Zhodnocení hospodaření města Počátky

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Zhodnocení hospodaření města Počátky bakalářská práce

Autor: Radka Krejčová Vedoucí práce: doc. Ing. Eva Lajtkepová, Ph.D. Jihlava 2013

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením hospodaření města Počátky a hledání možností k jeho zlepšení. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. První část práce vychází z teoretické studie, která je zaměřena na veřejnou správu, kraj a obec. Druhá část představuje základní údaje o městě Počátky a analyzuje jeho rozpočtové příjmy a výdaje v letech 2009–2012. Vycházíme z finančních výkazů Fin 2-12 M. Závěrem bakalářské práce je zhodnocení hospodaření města Počátky s návrhy na zlepšení hospodaření. Klíčová slova: obec, město, rozpočet obce, příjmy a výdaje obce

Annotation This bachelor thesis handles the topic of the evaluation of Economic Activities of the town of Počátky and. searching for some opportunities to progress its economy The bachelor piece is devided into two sections - theoretical and practical. The first part of this thesis is based upon the available literature focused on public administration, region and municipality. The second part presents basic data connected to the town of Počátky and analyzes its budget revenues and expenditures is 2009–2012. There were used statements FIN 2-12 M. The conclusion of the bachelor thesis is particular valuation of economy of the town of Počátky with some suggestions for its improvement. Key words: municipality, town, budget of municipality, revenues and expenditures of municipality

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce paní doc. Ing. Evě Lajtkepové, Ph.D., za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Ráda bych také poděkovala své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1

Teoretická východiska práce .................................................................................... 9 1.1

Veřejná správa .................................................................................................... 9

1.2

Územní samospráva ......................................................................................... 11

1.3

Kraj – vyšší územní samosprávní celek ........................................................... 11

1.3.1 1.4

2

Orgány kraje ............................................................................................. 11

Obec ................................................................................................................. 12

1.4.1

Orgány obce .............................................................................................. 13

1.4.2

Postavení a funkce obce ............................................................................ 14

1.5

Rozpočtová soustava ........................................................................................ 15

1.6

Rozpočtová skladba ......................................................................................... 16

1.7

Veřejné rozpočty .............................................................................................. 17

1.8

Specifika rozpočtů územní samosprávy v ČR ................................................. 18

1.8.1

Financování kraje – rozpočet kraje ........................................................... 18

1.8.2

Financování obce – rozpočet obce ............................................................ 20

Praktická část .......................................................................................................... 24 2.1

Charakteristika města Počátky ......................................................................... 24

2.2

Vývoj hospodaření města v letech 2009–2012 ................................................ 27

2.3

Příjmy města v období 2009–2012 .................................................................. 33

2.3.1

Daňové příjmy .......................................................................................... 34

2.3.2

Nedaňové příjmy....................................................................................... 40

2.3.3

Kapitálové příjmy ..................................................................................... 42

2.3.4

Přijaté transfery ......................................................................................... 42

2.4

Výdaje města v období 2009–2012 .................................................................. 45

3

2.4.1

Běžné výdaje ............................................................................................. 48

2.4.2

Kapitálové výdaje ..................................................................................... 49

Zhodnocení a návrhy na zlepšení hospodaření města ............................................. 50 3.1

Rekreační poplatek ........................................................................................... 51

3.2

Poplatek za ubytovací kapacity ........................................................................ 51

3.3

Výkup a následný prodej pozemků na rodinné domky. ................................... 51

3.4

Medializace Počátek......................................................................................... 52

3.5

Optimalizace výdajů......................................................................................... 52

Závěr ............................................................................................................................... 53 Seznam použité literatury ............................................................................................... 54 Seznam tabulek ............................................................................................................... 57 Seznam obrázků .............................................................................................................. 58 Seznam zkratek ............................................................................................................... 59

Úvod Každý z nás žije v nějaké obci nebo městě. Rozpočet obce nebo města se týká každého z nás, a proto by neměl být nikomu lhostejný. Je to jeden z nejdůležitějších dokumentů obce, o kterém rozhoduje zastupitelstvo. Téma bakalářské práce Zhodnocení hospodaření města Počátky, jsem si vybrala, protože v tomto městě celý život žiji a chtěla bych se seznámit s jejím hospodařením. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je zaměřená na teoretická východiska. V druhé části se zabývám podrobnou analýzou příjmů a výdajů města a následně zhodnotím a navrhnu opatření pro lepší hospodaření města. Teoretická část popisuje veřejnou správu a samosprávu, rozpočtovou soustavu a skladbu a veřejné rozpočty. Kraj jako vyšší územní samosprávní celek a jeho financování tvoří další část práce. V neposlední řadě je popisována obec a její orgány, její postavení, funkce a financování. Úvodem praktické části je představeno město Počátky. Potom je práce zaměřena na podrobnou analýzu příjmů a výdajů města v letech 2009–2012 Na závěr dochází ke zhodnocení hospodaření města a navržení opatření na zvýšení příjmů a optimalizaci výdajů. Zdrojově budu vycházet z Finančních výkazů pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad Fin 2-12 M.

8

1 Teoretická východiska práce 1.1 Veřejná správa Peková (2008, str. 85) definuje veřejnou správu jako „souhrn záměrných činností a úkolů zabezpečovaných na jednotlivých vládních úrovních ve veřejném sektoru, zejména zajišťování veřejných služeb. A také je pojímána jako souhrn institucí, které tyto činnosti vykonávají přímo či zprostředkovaně.“

Veřejná správa je tvořena soustavou orgánu státní právy a územní samosprávy a vazeb mezi nimi. Na úrovni územní veřejné správy existuje v České republice tzv. smíšený model. Jak na úrovni obcí, tak na úrovni krajů, je správa i územní samospráva vykonávána v rámci jedné územně administrativní jednotky. V případě, že státní správu vykonávají orgány samosprávy, hovoříme o přenesené státní správě, či státní správě vykonávané v přenesené působnosti. (Provazníková, 2009, str. 24).

Obrázek 1 - Schéma veřejné správy

(Zdroj: Provazníková, 2009 - Financování měst, obcí a regionů, str. 12)

9

Veřejná správa zahrnuje: státní správu, která má dominantní postavení, samosprávu, která je k výkonu veřejné správy pověřena příslušným zákonem, a to zejména: o na úrovni územní samosprávy, někdy se hovoří o samosprávě. V jejím rámci jde o zastupování zájmů občanů žijících na určitém menším území než je území státu (město), o zájmovou samosprávu (profesní apod.), o specializované veřejnoprávní instituce, korporace, fondy apod. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008, str. 94). Subjekty veřejné správy: - stát - zastoupený místními orgány (úřady) a institucemi; - územní samospráva - vykonávají občané buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím volených zástupců v orgánech; - jiné subjekty - např. veřejnoprávní vysoké školy (tamtéž, str. 94, 95). V ČR se v případě samosprávných obcí a krajů využívá smíšený model, tzv. kombinace samostatné přenesené působnost, tzn. přenos kompetencí, pravomocí a odpovědnosti v rámci veřejného sektoru ze státu na územní samosprávu. Proto se často orgány obcí a krajů označují jako orgány veřejné správy a územní samosprávy. U obcí a krajů je rozhodující samostatná působnost, tzn. plnění samosprávné funkce. Schematicky vidíme v obrázku 1. (tamtéž, str. 95). Decentralizované orgány státní správy a orgány územní samosprávy spolu tvoří tzv. místní správu. V ČR se využívá smíšený systém místní správy (podobně např. v Německu, Rakousku). V tomto systému obec jako základní územní samosprávný celek i kraj jako vyšší územní samosprávný celek vykonávají nejen úkoly vlastní samosprávy, v ČR tzv. samostatná působnost, ale v mezích zákona také některé úkony stání správy – jde o tzv. přenesenou působnost. (tamtéž, str. 95).

10

1.2 Územní samospráva Dále podle Novotného (2008, str. 85) „územní samospráva představuje z hlediska své kapacity největší součást systému veřejné správy v ČR. Provazníková (2009, str. 27) uvádí, že z hlediska samosprávy existuje v České republice dvoustupňový systém. Základní jednotkou územní samosprávy podle Ústavy ČR je obec (někdy se používá i vyraz místní samospráva). Druhým vyšším stupněm dle ústavy jsou kraje, které reálně vzniky 1. 1. 2001 na základě zákona č. 347/1997 Sb. Podle tohoto zákona na území České republiky vzniklo 14 krajů – vyšších územních samosprávných celků.

1.3 Kraj – vyšší územní samosprávní celek V případě krajů je jejich legislativní vymezení kromě ústavního zákona č. 347/1997 Sb., dáno také zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajském zřízení). „Kraj je územním společenstvím občanů, kterému náleží právo na samosprávu. Má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří s nimi. V právních vztazích vystupuje vlastním jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.“ (Provazníková, 2009).

1.3.1 Orgány kraje Orgány kraje jsou: -

zastupitelstvo kraje,

-

rada kraje,

-

hejtman,

-

krajský úřad,

-

zvláštní orgány kraje.

11

Zastupitelstvo kraje Zastupitelstvo tvoří členové zastupitelstva, zvolení ve volbách do krajských zastupitelstev. Počet členů zastupitelstva je zákonem stanoven v závislosti na počtu obyvatel obce. (Horzinková, Novotný, 2008, str. 171). Dle zákona č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), §32 „je funkce člena zastupitelstva veřejnou funkcí. Člen zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obchodního poměru.“

Rada kraje Zákona č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), §57 říká, že „rada kraje je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Při výkonu své působnosti odpovídá rada zastupitelstvu. Rada může rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon.“

Hejtman Hejtman zastupuje kraj na venek. Členové zastupitelstva ze svých řad volí hejtmana a zástupce hejtmana a další členy rady. (Čmejrek, 2008, str. 45) Krajský úřad Dalším orgánem kraje je krajský úřad, který plní úkoly uložené zastupitelstvem nebo radou v rámci samostatné působnosti a napomáhá činnosti výborů a komisí. Krajský úřad vykonává přenesenou působnost výjimkou věci, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu nebo zvláštnímu orgánu. V čele krajského úřadu stojí ředitel, který je odpovědný hejtmanovi. (tamtéž, str. 45)

1.4 Obec V rámci reformy veřejné správy byl schválen nový zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízením). Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 1, charakterizuje obec jako „základní územní samosprávní společenství občanů, tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce.„

12

„Obec je základním územním samosprávným společenstvím občané na územním celku vymezeném hranicí území obce. Je vymezena jako veřejnoprávní korporace, která má vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastí rozpočet.“ (Peková, 2011, str. 45)

1.4.1 Orgány obce Postavení obcí, orgány, funkce a jejich vztahy k vyšším správním celkům jsou vymezeny v České republice zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění. Orgány obce jsou: -

zastupitelstvo,

-

rada,

-

starosta,

-

obecní úřad.

Zastupitelstvo Členy zastupitelstva obce jsou voleni zástupci jednotlivých politických stran v obci. Jsou voleni v komunálních volbách na dobu 4letého volebního období. Jednání zastupitelstva obce jsou ze zákona veřejná. (Peková, 2008, str. 128). Toto jednání se dělá nejméně jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání se uskutečňují v úředním obvodu obce.(Horzinková, Novotný, 2008, str. 138). Zastupitelstvo má hlavní rozhodovací pravomoci v samostatné působnosti. (Peková, 2008, str. 128). Zastupitelstvo obce je schopné se usnášet za účasti nadpoloviční většiny svých členů. K platnosti usnesení, rozhodnutí nebo volby je třeba též nadpoloviční většiny všech jeho členů. Občané obce musí být řádně informováni o svolávaném zasedání zastupitelstva obce a to nejméně 7 dní před zasedáním na úřední desce úřadu. (tamtéž, str. 139).

13

Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce. V samostatné působnosti podléhá zastupitelstvu obce. Radu obce tvoří starosta a jeho zástupci – místostarostové a další členové. Jednání rady obce jsou neveřejná. (Peková, 2008, str. 128). Rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejich členů. (tamtéž, str. 147).

Obecní úřad Výkon samosprávy, v přenesené působnosti i výkon státní správy zabezpečují zaměstnanci, kteří pracují ve výkonných orgánech obecního úřadu, tzn. na různých odborech a odděleních. Obecní úřad řídí jmenovaný tajemník. (Peková, 2008, str. 130). Starosta jmenuje a odvolává tajemníka úřadu. (Čmejrek, 2008, str. 39). Tajemník je pracovník v zaměstnaneckém poměru. Tato funkce se obligatorně zřizuje u pověřených obecních úřadů a obcí s rozšířenou působností. (Peková, 2008, str. 130).

Starosta Podle zákona o obcích č. 128/2000 Sb., § 103 „starosta zastupuje obec navenek. Volí ho zastupitelstvo obce z řad svých členů. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu obce.„ Starosta řídí a kontroluje všechny pracovníky obecního úřadu a plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele. (Peková, 2008, str. 129)

1.4.2 Postavení a funkce obce Obec plní funkce vymezené zákonem o obcích č. 128/2000 Sb.: §7 tohoto zákona říká, že „obec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen „samostatná působnost“). Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen zákonem.“

14

V § 63 téhož zákona se řeší přenesená působnost obce: „obce s rozšířenou působností mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti jiné obce, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlas krajského úřadu.“

1.5

Rozpočtová soustava

„Rozpočtovou soustavou rozumíme soustavu veřejných rozpočtů a institucí, které zabezpečují tvorbu, rozdělování, užití a kontrolu toků jednotlivých okruhů finančních prostředků v rámci této soustavy.“ Rozsah rozpočtové soustavy, která v každém státě tvoří nedílnou součást finančního makrosystému. Tento rozsah je závislý na politickém a územním uspořádání státu, na velikosti státního útvaru a také na tradicích dané země. (Hamerníková, Maaytová, 2010, str. 165) Podle Nahodila (2009, str. 47) rozpočtovou soustavu v ČR v současné době tvoří soustava veřejných rozpočtů a soustava mimorozpočtových fondů. Soustavu veřejných rozpočtů v České republice řídí zákon č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech. Soustava je tvořena státním rozpočtem – součástí je Národní Fond, rozpočty regionálními a místními, rozpočty příspěvkových organizací. Regionálními rozpočty rozumíme rozpočty 14 krajů, místními rozpočty označujeme rozpočty obcí a svazů obcí. Mimorozpočtové fondy tvoří 7 fondů státních, privatizační fondy a Národní fond. V následujícím obrázku vidíme postavení rozpočtové soustavy v České republice.

15

Obrázek 2 - Postavení rozpočtové soustavy ve finanční soustavě

(Zdroj: Peková,2008 - Veřejné finance, úvod do problematiky, str. 97)

1.6 Rozpočtová skladba „Rozpočtová skladba v ČR upravuje způsob třídění všech peněžních operací veřejných rozpočtů mimorozpočtových fondů státu, obcí i krajů, včetně operací organizačních složek, u kterých jsou obce i kraje zřizovatelem a dobrovolných svazků obcí. Nevztahuje se na operace související s podnikatelskou činností objektů územní samosprávy a na příspěvkové organice zřizované státem či obcemi. Příjmy a výdaje třídí jako tzv. peněžní operace, které mají charakter tzv. veřejných operací. Rozpočtová skladba je založena na principu peněžních pohybů tzn. připsání peněžních prostředků na bankovní účet či odepsání z bankovního účtu. Peněžní operace se vztahují k pokladnímu plnění rozpočtu. To je v současné době v ČR shodné s kalendářním rokem.“ (Peková, 2008, str. 140).

16

Rozpočtovou skladbu upravuje vyhláška Ministerstva financí č. 323/2002, Sb., o rozpočtové skladbě. Rozpočtová soustava v ČR využívá třídění: odpovědností (dříve kapitolní), je pro obce a kraje nepovinné. Odpovědností třídění se povinně vztahuje ke státnímu rozpočtu, vyjadřuje odpovědnost správců kapitol. V roce 2008 bylo celkem 40 kapitol státního rozpočtu, každý ústřední orgán státní správy má svou kapitolu. druhové třídění příjmů a výdajů, které umožňuje propojení na účetnictví. Třídí operace do tří základních okruhů: příjmy, výdaje, financování. Je důležité z hlediska rozpočtové politiky. Je základem třídění a týká se všech peněžních operací, které se třídí až na jednotlivé položky financování. odvětvové (dříve funkční), vychází z účelů, na které se vynakládají finanční prostředky z rozpočtu v souvislosti se zajišťováním potřeb obyvatel. Využívá 4místný kód třídění, tzn. na rozpočtové skupiny (jednomístný kód), které se dělí na rozpočtové oddíly (dvoumístný kód), které se dále člení na pododdíly (třímístný kód) a ty se dále člení na paragrafy (čtyřmístný kód). konsolidační (tzv. záznamové jednotky). (tamtéž, str. 141, 142).

1.7 Veřejné rozpočty Do veřejných rozpočtů především patří státní rozpočet, který je v ČR nejvýznamnější částí rozpočtové soustavy, poněvadž jím prochází největší objem finančních prostředků státu. (tamtéž, str. 145). „V rámci soustavy veřejných rozpočtů, jsou na úrovni územních samosprávných celků (v případě České republiky – obcí a krajů) sestavovány rozpočty obce nebo kraje (tzn. územní rozpočty). Rozpočty územních samosprávných celků jsou označovány jako decentralizované peněžní fondy.“ (Provazníková, 2009, str. 57). 17

1.8

Specifika rozpočtů územní samosprávy v ČR

Rozpočty územní samosprávy jsou důležitým článkem v soustavě veřejných rozpočtů a jejich význam roste vzhledem k pokračující reformě veřejné správy a územní samosprávy. V roce 2003 se zvýšil podíl dotace ze státního rozpočtu v rozpočtech obcí, protože v tomto roce byly zrušeny okresní úřady, a tak vznikly nové obce III. kategorie – tzv. obce s rozšířenou působností (celkem 205 obcí). (Peková, 2008, str. 179). Důležitým nástrojem pro plnění úkolů na příslušné úrovní samosprávy, je rozpočet. Jako decentralizovaný peněžní fond, roční bilance, základní finanční plán, důležitý nástroj municipální a regionální politiky. V současné době se stále více klade důraz nejenom na roční rozpočtové plánování, ale i na víceletý rozpočtový výhled. (Peková, 2008, str. 178, 179). V současné době se mezi rozpočty územní samosprávy, někdy označované za územní rozpočty, zahrnují: rozpočty měst a obcí, rozpočty dobrovolných svazků obcí, rozpočty krajů, rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti. (tamtéž, str. 181).

1.8.1 Financování kraje – rozpočet kraje Vznikem krajského zřízení v roce 2001 pokročila reforma veřejné správy v ČR do další etapy. Kraje jako vyšší územní samosprávné celky zabezpečují v samostatné působnosti celou řadu veřejných služeb charakteru regionálních veřejných statků a v rámci přenesené působnosti poměrně rozsáhlé úkoly a to zejména prostřednictvím veřejného sektoru

tzv.

prostřednictvím

svých

příspěvkových

organizací.

Stát

neručí

za hospodaření a závazky kaje, tento závazek, ale může převzít smluvně. (tamtéž, str. 188).

18

Příjmy rozpočtu kraje Příjmy lze dělit podle druhu své návratnosti: a) Nenávratné sdílené daně rozpočtově určené zákonem dotace ze státního rozpočtu prostředky z Národního fondu (jde-li o uskutečňování rozvojových programů) příjmy z hospodaření s vlastním majetkem příjmy z vlastní hospodářské činnosti příjmy z hospodářské činnosti vlastních organizací, které zřizuje kraj přijaté peněžní dary a příspěvky ostatní nenávratné příjmy (Peková, 2008, str. 191). b) Návratné návratné úvěrové prostředky návratné bezúročné finanční výpomoci ze státního rozpočtu (tamtéž, str. 191).

„Hlavním zdrojem dotací krajů je státní rozpočet. V rámci souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů se jedná pouze o dotace (příspěvky) na výkon státní správy v přenesené působnosti kraje. Kritériem pro určení jeho objemu je upravený limit počtu zaměstnanců všech krajských úřadů na přenesený výkon státní správy.“ (Provazníková, 2009, str. 156). Výdaje rozpočtu kraje financování potřeb vlastních organizační složek, poskytování příspěvků na provoz a na investice vlastním příspěvkovým organizacím, výkon státní správy (v rámci přenesené působnosti), dotace do rozpočtů obcí na území kraje, transfery neziskovým soukromoprávním nevládním organizacím, které zabezpečují veřejné služby, 19

splátky úvěrů a závazků z emise vlastních dluhopisů, sankční pokuty, ostatní potřeby. (Peková, 2008, str. 192). Lze konstatovat, že objem rozpočtů územních samospráv v ČR se každoročně zvyšuje a roste i jejich podíl na rozpočtech veřejných. Rostoucí nároky na výdajovou část obecních a krajských rozpočtů vedou k tomu, že se zejména u malých obcí snižují potřebné zdroje investování. Výdaje na běžný provoz územních rozpočtů zatěžují rostoucí náklady zvyšováním cen energií a materiálů. (Provazníková, 2009, str. 224).

1.8.2 Financování obce – rozpočet obce Postavení, obsah a funkci rozpočtů obce v České republice určuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. „Rozpočet obce je decentralizovaným peněžním fondem, který se tvoří, rozděluje a používá primárně na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Je též účetní bilancí a rozpočtovým plánem na kalendáři rok či nástrojem obecní politiky, které slouží ke splnění volebních programů obce, resp. kraje.“ (Nahodil, 2009, str. 68). Obec sestavuje svůj rozpočet, který bilancuje příjmy s výdaji potřebnými na zajištění potřeb obyvatel, žijících v obci v příslušném rozpočtovém období. Dlouhodobým cílem hospodaření obce by měl být vyrovnaný, případně přebytkový rozpočet. Hospodaří obce a její účetnictví podléhá povinnému auditu. Tento audit zajišťuje krajský úřad. Tato povinnost vyplývá ze zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (obcí). Nedodržení tohoto zákona má za následek sankční pokutu, kterou musí obec zaplatit do státního rozpočtu. (Nahodil, 2009, str. 68).

20

Příjmy rozpočtu obce „Příjmy rozpočtu obce jsou různorodé. Z ekonomického hlediska je významné odlišování příjmů, které může územní samospráva ovlivnit (svým rozhodnutím, svou činností) a příjmů, které nemůže ovlivnit (rozhoduje o nich stát).“ (Peková, Pilný, Jetmar, 2008, str. 226). 1) Daňové příjmy První skupinou příjmů jsou daňové příjmy. V rozpočtu obce tvoří významný podíl příjmů. Např. svěřená daň z nemovitostí, u které mají obce velmi malou daňovou pravomoc a daně sdílené, tedy daně z příjmů a od roku 2001 i daň z přidané hodnoty, u kterých však nemají obce daňovou pravomoc. Sdílené daně se vybírají na celostátní úrovni a obce přerozdělováním státního rozpočtu získávají poměrnou část příjmů z této daně. Obec svou činností může ovlivnit vlastní místní daně, v ČR nazývané místními poplatky, zatím jsou málo výnosné. (Peková, 2008, str. 185). Místní poplatky V současné době upravuje soustavu místních poplatků zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Místními poplatky jsou např.: poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt či poplatek za užívání veřejného prostranství apod. Místní poplatky mají v současné době stále fakultativní charakter. To znamená, že zastupitelstvo rozhoduje o tom, zda obec bude vybírat od fyzických či právnických osob místní a jaké poplatky. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008, str. 268). 2) Nedaňové příjmy Jejich strukturu i výši může obec svým rozhodnutím a svými aktivitami ovlivnit. Mezi běžné příjmy můžeme zahrnout příjmy z pronájmu majetků a příjmy z prodeje neinvestičního

majetku.

Dále

sem

patří

příjmy

z uživatelských

poplatků

za veřejné statky, např. za stravování ve školních jídelnách, za odvoz komunálního odpadu, příjmy za knihovnické služby ve svých veřejných knihovnách, poplatky za parkování apod. (Peková, 2008, str. 185).

21

Výdaje rozpočtu obce „Obec zabezpečuje veřejné statky a služby nejen z pohledu vlastních (lokálních) potřeb, ale často i veřejné statky, dané rozsahem delegované pravomoci a odpovědnosti za jejich zabezpečení v rámci decentralizace veřejného sektoru. Povaha a druh veřejných statků pak určuje strukturu a objem výdajů územních rozpočtů. Objem výdajů územních rozpočtů neustále roste, což je odrazem zvýšené autonomie a odpovědnosti územní samosprávy a zabezpečování a financování veřejného sektoru na svém území.“ (Provazníková, 2009, str. 209) 1) Běžné výdaje Tyto výdaje související s financováním veřejných statků, zejména lokálních, zajišťovaných buď prostřednictvím organizací, které obce k tomu zřídily nebo prostřednictvím veřejné zakázky. (Peková, 2008, str. 187). Tyto výdaje se běžně opakují, tedy výdaje na běžné potřeby v rozpočtovém roce. (Provazníková, 2009, str. 212). 2) Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje souvisejí s financováním investic obce, mají tedy dlouhodobý charakter. Na financování investic získávají obce nenávratné účelové kapitálové investiční dotace ze státního rozpočtu, v menší míře ze státních fondů, zejména ze Státního fondu životního prostředí na financování investic s ekologickým aspektem, např. na výstavbu a rozšíření vodovodů, čistíren odpadních vod, kanalizačních sítí, na plynofikaci obcí apod. (Peková, 2008, str. 187). Po ukončení činnosti Okresních úřadů 31. 12. 2002 přešly jejich kompetence převážně na nově vzniklé obce s rozšířenou působností a z menší části na kraje. Proto můžeme dělit výdaje obcí podle jejich působnosti na samostatnou a přenesenou:

22

V rámci samostatné působnosti jsou to výdaje na: - školství, - sociální péči, - kulturu a rekreaci, - sanitární a zdravotnické služby apod. Obce mají možnost volby způsobu organizačního financování veřejných služeb, ale i to může být regulováno ústřední vládou. Statky a služby mohou zajišťovat obce samostatně, kdy jsou výdaje zahrnuty v účetnictví či prostřednictvím příspěvkové organizace obce, kdy se ve výdajích rozpočtu projeví pouze čistý rozdíl mezi tím, co tato organizace vydá na svoji činnost a zdroji, které na druhé straně získá. (Provazníková, 2009, str. 217). Výdaje v rámci přenesené působnosti Tyto výdaje jsou určovány zákony ze strany ústřední vlády a liší se podle rozsahu vykonávané působnosti v jednotlivých obcích. Na jejich úhradě se částečně podílí ústřední vláda formou dotací a příspěvků. (Provazníková, 2009, str. 227). Majetek obce „Vlastnictví majetku je jedním z nejdůležitějších předpokladů existence obce. Obec jako nestátní subjekt má plnou právní subjektivitu. Může proto vstupovat do smluvních vztahů bez jakéhokoliv omezení. Může nakupovat, prodávat a pronajímat vlastní movitý i nemovitý majetek, což znamená, hospodaří-li uvážlivě se svým majetkem, tak získává vlastní příjmy do rozpočtu obce, a to bez zasahování a omezování ze strany státu a státních článků veřejné správy. Obec má povinnost o svůj majetek řádně pečovat, nesmí se nad rámec svých možností zadlužit.“ (Nahodil, 2009, str. 78). Hospodaření majetku obce upravuje zákon o obcích a zákon o krajích jim ukládá povinnost pečovat o majetek a zachování a rozvoj majetku. Obce i kraje musí vést evidenci svého majetku. (Provazníková, 2009, str. 234). Hospodaření s majetkem obce by mělo vycházet z dlouhodobých strategií a priorit územních celků, vyjádřených v programech rozvoje obcí a krajů, územních plánech, regulačních plánech, rozpočtovém výhledu apod. (tamtéž, str. 235). 23

2 Praktická část 2.1 Charakteristika města Počátky Město Počátky leží v západní části Českomoravské vrchoviny na rozhraní historické česko-moravské zemské hranice, v nadmořské výšce 620 metrů. Počátky jsou obcí s pověřeným městským úřadem. Nejstarší písemná zpráva pochází již z roku 1289, tehdy vyhlásil pražský biskup Tobiáš z Bechyně klatbu na služebníky pasovského biskupa, kteří na počátecku loupili. O sto let později, tedy roku 1389 je koupili páni z Hradce a město obdrželo, jako poddanské město znak své vrchnosti, zlatou pětilistou růži v modrém poli. Název Počátky je odvozen od pramenů okolních studánek, potoků a rybníků. Pramenem Nežárky je Počátecký potok. V současné době se město člení na šest katastrálních území, mezi které patří: Počátky, Heřmaneč (2 km severovýchodně od Počátek), Horní Vilímeč (2 km jihovýchodně od Počátek), Léskovec (4 km severovýchodně od Počátek), Prostý (3 km jižně od Počátek) aVesce (1 km jižně od Počátek). Katastrální výměra Počátek je 3084 ha. Obec se nachází v blízkosti větších měst jako Pelhřimov (24 km), Jindřichův Hradec (24 km), Jihlava (35 km). Obcí s rozšířenou působností je Pelhřimov.

Občanská vybavenost Občanská vybavenost je ve městě rozsáhlá. Občané města mohou využívat pro školní docházku svých dětí základní školu nižšího i vyššího stupně. Pro předškolní děti zde funguje mateřská školka. Obě tyto instituce drží statut příspěvkové organizace, zřizované městem. Také zde je výchovný ústav – dětský domov se základní i střední školou. Svým občanům město umožňuje přístup ke zdravotní péči. Ve městě působí čtyři praktičtí lékaři, dvě zubní ordinace, gynekologická a chirurgická ambulance, geriatrické centrum – LDN. Pro seniory obec zpravuje 2 domy s pečovatelskou službou. Mezi další občanské vybavenosti města můžeme zařadit poštovní úřad, policejní stanici, pobočku České spořitelny a GE Money bank, dvě lékárny.

24

Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště a fotbalový stadion. Celý rok probíhají vedené hodiny cvičení v místní hale. Dále je v obci také knihovna s internetem, tři kostely, hřbitov a kino.

Technická vybavenost Město zajišťuje správu vodotechnických služeb. Počátecká voda je velice kvalitní. Vodovod byl v Počátkách zřízen r. 1906 a značně rozšířen r. 1931. Pitná voda je získávána z pramenů sv. Markéty a sv. Vojtěcha ve Svatokateřinském lese. Správa lesů se stará o úpravy okolí a zlepšení přístupnosti k pramenům. Ostatní místní části nemají vodovodní síť. Obyvatelstvo má individuální zdroje pitné vody, např. domovní studně. Počátky mají vybudovanou jednotnou stokovou síť, která odvádí dešťové a splaškové vody pouze z části města na čistírnu odpadních vod. Na tuto čistírnu je také odvedena kanalizace z místní časti Vesce, od roku 2012 kdy byla rekonstrukce dokončena. Obce Heřmaneč, Horní Vilímeč, Léskovec a Prostý, nemají vybudovanou kanalizační síť. Odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na ČOV Počátky nebo jsou přes domovní septiky zaústěny do místní vodoteče. Plynofikace je zajištěna v obcích Počátky a Vesce. Zavedení plynu dalo základ dalšímu rozvoji města a jeho části a výrazně přispělo ke zlepšení kvality ovzduší zejména v zimním období. Plynofikace dalších místních částí není v nejbližších letech naplánována. Město Počátky i ostatní místní celky jsou členem SOMPO a. s. (provádí likvidaci komunálního odpadu v okrese Pelhřimov) a ve městě je zřízeno překladiště tohoto odpadu. V Počátkách je také vybudován sběrný dvůr, skladování a likvidace nebezpečného odpadu a zpětný odběr elektrospotřebičů. Pro separovaný odpad (sklo, papír, plasty) jsou rozmístěny kontejnery ve městě i místních částech.

25

Organizační struktura MÚ Postavení a působnost upravuje zákon č.128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Městský úřad tvoří jednotlivé odbory a oddělení samostatných pracovišť. Odbory jsou povinny v rozsahu své působnosti vzájemně si poskytovat informace o úkolech, které plní. Městský úřad se člení do těchto odborů a oddělení: finanční odbor, stavební odbor a úsek životního prostředí – stavební úřad, sociální odbor. Odbor vnitřních věcí není zřízen, dotčené agendy jsou vedeny na jednotlivých odděleních: oddělení evidence obyvatel, oddělení matriky – matriční úřad, oddělení podatelna; spisovna; sekretariát starosty.1

V současné době je starostou pan Mgr. Karel Štefl, který je ve funkci od roku 2010 a místostarosta je pan PharmDr. Otmar Krásl, který je ve funkci od roku 2006. Zastupitelstvo města má 15 členů a rada města 5 členů.

Obyvatelstvo K 31. 12. 2012 žilo v obci 2 592 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel je zobrazen v následující tabulce č. 1. Tabulka 1: Obyvatelstvo v Počátkách v letech 2004–2012

K 31. 12.

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počet obyv.

2674

2695

2681

2678

2676

2657

2657

2613

2592

(zdroj: csu.cz)

1

Organizační řád městského úřadu v Počátkách [online]. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z:

http://www.pocatky.cz/pages/?pg=sect§=2&l=2&sub=2&id_title=9

26

2.2 Vývoj hospodaření města v letech 2009–2012 Rozpočty obcí jsou schvalovány zastupitelstvem dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Struktura položkového rozpočtu obce vychází z vyhlášky Ministerstva vnitra č. 323/2000 Sb., o rozpočtové skladbě. V bakalářské práci se budeme zabývat hospodařením města Počátky v letech 2008 až 2012. Budeme vycházet z Výkazů pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí Fin 2 - 12 obce Počátky. Vývoj hospodaření města v letech 2009–2012 je znázorněn v následujících dvou tabulkách. Tyto tabulky přehledně ukazují schválený a skutečný rozpočet, rozdělený na příjmy, výdaje a saldo. Částky jsou zaokrouhleny na celé koruny. Tabulka 2: Schválený rozpočet Počátky v letech 2009–2012 (v Kč)

Schválený rozpočet 2009

2010

2011

2012

Příjmy

30 594 800

29 601 700

30 526 800

29 667 900

Výdaje

29 048 300

29 658 600

32 154 800

29 202 400

1 546 500

- 56 900

- 1 628 000

465 500

Saldo

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

Tabulka 3: Skutečný rozpočet Počátky v letech 2009–2012 (v Kč)

Skutečný rozpočet 2009

2010

2011

2012

Příjmy

136 841 768

138 532 489

107 031 509

98 604 125

Výdaje

133 289 176

132 913 113

103 903 207

88 405 972

3 552 592

5 619 376

3 128 302

10 198 153

Saldo

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

27

Rozpočet města je sestavován a schválen vždy ke konci předchozího roku. Z výše uvedených tabulek je na první pohled patrný velký rozdíl mezi schválenými a skutečnými příjmy a výdaji a tudíž i saldem rozpočtu. Schvalovaný rozpočet v sobě nese pouze ty nejnutnější rozpočtové položky. Je sestavován, aby se příjmy a výdaje pohybovaly v rozmezí od 29 mil. Kč do 33 mil. Kč. V průběhu roku se rozpočtové položky upravují dle potřeb města, získaných dotací, či nutných oprav ve městě, a proto se celkové příjmy a výdaje liší v řádech desítek milionů korun. Částky skutečného rozpočtu v tabulkách 2 a 3 jsou nekonsolidované, tzn., že v rozpočtu obce jsou zahrnuty přesuny mezi příjmy a výdaji, ač se nejedná o reálné příjmy a výdaje. V rozpočtu Počátek se pro sledované období jedná přibližně o částky v rozmezí 49 mil. Kč až 93 mil. Kč, o tyto částky by byl skutečný konsolidovaný rozpočet nižší. Jak na straně příjmů, tak na straně výdajů se jedná o přesuny z vlastních rezervních fondů a převody z rozpočtových účtů. Jsou to přesuny peněžních prostředků mezi fondy či účty, které vůbec nic neovlivňují. Zda je rozpočet konsolidovaný či ne, neovlivní vývoj salda rozpočtu. Vývoj skutečného salda rozpočtu je příznivý.

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

Obrázek 3: Vývoj konsolidovaných a nekonsolidovaných příjmů a výdajů (v Kč)

28

Rok 2009 Rozpočet města Počátky byl pro rok 2009 schválen zastupitelstvem dne 9. prosince 2008 a to jako přebytkový v celkovém objemu příjmů 30 594 800 Kč a v celkovém objemu výdajů 29 048 300 Kč. V průběhu roku bylo v rozpočtu provedeno několik změn. Jednalo se přibližně o čtyřikrát větší nárůst příjmů a výdajů oproti schválenému rozpočtu. Tudíž, po úpravách skutečné příjmy činily 136 841 768 Kč a výdaje 133 289 176 Kč. Saldo je ve výši 3 552 592 Kč (viz tabulka č. 4). Město mělo vyšší kapitálové výdaje z důvodu zbudování nového parkoviště na sídlišti v hodnotě 700 000,- Kč, dále pak na opravu obrubníků, chodníků a parkovacích míst v Havlíčkově ulici v celkové hodnotě 2 000 000 Kč. V tomto roce započala rekonstrukce kina. Celková doba přestavby trvala tři roky. Město získalo dotaci ve výši 8 602 037,38 Kč a investovalo 6 041 142 Kč. Další položkou jsou daňové příjmy, které jsou nižší, než schválené. Je to způsobeno nižšími výnosy z daní z příjmů fyzických osob téměř o půl milionu korun a nižšími zisky z daně z příjmu právnických osob téměř o 1,5 mil. korun. Kapitálové příjmy jsou vyšší, oproti schváleným, z důvodu prodeje pozemků komunálních služeb za 522 851 Kč. Tabulka 4: Hospodaření města Počátky za rok 2009 (v Kč)

PŘÍJMY

Schválené

Skutečné

Daňové

22 856 000

21 328 869

Nedaňové

5 295 900

7 743 245

Kapitálové

20 000

537 851

Přijaté transfery

2 422 900

107 231 803

Celkem

30 594 800

136 841 768

Běžné

26 048 300

121 954 058

Kapitálové

3 000 000

11 335 118

Celkem

29 048 300

133 289 176

VÝDAJE

Saldo rozpočtu

3 552 592 (zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

29

Rok 2010 Pro rok 2010 byl rozpočet schválen zastupitelstvem dne 29. prosince 2009 a to jako přebytkový v celkovém objemu příjmů 29 601 700 Kč a v celkovém objemu výdajů 29 658 600 Kč. Skutečné celkové příjmy a výdaje se opět zvýšily více než na čtyřnásobek schválených celkových příjmů a výdajů. Skutečné příjmy činily 138 532 489 Kč a výdaje 132 913 113 Kč. Saldo je ve výši 5 619 376 Kč (viz tabulka č. 5). Na investiční akce byla z rozpočtu města uvolněna částka 1 099 100 Kč příspěvkovým organizacím, např. pro základní školu na rekonstrukci tělocvičny, topení a chlapeckých záchodů a pro mateřskou školu na nákup žaluzií. Kapitálové výdaje jsou vyšší, v tomto období město započalo realizaci rekonstrukce čistírny odpadních vod, výstavbu kanalizace v místní časti Vesce a na Palackého náměstí. (rekonstrukce potrvá do konce roku 2012). Druhým rokem trvá rekonstrukce místního kina na multifunkční zařízení, město obdrželo dotaci ve výši 18 665 888,07 Kč, kterou také proinvestovalo. Tabulka 5: Hospodaření města Počátky za rok 2010 (v Kč)

PŘÍJMY

Schválené

Skutečné

Daňové

19 403 000

22 914 910

Nedaňové

5 800 400

8 384 216

Kapitálové

20 000

279 495

Přijaté transfery

4 378 300

106 953 868

Celkem

29 601 700

138 532 489

Běžné

24 952 900

105 631 295

Kapitálové

4 705 700

27 281 818

Celkem

29 658 600

132 913 113

VÝDAJE

Saldo rozpočtu

5 619 376 (zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

30

Rok 2011 Rozpočet města Počátky byl na rok 2011 schválen zastupitelstvem dne 30. prosince 2010 a to opět jako přebytkový v celkovém objemu příjmů 30 526 800 Kč a v celkovém objemu výdajů 32 154 800 Kč. Po několika rozpočtových změnách v průběhu roku skutečné příjmy činily 107 031 509 Kč a výdaje 103 903 207 Kč. Saldo je ve výši 3 128 302 Kč (viz tabulka č. 6). Kapitálové příjmy se zvýšily na 259 823 Kč z důvodu prodeje pozemků pro výstavbu nových rodinných domků. Ve třetí a zároveň posledním roce etapy přestavby kina město přijalo transfer ve výši 18 070 006,29 Kč a rekonstrukce byla úspěšně dokončena. Nedaňové příjmy se zvýšily, důvodem byly zisky bytového hospodářství, které pronajímá nemovitosti. Tabulka 6: Hospodaření města Počátky za rok 2011 (v Kč)

PŘÍJMY

Schválené

Skutečné

Daňové

21 132 000

22 905 234

Nedaňové

5 683 300

8 659 424

Kapitálové

10 000

259 823

Přijaté transfery

3 701 500

75 207 028

Celkem

30 526 800

107 031 509

Běžné

26 945 400

85 188 620

Kapitálové

5 209 400

18 714 587

Celkem

32 154 800

103 903 207

VÝDAJE

Saldo rozpočtu

3 128 302 (zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

31

Rok 2012 V posledním

sledovaném

roce

byl

schválen

rozpočet

zastupitelstvem

dne

19. prosince 2011 a to jako přebytkový v celkovém objemu příjmů 29 667 900 Kč a v celkovém objemu výdajů 29 202 400 Kč. Po úpravách během roku skutečné příjmy činily 98 604 1235 Kč a výdaje 88 405 972 Kč. Saldo je ve výši 10 198 153 Kč (viz tabulka č. 7). Skutečné kapitálové příjmy se zvýšily oproti schváleným. Město prodalo dlouhodobý hmotný majetek za 1 320 860 Kč. Dále město investovalo do opravy rodného domu Otokara Březiny částku 322 290 Kč, tato suma byla z 50 % hrazena z transferů. Další investice byla do opravy sportoviště. Tabulka 7: Hospodaření města Počátky za rok 2012 (v Kč)

PŘÍJMY

Schválené

Skutečné

Daňové

20 264 000

23 067 154

Nedaňové

6 122 300

11 266 168

Kapitálové

10 000

1 601 202

Přijaté transfery

3 271 600

62 669 661

Celkem

29 667 900

98 604 125

Běžné

26 242 400

87 112 012

Kapitálové

2 960 000

1 293 960

Celkem

29 202 400

88 405 972

VÝDAJE

Saldo rozpočtu

10 198 153 (zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

32

2.3 Příjmy města v období 2009–2012 Příjmy, které rozpočet města má, lze dělit podle druhu do čtyř skupin. Jedná se o příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté transfery. Každá z těchto skupin se na celkovém příjmu obce podílí jinou částí. Některé příjmy obec může ovlivňovat, jiné nikoliv. Struktura příjmů v každé obci je rozdílná. Město Počátky má největší příjmy z přijatých transferů a nejmenší z kapitálových příjmů.

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M) Obrázek 4: Struktura celkových příjmů města v letech 2009–2012 (v Kč)

Největší část příjmů města zaujímají přijaté transfery a to v průměru 73,2 %. Na druhém místě jsou daňové příjmy, které se podílí na celkových příjmech v průměru 18,8 %. Nedaňové příjmy mají průměrný podíl na celkových příjmech 7,5 %. Nejmenší podíl, dalo by se říct zanedbatelnou část, mají kapitálové příjmy obce, které se v průměru za sledované období na celkových příjmech podílí 0,6 %. V následující tabulce č 8 jsou zaznamenány jednotlivé skupiny příjmů. Výše celkových příjmů postupně klesá, je to způsobeno vlivem snižování přijatých transfer.

33

Tabulka 8: Skutečné příjmy města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč)

Daňové Nedaňové Kapitálové Přijaté transfery

2009 21 328 869 7 743 245 537 851 107 231 803

2010 22 914 910 8 384 216 279 495 106 953 868

2011 22 905 234 8 659 424 259 823 75 207 028

2012 23 067 154 11 266 168 1 601 202 62 669 601

Celkem příjmy

136 841 768

138 532 489

107 031 509

98 604 125

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

2.3.1 Daňové příjmy Daňové příjmy jsou nedílnou součástí příjmů, kterými je provoz obce financován. Tyto příjmy tvoří dominantní část z veřejných příjmů, které mohou obce získat. Daňové příjmy obce dělíme do několika skupin. První skupina zahrnuje nárok obce na část výnosů z celostátně vybíraných daní, tzn. sdílené daně. Tyto daně stát vybírá na centrální úrovni a na základě předem stanovených koeficientů přeposílá obcím příslušnou část. Druhou skupinou daňových příjmů jsou příjmy ze svěřených daní, zde celý příjem z této daně náleží městu. Další část daňových příjmů obcí tvoří výnosy tzv. místních poplatků.2 Z tabulky následující tabulky č 9 vyplývá, že nejvyšší daňové příjmy byly v roce 2012 a zaujímaly 21,72 % z celkových příjmů města. Nejvyšší přínos do rozpočtu obce přináší daň z příjmů fyzických a právnických osob, kde se součet příjmů z těchto dvou daní pohybuje okolo 9 mil. Kč a má rostoucí tendenci. V podstatě, všechny příjmy, které mají ve svém názvu daň, jsou rostoucího charakteru.

2

CÍSAŘOVÁ, Eliška a Jan PAVEL. Průvodce komunálními rozpočty, aneb jak může informovaný občan

střežit obecní pokladnu. Praha: Transparency International - Česká republika, 2008, 94 s. ISBN 978-8087123-065.

34

Tabulka 9: Vývoj příjmů z daňových příjmů města Počátky v letech 2009 – 2012 (v Kč)

Daňové příjmy

2009

2010

2011

2012

Celkem daň z příjmů FO

4 529 510

4 759 321

5 050 912

4 718 908

Celkem daň z příjmů PO

4 702 678

4 766 570

4 756 091

5 275 355

Daň z přidané hodnoty

8 592 710

8 799 807

8 488 346

8 522 399

Daň z nemovitostí

1 609 738

2 362 108

2 268 036

2 405 984

5 900

5 100

500

2 000

293

251

146

146

92 694

89 646

111 413

93 281

107 570

127 700

183 130

184 480

Poplatek za užívání VP

27 410

41 445

34 770

27 450

Poplatek za ubytovací kapacity

47 056

41 016

70 914

66 864

Poplatek za provozovaný VHP

95 000

180 000

235 000

0

178 750

367 340

345 170

124 470

19 989 309

21 540 304

21 544 428

21 421 337

14,61

15,55

20,13

21,72

136 841 767 138 532 488 107 031 508

98 604 124

Poplatky za znečišťování ovzduší Odvody za odnětí zem. půdy Poplatek ze psů Lázeňský a rekreační poplatek

Správní poplatky Celkem daňové příjmy Podíl v % Celkem příjmy

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

Sdílené daně Město získává určitou procentuální část ze sdílených daní. Do rozpočtu obce plyne pouze podíl příjmů z této daně vybrané na celostátní úrovni. Od 1. 1. 2013 vešla v platnost novela zákona o rozpočtovém určení daní. Výše svěřených daní závisí na počtu obyvatel obce. Novela tohoto zákona by měla posílit sdílené daně v obci a snížit disproporci v příjmech na obyvatele mezi obcemi. Návrh obsahuje zvýšení váhy kritéria (prostého) počtu obyvatel na 10 % (do roku 2012 to byly 3 %), nově se navrhuje zapojení kritéria počtu žáků ZŠ a dětí MŠ s váhou 7 %. Váha kritéria celkové rozlohy katastrálních území obce se návrhem nemění (zůstává ve výši 3 %). Hodnota výnosu na obyvatele, bude na úrovni 9 tis. Kč nebo vyšší. Počátky budou mít výnos na obyvatel 9 700 Kč, oproti původním 7 000 Kč. 3

Vláda schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní [online]. 2012 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_model_sdil_dani_obci_70506.html?year=2012 3

35

Tabulka 10: Vývoj příjmů ze sdílených daní města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč)

Sdílené daně

2009

2010

2011

2012

Celkem daně z příjmů FO

4 529 510

4 759 321

5 050 912

4 718 908

Daň z příjmů PO

4 012 828

4 189 770

3 882 281

4 295 145

Daň z přidané hodnoty

8 592 710

8 799 807

8 488 346

8 522 399

Celkem sdílené daně

21 032 487

21 819 019

21 524 085

21 634 357

15,37

15,75

20,11

21,94

136 841 767

138 532 488

107 031 508

98 604 124

Podíl v % Celkem příjmy

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

Sazby daní jsou dány zákony. Město pouze může podporovat podnikání lidí ve městě a tím zvýšit zisky z výběru daní. Podíl na celkových příjmech je rostoucí. V roce 2011 již tvořil 1/5 z celkových příjmů a stále roste. Po novele zákona by se příjmy ze sdílených daní měly zvýšit Daň z příjmů fyzických osob Tabulka 11: Vývoj příjmů DPFO města Počátky v letech 2009 – 2012 (v Kč)

2009

2010

2011

2012

3 897 439

4 070 121

4 102 546

4 097 905

Daň z příjmů FO ze SVČ

287 990

345 500

577 303

183 345

Daň z příjmů FO z KV

344 081

343 700

371 063

437 658

4 529 510

4 759 321

5 050 912

4 718 908

3,31

3,44

4,72

4,79

136 841 767

138 532 488

107 031 508

98 604 124

Daň z příjmů FO ze ZČ

Celkem daň z příjmů FO Podíl v % Celkem příjmy

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

Rozpočet zahrnuje tři druhy daní z příjmů fyzických osob 1) ze závislé činnosti, 2) ze samostatné výdělečné činnosti a 3) z kapitálových výnosů. Výsledná suma příjmů z těchto tří daní se pohybuje okolo 5 mil. Kč. Výše těchto příjmů zůstává přibližně na stejné úrovně, pouze procentní podíl roste. Je to způsobeno, že celkové příjmy klesají.

36

Daň z příjmů právnických osob Tabulka 12: Vývoj příjmů z DPPO města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč)

2009

2010

2011

2012

4 012 828

4 189 770

3 882 281

4 295 145

Daň z příjmů PO za obec

689 850

576 800

873 810

980 210

Celkem daň z příjmů PO

4 702 678

4 766 570

4 756 091

5 275 355

3,44

3,44

4,44

5,35

136 841 767

138 532 488

107 031 508

98 604 124

Daň z příjmů PO

Podíl v % Celkem příjmy

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

V této tabulce je zaznamenán příjem daně z příjmů právnických osob. Sazba této daně v roce 2009 byla 20 %, v letech 2010–2012 se snížila na 19 %, což vidíme, že nemělo vliv na stoupající příjmy z této daně. Vývoj tohoto příjmu je obdobný jako u daně příjmů fyzických osob, tj. rostoucí. V roce 2012 podíl z celkových příjmů daně z příjmů právnických osob se převýšil 5% hranici. Daň z přidané hodnoty Tabulka 13: Vývoj příjmů z DPH města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč)

Daň z přidané hodnoty Podíl v % Celkem příjmy

2009 8 592 710 6,28

2010 8 799 807 6,35

2011 8 488 346 7,93

2012 8 522 399 8,64

136 841 767

138 532 488

107 031 508

98 604 124

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

Daň z přidané hodnoty je nejvýnosnější ze sdílených daní. V průběhu let prošla sazba daně z přidané hodnoty několik změnami. V roce 2009 byla výše základní sazby 19 % a výše snížené sazby v tomto roce byla 9 %. V roce 2010 a 2011 došlo ke zvýšení základní sazby na 20 % a snížené sazby na 10 %. V roce 2012 zůstala základní sazba stejná, ale snížená sazba vzrostla na 14%. Průměrný podíl daně z přidané hodnoty na celkových příjmech je 7,3 %, kdy nejvýraznější je v roce 2012, kde tento podíl byl 8,64 %. Celkové příjmy z této daně mají stoupající trend.

37

Svěřené daně Celý výnos ze svěřených daní náleží městu, a to z důsledku toho, že daně patří k tomu správnímu území, kde má nemovitost sídlo. Tabulka 14: Vývoj příjmů ze svěřených daní města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč)

Svěřené daně Daň z příjmů PO za obec

2009

2010

2011

2012

689 850

576 800

873 810

980 210

Daň z nemovitostí

1 609 738

2 362 108

2 268 036

2 405 984

Celkem svěřené daně

2 299 588

2 938 908

3 141 846

3 386 194

1,68

2,12

2,94

3,43

136 841 767

138 532 488

107 031 508

98 604 124

Podíl v % Celkem příjmy

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

Do svěřených daní patří daň z příjmů právnických osob, kterou platí obce sama sobě a daň z nemovitostí. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, umožňuje obci libovolně snižovat či zvyšovat daň z nemovitostí, ale pouze v rozmezí, které je stanoveno v tomto zákoně. Podíl svěřených daní v obci na celkových příjmech je rostoucí.

Místní poplatky Místní poplatky jsou jedinou platbou daňového charakteru, o které rozhoduje obec sama. Obec si může místní poplatky určit jakékoliv, ale jen takové, jaké jsou stanoveny v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Město Počátky pro rok 2012 vybíralo tyto poplatky: Poplatek ze psů, Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek za ubytovací kapacity, Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj (dále jen VHP), Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. 38

Poplatek za psa se pohybuje v rozmezí od 100 Kč do 1 500 Kč, podle toho kde pes žije, zda ve městě či na samotě. Za druhého a každého dalšího psa se zvyšuje sazba poplatku o 50 %. Pro držitele invalidního, starobního, vdovského a vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmu anebo poživatel sirotčího důchodu se pohybuje mezi 50 Kč a 200 Kč, za druhého a každého dalšího psa se zvyšuje sazba poplatku o 50 %. Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt činí 10 Kč za den, nepočítá se den příjezdu. Sazba poplatek za užívání veřejného prostranství poplatku činí za každý i započatý m 2 a každý i započatý den z umístění dočasný, prodejních, stavebních či reklamních staveb 10 Kč. Za užívání veřejného prostranství pro kulturní, sportovní nebo reklamní akce 10 Kč. Výjimkou je provozování lunaparků a jiných atrakcí, při místní pouti, zde je poplatek 30 Kč Poplatek za ubytovací kapacity činí 2 Kč za každé využité lůžko. Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, platí osoby, které mají v obci trvalé bydliště. Poplatek na rok 2012 byl ve výši 440 Kč. Poplatek za provozovaný VHP, platí vždy provozovatel toho přístroje. Sazba poplatku činí 5.000 Kč za 3 měsíce, 10.000 Kč za 6 měsíců, 20.000 Kč za 12 měsíců. Tabulka 15: Vývoj příjmů z místních poplatků města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč)

Místní poplatky

2009

Poplatky za znečišťování ovzduší

2010

2011

2012

5 900

5 100

500

2 000

1 317 969

1 352 513

1 303 072

1 298 579

92 694

89 646

111 413

93 281

107 570

127 700

183 130

184 480

Poplatek za užívání veř. prostranství

27 410

41 445

34 770

27 450

Poplatek za ubytovací kapacity

47 056

41 016

70 914

66 864

Poplatek za provozovaný VHP

95 000

180 000

235 000

0

1 693 599

1 837 420

1 938 799

1 672 654

1,24

1,33

1,81

1,70

136 841 767 138 532 488 107 031 508

98 604 124

Poplatek za likvidaci kom. odpadů Poplatek ze psů Lázeňský a rekreační poplatek

Součet příjmů z místních poplatků podíl v % Celkem příjmy

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

39

Z tabulky vyplývá, že město Počátky má pestrou škálu místních poplatků, ač vybraná částka z místních poplatků v každém roce sledovaného období převyšuje 1 600 000 Kč, podíl na celkových příjmech se pohybuje okolo 1,5 % z celkových příjmů.

Správní poplatky Správní poplatky vybírá obec podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, pokud vykonává vlastní i přenesenou samosprávu. Tabulka 16: Vývoj příjmů ze správních poplatků města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč)

2009 Správní poplatky Podíl v % Celkem příjmy

2010

2011

2012

178 750

367 340

345 170

124 470

0,13

0,27

0,32

0,13

136 841 767 138 532 488 107 031 508

98 604 124

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

Nejznámějšími správními poplatky jsou úřední ověření dokumentů, výpis z rejstříku trestů, nahlášení změny trvalého bydliště či poplatky související s uzavřením manželství Ve všech čtyřech letech se podíl z toho poplatku na celkových příjmech pohybuje pod půlprocentní hranicí.

2.3.2 Nedaňové příjmy Tyto příjmy obec získává svou vlastní činností, resp. činností organizací, které pod tuto obec spadají. Počátky provozují například Lesy města Počátky, Kulturní zařízení města, Vodotechnické služby, s.r.o., Pečovatelskou služby, Sbor dobrovolných hasičů nebo základní a mateřskou školu. V následující tabulce jsou znázorněny daňové příjmy města. Největší příjmy vykazují Lesy města Počátky, částky se pohybují v rozmezí od 2 400 000,- Kč do 3 300 000,-Kč. Město má ve svém majetku také několik nemovitostí, které pronajímá. Také bych se chtěla zmínit o položce příjmy z finančních operací, pod které spadají příjmy z úroků a dividend. Průměrný podíl z nedaňových příjmů na celkových příjmech je 7,11 %. Je to poměrně malá část a proto si myslím, že zde by město mohlo v této oblasti příjmy zvýšit

40

Tabulka 17: Vývoj příjmů z nedaňových příjmů města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč)

Nedaňové příjmy

2009

2010

2011

2012

Lesy města

2 204 557

3 168 297

3 311 559

3 323 821

Bytové hospodářství

2 062 506

2 071 408

2 031 961

2 008 455

Nebytové hospodářství

1 059 354

1 270 268

1 409 715

1 416 614

608 623

472 499

375 609

352 952

89 975

101 315

114 253

91 513

154 533

125 135

149 559

135 319

Komunální služby

19 640

17 478

15 120

21 729

Prodej popelnic

23 400

15 370

17 310

85 590

Péče o vzhled obcí a zeleň

99 078

110 485

110 233

127 298

0

160 557

207 551

164 590

231 660

301 345

283 511

328 499

6 000

8 400

10 200

15 818

Činnosti místní správy

105 608

123 550

315 347

290 308

Příjmy z finančních operací

368 635

244 846

281 051

339 356

Úroky Fondu rozvoje bydlení

3 235

1 387

356

0

Příjmy z pronájmu pozemků

3 723

0

0

0

57 000

0

0

0

2 762

1 000

0

0

Zachování a obnova kulturních pam.

35 000

84 946

0

35 256

Ostatní záležitosti kultury

18 061

0

0

0

2 040

10 849

Zájmová činnost v kultuře Sportovní zařízení Pohřebnictví

Příjem ze Dne přírody Dům s pečovatelskou službou Požární ochrana

Ostatní příjmy pozemních komunikací Vodní díla v zemědělské krajině

Nahodilé příjmy

0

0

Cestovní ruch

3 170

0

0

0

Přijaté pojistné náhrady

7 164

0

0

3 735

10 000

0

0

0

Správa ve vodním hospodářství

0

0

0

5 000

Ostatní náklady s odpady

0

7 500

0

15 000

227 130

0

0

31 975

0

0

0

27 990

7 400 814

8 285 786

8 635 375

8 831 667

5,41

5,98

8,07

8,96

136 841 767 138 532 488 107 031 508

98 604 124

Ochrana půdy

Zneškodňování komun. odpadů Zneškodňování ostatních odpadů Celkem nedaňové příjmy Podíl v % Celkem příjmy

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

41

2.3.3 Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy většinou představují nejmenší podíl v příjmech a město Počátky tomu není výjimkou. Tabulka 18: Vývoj příjmů z kapitálových příjmů města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč)

Kapitálové příjmy

2009

Komunální služby - prodej majetku

2012

277 495

259 823

1 566 202

15 000

2 000

0

0

0

0

0

35 000

537 851

279 495

259 823

1 601 202

0,39

0,20

0,24

1,62

136 841 767 138 532 488 107 031 508

98 604 124

Příjmy z lesů

Podíl v % Celkem příjmy

2011

522 851

Požární ochrana Celkem kapitálové příjmy

2010

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

Z tabulky vyplývá, že kapitálové příjmy tvoří zanedbatelnou částku z celkových příjmů města. Do kapitálových příjmů patří příjmy z prodeje pozemků, prodej majetku či náhrady za věcná břemena. V průměru nabývá podílu 0,62 % z celkových příjmů. Tento průměr navyšuje poslední rok sledovaného období, který má podíl 1,62 %, kdy obec prodala majetek v hodnotě 1 566 202 Kč.

2.3.4 Přijaté transfery Přijaté transfery patří mezi druhou nejvýznamnější kategorii příjmů a zároveň jde o nejvýznamnější ovlivnitelný zdroj příjmů obce. Záleží jen na šikovnosti zaměstnanců a zastupitelů, jaké a kolik dotací vyřídí pro svoje město. Dotace dělíme na účelové a bezúčelné. Většina dotací, které plynou do rozpočtu obce, je účelová. Největší část z přijatých transferů mají tzv. „převody“, jmenovitě Převody z vlastních rezervních fondů, Převody z rozpočtových účtů a Ostatní převody z vlastních fondů. Tyto tři položky podléhají již zmiňované konsolidaci, tzn., že se v rozpočtu obce reálně neobjeví, jsou to jenom přesuny finančních prostředků dle potřeb města. Součet všech tří „převodů“ nalezneme ve výdajích pod položkou Převody vlastních fondů v rozpočtech územní úrovně.

42

V roce 2011 město dostalo dotaci na sčítání lidu ve výši 14 268,- Kč, tato dotace byla v rozpočtu pod názvem Neinvestiční přijaté dotace z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu. Neinvestiční přijaté transfery ze SR v rámci souhrnných dotací byly peníze na školství a výkon státní správy. Ostatní neinvestiční přijaté dotace ze státního rozpočtu, jsou například od ministerstev zemědělství či životního prostředí. Na digitalizace kina město obdrželo v součtu ve výši 800 000 Kč. Tabulka 19: Vývoj příjmů z přijatých transfer města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč)

Přijaté transfery

2009

Neinvestiční přijaté transf. ze SR

2010

2011

2012

508 337

98 112

14 268

66 241

Neinvestiční přijaté transf. ze SR v rámci souhrnných dotací Neinvestiční přijaté transfery ze SR

2 422 903

4 378 321

3 701 466

3 271 600

0

8 600

0

Ostatní neinv. přijaté transfery ze SR

1 910 582

2 005 031

3 377 018

1 783 272

Neinvestiční přijaté transfery od obcí

456 378

512 202

587 390

653 074

Neinvestiční přijaté transfery od krajů

557 907

665 870

402 247

507 439

12 801

39 032

2 528 103

0

Dotace od dobrovolných svazků obcí

0

0

0

30 325

Převody z vlastních rezervních fondů

19 528 200

16 069 000

10 126 221 15 907 594

Převody z rozpočtových účtů

73 046 847

60 960 393

38 706 461 40 328 216

149 411

99 445

141 951

121 840

Ostatní investiční přijaté transf. ze SR

0

236 000

0

0

Investiční přijaté transf. ze SF

0

1 084 807

80 000

0

49 200

50 397

0

0

8 589 237

20 746 658

15 541 903

0

Neinvestiční přijaté transfery od regionů

Ostatní převody z vlastních fondů

Investiční přijaté transfery od krajů Investiční přijaté transfery od regionů Celkem přijaté transfery Podíl v % Celkem příjmy

107 231 803 106 953 868 78,36

77,20

75 207 028 62 669 601 70,27

63,56

136 841 767 138 532 488 107 031 508 98 604 124 (zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

43

Transfery z Regionálního operačního programu Jihovýchod Město již dovedlo vyřídit dvě transfery z Regionálního operačního programu Jihovýchod (dále jen ROP JV) pod názvy: „Naučná stezka k pramenům Počátek a okolí“ a „Rekonstrukce kina a přilehlých objektů na multifunkční kulturní centrum v Počátkách“. O té druhé se zmiňme více. Dne 5. 2. 2009 byla schválena dotace z ROP JV na projekt „Rekonstrukce kina a přilehlých objektů na multifunkční kulturní centrum v Počátkách“. Dne 30. 3. 2009 byla podepsána smlouva o poskytnutí finanční podpory a začala realizace projektu. Celková výše finanční podpory dosahovala částky 43 502 131,64 Kč, což je 92,5 % z finančních nákladů na tento projekt. 92,5 % dotace se skládá z 85 % finanční podpory ze strukturálního fondu ERDF a 7,5 % což je příspěvek z veřejných zdrojů. Zbývajících 7,5 % financovalo město. Projekt byl realizován v oblasti podpory Udržitelný rozvoj města a venkovských sídel. Projekt se uskutečnil z důvodu rekonstrukce kina a přilehlých budov, které byly silně zanedbané, včetně vnitřního vybavení. Původní kino s divadelním jevištěm vznikalo v padesátých letech minulého století rekonstrukcí pivovaru. Projekt řešil záchranu objektů nezbytnou rekonstrukcí, která zajistila současně výraznou přidanou hodnotu nově vzniklému kulturně-společenskému zařízení s víceúčelovým sálem s kapacitou 279 osob pro filmová, divadelní a další kulturní představení se zkušebnami, prostory pro spolkovou činnost a kongresové a vzdělávací aktivity, galerii a další výstavní prostory, informační turistické centrum, veřejnou knihovnu s internetem, letní amfiteátr. Projekt byl připravován s veřejností a získal si vysokou podporu občanů města i regionu svým značným přínosem pro kulturní a další volnočasové vyžití. Rekonstrukce kina Počátky získala v soutěži Stavba roku kraje Vysočina 2011 v kategorii Rekonstrukce staveb občanské vybavenosti čestné uznání za skloubení požadavků na multifunkční, kulturní a volnočasové aktivity. 4 Realizace projektu trvala od 1. 4. 2009 do 31. 10. 2010 a 4. a 5. února 2011 byly zrekonstruované budovy poprvé zpřístupněny pro veřejnost. 4

V Počátkách otevírají multifunkční kulturní centrum [online]. 2011, 02. 02. 2011 [cit. 2013-04-30].

Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/v-pocatkach-otevirajimultifunkcni-kulturni-centrum

44

2.4 Výdaje města v období 2009–2012 Výdaje měst se dělí do dvou skupin a to na běžné a kapitálové. Jak je již z názvu patrné, běžné výdaje jsou na běžný provoz obce, tj. platy zaměstnanců, nákup vody, energie nebo také investiční a neinvestiční transfery poskytované neziskovým nebo příspěvkovým organizacím. Kapitálové výdaje představují především investiční nákupy a rozvoj obce.

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M) Obrázek 5: Struktura celkových výdajů Počátek v letech 2009 –2012 (v Kč)

V grafu vidíme, strukturu výdajů v jednotlivých letech. V roce 2010 tvořily kapitálové výdaje 20 %, což bylo nejvíce za sledovném období. Opoti tomu v roce 2012 byl jejich podíl na celkových výdajích pouze 1 %.

Tabulka 20: Struktura celkových výdajů Počátek v letech 2009–2012 (v Kč)

Běžné Kapitálové

2009 121 954 058 11 335 118

2010 105 631 295 27 281 818

2011 85 188 620 18 714 587

2012 87 112 012 1 293 960

Celkem výdaje

133 289 176

132 913 113

103 903 207

88 405 972

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

45

Celkové výdaje se pohybují v rozmezí od 88 mil. Kč do 133 mil. Kč a mají klesající tendenci. Skutečné výdaje jsou opět několikanásobně vyšší než plánované, je to způsobeno již zmiňovanými „převody“, které se objevují jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Pokud by příjmy města byly konsolidované, tak by se jejich výše pohybovala mezi 32 mil. Kč a 55 500 000 Kč, kde by nejnižší byly v roce 2012. Jak je z následujícího grafu patrné, jejich trend kopíruje skutečné výdaje.

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M) Obrázek 6: Vývoj konsolidovaných a nekonsolidovaných výdajů v letech 2009–2012 (v Kč)

Obec také může výdaje rozlišovat dle odvětví. Jedná se o výdaje na silnici, školu, místní správu, činnost muzeí a galerií, zachování a obnovu kulturních památek, zájmovou činnost v kultuře, sportovní zařízení v majetku obce, bytové a nebytové hospodářství či výdaje na dům s pečovatelskou službou aj. Následující tabulka uvádí výdaje dle odvětví. Položka Školství zahrnuje výdaje na základní, mateřskou, speciální a základní uměleckou školu. Zájmová činnost v kultuře souvisí s výdaji na opravu kina, příspěvek obce na chod příspěvkové organizace, pozemky, věcné dary, pohoštění. Ostatní zájmová činnost a rekreace představuje položky ostatní činnosti kultury a církve, filmová tvorba a distribuce. Odpady tvoří sběr a svoz komunálních odpadů, využívání a zneškodňování komunálních i ostatních odpadů.

46

Tabulka 21: Výdaje města Počátky dle odvětví v letech 2009–2012 (v Kč)

2009 2010 2011 2012 Výdaje lesů 1 453 179 2 521 959 1 745 042 1 436 668 Silnice 1 001 779 996 860 981 530 1 281 663 Ostatní záležitosti pozemních komunikací 4 909 840 2 712 556 38 592 204 311 Cestovní ruch 66 434 0 43 969 16 000 Odvádění a čištění odpadních vod 768 252 0 2 014 256 0 Školství 2 347 337 3 236 880 3 832 657 3 729 568 Činnost muzeí a galerií 1 399 999 1 279 345 1 478 487 1 296 578 Zachování a obnova kulturních památek 648 529 250 581 645 219 696 572 Rozhlas a televize 2 329 3 504 2 348 3 355 Zájmová činnost v kultuře 7 738 077 21 809 639 22 272 331 2 623 792 Sportovní zařízení v majetku obce 1 454 599 1 040 722 1 337 305 1 719 303 Ostatní tělovýchovná činnost 89 871 379 931 78 000 85 500 Ostatní zájmová činnost a rekreace 216 925 2 943 427 140 850 233 155 Ostatní nemocnice 116 809 76 549 36 289 3 238 Bytové hospodářství 1 624 484 1 887 123 1 581 394 2 160 945 Nebytové hospodářství 744 482 989 623 1 098 609 588 464 Veřejné osvětlení 589 999 490 377 609 999 730 625 Pohřebnictví 235 803 205 485 230 701 311 980 Komunální služby a územní rozvoj 250 977 856 802 31 228 200 138 Odpady 1 864 325 1 586 964 1 759 846 1 831 176 Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň 1 581 962 1 295 162 1 408 758 1 454 650 Ochrana památek a přírody 798 094 366 152 300 507 343 505 Příspěvek na živobytí 530 314 745 425 968 463 0 Doplatek na bydlení 28 640 55 557 83 555 0 Mimořádná okamžitá pomoc 13 380 57 334 79 513 0 Pečovatelská služba 1 527 079 1 294 108 1 479 555 1 378 453 Ostatní služby v oblasti soc. věcí 16 575 10 916 9 570 12 812 Ostatní sociální péče 0 0 33 948 63 975 Požární ochrana 740 421 692 835 1 105 611 865 484 Bezpečnost a veřejný pořádek 0 19 992 1 788 0 Zastupitelstva obcí 1 054 292 1 185 930 935 705 958 215 Volby do zastupitelstev či parlamentu 39 413 84 586 0 46 241 Činnosti místní správy 5 881 069 5 558 012 7 000 866 6 064 246 Obecné výdaje z finančních operací 54 025 55 522 45 099 43 647 Převody vlastních fondů v rozpočtech území 92 724 458 77 128 838 48 974 633 56 357 650 Ostatní finanční operace 753 116 1 040 711 1 419 501 1 553 926 Finanční vypořádání minulých let 22 309 42 666 51 170 110 137 Ostatní činnost vnitřní správy 0 11 040 45 773 0 Celkem výdaje 133 289 176 132 913 113 103 902 667 88 405 972 (zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

47

2.4.1 Běžné výdaje Následující tabulka uvádí přehled jednotlivých běžných výdajů v letech 2009–2012. Tabulka 22: Běžné výdaje města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč)

Běžné výdaje

2009

2010

2011

2012

Platy zaměstnanců

6 138 942

6 163 594

6 096 962

5 900 746

Povinné pojistné

1 876 475

1 819 159

1 962 771

1 898 907

Nákup materiálu

785 179

503 124

3 272 763

498 469

Úroky

159 751

85 839

36 289

3 237

Nákup vody, paliv a energie

1 510 174

1 503 141

1 612 053

1 508 791

Nákup služeb

8 360 948

8 061 321

7 951 086

8 154 696

Ostatní nákupy

3 204 765

2 342 165

2 504 502

2 741 550

7 769

41 263

63 058

131 784

43 596

0

0

0

194 206

101 650

150 884

199 839

6 024 840

6 785 447

8 652 812

8 952 945

Poskytnuté zálohy a jistiny Výdaje související s neinv. nákupy Neinv. transfery podnik. subj. a nez. org. Neinvestiční transfery Převody vlastním fondům

92 724 458 77 128 838 48 974 632 56 357 650

Neinvestiční transfery obyvatelstvu Neinvestiční půjčky Ostatní neinvestiční výdaje Celkem běžné výdaje

775 668

1 031 956

1 299 455

300 748

30 000

0

2 480 000

323 500

117 287

63 798

131 353

139 150

121 954 058 105 631 295 85 188 620 87 112 012 (zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

Největší položkou z běžných výdajů jsou převody, ale ty nejsou reálným výdajem. Druhou nejvyšší položkou je Nákup služeb. Výše výdajů na nakupované služby se každý rok pohybuje okolo 8 mil. Kč. Dalšími vysokými položkami jsou platy zaměstnancům, neinvestiční transfery. Obě jmenované položky se pohybují okolo 6 mil. Kč každý rok. Celkové běžné výdaje klesají, protože se snižuje položka Převody vlastním fondům.

48

2.4.2 Kapitálové výdaje Následující tabulka představuje přehled jednotlivých kapitálových výdajů v letech 2009–2012. Tabulka 23: Kapitálové výdaje města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč)

2009 Budovy, haly a stavby

2010

2011

2012

11 193 549

22 915 170

17 843 097

1 245 260

18 569

0

0

0

Stroje, přístroje a zařízení

123 000

4 362 648

0

48 700

Umělecká díla a předměty

0

4 000

0

0

Dopravní prostředky

0

0

521 490

0

Investiční transf. přísp. org.

0

0

350 000

0

Celkem kapitálové výdaje

11 335 118

27 281 818

18 714 587

1 293 960

Pozemky

(zdroj: finanční výkazy Fin 2–12 M)

Nejvyšší položka kapitálových výdajů je Budovy, haly a stavby. V letech 2009–2011 je vyšší z důvodu již zmiňované rekonstrukce kina. V roce 2009–2011 investovalo město do přestavby 6 014 136 Kč, 20 362 81,14 Kč,16 793 769Kč. V roce 2010 stálo vybavení kulturního centra pro provoz kina 2 859 156 Kč. Bytové hospodářství v roce 2010 investovalo do rekonstrukce svých bytů 154 926 Kč. V roce 2011 proběhla modernizace osvětlení ve městě. Tato akce stála 110 000 Kč. Také proběhla oprava fasády a dostavba rychlé záchranné služby. Tyto zednické práce byly vyčísleny na částku 590 328 Kč. Nákup automobilového vozidla pro pečovatelský dům ve výši 231 090 Kč. Lesy si pořídily nový traktor ve výši 290 400 Kč, který byl spolufinancován ze získaných dotací. Byla dokončena přestavba kina. Rok 2012 z hlediska výše kapitálových výdajů byl nejméně přínosný. Ve městě se žádné větší investiční akce nerealizovaly. Proběhla rekonstrukce stropu v místní sportovní hale ve výši 542 018 Kč. Další akce byla výměna veřejného osvětlení za 21 388 Kč. Ostatní investice města byly spojeny s bezpečností silničního provozu.

49

3 Zhodnocení a návrhy na zlepšení hospodaření města Poslední kapitola se zabývá zhodnocením hospodaření města Počátky a následnými návrhy na zvýšení rozpočtových příjmů a optimalizací výdajů. Rozdíly mezi skutečným a schváleným rozpočtem jsou sice velké, ale pro město příznivé. Výše schválených příjmů a výdajů se pohybuje okolo 30 mil. Kč, v porovnání se skutečnými příjmy a výdaji, které se pohybují v rozmezí od 88 mil. Kč do 133 mil. Kč. Přestože schválené příjmy a výdaje byly navyšovány někdy až na čtyřnásobek, město pokaždé vykázalo kladné saldo, což je uspokojivé. I když saldo v roce 2011 a 2012 bylo schváleno jako schodkové, skutečné saldo bylo přebytkové. Saldo rozpočtu má kolísavou tendenci, i přesto má v každém roce sledovaného období výši více než 3 mil. Kč. Další příznivá skutečnost je stav na bankovním účtu. Zůstatek je ve výši okolo 15 mil. Kč, což je dostatečná rezerva pro jakékoliv nečekané události. Město plánuje rekonstrukci Palackého náměstí, kde předpokládaná výše výdajů se plánuje na 20 mil. Kč. I zde by město mělo dostatečnou finanční rezervu. Velice příznivý je fakt, že příjmy z Lesů Počátky mají rostoucí tendenci, průměrný meziroční nárůst příjmů v letech 2009–2012 je 16 %. Příjmy se pohybují ve výši cca 3 mil. Kč a výdaje jsou ve výši 1,5 mil. Kč. Z toho vyplývá, že saldo rozpočtu Lesů Počátky se pohybuje okolo 1,5 mil. Kč. Velice kladnou skutečností je čerpání transferů. Město Počátky se snaží získávat transfery z ROP JV, kde již získalo dvě nemalé částky na kulturní rozvoj města. Dále, pak čerpá z dalších fondů, ať státní či regionální úrovně, například na sčítání lidu, výsadbu stromů apod. Z podrobné studie běžných výdajů plyne, že platy zaměstnanců klesají. Průměrný meziroční pokles je o 1,3 %. Částky se pohybují okolo hranice 6 mil. Kč. Z analýzy kapitálových výdajů vyplývá, že město nekryje své výdaje prodejem majetku. Tuto skutečnost dokazují velice nevyrovnané příjmy z této třídy příjmů. V roce 2011 byla výše kapitálového příjmů 259 823 Kč, v porovnání s rokem 2012 kde tento příjem byl 1 601 202 Kč. 50

Jak je z předešlého hodnocení patrné, město Počátky hospodaří dobře. V každém roce sledovaného období vykázalo několikamilionový přebytek. Celkově jsou výdaje úměrné příjmům. Proto bude velice těžké navrhnout nějaká řešení, která by vedla ke zvýšení příjmů a optimalizaci výdajů.

3.1 Rekreační poplatek Dle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích je maximální výše rekreačního poplatku 15 Kč. V Počátkách je aktuální výše tohoto poplatku 10 Kč. Zde bych viděla případné zvýšení poplatků a tím navýšení příjmů do rozpočtu města. V roce 2012 příjmy z tohoto poplatku byly 184 480 Kč. Ve městě se dá ubytovat v několika zařízeních. Největší kapacitu ubytování má sokolovna s kapacitou 46 lůžek. Je to ubytovna hotelového typu. Sokolovna je v majetku obce. Dále se zde nachází několik penzionů, které patří soukromým osobám. Jedná se o Penzion a hostinec U Karásků s 27 lůžky, dále pak Olloffson přímo v centru města s 8 lůžky a Penzion Počátky s kapacitou 15 lůžek. Nedaleko Počátek se nachází Resort Svatá Kateřina. Je to největší resort svého druhu v Kraji Vysočina. Resort disponuje 158 lůžky. Ročně toto zařízení navštíví 13 000 lidí. V ubytovacích zařízeních, kde Počátky vybírají rekreační poplatek, je dohromady 254 lůžek. Sice tento poplatek platí pouze individuální návštěvníci, ale i tak je v tomto poplatku velká naděje získání vyšších finančních prostředků. Navýšením rekreačního poplatku z 10 Kč na 15 Kč, by se příjmy z tohoto poplatku zvýšily o 50 %, tedy z 184 480 Kč na 276 720 Kč.

3.2 Poplatek za ubytovací kapacity Dle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích je maximální výše poplatku za ubytovací kapacity je 6 Kč. Aktuální výše tohoto poplatku v Počátkách je 2 Kč. V roce 2012 byly celkové roční příjmy za ubytovací poplatek 66 864 Kč. Zvýšením poplatku za ubytovací kapacity z 2 Kč na 4 Kč by se tato částka zdvojnásobila.

3.3 Výkup a následný prodej pozemků na rodinné domky. Město se v posledních letech zaměřuje na prodej pozemků na stavby rodinných domů. Nejdříve to bylo na louce za Lipáreckým sídlištěm, kde nyní stojí nová ulice. V roce 2013 chce město vykoupit pozemky za sídlištěm ve výši 2 000 000 Kč a postupně je 51

zasíťovat. Tímto krokem chce město nalákat nové rodiny s dětmi. Zvýšením počtu obyvatel ve městě by se zvýšily příjmy do rozpočtu obce. Ve městě je velká občanská vybavenost, takže novým rodinám s dětmi by se zde určitě skvěle dařilo.

3.4 Medializace Počátek Další možností, jak navýšit příjmy v rozpočtu města, zvýšení počtu kulturních akcí. Tento krok povede nejen k zvýšení příjmů, ale i zviditelnění a medializaci města Počátky. Město pravidelně pořádá různé kulturní akce pro své občany. Pro nejmenší je to dýňobraní, pochod sv. Martina městem či dětský karneval. Další akce, které město pořádá jsou divadelní představení, koncerty, promítání kina, Václavské slavnosti, Den přírody. Ve městě je otevřena Francouzská restaurace rodilým Francouzem, který v roce 2013 bude pořádat první ročník Francouzských trhů. Na všech těchto akcí je vybíráno vstupné, buď dobrovolné, nebo předem stanovené, podle druhu kulturní akce.

3.5 Optimalizace výdajů Návrh optimalizace či snížení výdajů je poměrně složitější. Většina výdajů je nutná a je tedy poměrně těžké je zredukovat. Ale určitě by se daly snížit výdaje na provoz místní správy (výdaje městského úřadu, muzea a multifunkčního kulturního zařízení – například využitím levnějších telefonních tarifů a internetu, šetřením energiemi apod. Dále pak reorganizací vedení organizací a společností, které spadají pod město, tím by se ušetřilo na platech Chtěla bych vyzdvihnout nápad zastupitelů na elektronické aukce. Poprvé se tato aukce uskutečnila při vypsání veřejné nabídky na výměnu oken na mateřské školce, která se uskuteční v roce 2013. Tyto aukce spočívají v tom, že potenciální uchazeči o veřejnou zakázku vidí pouze tu nejnižší navrženou částku. Pokud chtějí, aby jejich návrh prošel, musí snížit jejich cílovou částku. Tímto způsobem tedy město ušetřilo 200 000 Kč. Z plánovaných 600 000 Kč, které město chtělo investovat, se konečná částka snížila na 400 000 Kč. Podle mého názoru nemalá částka. A proto bych navrhovala, aby se touto cestou město vydávalo i nadále, např. u plánované rekonstrukce místního náměstí.

52

Závěr Cílem bakalářské práce bylo na základě podrobné analýzy rozpočtových příjmů a výdajů města Počátky zhodnotit jeho hospodaření a navrhnout opatření, která povedou ke zvýšení rozpočtových příjmů a optimalizaci rozpočtových výdajů. V teoretické části bakalářské práce bylo nutné nastudovat potřebné zákony a odbornou literaturu. Tyto informace byly použity pro vymezení pojmů veřejné správy, samosprávy, kraje a obce. Druhá část práce nejprve krátce představuje město Počátky. Poté následuje podrobný rozbor příjmů a výdajů v horizontu čtyř let. Pro analýzu jsem vycházela z Výkazů pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad Fin 2-12 M města Počátky v letech 2009–2012. Důraz byl kladen na velké a něčím specifické položky. Město Počátky se snaží získávat vysoké finanční prostředky na obnovu a rozvoj města z dotací, ať jsou to dotace ze státního rozpočtu či z fondů Evropské unie. Ve třetí části bakalářské práce dochází ke zhodnocení hospodaření města a návrhu zvýšení příjmů a optimalizaci výdajů. Z celkového studia materiálů a podkladů pro rozpočet města jsem došla k závěru, že město hospodaří uspokojivě. Má stále vytvořenou finanční rezervu. Výdaje nepřevyšují příjmy, a tudíž je rezerva využívána pro potřeby města. Pro zvýšení příjmů města jsem navrhla zvýšit některé místní poplatky, novou výstavbu rodinných domů a kulturní rozvoj města.

53

Seznam použité literatury MONOGRAFIE : CÍSAŘOVÁ, Eliška a Jan PAVEL. Průvodce komunálními rozpočty, aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu. Praha: Transparency International - Česká republika, 2008, 94 s. ISBN 978-808-7123-065. ČMEJREK, Jaroslav a Vladimír NOVOTNÝ. Obce a regiony: úvod do problematiky. 2., aktualiz. vyd. Praha: Alfa nakladatelství, 2008, 165 s. ISBN 978-808-7197-004. HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance: úvod do problematiky. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0. HORZINKOVÁ, Eva a Vladimír NOVOTNÝ. Základy organizace veřejné správy v ČR: úvod do problematiky. 2., aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 234 s. ISBN 978-807-3800-963. LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Vyd. 2., aktualiz. a rozš. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009, 160 s. ISBN 978-80-7204-618-8. NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Vyd. 1. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 359 s. ISBN 978-80-7380-162-5. PEKOVÁ, Jitka. Veřejná správa a finance veřejného sektoru: úvod do problematiky. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. PEKOVÁ, Jitka a Olga SEDLÁČKOVÁ. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 978-80-7357-358-4. PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: Teorie a praxe v ČR. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 588 s. ISBN 978-80-7357-614-1.

54

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada Publishing). ISBN 978-80-247-2789-9. ZÁKONY: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – úplné znění Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

INTERNETOVÉ ZDROJE : Organizační řád městského úřadu v Počátkách [online]. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné

z:

http://www.pocatky.cz/pages/?pg=sect§=2&l=2&sub=2&id_title=9

V Počátkách otevírají multifunkční kulturní centrum [online]. 2011, 02. 02. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/vpocatkach-oteviraji-multifunkcni-kulturni-centrum Vláda schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní [online]. 2012 [cit. 2013-0503]. Dostupné z:http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_model_sdil_dani_obci_ 70506.html?year=2012 OSTATNÍ ZDROJE : Finanční výkaz FIN 2 – 12 M – Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad sestavený k 13/2009 Finanční výkaz FIN 2 – 12 M – Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad sestavený k 13/2010 Finanční výkaz FIN 2 – 12 M – Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad sestavený k 13/2011 55

Finanční výkaz FIN 2 – 12 M – Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad sestavený k 13/2012

56

Seznam tabulek Tabulka 1: Obyvatelstvo v Počátkách v letech 2004–2012 ............................................ 26 Tabulka 2: Schválený rozpočet Počátky v letech 2009–2012 (v Kč) ............................. 27 Tabulka 3: Skutečný rozpočet Počátky v letech 2009–2012 (v Kč) ............................... 27 Tabulka 4: Hospodaření města Počátky za rok 2009 (v Kč) .......................................... 29 Tabulka 5: Hospodaření města Počátky za rok 2010 (v Kč) .......................................... 30 Tabulka 6: Hospodaření města Počátky za rok 2011 (v Kč) .......................................... 31 Tabulka 7: Hospodaření města Počátky za rok 2012 (v Kč) .......................................... 32 Tabulka 8: Skutečné příjmy města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč) ........................ 34 Tabulka 9: Vývoj příjmů z daň. příjmů města Počátky v letech 2009 – 2012 (v Kč) .... 35 Tabulka 10: Vývoj příjmů ze sdíl. daní města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč) ...... 36 Tabulka 11: Vývoj příjmů DPFO města Počátky v letech 2009 – 2012 (v Kč) ............. 36 Tabulka 12: Vývoj příjmů z DPPO města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč) ............ 37 Tabulka 13: Vývoj příjmů z DPH města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč) ............... 37 Tabulka 14: Vývoj příjmů ze svěř. daní města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč) ..... 38 Tabulka 15: Vývoj příjmů z místních popl. města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč) 39 Tabulka 16: Vývoj příjmů ze správ. popl. města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč) .. 40 Tabulka 17: Vývoj příjmů z nedaň. příjmů města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč). 41 Tabulka 18: Vývoj příjmů z kapit. příjmů města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč) .. 42 Tabulka 19: Vývoj příjmů z přij. transfer města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč) ... 43 Tabulka 20: Struktura celkových výdajů Počátek v letech 2009–2012 (v Kč) .............. 45 Tabulka 21: Výdaje města Počátky dle odvětví v letech 2009–2012 (v Kč) ................. 47 Tabulka 22: Běžné výdaje města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč) .......................... 48 Tabulka 23: Kapitálové výdaje města Počátky v letech 2009–2012 (v Kč) ................... 49

57

Seznam obrázků Obrázek 1 - Schéma veřejné správy ................................................................................. 9 Obrázek 2 - Postavení rozpočtové soustavy ve finanční soustavě .................................. 16 Obrázek 3: Vývoj konsolidovaných a nekonsolidovaných příjmů a výdajů ( v Kč) ...... 28 Obrázek 4: Struktura celkových příjmů města v letech 2009–2012 (v Kč).................... 33 Obrázek 5: Struktura celkových výdajů Počátek v letech 2009 –2012 (v Kč) ............... 45 Obrázek 6: Vývoj konsolidovaných a nekonsolidovaných výdajů v letech 2009–2012 (v Kč) .............................................................................................................................. 46

58

Seznam zkratek ČR

Česká republika

DPFO

Daň z příjmů fyzických osob

DPH

Daň z přidané hodnoty

DPPO

Daň z příjmů právnických osob

MŠ

Mateřská škola

ROP JV

Regionální operační program Jihovýchod

SF

Státní fond

SR

Státní rozpočet

VHP

Výherní hrací přístroj

ZŠ

Základní škola

59