ŽÁDOST STAROSTY OBCE O VYHLÁŠENÍ STAVU NEBEZPEČÍ

PARDUBICKÝ KRAJ Krajský úřad

oddělení krizového řízení

METODICKÉ MATERIÁLY červenec 2016

ŽÁDOST STAROSTY OBCE O VYHLÁŠENÍ STAVU NEBEZPEČÍ DOPORUČENÝ POSTUP

Kontakt: Ing. Aleš Boňatovský tel. 466 026 173, 466 026 371, fax 466 026 386 e-mail: [email protected]

Žádost starosty obce s rozšířenou působností, resp. starosty obce, o vyhlášení stavu nebezpečí Tento metodický materiál je svým obsahem pouze doporučující, neboť žádný platný právní předpis v současné době neupravuje formu ani způsob konání starosty obce s rozšířenou působností, resp. starosty obce, ve věci vyhlášení stavu nebezpečí hejtmanem kraje (dále jen „hejtman“). V rámci sjednocení a zpřehlednění všech vazeb v Pardubickém kraji v oblasti krizového řízení je ale vhodné, aby jej respektovali starostové obcí s rozšířenou působností, resp. starostové obcí, při plnění svých povinností a odpovědnosti vůči občanům. Hejtman Pardubického kraje je připraven STAV NEBEZPEČÍ vyhlásit vždy, budou-li k takovému kroku splněny podmínky stanovené krizovým zákonem. 1. Stav nebezpečí „Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje…“ – viz § 3 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“). „Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury“ – viz § 3 odst. 1 krizového zákona. „Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí být rovněž vyhlášena – viz § 3 odst. 2 krizového zákona. „Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády“ – viz § 3 odst. 4 krizového zákona. 2. Krizová situace „Krizová situace je mimořádná událost, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“)“ – viz § 2 písm. b) krizového zákona. 3. Mimořádná událost „Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací“ – viz § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon o IZS“). 4. Odpovědnost a kompetence hejtmana Hejtman na základě ustanovení § 61 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, „zastupuje kraj navenek a na základě zmocnění v zákoně vykonává další úkoly v přenesené působnosti, pokud mu tak stanoví zákon“, např. krizový zákon, zákon o IZS nebo zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy“). Hejtman, na základě ustanovení § 14 odst. 2 krizového zákona „řídí a kontroluje …

Žádost starosty obce s rozšířenou působností, resp. starosty obce, o vyhlášení stavu nebezpečí činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami“. Hejtmanovi je svěřeno nejen vyhlášení STAVU NEBEZPEČÍ v rámci „vlastního“ kraje dle ustanovení § 3 odst. 3 krizového zákona, ale současně i nařizování konkrétních krizových opatření, která omezují práva fyzických i právnických osob a ukládají jim předem definované povinnosti (dle ustanovení § 14 odst. 4 krizového zákona nebo ustanovení § 21 zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy). Hejtman v době krizového stavu zpravidla také, na základě ustanovení § 14 odst. 3 krizového zákona: a) koordinuje záchranné a likvidační práce, poskytování zdravotních služeb, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb, b) koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, c) koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace. Pokud kompetence hejtmana k vyřešení krizové situace v rámci vyhlášeného STAVU NEBEZPEČÍ nepostačují a vzniklé ohrožení není možné účelně odvrátit, může hejtman požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu – viz § 3 odst. 5 krizového zákona. 5. Odpovědnost a kompetence starosty obce s rozšířenou působností Starosta obce s rozšířenou působností, na základě ustanovení § 18 odst. 2 a odst. 3 písm. b) a c) krizového zákona „řídí a kontroluje… činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,“… dále „zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností; správní úřady se sídlem na území správního obvodu obce s rozšířenou působností a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit“ …. a také „plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při řešení krizových situací“. 6. Odpovědnost a kompetence starosty obce Starosta obce, na základě ustanovení § 21 odst. 2 písm. b) a c) a § 22 odst. 1 krizového zákona „zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce; správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit“, … dále „plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení … při jejich řešení“ …. a také „při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí zajišťuje starosta obce provedení krizových opatření v podmínkách obce“. 7. Výčet krizových opatření nařizovaných hejtmanem „Krizovým opatřením je organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob“ - viz ustanovení § 2 písm. c) krizového zákona.

Žádost starosty obce s rozšířenou působností, resp. starosty obce, o vyhlášení stavu nebezpečí K překonání krizového stavu a k řešení krizové situace může hejtman, v rámci STAVU NEBEZPEČÍ, nařídit pouze následující krizová opatření: a) v souladu s ustanovením § 14 odstavce 4 krizového zákona: 1. pracovní povinnost, 2. pracovní výpomoc, 3. povinnost poskytnout věcné prostředky, 4. bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb nebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení, 5. vykonávat péči o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou vykonávat rodiče nebo jiní zákonní zástupci, 6. přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému podílejících se na plnění krizových opatření a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury v kraji, 7. náhradní způsob rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě, 8. povinnost hlásit přechodnou změnu pobytu osob, (tj. opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví na dobu delší než 3 dny), 9. evakuaci obyvatelstva z vymezených míst nebo území, 10. zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území. b) v souladu s ustanovením § 21 zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy: 11. povinnost a) dodávat výrobky, práce nebo služby, b) skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků ve svých prostorech, c) přemístit dopravní a mechanizační prostředky, výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo, 12. regulační opatření u prodávaného zboží v obchodní síti, 13. regulační opatření v řízení a organizaci dopravy. Z ustanovení výše uvedených zákonů je zřejmé, že jiná, než vyjmenovaná krizová opatření hejtman nařídit nemůže, a proto je bezpředmětné o ně žádat. Je potřebné mít stále na paměti zásadu, že krizová opatření lze využívat: - jen v rozsahu, který je nezbytný pro překonání krizové situace a - pokud nelze uvedené činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítá a - přitom hrozí nebezpečí z prodlení. 8. Finanční zabezpečení krizových opatření Finanční zabezpečení krizových opatření na běžný rozpočtový rok se provádí podle zvláštního právního předpisu (tj. dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů). Za tímto účelem „ …. kraje a obce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace; kraje a obce dále ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleňují

Žádost starosty obce s rozšířenou působností, resp. starosty obce, o vyhlášení stavu nebezpečí účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků“ – viz ustanovení § 25 písm. a) krizového zákona. Tedy nedostatek finančních prostředků v rozpočtu obce při nastalé mimořádné události (řešené dle zákona o IZS) není zákonným ani jiným důvodem pro vyhlášení STAVU NEBEZPEČÍ hejtmanem a její řešení jako krizovou situaci (dle krizového zákona). 9. Doporučený postup při podání žádosti o vyhlášení stavu nebezpečí O vyhlášení STAVU NEBEZPEČÍ může hejtmana požádat starosta obce s rozšířenou působností pro správní obvod obce s rozšířenou působností nebo pro jeho část, resp. starosta obce pro správní obvod obce nebo pro jeho část, kdykoliv, kdy jsou splněny podmínky pro vyhlášení STAVU NEBEZPEČÍ dle ustanovení § 3 odst. 1 krizového zákona. Rozhoduje-li se starosta obce (zpravidla po konzultaci s velitelem zásahu), zda požádá hejtmana o vyhlášení STAVU NEBEZPEČÍ, měl by kontaktovat starostu příslušné obce s rozšířenou působností a měl by s ním tento krok konzultovat. Protože se bude vždy jednat o vážný zásah do práv a svobod občanů, je nezbytné uvážit všechny souvislosti i důsledky. Starosta obce s rozšířenou působností, resp. starosta obce, by měl rovněž o svém záměru předem telefonicky informovat hejtmana přímo nebo cestou tajemníka bezpečnostní rady Pardubického kraje. Vznikne-li ve správním obvodu obce, resp. obvodu obce s rozšířenou působností, mimořádná událost, a je řešena v režimu zákona o IZS, jsou přijímaná opatření ze strany: - zasahujících základních složek IZS (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí, zdravotnická záchranná služba kraje), - ostatních složek IZS (např. vyčleněné síly a prostředky Armády ČR, havarijní služby, neziskové organizace,…), - orgánů kraje (hejtman, krajský úřad,…), - orgánů dotčených obcí a obcí s rozšířenou působností (starosta, obecní úřad), - a dalších správních úřadů (krajská hygienická stanice, krajská veterinární správa,…). Pokud složky IZS a správní orgány, podílející se na řešení mimořádné události vyhodnotí, že situace je plně řešitelná v jejich kompetenci a krizová opatření, která je hejtman oprávněn nařídit při vyhlášení STAVU NEBEZPEČÍ (podle ustanovení § 14 odst. 4 krizového zákona a § 21 zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy), by nepřinesla žádný posun v jejím řešení, důvod pro vyhlášení STAVU NEBEZPEČÍ zpravidla není. Posouzení žádosti, tj. dosavadního způsobu řešení mimořádné události a splnění podmínek pro vyhlášení STAVU NEBEZPEČÍ, je plně v pravomoci hejtmana. 10. Doporučená struktura žádosti o vyhlášení stavu nebezpečí O vyhlášení STAVU NEBEZPEČÍ je vhodné požádat formou písemné žádosti, podepsané starostou. Žádost se doručuje v originále na Krajský úřad Pardubického kraje nebo odesílá datovou schránkou, alternativně faxem na čísla 466 026 386 (oddělení krizového řízení) a 466 611 220 (sekretariát hejtmana), případně

Žádost starosty obce s rozšířenou působností, resp. starosty obce, o vyhlášení stavu nebezpečí naskenovaná žádost jako příloha e-mailů odeslaných na [email protected] a [email protected]. Žádost o vyhlášení STAVU NEBEZPEČÍ by měla být strukturovaná, se všemi důležitými skutečnostmi, které umožní hejtmanovi objektivně posoudit skutečný stav. V rámci řádného posouzení žádosti hejtmanem bude zpravidla provedeno její doplnění o informace předložené složkami IZS a správními úřady a rovněž o další skutečnosti získané vlastním šetřením. Žádost by proto měla vždy obsahovat: a) Důvod vyhlášení STAVU NEBEZPEČÍ – uvést podrobný popis mimořádné události. Dále popsat objektivní stav věci, dosavadní činnost orgánů obce, obce s rozšířenou působností a složek IZS k vyřešení mimořádné události, včetně vynaložených finančních prostředků z vlastního rozpočtu obce. Specifikovat také důvody, proč nelze danou mimořádnou událost (tj. ohrožení chráněných hodnot) odvrátit běžnou činností správních úřadů, orgánů obce a složek IZS na základě jejich zákonné působnosti a s využitím ustanovení § 13 odst. a) a § 16 zákona o IZS. b) Doba trvání STAVU NEBEZPEČÍ – vymezit předpokládanou dobu, na kterou by měl být STAV NEBEZPEČÍ vyhlášen (max. 30 dnů), včetně data a hodiny, od kdy by měl být STAV NEBEZPEČÍ účinný. c) Území, pro které by měl být STAV NEBEZPEČÍ vyhlášen – obce nebo obec, příp. konkrétní katastrální území obce, kde je třeba provést nebo uplatnit krizová opatření. d) Požadovaná krizová opatření a jejich rozsah v rámci STAVU NEBEZPEČÍ – důsledně vycházet z ustanovení § 14 odst. 4 krizového zákona a § 21 zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a vždy odpovědně zvažovat skutečný přínos navrhovaných krizových opatření pro vlastní řešení situace. Příloha: Vzor Rozhodnutí hejtmana o vyhlášení stavu nebezpečí na území kraje V případě akceptace žádosti o vyhlášení STAVU NEBEZPEČÍ bude modifikován tento „Vzor Rozhodnutí…“ na konkrétní časové a územní podmínky a budou jednoznačně stanovena krizová opatření.

Příloha

ROZHODNUTÍ hejtmana ___________ kraje ze dne __.____ 20__ číslo __/20__ o vyhlášení stavu nebezpečí V souladu s ustanovením § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 61 odst. 3 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuji pro celé / část území __________ kraje

STAV NEBEZPEČÍ na dobu od __.__ hodin dne __. ____ 20__ do __.__ hodin dne __.____ 20__. Čl. 1 Vymezené území Stav nebezpečí vyhlašuji pro celé / část (=dle konkrétní situace) území __________ kraje, vymezené: správními obvody obcí s rozšířenou působností ____________(=dle konkrétní situace doplnit), nebo správním územím obcí ____________ (=dle konkrétní situace doplnit). Čl. 2 Důvod vyhlášení stavu nebezpečí Důvodem vyhlášení stavu nebezpečí je bezprostřední ohrožení životů, zdraví, majetku a životního prostředí, které nelze odvrátit běžnou činností správních úřadů, orgánů kraje a obcí, složek integrovaného záchranného systému a subjektů kritické infrastruktury (=případně doplnit dle konkrétní situace), vytvoření podmínek pro provádění záchranných a likvidačních prací a plnění neodkladných úkolů spojených s řešením krizové situace. Stav nebezpečí je / není (=dle konkrétní situace) vyhlašován na základě mimořádné události podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Krizová situace vznikla v důsledku (=vybrat variantu dle konkrétní situace, případně stanovit jinou): - rozsáhlých povodní při dosažení III. stupňů povodňové aktivity na tocích ____________ protékajících územím kraje, - sesuvu skalního masivu v ____________ a úplného uzavření pozemní komunikace / železniční trati číslo ____________ v obou směrech, která má zásadní dopad na zabezpečení základní dopravní obslužnosti území kraje, - hrozby sesuvu skalního masivu v ____________, který bezprostředně ohrožuje ____________, - nálezu nebezpečných chemických látek a přípravků nacházejících se v areálu ____________ na území obce ____________, který má zásadní dopad na zabezpečení základních funkcí na území kraje, - poruchy vodního díla ____________ na toku ____________, kdy hrozí destrukce vodního díla a zničení obcí ____________ v důsledku hrozby zvláštní povodně, - působení větrné smrště / orkánu / tornáda na území ____________, které má zásadní dopad na zabezpečení základních funkcí na území kraje, - požáru a následného výbuchu v areálu ____________ na území obce ____________ spojeného s únikem nebezpečných chemických látek / radioaktivních látek / biologických látek, který má zásadní dopad na zabezpečení základních funkcí na území kraje, - dokonaného / hrozícího teroristického činu v ____________ na území obce, který má / u něhož lze předpokládat zásadní dopad na zabezpečení základních funkcí na území kraje, - ztráty funkčnosti lůžkových zdravotnických zařízení, které poskytují neodkladnou a život zachraňující zdravotní péči obyvatelstvu kraje,

-

vzniku epidemie v obcích ____________, která má zásadní dopad na zabezpečení základních funkcí na území kraje, vzniku ohniska nákazy prasečího moru / ptačí chřipky / slintavky a kulhavky v obcích ____________, kdy hrozí nekontrolované rozšíření této nemoci na další území a zásadním způsobem jsou ohroženy základní funkce území kraje.

Čl. 3 Koordinace a organizace činností V souladu s ustanovením § 14 odstavce 3 zákona č. 240/2000 Sb., přebírám od okamžiku účinnosti tohoto rozhodnutí v rozsahu a za podmínek stanovených krizovým zákonem (= dále vybrat dle konkrétní situace a potřeby jednu nebo více variant) koordinaci záchranných a likvidačních prací - poskytování zdravotních služeb - provádění opatření k ochraně veřejného zdraví - zajištění bezodkladných pohřebních služeb koordinaci nouzového ubytování, nouzového zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, zajišťovanou ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému a orgány veřejné správy - koordinaci zajišťování ochrany majetku na území, kde je prováděna evakuace. Čl. 4 Krizová opatření a jejich rozsah K řešení krizové situace nařizuji tato krizová opatření (vybrat dle konkrétní situace, zpravidla ne všechny a následně přečíslovat): a) v souladu s ustanovením § 14 odstavce 4 zákona č. 240/2000 Sb.: 1. pracovní povinnost, 2. pracovní výpomoc, 3. povinnost poskytnout věcné prostředky, 4. bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb nebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení, 5. vykonávat péči o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou vykonávat rodiče nebo jiní zákonní zástupci, 6. přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému podílejících se na plnění krizových opatření a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury v kraji, 7. náhradní způsob rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě, 8. povinnost hlásit přechodnou změnu pobytu osob, tj. opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví na dobu delší než 3 dny, 9. evakuaci obyvatelstva z vymezených míst nebo území, 10. zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území, b) v souladu s ustanovením § 21 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů: 11. povinnost a) dodávat výrobky, práce nebo služby, b) skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků ve svých prostorech, c) přemístit dopravní a mechanizační prostředky, výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo, 12. regulační opatření u prodávaného zboží v obchodní síti, 13. regulační opatření v řízení a organizaci dopravy. Krizová opatření ukládám využívat jen v tom rozsahu, který je nezbytný k řešení krizové situace a pokud nelze uvedené činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítá a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, na základě mnou vystavených písemných příkazů a rozhodnutí. (vybrat pouze ta krizová opatření stanovená v čl. 4 a následně shodně přečíslovat) Ad 1. Pracovní povinnost Nařizuji určeným fyzickým osobám pracovní povinnost v souladu s ustanovením § 14 odstavce 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb. Tyto osoby obdrží mnou vystavený pracovní příkaz obsahující den a místo nástupu, druh práce a předpokládanou délku plnění pracovní povinnosti a následně i písemné potvrzení o vykonání pracovní povinnosti.

Ad 2. Pracovní výpomoc a) Nařizuji pracovní výpomoc v souladu s ustanovením § 14 odstavce 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., všem fyzickým osobám, které se zdržují ve správním obvodu obcí vymezených článkem 1 tohoto rozhodnutí a zároveň jsou v nich hlášeny k trvalému pobytu (= případně omezit „které jsou vedeny v seznamu úřadu práce jako nezaměstnané“, nebo „mužům ve věku od 18 do 60 let“ apod. dle konkrétní situace). Dotčené fyzické osoby mají povinnost dostavit se neprodleně k zaevidování (= případně „nejpozději do _____ hodin od vyhlášení stavu nebezpečí“) na obecní úřad (= pokud obec neurčí jiné místo) v obci, v níž jsou hlášeny k trvalého pobytu. b) Konkrétní druh práce, vykonávané jako pracovní výpomoc, přidělí fyzické osobě starosta obce, na jejímž území byl vyhlášen stav nebezpečí, který následně vystaví i písemné potvrzení o vykonání pracovní výpomoci. Ad 3. Povinnost poskytnout věcné prostředky Nařizuji právnickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám a fyzickým osobám, na základě mého příkazu povinnost poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace v souladu s ustanovením § 29 odstavce 5, § 31 odstavce 8 a § 32 zákona č. 240/2000 Sb. V případě nebezpečí z prodlení je oprávněn toto učinit starosta obce v souladu s ustanovením § 29 odstavce 5 zákona č. 240/2000 Sb. Poskytovatelé věcných prostředků následně obdrží i písemné potvrzení o jejich využití. Ad 4. Bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb nebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení Nařizuji opatření využívat pouze za podmínky, kdy není možné postupovat v souladu s ustanovením § 177 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vždy je nezbytné vyjádření příslušného obecního nebo speciálního stavebního úřadu a můj písemný příkaz. Ad 5. Vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiní zákonní zástupci K zajištění výkonu této péče určuji, v souladu s vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 5 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vzdělávací zařízení ____________ (= doplnit přesný název, ulici, č.p., obec), jehož zřizovatelem je ____________ (= doplnit přesný název, IČ), příp. blíže specifikovat úkoly. Ad 6. Přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému a v nezbytném případě také prvků kritické infrastruktury v kraji Nařizuji právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám v __________ kraji realizovat toto opatření na základě mého písemného příkazu v rámci svého předmětu podnikání a podle požadavků vedoucích dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ředitelů, resp. velitelů ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému nebo prvků kritické infrastruktury v __________ kraji. Ad 7. Náhradní způsob rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě Nařizuji ____________ (= doplnit přesný název subjektu), povinnost spolupracovat s úřady příslušných obcí s rozšířenou působností a obcí na jejichž území byl vyhlášen stav nebezpečí, při náhradním způsobu výplaty dávek osobám postiženým krizovou situací, tj. dávek nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek sociální péče. Ad 8. Povinnost hlásit přechodnou změnu pobytu osob Nařizuji osobám, které z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví opustily místo svého trvalého pobytu organizovanou evakuací nebo o své vůli na dobu delší než 3 dny, hlásit změnu pobytu neprodleně na obecním úřadě obce, v níž přechodně pobývají. Ad 9. Evakuace obyvatelstva z vymezených míst nebo území a) Ukládám starostům postižených obcí nařídit v případě potřeby evakuaci, s přihlédnutím ke skutečné situaci v postiženém nebo ohroženém území a evakuaci organizovat. b) Nařizuji řediteli Hasičského záchranného sboru __________ kraje, s přihlédnutím ke skutečné situaci v postiženém nebo ohroženém území a ve spolupráci s místně příslušnými starosty obcí zabezpečit evakuaci obyvatelstva.

c) Nařizuji řediteli Krajského ředitelství policie __________ kraje, ve spolupráci s místně příslušnými starosty obcí zabezpečit ochranu majetku v místech provedené evakuace a zvýšený dohled nad vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem v obcích, do nichž byly evakuované osoby umístěny. Ad 10. Zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území a) Zakazuji vstup, pobyt a pohyb osob do území vymezeného (= doplnit konkrétní správní obvody obcí, nebo jinak určené území). Zákaz se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, složek integrovaného záchranného systému a pracovníky orgánů krizového řízení, kteří se podílejí na řešení krizové situace. b) Nařizuji řediteli Krajského ředitelství policie __________ kraje, ve spolupráci s místně příslušnými starosty obcí zabezpečit kontrolu a dodržování tohoto krizového opatření. Ad 11. Povinnost činit úkony K řešení krizové situace, v souladu s ustanovením § 21 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů: Nařizuji na základě mého písemného příkazu a) povinnost dodávat ____________ (= doplnit co - konkrétní výrobky, práce nebo služby). b) povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, nebo toto skladování strpět, c) povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní či provozní prostředky movité povahy a zásoby. Ad 12. Regulační opatření v obchodní síti K řešení krizové situace, v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů, nařizuji zavedení regulace prodávaného zboží v obchodní síti takto: (= doplnit způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávaného spotřebiteli, maximální množství zboží, na něž vznikne spotřebiteli nárok, okruh spotřebitelů, kterým bude vybrané zboží dodáváno přednostně a území, na kterém toto regulační opatření platí). Ad 13. Regulační opatření v dopravě K řešení krizové situace, v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů, nařizuji provedení změny způsobu řízení a organizace dopravy v __________ kraji takto: (= doplnit konkrétní způsob organizace dopravy a území, na kterém toto regulační opatření platí).

1.

2.

3. 4. 5.

Čl. 5 Realizace K řešení krizové situace a ke splnění krizových opatření podle článku 4 tohoto rozhodnutí dále ukládám: Starostům obcí, na jejichž území byl vyhlášen stav nebezpečí: a) zajistit provedení stanovených krizových opatření v podmínkách obce, b) požádat právnické a fyzické osoby o poskytnutí dobrovolné pomoci, c) zajistit vyvěšení tohoto rozhodnutí na úřední desce obecního úřadu a zabezpečit informování obyvatelstva ve správním území obce. Vedoucím územních správních úřadů na území kraje v souladu s ustanovením § 14 odstavce 6 zákona č. 240/2000 Sb., realizovat v rámci své působnosti příslušná opatření podle konkrétní situace, zejména: a) rozhodovat o činnostech k řešení krizové situace a ke zmírnění jejích následků, b) organizovat ve své působnosti okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy, c) vytvářet podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, kraji, obcím, právnickým a fyzickým osobám. Vedoucím složek integrovaného záchranného systému __________ kraje provádět činnosti k řešení krizové situace v souladu s krizovým plánem kraje a podle pokynů orgánů krizového řízení. Orgánům krizového řízení při řešení krizové situace ukládám postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob nepřekročil nezbytnou míru. Provozovatelům hromadných informačních prostředků na území kraje v souladu s ustanovením § 30 zákona č. 240/2000 Sb., zveřejnit toto rozhodnutí neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu.

1.

2.

3. 4.

Čl. 6 Výjimky Poskytnutí věcných prostředků, pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc ostatním cizincům lze uložit, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak. Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeni také zaměstnanci subjektu kritické infrastruktury, kteří se podílejí na zajištění funkce prvku kritické infrastruktury. Dále jsou od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje. Orgán krizového řízení může osvobodit od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje orgán krizového řízení. Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem. Osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc.

Čl. 7 Pokuty Za nesplnění povinností v době krizového stavu může orgán, který porušení povinnosti zjistil, uložit 1. v souladu s ustanovením § 34 a § 34a zákona č. 240/2000 Sb.: a) fyzické osobě pokutu až do výše 50.000,- Kč, b) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 3.000.000,- Kč, 2. v souladu s ustanovením § 25a zákona č. 241/2000 Sb., právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5.000.000,- Kč. Čl. 8 Náhrady Při poskytování náhrad za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci, náhrad věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uložení povinnosti poskytnout věcné prostředky, náhrad újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, vykonané v rámci organizované činnosti, ukládám postupovat podle ustanovení § 35 a § 36 zákona č. 240/2000 Sb. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu. Čl. 9 Použití správního řádu Na rozhodování o ukládání povinností podle tohoto rozhodnutí se v souladu s ustanovením § 38 zákona č. 240/2000 Sb., nevztahuje správní řád, s výjimkou řízení o uložení pokut podle § 34 až 34b zákona č. 240/2000 Sb. Čl. 10 Poučení Proti tomuto rozhodnutí a proti rozhodování o ukládání povinností podle tohoto rozhodnutí nelze podat odvolání. Čl. 11 Účinnost Z důvodu naléhavého obecného zájmu, který spočívá zejména v neodkladném odvrácení nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel žijících v zasaženém území, nabývá toto rozhodnutí účinnosti dnem __. ____ 20__ v __. __ hodin. Jeho platnost končí dnem __. ____ 20__ v __. __ hodin, pokud hejtman __________ kraje nebo vláda nerozhodne o jeho zrušení před uplynutím této doby.

Č.j.: jméno, příjmení v. r. hejtman otisk úředního razítka se státním znakem Vyvěšeno dne ____________ v ____________ hodin na úřední desce Krajského úřadu __________ kraje. Vyvěšeno dne ____________ obce___________________.

v

____________

hodin

na

úřední

desce

Obecního

úřadu

Předáno dne _____________ v ____________ hodin ke zveřejnění v hromadných informačních prostředcích.