ro č n í k
1
Journal
•
č í slo
of
2
•
26.
č ervna
2009
Clinical Oncology
p ů vodn í
sd ě len í
Zhodnocení screeningových metod pro únavový syndrom spojený s karcinomem prsu u pacientek přežívajících po prodělané léčbě Susanna Alexander, Ollie Minton a Patrick C. Stone St George’s University of London, London, United Kingdom. Podáno 16. července 2008; přijato 3. října 2008; publikováno online před tiskem na www.jco.org 21. ledna 2009. Podpořeno grantem: No. C11075/A7143 z Cancer Research UK. Práce byla zčásti prezentována jako poster na 44. výročním setkání American Society of Clinical Oncology, 30. května až 3. června 2008, Chicago, IL. Prohlášení autorů o možném střetu zájmů a podíl jednotlivých autorů na přípravě článku se nacházejí na jeho konci. Adresa pro koresponcenci: Patrick Stone, MD, Department of Palliative Medicine, Division of Mental Health, 6th floor Hunter Wing, St George’s University of London, Cranmer Terrace, London, SW17 ORE, United Kingdom; e‑mail:
[email protected]. © 2009 by American Society of Clinical Oncology 0732‑183X/09/2708‑1197/$20.00
S
o
u
hrn
Cíl Případy únavového syndromu spojeného s nádorovým onemocněním (cancer‑related fatigue syn‑ drom, CRFS) mohou být spolehlivě identifikovány v průběhu diagnostického rozhovoru v kombinaci se strukturovaným psychiatrickým rozhovorem. Nicméně tyto metody jsou časově náročné, vyža‑ dují odborné vyškolení, a nejsou tudíž vhodné pro rutinní klinickou praxi. Smyslem této studie bylo zjistit, zda je možné pomocí screeningového dotazníku identifikovat pacienty, u kterých je vysoké riziko rozvoje klinicky signifikantního únavového syndromu, který vyžaduje příslušnou intervenci. Pacienti a metody Pacientky po léčbě karcinomu prsu prošly diagnostickým rozhovorem zaměřeným na CRFS, struktu rovaným klinickým rozhovorem dle statistického manuálu pro mentální poruchy, s cílem stanovit, zda splňují kritéria pro CRFS. Dále jim byly předloženy dva typy dotazníků na únavový syndrom (BFS – Bidimensional Fatigue Scale, FACT‑F – Functional Assessment of Cancer Therapy‑Fatigue subscale) s cílem stanovit jejich screeningové možnosti Výsledky Dotazovány byly dvě stovky žen. Celkem 60 z nich splňovalo kritéria CRFS. Dotazník BFS u 11 měl senzitivitu 92 %, specificitu 53 %, pozitivní prediktivní hodnotu 46 % a negativní prediktivní hod‑ notu 94 %. Dotazník FACT‑F u 36 pacientek mělo senzitivitu 80 %, specificitu 71 %, pozitivní pre‑ diktivní hodnotu 55 % a negativní prediktivní hodnotu 89 %. Závěr Skórovací systémy dotazníků BFS a FACT‑F mohou být používány k vyhledávání pacientek po léčbě karcinomu prsu s vysokým rizikem rozvoje klinicky signifikantního poléčebného únavového syn‑ dromu. Mohou být použity rovněž pro diagnostiku CRFS.
DOI: 10.1200/JCO.2008.19.1668
J Clin Oncol 27:1197–1201. © 2009 by American Society of Clinical Oncology Úvod
Únavový syndrom spojený s nádorovým onemocněním (cancer‑related fatigue syndrom, CRFS) pacientky značně obtěžuje a může se objevit v jakékoliv fázi terapie,1,2 i v pozdějším poléčebném období u přeživších pacientek.3 Jeho prevalence je různá a závisí na skladbě studované populace a metodě zhodnocení.4,5 Nebyl vydán žádný jasný konsensus, jak nejlépe hodnotit CRFS. Bylo vyvinuto mnoho hodnotících stupnic.6 Důvodů, proč je hodnoticích metod velké množství, je několik. Tento stav se zčásti odvíjí od absence jasné definice, z čeho se CRFS skládá. Na koncepci CRFS by mělo být pohlíženo jak z hlediska závažnosti příznaků, tak jejich trvání a kontinuity. Základnu tvoří populace s méně výraznými projevy.7 Definovat horní část spektra je v praxi obtížnější. Některé skupiny výzkumníků používali ke skórování jak dotazníky kvality života,8 tak vizuální analogovou stupnici.9 OmeJournal of Clinical Oncology, Vol 27, No 8 (March 10), 2009: pp 1197–1201
zením obou těchto metod je jejich neschopnost pojmout celou komplexnost příznaků únavového syndromu a identifikovat nejzávažněji postižené podskupiny. Ve snaze striktně definovat CRFS fenotyp navrhli Cella a spol.10 model diagnostických kritérií postavených na klasifikaci MKN. Tento přístup je obdobný tomu, který se používá k diagnostice chronického únavového syndromu.11 Kritéria tvoří soubor příznaků spojených s únavou, jejich funkční dopad a trvání. K naplnění těchto kritérií je zapotřebí, aby testovaný subjekt popisoval přítomnost šesti z uvedených 11 příznaků, a to po většinu dní nebo každý den po dva týdny v uplynulém měsíci. Alespoň jeden z těchto příznaků musí být „signifikantní únava, nedostatek energie, nebo zvýšená potřeba odpočinku“. Stupeň únavy musí být dost závažný na to, aby měl dopad na každodenní činnost. V anamnéze, fyzikálním vyšetření nebo laboratorních nálezech musí být důkaz o tom, že zmíněné symptomy jsou © 2009 by American Society of Clinical Oncology 73
Alexander, Minton a Stone
ůsledkem nádorového onemocnění nebo jeho léčby. A konečně, d únava by neměla být „primárně důsledkem psychiatrické komorbidity, jako je deprese, somatizace onemocnění nebo delirium“. Většina z těchto kritérií může být zhodnocena v průběhu krátkého diagnostického rozhovoru.10 Nicméně pokud chceme systematicky zhodnotit pacienta s psychiatrickou komorbiditou, je nutné provést i psychiatrické vyšetření se SCID (structured clinical interview for diagnostic and statistical manual of mental disorders – strukturovaný klinický rozhovor pro diagnózu a statistické hodnocení mentálních poruch). Pokud pacient splňuje všechna kritéria, může být potvrzena diagnóza CRFS. Kompletní diagnostický rozhovor a SCID trvá 60–90 minut. Diagnostický rozhovor týkající se únavy obsahuje několik přeskokových otázek, není tudíž nutné provádět kompletní rozhovor se všemi zkoumanými subjekty. V běžné klinické praxi tyto přeskokové otázky znatelně snižují povšechnou zátěž zdlouhavými rozhovory. Ale pro výzkumné účely tam, kde je třeba pečlivě identifikovat kritéria přijetí do terapeutické studie, je důležité pacienta zhodnotit jak v průběhu diagnostického rozhovoru, tak pomocí SCID. A proto je nutné, chceme‑li např. srovnávat pacienty s únavovým syndromem a bez něj, aby se obě skupiny shodovaly v přítomnosti nebo absenci psychiatrické komorbidity. Zmíněná časová náročnost diagnostického rozhovoru jej kromě výzkumných prací v podstatě eliminuje z běžné klinické praxe. Cílem předkládané studie je zhodnotit možné použití těchto dvou dotazníků na únavový syndrom jakožto screeningové metody k identifikaci případů CRFS bez psychiatrické komorbidity. Tato screeningem identifikovaná skupina může být prakticky považována za skupinu pacientů s klinicky signifikantním únavovým syndromem. Proto by tito nemocní měli být dále bráni v potaz jako adepti na vhodnou intervenci k léčbě CRF, na základě platných pokynů9 a aktuálních důkazů.12,13 PACIENTI A METODY Pacienti Souhlas se studií dala Wandsworthova výzkumná etická komise a odbor pro vědu a výzkum St. George NHS. Do studie byly brány pacientky bez známek onemocnění z ošetřovatelských klinik následné péče. Tyto ženy úspěšně podstoupily primární terapii (kombinace chirurgického zákroku, ozařování a/nebo chemoterapie) a první návštěva proběhla mezi třetím měsícem a druhým rokem po léčbě. Měly histologicky prokázaný karcinom prsu (stadium I/IIb) v době diagnózy a v době zařazení do studie byly bez známek onemocnění. Metody Uvedená studie byla součástí rozsáhlejšího výzkumu prevalence a korelace CRFS a přežívajících pacientek s karcinomem prsu. Po podepsání informovaného souhlasu pacientky prošly diagnostickým rozhovorem zaměřeným na CRFS (diagnostic inteview na CRFS, DICRFS) a strukturovaným psychiatrickým rozhovorem (SCID). Rovněž vyplnily dva výše jmenované dotazníky zaměřené na únavu. DICRFS DICRFS10 navrhl Cella a spol. s cílem zhodnotit čtyři základní kritéria požadovaná pro diagnózu CRFS. Kritériem A je přítomnost signifikantní únavy po dva týdny v předešlém měsíci a přítomnost ještě alespoň pěti dalších příznaků spojených s únavou. Kritériem B je únava, která měla signifikantní vliv na práci a péči o sebe sama. Kritériem C je důkaz, že únavový syndrom vznikl v důsledku karcinomu nebo jeho léčby, a to buď v anamnéze, nebo klinickém vyšetření. Kritériem D je skutečnost, že příznaky nejsou primárně důsledkem psychiatrické komorbidity. 74 © 2009 by American Society of Clinical Oncology
Poslední kritérium je v praxi obtížně použitelné. V původním návrhu rozhodnutí, zda‑li pacientku zařadit, záviselo na investigátorově interpretaci a jeho zhodnocení dopadu případné psychiatrické komorbidity. Pro některé známky únavového syndromu je charakteristické, že mají spojitost s karcinomem (např. nástup příznaků v souvislosti s léčbou, diurnální cyklus, relativní prominence kognitivních příznaků).10 Předcházející studie označily i pacientky s psychiatrickou komorbiditou za případy CRFS, pokud, dle názoru investigátora, únava nebyla primárně důsledkem psychiatrického onemocnění.14,15 Dle našeho názoru přijetí takovýchto pacientek vnáší do klasifikačního procesu neúnosnou míru subjektivity. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli takovéto pacientky z diagnózy CRFS vyřadit. SCID Pro tuto studii byla použita nepacientská verze SCID.16 Ta byla navržena pro subjekty bez psychiatrické diagnózy. Pokrývá: změny nálady, screening psychóz, závislosti, úzkostné stavy, somatoformní poruchy, poruchy příjmu potravy a poruchy přizpůsobení. Všechny rozhovory (SCID) byly vedeny stejným investigátorem (S.A.) po odborném proškolení dvěma erudovanými psychiatry. Dvourozměrná stupnice únavy Dvourozměrná stupnice únavy (bidimensional fatigue scale, BFS)17 (známá také jako Chalderova škála únavy nebo Dotazník na únavový syndrom) má 11 položek; sedm z nich posuzuje fyzickou únavu a čtyři mentální. Na každou položku je čtyřbodový rozsah odpovědi. Skóre je v rozsahu 0–33 bodů; čím vyšší počet bodů, tím závažnější stav únavy. Tento skórovací systém byl ověřen několika studiemi na pacientech s nádorovým onemocněním.18,19 Funkční zhodnocení únavy spojené s léčbou nádorového onemocnění Funkční zhodnocení únavy spojené s léčbou nádorového onemocnění (functional assesment of cancer therapy‑fatigue, FACT‑F)20 se skládá z 13 položek, z nichž část je z dvacetipoložkového dotazníku na anémii (FACT‑An) ze systému FACIT – dotazníky kvality života.21 FACT‑F skórovací systém je velmi často používán u rozsáhlého spektra pacientů s nádorovým onemocněním.22,23 Na každou položku je pětibodový rozsah odpovědí. Skóruje se od 0 do 52 bodů s tím, že nižší počet dosažených bodů značí signifikantnější únavu. Statistické metody Efektivita dotazníku na únavu jakožto screeningové metody byla posuzována srovnáváním výsledného skóre a reálné přítomnosti či absence CRFS, detekované na základě diagnostických rozhovorů popsaných výše. Operativní systém křivek (receiver operating curve, ROC) byl sestrojen pro každý typ dotazníku s použitím SPSS (verze 15; SPSS Institut, Cary, NC). Optimální mezník skóre dotazníku byl určen maximalizováním sumy senzitivity a specificity.
VÝSLEDKY
V průběhu dvou let splnilo kritéria přijetí 292 žen a z nich 208 podepsalo informovaný souhlas a do studie se začlenilo. Osm žen se nezúčastnilo diagnostického rozhovoru z různých důvodů, čili 200 žen úspěšně dokončilo proces diagnostických rozhovorů. Medián jejich věku byl 58 let (SD, standard deviation – směrodatná odchylka: 12,3; v rozsahu od 29 do 89 let) a většina z nich byla bělošského etnika (n = 163, 78 %). Celkem 60 z 200 účastnic (30 %) splnilo kritéria CRFS. Ze zbývajících 140 pacientek, které nebyly diagnostikovány jako případy CRFS, 36 trpělo nějakou psychiatrickou komorbiditou. U těchto 36 případů byla diagnostikována psychiatrická komorbidita, která mohla způsobit únavu, a byla proto vylučovacím kritériem ze studie. Ohledně věku, etnické příslušnosti, stadia choroby, času od diagnózy nebo intenzity režimu primární léčby Journal of Clinical Oncology
Zhodnocení screeningových metod pro únavový syndrom spojený s karcinomem prsu u pacientek přežívajících po prodělané léčbě
nebylo ve skupinách s CRFS a bez něj statisticky významného rozdílu. Detailní srovnání a charakteristiky případů CRFS a pacientek bez únavového syndromu a bez psychiatrické komorbidity bude uvedeno ve zvláštní publikaci. Křivky ROC pro BFS a FACT‑F jsou na obr. 1 a 2. Plocha pod křivkou je statisticky signifikantně větší než základní linie. Interpretace jednotlivých skórovacích stupnic je shrnuta v tab. 1 a 2. Optimální mezník pro FACT‑F byl stanoven mezi 35 a 36, a pro BFS mezi 10 a 11. Dotazník BFS měl nejvyšší senzitivitu (92 %) a nejvyšší NPV (negative predictive value – negativní prediktivní hodnota) (95 %). FACT‑F měl nejvyšší specificitu (71 %) a nejvyšší PPV (positive predictive value – pozitivní prediktivní hodnotu) (55 %).
Senzitivita
1-Specifita
DISKUSE
CRF je častým problémem, který pacienty s nádorovým onemocněním obtěžuje.24 Únava je častým problémem v populaci obecně7 a je považována za onemocnění fyzické25 i psychické.26 Dlouhá léta bylo i v odborné literatuře nejasné, kde je hranice únavy, kterou považujeme za klinicky signifikantní, a jak určit prevalenci únavy v populaci pacientů s nádorovým onemocněním.2,4,27 Navržená diagnostická kritéria CRFS jsou prvním krokem k vylepšení standardizace a kategorizace této problematiky. Všechny diagnostické rozhovory studovaných subjektů byly vedeny jedním investigátorem (S.A.), tudíž nejsou dostupná interpersonálně odlišná data mezi posuzovateli. Kritéria CRFS byla hodnocena různými studiemi,14,28,29 obecně se zdají být snadno aplikovatelná i validní, jakožto prostředek k vyhledávání pacientů trpících oslabující únavou. Nicméne striktní aplikace těchto kritérií představuje časově náročný proces, což může limitovat použitelnost této metody jak ve výzkumu, tak v klinické praxi. Spolehlivý screeningový nástroj s použitím SCID a DICRFS může pomoci redukovat tuto zátěž, zejména v klinické praxi, a učinit tak daná diagnostická kritéria přijatelnějšími a široce používanými, jakožto robustní metodu identifikace klinicky signifikantní únavy. Tato studie byla vedena u pacientek po léčbě karcinomu prsu bez známek onemocnění. Proto obecné aktuální nálezy pro muže nebo ženy s jiným typem nádoru zůstávají neznámé.
Senzitivita
3P[TBI
4UBOEBSEOö Q DIZCB
$* /Jēćö ISBOJDF
7Zććö ISBOJDF
Obrázek 2. Charakteristiky plochy pod křivkou pro stupnici FACT‑F
Ideální screeningová metoda by měla mít vysokou senzitivitu (tj. detekovat většinu postižených případů). Měla by také mít vysokou negativní prediktivní hodnotu (tj. negativní výsledek testu vylučuje danou diagnózu). S použitím těchto kritérií se jeví BFS jako nejlepší screeningová metoda k detekci případů CRFS. Nízká specificita a PPV jak BFS, tak FACT‑F značí, že ani jedna z metod by neměla být používána jako jasný identifikátor CRFS. V současné době však nemáme jinou alternativu, jak učinit definitivní diagnózu CRFS bez klinického rozhovoru a odebrání anamnézy. Výhody BFS jakožto screeningového nástroje v oblasti výzkumu jsou jasné – redukuje čas nutný na rozhovor o 50 h na 100 vyšetřovaných pacientů. Této redukce je dosaženo vyselektováním pacientů, kteří kritéria CRFS nesplňují (nebo kteří mají psychiatrickou komorbiditu). Výhody BFS jakožto screeningové metody pro klinickou praxi nebyly objasněny. Je užitečné eliminovat pacienty bez signifikantní únavy (tj. ty, kteří skórují méně než 11 b.), jelikož NPV metody je velmi vysoká. Nicméně nízká PPV značí, že mnoho pacientů bude chybně diagnostikováno jako potenciálně trpící signifikantní únavou. Přibližně polovina z nich kritéria CRFS nesplňuje. Potenciální využití BFS by mohlo být v identifikaci vhodných pacientů do programu managementu únavy, který je vyhrazen pro závažnější případy. Screening pomocí BFS by mohl být užitečnou metodou selekce pacientů, kteří potřebují další vyšetřování. Účelnost FACT‑F jakožto screeningové metody je menší. Má nižší senzitivitu než BFS, což omezuje jeho použití ve výzkumu. Nemůže být využit stejně jako BFS k redukci nároků na kompletní
Tabulka 1. ÒâñääíèíæîõnâçàñàêóäñèòóèêøÁÅÒ
Âçàñàêóäñèòóèêà
ÏwïàãÂÑÅÒ
°° §óäòóíäæàóèõíw¨ °° §óäòóïîùèóèõíw¨ Âäëêäì
´ ´´ µ¯
ÁäùÂÑÅ
Âäëêäì
ÁÅÒ
1-Specifita 3P[TBI
4UBOEBSEOö Q DIZCB
$M /Jēćö 7Zććö ISBOJDF ISBOJDF
Obrázek 1. Charakteristiky plochy pod křivkou pro dvourozměrnou stupnici únavy (BFS) www.jco.org
¶³ µµ °³¯
¶¸ °±° ±¯¯
ÏÎÙÍ%ÌÊÀÒäíùèóèõèó༴´®µ¯§¸±¤¨ºÏÏÕ¼´´®°±°§³µ¤¨ºòïäâèåèâèó༠¶³®°³¯§´²¤¨ºÍÏÕ¼¶³®¶¸§¸³¤¨ Ùêñàóêø¹ÁÅÒ«ÁèãèìäíòèîíàëÅàóèæôäÒâàëä§óøïãîóàùíwêôíàíàõîõòøíãñî쨺 ÂÑÅÒ«íàõîõòøíãñîìòïîéäíòícãîñîõìîíäìîâíoíwì§âàíâäñ¬ñäëàóäã åàóèæôä òøíãñîì䨺 ÏÏÕ« ïîùèóèõíw ïñäãèêóèõíw çîãíîóà §ïîòèóèõä ïñäãèâóèõä õàëô䨺ÍÏÕ«íäæàóèõíwïñäãèêóèõíwçîãíîóà§íäæàóèõäïñäãèâóèõäõàëôä¨
© 2009 by American Society of Clinical Oncology 75
Alexander, Minton a Stone
Tabulka 2. ÒâñääíèíæîõnâçàñàêóäñèòóèêøÅÀÂӬŠÂçàñàêóäñèòóèêà ÅÀÂӬŠ²µ §óäòóíäæàóèõíw¨ ²µ §óäòóïîùèóèõíw¨ Âäëêäì
ÏwïàãÂÑÅÒ
ÁäùÂÑÅ
°± ³· µ¯
°¯¯ ³¯ °³¯
Âäëêäì °°± ·· ±¯¯
ÏÎÙÍ%ÌÊÀ Òäíùèóèõèóà ¼ ³·®µ¯ §·¯ ¤¨º ÏÏÕ ¼ ³·®·· §´´ ¤¨º òïäâèåèâèóà ¼ °¯¯®°³¯§¶°¤¨ºÍÏÕ¼°¯¯®°°±§·¸¤¨ Ùêñàóêø¹ÅÀÂӬūåôíâóèîíàëàòòäòòìäíóîåâàíâäñóçäñàïø¬åàóèæôä§óøïãîóàùíw¬ êôíàíàõîõòøíãñî쨺ÂÑÅÒ«íàõîõòøíãñîìòïîéäíòícãîñîõìîíäìî⬠íoíwì §âàíâäñ¬ñäëàóäã åàóèæôä òøíãñîì䨺 ÏÏÕ« ïîùèóèõíw ïñäãèêóèõíw çîãíîóà §ïîòèóèõäïñäãèâóèõäõàëô䨺ÍÏÕ«íäæàóèõíwïñäãèêóèõíwçîãíîóà§íäæàóèõäïñäãèâóèõä õàëôä¨
diagnostický rozhovor. Použití této metody by eliminovalo příliš případů CRFS, což by značně redukovalo obecné výstupy z výzkumné studie. Mezník pro pacienty se signifikantní únavou a bez ní byl stanoven na 36 bodů. FACT‑F byl použit také u několika intervenčních studií zaměřených na léčbu CRFS12 a jeho psychometrické vlastnosti byly dobře ověřeny.30 Naše data podporují užití FACT‑F pro klinickou praxi – umožňuje například subanalýzu účinku intervenční metody u skupiny nejvíce postižené únavou. Limitací jeho užívání v klinické praxi je relativně vysoký počet falešně negativních výsledků. Naše data značí, že 20 ze 100 žen by bylo špatně označeno jako pacientky bez známek signifikantní únavy. Výpovědní hodnota BFS a FACT‑F je v porovnání s jinými screeningovými metodami používanými u pacientů s nádorovým onemocněním lepší. Dotazník na úzkost a depresi hospitalizovaných (Hospital Anxiety and Depression, HADS)31 má 14 položek používaných k detekci stavů úzkosti a deprese u pacientů s fyzickým onemocněním včetně nádorového. Proběhlo mnoho studií, které hodnotily HADS jakožto screeningový nástroj pro pacienty v různých stadiích nádorového onemocnění.32–34 Dle těchto studií HADS prokázal senzitivitu 0,75–0,80 a specificitu 0,80–0,85 v detekci hlavních depresivních stavů v psychiatrickém
LITERATURA 1. Richardson A, Ream E: The experience of fatigue and other symptoms in patients receiving chemotherapy. Eur J Cancer Care Engl 5:24‑30, 1996 2. Stone P, Richards M, A’Hern R, et al: A study to investigate the prevalence, severity and correlates of fatigue among patients with cancer in comparison with a control group of volunteers without cancer. Ann Oncol 11:561‑567, 2000 3. Bower JE, Ganz PA, Desmond KA, et al: Fatigue in long‑term breast carcinoma survivors: A longitudinal investigation. Cancer 106:751‑758, 2006 4. Prue G, Rankin J, Allen J, et al: Cancer‑related fatigue: A critical appraisal. Eur J Cancer 42:846‑863, 2006 5. Minton O, Stone P: How common is fatigue in disease‑free breast cancer survivors? A systematic review of the literature. Breast Cancer Res Treat 112:5‑13, 2008 6. Minton O, Stone P: A systematic review of the scales used for the measurement of cancerrelated fatigue (CRF). Ann Oncol doi:10.1093/annonc/mdn537 [epub ahead of print on August 4, 2008] 7. David A, Pelosi A, McDonald A, et al: Tired, weak, or in need of rest: Fatigue among general practice attenders. BMJ 301:1199‑1202, 1990 8. Ganz PA, Desmond KA, Leedham B, et al: Quality of life in long‑term, disease‑free survivors of 76 © 2009 by American Society of Clinical Oncology
rozhovoru. Jeho pozitivní prediktivní hodnota je 0,44 a negativní prediktivní hodnota 0,84. Specificita HADS je srovnatelná s BFS a FACT‑F. Nicméně oba dva dotazníky na únavu mají nižší specificitu než HADS, a povedou tak k více falešně pozitivním výsledkům. HADS byl úspěšně používán k identifikaci poruch nálad vyžadujících léčbu u pacientů s nádorovým onemocněním.35,36 Stejné screeningové vlastnosti podporují návrh BFS a FACT‑F jakožto užitečného prostředku v screeningu signifikantní únavy. Než budou moci být provedeny účinné intervence nebo klinické studie u CRFS, je třeba zavést spolehlivou metodu identifikace postižených případů. Bohužel projít všemi diagnostickými kritérii CRFS a SCID je časově a administrativně náročné. Naše data poskytují robustnější metodu pro screening únavy než aktuálně dostupné vizuálně analogové stupnice s arbitrárními mezníky. Toto je první studie, která by měla demonstrovat, že i krátký dotazník zaměřený na únavu může být použit jako screeningová metoda k identifikaci případů klinicky signifikantní únavy, která vyžaduje další vyšetření a léčbu. Prohlášení autorů o možném střetu zájmů Autoři neudávají žádný možný střet zájmů.
Podíl autorů na článku Koncepce a návrh: Susanna Alexander, Patrick C. Stone Administrativní pomoc: Susanna Alexander Zajištění studijních materiálů nebo pacientů: Susanna Alexander, Patrick C. Stone Sběr a kompletace dat: Susanna Alexander, Patrick C. Stone Analýza a interpretace dat: Susanna Alexander, Patrick C. Stone, Ollie Minton Psaní rukopisu: Susanna Alexander, Patrick C. Stone, Ollie Minton Konečné schválení rukopisu: Susanna Alexander, Patrick C. Stone, Ollie Minton
breast cancer: A follow‑up study. J Natl Cancer Inst 94:39‑49, 2002 9. National Comprehensive Cancer Network: Clinical practice guidelines in oncology: Cancer related fatigue. http://www.nccn.org 10. Cella D, Peterman A, Passik S, et al: Progress toward guidelines for the management of fatigue. Oncology (Huntington) 12:369‑377, 1998 11. Fukuda K, Straus S, Hickie I, et al: The chronic fatigue syndrome: A comprehensive approach to its definition and study. Ann Intern Med 121:953‑959, 1994 12. Minton O, Stone P, Richardson A, et al: Drug therapy for the management of cancer related fatigue. Cochrane Database Syst Rev 1:CD006704, 2008 13. Cramp F, Daniel J: Exercise for the management of cancer‑related fatigue in adults. Cochrane Database Syst Rev 2:CD006145, 2008 14. Andrykowski MA, Schmidt JE, Salsman JM, et al: Use of a case definition approach to identify cancer‑related fatigue in women undergoing adjuvant therapy for breast cancer. J Clin Oncol 23:6613‑6622, 2005 15. Young KE, White CA, Young KE, et al: The prevalence and moderators of fatigue in people who have been successfully treated for cancer. J Psychosom Res 60:29‑38, 2006 16. First MB, Spitzer RL, Gibbon M, et al: Structured Clinical Interview for DSM‑IV‑TR Axis I Disorders, Research Version, Non‑Patient Edition. (SCID‑I/P) New York, NY, Biometrics Research, New York State Psychiatric Institute, 2002
17. Chalder T, Berelowitz G, Pawlikowska T, et al: Development of a Fatigue Scale. J Psychosom Res 37:147‑153, 1993 18. Stone P, Hardy J, Huddart R, et al: Fatigue in patients with prostate cancer receiving hormone therapy. Eur J Cancer 36:1134‑1141, 2000a 19. Loge JH, Abrahamsen AF, Ekeberg, et al: Fatigue and psychiatric morbidity among Hodgkin’s disease survivors. J Pain Symptom Manage 19:91‑99, 2000 20. Cella D: The Functional Assessment of Cancer Therapy‑Anemia (FACT‑An) Scale: A new tool for the assessment of outcomes in cancer anemia and fatigue. Semin Hematol 34:13‑19, 1997 21. Cella D: Functional assessment of cancer therapy website. www.facit.org 22. Cella D, Lai JS, Chang CH, et al: Fatigue in cancer patients compared with fatigue in the general United States population. Cancer 94:528‑538, 2002 23. Yellen SB, Cella DF, Webster K, et al: Measuring fatigue and other anemia‑related symptoms with the Functional Assessment of Cancer Therapy (FACT) measurement system. J Pain Symptom Manage 13:63‑74, 1997 24. Stone P, Richardson A, Ream E, et al: Cancerrelated fatigue: Inevitable, unimportant and untreatable? Results of a multi‑centre patient survey— Cancer Fatigue Forum. Ann Oncol 11:971‑975, 2000 25. Krupp LB, Alvarez LA, LaRocca NG, et al: Fatigue in multiple sclerosis. Arch Neurol 45:435‑437, 1988 26. Buchwald A, Rudick‑Davis D: The symptoms of major depression. J Abnorm Psychol 102:197‑205, 1993 Journal of Clinical Oncology
Zhodnocení screeningových metod pro únavový syndrom spojený s karcinomem prsu u pacientek přežívajících po prodělané léčbě
27. Stone P, Ream E, Richardson A, et al: Cancerrelated fatigue – a difference of opinion? Results of a multi‑centre survey of healthcare professionals, patients and caregivers. Eur J Cancer Care 12:20‑27, 2003 28. Murphy H, Alexander S, Stone P, et al: Investigation of diagnostic criteria for cancer‑related fatigue syndrome in patients with advanced cancer: A feasibility study. Palliat Med 20:413‑418, 2006 29. Sadler IJ, Jacobsen PB, Booth‑Jones M, et al: Preliminary evaluation of a clinical syndrome approach to assessing cancer‑related fatigue. J Pain Symptom Manage 23:406‑416, 2002 30. Cella D, Eton DT, Lai JS, et al: Combining anchor and distribution‑based methods to derive
minimal clinically important differences on the Functional Assessment of Cancer Therapy (FACT) anemia and fatigue scales. J Pain Symptom Manage 24:547‑561, 2002 31. Zigmond AS, Snaith RP: The hospital anxiety and depression scale. Acta Psychiatr Scand 67:361‑370, 1983 32. Härter M, Woll S, Wunsch A, et al: Screening for mental disorders in cancer, cardiovascular and musculoskeletal diseases: Comparison of HADS and GHQ‑12. Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol 41:56‑62, 2006 33. Le Fevre P, Devereux J, Smith S, et al: Screening for psychiatric illness in the palliative care inpatient setting: A comparison between
the Hospital Anxiety and Depression Scale and the General Health Questionnaire‑12. Palliat Med 13:399‑407, 1999 34. Ibbotson T, Maguire P, Selby P, et al: Screening for anxiety and depression in cancer patients: The effects of disease and treatment. Eur J Cancer 30A:37‑40, 1994 35. Sharpe M, Strong V, Allen K, et al: Major depression in outpatients attending a regional cancer centre: Screening and unmet treatment needs. Br J Cancer 90:314‑321, 2004 36. Sellick S, Crooks D: Depression and cancer: An appraisal of the literature for prevalence, detection, and practice guideline development for psychologi‑ cal interventions. Psychooncology 8:315‑333, 1999
Poděkování Děkujeme následujícím spolupracovníkům: Paul Andrews, PhD, Janine Mansi, MD, Laura Assersohn, MD, Anup Sharma, MD, Dibeyshwar Banerjee, MD, Sue Lownes, RGN, Joe Diffley, RGN, Catherine Coleman, MD a Sarah White, Bsc.
www.jco.org
© 2009 by American Society of Clinical Oncology 77
