Žďár nad Sázavou. Celkový počet hodnocených území je 12, jejich celková plocha, převzatá z jednotlivých plánů péče, je 47,8246 ha. Z 12 hodnocených území se 3 nachází v kategorii přírodní rezervace, zbývajících 9 poté v kategorii přírodní památka. V 7 případech se jedná o nejrůznější travinobylinná společenstva, ve 2 o lesní společenstva a ve 3 územích jde o vodní toky a jejich bylinný podrost. Přehled hodnocených území je v tab.4.8.

28


4.5

Terénní průzkum

Terénní práce probíhaly v měsících březnu a dubnu v roce 2009. Některá ZCHÚ byla navštívena již i v letech předchozích - rok 2005 a 2007). Hodnocení v terénu předcházelo nastudování plánů péče a seznámení s lokalitou a předmětem ochrany. Po příchodu k MZCHÚ byla v první řadě provedena pochůzka podél hranic chráněného území - takto byla zjištěna kritéria značení hranic a ochranné pásmo. Následně byl proveden terénní průzkum přímo na samotném chráněném území, kde byla hodnocena ostatní kritéria a zapisována do terénního zápisníku s přidělenými stupni k jednotlivým kritériím stavu a péče o území. Při terénním průzkumu byla prováděna fotodokumentace jednotlivých ZCHÚ, příp. blízkého okolí.

4.6

Zdroje informací

Plány péče k hodnoceným chráněným území mi byly poskytnuty paní Ing. Kristýnou Látalovou z OŽP KrÚ Vysočina a plány péče pro PP Svratka a PR Vírská skalka panem Ing. Jiřím Schneiderem z MZLU v Brně. Ostatní informace (zda byly k jednotlivým ZCHÚ zpracovány inventarizační průzkumy, apod.) byly zjišťovány na serveru http://drusop.nature.cz/. Základní údaje o přírodních poměrech byly čerpány z publikace Jihlavsko, Chráněná území ČR (Čech a kol., 2002). Tab. 4.8: Tabelární přehled MZCHÚ kód 1855 1856 1863 1857 1859 1280 1860 1862 1858 1854 470 1855

kategorie PP PP PP PP PP PP PR PP PP PP PR PR

název Javorův kopec Kocoury Křižník Louky u Polomu Nad koupalištěm Nyklovický potok Ochoza Ostražka Svratka U Hamrů Údolí Chlébského potoka Vírská skalka

plocha (ha) 2,4256 0,4439 0,2138 3,2635 1,6524 11,7400 9,9200 5,3316 0,4150 4,8746 4,3142 3,2300

Žďár Žďár Žďár Žďár Žďár Žďár Žďár Žďár Žďár Žďár Žďár Žďár

okres nad Sázavou nad Sázavou nad Sázavou nad Sázavou nad Sázavou nad Sázavou nad Sázavou nad Sázavou nad Sázavou nad Sázavou nad Sázavou nad Sázavou

Kapitola 5 Výsledky práce 5.1 5.1.1

PP Javorův kopec Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů

Lokalizace Lokalita se nachází severně od Víru u obce Chlum - Korouhvice, v nadmořské výšce 592–625 m. Geomorfologické, geologické a pedologické poměry PP se dle regionálního členění reliéfu České republiky nachází v Sulkovecké vrchovině (Demek a kol., 2006). Území je tvořeno protezoickými horninami věstínského komplexu. Jedná se o dvojslídné granátické leptynity - jsou to světlé, jemnozrnné metamorfované horniny, složené hlavně z křemene a živce, převážně draselného, někdy obsahují granát. ZCHÚ se nachází na pedimentu skloněném k jihu. Vytvořily se tu jednak silně kyselé půdy, hlavně kambizem dystrická, střídající se ve vlhčích polohách s kambizemí pseudoglejouvou a pseudoglejem typickým (kambickým). (Čech a kol., 2002) Klimatické poměry Podnebí je zde mírně teplé MT3 a poměrně suché, neboť lokalita leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny (Quitt, 1975). Vegetace Na svahové louce s prameništi roste celá řada vlhkomilných druhů. Mimo ohroženého prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) se zde vyskytují např. ostřice

29

KAPITOLA 5. VÝSLEDKY PRÁCE

30

obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice ježatá (Carex echinata), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), violka bahenní (Viola palustris) a prvosenka vyšší (Primula elatior), rostoucí v přilehlé olšině. Na svahovou prameništní louku navazují maloplošné sušší porosty blízké svazu Violion caninae se smilkou tuhou (Nardus stricta), vítodem obecným (Polygala vulgaris) a mateřídouškou vejčitou (Thymus pulegioides). Jižní a východní část lokality tvoří polokulturní, druhově bohaté louky a olšiny. Do západní části proniká i na nejvlhčí plochy třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). (Čech a kol., 2002)

5.1.2

Historie využívání lokality a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti i současnosti

Západní a jižní část lokality byla v minulosti pravidelně sečena a biomasa byla využívána jako kvalitní seno. Zbývající část byla dlouhodobě ponechána ladem. Od roku 1998 je kosena nejcennější vlhká část lokality s ohroženým prstnatcem májovým. V současnosti je lokalita ohrožena především zarůstáním náletovými dřevinami, především olší lepkavou (Alnus glutinosa), nežádoucí sukcesí travinobylinných společenstev v důsledku absence pravidelného kosení (plocha B) se změnami původních rostlinných společenstev (silný výskyt ruderálních druhů) a intenzifikací obhospodařování s aplikací hnojiv, kejdy a pesticidů s negativními dopady na stávající vysokou druhovou diverzitu. (Beneš, 2003)

5.1.3

Rozbor současného stavu ZCHÚ dle dílčích ploch

Plocha A Svahová, polokulturní, vlhká, druhově bohatá louka s prameništěm (Beneš, 2003). V dolní části plocha zarůstá olší lepkavou a maliníkem, z cesty se též rozšiřuje třtina křovištní. Plocha B Luční společenstvo znehodnocené absencí sečení, s vysokým zastoupením ruderálních druhů. V severní části se jedná o 100 % porost třtiny křovištní (Beneš, 2003). Louka navazuje úzce na sousední pole (nezorán pouze cca 1 metrový pruh). Plocha C Svahová polokulturní, spíše sušší louka, na západní a severní straně obklopená lesem a olšinou (Beneš, 2003). Plocha D Zachovalé prameniště na svahové louce (Beneš, 2003). Prameniště je oploceno, okolo plotu se nachází odpad. Plocha E Svahová polokulturní, spíše sušší louka, na západní a severní straně obklopena lesem. Na východní straně se nachází již poměrně vzrostlý nálet olší


31

lepkavých, dále zde lze nalézt růži šípkovou, maliník a ostružiník a několik pěkných vrb ušatých (Beneš, 2003). Plocha F Porost olše lepkavé s výskytem prvosenky vyšší (Beneš, 2003).

5.1.4

Základní údaje o území

Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis:

Javorův kopec 1855 Přírodní památka Nařízení OkrÚ Žďár nad Sázavou, č. 11/96 (8. 11. 1996)

Kraj: Vysočina Obec s rozš. působností 3. stupně: Bystřice nad Pernštejnem Katastrální území: Chlum Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Výměra ochranného pásma: (je-li vyhlášeno)

2,4256 ha území 50 m od lokality

Správce ZCHÚ:

KrÚ kraje Vysočina, AOPK ČR Havlíčkův Brod platnost na období 2004–2013

Plán péče: Jiná dokumentace: Předmět ochrany:

Cíl ochrany:

Poznámka:

Hlavním motivem ochrany je zachování fragmentu prameništních luk s typickou květenou a populací prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) (Beneš, 2003). Zachování a rozvoj dříve běžných svahových luk s prameništi, s některými ohroženými druhy rostlin a na ně vázané entomofauny i obratlovců. Důležitým cílem je potlačení nežádoucích, zvláště ruderálních druhů (Beneš, 2003).

32


5.1.5

Hodnocení současného stavu a péče o PP Javorův kopec

Hodnocení současného stavu území

stupeň

Tab. 5.1: Hodnocení současného stavu PP Javorův kopec Kategorie území:

Přírodní památka

Název území:

Javorův kopec

Datum hodnocení:

4. 4. 2009

zachovalost

4

Plochy A a E zarůstají částečně maliníkem a třtinou křovištní, třtina se vyskytuje i na ostatních plochách. V území jinak převažují různé druhy ostřic a v severní části suchomilná (např. pupava obecná), v jižní části mokřadní společenstva (suchopýr úzkolistý).

struktura

3

Zarůstání ploch A a E maliníkem a třtinou křovištní, výskyt drobných skládek.

významné druhy

n

Významné druhy nebyly hodnoceny, v době hodnocení nebyly vyrašeny.

reprodukce

4

Vegetace prameništních luk se vyvíjí dobře (dřívější vlastní hodnocení vstavačů–rok 2007), reprodukce významných druhů nehodnocena.

narušení obnovy

3

Narušení obnovy je střední, každý rok se pozemky kosí, avšak ze sousedního pozemku (orná půda) se rozšiřují ruderální druhy.

invazní a expanzivní druhy

3

Na ploše B silný výskyt třtiny křovištní, třtina se též vyskytuje na plochách A a E, kde je i maliník.

skládky a odpad

4

U oplocené části D výskyt odpadků, které jsou i u cesty u plochy A.

jiné negativní vlivy

4

U plochy B je ponechán pouze cca 1 metrový pruh louky, zbytek je rozorán (šíření ruderálních druhů).

Jméno hodnotitele: Jana Bubeníková

Pozn.: Vyznačení ploch viz příloha č. 1.

33


Hodnocení současné péče o území

stupeň

Tab. 5.2: Hodnocení současné péče o PP Javorův kopec Kategorie území:


Název území:

Javorův kopec

Datum hodnocení:

4. 4. 2009

dokumentace

5

Plán péče je zpracován dostatečně podrobně, nebyl zpracován pouze živočišný a rostlinný inventariční průzkum.

značení hranic

5

Hranice jsou značeny přehledně a zřetelně pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem, nechybí i informační tabule o PP.

cesty

3

Cesty (pod jižní částí území) jsou rozježděny traktory (erozivní činnost). Územím prochází i turistická značka – výrazný vliv nebyl pozorován.

ochranné pásmo

3

OP ze západní části není respektováno vůbec, dá se říci, že téměř až k informační tabuli o PP je zorané pole, z východní části je situace lepší – jedná se o olšiny a na ně navazující les.

omezování vnějších negativních vlivů

3

Ve středu území byla umístěna informační tabule o PP, bylo by vhodné ponechat více nezoraného prostoru (alespoň o metr) kolem informační tabule.

péče o obnovu

4

Pozemky jsou koseny vždy po odkvětu vstavačů, bylo by dobré odstraňovat více třtinu křovištní a maliník.

zásahy

4

Pozemky jsou jednou ročně koseny, bylo by dobré odstraňovat více třtinu křovištní a maliník.

dosahování cílů ochrany

3

Mělo by dojít k odstranění odpadků, třtiny křovištní a maliníku.


34


Tab. 5.3: Výsledné hodnocení současného stavu a péče o PP Javorův kopec

Obr. 5.1: Grafické hodnocení současného stavu a péče o PP Javorův kopec Současný stav PP Javorův kopec je hodnocen jako dobrý. Vegetace na prameništní louce se vyvíjí uspokojivě, ze sousedního pole se však šíří ruderální druhy a třtina křovištní. Pozemky jsou pravidelně koseny a pokosená hmota je odstraňována. Významné druhy nebyly hodnoceny.

Péče o PP Javorův kopec je hodnocena jako dobrá. Louky jsou pravidelně koseny, biomasa je odstraňována. Na lokalitě byla umístěna nová informační tabule o PP. Více by se měla však odstraňovat třtina křovištní a maliník i odpadky v blízkosti i na chráněném území.

35


Tab. 5.4: Hodnocení stavu dokumentace PP Javorův kopec Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet

ano x

ne x

x x x x x x x x 4,5

Návrh optimalizačních opatření doporučených pro zlepšení stavu a péče o PP Javorův kopec • redukovat křoviny a nálet olše a omezit tak zarůstání ploch • zamezit šíření ruderálních druhů ze sousedního pole (ponechat větší prostor mezi informační tabulí a ornou půdou a omezit hnojení) • kosit ruderální porosty s třtinou minimálně 2× ročně v červnu a srpnu s odklizením biomasy • kosit luční porosty jednou ročně od poloviny června s odklizením biomasy • odstranit odpadky kolem cest a z území PP

Obr. 5.2: Celkový pohled na PP Javorův kopec.

Obr. 5.3: Odpad u plotu u plochy D.


5.2 5.2.1

36

PP Kocoury Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů

Lokalizace Remíz a luční lada ležící cca 1 km severně od Prosetína v nadmořské výšce 606– 630 m. Geomorfologické, geologické a pedologické poměry PP se dle regionálního členění reliéfu České republiky nachází ve Vírské vrchovině (Demek a kol., 2006). Podloží je tvořeno proterozoickými horninami moravika svratecké klenby. Jedná se o dvojslídné, vzácněji biotitické ruly, často porfyroblastické (bítešská skupina) s vložkami krystalických vápenců, případně dolomitických, místy s tremolitem (olešnická skupina). Reliéf skupinky remízů výrazně modelovala lidská činnost v minulosti, především těžba krystalického vápence a ukládání kamenných snosů z okolních polí. Vznikla zde rendzina typická, v okolí na kyselých horninách i kambizem dystrická. (Čech, 2005) Klimatické poměry Podnebí je zde mírně teplé MT3 a poměrně suché, neboť lokalita leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny (Quitt, 1975). Vegetace Na kamenných snosech a vystupujících drobných skalkách jsou vytvořeny zapojené náletové porosty dřevin s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica), lískou obecnou (Corylus avellana) a břízou bělokorou (Betula pendula). V jejich podrostu roste řada lesních a hájových druhů, např. samorostlík klasnatý (Actaea spicata), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropský (Asarum europaeum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) a violka Rivinova (Viola riviniana). V travinobylinných porostech blízkých svazům Bromion erecti a Trifolion medii se vyskytuje řada teplomilných a suchomilných druhů, např. vítod chocholatý (Polygala comosa), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), jitrocel prostřední (Plantago media), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), krvavec menší (Sanguisorba minor), jetel horský (Trifolium montanum) a prvosenka jarní (Primula veris). Sasanka lesní (Anemone sylvestris) zde roste v relativně početné populaci a její výskyt v nadmořské výšce okolo 620 m je velmi


37

pozoruhodný. Z dalších významných druhů zde roste hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Místy se projevuje nežádoucí expanze tzv. kulturních druhů trav, především ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) a pcháče rolního (Cirsium arvense). (Čech, 2005)

5.2.2


Vzhledem k podloží krystalického vápence a charakteru dnešního reliéfu lze předpokládat na místě drobnou povrchovou těžbu k malovýrobě páleného vápna ve vápenných pecích, která zde mohla probíhat již od středověku. Nedaleká vápenka (dnes pouze opuštěný lom a osamoceně stojící komín) využívala suroviny z lomu ve své těsné blízkosti. Ostrůvek neplodné půdy v polích byl zřejmě přepásán a byl zde ukládán kámen sebraný na okolních polích. Jižně od dnešní PP probíhala polní cesta, dnes zaniklá. Velmi zajímavý je dopis vlastníka pana Čestmíra Štěpánka z Prosetína, uložený v rezervační knize, ve kterém se píše, že území „. . .od roku 1959 nepřináší žádný užitek. Před oním rokem tam byly pásány krávy a těžen písek a kámen ke stavebním účelům na opravu cest.ÿ Postupné upouštění od pastvy a ukončení dalších vlivů lidské činnosti (seřezávání náletových dřevin aj.) vedly k postupnému převládnutí dřevinných náletových porostů a v poslední době také k degradaci suchých trávníků, zvláště expanzí ovsíku vyvýšeného. (Čech, 2005)

5.2.3


Plocha A Suchomilný trávník s početnou populací sasanky lesní (Anemone syl vestris), hojný výskyt prvosenky jarní (Primula veris). Dále se zde nacházejí roztroušené keře lísky obecné (Corylus avellana) a hlohů (Crataegus sp.), okraje ploch, sousedících s polem jsou mírně degradované, ovlivněné hnojením pole. Plocha B Remízky na kamenicích, převládá v nich buk lesní, třešeň ptačí, bříza bělokorá, borovice lesní, jeřáb ptačí. V keřovém patru líska obecná, řešetlák počistivý, zimolez pýřitý, místy i lýkovec jedovatý. Z bylin se vyskytují samorostlík klasnatý (Actaea spicata), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) a prvosenka jarní. Plocha C Okrajový lem se sasankou lesní (Čech, 2005). Zarůstá trávou a ostružiníkem.


5.2.4

38



Kocoury 1856 Přírodní památka Nařízení OkrÚ Žďár nad Sázavou, č. 12/96 (8. 11. 1996)

Kraj: Vysočina Obec s rozš. působností 3. stupně: Bystřice nad Pernštejnem Katastrální území: Prosetín u Bystřice nad Pernštejnem Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Výměra ochranného pásma: (je-li vyhlášeno)


Správce ZCHÚ:



Cíl ochrany:

Poznámka:

Zachovalá travinobylinná společenstva s výskytem fytogeograficky významných druhů rostlin a populací zvláště chráněné sasanky lesní (Anemone sylvestris)(Čech, 2005). Zachování ohrožených společenstev suchomilných trávníků a bylinných lemů s početnou populací sasanky lesní a dalších ohrožených a fytogeograficky významných druhů pomocí dlouhodobé trvalé péče, eliminující vlivy sukcesních změn (Čech, 2005). Území je součástí Přírodního parku Svratecká hornatina

39


5.2.5

Hodnocení současného stavu a péče o PP Kocoury


stupeň

Tab. 5.5: Hodnocení současného stavu PP Kocoury Kategorie území:


Název území:

Kocoury

Datum hodnocení:

3. 4. 2009

zachovalost

3

Z polí a luk (na S a SV) se šíří ovsík vyvýšený, v důsledku hnojení polí (zvl. na JZ) na okrajích ruderalizace a degradace.

struktura

3

Expanze ovsíku vyvýšeného, ruderálních druhů a ostružiníku (zvl. na SV území na okrajích).

významné druhy

n


reprodukce

3

Travinobylinná společenstva se vyjma šíření ovsíku vyvíjejí dobře. Aby nedocházelo k šíření nitrofytů a ruderálních druhů, chtělo by to omezit hnojení pole v blízkosti PP.

narušení obnovy

4

Mírná ruderalizace okrajových lemů pozemků v důsledku hnojení okolních pozemků, šíření ovsíku vyvýšeného z okolních pozemků.


3

Šíření ovsíku vyvýšeného z okolních pozemků, v blízkosti PP, u cesty (na J) silný výskyt třtiny křovištní.

skládky a odpad

3

Na území byly nalezeny skládky pneumatik a plechovek od hořlavin a jiného odpadu v blízkosti cesty na jihu PP.


4

Hnojení luk a polí na JZ.


40



stupeň

Tab. 5.6: Hodnocení současné péče o PP Kocoury Kategorie území:


Název území:

Kocoury

Datum hodnocení:

3. 4. 2009

dokumentace

5


značení hranic

2

Hranice PP nejsou označeny pruhovým značením, je zde však umístěna informační tabule i sloupky s tabulí s malým státním znakem.

cesty

3

Kolem území vede turistická značka, po cestě však spíše jezdí technika na pole a louky. Kolem této cesty je značně rozšířena třtina křovištní.

ochranné pásmo

3

V části sousedící s polem dochází k ruderalizaci a degradaci, rostou zde pampelišky (Taraxacum sect. Ruderalia).


3

Na okraji lokality byla umístěna informační tabule o PP, přilehlé pole se stále hnojí - šíří se z něj stále ovsík vyvýšený.

péče o obnovu

4

Pozemky jsou pravidelně koseny.Hmota je odstraňována. Šíření ovsíku vyvýšeného a ruderálních druhů (pampelišky).

zásahy

5

Pozemky jsou pravidelně koseny. Občas se redukuje líska v keřovém podrostu v remízkách.


4

Skládky by se měly odstranit a omezit hnojení pole alespoň v blízkosti PP.


41


Tab. 5.7: Výsledné hodnocení současného stavu a péče o PP Kocoury

Obr. 5.4: Grafické hodnocení současného stavu a péče o PP Kocoury Současný stav PP Kocoury je hodnocen jako průměrný. Travinobylinná společenstva se vyvíjejí uspokojivě, ze sousedních pozemků se šíří ovsík vyvýšený. Lemy PP sousedící s polem jsou degradovány (hnojení pole). Významné druhy nebyly hodnoceny. V území bylo nalezeno pár černých skládek.

Péče PP Kocoury je hodnocena jako dobrá. Louky jsou pravidelně koseny, biomasa je odstraňována. Na lokalitě byla umístěna nová informační tabule o PP. Skládky by se měly odstranit a omezit hnojení pole alespoň v blízkosti PP.

42


Tab. 5.8: Hodnocení stavu dokumentace PP Kocoury Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet

ano x

ne x

x x x x x x x x 4,5

Návrh optimalizačních opatření doporučených pro zlepšení stavu a péče o PP Kocoury • zamezit šíření ruderálních druhů ze sousedního pole (omezit hnojení) • provést entomologický průzkum • kosit luční porosty jednou ročně od poloviny července s odklizením biomasy • odstranit skládky a odpadky z území PP • doplnit pruhové značení hranic CHÚ

Obr. 5.5: Lem s výskytem sasanky lesní.

Obr. 5.7: Pohled na PP od vápenky.

Obr. 5.6: Remíz v území


5.3 5.3.1

43

PP Křižník Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů

Lokalizace Suchá loučka u kraje lesa poblíž vrcholu 475 m n.m., cca 600 m od Dolního Čepí. Geomorfologické, geologické a pedologické poměry PP se dle regionálního členění reliéfu České republiky nachází v Sýkořské hornatině (Demek a kol., 2006). Lokalitu tvoří protezoické horniny moravika svratecké klenby olešnické skupiny. Jedná se o biotické a biotit-muskovitické pararuly, místy s granátem, a granátické pararuly, svory až fylity, převážně grafitické, muskovitické a muskovit-biotitické kvarcity až kvarcitické ruly a krystalické vápence. Horniny se střídají v malých čočkách a úzkých pásech. Lokalita se nachází na mírném jihozápadním svahu, na který navazuje prudký zalesněný sráz. Na ostrůvcích se vyvinula rendzina typická a kambizemní, kyselé horniny pokrývá silně kyselá kambizem dystrická. (Čech a kol., 2002) Klimatické poměry Podnebí je zde mírně teplé MT3, nedaleko hranic relativně teplejšího okrsku MT9 v údolí Svratky (Quitt, 1975). Vegetace Vegetace je tvořena suchomilnými travinobylinnými společenstvy s dominující kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) a s řadou teplomilnějších druhů rostlin. Rostou zde např. řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), pupava obecná (Carlina vulgaris), jahodník trávnice (Fragaria viridis), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), hořčík jestřábníkovitý (Picris hieracioides), vítod chocholatý (Polygala comosa), pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia), violka srstnatá (Viola hirta) aj. Pozoruhodné je vzhledem k malé rozloze území druhové bohatství vstavačovitých. Vyskytují se zde vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), vstavač vojenský (Orchis militaris), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) a kruštík širolistý (Epipactis helleborine). Překvapivá je rovněž vcelku početná populace kruštíku drobnolistého (Epipactis microphylla) a při lesním okraji roste i okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). V blízké bučině lze nalézt ještě hlístík hnízdák


44

(Neottia nidus-avis). Na lokalitě roste několik exemplářů jalovce obecného (Juniperus communis), postupně se začíná šířit ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). (Čech a kol., 2002)

5.3.2


Lokalita byla v minulosti zřejmě využívána jako pole, jako louka i jako extenzivní pastvina. Členitý terén a špatná přístupnost uchránila území i jeho široké okolí před velkoplošnými pozemkovými úpravami. Pozůstatkem rozsáhlého pastevního areálu v nedávné minulosti je zchátralé oplocení (betonové sloupky s ostnatým drátem) tvořící SV hranici dnešní PP. V současnosti se na lokalitě projevuje eutrofizace a s ní spojené prosazování ovsíku vyvýšeného, dále se zde vyskytuje upravené ohniště s kládami na sezení v blízkosti mikrolokalit řady ohrožených druhů rostlin. V SZ části lokality se při okraji lesa nachází menší dřevěná kůlna (seník) a krmelec pro zvěř. (Čech, 2005)

5.3.3


Plocha A Suchomilné trávníky. Od přiléhající cesty je plocha oddělena skupinou mladších stromů (borovice), přibližně ve středu plochy se nachází vzrostlý jalovec a další skupina borovic. Při okraji lesa se nacházejí jednotlivé keře (líska, svída krvavá). Výskyt upraveného ohniště s kládami k sezení. Výskyt vstavače kukačky, vstavače vojenského a pětiprstky žežulníku. (Čech, 2005) Plocha B Centrální plocha suchomilného trávníku, s vyjímkou několika soliterních jalovců bez dřevin. Výskyt vstavače osmahlého, kruštíku drobnolistého, hořečku brvitého. Při okraji lesa roste vstavač vojenský a okrotice bílá. (Čech, 2005) Plocha C Houština zapojených mladých habrů na okraji louky, v podstatě bez podrostu, v křovinném patře svída krvavá a hloh. (Čech, 2005) Plocha D Zapojený vzrostlý smíšený les a výběžek souvislého porostu dřevin směrem do louky. Na rozhraní s plochou B nevelký dřevěný seník na betonových patkách, nedaleko od něj na okraji lesa krmelec pro zvěř. Převládá buk lesní, dále habr, svída krvavá, hloh, javor klen a několik jalovců. V podrostu roste z významných druhů např. okrotice bílá, vemeník zelenavý a hlístník hnízdák. (Čech, 2005)


5.3.4

45



Křižník 1863 Přírodní památka Nařízení OkrÚ Žďár nad Sázavou, č. 13/96 (8. 11. 1996)

Kraj: Vysočina Obec s rozš. působností 3. stupně: Bystřice nad Pernštejnem Katastrální území: Dolní Čepí Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Výměra ochranného pásma: (je-li vyhlášeno)


Správce ZCHÚ:



Cíl ochrany:

Poznámka:

Zachovalá travinnobylinná společenstva s xerotermní vegetací a výskytem tří druhů zvláště chráněných vstavačovitých: vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač vojenský (Orchis militaris) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) (Čech, 2005). Zachování ohrožených společenstev suchomilných trávníků s výskytem jalovců a řady ohrožených druhů orchidejí – zvláště vstavače osmahlého, vstavače vojenského a kruštíku drobnolistého pomocí dlouhodobé trvalé péče, eliminující vlivy sukcesních změn (Čech, 2005).

46


5.3.5

Hodnocení současného stavu a péče o PP Křižník


stupeň

Tab. 5.9: Hodnocení současného stavu PP Křižník Kategorie území:


Název území:

Křižník

Datum hodnocení:

28. 3. 2009

zachovalost

4

Na lokalitě se částečně projevuje eutrofizace z okolních lučních pozemků a s ní spojená expanze ovsíku vyvýšeného.

struktura

4

Expanze ovsíku a seníku.

významné druhy

n


reprodukce

5

Travinobylinná společenstva se vyvíjejí dobře díky pravidelnému kosení pozemků, reprodukce významných druhů nehodnocena.

narušení obnovy

5

Narušení obnovy je velmi malé díky pravidelnému kosení pozemků.


4

Na plochy proniká ovsík vyvýšený z okolních lučních pozemků.

skládky a odpad

5

Na lokalitě se nevyskytují ani jednotlivé odpadky.


4

Na lokalitě se vyskytuje ohniště ohrazené kameny s kládami na sezení (v J části, v blízkosti informační tabule), kde tyto jsou blízko ploch, na kterých se vyskytují vstavače. Byl zde postaven seník a krmelec pro zvěř (v S části území, při okraji lesa), jejich negativní vliv však nebyl pozorován.


vyvýšeného,

výskyt

ohniště

47



stupeň

Tab. 5.10: Hodnocení současné péče o PP Křižník Kategorie území:


Název území:

Křižník

Datum hodnocení:

28. 3. 2009

dokumentace

5


značení hranic

2

Hranice PP nejsou označeny pruhovým značením, je zde však umístěna informační tabule i sloupky s tabulí s malým státním znakem.

cesty

5

Přímá cesta do PP již nevede, zarůstá jalovci a habrem. Na okolní pozemky se jezdí po jiné cestě, která je od této oddělena starými betonovými sloupky.

ochranné pásmo

4

Většinu ochranného pásma tvoří smíšené a listnaté lesy, ve kterých lze nalézt vemeníky a hlístník hnízdák. Zbytek ochranného pásma tvoří mezofilní a sušší, pravidelně sklízená louka, ze které se šíří ovsík vyvýšený.


4

Na okraji lokality byla umístěna informační tabule o PP, přilehlá louka, která se sice již nehnojí, šíří se z ní stále ovsík vyvýšený.

péče o obnovu

5

Pozemky jsou pravidelně koseny.

zásahy

4

Pozemky jsou pravidelně koseny, semenáčky jalovců obsečeny. Nebyla provedena pouze asanace ohniště.


5

Péče o pozemky v PP směřuje k dosahování cílů ochrany.


48


Tab. 5.11: Výsledné hodnocení současného stavu a péče o PP Křižník

Obr. 5.8: Grafické hodnocení současného stavu a péče o PP Křižník Současný stav PP Křižník je hodnocen jako dobrý. Travinobylinná společenstva se vyvíjejí uspokojivě, ze sousedící louky se pouze místy šíří ovsík vyvýšený. Významné druhy nebyly hodnoceny. Na území nebyly nalezeny žádné odpadky.

Péče PP Křižník je hodnocena jako dobrá. Louky jsou pravidelně koseny, biomasa je odstraňována. Na lokalitě byla umístěna nová informační tabule o PP.

49


Tab. 5.12: Hodnocení stavu dokumentace PP Křižník Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet

ano x

ne x

x x x x x x x x 4,5

Návrh optimalizačních opatření doporučených pro zlepšení stavu a péče o PP Křižník • zamezit šíření ovsíku vyvýšeného ze sousedních lučních pozemků • provést entomologický průzkum • kosit luční porosty jednou ročně od poloviny července s odklizením biomasy a obsekáváním jalovců • doplnit pruhové značení hranic CHÚ

Obr. 5.9: Centrální část PP Křižník.

Obr. 5.10: Pohled ze severu na PP.

Obr. 5.11: Krmelec v severní části.

Obr. 5.12: Jalovec obecný


5.4 5.4.1

50

PP Louky u Polomu Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů

Lokalizace Lokalitu tvoří prameništní louky, olšiny a lesík cca 700 m západně od obce Polom v nadmořské výšce 560–600 m. Geomorfologické, geologické a pedologické poměry PP se dle regionálního členění reliéfu České republiky nachází v Sulkovecké vrchovině (Demek a kol., 2006). Lokalita leží na mírném J a JZ svahu. Území tvoří horniny protezoického stáří. Východní část náleží k věstínskému komplexu s biotickými migmatity s vložkami amfibolitů, západní část pak buduje svratecké krystalinikum reprezentované dvojslídnými migmatity a ortorulami s vložkami amfibolitů a čočkami dvojslídných svorů s granátem. Toto podloží překrývá glej typický a pseudoglej typický, na svazích kambizem dystrická. (Čech a kol., 2002) Klimatické poměry Podnebí je zde mírně teplé MT3 a poměrně suché, neboť lokalita leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny (Quitt, 1975). Vegetace Z hlediska vegetace jde o vlhké, prameništní, místy zrašelinělé louky kolem potůčku a vývěrů, prostoupené náletem keřových vrb, olší, místy jsou partie smrkové tyčoviny. Uprostřed lokality je smrková kmenovina stáří asi 90 let. Přechodné plochy mezi porosty tvoří i javor klen (Acer pseudoplatanus), líska obecná (Corylus avellana), hloh (Crataegus sp.) a třešeň ptačí (Prunus avium). Vegetaci lučního prameniště tvoří vlhkomilná travinnobylinná společenstva, místy se vyvinula vegetace rašelinných luk svazu Caricion fuscae. Kromě ohroženého prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) zde roste prvosenka vyšší (Primula elatior), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), pcháč potoční (Cirsium rivulare), hadí kořen větší (Bistorta major), dětel kaštanový (Chrysapis padicea), violka bahenní (Viola palustris), ostřice skloněná (Carex demissa). Dříve se zde vyskytovala i rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a tolije bahenní (Parnassia palustris). Celé území je refugiem početné populace stenotopního vlhkomilného modráska bahenního (Maculinea nausithous). (Matuška, 2005)


5.4.2

51


Přestože převážná část území leží na lesní půdě, zřejmě takto nebylo nikdy využíváno. Je to podmíněno zejména existencí četných pramenišť. Historicky byla převážná část území zřejmě kosenými nebo pastvenými loukami. Vzhledem k tomu, že území není vhodné ke strojnímu sečení, od kosení bylo upuštěno a začalo zarůstat náletem. V době vyhlášení lokality za ZCHÚ nebyly již plochy koseny. Pravidelné kosení vybraných ploch bylo započato v roce 1997 a od té doby jsou jednou ročně koseny (plochy A, B a C). V současnosti je lokalita ohrožena zarůstáním náletem olše a ukládáním stařiny. (Matuška, 2005)

5.4.3


Plocha A Jedná se o ručně kosenou louku, na které byl zjištěn největší výskyt modráska bahenního a hostitelské rostliny totenu lékařského (Sanguisorba officinalis) (Matuška, 2005). Pokosená hmota byla odstraněna. Na hranici plochy se nachází cesta, která je v důsledku zamokření lokality silně rozježděna technikou. Plocha B Ručně kosená louka s náletem keřových vrb, břízy a olše (Matuška, 2005). Pokosená hmota odstraněna, plocha je značně podmáčená, s výskytem několika vývěvů. Plocha C Ručně kosená louka původně v porostu výsadby smrku a náletu olše. Uprostřed plochy je slabá populace prstnatce májového (Matuška, 2005). V zimním období zřejmě došlo k redukci dřevin na této ploše. Uprostřed plochy, blízko protékajícího potůčku se nachází malé ohniště. Plocha D Smrková kmenovina stáří cca 90 let (Matuška, 2005). Plocha E Olšina z náletu, bylinné patro je velmi chudé díky zastínění (Matuška, 2005). Olše se i nadále dobře zmlazují. Plocha zamokřená, jedná se o nivu potůčku. Plocha F Smrková tyčovina silně zapojená s absencí prořezávky (Matuška, 2005). Plocha G Smrková tyčovina rozvolněná, prosychající (Matuška, 2005). Plocha H Smrková tyčovina s náletem olše (Matuška, 2005). Plocha I Strojně kosená louka (Matuška, 2005). Louka je v horní a spodní části podmáčená. Na ploše se nachází ohniště, kde se zřejmě pálil klest z odstraněných dřevin z lokality C.


5.4.4

52



Louky u Polomu 1857 Přírodní památka Nařízení OkrÚ Žďár nad Sázavou, č. 14/96 (8. 11. 1996)

Kraj: Vysočina Obec s rozš. působností 3. stupně: Bystřice nad Pernštejnem Katastrální území: Polom u Sulkovce Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Výměra ochranného pásma: (je-li vyhlášeno)

3,2635 ha 4,6272 ha

Správce ZCHÚ:



Cíl ochrany:

Poznámka:

Ochrana fragmentů prameništních, místy rašelinných luk s výskytem zvláště chráněného prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Dříve zde byly zjištěny i další zvláště chráněné druhy rašelinných luk: silně ohrožená rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a ohrožená tolije bahenní (Parnassia palustris). Dále se zde vyskytuje životaschopná populace silně ohroženého motýla modráska bahenního (Maculinea nausithous)(Matuška, 2005). Údržbou luk kosením zabránit nežádoucímu zarůstání dřevinami a ukládání stařiny (Matuška, 2005).

53


5.4.5

Hodnocení současného stavu a péce o PP Louky u Polomu


stupeň

Tab. 5.13: Hodnocení současného stavu PP Louky u Polomu Kategorie území:


Název území:

Louky u Polomu

Datum hodnocení:

4. 4. 2009

zachovalost

4

Luční společenstva bez invazivních a expanzivních druhů (místy se nachází pouze ovsík vyvýšený), porosty převažují smrkové, ve spodní části olšiny. Negativa: budou mít ohniště vliv na vegetaci, především na prstnatce májového a zarůstání plochy A náletem olše.

struktura

3

Výskyt ohnišť na plochách C a I - C je plocha s výskytem prstnatce májového. Plocha A místy zarůstá náletem olší.

významné druhy

n


reprodukce

4

Vegetace prameništních luk se vyvíjí dobře, reprodukce významných druhů nehodnocena. Smrčina na ploše D jemně prosychá.

narušení obnovy

4

Narušení obnovy je velmi malé díky pravidelnému kosení pozemků. Dochází pouze k šíření ovsíku vyvýšeného z lučních pozemků vedle plochy I a A.


4

Na plochy proniká pouze ovsík vyvýšený z okolních lučních pozemků (z pozemků vedle ploch A a I).

skládky a odpad

4

Výskyt ojedinělých odpadků na ploše E.


3

Výskyt ohnišť na plochách C a I - což je plocha s výskytem prstnatce májového. Ponechání vozíku a dřeva na ploše I.



54



stupeň

Tab. 5.14: Hodnocení současné péče o PP Louky u Polomu Kategorie území:


Název území:

Louky u Polomu

Datum hodnocení:

4. 4. 2009

dokumentace

5


značení hranic

4

Hranice jsou značeny pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem, chybí informační tabule o PP.

cesty

4

Cesta (mezi plochymi A a E) je rozježděna technikou (eroze).

ochranné pásmo

4

Z okolních lučních společenstev se šíří ovsík vyvýšený, jinak ochranné pásmo plní svůj účel dostatečně.


4

Louky jsou pravidelně koseny, biomasa odstraňována. Na snižení hodnocení měl vliv výskyt ohnišť v území (případný budoucí vliv?) a zarůstání olší na ploše A.

péče o obnovu

4

Louky jsou pravidelně koseny, biomasa odstraňována. Plocha A místy zarůstá náletem olše.

zásahy

4

Pozemky jsou jednou ročně koseny, bylo by dobré odstranit nálet olší na ploše A.


3

Mělo by dojít k odstranění odpadků a proředění náletu na ploše A, instalaci informační tabule a myslím si, že odpad vzniklý při kácení stromů by se měl pálit mimo ZCHÚ.



55


Tab. 5.15: Výsledné hodnocení současného stavu a péče o PP Louky u Polomu

Obr. 5.13: Grafické hodnocení současného stavu a péče o PP Louky u Polomu Současný stav PP Louky u Polomu je hodnocen jako dobrý. Vegetace prameništních luk se vyvíjejí uspokojivě, při okrajích památky se šíří z okolních luk ovsík vyvýšený. Na plochách C a I nalezeny ohniště. Při okrajích PP nalezeny odpadky. Významné druhy nebyly hodnoceny.

Péče o PP Louky u Polomu je hodnocena jako dobrá. Louky jsou pravidelně koseny, biomasa je odstraňována. Na území chybí informační tabule o PP. Možná by se měl proředit více nálet olše na ploše A. Při redukci dřevin na ploše C byla hmota pálena přímo na místě nebo na ploše I.

56


Tab. 5.16: Hodnocení stavu dokumentace PP Louky u Polomu Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet

ano x

ne x

x x x x x x x x 4,5

Návrh optimalizačních opatření doporučených pro zlepšení stavu a péče o PP Louky u Polomu • zamezit šíření ovsíku vyvýšeného ze sousedních lučních pozemků • na ploše A posunout kosení na období do 30. června a to tak, že bude každoročně pokosena jen část (cca dvě třetiny) a zbytek plochy bude ponechán pro vývoj modráska - nepokosený zbytek je pak možno pokosit od 10.září • kosit luční porosty jednou ročně v měsících červenec - září s odklizením biomasy • proředit nálet olše tak, aby nedocházelo k zarůstání ploch • odstranit odpadky z okrajů PP • instalovat informační tabuli o PP

Obr. 5.14: Ohniště na ploše I.

Obr. 5.15: Ohniště na ploše C.


5.5 5.5.1

57

PP Nad koupalištěm Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů

Lokalizace Suchá travnatá stráň s extenzivním ovocným sadem nad úvozem polní cesty a mez nad polní cestou na levém údolním svahu řeky Svratky, v obci Štěpánov nad Svratkou, asi 200 m od katastrální části Olešnička v nadmořské výšce 345–386 m. Geomorfologické, geologické a pedologické poměry PP se dle regionálního členění reliéfu České republiky nachází v Sýkořské hornatině (Demek a kol., 2006). Geologické podloží tvoří proteozoické horniny svrateckého krystalinika. Plošně převažují dvojslídné svory až hrubě lepidoblastické, s granátem. Ostrůvkovitě se vyskytují dvojslídné migmatity a serpentinity. Na východním okraji je pruh amfibolitů. Na úpatí svahu v údolí Svratky je úzký pruh deluviálních hlinitopísčitých až hlinitokamenitých sedimentů (pleistocén – holocén). Území se nachází na příkré stráni s převažující západní expozicí na levém údolním svahu hluboko zaříznutého neckovitého údolí řeky Svratky. Z genetických půdních typů se zde nachází hlavně kyselá kambizem dystrická, spolu s pseudoglejem typickým. (Čech a kol., 2002) Klimatické poměry Širší okolí lokality náleží k mírně teplé klimatické oblasti MT 3 (Quitt, 1975). Vegetace Na mezi s rozptýlenými dřevinami, ve starých ovocných sadech a na travnatém svahu se nachází nízká, ne zcela zapojená travinobylinná vegetace. V menších populacích zde roste vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), vratička měsíční (Botrychium lunaria) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Z charakteristických druhů suchých krátkostébelných trávníků se zde vyskytují např. zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), jahodník trávnice (Fragaria viridis), pavinec modrý (Jasione montana), jitrocel prostřední (Plantago media), pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus), lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) a smolnička obecná (Steris viscaria). Na všechny plochy proniká ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), v horní části je patrný vliv dřívějších přísevů kulturních druhů, zejména srhy říznačky (Dactylis glomerata). Místy se šíří i třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). (Čech a kol., 2002)


58

Fauna Na lokalitě se nachází silná populace ještěrky obecné (Lacerta agilis). Ucelený zoologický inventarizační průzkum nebyl dosud zpracován. (Čech a kol., 2002)

5.5.2


Území bylo v minulosti využíváno z velké části jako sad, extenzivně přepásáno a koseno. Tento způsob obhospodařování zajišťoval pravděpodobně optimální podmínky pro existenci suchomilných a teplomilných travinobylinných společenstev. (Beneš, 2003)

5.5.3


Plocha A Svahová lada se západní expozicí, ve spodní části zbytky původních sadů (Beneš, 2003). Po letošní zimě je třetina ovocných dřevin buď vyvrácena nebo zlomena. V roce 2003 zde byla provedena skrývka drnové vrstvy cca 3 × 5 m pomocí stavební techniky a shrnutý materiál byl ponechán na spodním okraji této plochy. V současnosti však je již téměř zarostlá, výskyt třtiny křovištní. Plocha A1 Svahová lada se západní expozicí (Beneš, 2003). Na většině plochy se nachází nálet břízy a habru, místy se vyskytuje třešeň a švestka (pozůstatek původních sadů). Plocha je ohrožována expanzí ovsíku vyvýšeného a třtiny křovištní. V nedávné minulosti (2003) byla nad touto plochou vytvořena síť cest využívaných coby motokrosová dráha. Plocha B Příkrá mez s rozptýlenými dřevinami (Beneš, 2003). Plocha je slabě narušena neoprávněným odtěžením spodní části meze, tato již začíná však zarůstat - nachází se v blízkosti stávajícího rekreačního objektu. Plocha B1 Příkrá mez s mladým porostem habru. Mladý habrový porost pokrývá prakticky 100 % plochy. Na úpatí meze pěkný exemplář vzrostlého habru (Beneš, 2003). Plocha C Příkrá mez s rozptýlenými dřevinami (Beneš, 2003). Na části plochy se nachází nálet keřů, většinou se jedná o trnku a růži šípkovou, místy se vyskytuje třešeň a švestka (pozůstatek původních alejí). V severní části výsadba ovocných dřevin (jabloně). Na plochu proniká z okolních pozemků třtina křovištní. Kolem cesty se místy nachází jalovec obecný.

59


Plocha D Svahová lada s jihozápadní expozicí, s výchozy skalek, protknuta sítí cest, zbytky liniových porostů dřevin na mezích a na horní hranici švestková alej (Beneš, 2003). Nachází se zde druhově pestrá společenstva se suchomilnou a teplomilnou travinobylinnou vegetací. Lze zde nalézt několik exemplářů jalovce obecného. Na části plochy se pase skot.

Obr. 5.16: Cesty pod PP.

Obr. 5.17: Vyvrácená cedule.


5.5.4

60



Nad koupalištěm 1859 Přírodní památka Nařízení OkrÚ Žďár nad Sázavou, č. 16/96 (8. 11. 1996)

Kraj: Vysočina Obec s rozš. působností 3. stupně: Bystřice nad Pernštejnem Katastrální území: Olešnička Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Výměra ochranného pásma: (je-li vyhlášeno)


Správce ZCHÚ:



Cíl ochrany:

Poznámka:

Hlavním motivem ochrany je zachování suchých strání se suchomilnou a teplomilnou travinobylinnou vegetací, kde v menších populacích roste silně ohrožený vstavač kukačka (Orchis morio) a vstavač osmahlý (Orchis ustulata) (Beneš, 2003). Zachování a rozvoj stepní květeny, zejména silně ohrožených druhů rostlin, rozvoj stepních společenstev a na ně vázané entomofauny i obratlovců. Důležitým cílem je potlačení náletových křovin zarůstajících plochy s cennými společenstvy stepních trávníků (Beneš, 2003).

61


5.5.5

Hodnocení současného stavu a péče o PP Nad koupalištěm


stupeň

Tab. 5.17: Hodnocení současného stavu PP Nad koupalištěm Kategorie území:


Název území:

Nad koupalištěm

Datum hodnocení:

8. 3. 2009

zachovalost

3

Nejzávažnějším problémem je zarůstání některých částí trnkou obecnou - především na ploše C, kde se rovněž na okrajích začíná šířit třtina křovištní.

struktura

3

Struktura je částečně narušena zarůstáním trnkou, třtinou a drobnou skládkou, výskyt ohnišť.

významné druhy

n


reprodukce

4

Pozemky jsou pravidelně koseny, částečně i spásány. Stupeň hodnocení byl snížen díky šíření trnky a třtiny.

narušení obnovy

4

Trnka je pravidelně likvidována, pozemky koseny nebo spásány. Stupeň hodnocení snížen kvůli pálení klestu z trnek přímo na lokalitě.


2

Na všechny plochy proniká ovsík vyvýšený, srha říznačka a na ploše C silný výskyt trnky obecné, v okrajích třtina křovištní.

skládky a odpad

3

Na ploše B skládka železného šrotu, kde dochází k likvidaci trnky obaly od maziv a jiný odpad.


3

V blízkosti hranic (kolem ploch B a C) se nachází dvě souběžné cesty (po 1 vede turistické značení) - občasný výskyt jednotlivých odpadků. V nedávné minulosti byla na ploše A provedena skrývka zeminy, a v blízkosti byla motokrosová dráha. Nyní se již v území tato nevyskytuje a skrývka zarůstá. V blízkosti se též nachází rekreační objekt – je zde skladováno natahané dřevo z lesa.



62



stupeň

Tab. 5.18: Hodnocení současné péče o PP Nad koupalištěm Kategorie území:


Název území:

Nad koupalištěm

Datum hodnocení:

8. 3. 2009

dokumentace

5


značení hranic

2

Hranice PP jsou značeny přehledně cedulemi se státním znakem a to v hojném počtu. Informační tabule o PP nechybí, chybí ovšem pruhové značení. Sloupek s cedulí u plochy B vyvrácen.

cesty

3

Po cestě, která vede okolo území chodí turisté, jezdí těžká technika (stahování dříví z lesa) a motorky. Cesty bývají značně rozježděny, občas dochází i k úniku oleje do půdy.

ochranné pásmo

2

Cesty bývají značně rozježděny, trnka je sice likvidována, ovšem pálena přímo na místě, ne-li přímo v PP. Z pozemků mezi plochou C se značně šíří třtina křovištní.


3

Na rozcestí byla umístěna informační tabule. Trnka je prořeďována, avšak pálena na místě.

péče o obnovu

5

Pozemky jsou pravidelně koseny, částečně spásány. Trnka se přořeďuje.

zásahy

4

Pozemky jsou pravidelně koseny, částečně spásány. Trnka se přořeďuje, avšak pálí na místě. Třtina by se měla možná likvidovat více (zabránění šíření).


3

Skládky a odpad by se měly odstraňovat, také by bylo vhodné označit hranice území pruhovým značením a více likvidovat třtinu křovištní.



63


Tab. 5.19: Výsledné hodnocení současného stavu a péče o PP Nad koupalištěm

Obr. 5.18: Grafické hodnocení současného stavu a péče o PP Nad koupalištěm Současný stav PP Nad koupalištěm je celkově hodnocen jako průměrný. Vegetace je zachována na dobré úrovni a kdyby nebylo expanzivních druhů, skládek a neopodstatněho vjezdu vozidel do blízkosti památky, byl by stav téměř ideální.

Péče o PP Nad koupalištěm je celkově hodnocena jako průměrná. Louky jsou pravidelně koseny a trnka je redukována. Více by se měla likvidovat třtina křovištní, odstranit odpad z území a v neposlední řadě označit hranice PP pruhovým značením.

64


Tab. 5.20: Hodnocení stavu dokumentace PP Nad koupalištěm Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet

ano x

ne x

x x x x x x x x 4,5

Návrh optimalizačních opatření doporučených pro zlepšení stavu a péče o PP Nad koupalištěm • zamezit šíření ovsíku vyvýšeného a třtiny křovištní ze sousedních lučních pozemků • kosit luční porosty jednou ročně od poloviny července a odstraňovat nežádoucí dřeviny - především trnku obecnou • doplnit pruhové značení hranic • nepálit likvidované dřeviny přímo na místě, jak tomu v současnosti je • odstranit odpadky z území PP

Obr. 5.19: Východní část PP.

Obr. 5.20: Ohniště na ploše B.


5.6 5.6.1

65

PP Nyklovický potok Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů

Lokalizace Vlhké louky s vyvinutým břehovým porostem na pravém břehu Nyklovického potoka 0,8 km SV od obce Velké Trestné v nadmořské výšce 580–590 m. Geomorfologické, geologické a pedologické poměry PP se dle regionálního členění reliéfu České republiky nachází ve Vírské vrchovině (Demek a kol., 2006) Geologické podloží budují proterozoické horniny poličského a letovického krystalinika. Jsou to především ultramylonity svojanovské mylonitové zóny, dvojslídné a biotické pararuly, svory – středně až hrubě lepidoblastické, granátické, místy se staurolitem a grafitické kvarcity. Údolní nivu vyplňují holocenní fluviální písčitohlinité sedimenty. Na svazích jsou místy vyvinuty deluviální hlinitopísčité, příp. hlinité a hlinitokamenité sedimenty pleistocenního a holocenního stáří. Na kyselých naplaveninách a polygenetických hlínách vznikly podmáčený glej typický a pseudoglejový. Ve výše položených partiích kolem potoka se vyskytuje silně kyselá kambizem dystrická. (Čech a kol., 2002) Klimatické poměry Podnebí je zde mírně teplé MT3 a poměrně suché, neboť lokalita leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny (Quitt, 1975). Vegetace Břehový porost potoka tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba křehká (Salix fragilis) a vrba jíva (Salix caprea), místy je vtroušen jasan ztepilý (Fraxinus ex celsior), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a topol osika (Populus tremula). V dobře vyvinutém keřovém patru dominuje kalina obecná (Viburnum opulus), vrba popelavá (Salix ci nerea) a bez černý (Sambucus nigra), vzácně zde roste lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Hojně se vyskytuje chmel otáčivý (Humulus lupulus). V podrostu je hojný výskyt ostružiníku maliníku (Rubus idaeus) a ostružiníku obecného (Rubus fruticosus). V bylinném podrostu se dá najít např. ostřice prodloužená (Carex elongata), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), škarda bahenní (Crepis paludosa), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), prvosenka vyšší (Primula elatior), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegifolium), kozlík výběžkatý (Valeriana excelsa) a ohrožená bledule jarní (Leucojum vernum). Z dřívějších vlhkých luk svazu Calthion zůstaly


66

zachovány pouze menší louky v zákrutech potoka a lokality severně od komunikace do obce Trpín. Jedná se o pcháčové louky asociace Cirsietum rivularis s dominantním pcháčem potočním (Cirsium rivulare) a hadím kořenem větším (Bistorta major), dále zde rostou ostřice prosová (Carex panicea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), ocún jesenní (Colchicum autumnale), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), kuklík potoční (Geum rivale), starček potoční (Tephroseris crispa) a další. Ostatní plochy jsou přeměněny na druhově chudé kulturní louky. (Čech a kol., 2002)

5.6.2


Území bylo v minulosti zemědělsky využíváno. Část lokality byla zorněna, na části provedeno odvodnění (naštěstí neúspěšné). Nejvlhčí části podmáčených luk byly dlouhodobě ponechány ladem. V současnosti je lokalita nejvíce ohrožena intenzifikací obhospodařování s aplikací hnojiv, kejdy a pesticidů a expanzí nitrofytů a plevelů. (Beneš, 2003)

5.6.3

Rozbor současného stavu ZCHÚ

Jedná se o přirozeně meandrující vodní tok s břehovým porostem s relativně početnou populací bledule jarní a přilehlé nivní louky. Louky jsou každoročně koseny, za negativní lze považovat použití těžké mechanizace k sečení i na nejvlhčích plochách a nedostatečné dosekávání ploch na rozhraní lučních společenstev a břehových porostů, v jejímž důsledku se rozvíjejí nitrofyty a plevely. Velmi negativním jevem je četný výskyt černých skládek a to i pod cedulí PP.

67


5.6.4



Nyklovický potok 1280 Přírodní památka Vyhláška ONV (25. 10. 1990)

Žďár

nad

Sázavou

Kraj: Vysočina Obec s rozš. působností 3. stupně: Bystřice nad Pernštejnem Katastrální území: Velké Trestné Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Výměra ochranného pásma: (je-li vyhlášeno)


Správce ZCHÚ:



Cíl ochrany:

Poznámka:

Niva přirozeně meandrujícího vodního toku s druhově bohatými nivními loukami a relativně početnou populací bledule jarní (Leucojum vernum) (Beneš, 2003). Zachování přirozeně meandrujícího vodního toku s druhově bohatými nivními loukami a relativně početnou populací bledule jarní (Leucojum vernum) (Beneš, 2003).

68


5.6.5

Hodnocení současného stavu a péče o PP Nyklovický potok


stupeň

Tab. 5.21: Hodnocení současného stavu PP Nyklovický potok Kategorie území:


Název území:

Nyklovický potok

Datum hodnocení:

3. 4. 2009

zachovalost

4

Na lokalitě se projevuje ruderalizace z okolních lučních pozemků a polí.

struktura

3

Struktura narušena četnými skládkami a ruderalizací okrajů.

významné druhy

4

Populace bledulí jarních v hojném počtu (cca stovky trsů).

reprodukce

4

Vzhledem k rozmáčenému podloží jsou na většině území příznivé podmínky pro rozmnožování bledulí. Pouze tam, kde bledule zasahují do luk, jsou ničeny pokosem, případně rozšlapány návštěvníky.

narušení obnovy

4

Co se týče bledulí – malé (na většině území velmi rozmáčené podloží) - nedochází k masivnějšímu poškození návštěvníky. Přilehlé nivní louky jsou mírně ruderalizovány nedosekáváním (výskyt nitrofytů – kopřiva dvoudomá).


3

Z luk a polí se šíří ruderální druhy (kopřiva dvoudomá, pýr plazivý, pcháč oset), ze zalesněného pozemku na kraji území poté třtina křovištní.

skládky a odpad

2

Výskyt četných skládek, zvláště na plochách u silnice (na J), příp. tam, kde vedou polní cesty – a to i přímo pod cedulemi PP.


3

V době kvetení bledulí je zde zvýšená návštěvnost, vzhledem k podmáčenému stanovišti se však nechce většině návštěvníků zacházet dále, tudíž „obdivujíÿ pouze bledule v blízkosti polních cest.


69



stupeň

Tab. 5.22: Hodnocení současné péče o PP Nyklovický potok Kategorie území:


Název území:

Nyklovický potok

Datum hodnocení:

3. 4. 2009

dokumentace

5


značení hranic

2

Nechybí cedule se státním znakem ani informační tabule o území- ta je však vyvrácena a opřena o strom (zhruba v polovině PP na mostku přes potok). Pruhové značení chybí, což mě (vzhledem k tomu, že na informační tabuli je vysvětleno k čemu slouží) trochu zaráží.

cesty

3

Cesty mají v tomto území nepřímý vliv – kam se dá zajet, je vyhazován odpad. Jedná se o silnici č. 362 a z ní odbočující 2 polní cesty (na začátku a cca uprostřed území).

ochranné pásmo

3

Většina pozemků v ochranném pásmu jsou louky a pole, v jednom případě les smrková mlazina, ze které se šíří třtina křovištní a ostružiník. Z luk se díky nedosekávání až k břehovým porostům šíří ruderální druhy.


3

Viz kritérium ochranné pásmo. Na území byla instalována informační tabule – ta však byla vyvrácena.

péče o obnovu

4

Luční pozemky jsou pravidelně koseny, nedochází k dosíkání až k břehovému porostu.

zásahy

4

Pozemky se pravidelně mechanizovaně koseny, stálo by za úvahu v silně podmáčených částech přejít na ruční kosení (kosa, křovinořez).


3

Mělo by dojít k odstranění všech černých skládek, opětovnému zasazení informační tabule a omezení hnojení pozemků okolo vodního toku a v ochranném pásmu.


70


Tab. 5.23: Výsledné hodnocení současného stavu a péče o PP Nyklovický potok

Obr. 5.21: Grafické hodnocení současného stavu a péče o PP Nyklovický potok Současný stav PP Nyklovický potok je hodnocen jako průměrný. Nyklovický potok volně meandruje, populace bledule jarní se vyvíjí dobře. Ze sousedících pozemků se pouze místy šíří třtina křovištní, ruderální druhy a ostružiník. Je zde mnoho černých skládek a to především v blízkosti silnice a cest.

Péče o PP Nyklovický potok je hodnocena jako průměrná. Nivní louky jsou pravidelně koseny, biomasa je odstraňována. Informační tabule o PP je vyvrácena a opřena o strom. Bylo by vhodné odstranit veškeré černé skládky na území PP a omezit používání těžké techniky k sečení podmáčených stanovišť.

71


Tab. 5.24: Hodnocení stavu dokumentace PP Nyklovický potok Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet

ano x

ne x

x x x x x x x x 4,5

Návrh optimalizačních opatření doporučených pro zlepšení stavu a péče o PP Nyklovický potok • zamezit šíření ovsíku vyvýšeného a třtiny křovištní ze sousedních lučních pozemků • kosit luční porosty jednou ročně od poloviny července a odstraňovat nežádoucí dřeviny - především trnku obecnou • doplnit pruhové značení hranic • nepálit likvidované dřeviny přímo na místě, jak tomu v současnosti je • odstranit odpadky z území PP

Obr. 5.22: Černá skládka.

Obr. 5.23: Luh s bledulemi.

Obr. 5.24: Bledule jarní.

Obr. 5.25: Meandry na potoku.


5.7 5.7.1

72

PR Ochoza Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů

Lokalizace Lesní porosty na hřbetu Ochozy (566,5 m n.m.) mezi obcemi Ujčov a Štěpánov nad Svratkou (katastrální území Olešnička) v nadmořské výšce 480–566 m. Geomorfologické, geologické a pedologické poměry PP se dle regionálního členění reliéfu České republiky nachází v Sýkořské hornatině (Demek a kol., 2006). Podklad tvoří proterozoické horniny svrateckého krystalinika. Jedná se o dvojslídné svory středně až hrubě lepidoblastické, většinou granátické, které se střídají v úzkých pásech S - J směru s dvojslídnými migmatity a ortorulami a krystalickými vápenci. Území se nachází na úzkém rozvodním hřbetu mezi hlubokým údolím Vrtěžířského potoka na Z a hlubokým neckovitým údolím řeky Svratky na V. Na skalnatém hřbetu se horniny na mnoha místech vlivem mrazového zvětrávání rozpadly v sutě. Na podloží kyselých hornin se vyvinuly převážně silně kyselé kambizemě (kambizem dystrická), doprovázené na vlhčích místech pseudoglejem typickým. (Čech a kol., 2002) Klimatické poměry Podnebí je zde mírně teplé MT3 a poměrně suché, neboť lokalita leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny (Quitt, 1975). Vegetace Hřbet je porostlý řídkým lesem. Ve vrcholových partiích převládá buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí habru obecného (Carpinus betulus), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a bohatým keřovým podrostem lísky obecné (Corylus avellana). Vtroušena je jedle bělokorá (Abies alba). Jižní část území pokrývá zachovalé společenstvo černýšových dubohabřin (Melampyro nemorosi-Carpinetum) na skeletovitém podkladu. V bylinném patře rostou např. česnáček lékařský (Alliaria petiolata), kopytník evropský (Asarum europaeum), ostřice prstnatá (Carex digitata), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kostřava lesní (Festuca altissima), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea) aj. Na skalkách a sutích se daří osladiči obecnému (Polypodium vulgare).


5.7.2

73


V minulosti byly obhospodařovány jen přístupné porosty v severní a jižní části PR, kde vznikaly postupně v holosečném způsobu hospodaření smrkové monokultury. Střední skalnatá část s četnými sutěmi byla ponechána přirozenému vývoji pro svou dopravní nedostupnost. V současnosti je nebezpečí šíření nitrofilních a pasekových druhů do zachovalého bylinného podrostu z okolních hospodářsky využívaných porostů se změněnou druhovou skladbou a nevhodné hospodaření – zakládání smrkových monokultur náchylných na poškození jak abiotickými, tak biotickými vlivy. (Pospíšil, 2004)

5.7.3


Plocha A Převážně smrkové monokultury, s příměsí modřínu, borovice a jedle. V menší míře vtroušené listnaté dřeviny jako buk, habr, bříza. V těchto porostech byly prováděny výchovné zásahy včetně zpracování nahodilých těžeb. Ve dvou porostech byla započata obnovní těžba, v jednom případě došlo k zalesnění nevhodnou dřevinou – smrkem, v druhém – MZD: bukem a jedlí. (Pospíšil, 2004) Plocha B Převážně smrkové porosty na exponovaném stanovišti, v menším zastoupení jedle, buk a habr. Hospodaření se omezuje jen na nahodilou těžbu v lokalitách dopravně dostupných. (Pospíšil, 2004) Plocha C Nejcennější část PR. Nejčastěji se z dřevin vyskytuje buk a habr, dále klen, bříza, hrušeň, lípa, jilm, třešeň a jedle. Vzhledem k ochrannému charakteru porostu nebyly a ani v dalších předpisech LHP nebudou navrženy žádné zásahy. (Pospíšil, 2004)


5.7.4

74



Ochoza 1860 Přírodní rezervace Nařízení OkrÚ Žďár nad Sázavou, č. 8/96 (8. 11. 1996)

Kraj: Vysočina Obec s rozš. působností 3. stupně: Bystřice nad Pernštejnem Katastrální území: Ujčov Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Výměra ochranného pásma: (je-li vyhlášeno)

9,92 ha dle plánu péče nebyla definována

Správce ZCHÚ:

KrÚ kraje Vysočina, AOPK ČR Havlíčkův Brod platnost na období 2005–2014 LHP, platný od 1.1.2002 do 31.12.2011


Cíl ochrany:

Poznámka:

Zachovalý přírodě blízký až přirozený fragment smíšeného listnatého lesního porostu na skalnatém hřebeni s typickým bylinným podrostem (Pospíšil, 2004). Pokračovaní v dosavadním způsobu hospodaření a péče o ZCHÚ, změna druhové skladby v porostech smrkových monokultur na přírodě blízké až přirozené skladby (Pospíšil, 2004).

75


5.7.5

Hodnocení současného stavu a péče o PR Ochoza


stupeň

Tab. 5.25: Hodnocení současného stavu PR Ochoza Kategorie území:

Přírodní rezervace

Název území:

Ochoza

Datum hodnocení:

12 .3. 2009

zachovalost

3

V centrální části území převládají porosty s přírodní až přirozenou dřevinnou skladbou, na přibližně třetině území ovšem dominuje smrk (smrkem byly v minulosti zalesněny všechny přístupné části rezervace), stále je zde však více ploch dopravně nedostupných, tudíž je zde značný výskyt buků, habrů, jedlí, jilmů, lip a třešní.

struktura

4

Porosty jsou druhově, výškově i věkově diferenované, jsou v nich zastoupeny různá stádia a fáze vývoje, na hřebeni značný výskyt tlejícího dřeva. Stupeň hodnocení 5 neudělen pro výskyt smrků.

významné druhy

n

Žádné významné druhy nebyly v rezervaci zjištěny, proto bylo toto kritérium vynecháno.

reprodukce

4

Přirozená obnova je na větší části území dostatečná, dochází zde k zmlazování jedlí, buků, habrů a lip. Snížení stupně – zalesnění paseky smrkem (v minulosti), 2. paseka zalesněna bukem a MZD, je však silně zarostlá buření (třtina a ostružiník).

narušení obnovy

2

Velká část bukového a habrového zmlazení je poškozena okusem zvěří, která se zde nachází v hojném počtu (díky nesnadné dostupnosti lokality není zvěř rušena).


3

Pouze na území, kde došlo k těžbě a následnému zalesnění smrkem, bukem a jedlí se značně šíří třtina křovištní a ostružiník.

skládky a odpad

5

Přímo v území nebyly nalezeny žádný odpad, pouze v porostech, nacházejících se v bezprostřední blízkosti rezervace, kde se běžně hospodaří, byly nalezeny láhve od oleje.


5

Vzhledem k nepříliš snadné dostupnosti území nebyly zjištěny jiné negativní vlivy.


76



stupeň

Tab. 5.26: Hodnocení současné péče o PR Ochoza Kategorie území:


Název území:

Ochoza

Datum hodnocení:

12. 3. 2009

dokumentace

5

Plán péče je zpracován stručně, ale z podstatných věcí nic nechybí. Nebyl pouze proveden inventarizační rostlinný průzkum, též chybí předpokládané náklady dle jednotlivých zásahů.

značení hranic

4

Hranice rezervace jsou značeny velmi přehledně pruhovým značením. Tabule se státním znakem byly nalezeny dvě, z toho jedna začíná být ve špatném stavu. Informační tabule o území chybí.

cesty

4

V jádru území se žádná cesta nevyskytuje. Stupeň čtyři byl udělen pouze z důvodu výskytu lesní cesty, (lemuje PR cca od JV po SZ) po které se pohybuje technika a která je tímto místy rozrušena.

ochranné pásmo

3

Ochranné pásmo (dle plánu péče) zde není bráno příliš v úvahu, ale i tak nedochází k výrazným negativním vlivům na chráněném území (když pominu fakt, že všude okolo PR se nacházejí smrkové monokultury).


2

Z okolí působí na území pouze výskyt třtiny křovištní, která zarůstá část plochy a nedochází k výraznějšímu omezování.

péče o obnovu

2

Žádná opatření pro ochranu přirozené obnovy se neuskutečňují (oplocenky, apod.), dochází k četnému okusu zvěří.

zásahy

2

Na ploše se hospodaří podle RSH, jsou naplánovány i těžby a to pouze ve smrku, nacházejícího se v území. V menší části došlo k zalesnění nevhodnou dřevinou – smrkem (již v minulosti).


3

Zásahy vytyčené v plánu péče se zatím daří plnit, pouze zatím nedošlo k instalaci informačních tabulí. Prohřeškem z minulosti je pouze zalesnění paseky smrkem a šíření třtiny z druhé zalesněné paseky.


77


Tab. 5.27: Výsledné hodnocení současného stavu a péče o PR Ochoza

Obr. 5.26: Grafické hodnocení současného stavu a péče o PR Ochoza Současný stav PR Ochoza je celkově hodnocen jako dobrý. V PR sice převládají smrkové porosty, ale na četných lokalitách se skladba porostů blíží skladbě přirozené. Jedinými problémy je zalesnění části plochy smrkem a zarůstání ploch třtinou křovištní a ostružiníkem a též okus zvěří.

Péče o PR Ochoza je celkově hodnocena jako průměrná. Zásahy, které jsou vytyčené v plánu péče se daří plnit, jen nedochází k výrazné snaze ochránit přirozené zmlazení buků a ostatních dřevin před okusem zvěří, což je ovšem vzhledem k přístupnosti lokality do jisté míry logické.

78


Tab. 5.28: Hodnocení stavu dokumentace PR Ochoza Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet

ano x

ne x

x x x x x x x x 4

Návrh optimalizačních opatření doporučených pro zlepšení stavu a péče o PR Ochoza • zalesňovat bukem, jedlí a jinými dřevinami, ne smrkem, jak tomu i v nedaleké minulosti bylo - a to i v okolí PR • zamezit šíření třtiny křovištní a ostružiníku vyžínáním • doplnit informační tabuli a instalovat nové sloupky se státním znakem

Obr. 5.27: Skalní srázy se sutí.

Obr. 5.28: Skalní útvar v PR.

Obr. 5.29: Zalesněná paseka.

Obr. 5.30: Zalesnění smrkem.


5.8 5.8.1

79

PP Ostražka Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů

Lokalizace Území leží cca 300 m jihovýchodně od obce Hluboké. Jedná se o bývalou sjezdovku a ještě dříve louky a pastviny v nadmořské výšce 596–645 m, nad Vírskou přehradou. Geomorfologické, geologické a pedologické poměry PP se dle regionálního členění reliéfu České republiky nachází v Sulkovecké vrchovině (Demek a kol., 2006). Geologickým podložím jsou proterozoické horniny svrateckého krystalinika, jedná se o dvojslídné svory s granáty a vložkami kvarcitů. Na tomto podloží se vyvinuly dystrické kambizemě a pseudogleje dystrický i kambický. Ojediněle se vyskytuje kambizem pseudoglejová. (Čech a kol., 2002) Klimatické poměry Podnebí je zde mírně teplé MT3 a poměrně suché, neboť lokalita leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny (Quitt, 1975). Vegetace Na suchých travnatých plochách a při okrajích lesa roste početná populace vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia). Vyskytuje se zde malá, ale rostoucí populace vratičky měsíční (Botrychium lunaria) i malá populace vratičky heřmánkolisté (Botrychium matricariifolium). Dále zde roste ostřice jarní (Carex caryophyllea), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), vítod obecný (Polygala vulgaris), kokrhel menší (Rhinathus minor), lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata), smolnička obecná (Steris viscaria), náprstník velkokvětý (Di gitalis grandiflora), aj. Dlouhodobá absence kosení a pastvy zde vedla k expanzi ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios). Na některých plochách nalezneme iniciální sukcesní stádium lesa – porost pionýrských dřevin, zejména břízy bělokoré (Betula pendula), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a vrby jívy (Salix caprea), v jehož spodním patře již nastupuje habr obecný (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus exelsior). Ve starších porostech se uplatňuje i borovice lesní (Pinus sylvestris). (Čech a kol., 2002).


5.8.2

80


Lokalita bývala pastvinou, o čemž svědčí rozpadající se napajedlo a staré ohrazení, později zde byla vybudována lyžařská sjezdovka. Zařízení sjezdovky – vlek s nájezdy je stále ještě zde. Od těchto iniciativ bylo postupně upuštěno a teprve nedávno byly travnaté plochy na lokalitě koseny a odstraněn nálet břízy. V současnosti je lokalita ohrožena zarůstáním nálety břízy, javoru klenu, borovice lesní a dalších dřevin a ukládání stařiny a s ní expanze ovsíku vyvýšeného a třtiny křovištní. (Matuška, 2005)

5.8.3


Plocha A Travnatá plocha (bývalá pastvina a sjezdovka) s výskytem vratičky měsíční a vratičky heřmánkolisté ve střední části. Ve spodní části jsou porosty třtiny křovištní a ovsíku vyvýšeného. Plocha byla v minulosti jednoročně kosena a v horní třetině byl vyřezán nálet břízy bělokoré. Ve spodní části je nájezdová plocha a objekty lyžařského vleku a na okraji lesa jsou zbytky starého dřevěného ohrazení pastviny a napajedlo. (Matuška, 2005) Plocha B Bývalá louka či pastvina s náletem břízy, javoru klenu a jasanu. V ploše jsou četná místa s porostem třtiny křovištní a maliníku. (Matuška, 2005) Plocha C Bývalá pastvina zarůstající náletem javoru klenu a borovice lesní. Na ploše je vrstva stařiny. (Matuška, 2005) Plocha D Iniciální stádium lesa s jívou, břízou bělokorou, habrem, javorem klenem, ve spodním patře je zmlazení javoru klenu a habru (Matuška, 2005). Na okrajích plochy četná místa s výskytem maliníku a třtiny křovištní. Plocha E Lesní porost s dominantním zastoupením břízy bělokoré a borovice lesní (Matuška, 2005). Na okrajích vrstva stařiny s expandující třtinou křovištní.


5.8.4

81



Ostražka 1862 Přírodní památka Nařízení OkrÚ Žďár nad Sázavou, č. 10/96 (8. 11. 1996)

Kraj: Vysočina Obec s rozš. působností 3. stupně: Bystřice nad Pernštejnem Katastrální území: Hluboké u Dalečína Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Výměra ochranného pásma: (je-li vyhlášeno)

5,3316 ha 6,1712 ha

Správce ZCHÚ:

KrÚ kraje Vysočina, AOPK ČR Havlíčkův Brod platnost na období 2006–2015 inventarizační soupis rostlinných druhů (Matuška, 2005)


Cíl ochrany:

Poznámka:

Ochrana rozsáhlého komplexu travinobylinných druhově bohatých společenstev s výskytem populace ohrožené vratičky měsíční (Botrychium lunaria), populace kriticky ohrožené vratičky heřmánkolisté (Botrychium matricariifolium) a silnou populací zvláště chráněného vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) (Matuška, 2005). Vhodnými zásahy blokovat sukcesi na lučních enklávách a tím vytvořit podmínky pro existenci lučních společenstev s ohroženými druhy vratiček. V lesních partiích je cílem pomocí vhodného hospodaření umožnit rozvoj populace vemeníku dvoulistého (Matuška, 2005).

82


5.8.5

Hodnocení současného stavu PP Ostražka


stupeň

Tab. 5.29: Hodnocení současného stavu PP Ostražka Kategorie území:


Název území:

Ostražka

Datum hodnocení:

4. 4. 2009

zachovalost

4

Na všech plochách výskyt třtiny křovištní, plocha B zarůstá částečně maliníkem a náletem jasanů, břízy a javoru klenu.

struktura

4

Na všech plochách výskyt třtiny křovištní, plocha B zarůstá částečně maliníkem, výskyt bývalého lyžařského vleku ve spodní části plochy A.

významné druhy

n


reprodukce

4

Travinobylinná společenstva se vyvíjejí dobře díky pravidelnému kosení pozemků, reprodukce významných druhů nehodnocena. Po okrajích se šíří třtina křovištní.

narušení obnovy

4

Narušení obnovy je velmi malé díky pravidelnému kosení pozemků, jen plocha B zarůstá náletovými dřevinami.


4

Na všech plochách rozšířena ostrůvkovitě třtina křovištní.

skládky a odpad

4

Po okrajích památky výskyt jednotlivých odpadků.


4

Na hranici ochranného pásma a PP je rekreační objekt, negativní vliv nebyl však zpozorován. V ochranném pásmu vystavěn kravín – parkování techniky a odpadky.



83



stupeň

Tab. 5.30: Hodnocení současné péče o PP Ostražka Kategorie území:


Název území:

Ostražka

Datum hodnocení:

4. 4. 2009

dokumentace

5

Plán péče je zpracován dostatečně podrobně, včetně soupisu rostlinných druhů.

značení hranic

4

Hranice jsou značeny z větší části přehledně a zřetelně pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem, nechybí i informační tabule o PP.

cesty

5

Kolem PP vede silnice, která není moc využívaná, jezdí po ní pouze zemědělská technika a občas auta, více je využívaná turisty. Negativním jevem jsou odhozené odpadky kolem cest.

ochranné pásmo

4

V ochranném pásmu se nachází rekreační objekt a kravín. Výrazné vlivy nebyly pozorovány, pouze parkování techniky a odpadky, u plochy D silný výskyt třtiny křovištní.


4

Na okraji lokality, v blízkosti cesty byla umístěna informační tabule o PP, louky pravidelně koseny, biomasa odstraňována, vyjma plochy B, tam byla ponechána při okraji plochy.

péče o obnovu

4

Pozemky jsou pravidelně koseny. Bylo by dobré odstraňovat více třtinu křovištní a maliník.

zásahy

4

Pozemky jsou jednou ročně koseny, bylo by dobré odstraňovat více třtinu křovištní a maliník.


4

Mělo by dojít k odstranění odpadků, k odstraňování třtiny křovištní a maliníku.



84


Tab. 5.31: Výsledné hodnocení současného stavu a péče o PP Ostražka

Obr. 5.31: Grafické hodnocení současného stavu a péče o PP Ostražka Současný stav PP Ostražka je hodnocen jako dobrý. Travinobylinná společenstva se vyvíjejí uspokojivě, pouze při okrajích památky se šíří třtina křovištní a maliník. Při okrajích PP nalezeny odpadky. Významné druhy nebyly hodnoceny.

Péče o PP Ostražka je hodnocena jako dobrá. Louky jsou pravidelně koseny, biomasa je odstraňována. Na lokalitě byla umístěna nová informační tabule o PP. Více by se měla však odstraňovat třtina křovištní, maliník a odpadky v blízkosti i na chráněném území.

85


Tab. 5.32: Hodnocení stavu dokumentace PP Ostražka Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet

ano x x x x

ne

x x x x x x 5

Návrh optimalizačních opatření doporučených pro zlepšení stavu a péče o PP Ostražka • kosit travní plochy od poloviny června s odstraněním pokosené hmoty, možné přepásání dobytkem • zamezit šíření třtiny křovištní a ostružiníku vyžínáním • vyřezávat náletové dřeviny • za úvahu by možná stálo odstranění bývalého lyžařského vleku

Obr. 5.32: Zařízení vleku.

Obr. 5.33: Ochranné pásmo.

Obr. 5.34: Pohled na Vírskou přehradu.

Obr. 5.35: Pruhové značení.


5.9 5.9.1

86

PP Svratka Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů

Lokalizace Úsek toku řeku Svratky s břehovými porosty 200 m SV od osady Bořiňov, nedaleko cihelny v Dolním Čepí v nadmořské výšce 330 m. Geomorfologické, geologické a pedologické poměry PP se dle regionálního členění reliéfu České republiky nachází v Sýkořské hornatině (Demek a kol., 2006). Podklad tvoří proterozoické horniny moravika svratecké klenby olešnické skupiny. Jedná se o pararuly až granátické pararuly, svory s granátem, krystalické vápence, kvarcity a kvarcitické ruly. Údolní niva na dně neckovitého údolí je tvořena fluviálními písčitohlinitými sedimenty holocenního stáří a podložními štěrkopísčitými usazeninami pleistocenního stáří. Půdní pokryv bezkarbonátových nivních sedimentů tvoří fluvizem glejová. Mimo nivu na ni navazuje kyselá varieta kambizemě typické. (Čech a kol., 2002) Klimatické poměry Podnebí je zde mírně teplé MT3 a poměrně suché, neboť lokalita leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny (Quitt, 1975). Vegetace Stomové patro pobřežní vegetace tvoří především olše lepkavá (Alnus glutinosa) a seřezávané hlavaté vrby křehké (Salix fragilis). Dále zde rostou např. javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor babyka (Acer campestre), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), brslen evropský (Euonymus europaeus) a kalina obecná (Viburnum opulus). V břehových porostech na obou březích se nachází relativně početná populace pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris). Z dalších druhů lze uvést některé druhy mezofilních lesů a lužních olšin, jako jsou např. pýrovník psí (Elymus caninus), kopytník evropský (Asarum europaeum), kostřava obrovská (Festuca gigantea), chmel otáčivý (Humulus lupulus), lilie zlatohlávek (Li lium martagon), prvosenka vyšší (Primula elatior), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), silenka dvoudomá (Silene dioica) aj. Na hraně říční terasy roste ostřice Buekova (Carex buekii). V pobřežních křovinách je hojně přítomen nepůvodní pámelník bílý (Symphoricarpos albus). (Čech a kol., 2002)


5.9.2

87


Přilehlá údolní niva je intenzivně zemědělsky využívaná, což má na vysoký příliv živin na lokalitu s následným stupňujícím se výskytem nitrofilních druhů. Potřebným se jeví zatravnění asi 20 m širokého pruhu podél řeky v ochranném pásmu. Nepůvodní pámelník bílý je potlačován pravidelným vyřezáváním. Břehový porost podél pravého břehu řeky Svratky (hlavní výskyt pérovníku pštrosího) je znehodnocován pámelníkem bílým, rozrůstáním keřového podrostu a nepůvodní netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) na úkor pérovníku pštrosího. Především pravý břeh je trvale znehodnocován odpadky a sešlapáváním vegetace (nejspíše rybáři). Břehový porost levého břehu je v celkově dobrém stavu. (Schneider, Schneiderová, 2005)

5.9.3


Plocha A V úseku PP má řeka Svratka přírodní charakter s tůněmi i náplavy. Břehy jsou neupravené. Pravý břeh řeky Svratky je místy narušený úzký břehový porost s výskytem pérovníku pštrosího. Dřevinné patro tvoří olše lepkavá, vrba křehká, javor klen, javor mléč a jasan ztepilý. V bylinném patře se mimo pérovníku pštrosího vyskytuje např. lilie zlatohlávek. Z nitrofilních druhů je to např. kopřiva dvoudomá(Urtica dioica) a vlaštovičník větší (Chelidonium majus), z neofytních druhů např. netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) či netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Z běžných druhů se zde vyskytuje např. bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). (Schneider, Schneiderová, 2005). Dále zde byly nalezeny jarní druhy – křivatec žlutý (Gagea lutea), prvosenka jarní (Primula verris), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium) v hojném počtu. Netýkavky nalezeny nebyly. Plocha B Orná půda na pravém břehu řeky, ochranné pásmo. Půda je zorněna tak cca 2 m od břehu řeky. Na počátku území došlo ke skácení několika stromů z břehového porostu, klest byl spálen v blízkosti cedule se státním znakem na orné půdě. Stejně byly vysekán a spálen porost pámelníku bílého. Plocha C Orná půda na levém břehu řeky, ochranné pásmo. Plocha D Lesní porosty na levém břehu řeky, ochranné pásmo. Břehový porost navazuje plynule na lesní, je tvořen olší lepkavou, javorem mléčem, javorem klenem, bukem lesním, smrkem ztepilým ,javorem babykou a jasanem ztepilým.


5.9.4

88



Svratka 1858 Přírodní památka Nařízení OkrÚ Žďár nad Sázavou, č. 15/96 (8. 11. 1996)

Kraj: Vysočina Obec s rozš. působností 3. stupně: Bystřice nad Pernštejnem Katastrální území: Ujčov Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Výměra ochranného pásma: (je-li vyhlášeno)

0,4150 ha území do 50 m od hranice PP

Správce ZCHÚ:



Cíl ochrany:

Poznámka:

Břehové porosty řeky Svratky s bohatým výskytem zvláště chráněné kapradiny pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris) (Schneider, Schneiderová, 2005). Udržování optimálních podmínek pro výskyt zvláště chráněného druhu pérovníku pštrosího (Schneider, Schneiderová, 2005).

89


5.9.5

Hodnocení současného stavu a péče o PP Svratka


stupeň

Tab. 5.33: Hodnocení současného stavu PP Svratka Kategorie území:


Název území:

Svratka

Datum hodnocení:

28. 3. 2009

zachovalost

4

Měla by být větší vzdálenost od pravého břehu toku k zorané půdě – nyní je zde ponechán pouze pruh cca 2 m - možné ohrožení splachy z pole a obohacování půdy.

struktura

3

Na okraji území souvislý výskyt pámelníku bílého, tento bývá však opětovně seřezán a odstra´ nován. Porost na břehu bývá sešlapáván.

významné druhy

4

Pérovník neměl sice ještě vyrašené nové trofofyly, ale naštěstí zde zbylo spoustu sporofylů z loňského roku. Z toho lze usuzovat, že populace je početná.

reprodukce

4

Díky odstraňování pámelníku a buřeně je reprodukce pérovníku dobrá, plocha bývá však značně sešlapávána a je zde hojný výskyt nitrofytů.

narušení obnovy

4

Plocha bývá občasně sešlapávána, pámelník je odstraňován.


3

Výskyt pámelníku bílého, ten je však odstraňován, dále značný výskyt nitrofytů (kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha) díky splachům z pole. Výskyt netýkavek nebyl potrvzen.

skládky a odpad

4

V území je značný výskyt jednotlivě se nacházejících odpadků.


3

Sešlapávání vegetace, pravděpodobně rybáři. Dále splachy z pole – rozvoj nitrofytů.


90



stupeň

Tab. 5.34: Hodnocení současné péče o PP Svratka Kategorie území:


Název území:

Svratka

Datum hodnocení:

28.3.2009

dokumentace

5

Plán péče je zpracován dostatečně podrobně, nebyl zpracován pouze živočišný a rostlinný inventarizační průzkum.

značení hranic

5

Nechybí cedule se státním znakem ani přehledné pruhové značení. Přímo u silnice instalována informační tabule se stručnou charakteristikou o PP.

cesty

4

Mírný vliv – silnice (lemuje PP na SZ) nijak nezasahuje do území a traktory jezdí po poli.

ochranné pásmo

3

Co se týká pravého břehu, měla by se citelně rozšířit plocha „oddělujícíÿ břehový porost a zoranou plochu, takto dochází k rozšiřování nitrofytů do břehového porostu.


3

Instalace informační tabule, odstraňování pokosené hmoty z porostu, jen se nadále šíří nitrofyty díky rozornění plochy téměř ke břehovému porostu.

péče o obnovu

4

Hmota je kosena a odstraňována mimo plochu, pámelník se odstraňuje též. Šíření nitrofytů z pole.

zásahy

4

Břehové porosty sečeny, pérovník je obsekáván. Pokosená hmota je z porostů odstraňována. Šíření nitrofytů z pole.


4

Odpadky z území by se měly odstranit, dále by bylo vhodné rozšířit pás mezi pravým břehovým porostem a zoranou půdou. I nadále odstraňovat pámelník.


91


Tab. 5.35: Výsledné hodnocení současného stavu a péče o PP Svratka

Obr. 5.36: Grafické hodnocení současného stavu a péče o PP Svratka Současný stav PP Svratka je hodnocen jako dobrý. Stav populace pérovníku pštrosího vypadá nadějně (sporofyly z loňského roku). Na pravém břehu dochází však k šíření nitrofytů z pole. Porost trpívá občasným sešlapáváním. V celém území je značný výskyt odpadků.

Péče o PP Svratka je hodnocena jako dobrá. Porosty jsou pravidelně koseny s obsíkáním porostů pérovníku a hmota z nich odstraňována. Bylo by vhodné rozšířit pás mezi pravým břehovým porostem a zoranou půdou (šíření nitrofytů). Též by se měly odstranit veškeré odpadky na území PP i okolí.

92


Tab. 5.36: Hodnocení stavu dokumentace PP Svratka Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet

ano x

ne x

x x x x x x x x 4,5

Návrh optimalizačních opatření doporučených pro zlepšení stavu a péče o PP Svratka • kosit travní plochy od poloviny července s odstraněním pokosené hmoty, nesmí dojít k pokosení pérovníku pštrosího • zamezit šíření nitrofytů (odstranění pokosené hmoty, omezené hnojení orné půdy v sousedství, vytvoření pruhu půdy cca 20 m širokého mezi břehovým porostem a ornou půdou) • odstraňovat i nadále pámelník bílý • odstranit veškeré odpadky z území

Obr. 5.37: Skácené dřeviny na začátku PP. Obr. 5.38: Břeh Svratky s pérovníkem pštrosím.


93

5.10

PP U Hamrů

5.10.1

Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů

Lokalizace Příkrá travnatá stráň s jihozápadní expozicí na okraji lesa na katastru Borovec ve Štěpánově nad Svratkou v nadmořské výšce 360–460 m. Geomorfologické, geologické a pedologické poměry PP se dle regionálního členění reliéfu České republiky nachází v Sýkořské hornatině (Demek a kol., 2006). Podloží tvoří proterozoické horniny moravika svratecké klenby olešnické skupiny. Zastoupeny jsou biotitické a muskovit-biotitické pararuly až granátické pararuly, dále svory až fylity, převážně grafititické s polohami vápenců, kvarcitů a grafitů a krystalické vápence. Vyskytuje se zde převážně kambizem dystrická a méně pseudoglej typický. (Matuška, 2004) Klimatické poměry Podnebí je zde mírně teplé MT3 a poměrně suché, neboť lokalita leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny (Quitt, 1975). Vegetace Na výslunné stráni jsou vyvinuta travinobylinná společenstva (Festuco-Brometea), Ze zvláště chráněných druhů se vyskytuje hořec křížatý (Gentiana cruciata) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Dále zde roste celá řada pozoruhodných teplomilných druhů rostlin, jako jsou např. řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), pamětník rolní (Acinos arvensis), pupava obecná (Carlina vulgaris), dobromysl obecná (Origanum vulgare), vítod chocholatý (Polygala comosa), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), toten menší (Sanguisorba minor), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp.austriacum), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), voskovka menší (Cerinthe minor), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), pryšec prutnatý (Euphorbia waldsteinii), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) aj. V dolní části se šíří porosty expanzivní třiny křovištní (Calamagrostis epigejos), na celé ploše se uplatňuje agresivní ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Svahy při okraji lesa zarůstají náletem borovice lesní (Pinus sylvestris). V počtu několika desítek exemplářů zde roste jalovec obecný (Juniperus communis). (Čech a kol., 2002)


94

Fauna Nejvýznamnější složkou bohaté entomofauny je synuzie stepních, xerofilních druhů. Z motýlů je nutné upozornit na vřetenušky (Zygaena angelicae, Z. loti, Z. minos), soumračníka skořicového (Spialia sertorius), teplomilného hnědáska květelového (Melitaea didyma), okáče voňavkového (Brintesia circe) nebo modrásky (Cupido minimus a Polyommatus daphnis). Mezi ochranářsky nejhodnotější druhy však bezesporu patří modrásek černoskvrnný (Maculinea arion), jehož housenka požírá mateřídoušku a následně dokončuje svůj vývoj v mraveništích. V posledních letech zde byla nalezena také kudlanka nábožná (Mantis religiosa). (Čech a kol., 2002)

5.10.2


Příkrá stráň byla původně využívána jako ovčí pastvina. Ukončení pastvy se projevilo náletem dřevin a postupnými změnami druhového spektra travinobylinného porostu. V SV části území bylo v roce 1997 zahájeno pravidelné kosení a redukce náletu borovice lesní. Během několikaletého pravidelného kosení došlo k odstranění stařiny a posílení populace hořce křížatého, jehož stavy se zde několikanásobně zvětšily. Západní část území je oplocena a využívána jako daňčí obora. Tato část však není dokonale spásána a to má za následek degradace teplomilných rostlinných společenstev díky ukládání stařiny a následné invazi ovsíku a třtiny křovištní. (Matuška, 2004)

5.10.3


Plocha A Daňčí obora. Plocha je místy porostlá třtinou křovištní, expanduje ovsík vyvýšený. Ojedinělý výskyt jalovců obecných, na ploše zasazeny jírovce maďaly (Aesculus hippocastanum) oplocených proti poškození zvěří. Též se vyskytuje ve značné míře trnka obecná, která je silně redukována sečením a okusem. V horní části byla vystavěna myslivecká zařízení (krmelec, seník, apod.). Na území též výskyt bývalých důlních děl, která jsou zabezpečena (oplocena, překryta trubkami). Plocha B Travinobylinná plocha s výskytem teplomilných druhů a hořcem křížatým (Matuška, 2004). Výskyt několika desítek exemplářů jalovce obecného. Plocha C Jedná se o území s výskytem borovice lesní, v podrostu s bylinným podrostem a jalovci. Plocha D Jedná se o plochy přecházející pomalu do lesních společenstev, v případě plochy D1 se silným výskytem trnky obecné.


5.10.4

95



U Hamrů 1854 Přírodní památka Nařízení OkrÚ Žďár nad Sázavou, č. 17/96 (8. 11. 1996)

Kraj: Vysočina Obec s rozš. působností 3. stupně: Bystřice nad Pernštejnem Katastrální území: Borovec Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Výměra ochranného pásma: (je-li vyhlášeno)

4,8746 ha 5,1087 ha

Správce ZCHÚ:



Cíl ochrany: Poznámka:

Druhově pestré bývalé pastviny s fytogeograficky významnými teplomilnými prvky pronikajícími údolím Svratky do vyšších poloh Českomoravské vrchoviny (Matuška, 2004). Zachování a rozvoj teplomilné flóry a fauny cíleným managementem (Matuška, 2004).

96


5.10.5

Hodnocení současného stavu a péče o PP U Hamrů


stupeň

Tab. 5.37: Hodnocení současného stavu PP U Hamrů Kategorie území:


Název území:

U Hamrů

Datum hodnocení:

3. 4. 2009

zachovalost

3

Na území výskyt třtiny křovištní, na ploše A expanduje ovsík vyvýšený. Na ploše C jsou nálety borovice lesní a na D1 trnka obecná.

struktura

3

Viz kritérium zachovalost.

významné druhy

n


reprodukce

5

Travinobylinná společenstva se vyvíjejí dobře díky pravidelnému kosení pozemků, výskyt jalovcových semenáčků potvrzuje rozrůstání i této dřeviny; reprodukce významných druhů nehodnocena.

narušení obnovy

4

Luční pozemky jsou pravidelně koseny, plocha A částečně spásána daňky, zde je však silný výskyt ostrůvků třtiny křovištní, která zasahuje do horní části plochy B.


2

Viz kritérium narušení obnovy. Na ploše D1 je značně rozšířena trnka obecná, na ploše C se šíří borovice lesní.

skládky a odpad

5

Území bez výskytu odpadků.


5

V území nebyly shledány jiné negativní vlivy.


Pozn.: Vyznačení ploch viz mapa v přílohách (příloha č. 10).

97



stupeň

Tab. 5.38: Hodnocení současné péče o PP U Hamrů Kategorie území:


Název území:

U Hamrů

Datum hodnocení:

3. 4. 2009

dokumentace

5


značení hranic

2

Pruhové značení chybí, cedule se státním znakem umístěny jsou, přibyla i informační tabule se stručnou charakteristikou území.

cesty

5

Územím nevedou žádné cesty.

ochranné pásmo

4

Větší část ochranného pásma tvoří lesní pozemky, které jsou oborou. Zbytek tvoří pozemky přilehlé k zástavbě, vliv je minimální, pouze se z luk částečně šíří ovsík vyvýšený a třtina křovištní (třtina se šíří více uvnitř území).


3

Přístupnější plochy jsou pravidelně koseny, biomasa odstraňována, kde je horší přístup, tak tam není třtina posekána a může se tedy dále šířit.

péče o obnovu

4

Viz předchozí kritérium.

zásahy

4

Viz předchozí kritérium.


4

Bylo by třeba dosekávat i hůře přístupné části pozemků, aby byla třtina eliminována a zlikvidována úplně.


98


Tab. 5.39: Výsledné hodnocení současného stavu a péče o PP U Hamrů

Obr. 5.39: Grafické hodnocení současného stavu a péče o PP U Hamrů Současný stav PP U Hamrů je hodnocen jako dobrý. Travinobylinná společenstva se vyvíjejí dobře, z plochy A se šíří ovsík vyvýšený a třtina. Významné druhy nemohly být hodnoceny. Na území nebyly nalezeny žádné odpadky.

Péče o PP U Hamrů je hodnocena jako dobrá. Louky jsou pravidelně koseny (přístupnější části), biomasa je odstraňována. Bylo by vhodné dosekávat i těžko přístupné plochy, jelikož tak může docházet k opětovnému šíření třtiny křovištní a ovsíku vyvýšeného.

99


Tab. 5.40: Hodnocení stavu dokumentace PP U Hamrů Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet

ano x

ne x

x x x x x x x x 4,5

Návrh optimalizačních opatření doporučených pro zlepšení stavu a péče o PP U Hamrů • kosit travinobylinné plochy jednou ročně od poloviny července s odstraněním pokosené hmoty; na ploše, kde se vyskytují daňci stačí kosit jednou za 3 roky • vyřezávat nálety borovice lesní tak, aby došlo k uvolnění jalovců v podrostu a aby nedocházelo k zarůstání ploch • zabraňovat šíření třtiny křovištní - dosekávat i špatně přístupné části území a odstraňovat pokosenou hmotu a stařinu • v platném plánu péče byl návrh na přeřazení části PP, kde se pasou daňci do ochranného pásma - souhlasím s touto variantou • vyznačit hranice PP pruhovým značením

Obr. 5.40: Jalovce na ploše B.

Obr. 5.41: Pohled na plochy A a B.


100

5.11

PR Údolí Chlébského potoka

5.11.1


Lokalizace Olšiny a vlhké louky na dně hlubokého údolí Chlébského potoka, necelý km SV od obce Chlébské v nadmořské výšce 500–520 m. Geomorfologické, geologické a pedologické poměry PP se dle regionálního členění reliéfu České republiky nachází v Sýkořské hornatině (Demek a kol., 2006). Podklad území tvoří proterozoické horniny moravika, svratecké klenby bítešské skupiny. Budují je porfyroblastické, muskovitické, muskovit-biotitické, sericitmuskovitické a vzácněji biotitické ruly. Údolní niva potoka je vyplněna holocenními fluviálními písčitohlinitými sedimenty. Na úpatí mírného svahu nad pravým břehem potoka jsou uloženy deluviální hlinitopísčité až hlinitokamenité sedimenty pleistocenního až holocenního stáří. Území se nachází na dně hluboko zaříznutého údolí Chlébského potoka, který je levostranným přítokem Svratky. Z půd jsou zde vyvinuty hlavně glej typický a organozemní spolu s pseudoglejem typickým. V okolí na ně navazuje kambizem dystrická. (Čech a kol., 2002) Klimatické poměry Podnebí je zde mírně teplé MT3 a poměrně suché, neboť lokalita leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny (Quitt, 1975). Vegetace V nivě potoka se nacházejí přípotoční olšiny(Alnenion glutinoso-incanae) s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus exelsior), místy s příměsí smrku ztepilého (Picea abies). V podrostu olšin se vyskytují např. ostřice řídkoklasá (Carex remota), ostřice lesní (Carex sylvatica), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), prvosenka vyšší (Primula elatior), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), violka bahenní (Viola palustris) a kozlík výběžkatý (Valeriana excelsa). Tyto druhy jsou doplněny řadou bylin mezofilních lesů, uvést lze např. kopytník evropský (Asarum europaeum), válečku lesní (Brachypodium sylvaticum), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) a plicník tmavý (Pulmonaria obscura). Luční porosty odpovídají vysokobylinným loukám svazu Calthion s hadím kořenem větším (Bistorta major), pcháčem potočním (Cirsium ri vulare), totenem lékařským (Sanguisorba officinalis) a dalšími druhy. Podél toku vytváří sou-


101

vislé porosty devětsil lékařský (Petasites hybridus). V olšinách i na vlhkých loukách hojně roste bledule jarní (Leucojum vernum). (Čech a kol., 2002)

5.11.2


Současný charakter PR je výsledkem obhospodařování krajiny člověkem, sahajícího až do období středověku. Po uplynutí celého jednoho století nabylo úžlabí toku z valné části lesního charakteru. Luční porosty tak nyní představují pouze enklávy ve východním cípu území. V současné době může být populace bledule jarní ohrožena neúměrnou návštěvností PR. (Pokorný, 2005)

5.11.3


Plocha A Louky, částečně zamokřené, pravidelně sečené. Výskyt bledule jarní, prvosenky vyšší, podbělu lékářského. Plocha B Jedná se o lesní porosty, v případě plochy B1 jde o habrový lesík v kamenici, v případě plochy B2 o úzký pruh lesního porostu s převahou smrku v příkrém svahu na údolní hraně. Plocha C Doprovodný porost Chlébského potoka s převahou olše lepkavé. V podrostu se nachází bohatý porost bledule jarní. Plocha D Převážně zamokřená plocha s prameništi, která zarůstá olší lepkavou.


5.11.4

102



Údolí Chlébského potoka 470 Přírodní rezervace Výnos Ministerstva kultury č.j. 1317/53 (30. 9. 1953)

ČSR,

Kraj: Vysočina Obec s rozš. působností 3. stupně: Bystřice nad Pernštejnem Katastrální území: Chlébské Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Výměra ochranného pásma: (je-li vyhlášeno)

4,8746 ha 5,1087 ha

Správce ZCHÚ:

KrÚ kraje Vysočina, AOPK ČR Havlíčkův Brod platnost na období 2006–2011 inventarizační botanické průzkumy (Sutorý a kol.,1997 a Grüll,1983)


Cíl ochrany:

Poznámka:

Početná populace bledule jarní v údolí přirozeně meandrujícího potoka, dále luční a lesní společenstva s výskytem chráněných, příp. ohrožených druhů rostlin a živočichů (Pokorný, 2005). Zachování biotopu ohrožených druhů, charakteristických rostlinných společenstev, včetně harmonického krajinného rázu i jeho širšího okolí (Pokorný, 2005). Území je součástí Přírodního parku Svratecká hornatina a je vedeno jako Evropsky významná lokalita, kód CZ0620132

103


5.11.5

Hodnocení současného stavu a péče o PR Údolí Chlébského potoka


stupeň

Tab. 5.41: Hodnocení současného stavu PR Údolí Chlébského potoka Kategorie území:


Název území:

Údolí Chlébského potoka

Datum hodnocení:

28. 3. 2009

zachovalost

3

Obrovská návštěvnost turistů a jejich chození mimo vyšlapanou cestičku - šlapání po vegetaci, v lesní části na levém břehu potoku se rozšiřuje třtina křovištní ze zalesněných území.

struktura

3

Struktura narušena vyšlapanými chodníčky mimo „povolenouÿ stezku – a i ta se rozšiřuje, vzhledem k podmáčenému podloží. Dále nebezpečí rozšiřování třtiny křovištní. Netýkavka žláznatá, která by se měla na lokalitě vyskytovat (dle Pokorného, 2005), nebyla nalezena.

významné druhy

5

Populace bledulí jarních ve zvláště hojném počtu (tisíce trsů).

reprodukce

5

I přes velkou návštěvnost je populace bledulí téměř „nezničitelnáÿ a to i přes to, že jsou místy pošlapané rostliny.

narušení obnovy

4

Místy jsou bledule pošlapány – a to jak při cestičce, tak i mimo ni.


4

Viz kritérium zachovalost – výskyt třtiny křovištní.

skládky a odpad

4

Výskyt jednotlivých odpadků a to zejména u 1. informační tabule, v nedalekém ohništi.


3

Největším negativním jevem je již několikrát zmíněná velká turistická návštěvnost PR. Navíc se zhroutil kamenný mostek vedoucí na pravý břeh PR a lidé tak šlapou vyloženě po bledulích, aby se dostali na druhý břeh. (V době hodnocení kolem 9 hod. ráno bylo po 2 hod. napočítáno asi 100 lidí a stále sem přicházeli další).


104



stupeň

Tab. 5.42: Hodnocení současné péče o PR Údolí Chlébského potoka Kategorie území:


Název území:

Údolí Chlébského potoka

Datum hodnocení:

28. 3. 2009

dokumentace

5

Plán péče je zpracován dostatečně podrobně, byly zpracovány pouze botanické průzkumy.

značení hranic

2

Nechybí cedule se státním znakem ani informační tabule o území- dokonce se zde nachází navíc i staré informační tabule a staré znaky zarostlé ve stromech z roku 1983 (negativní jev). Pruhové značení nebylo nalezeno, pouze na 1 stromě v navazující stejnojmenné PP (patří již do okresu Blansko).

cesty

3

Cestička vedoucí skrz ZCHÚ byla na nejmokřejších místech podložena kládami, i tak ale chodí lidé často mimo tuto stezku a šlapou po bledulích.

ochranné pásmo

3

Z ochranného pásma (viz kritérium zachovalost) se šíří třtina křovištní. Před vstupem do ZCHÚ u 1. informační tabule se nachází ohniště s odpadky.


4

V území jsou instalovány informační tabule o území a navíc ponechány i ty původní. Na cestu skrz území na silně podmáčená místa byly položeny klády pro snadnější přechod návštěvníků.

péče o obnovu

4

Viz kritérium omezování vnějších negativních vlivů. Přilehlé louky jsou koseny a biomasa z nich odstraňována.

zásahy

4

Viz kritérium omezování vnějších negativních vlivů. Přilehlé louky jsou koseny a biomasa z nich odstraňována.


4

Zakázat vstup veřejnosti nejde, možná by se hodil nějaký strážce, který by pokutoval lidi vstupující mimo povolenou stezku. Mohlo by dojít k asanaci ohniště a likvidaci odpadků.



105

Tab. 5.43: Výsledné hodnocení současného stavu a péče o PR Údolí Chlébského potoka

Obr. 5.42: Grafické hodnocení současného stavu a péče o PR Údolí Chlébského potoka Současný stav PR Údolí Chlébského potoka je hodnocen jako dobrý. Populace bledule jarní se vyvíjí dobře. Z lesů se místy šíří třtina křovištní a ostružiník. Negativním jevem jsou někteří turisté, kteří svým nedbalým chováním sešlapávají bledule.

Péče o PR Údolí Chlébského potoka je hodnocena jako dobrá. Louky jsou pravidelně koseny, biomasa je odstraňována. V PR jsou umístěny informační tabule (ponechány i staré). Za úvahu by stály namátkové kontroly návštěvníků.

106


Tab. 5.44: Hodnocení stavu dokumentace PR Údolí Chlébského potoka Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet

ano x x x x

ne

x x x x x x 5

Návrh optimalizačních opatření doporučených pro zlepšení stavu a péče o PR Údolí Chlébského potoka • kosit přilehlé luční prosty od poloviny června do poloviny července s odstraněním pokosené hmoty • v porostech dřevin provést probírku tak, aby mohlo dojít ke zmlazení podrostu (v době vegetačního klidu) • zabraňovat šíření třtiny křovištní z lesních porostů nacházejících se na levém břehu potoka • za úvahu by stálo provádět namátkové kontroly „ukázněnostiÿ návštěvníků rezervace v době kvetení bledulí, běžně chodí mimo cestu a poškozují bledule • vyznačit hranice PR pruhovým značením

Obr. 5.43: Návštěvníci PR.

Obr. 5.44: Pošlapané bledule.


107

5.12

PP Vírská skalka

5.12.1


Lokalizace Lesní porosty na skalách a skalnatých srázech nad levým břehem Svratky v obci Vír nad silnicí směrem k Vírské přehradě, v nadmořských výškách 400–490 m. Geomorfologické, geologické a pedologické poměry PP se dle regionálního členění reliéfu České republiky nachází v Sulkovecké vrchovině (Demek a kol., 2006). Geologický podklad tvoří proterozoické horniny svrateckého krystalinika, jedná se zejména o dvojslídné svory středně až hrubě lepidoblastické s granáty, střídající se s dvojslídnými migmatity až ortorulami. Půdní pokryv je tvořen převážně slabě podzolovanou a kyselou kambizemí dystrickou, která v extrémních polohách přechází do rankerů a litozemí. (Čech a kol., 2002) Klimatické poměry Podnebí je zde mírně teplé MT3 a poměrně suché, neboť lokalita leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny (Quitt, 1975). Vegetace Srázy jsou porostlé řídkým smíšeným lesem svazů Carpinion a Dicrano-Pinion s pestrou druhovou skladbou. Na ostrožnách dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris), habr obecný (Carpinus betulus), javor mléč (Acer platanoides) a javor babyka (Acer campestre). Přimíšenými druhy jsou lípa srdčitá (Tilia cordata), líska obecná (Corylus avellana), bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Řídce se vyskytuje dub zimní (Quercus petraea). Z bylinného podrostu dominuje na skalách kostřava sivá (Festuca pallens), spolu s ní zde roste např. tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), strdivka sedmihradská (Melica transilvanica), rmen barvířský (Cota tinctoria), konopička širolistá (Dalanum ladanum), pavinec modrý (Jasione montana), toten menší (Sanguisorba minor), oman hnidák (Inula conyza), aj. (Čech a kol., 2002) Fauna Z významných živočichů je zde zaznamenán výskyt výra velkého (Bubo bubo) a užovky hladké (Coronella austriaca). (Čech a kol., 2002)


5.12.2

108


Lokalita má pro svoji nepřístupnost relativně přirozený charakter. V centrální části na nejvýraznějším skalním ostrohu zvaném Klubačice skalní vyhlídka, opatřená zábradlím a pamětní deskou, původně z roku 1911, v roce 2000 proběhla rekonstrukce zábradlí. Lokalita není vystavěna zásadním škodlivým vlivům a zachovává si přírodě blízký charakter. Pouze při úpatí svahu se začíná šířit trnovník akát (Robinia pseudacacia) a kolem silnice třtina křovištní. (Schneider, Schneiderová, 2005)

5.12.3

Rozbor současného stavu ZCHÚ

Lesní porost je tvořen skupinovitě smíšenou mozaikou, různě rozvolněnou v závislosti na terénních podmínkách, zejména přítomnosti skalních výstupů. Z dřevin dominuje borovice lesní, smrk ztepilý, buk lesní, dub zimní a habr obecný. Při úpatí je lokalita lemována silnicí a úzkým pruhem nevyužívané půdy se silným nárostem javorů a ruderální vegetací–výskyt akátu a třtiny křovištní. Z ostatních stran lemují lokalitu lesní porosty. (Schneider, Schneiderová, 2005)


5.12.4

109



Vírská skalka 1861 Přírodní rezervace Nařízení OkrÚ Žďár nad Sázavou, č. 7/96 (8. 11. 1996)

Kraj: Vysočina Obec s rozš. působností 3. stupně: Bystřice nad Pernštejnem Katastrální území: Vír Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Výměra ochranného pásma: (je-li vyhlášeno)

3,2300 ha 9,9600 ha

Správce ZCHÚ:


Plán péče: Jiná dokumentace: Předmět ochrany: Cíl ochrany: Poznámka:

Skalnaté srázy s výspou teplomilné květeny v údolí Svratky a s přirozenými lesními porosty (Schneider, Schneiderová, 2005). Zachování přirozených lesních porostů na skalnatých srázech. (Bubeníková, 2009)

110


5.12.5

Hodnocení současného stavu a péče o PR Vírská skalka


stupeň

Tab. 5.45: Hodnocení současného stavu PR Vírská skalka Kategorie území:


Název území:

Vírská skalka

Datum hodnocení:

4. 4. 2009

zachovalost

3

Kdyby nebylo výskytu akátu (na skalkách nad závodem Rottex), zachovalost území je zcela vyhovující.

struktura

5

Struktura porostu je diferencována věkově i prostorově víceméně optimálně, je to dáno díky četnému výskytu skalek. Malý výskyt akátu.

významné druhy

n

Na území není potvrzen výskyt významných rostlinných druhů, výra se nepodařilo spatřit.

reprodukce

4

Na území bylo nalezeno hodně ploch, na kterých se přirozeně zmlazuje buk lesní, byly nalezeny i semenačky jedle bělokoré.

narušení obnovy

4

Velmi malé, vzhledem ke skalním ochozům se zde nenachází tolik zvěře, aby zneškodnila okusem přirozené zmlazení buku.


3

Výskyt akátu na skalkách nad silnicí a okolo silnice třtina křovištní a jiné ruderální druhy.

skládky a odpad

4

V centru území nenalezen žádný odpad, pouze drobné odpadky podél silnice.


5

Jiné negativní jevy nebyly pozorovány, návštěvníci jdoucí na vyhlídku chodí po vyšlapaných cestičkách, které jsou totiž nejlépe schůdné.


111



stupeň

Tab. 5.46: Hodnocení současné péče o PR Vírská skalka Kategorie území:


Název území:

Vírská skalka

Datum hodnocení:

4. 4. 2009

dokumentace

5


značení hranic

5

Pruhové značení nechybí, cedule se státním znakem umístěny jsou, nainstalována je i informační tabule se stručnou charakteristikou území. Jedna stará cedule se státním znakem u silnice je značně poškozena – bylo by vhodné ji asi odstranit (pár metrů od ní je další).

cesty

4

Okolo silnice (lemuje PR na JZ) výskyt ruderálních druhů a odpadků.

ochranné pásmo

4

Co se týká lesních porostů navazujících na PR, plní ochranné pásmo svoji funkci. Pouze okolo komunikace se vyskytuje drobný odpad a je zde výskyt několika jedinců akátů.


4

V návaznosti na znovuotevření vyhlídky na Klubačicích byla dole u silnice nainstalována informační tabule o PR.

péče o obnovu

5

Když už dojde k těžbě dřevin na větší ploše, vysazuje se buk, ne smrk, který tam byl předtím, což je pozitivním jevem.

zásahy

4

Při těžebním zásahu realizovaném zřejmě loni byla plocha náletu tak cca 2 x 2 m poničena technikou. Jinak vše v pořádku.


4

Odpad kolem silnice by se měl vysbírat. V případě těžby nahrazovat smrky jinými dřevinami (buk, habr, lípa, dub).


112


Tab. 5.47: Výsledné hodnocení současného stavu a péče o PR Vírská skalka

Obr. 5.45: Grafické hodnocení současného stavu a péče o PR Vírská skalka Současný stav PR Vírská skalka je hodnocen jako dobrý. Lesní společenstva jsou různého stáří i věku díky skalnatým úsekům. Při úpatí PR výskyt pouze pár akátů, kolem silnice se šíří ruderální druhy a třtina křovištní. Významné druhy nebyly hodnoceny. Kolem komunikace jsou též místy odpadky.

Péče o PR Vírská skalka je hodnocena jako dobrá. Přirozená obnova se prosazuje (především buku, na skalkách borovice lesní). Na lokalitě byla umístěna informační tabule o PR se stručnou charakteristikou. K vyhlídce vede turisticky značená trasa.

113


Tab. 5.48: Hodnocení stavu dokumentace PR Vírská skalka Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet

ano x

ne x

x x x x x x x x 4,5

Návrh optimalizačních opatření doporučených pro zlepšení stavu a péče o PR Vírská skalka • odstranit akáty • podporovat přirozenou obnovu, především buku - při zakládání nových porostů upřednostňovat listnaté dřeviny nad smrkem • odstranit poškozenou ceduli se státním znakem u silnice

Obr. 5.46: Pohled z okraje PR na Vírskou přehradu.

Obr. 5.47: Ochranné pásmo PR.

Obr. 5.48: Přirozená obnova buku.

Obr. 5.49: Vyhlídka Klubačice.

114


5.13

Souhrnný přehled výsledků zhodnocení stavu a péče o vybraná MZCHÚ

Stru

VD

Rep

Nar

Invz

Odp

Jiné

kód kat. Název území 1863 PP Křižník 1855 PR Vírská skalka 1862 PP Ostražka 470 PR Údolí Chlébského potoka 1854 PP U Hamrů 1857 PP Louky u Polomu 1860 PP Ochoza 1858 PP Svratka 1855 PP Javorův kopec 1280 PP Nyklovický potok 1856 PP Kocoury 1859 PP Nad koupalištěm Aritmetický průměr Nejčastěji udělený stupeň

Zach

Tab. 5.49: Souhrnné hodnocení stavu 4 4 4 3 3 4 3 4 4 4 3 3 3,6 4

4 5 4 3 3 3 4 3 3 3 3 3 3,4 3

n n n 5 n n n 4 n 4 n n 4,3 n

5 4 4 5 5 4 4 4 4 4 3 4 4,2 4

5 4 4 4 4 4 2 4 3 4 4 4 3,8 4

4 3 4 4 2 4 3 3 3 3 3 2 3,2 3

5 4 4 4 5 4 5 4 4 2 3 3 3,9 4

4 5 4 3 5 3 5 3 4 3 4 3 3,8 3

Výsl.hodn. 87 D 85 D 80 D 75 D 74 D 73 D 73 D 73 D 72 D 70 P 65 P 63 P 74,2 D

Z výsledků hodnocení vyplývá (viz tab 5.49), že současný stav u 75 % MZCHÚ (9 území) je hodnocen jako dobrý a u 25 % (3 území) jako průměrný. Nejlépe je hodnocen stav PP Křižník, nejhůře je hodnocen stav PP Nad koupalištěm a to díky zarůstání ploch trnkou obecnou a třtinou křovištní.

Obr. 5.50: Grafické hodnocení stavu souboru hodnocených území

115


Znč

Cst

OP

Neg

POb

Zás

Cíle

kód kat. Název území 1863 PP Křižník 1855 PR Vírská skalka 1862 PP Ostražka 1858 PP Svratka 1854 PP U Hamrů 1857 PP Louky u Polomu 1856 PR Kocoury 470 PR Údolí Chlébského potoka 1855 PP Javorův kopec 1859 PP Nad koupalištěm 1280 PP Nyklovický potok 1860 PR Ochoza Aritmetický průměr Nejčastěji udělený stupeň

Dok

Tab. 5.50: Souhrnné hodnocení současné péče 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 4 4,9 5

2 5 4 5 2 4 2 2 5 2 2 4 3,3 2

5 4 5 4 5 4 3 3 3 3 3 4 3,8 3

4 4 4 3 4 4 3 3 3 2 3 3 3,3 3

4 5 4 3 3 4 3 4 3 3 3 2 3,4 3

5 4 4 4 4 4 4 4 4 5 4 2 4,0 4

5 4 4 4 4 4 5 4 4 4 4 2 4,0 4

5 4 4 4 4 3 4 4 3 3 3 3 3,7 4

Výsl.hodn. 88 D 85 D 84 D 79 D 79 D 77 D 76 D 74 D 72 D 69 P 68 P 56 P 75,6 D

Péče o vybraná území je u 75 % (9 území) MZCHÚ hodnocena jako dobrá a u 25 % (3 území) jako průměrná. Nejlépe je hodnocena péče o PP Křížník, nejhůře je hodnocena péče o PR Ochoza, kde došlo v nedávné době (před platností stávajícího plánu péče) k zalesnění paseky nevhodnou dřevinou - smrkem. Péče o toto území se však zlepšuje, nedávno nově vzniklá paseka již byla zalesněna vhodnými dřevinami.

Obr. 5.51: Grafické hodnocení péče v souboru hodnocených území

Kapitola 6 Diskuze 6.1

Souhrnné vyhodnocení

Podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, lze za PR považovat „menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblastÿ a za PP „přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.ÿ Samotné vyhlášení území za PR nebo PP sice může zabezpečit zachování společenstev, ovšem bez správné péče nemusí splnit svůj účel a důvod ochrany může být i zcela opomenut. Do nedávné doby neexistoval jednotný předpis, jak postupovat při kontrolách MZCHÚ. V roce 2005 byla vytvořena Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích, která jednoduchým způsobem hodnotí pomocí 16 kritérií současný stav a péči o MZCHÚ. Z výsledků hodnocení mnou vybraných MZCHÚ vyplynulo, že současný stav u 75 % MZCHÚ (9 území) je hodnocen jako dobrý a u 25 % (3 území) jako průměrný. Stejně byla ohodnocena i péče o vybraná území. Jediné kritérium, které nebylo hodnoceno na všech územích, byl stav významných druhů. Jednalo se o druhy vstavačovité a hořcovité, v jednom případě o sasanku lesní - a ty nebyly v době hodnocení (jaro 2009) ještě vyrašené. Nejlépe hodnoceným kritériem byla reprodukce, nejhůře invazní a expanzivní druhy. Současný stav byl u drtivé většiny MZCHÚ hodnocen jako dobrý, u lučních společenstev dochází až na drobné vyjímky k pravidelnému kosení i odstranění biomasy, z okolních pozemků však i nadále místy expanduje ovsík vyvýšený a třtina křovištní. V mnoha případech byly nalezeny na územích i černé skládky, v případě PP Nyklovický potok ve značném množství a to dokonce i v těsné blízkosti sloupku se státním znakem, což považuji za totální ignoraci.

116

KAPITOLA 6. DISKUZE

117

Co se týká péče, nejlépe hodnoceným kritériem byla dokumentace, nejhůře značení hranic a ochranné pásmo. Péče byla též hodnocena u 9 (ze 12) hodnocených území jako dobrá, u 6 MZCHÚ nebylo nalezeno pruhové značení hranic. Nejhůře hodnocena byla PR Ochoza, kde by se dalo vytknout pouze to, že se v okolí zalesňuje smrkem a tímto byla zalesněna i jedna paseka přímo na území rezervace (v nedávné minulosti), druhá paseka již však byla zalesněna listnatými dřevinami, tudíž se zde objevuje krok ke zlepšení péče a stavu rezervace. Jediné na co by mohlo hodnocení MZCHÚ narazit dle Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích je do jisté míry individuální přístup hodnotitele (prozatím byla tato metodika vesměs využita v bakalářských a diplomových pracích). Tato metodika je sice časově nenáročná i jednoduchá, jevšak důležité správně pochopit význam jednotlivých hodnocených kritérií. Také by bylo vhodné se na již zhodnocená území nejlépe každoročně vracet a vypracovat nová hodnocení, která by se poté dala porovnávat se starými.

6.2

Výsledky hodnocení jednotlivých kritérií současného stavu a péče

Zachovalost Aritmetický průměr 3,6; nejčastěji udělený stupeň 4. Skoro ve všech ZCHÚ byl udělen 4 stupeň, což svědčí o tom, že předmět ochrany je zachováván dostatečně. Struktura Aritmetický průměr 3,4; nejčastěji udělený stupeň 3. Na většině území byl udělen stupeň tři díky expanzi třtiny křovištní a ovsíku vyvýšeného. Významné druhy Aritmetický průměr 4,3; nejčastěji udělený stupeň n (nehodnoceno). Toto kritérium bylo hodnoceno jen na 3 územích, kde se hodnotil stav bledulí jarních (PP Nyklovický potok a PR Údolí Chlébského potoka) a pérovníku pštrosího (ten byl hodnocen na základě výskytu loňských sporofylů) (PP Svratka). V ostatních případech se jednalo o druhy z čeledí vstavačovité či hořcovité a sasanku lesní a vzhledem k době hodnocení (jaro 2009) je nebylo možno hodnotit - druhy ještě nebyly vyrašené. Reprodukce Aritmetický průměr 4,2; nejčastěji udělený stupeň 4.

KAPITOLA 6. DISKUZE

118

Co se týče území, kde mohly být hodnoceny významné druhy, byly uděleny vysoké stupně. Díky pomístnému sešlapávání návštěvníky byl snížen stupeň na 4 (kritérium narušení obnovy). V lesních rezervacích se poměrně dobře daří přirozenému zmlazení buku a jedlí (PR OChoza, PR Vírská skalka), kde je však snažší přístup do terénu docházelo (i v nedávné minulosti) k zalesňování stanovištně nevhodným smrkem. V současnosti se při obnově využívá více přirozeného zmlazení a dosazuje se stanovištně vhodnými dřevinami. Narušení obnovy Aritmetický průměr 3,8; nejčastěji udělený stupeň 4. Bledule jarní bývají často místně sešlapávány návštěvníky. Luční společenstva jsou pravidelně kosena a hmota je z nich odstraňována. Místně bývají i některé plochy přepásány (PP Ostražka, PP Nad koupalištěm). U PP Nad koupalištěm dochází k zarůstání ploch třtinou křovištní a trnkou obecnou. Trnka je sice průběžně likvidována, ale pálena na místě, takže dochází k vypalování trávníků. Invazivní a expanzivní druhy Aritmetický průměr 3,2; nejčastěji udělený stupeň 3. Mezi nejčastější expanzivní druhy v hodnocených územích patří třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), trnka obecná (Prunus spinosa) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). V PR Vírská skalka se vyskytuje i invazní trnovník akát (Robinia pseudacacia). V případě PP U Hamrů dochází částečně k zarůstání plochy borovicí lesní (Pinus sylvestris). Skládky a odpad Aritmetický průměr 3,9; nejčastěji udělený stupeň 4. Nejnižší použitý stupeň hodnocení – 2 dostal PP Nyklovický potok, kde jsem nalezla 4 větší skádky a několik menších. Jako totální ignorace mi připadl fakt, že jedna větší skládka je necelý metr od sloupku se státním znakem. Další je na začátku ZCHÚ přímo u silnice, kde někdo odložil starou lednici a jiný odpad. Příjemnou změnou oproti tomuto území byly PP U Hamrů a PP Křižník, kde nebyly nalezeny odpadky žádné. Jiné negativní vlivy Aritmetický průměr 3,8; nejčastěji udělený stupeň 3. Mezi nejčastějšími jinými negativními vlivy se objevuje neúměrné zatížení návštěvníky (PR Údolí Chlébského potoka), kde v době kvetení bledulí jich do rezervace proudí stovky denně a ne všichni se ukázněně pohybují po vyznačené trase. V době hodnocení území (což bylo cca 2 hodiny) bylo napočítáno kolem sta

KAPITOLA 6. DISKUZE

119

lidí. Po asi čtyřech hodinách, po zhodnocení ostatních území nacházejících se v okolí, stále davy lidí proudily směrem Chlébské. Jiný významnější vliv nebyl pozorován. Dokumentace Aritmetický průměr 4,9; nejčastěji udělený stupeň 5. Dokumentace byla zpracovaná v různé kvalitě, dle autora. Každopádně nechybělo žádné důležité hodnocené kritérium, pouze u plánu péče pro PR Ochoza chyběl rozpočet plánovaných zásahů. Všechny plány péče byly platné. Značení hranic Aritmetický průměr 3,3; nejčastěji udělený stupeň 2. Všechny ZCHÚ byly označeny sloupky se státním znakem, u poloviny území však chybělo pruhové označení hranic, jedná se o: PP Křižník, PP U Hamrů, PP Kocoury, PR Údolí Chlébského potoka, PP Nad koupalištěm a PP Nyklovický potok. Kromě PR Ochoza a PP Louky u Polomu se u všech ZCHÚ nachází informační tabule. U PP Nyklovický potok je však vyvrácena a je opřena o strom. Cesty Aritmetický průměr 3,8; nejčastěji udělený stupeň 3. Hodnocená ZCHÚ nejsou většinou cestní sítí ovlivněny, pouze v případech PP Nad koupalištěm a PP Louky u Polomu jsou tyto rozježděny. U PP Nyklovický potok má cestní síť vliv takový, že kam se dá zajet autem, tam je skládka odpadu. Ochranné pásmo Aritmetický průměr 3,3; nejčastěji udělený stupeň 3. Ochranné pásmo plní většinou svoji funkci lépe či hůře, u PP Nad koupalištěm se v něm (ne-li přímo na území ZCHÚ) však pálí vyřezávaná trnka, u PR Ochoza je na většině ochranného pásma vysázen smrk. U PP Javorův kopec, PP Kocoury a PP Svratka navazují bezprostředně na území hnojená pole, takže dochází místy k ruderalizaci. Naopak u PP Křižník ochranné pásmo plní svoji funkci dokonale, v okolí PP rostou smíšené lesy s převahou buku, v podrostu se nachází vemeník dvoulistý a mravenec lesní. Omezování vnějších negativních vlivů Aritmetický průměr 3,4; nejčastěji udělený stupeň 3. U většiny lučních společenstev jsou pozemky pravidelně koseny a hmota z nich je odstraňována. V důsledku blízkosti kulturních luk a hnojených polí však i nadále

KAPITOLA 6. DISKUZE

120

dochází k šíření ruderálních a expanzivních druhů. Skoro na všech územích byly instalovány informační tabule se základními informacemi o ZCHÚ. Péče o obnovu Aritmetický průměr 4,0; nejčastěji udělený stupeň 4 Viz kritérium omezování vnějších negativních vlivů. Louky jsou pravidelně koseny s odstraňením pokosené hmoty. Zásahy Aritmetický průměr 4,0; nejčastěji udělený stupeň 4 Všechny zásahy uváděné v plánech péče se daří provádět. U PR Ochoza byla druhá paseka zalesněna stanovištně vhodnějšími dřevinami (buk, jedle), plochy však zarůstají ostružiníkem a třtinou křovištní. U PP Louky u Polomu došlo k redukci dřevin, klest byl pálen však přímo na území PP, což nebyl zrovna nejlepší nápad. Dosahování cílů ochrany Aritmetický průměr 3,7; nejčastěji udělený stupeň 4 Cíle ochrany se daří vcelku plnit, jelikož se jedná často o území malých rozloh, bývá péče v těchto územích relativně jednodušší.

6.3

Srovnání výsledků hodnocení MZCHÚ s jinými hodnocenými kraji

Pro srovnání byly vybrány již zhodnocené a odevzdané bakalářské a diplomové práce, které postupovaly podle stejné metodiky. První hodnocenou prací byla práce Svátka (2003), která jako prvnízkoumala, zda má metodika své opodstatnění. Bylo zhodnoceno 19 MZCHÚ na ŠLP Křtiny. Dále tuto metodiku ve své diplomové práci použil Řiháček (2006), který hodnotil 18 MZCHÚ na území města Brna. Rebrošová (2007) zhodnotila celkem 18 MZCHÚ nacházejícíh se na území Uherskohradišťska, Kohut (2008) hodnotil 11 MZCHÚ ve východní části Beskydského bioregionu, Jurová (2008) zhodnotila 15 MZCHÚ Hostýnských vrchů a Hamplová (2008) hodnotila 14 MZCHÚ na území hlavního města Prahy. V následujících tabulkách 6.1 a 6.2 je srovnání hodnocených MZCHÚ v %. Z uvedených tabulek vyplývá, že pouze na území ŠLP Křtiny a na území města Brna se vyskytují MZCHÚ ve velmi špatném stavu. Ve vynikajícím stavu je nejvíce MZCHÚ na území měst Brna a Prahy, což je překvapující. Oproti tomu se v tomto stavu nevyskytuje ani jedno území ve V části Beskydského bioregionu a v okolí Štěpánova nad Svratkou. Nejvíce je stav ve všech pracích hodnocen jako dobrý, kde dobrý má převahu v MZCHÚ okolo Štěpánova nad Svratkou.

121

KAPITOLA 6. DISKUZE

Tab. 6.1: Srovnání stavu hodnocených MZCHÚ v ČR (v %) Hodnocení MZCHÚ města Brna lesní rezervace na ŠLP Křtiny MZCHÚ Uherskohradišťsko MZCHÚ Hostýnských vrchů MZCHÚ V části Beskydského bioregionu MZCHÚ města Praha MZCHÚ v okolí Štěpánova n.Svr.

VŠ 3,6 5,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Š 7,2 10,6 5.6 0,0 9,1 7,1 0,0

P 28,6 0,0 44,5 60,0 27,3 28,6 25,0

D 53,6 78,9 44,5 40,0 63,6 57,1 75,0

VY 7,2 5,3 5,6 0,0 0,0 7,1 0,0

D 53,6 63,2 33,4 60,0 54,5 50,0 75,0

VY 17,8 0,0 11,2 0,0 9,1 14,3 0,0

Tab. 6.2: Srovnání péče hodnocených MZCHÚ v ČR (v %) Hodnocení MZCHÚ města Brna lesní rezervace na ŠLP Křtiny MZCHÚ Uherskohradišťsko MZCHÚ Hostýnských vrchů MZCHÚ V části Beskydského bioregionu MZCHÚ města Praha MZCHÚ v okolí Štěpánova n.Svr.

VŠ 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

N 7,2 0,0 11.2 0,0 0,0 0,0 0,0

P 21,4 36,8 44,5 40,0 36,4 35,7 25,0

Z porovnání hodnocení péče je vidět, že žádné území netrpí zanedbáním a nedostatečnou péči vykazují pouze území na Uherskohradišťsku a v městě Brně. Kromě území Hostýnských vrchů, v okolí Štěpánova nad Svratkou a na ŠLP Křtiny je péče hodnocena i jako vynikající. Převažuje péče dobrá, z menší části i průměrná. Při srovnání všech výsledků vychází procentuálně lépe stav hodnocených území, i když žádné území v hodnocených oblastí není u péče hodnoceno jako velmi špatné.

Kapitola 7 Závěr Cílem mé diplomové práce bylo zhodnocení 12 maloplošných zvláště chráněných území v okolí obce Štěpánov nad Svratkou. Zpravidla se jedná o nejrůznější travinobylinná společenstva (7 případů), dále 2 lesní společenstva a ve třech územích jde o vodní toky a jejich bylinný podrost. Tři území se nacházejí v kategorii přírodní rezervace a 9 v kategorii přírodní památka. Nejdříve byly shromážděny veškeré dostupné informace o vybraných územích jako jsou plány péče, inventarizační průzkumy, vyhlašovací předpisy apod. Poté bylo na jaře roku 2009 provedeno terénní šetření, kde se hodnotil současný stav a péče o vybraná území. Na těchto základech pak byla vyhodnocena kritéria současného stavu a kvality péče. Z výsledků hodnocení vyplývá, že současný stav u 75 % MZCHÚ (9 území) je hodnocen jako dobrý a u 25 % (3 území) jako průměrný. Z větší části se jedná o polo- až přirozená společenstva, kde u lučních jsou tyto nejvíce ohroženy expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius). U lesních je největším problémem porostní skladba, protože na všech přístupných lokalitách byl a je sázen nevhodně smrk. Dále je současný stav nevyhovující v důsledku výskytu skládek a odpadků. Významné druhy nemohly být na většině území hodnoceny, jelikož se jednalo z velké části o vstavačovité a ty nebyly ještě v době hodnocení vyrašené. Péče o vybraná území je u 75 % (9 území) MZCHÚ hodnocena jako dobrá a u 25 % (3 území) jako průměrná. Zpracování plánů péče je dobré, liší se pouze stylem psaní autora. Značení hranic je na polovině území zcela v pořádku, u druhé poloviny chybí pruhové značení vymezující chráněné území. Ve dvou případech se nenachází informační tabule o CHÚ. Péče o obnovu je uspokojující, luční porosty jsou koseny a pokosená hmota je odstraňována, u lesních se docela dobře uplatňuje přirozené zmlazení až na případ v PR Ochoza, kdy vzniklá paseka byla zasázena smrkem (to však ještě před platným stávajícím plánem péče). Výsledkem této práce jsou aktuální data, která by do budoucna mohla sloužit jako podklad pro plány péče. Velkou roli v řešení problémů hraje spolupráce mezi správci jednotlivých MZCHÚ a kontrolními orgány. 122

Kapitola 8 Summary This work concerns an assessment of 12 small–scale specially protected areas located in the surroundings of the Štěpánov nad Svratkou village. Most of areas were grass– herb phytocenoses (7 areas). Also included were two forest phytocenoses and three areas of water courses with their herbaceous stand. Three areas belongs to the nature reserve category and nine to the nature commemoration category. First I gathered all accessible information about chosen protected areas; e.g., management plans, inventory surveys, ordinances, etc. The field survey were carried out in spring of 2009. Based on these facts, I assessed criteria of current state and quality of management. The results shows, that state of 75% of assessed areas (nine areas) were assessed as good; the state of 25% of areas (three areas) were assessed as average. In most cases native or semi–native phytocenoses were present. The grassland phytocenoses are primarily endangered by expansion of Calamagrostis epigejos and Arrhenatherum elatius. In forest phytocenoses, the biggest problem is the stand composition; this is due to the fact that all areas are plated in spruce, which is not suitable for this region. Also of major concern is that most areas contain waste or even yards. In most areas I wasn’t able to assess the important species, Orchideaceae, due to the fact that it were not flushed in the time of assessing. The management in the chosen areas in 75% of assessed areas (nine areas) is assessed as good and as average in 25% of assessed areas (three areas). The elaboration of management plans is good. The differences are limited to the style of writing of the author. The signing of boundaries of the areas is without any problem in half of the areas; in the other half, the strip signing, which signs the boundary, is missing. In two cases, the information panel is missing. The tending of regeneration is satisfactory. The meadows are being mown and cut staff is removed. In forests, the natural regeneration is working as it should. The only exception is the area called Ochoza; in Ochoza, clearcut area were planted in by spruce. This occurred before the current management plan was in place. The result of this work is actual data, which could serve as the basis for future management plans. The primary factor in solving current and potential problems is 123

KAPITOLA 8. SUMMARY the collaboration between the administrator of the area and the control offices.

124

Literatura [1] AOPK ČR: Ústřední seznam ochrany přírody [online] citováno 15.4. 2008. Dostupné na www: http://drusop.nature.cz. [2] Beneš, M.: Plán péče o přírodní památku Javorův kopec na období 2004–2013, Brno, 2003, 11 str. + 4 přílohy [3] Beneš, M.: Plán péče o přírodní památku Nad koupalištěm na období 2004– 2013, Brno, 2003, 13 str. + 7 příloh [4] Beneš, M.: Plán péče o přírodní památku Nyklovický potok na období 2004– 2013, Brno, 2003, 17 str + 5 příloh [5] Culek, M. (ed.) a kol.: Biogeografické členění ČR. Enigma, Praha, 1996, 374 str. + mapa [6] Čech, L., Šumpich J., Zabloudil, V. a kol.: Jihlavsko. In Mackovčin, P., Sedláček, M. (eds.). Chráněná území ČR: svazek VII., Praha, AOPK a EkoCentrum Brno, 2002, 528 str. [7] Čech, L.: Plán péče o přírodní památku Kocoury na období 2007–2016, Chotěboř, 2005, 10 str. + 3 přílohy [8] Čech, L.: Plán péče o přírodní památku Křižník na období 2007–2016, Chotěboř, 2005, 10 str. + 3 přílohy [9] Demek, J. (ed.) a kol: Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny, AOPK ČR, 2. vydání, Brno, 2006, 582 str., ISBN 80–86064–99–9 [10] Háková,A., Klaudisová, A., Sádlo, J. (eds.): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000, MŽP, Praha, 2004, 144 str. [11] Hamplová,A.: Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území hl. m. Prahy, Diplomová práce, Brno, MZLU Brno, 2008, 131 str. [12] Jurová, A.: Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Zlínska, Diplomová práce, Brno, MZLU Brno, 2008, 66 str. [13] Kubát, K.(ed.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, 2002, 928 str. [14] Kohut, M.: Zhodnocení současného stavu a péče o rezervace východní části Beskydského bioregionu, Diplomová práce, Brno, MZLU Brno, 2008, 56 str. [15] Látalová, K.: Dodatek č. 1 plánu péče o přírodní památku Nad koupalištěm na období 2008–2017, Jihlava, 2008, 5 str. + 2 přílohy [16] Matuška, P.: Plán péče o přírodní památku Louky u Polomu na období 2007– 2016, Silůvky, 2005, 9 str. + 8 příloh

125

LITERATURA

126

[17] Matuška, P.: Návrh na přehlášení přírodní památky Ostražka 2006–2015, Silůvky, 2005, 6 str. + 7 příloh [18] Matuška, P.: Plán péče o přírodní památku U Hamrů na období 2005–2010, Silůvky, 2004, 10 str. + 7 příloh [19] Obecní úřad Štěpánov nad Svratkou: Oficiální stránky obce [online] citováno 27.4. 2008. Dostupné na www: http://stepanovnadsvratkou.cz. [20] Plíva, K., Žlábek, I.: Přírodní lesní oblasti ČSR. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1986, 316 str. + 4 barevné přílohy [21] Pokorný, P.: Plán péče o přírodní rezervaci Údolí Chlébského potoka na období 2006–2011, Jihlava, 2005, 24 str. + 10 příloh [22] Pospíšil, V.: Plán péče o přírodní rezervaci Ochoza na období 2005–2014, Brno, 2004, 7 str. + 7 příloh [23] Quitt, E.: Klimatické oblasti ČSR. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1975, mapa M 1:500 000 [24] Rebrošová, K.: Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska, Diplomová práce, Brno, MZLU Brno, 2007, 52 str. [25] Rybička, J.: LATEXpro začátečníky, KONVOJ, 3. vydání, Brno, 2003, 239 str. [26] Řiháček, V.: Zhodnocení současného stavu a péče o chráněná území města Brna, Diplomová práce, Brno, MZLU Brno, 2006, 51 str. [27] Schneider, J., Schneiderová, J.: Plán péče o přírodní památku Svratka na období 2006–2015, Brno, 2005, 14 str. + 13 příloh [28] Schneider, J., Schneiderová, J.: Plán péče o přírodní rezervaci Vírská skalka na období 2006–2015, Brno, 2005, 13 str + 11 příloh [29] Skalický in Hejný, S., Slavík, B., (eds) a kol.: Květena ČSR 1. Academia, Praha, 1988, 560 str. [30] Svátek, M., Buček, A.: Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích, MZLU v Brně, Brno, 2005, 38 str. [31] Tomášek, M.: Půdy České republiky, Česká geologická služba, 4. vydání, Praha, 2007,68 str. + 41 příloh a mapa, ISBN 978–80–7075–688–1 [32] Vlček, V.: Vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 1984, 316 str. [33] Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb.,o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. [34] Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Kapitola 9 Přílohy Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha

č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.

1: 2: 3: 4: 5: 6: 7: 8: 9: 10: 11: 12: 13:

Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa

se zákresem dílčích ploch PP Javorův kopec. se zákresem dílčích ploch PP Kocory. se zákresem dílčích ploch PP Křižník. se zákresem dílčích ploch PP Louky u Polomu. se zákresem dílčích ploch PP Nad koupalištěm. PP Nyklovický potok. PR Ochoza se zákresem dílčích ploch PP Ostražka. se zákresem dílčích ploch PP Svratka. se zákresem dílčích ploch PP U Hamrů. se zákresem dílčích ploch PR Údolí Chlébského potoka. PR Vírská skalka. vymezení hodnocených MZCHÚ.

127

Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území v okolí obce Štěpánov

Recommend Documents