Zhodnocení průběhu národního ozdravovacího programu (NOP) od infekční rinotracheitidy skotu (IBR) v České republice k 31. 12. 2009
1. Úvod Nákazová situace u IBR zůstala v roce 2009 beze změny. Žádný stát ani region se neposunul do kategorie úředně prostých, tedy nebyl zařazen do přílohy č. 2 rozhodnutí Komise 2004/558. Proto nedošlo ani k teritoriálnímu rozšíření dodatečných garancí podle článku 10 směrnice Rady 64/432/EHS. V tomto období se nerozšířil ani počet států či regionů, kterým by Evropská komise schválila ozdravovací program. To znamená, nezměnila se ani příloha č. 1 RK 2004/558, v níž je uvedena SRN, ČR a dvě autonomní oblasti Itálie. Současnou nákazovou situaci ukazuje následující mapa.
Nákazová situace u IBR v Evropě
¾ Státy(regiony) IBR prosté: Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Rakousko, Švýcarsko, provincie Bolzano v Itálii, kraje Horní Falcko a Horní Francko v Bavorsku v SRN. Tyto státy (regiony) jsou uvedeny (s výjimkou nečlenských států Norska a Švýcarska) v příloze č. 2 rozhodnutí Komise 2004/558/ES. Byly prohlášeny Evropskou komisí za
oficiálně prosté a obdržely od ní dodatečné garance podle článku 10 směrnice Rady 64/432/EHS. ¾ Státy se schváleným ozdravovacím programem od EK: Spolková republika Německo – všechny spolkové země s výjimkou krajů Horní Falcko a Horní Francko v Bavorsku, Česká republika – všechny kraje, Itálie – autonomní region Friuli Venezia Giulia a autonomní provincie Trento (severní Itálie). Podmínkou pro schválení programu je podle směrnice Rady 64/432/EHS povinný ozdravovací program, který daný stát zavede na administrativně vymezeném území. Výše uvedené státy (regiony) jsou uvedeny v příloze č. 1 rozhodnutí Komise 2004/558/ES. Obdržely od Evropské komise dodatečné garance podle článku 9 směrnice Rady 64/432/EHS. V ČR probíhá k 31. 12. 2009 program ozdravování od IBR čtyři roky. Za tuto dobu se podařilo převést do cílové kategorie, tzn. úředně prostých hospodářství, velkou část těch, u nichž byla zjištěna v prvním roce ozdravování příznivější nákazová situace. To znamená, že se buď jednalo o hospodářství, v nichž nebyla zjištěna sérologicky pozitivní zvířata, nebo nízký počet pozitivních zvířat umožnil zavést rychlé ozdravení eliminační metodou bez vakcinace. Pozornost v následujících letech bude zaměřena na hospodářství ozdravující dlouhodobě, tedy eliminační metodou s vakcinací markerovými vakcínami. V této skupině bude nutné, zejména v hospodářstvích méně zamořených postupně program dokončovat. 2.
Hospodářství s chovem skotu – počty skotu Při hodnocení průběhu NOP se vychází z registrovaných hospodářství v IZR, v nichž je k datu uzávěrky chován skot, tedy hospodářství aktivní. Počet aktivních hospodářství byl k 31. 12. 2009 – 18 872. Počet registrovaných hospodářství je zhruba o 30% vyšší. V celkovém počtu hospodářství jsou registrována hospodářství sezónní, kdy jedno stádo pobývá v průběhu roku na dvou místech (stáj – zimní období; pastvina, letní salaš – letní období). Bohužel ojediněle zůstávají registrována i hospodářství, v nichž skot i několik roků není chován a chovatel je opomenutím či záměrně neodhlásil. V počtu aktivních hospodářství dochází průběžně k poklesu. Pokles se dříve týkal zejména drobných chovatelů, ale v roce 2009 ukončili chov skotu i chovatelé větší. V roce 2009, zejména ve 2. pololetí, došlo k výraznému poklesu i v kategorii hospodářství, která chovají 50 – 200 ks skotu. S chovem skotu skončilo v roce 2009 i 92 (z toho ve 2. pololetí 76) chovatelů chovající 200 – 500 ks skotu. Trend od r. 2006 (zahájení NOP) ukazuje následující přehled: Rok
Počet (aktivních) hospodářství se skotem
Pokles o:
2006
24.087
2007
21.676
2.411
2008
19.558
2.118
2009
18.872
686 (2. pol. 2009 o 636)
Pokud jde o početní stavy skotu, tak rok 2008 a první pololetí 2009 znamenaly zvyšování. K 30. 6. 2009 bylo v ČR chováno podle údajů IZR 1 403 908 kusů skotu. Ve druhém pololetí 2009 však došlo k poklesu na 1 345 030, tzn. stavy poklesly o 58 878 ks.
2
3. Dosavadní průběh a výsledky NOP Čtyři roky průběhu NOP znamenaly vzestup procenta IBR prostých hospodářství z 19,02% na 59,90%. To znamená, že procento prostých hospodářství se zvýšilo o 40,88%. Průměrný roční přírůstek více než 10% lze považovat za příznivý. Přispělo k tomu komplexní pojetí programu ozdravování s přesně vymezenými zásadami postupu a zejména zakotvení programu jakožto povinnosti pro všechny chovatele skotu. Základem pro zahájení NOP bylo na samém začátku definování nákazové situace v ČR na základě výsledků vstupního sérologického vyšetření. Zcela přesná nákazové situace do té doby nebyla známa. Bylo odhaleno, která hospodářství jsou infikována, ale také intenzita zamoření v jednotlivých stádech skotu. Do současné doby byla převedena do skupiny prostých hospodářství většina z těch, v nichž byla vstupním sérologickým vyšetřením zjištěna lepší nákazová situace, resp. bylo zde méně pozitivních zvířat. Přírůstek v kategorii úředně prostých/ozdravených hospodářství má klesající tendenci. Je to logické, neboť tím, jak v NOP ubývá hospodářství ozdravujících bez vakcinace a převahu nabývá skupina s dlouhodobým programem ozdravující vakcinací, je přírůstek do skupiny úředně prostých pozvolnější. Procento prostých hospodářství by bylo určitě vyšší, kdyby nedocházelo k enormnímu poklesu počtu chovatelů skotu v ČR. K poklesu počtu hospodářství dochází zejména v kategoriích, v nichž byla již převaha prostých hospodářství. Tento trend nepříznivě ovlivňuje zejména kraje (Plzeňský, Královéhradecký, Vysočina i další), v nichž je procento prostých hospodářství nejvyšší (viz tab. 1, sl. 8 „vyhodnocení NOP…“). V menším rozsahu dochází ke spojování hospodářství, ale častěji větší hospodářství, ozdravující vakcinační metodou, odkoupí skot z hospodářství menších, vesměs již úředně prostých. Splynutí znamená rovněž úbytek z nákazově nejlepší skupiny. Vývoj nákazové situace v průběhu NOP charakterizuje následující přehled: Stav k datu
% prostých/ozdravených hospodářství
nárůst v % od předchozího období
31. 12. 2005
19,02
-
31. 12. 2006
29,82
10,80
31. 12. 2007
47,99
18,17
31. 12. 2008
57,32
9,33
31. 12. 2009
59,90
2,58
K 31. 12. 2009 zbývá ještě 406 hospodářství (viz tab. 3, sl. 17 „Vyhodnocení NOP…“), v nichž vstupní sérologické vyšetření neprokázalo pozitivní zvířata a chovatelé dosud otálejí s provedením závěrečných vyšetření a převedením mezi prostá hospodářství. Ve všech těchto hospodářstvích bude v prvním čtvrtletí 2010 provedeno první (druhé) závěrečné sérologické vyšetření z jednoho krevního vzorku společně s vyšetřením na brucelózu. Budou-li obě závěrečná vyšetření negativní, budou hospodářství prohlášena za úředně prostá a zveřejněna na webových stránkách SVS ČR.
3
4. Situace v jednotlivých krajích. Při zahájení NOP byla nejpříznivější nákazová situace v krajích Plzeňském, Vysočina a Královéhradeckém. Po čtyřletém ozdravování si tyto kraje udržují před ostatními stále určitý náskok. V těchto krajích zůstává k dokončení NOP již menší část hospodářství, proto také roční přírůstek v kategorii úředně prostých je pozvolnější ve srovnání s ostatními kraji. Hodnotíme-li jednotlivé kraje podle přírůstku v kategorii prostých a ozdravených hospodářství za celé období ozdravování, pak lze nejpříznivěji hodnotit Zlínský, Moravskoslezský, Ústecký, Pardubický, Karlovarský i Středočeský kraj. Obecně došlo k příznivému posunu ve všech krajích. Jednotlivé kraje je také nutno hodnotit podle toho, jak úspěšně převádějí skupinu „nejsnáze ozdravitelnou“, tzn. hospodářství, v nichž nebyla zjištěna infekce BHV-1, do úředně prostých. V tomto směru je nejpříznivější situace v Plzeňském kraji, Karlovarském kraji, Královéhradeckém kraji a kraji Vysočina. Naproti tomu nejhorší situace je ve Středočeském, Olomouckém a Pardubickém kraji. O všech hospodářstvích této skupiny bude rozhodnuto podle výsledků závěrečných vyšetření v roce 2010, neboť ve všech bude provedeno první (druhé) závěrečné sérologické vyšetření spolu s vyšetřením na brucelózu skotu nejpozději do 31. března 2010. Situaci v krajích charakterizuje následující tabulka: Kraj
% prostých % prostých hospodářství a ozdravených k 31.12.2005 hospodářství k 31. 12. 2009
Úspěšnost (nárůst) za čtyři roky ozdravování v%
11 Hlavní Praha
město 10,00
Hospodářství, v nichž nebyla zjištěna infekce BHV-1 a nebyl dosud ukončen NOP
76,47
65,47
0
6,02
49,22
43,20
121 (!)
31 Jihočeský kraj
21,60
60,21
38,61
33
32 Plzeňský kraj
51,34
77,17
25,83
0
41 Karlovarský kraj
6,50
51,41
44,91
3
42 Ústecký kraj
6,70
53,56
46.86
12
51 Liberecký kraj
27,82
55,71
27,89
9
52 Královéhradecký kraj
26,54
63,72
37,18
5
53 Pardubický kraj
2,76
48,01
45,25
53 (!)
47,70
80,54
32,84
5
62 Jihomoravský kraj
2,57
39,92
37,35
20
71 Olomoucký kraj
1,91
35,34
33,43
85 (!)
72 Zlínský kraj
1,46
63,72
62,26
29
21 Středočeský kraj
61 Vysočina
4
81 Moravskoslezský kraj CELKEM
0,52
59,70
59,18
31
19,02
59,90
40,88
406
Kromě hospodářství, v nichž nebyla zjištěna infekce BHV-1, je nezbytné dokončit NOP v hospodářstvích, která ozdravují eliminační metodou bez vakcinace. V této skupině (viz tab. 3, sl. 26 „Vyhodnocení NOP ….“) se vyskytují u některých krajů minusové hodnoty v počtu hospodářství. Toto může mít subjektivní i objektivní důvody. Subjektivním důvodem může být především to, že ne všechna hospodářství, v nichž byl BHV-1 pozitivní skot, resp. hospodářství nevyšetřovaná v rámci vstupního sérologického vyšetření (vakcinovalo se zde monovalentní mi či polyvalentními vakcínami obsahující BHV-1, samostatné výkrmny registrované jako samostatná hospodářství apod.) nebyla zaznamenána do tab. 3 sl. 19 „hospodářství s pozitivními výsledky“. Objektivních důvodů minusových hodnot bude více. KVS obdrží seznamy hospodářství v tab. 3 sl. 19 a tab. 4 sl. 24 a seznamy rozdílových hospodářství při porovnání v obou sloupců, aby bylo možné subjektivní nepřesnosti odstranit. 5.
Závěr Infekční rinotracheitida skotu je první z chovatelsky významných (ekonomických) nákaz skotu, u které byl v ČR zaveden cílený ozdravovací program. Přírůstek IBR prostých a ozdravených hospodářství za čtyři roky průběhu NOP na úrovni téměř 41 % je příznivý a potvrdil správnost rozhodnutí o zavedení programu, ke kterému došlo v roce 2004. Je bezpodmínečně nutné co nejdříve v roce 2010 ukončit ozdravování zbývajících hospodářství, v nichž nebyla prokázána infekce BHV-1 (původcem IBR) a ve skupině hospodářství, ozdravujících bez vakcinace. K tomu je nutno připomenout, že chovatel má zákonem stanovenou povinnost plnit v rámci NOP své povinnosti, viz § 5, odst. (2), písm. d) veterinárního zákona. Rokem 2010 musí začít finalizace NOP, tzn. provést kontrolu plnění KVS schválených ozdravovacích plánů jednotlivých hospodářství ozdravujících eliminační metodou s vakcinací markerovými vakcínami. Za tím účelem je nezbytné rozdělit úkoly v okresních pracovních skupinách, využít součinnosti zejména se Zemědělskými agenturami ministerstva zemědělství v okresech. Řada hospodářství ze skupiny ozdravující vakcinací, která byla méně zamořená, by měla proces ozdravování končit. S chovateli je třeba průběh ozdravování konzultovat. V případě, že v hospodářství zůstává již jen několik pozitivních zvířat, doporučit jejich jednorázové vyřazení, ukončit vakcinování a proces závěrečnými vyšetřeními finalizovat. Vzhledem k tomu, že se vyskytují případy nových infekcí v úředně prostých hospodářstvích terénním, ale v roce 2009 častěji vakcinačním kmenem BHV-1, poučit chovatele, soukromé veterinární lékaře a případně další osoby, aby se počet případů zavlečení původce IBR do IBR prostých stád minimalizoval, nejlépe zcela vyloučil.
5
