Zhodnocení finančního zdraví vybraných bank v ČR

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV FINANCÍ

Zhodnocení finančního zdraví vybraných bank v ČR Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Michaela Jurová

Autor: Bc. Ivana Antošová Brno 2010

ZHODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ VYBRANÝCH BANK V ČR

-2-


Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé diplomové práce Ing. Michaele Jurové za metodické vedení, odborné připomínky a cenné rady, které mi poskytla při zpracování diplomové práce.

-3-


Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Zhodnocení finančního zdraví vybraných bank v ČR“ vypracovala samostatně, pod dohledem mé vedoucí práce a za použití pramenů uvedených v seznamu literatury.

V Brně dne 21. 5. 2010

Bc. Ivana Antošová

-4-


Abstract ANTOŠOVÁ, I. Evaluation of the financial health of the selected banks in the Czech Republic. Diploma thesis. Brno, 2010. This thesis evaluates financial health of Komerční banka and Česká spořitelna from 2003 to 2009. Banks were chosen because of their particular market segment orientation. Evaluation of the financial health is accomplished through financial analysis, especially analysis of financial ratios and indicators of the pyramid system. In the diploma thesis I have used higher methods such as regression analysis. Initial methodological part emcompasses theoretical background for financial and regression analysis. In the second part there are applied concrete values and analysed particular indicators, which are summarized and evaluated at the end of the Thesis. Keywords financial analysis, bank, individuals, legal entities, net profit, assets, liabilities, net operating revenue, net interest income

Abstrakt ANTOŠOVÁ, I. Zhodnocení finančního zdraví vybraných bank v ČR. Diplomová práce. Brno, 2010. Diplomová práce se zabývá zhodnocením finančního zdraví Komerční banky a České spořitelny v letech 2003 až 2009. Banky byly vybrány s ohledem na jejich primární segmentové zaměření. Zhodnocení finančního zdraví je provedeno prostřednictvím finanční analýzy, zejména analýzy poměrových ukazatelů a pyramidových

soustav

ukazatelů.

Stejně

tak

jsou

v práci

využity

vyšší

matematicko-statistické metody, konkrétně regresní analýza. V úvodní metodické a teoretické části jsou uvedena teoretická východiska finanční a regresní analýzy. V druhé části jsou aplikovány konkrétní hodnoty a proveden rozbor jednotlivých ukazatelů, které jsou na závěr shrnuty a vyhodnoceny. Klíčová slova finanční analýza, banka, fyzické osoby, právnické osoby, čistý zisk, pohledávky, závazky, čistý provozní výnos, čistý úrokový výnos

-5-


OBSAH 1 2

Úvod ..............................................................................................................................8 Cíl práce a metodika ...................................................................................................9 2.1 Cíl práce................................................................................................................9 2.2 Metodika...............................................................................................................9 2.2.1 Ukazatele bankovní likvidity ...................................................................10 2.2.2 Ukazatel bankovní rentability .................................................................11 2.2.3 Ukazatel produktivity ...............................................................................12 2.2.4 Kapitálová přiměřenost............................................................................13 2.2.5 Pyramidové soustavy ukazatelů ..............................................................14 2.2.6 Regresní analýza........................................................................................16 2.2.7 Výběr bank .................................................................................................19 3 Finanční analýza........................................................................................................25 3.1 Podstata a účel finanční analýzy .....................................................................25 3.2 Uživatelé finanční analýzy ...............................................................................27 3.3 Zdroje informací................................................................................................29 3.3.1 Rozvaha ......................................................................................................30 3.3.2 Výkaz zisku a ztráty...................................................................................31 3.3.3 Výkaz cash-flow .........................................................................................32 3.4 Metody finanční analýzy ..................................................................................34 3.5 Omezení finanční analýzy ................................................................................35 4 Charakteristika vybraných bank .............................................................................36 4.1 Komerční banka, a. s. .......................................................................................36 4.2 Česká spořitelna, a. s. .......................................................................................37 4.3 Makroekonomický vývoj v roce 2009 ............................................................38 5 Aplikace zvolených metod na vybrané banky .......................................................44 5.1 Analýza poměrových ukazatelů.......................................................................44 5.1.1 Ukazatele rentability.....................................................................................44 5.1.2 Ukazatele likvidity.....................................................................................49 5.1.3 Ukazatele produktivity .............................................................................58 5.1.4 Ukazatele kapitálové přiměřenosti .........................................................62 5.1.5 Dílčí závěr...................................................................................................64 5.2 Analýza pyramidových soustav ukazatelů .....................................................65 5.2.1 Dílčí závěr...................................................................................................69 5.3 Analýza vlivu vybraných položek na čistý provozní výnos ..........................70 5.3.1 Kvantitativní metoda ................................................................................70 5.3.2 Regresní analýza........................................................................................73 5.3.3 Dílčí závěr...................................................................................................75 6 Diskuze .......................................................................................................................77 7 Závěr ...........................................................................................................................79 8 Zdroje..........................................................................................................................85 9 Seznam Grafů ............................................................................................................89 10 Seznam tabulek .....................................................................................................90

-6-


11 12

Seznam obrázků ........................................................................................................91 Přílohy.........................................................................................................................92

-7-


1

ÚVOD

V době současné hospodářské recese řeší finanční problémy nejen podniky, ale i velké banky. Pro jakýkoliv subjekt je nezbytné, ať už jde o banku či podnik, aby sledoval svou finanční situaci, rekapituloval minulost, zhodnotil současný stav a byl také schopen odhadnout vývoj do budoucna. Český trh finančních služeb je silně konkurenční. V současné době na něm působí 37 bank a poboček zahraničních bank a vedle toho desítky společností poskytujících finanční služby. Banky, které jsou předmětem diplomové práci mají již vybudované jméno a povědomí mezi klienty je velmi dobré. Je ovšem nutné, aby se banky neustále přizpůsobovaly potřebám trhu, rozšiřovali spektrum svých klientů a byly schopny jim poskytnout služby, o které mají zájem. Protože toto silné konkurenční prostředí umožňuje fungování pouze bankám, které jsou schopny dokonale ovládat nejen obchodní stránku podnikatelské činnosti, ale také stránku finanční, která hraje neméně významnou roli. Banky jsou specifické instituce, které podléhají velmi přísné regulaci centrální banky. Ať už se jedná o povinné minimální rezervy nebo o kapitálovou přiměřenost. Neplnění regulačních povinností vede k ukládání různých sankcí, proto se management snaží banku řídit tak, aby splňovala všechny legislativní nařízení. Nejde pouze o strach z výše pokuty, ale obraz, který má banka před investory a klienty. Tento obraz silně ovlivňuje jejich postoje a důvěru. Pro banky to platí dvojnásob, protože do nich vkládá peníze téměř každý z nás a velmi dobře si rozmyslí, než jí své volné prostředky svěří, jestli je pro něj banka především dostatečně důvěryhodná. Finanční analýza a další možné nástroje posouzení finančního zdraví, dávají bankám jasnou představu o tom, v jaké situaci se zrovna nachází. Identifikuje ty oblasti, ve kterých má velmi výhodnou pozici, ale dokáže také predikovat možné problémy.

-8-


2 CÍL PRÁCE A METODIKA 2.1 Cíl práce Hlavním cílem je posouzení finančního zdraví vybraných bank pomocí zvolených metod a vybraných ukazatelů. Komparace výsledků dvou velkých komerčních bank na trhu v České republice. Hlavní cíl bude naplněn pomocí několika dílčích cílů, kterými jsou: •

vymezení podstaty finanční analýzy,

•

charakteristika vybraných bank a jejich působení na českém trhu,

•

sestavení ukazatelů finanční výkonnosti a aplikace zvolených metod na konkrétní hodnoty,

•

vyhodnocení výsledků a komparace,

•

formulace dílčích závěrů.

V diplomové práci bude testována následující hypotéza: „Banka, která se více zaměřuje na segment právnických osob, dosahuje lepších finančních výsledků než banka, která se zaměřuje na fyzické osoby.“

2.2 Metodika V diplomové práci budou vzhledem k danému cíli použity tyto metody: •

analýza poměrových ukazatelů (použity byly vzorce dle Kašparovské [8]),

•

analýza pyramidových soustav ukazatelů,

•

regresní analýza.

V analýze poměrových ukazatelů budou použity následující ukazatele.

-9-


2.2.1

Ukazatele bankovní likvidity

Trvalá platební schopnost je jednou ze základních podmínek úspěšné existence podniku v podmínkách trhu. Pravděpodobnost jejího zachování je proto součástí globální charakteristiky finanční situace podniku. Finanční situaci podniku, zejména její platební schopnost zjišťujeme při rozboru rozvahy pomocí poměrových ukazatelů likvidity. S pomocí těchto ukazatelů zjišťujeme schopnost podniku hradit své závazky, hradit včas své finanční povinnosti. •

ukazatel okamžité likvidity = Vysoce likvidní aktiva / Okamžitě splatné závazky

Kašparovská [8] považuje za vysoce likvidní aktiva prostředky, které má banka okamžitě k dispozici, patří sem: - pokladní hotovost banky, - vklady u centrální banky tvořené povinnými minimálními rezervami, - netermínované vklady u jiných bank (nostro účty). Mezi okamžitě splatné závazky dle Kašparovské [8] patří: - netermínované primární vklady klientů, - okamžitě splatné závazky k jiným bankám. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu je minimální hodnota tohoto ukazatele stanovena na 0,2, tato hodnota je ovšem jen orientační. U tohoto ukazatele je třeba brát v potaz jeho omezenou vypovídací schopnost z toho důvodu, že část okamžitě splatných závazků tvoří tzv. vkladovou sedlinu, kterou má banka za běžných podmínek v podstatě dlouhodobě k dispozici.

- 10 -


•

likvidní gap

Při výpočtu likvidního gapu je nejprve nutné rozdělit aktiva a pasiva do časových pásem podle zbytkové doby splatnosti jednotlivých instrumentů. Banky jsou povinny zasílat každý měsíc informace o svojí likvidní situaci České národní bance. Nesoulad aktiv a pasiv měříme jako: - dílčí gap, což je rozdíl mezi aktivy a pasivy v jednotlivých časových koších, - kumulativní gap, který znázorňuje postupné načítání jednotlivých dílčích gapů. •

poměr klientských úvěrů ke klientským vkladům = Pohledávky za klienty / závazky ke klientům

Tento ukazatel banky běžně ve svých výročních zprávách uvádějí jako ukazatel likvidity. Do práce je zahrnut také proto, že nám ukáže jaký je trend vývoje úvěrů a vkladů a jaké položky stojí za největšími změnami.

2.2.2

Ukazatel bankovní rentability

Rentabilita představuje výnosnost investovaného kapitálu. Je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisk použitím investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku - ziskovosti, která v tržní ekonomice slouží jako hlavní kritérium pro alokaci kapitálu. •

rentabilita vlastního kapitálu

ROE = čistý zisk po zdanění/ průměrný vlastní kapitál banky Růčková [13] stanovuje vyjádření ROE jako výnosnost kapitálu vloženého do podniku akcionáři či vlastníky banky. Růst tohoto ukazatele může znamenat např. zlepšení výsledku hospodaření, zmenšení podílu vlastního kapitálu ve firmě nebo také pokles úročení cizího kapitálu.

- 11 -


Dle Kašparovské [8] ROE vychází z ročního zisku, proto není schopen postihnout finanční dopady rozhodnutí, která se týkají více období. ROE také nezachycuje rizika, která banka při své podnikatelské činnosti podstupuje. Zvyšování ROE je sice možné dosáhnout růstem zisku, ale za cenu nepřiměřených podnikatelských rizik. Podstatou dle Kašparovské [8] je, že hodnota ROE musí být bezpodmínečně vyšší než výnos dlouhodobých cenných papírů. •

rentabilita bankovních aktiv

ROA = čistý zisk po zdanění/ průměrný stav aktiv Růčková [13] uvádí, že měřením rentability celkového vloženého kapitálu vyjadřujeme celkovou efektivnost firmy, její výdělečnou schopnost nebo také produkční sílu. Tento ukazatel se dá použít pro měření celkové efektivnosti. Tab. 1. Vztah mezi hodnotou ROA a návratností aktiv Hodnoty ROA v%

Návratnost aktiv

< 0,75

slabá

0,75 - 1,00

pod standardem

1,00 - 1,25

dobrá

1,25 - 1,75

velmi dobrá

> 1,75

excelentní

Zdroj: ZIEGLER, L., Finanční řízení bank, 1997 [15] 2.2.3

Ukazatel produktivity

Kašparovská [8] říká, že ukazatele bankovní produktivity jsou vyjádřením kvality manažerského řízení banky. Vývoj těchto ukazatelů indikuje efektivnost využití

- 12 -


bankovních zdrojů. V současnosti jde o významný ukazatel konkurenceschopnosti banky. •

ukazatel celkové produktivity

Pc = čistý zisk po zdanění / průměrný přepočtený počet zaměstnanců •

ukazatel nákladové intenzity

Np = personální náklady / průměrný přepočtený počet zaměstnanců Růstu produktivity práce můžeme dosáhnout několika různými způsoby, jako např. vyšší kvalifikací zaměstnanců, lepší organizací práce, zkrácením doby některých procesů.

2.2.4 Kapitálová přiměřenost Podle Kašparovské [8] představuje kapitálová přiměřenost pro banky povinnost udržovat určitou minimální výši kapitálu vzhledem k objemu a rizikovosti svých aktiv. Základním důvodem existence kapitálové přiměřenosti je to, aby finanční rizika spojená s činností banky nesli v první řadě její akcionáři. Minimální hodnota kapitálové přiměřenosti, kterou musejí banky udržovat, je stanovena na 8 %. Kapitál banky je středem pozornosti dohlížejících orgánů, protože je považován za nejvhodnější nástroj pro krytí případných ztrát. Management se snaží zvyšovat rentabilitu vlastního kapitálu, čímž může dojít ke zvýšení podílu cizího kapitálu a k ohrožení bankovních věřitelů. •

Kapitálová přiměřenost dle Basel I

KP = kapitál / (kapitálový požadavek A + kapitálový požadavek B) * 0,08

- 13 -


Regulatorní kapitál pro potřeby kapitálové přiměřenosti se skládá ze tří složek, kterými jsou Tier 1, Tier 2, Tier 3. Tier 1 je označován jako jádrový kapitál a tvoří ho účetní hodnota upraveného vlastního kapitálu. Tier 2 (dodatkový kapitál) zahrnuje podřízený dluh A, rezervy a ostatní kapitálové fondy. Tier 3 (dodatkový kapitál) představuje podřízený dluh B. Kapitálový požadavek A je roven kapitálovému požadavku k úvěrovému riziku. Kapitálový požadavek B tvoří souček kapitálových požadavků k úvěrovému riziku, riziku

angažovanosti obchodního

portfolia,

obecnému

úrokovému

riziku,

měnovému a komoditnímu riziku. •

Kapitálová přiměřenost dle Basel II

KP = kapitál / (úvěrové riziko + tržní riziko + operační riziko) * 0,08 Basel II jsou nové předpisy bankovní regulace, které ovlivňují výpočet kapitálové přiměřenosti. Kladou důraz na kvalitu interního ratingového systému a zejména rozšiřují bankovní regulaci o řízení operačního rizika. Tato hodnota je převzata z výročních zpráv bank. 2.2.5

Pyramidové soustavy ukazatelů

Pyramidové soustavy ukazatelů rozkládají multiplikativní metodou vrcholový ukazatel. Cílem je analyzovat složité vnitřní vazby v rámci pyramidy, jak uvádí Růčková [13]. Dosahování zisku je jedním ze stěžejních cílů firem, proto je hlubší analýza ukazatelů rentability pomocí pyramidových ukazatelů, na kterých je nejvíce patrný vliv změn, nejzajímavější pro většinu cílových skupin finanční analýzy.

- 14 -


•

Rozklad ROE

Tento rozklad rozkládá dle Neumaierové [11]

rentabilitu vlastního kapitálu

a vymezuje jednotlivé položky, které do tohoto ukazatele vstupují. Výnosnost aktiv je zde reprezentována ukazatelem ČZ/A, který je ovlivněn jak provozní výkonností, tak finanční politikou. Do ukazatelů na bázi čistého zisku se promítne vliv výše daňové sazby. Finanční páka (A/VK) nám ukazuje, že pokud bude podnik více využívat cizí kapitál, může dosáhnout vyšších hodnot rentability vlastního kapitálu. Zadluženost má pozitivní vliv pouze tehdy, pokud firma generuje dostatečný zisk na pokrytí nákladových úroků.

Obr. 1. Rozklad ROE

ROE ČZ/VK

ROA ČZ/A

Rentabilita tržeb = Zisk/tržby

*

*

A/VK

Obrat aktiv = tržby/ aktiva

Zdroj: NEUMAIEROVÁ, I., Výkonnost a tržní hodnota firmy, 2002 [11] Do tržeb jsou zahrnuty úrokové výnosy, výnosy z poplatků a provizí, výnosy z akcií a podílů, výnosy z ostatních finančních operací, ostatní provozní výnosy.

- 15 -


Z obr. 1 vychází postup při rozkladu ROE, který můžeme rozdělit do následujících kroků: 1) rozklad syntetického ukazatele na součin dílčích ukazatelů: ROE = RT * OA * FP RT.........rentabilita tržeb OA........obrat aktiv FP.........finanční páka 2) výpočet indexů změn jednotlivých ukazatelů a jejich dosazení do rovnice: In/(n-1)ROE = In/(n-1)RT * In/(n-1)OA * In/(n-1)FP 3) zlogaritmování rovnice: log In/(n-1)ROE = log In/(n-1)RT * log In/(n-1)OA * log In/(n-1)FP 4) převedení na společného jmenovatele a vyjádření dílčích vlivů: 1=

log In/(n - 1)RT log In/(n - 1)OA log In/(n - 1)FP + + log In/(n - 1)ROE log In/(n - 1)ROE log In/(n - 1)ROE

2.2.6 Regresní analýza Regresní analýza slouží pro kvantitativní popis vztahu mezi ekonomickými a finančními veličinami označovanými jako proměnné. Úkolem regrese je vysvětlit změny hodnot jedné proměnné změnami hodnot jiných proměnných. Cipra [2] stanovuje, že v případě, kdy analyzujeme vztah dvou proměnných x a y, pak se ve statistice často používá korelační koeficient, jako míra pro stupeň lineární závislosti mezi těmito proměnnými. Pokud je korelační koeficient významně nenulový, pak se proměnné x a y chápou jako korelované v tom smyslu, že mezi nimi je náznak symetrického lineárního vztahu. Potom není možné jednoznačně tvrdit, že změny v y jsou způsobeny změnami v x, nebo naopak.

- 16 -


Naproti tomu jsou v rámci regresní analýzy role proměnných x a y asymetrické. Proto bývají závěry regresní analýzy silnější než závěry korelační analýzy. Jedna z často využívaných možností jak popsat vývoje průřezových dat je využití klasického regresního modelu. Y = Xβ + ε. β1,.....,βk jestliže se hodnota vysvětlující proměnné xi zvýší o jednotku, pak lze očekávat, že pokud jinak vše ostatní zůstane neměnné, změní se hodnota vysvětlované proměnné y o hodnotu βi ε je reziduální složka modelu, která v sobě zahrnuje: - souhrn vlivů, které nejsou v modelu uvedeny, - chyby v měření ekonomických a finančních veličin, - nekorektní volbu regresního vztahu, - některé jevy, které pro jejich výrazně náhodný charakter nelze zahrnout do modelu. Matice plánu X odpovídá tvaru použité regresní funkce pro danou datovou ˆ strukturu. Označme Ŷ odhad regresní funkce, tj. Ŷ = X* β , potom

Yî = b0 + b1 f1 ( xi ) + ... + bk f k ( xi ) , i = 1,..., n. Pro odhad b = (b0, b1, …, bk) použijeme vztah b = (X´X)-1 XÝ. Chybový člen určíme vztahem:

ε i = Yi − Yî ,

i = 1, 2, …, n.

K odhadu parametrů lineárního regresního modelu lze použít dle Cipry [2] různé přístupy. Nejčastější je ale přístup založený na metodě nejmenších čtverců. Metoda nejmenších čtverců (OLS) hledá odhady parametrů β tak, že se vzhledem k těmto parametrům minimalizuje součet čtverců.

∑

n

i =1

n n (Yi − Y ) 2 = ∑i =1 (Yî − Y ) 2 + ∑i (Yi − Yˆ ) 2

TSS

ESS

- 17 -

RSS


kde: TSS………….celkový součet čtverců, ESS………….odhadnutý součet čtverců, RSS………….reziduální součet čtverců. Pro výpočet indexu determinace, rozšířeného indexu determinace a koeficientu korelace použijeme vztahy

R2 =

ESS RSS = 1− , TSS TSS

R2 = R2 −

p −1 (1 − R 2 ), n− p

ryx =

s xy sx s y

,

kde p je počet parametrů modelu. Při testování významnosti regresních parametrů βˆ j , j = 0, … k formulujeme následné hypotézy H0: βˆ j = 0; |tj| < τ H0 nezamítáme, H1: βˆ j ≠ 0; |tj| ≥ τ H1 nezamítáme, kde testová statistika má tvar tj =

βˆ j SE ( βˆ j )

=

βˆ j RSS * h j +1, j +1 n− p

SE ( βˆ j ) …..standardní chyba odhadu,

RSS……….reziduální součet čtverců, p = k + 1….počet parametrů regresní funkce a kritická hodnota je τ = t

1−

α

(n − p) .

2

Posouzení celkové vhodnosti (průkaznosti) regresní funkce lze provést pomocí tzv. F-testu s následující formulací testovaných hypotéz

β H0: β 0 = … = j = 0,

F < Fc,

(regresní model je statisticky neprůkazný)

- 18 -


H1: alespoň jeden regresní parametr

βj

není roven nule, F ≥ Fc,

(regresní model je statisticky průkazný)

Pro kritickou hodnotu platí

Fc = F1−α ( p − 1, n − p )

. Testová statistika má následující

tvar ESS p −1 F= RSS n− p

p = k + 1 ………..počet parametrů regresní funkce V regresní analýze bude využit čistý provozní výnos, za jeho složky považujeme: - čistý úrokový výnos, - čistý výnos z poplatků a provizí, - výnosy z dividend, - čistý zisk z finančních operací. 2.2.7

Výběr bank

Předmětem finanční analýzy bude Česká spořitelna, a.s. a Komerční banka, a.s. Tyto banky byly vybrány záměrně, aby bylo možné je podle zvolené hypotézy porovnávat. V diplomové práci budou pro výpočty využity údaje za samotnou banku, tedy nekonsolidované údaje. Česká spořitelna se primárně zaměřuje na segment fyzických osob a zdůrazňuje to také ve svých výročních zprávách. Toto jejich tvrzení můžeme pozorovat i na grafech 1 a 2. Česká spořitelna poskytuje větší objemy jak hypotečních úvěrů, tak spotřebitelských úvěrů fyzickým osobám než Komerční banka.

- 19 -


Graf 1. Celkový objem hypotečních úvěrů fyzickým osobám v mld. Kč 140 120

mld. Kč

100 80 60 40 20 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Komerční banka

Česká spořitelna

Zdroj: Výroční zpráva Komerční banky a České spořitelny, vlastní práce V grafu 2 můžeme vidět ještě výraznější rozdíly v objemu poskytnutých spotřebitelských úvěrů fyzickým osobám Komerční bankou a Českou spořitelnou.

- 20 -


Graf 2. Celkový objem spotřebitelských úvěrů fyzickým osobám v mld. Kč 90 80 70

mld. Kč

60 50 40 30

c

20 10 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Komerční banka

Česká spořitelna

Zdroj: Výroční zpráva Komerční banky a České spořitelny, vlastní práce Naproti tomu Komerční banka si udržuje vedoucí pozici na trhu poskytování bankovních služeb právnickým osobám. Jak uvádí ve své výroční zprávě roste obliba využívání jejich služeb s rostoucím obratem podniků. U společností s obratem 60 - 300 milionů představuje klienty banky 46 % těchto podniků a u podniků s obratem 300 - 1500 milionů tvoří klienty banky 57 % těchto podniků. Z celkového objemu úvěrů v grafu 3 se na první pohled zdá, že Česká spořitelna poskytuje větší objemy úvěrů právnickým osobám než Komerční banka. Ovšem podíl úvěrů právnickým osobám z celkového objemu úvěrů je v České spořitelně menší a také trvale klesá. Zatímco v Komerční bance podíl úvěrů právnickým osobám z celkového objemu úvěrů spíše stagnuje.

- 21 -


Graf 3. Celkový objem úvěrů právnických osobám v mld. Kč 250000

mld. Kč

200000

150000

100000

50000

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Komerční banka

Česká spořitelna

Zdroj: Výroční zpráva Komerční banky a České spořitelny, vlastní práce U závazků banky, resp. klientských vkladů je možné pozorovat znatelnější rozdíly. Pro názornost je zpracován graf 4 a 5, ve kterých můžeme vidět rozdělení závazků Komerční banky i České spořitelny v roce 2008. V Komerční bance představuje objem klientských vkladů ze strany právnických osob více než 50% podíl z celkového objemu klientských úvěrů.

- 22 -


Graf 4. Rozdělení závazků Komerční banky za rok 2008 dle segmentů

13% 33%

54%

Fyzické osoby

Právnické osoby

Veřejný sektor

Zdroj: Výroční zpráva Komerční banky a České spořitelny, vlastní práce U České spořitelny je podíl fyzických osob na celkových závazcích banky ještě markantnější. Z tohoto jasně vyplývá, že drtivá většina zdrojů, která má banka od svých klientů pochází z vkladů fyzických osob, jak je vidět na grafu 5.

- 23 -


Graf 5. Rozdělení závazků České spořitelny za rok 2008 dle segmentů

9% 20%

71%

Fyzické osoby

Právnické osoby

Veřejný sektor

Zdroj: Výroční zpráva Komerční banky a České spořitelny, vlastní práce Analyzováno bude období od roku 20031 do roku 2009. Rok 2009 je do práce zahrnut, aby bylo vidět, jak se hospodářská recese projeví na finančních výsledcích banky. Jako podklady pro tvorbu diplomové práce poslouží odborná literatura, internetové stránky příslušných společností, výroční zprávy, finanční výkazy, finanční a jiné odborné portály, údaje zveřejňované na stránkách ČNB. Vstupní data pro výpočet veškerých ukazatelů budou čerpána z výročních zpráv a z podrobných účetních závěrek bank.

1

Výkazy bank za rok 2003 a 2004 jsou zpracovány podle českých účetních standardů, od roku 2005 jsou již zpracovány podle mezinárodních účetních standardů.

- 24 -


3 FINANČNÍ ANALÝZA 3.1 Podstata a účel finanční analýzy V současné době dochází k neustálým změnám v ekonomickém prostředí, jehož součástí jsou také firmy, které se musí s těmito změnami vypořádat. Každá firma by měla, pokud chce být úspěšná, při svém hospodaření provádět rozbor finanční situace. Nejčastější metodou je rozbor finančních ukazatelů, který se provádí v rámci finanční analýzy a svědčí o úspěšnosti firemní strategie v návaznosti na ekonomické prostředí (změny tržní struktur, konkurenční pozice). Finanční analýza je spjata s účetnictvím a finančním řízením podniku, propojuje tyto dva nástroje podnikového řízení. Účetnictví poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů: rozvahy, výkazu zisků a ztrát a z přehledu o peněžních tocích. V rozvaze se setkáváme s údaji momentálního typu, v podobě převážně stavových absolutních veličin uváděných k určitému datu. Výkaz zisku a ztrát, popř. přehled o peněžních tocích, poskytují údaje tokových veličin za určité období. Samotné souhrnné výstupy účetnictví neposkytují úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku, o jeho silných a slabých stránkách, nebezpečích, trendech a celkové kvalitě hospodaření. K dosažení tohoto cíle využijeme finanční analýzu, jako metodu, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům

o celkovém hospodaření, majetkové

a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá opatření, využít tyto informace pro řízení a rozhodování. Dle Růčkové [13] finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek. Východiskem finanční analýzy jsou podklady pro rozhodování o fungování podniku.

Umožňuje nám zhodnotit, jak se firma vyvíjela z minulosti až po

- 25 -


současnost. Ale také nám poskytuje informace pro plánování finančních aktivit do budoucna. Jak je uvedeno v Blahovi [1] cílem je poznat finanční zdraví firmy, identifikovat slabiny, které by mohly v budoucnosti vést k problémům a determinovat silné stránky, na kterých by firma mohla stavět. Základním požadavkem kladeným na analýzu je komplexnost, zvážení všech vzájemně spjatých vlastností hospodářského procesu. Dalším požadavkem je soustavnost provádění finanční analýzy, neměla by se provádět jen jednou roka v souvislosti se zpracováním účetní závěrky a výroční zprávy, ale měla by se stát běžnou součástí řízení každého podniku. Chceme-li vystihnout vývoj hospodaření podniku v průběhu roku, musíme vycházet minimálně z měsíčních účetních výkazů. Finanční analýza interpretuje finanční informace při posouzení výkonnosti a perspektivy podniku, i ve srovnání s jinými podniky s odvětvovým průměrem. Finanční analýza má vliv na firmu jako celek, je např. součástí marketingové SWOT analýzy, která identifikuje silné a slabé stránky podniku. Je možné na ni nahlížet ze dvou různých pohledů, jako na vnitřní pohled a pohled z vnějšku. Vnitřní analýza slouží pro potřeby podniku jako je zjištění likvidity firmy. Vnější analýza zhodnotí kredibilitu firmy a její investiční potenciál. Grünwald [6] uvádí, že finanční zdraví podniku závisí na jeho výkonnosti a finanční pozici. Vyjadřuje míru odolnosti financí podniku vůči externím a interním provozním rizikům za dané finanční situace. Pokud podnik nejeví příznaky hrozící finanční tísně, lze se domnívat, že v dohledné budoucnosti (do roka) nedojde k úpadku pro platební neschopnost. Účelem finanční analýzy je vyjádřit komplexně majetkovou a finanční situaci podniku, tzn. podchytit všechny její složky. Při podrobnější analýze tyto složky zhodnotit a připravit podklady pro interní rozhodování managementu podniku. Cílem finanční analýzy je stanovit pomocí vhodných nástrojů diagnózu finančního „zdraví“ podniku. Za finančně zdravý podnik lze považovat takový podnik, který je

- 26 -


v danou chvíli i perspektivně schopen naplňovat smysl své existence. Výstižná teze, která definuje finanční zdraví: je likvidita plus rentabilita s přihlédnutím k riziku.

3.2 Uživatelé finanční analýzy Finanční ukazatele přinášejí odpovědi na různé otázky související s finančním zdravím podniku a úzce souvisí také s otázkou, pro koho je finanční analýza důležitá. Jsou to především manageři, investoři a věřitelé. Každý z těchto uživatelů má jiný zájem, který se týká výsledků podniku. Finanční analýzu můžeme rozdělit podle toho, kdo ji provádí na dvě oblasti. Externí finanční analýza vychází z veřejně dostupných finančních informací. Interní finanční analýza je podrobnější a přesnější, vychází z interních finančních údajů a plánů, z účetnictví, kalkulací, statistiky. Obr. 2. Rozdělení uživatelů finanční analýzy uživatelé finanční analýzy

formulace cílů

zaměření analýzy a výběr metod ukazatele a jiné nástroje

management

vlastníci

věřitelé

provozní analýza

ziskovost

likvidita

řízení zdrojů

kapitálové výnosy

zadluženost

ziskovost

tržní ukazatele

Zdroj: RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, 2010 [13]

- 27 -


Management je zainteresován především na platební schopnosti podniku, na struktuře zdrojů a platební nezávislosti. Informace z finanční analýzy používají pro dlouhodobé i operativní řízení podniku. Je důležité, aby správně posoudili finanční situaci podniku a následně mohli správně získávat a alokovat zdroje, zajistit optimální strukturu majetku a nakonec také rozdělit zisk. Neméně důležitá je pro ně také ziskovost, protože se zodpovídají vlastníkům firmy. Pro vlastníky nebo také investory je finanční analýza nástrojem, jak zjistit, zda prostředky, které investovali jsou náležitě zhodnocovány a využívány. Investoři využívají

finanční

informace

podniku

ze

dvou

hledisek

–

investičního

a kontrolního. Investiční hledisko - hlavní zájem akcionářů se soustřeďuje na míru rizika a míru výnosnosti jimi vloženého kapitálu. Kontrolní hledisko – akcionáři se zajímají o stabilitu a likviditu podniku, o disponibilní zisk, na němž závisí výše jejich dividend, a o to, zda podnikatelské záměry manažerů zajišťují trvání a rozvoj podniku. Investoři, kteří jsou držiteli dlužných cenných papírů (dluhopisů, zástavních listů) se zajímají o to, zda jim budou včas a v dohodnuté výši vypláceny úroky, splátky cenných papírů, zda je do budoucnosti zajištěna finanční stabilita a likvidita podniku, zda je dluh zajištěn majetkem. Z pohledu věřitelů má zásadní vliv to, zda se jim vrátí vložené finanční prostředky. Je nutné brát v úvahu také riziko, které se odráží v ceně (zpravidla úroků) poskytnutých finančních prostředků. Banka analyzuje strukturu majetku, finanční zdroje, kterými je majetek financován a posuzuje stávající i budoucí výsledky hospodaření. Banka nejprve vyhodnocuje ziskovost podniku, stěžejní postavení má rentabilita podniku. Analýza tvorby finančních zdrojů má zásadní význam pro sjednání výše a splatnosti úvěru. U krátkodobého úvěru je důležitá analýza likvidity, tj. porovnání oběžného majetku a oběžných závazků. U střednědobých a dlouhodobých úvěrů se

- 28 -


samostatně hodnotí investiční projekt, na který je úvěr požadován. Všechny uvedené analýzy jsou podle potřeby doplněny dalšími rozbory, např. zajištěnosti odbytu zakázkami, mírou zadluženosti, průzkumem trhu apod. Dalšími uživateli finanční analýzy mohou být např. obchodní partneři, zaměstnanci, stát a jeho orgány, konkurenti. Konkurenti – zajímají se o finanční informace podobných podniků nebo celého odvětví za účelem srovnání výsledků hospodaření, rentabilitu, ziskovou marži, cenovou politiku, investiční politiku, výši a hodnotu zásob apod. Zaměstnanci

mají přirozený zájem na prosperitě, hospodářské a finanční

stabilitě podniku a to zejména z důvodu zachování pracovních míst a mzdových a sociálních podmínek. Zaměstnanci jsou často motivováni výsledky hospodaření. Regulátor - činnost bank je regulována velkým množstvím pravidel, protože stabilita a důvěryhodnost bankovního sektoru je jednou ze základních podmínek fungující ekonomiky. Banky musí v pravidelných intervalech poskytovat informace o své činnosti České národní bance, která je povinna jejich činnost monitorovat.

3.3 Zdroje informací Data převzatá z finančního účetnictví jsou základním souborem pro zpracování finanční analýzy. Ekonomickému rozhodování musí vždy předcházet analýza dat. Vytěžit z výkazů a dalších zdrojů informací, posoudit finanční zdraví podniku a připravit podklady pro potřebná řídící rozhodnutí je hlavním úkolem finanční analýzy podle Grünwalda [6]. Zdroje informací pro finanční analýzu můžeme členit na tři hlavní skupiny:

- 29 -


•

zdroje finančních informací – čerpají zejména z účetních výkazů finančního a vnitropodnikového účetnictví, informace finančních analytiků a manažerů podniku, výroční zprávy, kurzovní lístky,

•

kvantifikované nefinanční informace – ekonomická a podniková statistika, podnikové plány, cenové a nákladové kalkulace, rozbory budoucího vývoje technologie a techniky, interní směrnice

•

nekvantifikované informace – zprávy auditorů a vedoucích pracovníků, odborný tisk, nezávislá hodnocení a prognózy, odhady analytiků.

Základními zdroji pro zpracování finanční analýzy jsou zejména: •

rozvaha,

•

výkaz zisku a ztráty,

•

výkaz o peněžních tocích (cash flow).

Rozvaha i výkaz zisku a ztráty mají pevně danou strukturu stanovenou Ministerstvem financí. Tyto výkazy jsou součástí účetní závěrky v podvojném účetnictví. Dalším důležitým zdrojem informací je výroční zpráva, která je určena pro majitele, obchodní partnery, zákazníky nebo potenciální investory. Poskytuje informace o majetkové a finanční situaci podniku. 3.3.1

Rozvaha

Rozvaha nám ukazuje stav majetku a závazků v podniku k určitému datu. Uvádí tedy na jedné straně informace o majetkové situaci podniku, tzn. v jakých konkrétních druzích aktiv je majetek vázán, jak je oceněn a opotřeben. Na druhé straně nám pasiva ukazují z jakých zdrojů financování byl majetek pořízen, jestli z vlastních či cizích zdrojů. Bilance bankovních aktiv a pasiv je dle Kašparovské [8] účetní výkaz, který podává informaci o struktuře majetku banky a struktuře zdrojů sloužících k financování tohoto majetku. Bilance banky vyjadřuje stav majetku a zdrojů k určitému

- 30 -


okamžiku. Musí být účetně vyrovnaná, musí tedy platit, že celková účetní hodnota aktiv je rovna celkové účetní hodnotě pasiv.

Tab. 2. Struktura bankovní bilance Aktiva

Pasiva

1. Pokladní hotovost

1. Závazky k bankám

2. Vklady u centrální banky

2. Závazky ke klientům

3. Státní pokladniční poukázky

3. Závazky z dluhových cenných

a poukázky centrální banky

papírů

4. Pohledávky za bankami

4. Rezervy

5. Pohledávky za klienty

5. Ostatní pasiva

6. Cenné papíry

6. Podřízený dluh

7. Majetkové účasti

7. Základní kapitál

8. Dlouhodobý hmotný a

8. Kapitálové fondy

nehmotný majetek

9. Rezervní fondy a ostatní fondy

9. Pohledávky z upsaného

ze zisku

základního kapitálu

10. Emisní ážio 11. Nerozdělený zisk z předchozích

10. Ostatní aktiva

období Zdroj: KAŠPAROVSKÁ, V., Řízení obchodních bank, 2006 [8] 3.3.2

Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty zobrazuje přehled nákladů, výnosů a výsledku hospodaření. Upřesňuje, které náklady a výnosy za jednotlivé činnosti se podílely na tvorbě výsledku hospodaření běžného období, který je pak v rozvaze zobrazen jako jediný údaj. Výkaz zisku a ztráty je sestavován při uplatnění tzv. akruálního principu, který znamená, že transakce se zachycují a vykazují v období, se kterým časově i věcně souvisejí, bez ohledu na to, zda došlo v daném období k peněžnímu příjmu nebo výdaji.

- 31 -


Tab. 3. Struktura bankovního výkazu zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty 1. Výnosy z úroků a podobné výnosy 2. Náklady na úroky a podobné náklady 3. Výnosy z dividend Čisté úrokové a podobné výnosy 4. Výnosy z poplatků a provizí 5. Náklady na poplatky provize 6. Ostatní výnosy Čisté provozní výnosy 7. Personální náklady 8. Všeobecné provozní náklady 9. Odpisy, znehodnocení majetku a prodej majetku 10. Tvorba rezerv a opravných položek na ztráty z úvěrů, investic a ostatní rizika 11. Zisk z majetkových účastí Zisk před zdaněním 12. Daň z příjmů Čistý zisk Zdroj: Výroční zpráva Komerční banky 3.3.3

Výkaz cash-flow

Výkaz cash flow srovnává zdroje tvorby peněžních prostředků s jejich užitím za určité období. Je významnou součástí přílohy k účetním výkazům. Podává přehled o peněžních tocích za uplynulé účetní období, tj. o příjmech, výdajích a změně stavu peněžních prostředků (peníze v hotovosti, na účtech, ceniny, peníze na cestě) a peněžních ekvivalentů (obchodovatelné cenné papíry, termínované vklady do 3 měsíců), o skladbě příjmů a výdajů, které ke změně vedly.

- 32 -


Obr. 3. Rozdělení výkazu cash flow výkaz cash flow

provozní činnost

investiční činnost

finanční činnost

Zdroj: RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, 2010 [13]

Výkaz Cash Flow se člení, jak vyplývá z obrázku 3 na: •

provozní činnost je činnost, která slouží základnímu podnikatelskému účelu, peněžní toky z provozní činnosti jsou rozdílem mezi příjmy a výdaji spojenými s běžnou činností,

•

investiční činnost je spojena s výdaji, které se týkají pořízení dlouhodobého majetku, ale také s příjmy z prodeje dlouhodobého majetku. Peněžní toky z investiční činnosti zahrnují výdaje spojené s pořízením stálých aktiv, příjmy z prodeje stálých aktiv, půjčky a úvěry spřízněným osobám.

•

finanční činnost vede ke změnám ve výši a struktuře vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků. Peněžní toky z finanční činnosti zahrnují zejména přírůstky a úbytky dlouhodobého kapitálu, tj. dlouhodobých závazků, dopady změn vlastního kapitálu, přijaté a vyplacené dividendy.

Grünwald [6] stanovuje stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci období jako součet peněžních prostředků na začátku období a peněžních toků z provozní, investiční a finanční činnosti. Výkaz Cash flow je velmi užitečný pro posouzení likvidity, platební schopnosti podniku, neboť výkaz zisků a ztráty

- 33 -


založený na aktuálním účetnictví neukazuje, zda vznikají reálné peněžní příjmy a výdaje.

3.4 Metody finanční analýzy S postupem času vznikla celá řada metod hodnocení finančního zdraví firmy. Při volbě metody musíme dbát na tři hlavní zásady: 1. účelnost - analýza musí odpovídat předem stanovenému cíli, pro každou firmu je třeba použít vhodnou soustavu ukazatelů, je třeba si přesně stanovit cíl analýzy, 2. nákladnost - náklady na potřebný čas a práci by neměli přesáhnout očekávaný užitek z provedené analýzy, 3. spolehlivost - data by měla být snadno dostupná a spolehlivá, čím spolehlivější vstupní informace používáme, tím spolehlivější by měly být výsledky analýzy. Růčková [13] člení finanční ukazatele na extenzivní a intenzivní. Extenzivní ukazatele přinášejí informace o rozsahu či objemu analyzované položky, uvádějí se v objemových jednotkách. Naproti tomu intenzivní ukazatele informují o tom, v jaké míře jsou podnikem využívány zdroje nebo jak rychle se mění. Metody finanční analýzy můžeme rozdělit na dvě skupiny, kterými jsou: • elementární (základní), • vyšší.

Elementární metody jsou založeny na základních aritmetických operacích s ukazateli. Tato metoda je nenáročná a v praxi značně rozšířená. Ovšem v některých případech tyto metody nelze použít. Řadíme sem: •

analýzu stavových (absolutních ukazatelů),

•

analýzu rozdílových a tokových ukazatelů,

- 34 -


•

přímou analýzu intenzivních ukazatelů (poměrová analýza),

•

analýzu soustav ukazatelů.

Vyšší metody můžeme rozdělit na: •

matematicko-statistické metody (regresní a korelační analýza, analýza rozptylu, bodové a intervalové odhady ukazatelů),

•

nestatistické metody (expertní systémy, neuronové sítě, metody založené na alternativní teorii množit).

3.5 Omezení finanční analýzy Omezení finanční analýzy jsou podle Kašparovské [8] následující. Ukazatele jsou tvořeny na základě účetních údajů, které se vztahují k minulosti, což s sebou nese riziko, že aplikace těchto údajů nebude aktuální. Aktiva a pasiva jsou vyjádřena v účetních cenách, které často neodpovídají aktuálním tržním cenám, i přestože snížení hodnoty majetku je korigováno odpisy a opravnými položkami. Do účetnictví se nedají zachytit zdroje, které mají na podnikání výrazný vliv. Jsou jimi kvalifikace a zkušenosti zaměstnanců, kvalita manažerských informačních systémů apod.

- 35 -


4 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH BANK 4.1 Komerční banka, a. s. Komerční banka patří mezi přední bankovní instituce v České republice a v regionu střední a východní Evropy. Byla založena v roce 1990 jako státní instituce a v roce 1992 byla transformována na akciovou společnost. Akcie KB jsou kótovány na Burze cenných papírů Praha již od jejího vzniku a také v RM-Systému. V roce 2001 koupila státní 60% podíl v Komerční bance Société Générale. Po této privatizaci začala KB kromě své tradičně silné pozice na trhu podniků a municipalit výrazně rozvíjet své aktivity také pro individuální zákazníky a podnikatele. KB je univerzální bankou se širokou nabídkou služeb v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Udržuje si svoji vedoucí pozici na trhu poskytování bankovních služeb podnikům. V červnu roku 2009 byla opět vyhlášena Firemní bankou roku 2009. Společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí další specializované služby, mezi které patří penzijní připojištění, stavební

spoření,

factoring,

spotřebitelské

úvěry

a

pojištění,

dostupné

prostřednictvím sítě poboček KB, přímého bankovnictví a vlastní distribuční sítě. Služby samotné Komerční banky využívalo téměř 1,63 milionu zákazníků prostřednictvím 398 poboček a 685 bankomatů po celé České republice a také formou telefonního, internetového a mobilního bankovnictví. V rámci pobočkové sítě Banka vybudovala 20 specializovaných business center pro střední podniky a municipality a 4 centra pro velké podniky. Důvěře se těšily i ostatní společnosti skupiny. Tab. 4. Rating Komerční banky k 31. 12. 2009 Ratingová agentura

dlouhodobý rating

krátkodobý rating

Moody’s Investors Service

A1

Prime-1

Standard & Poor’s

A

A-1

Fitch Ratings

A

F1

Zdroj: Výroční zpráva České spořitelny

- 36 -


4.2 Česká spořitelna, a. s. Kořeny této banky sahají až do roku 1825, kdy zahájila svou činnost Spořitelna Česká. Česká spořitelna, jako nově vzniklá akciová společnost, navázala v roce 1992 na tradici českého a později československého spořitelnictví. V roce 2000 se spořitelna stala členem skupiny Erste Group s téměř 17 miliony klientů v osmi zemích Evropy. S počtem 3,3 milionu klientů je největším finančním ústavem s nejdelší historií v ČR. Tato banka poskytuje produkty, služby a poradenství pro všechny skupiny klientů. Těžištěm její činnosti je tradičně oblast služeb drobného bankovnictví, nicméně mezi další klíčové klienty řadí také malé, střední a velké firmy. Významnou pozici si stále udržuje jako tradiční finanční partner českých měst a obcí. Své klienty obsluhuje prostřednictvím rozsáhlé pobočkové sítě, která čítá na 655 poboček a 1218 bankomatů. Nabízí také služby v oblasti bankovnictví, stavebního spoření, penzijního připojištění, životního pojištění, investování do podílových fondů, atd. Česká spořitelna je jak podle aktiv, tak podle počtu klientů největší bankou v ČR. Obhospodařuje aktiva ve výši přesahující 730 mld. Kč. Je vedoucím hráčem v oboru poskytování nových služeb a technologií. Jak již bylo řečeno, spořitelna je primárně bankou pro drobnou klientelu a také z tohoto důvodu má nejširší síť bankomatů.

Tab. 5. Rating České spořitelny k 31. 12. 2009 Ratingová agentura

Dlouhodobý rating

Krátkodobý rating

Moody’s Investors Service

A1

Prime-1

Standard & Poor’s

A

A-1

Fitch Ratings

A

F1

Zdroj: Výroční zpráva České spořitelny

- 37 -


4.3 Makroekonomický vývoj v roce 2009 V roce 2009 se na výkonu české ekonomiky významně podílely nepřímé důsledky světových ekonomických turbulencí a v plném rozsahu se projevila hospodářská recese. Hrubý domácí produkt klesl v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 meziročně o 4,2 %. Jde o největší meziroční pokles hospodářství v historii ČR, naposledy byl meziroční pokles HDP zaznamenán na konci roku 1998.

Graf 6. Vývoj HDP v letech 1996 - 2009 8 6,3

6,8 6,1

6 4,5 4

3,6

4

3,6 2,5

2,5 HDP v %

1,9 1,3

2

0 -0,7

-0,8

-2

-4 -4,2 -6 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok

Zdroj: ČSÚ, vlastní práce Na trhu práce pokračoval nepříznivý vývoj z konce roku 2008. Společně s propadem HDP klesala i zaměstnanost v souvislosti s tím, jak firmy omezují výrobu. Míra nezaměstnanosti se plynule přiblížila 10 % v únoru 2010, počet lidí bez práce překročil půl milionu. Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí 2009

- 38 -


meziročně nominálně vzrostla o 4,8 %. Tento relativně vysoký růst byl však ovlivněn strukturálními vlivy, zejména celkovým poklesem počtu zaměstnaných, propouštěním

zaměstnanců

s

nižšími

mzdami

a

poklesem

nemocnosti.

Ekonomický útlum se odráží také v masivním úbytku nabízených volných pracovních míst. V únoru 2010 v průměru připadalo 18 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo, což je devětkrát více než loni. Lze očekávat, že negativní trendy budou pokračovat a obrat nepřijde dříve než v roce 2010. Zvyšuje se také podíl nezaměstnaných uchazečů o práci, kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti, což společně s razantním růstem absolutního počtu nezaměstnaných odráží zesilující tlak na výdajovou stránku státního rozpočtu, jehož příjmy zároveň ze stejného důvodu klesají.

Graf 7. Vývoj nezaměstnanosti v letech 1996 - 2009 8,7

9,0

8,8 7,8 7,3

8,0

7,9 7,1 6,7

6,5

7,0 Nezaměstnanost v %

8,3

8,1

5,3

6,0 4,8

4,4

5,0 3,9 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok

Zdroj: ČSÚ, vlastní práce

- 39 -


Ochabující ekonomická aktivita, slabá spotřebitelská poptávka a nízké světové ceny komodit a potravin působily na příznivý vývoj spotřebitelských cen v roce 2009. Průměrná meziroční míra inflace v roce 2009 činila 1 %. Zahraniční obchod byl zasažen globální hospodářskou recesí velmi silně a představuje hlavní kanál, kterým se hospodářská krize přelila do české ekonomiky. Z počátku roku docházelo k oslabování kurzu koruny, který pokračoval z druhé půlky roku 2008. Po dosažení maximální hodnoty 29,47 CZK/EUR v únoru 2009 však koruna začala postupně posilovat a v únoru 2010 se již pohybovala kolem hodnoty 25,8 CZK/EUR. Slabé inflační tlaky a nepříznivý ekonomický vývoj vedly radu České národní banky k postupnému uvolňování měnové politiky. 2T Repo sazba, od které se odvíjí sazby na finančním trhu, musela být snížena až na 1 %, což je minimum v průběhu sledovaného období. Následující graf zobrazuje vývoj 2T Repo sazby a její změny během období 2003 2009. Vývoj této sazby koresponduje s vývojem celé ekonomiky, na začátku roku 2008 Česká národní banka zvýšila repo sazbu na maximum v reakci na silné inflační tlaky. Od tohoto období dochází v důsledku prohlubující se recese k poklesu sazby až na její již zmiňované minimum.

- 40 -


Graf 8. Vývoj 2T Repo sazby v letech 2003 - 2009 4 3,5 3,5

3,75

3,5

3,25 3

Repo sazba v %

3

2,75 2,5

2,5

2,5 2,25

2,25

2,75

2,5 2,25

2,25

2

2,25

2,00

2

1,75

1,75 1,5

1,5

1,25 1,00

1 0,5

12/2009

08/2009

05/2009

02/2009

12/2008

11/2008

08/2008

02/2008

11/2007

08/2007

07/2007

06/2007

09/2006

07/2006

10/2005

04/2005

01/2005

08/2004

06/2004

08/2003

06/2003

01/2003

0

Měsíc/rok

Zdroj: ČNB, vlastní práce Úrokové sazby na úvěry právnickým osobám zaznamenali mírně klesající tendenci, naopak úrokové sazby na úvěry pro fyzické osoby směřovali opačným směrem. Vývoj poměru klientských úvěrů ke klientským vkladům v bankovním sektoru rostl, což je v souladu se stále zvyšujícím se zadlužováním klientů. Klientské vklady rostou také, ale pomalejším tempem než klientské úvěry.

- 41 -


Graf 9. Vývoj poměru klientských úvěrů ke klientským vkladům v bankovním sektoru 82,54%

90,00%

81,44%

76,61%

Klientské úvěry/vklady

80,00%

70,25% 60,11% 61,20%

70,00%

64,66%

60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Zdroj: ČNB, vlastní práce Poměr klientských úvěrů ke klientským vkladům dosáhl v celém bankovním sektoru v prosinci 2009 hodnoty 81,44 %, což je nepatrný pokles oproti roku 2008. Důvodem mohlo být zavedení přísnějších kritérií pro poskytování úvěrů. Dalším důvodem je také hospodářské ochlazení, které mělo nepříznivý vliv na vývoj objemu úvěrů a hypoték a jejich dynamika se výrazně snížila. Úroveň celkové kapitálové přiměřenosti bankovního sektoru neustále roste. V prosinci 2009 dosáhla hodnoty 14,12 %. Podíl rizikových úvěrů vůči celkovým úvěrům vzrostl z 2,8 % v červnu 2008 na 4,4 % v červnu 2009. Bankovní vklady i nadále pokračují v růstu. I přes nepříznivý vývoj na trhu jsou české banky stále vysoce ziskové. Od roku 2008 se v celém bankovním sektoru zvyšuje objem pohledávek se selháním, mezi které patří pohledávky v prodlení se splácením déle než 180 dnů. V roce 2008 zaznamenaly banky růst o 18,5 mld. Kč, v loňském roce to bylo o dalších 43,5 mld. Kč.

- 42 -


Podle serveru Patria.cz dolehne obtížná ekonomická situace na kvalitu úvěrového portfolia teprve letos. Objem pohledávek se selháním by se měl zvýšit o 97 mld. Kč a jejich podíl na celkovém objemu úvěrů dosáhne 10 %, což by měl být vrchol tohoto cyklu. Nicméně české banky jsou dostatečně kapitálově vybaveny a kapitálová přiměřenost je na vysoké úrovni. Takže i za takto nepříznivých okolností se kapitálová přiměřenost bank nesníží pod regulovaných 8 %. Ke zlomu ve vývoji ekonomiky by mělo dojít v 1. polovině letošního roku, tato situace je však velmi nejistá a bude záležet především na vývoji ekonomik našich hlavních obchodních partnerů, zejména na eurozóně.

- 43 -


5 APLIKACE ZVOLENÝCH METOD NA VYBRANÉ BANKY 5.1 Analýza poměrových ukazatelů 5.1.1

Ukazatele rentability

Rentabilita bankovních aktiv Pro výpočet ukazatele rentability bankovních aktiv i rentability vlastního kapitálu je použit čistý zisk bank, proto jsem do práce zahrnula tabulku 6, která zobrazuje jeho vývoj. Tab. 6. Čistý zisk v mil. Kč 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Komerční banka

9 310

9 435

9 148

8 747

10 170

11 795

10 369

Česká spořitelna

7 289

7529

9 760

8 940

10 616

10 8052

11 245

Zdroj: Výroční zprávy Komerční banky a České spořitelny, vlastní práce

Následující tabulka 7 ukazuje vývoj rentability bankovních aktiv u sledovaných bank v jednotlivých letech. Tab. 7. Vývoj rentability bankovních aktiv v % 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Komerční banka

2,06

2,11

1,86

1,71

1,73

1,93

1,71

Česká spořitelna

1,56

1,59

1,82

1,53

1,60

1,48

1,53


U obou bank docházelo během sledovaného období k postupnému narůstání aktiv, přičemž u České spořitelny byl tento růst rychlejší. Komerční banka vykazovala po celé sledované období vyšší hodnoty ROA, protože má nižší hodnoty aktiv

2

Zisk je pro lepší srovnání očištěn od jednorázového výnosu z prodeje společnosti Pojišťovna České spořitelny.

- 44 -


způsobené zejména nižšími pohledávkami za klienty. Druhou nejvýznamnější položkou aktiv jsou v obou bankách pohledávky za bankami tvořené úvěry poskytnutými centrální bance v rámci reverzních repo operací, zejména v Komerční bance představuje tato položka až do roku 2007 třetinu celkových aktiv. V roce 2003 a 2004 vykazuje Komerční banka vyšších hodnot ROA, protože má oproti České spořitelně vyšší zisk, ale na druhou stranu nižší hodnotu aktiv. Což je dáno tím, že Česká spořitelna má vyšší hodnotu pohledávek za klienty, ale neplyne z nich takový výnos jako v Komerční bance. Položky výkazu zisku a ztráty jsou u obou bank v těchto letech téměř shodné, rozdíl je dán pouze správními náklady, které jsou v České spořitelně o téměř 3 miliardy vyšší. Tyto náklady jsou způsobeny na jedné straně rozšířenější pobočkovou sítí, na druhé straně může být příčinou také neefektivní řízení. V roce 2006 poklesl zisk u obou bank, příčinou byla tvorba rezerv a opravných položek na ztráty z úvěrů a investic. Od tohoto roku dochází k neustálému zvyšování této položky v obou bankách. K citelnému nárůstu aktiv došlo v roce 2008 v České spořitelně díky nárůstu pohledávek za klienty, které má vyšší než Komerční banka, ale výnosy z úroků mají obě banky podobné. Obě banky zaznamenaly vysoký nárůst výnosových úroků, což je důsledkem celkového makroekonomického prostředí, kdy dochází k neustálém zvyšování objemu poskytnutých úvěrů. V tomto roce došlo také v obou bankách k výraznému nárůstu nákladových úroků, zejména v Komerční bance. Tento vývoj může být způsoben tím, že většina vkladů se přesunula během roku 2008 a 2009 z běžných účtů na termínované a spořící účty. Ačkoliv se ve druhé polovině roku 2008 začala projevovat hospodářská recese, byly obě banky vysoce ziskové. V roce 2009 tvoří významnou položku výkazu zisku a ztráty u obou bank tvorba rezerv a opravných položek na ztráty z úvěrů a investic, která je odrazem hospodářské situace. V České spořitelně došlo meziročně k nárůstu této položky

- 45 -


o více než 100 %, v Komerční bance o více než 80 %. I přes tuto situaci zaznamenala Česká spořitelna nárůst čistého zisku a také ukazatele ROA. Položkou, která zaznamenala nárůst o více než 100 % byl čistý zisk z obchodních operací, především z obchodování s dluhopisy a také příjmy z obchodování s cizími měnami. Provozní zisk se v Komerční bance meziročně téměř nezměnil, pokles čistého zisku způsobila, jak již bylo řečeno, tvorba rezerv a opravných položek na ztráty z úvěrů, investic a ostatní rizika. Dle tabulky 1 Vztah mezi hodnotou ROE a návratností aktiv (viz. strana 12) můžeme říct, že téměř po celé sledované období má Komerční banka excelentní návratnost aktiv a Česká spořitelna velmi dobrou. Na následujícím grafu 10 můžeme jasně vidět, že ukazatel ROA u Komerční banky se po celou dobu nacházel nad úrovní ukazatele ROA u České spořitelny. Celkově ale můžeme říci, že ukazatel ROA je u obou bank velmi podobný a rozdíly nejsou nijak významné. Graf 10. Vývoj rentability bankovních aktiv 2,50%

2,00%

ROA

1,50%

1,00%

0,50%

0,00% 2003

2004

2005

2006 Rok

Komerční banka

2007

2008

2009

Česká spořitelna


- 46 -


Rentabilita vlastního kapitálu Dalším významným ukazatelem rentability je rentabilita vlastního kapitálu. Výsledky ROE u obou bank můžeme vidět v tabulce 8. Tab. 8. Vývoj rentability vlastního kapitálu v % 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Komerční banka

23,05

21,59

18,18

17,98

20,66

20,00

16,55

Česká spořitelna

21,91

20,87

23,27

19,42

20,47

17,52

19,52

Zdroj: Výroční zprávy Komerční banky a České spořitelny, vlastní práce Zatímco u ukazatele ROA dosahuje lepších výsledků jednoznačně Komerční banka u rentability vlastního kapitálu není vývoj takto jednoznačný. Z toho plyne, že management Komerční banky dokáže lépe zhodnotit prostředky, které mu byly svěřeny, tedy celková aktiva. Na druhou stranu Česká spořitelna lépe zhodnocuje prostředky, které do ní vložili akcionáři banky. Alespoň v některých letech tomu tak vývoj nasvědčuje. Komerční banka má také kromě let 2007 a 2008 vyšší hodnotu vlastního kapitálu. U České spořitelny docházelo k pozvolnému růstu vlastního kapitálu, přičemž jeho růst byl v posledních letech rychlejší než u Komerční banky. Pro Komerční banku byl nejúspěšnější, co se týče hodnoty ROE, rok 2003. Přestože v České republice docházelo k poklesu úrokových sazeb, zaznamenala Komerční banka růst úvěrů i vkladů. Vzrostl především podíl úroků přijatých od klientů. V letech 2003 a 2004 dosahuje vyšších hodnot Komerční banka, po tomto období ale její hodnota ROE začala klesat. Už v roce 2005 ji předstihla Česká spořitelna díky růstu čistého zisku, především tedy zisku provozního. Nejvýznamnější podíl na tom má čistý úrokový výnos navzdory nízkým úrokovým sazbám, které se v té době pohybovaly v České republice pod úrovní úrokových sazeb v eurozóně. Čistý úrokový výnos rostl díky nárůstu objemu úvěrových obchodů.

- 47 -


V roce 2005 můžeme zaznamenat největší rozdíl mezi bankami v ukazateli ROE. Je to dáno tím, že Komerční banka meziročně navýšila vlastní kapitál o 15 %. Hlavní podíl na tomto navýšení měl nerozdělený zisk z minulých let. Nízké hodnoty ROE v roce 2006 dosáhla Komerční banka z důvodu poklesu čistého zisku a také vlastního kapitálu díky výplatě dividend. Nejnižší hodnoty ROE dosáhla Česká spořitelna v roce 2008, za tímto poklesem stojí nárůst vlastního kapitálu, jeho hodnotu navýšil především hospodářský výsledek. Jak již bylo řečeno výše, vzrostl objem úvěrových obchodů, což se týká především České spořitelny. Zvláště potom spotřebitelské úvěry a úvěry na financování bydlení. Nejrychleji rostoucí položkou z úrokových výnosů byly dividendové výnosy z akcií. Komerční banka zaznamenala v roce 2009 hluboký pokles ROE, důvodem byl na jedné straně pokles čistého zisku a na druhé straně nárůst vlastního kapitálu. Celkově můžeme zhodnotit vývoj ROE u obou bank jako velmi dobrý. Obě banky dostatečně zhodnocují kapitál vložený akcionáři banky a jejich vývoj je téměř shodný, větší odchylky můžeme zaznamenat pouze v letech 2005 a 2008. Je ovšem nutné dodat, že je tendence vývoje ROE u obou bank klesající, viz. graf 11.

- 48 -


Graf 11. Vývoj rentability vlastního kapitálu 25,00%

20,00%

ROE

15,00%

10,00%

5,00%

0,00% 2003

2004

2005

2006 Rok

Komerční banka

2007

2008

2009

Česká spořitelna


5.1.2

Ukazatele likvidity

Okamžitá likvidita Pro výpočet okamžité likvidity byly dány do poměru hodnoty, které patří do vysoce likvidních aktiv a okamžitě splatných závazků, jak již bylo uvedeno v metodice.

Tab. 9. Vývoj okamžité likvidity 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Komerční banka

0,058

0,046

0,042

0,057

0,043

0,042

0,048

Česká spořitelna

0,116

0,085

0,066

0,071

0,055

0,069

0,071


- 49 -


Z tabulky 9 vyplývá, že Komerční banka i Česká spořitelna má velmi nízký poměr vysoce likvidních aktiv k okamžitě splatným závazkům. Vzhledem k tomu, že do okamžitě splatných závazků patří běžné vklady klientů, které z části tvoří tzv. vkladovou sedlinu, nemusí se banky bát, že by nebyly schopny dostát svým závazkům. Protože za normálních okolností nehrozí, že by v jeden okamžik všichni klienti vybrali své peněžní prostředky z účtů. U České spořitelny i Komerční banky dochází během sledovaného období k pozvolnému snižování okamžité likvidity. Z čehož vyplývá trend, který na trhu převládá a to je růst klientských úvěrů v poměru ke klientským vkladům. U ukazatele okamžité likvidity dosahuje lepších výsledků Česká spořitelna, která se po celou sledovanou dobu nachází nad vývojem Komerční banky. Je to dáno tím, že Česká spořitelna i Komerční banka mají v některých letech téměř stejnou výši okamžitě splatných závazků. Ale vysoce likvidních aktiv má Komerční banka téměř o polovinu méně než Česká spořitelna. Nižší hodnoty vykazuje u všech složek vysoce likvidních aktiv, tzn. u pokladní hotovosti, vkladů u ČNB i netermínovaných vkladů u jiných bank (nostro účtů). Česká spořitelna dosahuje nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele v roce 2003, největší podíl na tom mají povinné minimální rezervy, které banka drží u ČNB v poměru k relativně nízkým okamžitě splatným závazkům. V roce 2006 zaznamenala Komerční banka i Česká spořitelna nárůst hodnoty okamžité likvidity, přičemž tento růst byl dán růstem povinných minimálních rezerv u ČNB. Na grafu 12 můžeme vidět, že Česká spořitelna má sice vyšší hodnoty okamžité likvidity, ale co se týče směru vývoje tohoto ukazatele je vývoj u obou bank v podstatě stejný.

- 50 -


Graf 12. Vývoj okamžité likvidity 0,140

0,120

Okamžitá likvidita

0,100

0,080

0,060

0,040

0,020

0,000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Komerční banka Česká spořitelna


Likvidní gap Komerční banka rozděluje svá aktiva a pasiva do šesti časových košů. Jak můžeme vidět v tabulce 10 kumulativní gap má zápornou hodnotu téměř ve všech koších. Od roku 2003 do roku 2006 nabývá kladné hodnoty alespoň u časového koše se splatností nad 5 let. Od roku 2007 již nenabývá kladné hodnoty ani v tomto koši. Komerční banka má větší hodnotu aktiv se splatností do tří měsíců než Česká spořitelna. Nejvýznamnější položkou, která způsobuje tento rozdíl jsou pohledávky za bankami.

- 51 -


Tab. 10. Komerční banka - kumulativní gap

Rok

do 7 dnů

do 3 měsíců

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

-227 257 -220 440 -249 046 -213 292 -267 602 -311 139 -371332

-135 519 -132 894 -145 653 -184 837 -231 430 -273 587 -290372

od 3 měsíců do 1 roku -97 568 -91 739 -96 873 -126 048 -161 988 -202 964 -238430

od 1 roku do 5 let

nad 5 let

bez specifikace

-53 274 -52 403 -45 916 -59 164 -75 232 -100 478 -118653

472 3 182 11 583 1 040 -4 575 -1 686 -4546

0 0 0 0 0 0 0

Zdroj: Výroční zpráva Komerční banky, vlastní výpočty

I přestože Česká spořitelna zahrnuje v prvním časovém koši delší časové období (do 1 měsíce) než Komerční banka (jen do 7 dnů), má nižší objem aktiv a vyšší objem pasiv, které do této kategorie spadají, viz tabulka 11. Důvodem je zejména vyšší objem pohledávek za bankami. V roce 2003 má kladnou hodnotu dokonce i pro splatnost od 1 do 5 let. I přesto vykazuje spořitelna vyšší záporné hodnoty než Komerční banka, tento trend se obrací až u splatnosti nad 5 let, kde dosahuje naopak vyšších kladných hodnot. V České spořitelně dochází k vyrovnání aktiv a pasiv v časovém koši nad pět let pokaždé během sledovaného období, výjimkou je pouze rok 2009, kdy má Česká spořitelna velmi nízkou likviditu. Důvodem byl nárůst pasiv se splatností nad 5 let, především závazků k bankám a podřízeného dluhu.

- 52 -


Tab. 11. Česká spořitelna - kumulativní gap

Rok

do 1 měsíce

od 1 do 3 měsíců

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

-200 082 -194 030 -259 001 -300 738 -346 800 -379 801 -329535

-208 412 -213 367 -262 557 -303 424 -355 694 -369 352 -316398

od 3 měsíců do 1 roku -161 548 -153 706 -198 012 -241 068 -271 753 -286 121 -259650

od 1 roku do 5 let

nad 5 let

bez specifikace

67 636 -59 445 -80 979 -117 597 -135 159 -286 121 -163060

25 620 45 163 2 058 2 005 7 064 10 673 -13227

35 798 39 976 41 942 46 027 51 849 61 672 57602

Zdroj: Výroční zpráva České spořitelny, vlastní výpočty Z tabulek 10 a 11 vyplývá, že pokud by došlo k neočekávaným velkým výběrům, měly by obě banky problémy s plněním svých závazků. Pro tyto případy mají banky vypracovaný pohotovostní plán, ve kterém je jasně stanoven způsob získání finančních zdrojů. Řešením může být např. prodej státních pokladničních poukázek, využití volných peněžních prostředků

na Clearingovém účtu,

krátkodobých úvěrů od jiných bank, repo operací, atd.

Poměr klientských úvěrů ke klientským vkladům V literatuře tento ukazatel není uváděn jako součást finanční analýzy, banky ho ovšem do svých výročních zpráv zahrnují. Přehledně nám ukáže trend vývoje tohoto podílu a také se dá podrobněji analyzovat v návaznosti na zvolenou hypotézu.

- 53 -


Tab. 12. Poměr klientských úvěrů ke klientským vkladům v % 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Komerční banka

52,42

50,15

51,70

57,87

60,68

70,87

72,65

Česká spořitelna

53,31

63,22

63,16

68,85

79,36

79,08

80,54

Zdroj: Výroční zprávy Komerční banky a České spořitelny, vlastní výpočty

Zpočátku vychází banky z téměř stejné hodnoty tohoto ukazatele, od roku 2004 a dále se ovšem jejich hodnoty rozcházejí o více než 10 %. Z toho plyne, že Komerční banka si vzhledem ke svým nejvýznamnějším zdrojům, kterými jsou klientské vklady udržuje nižší stav pohledávek za klienty, tedy poskytuje menší objemy úvěrů vzhledem ke vkladům.

- 54 -


Graf 13. Vývoj pohledávek a závazků v Komerční bance dle segmentů 500 000 450 000 400 000 350 000

mil. Kč

300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 pohl. záv. pohl. záv. pohl. záv. pohl. záv. pohl. záv. pohl. záv. pohl. záv. 2 003

2 004

2 005

2 006

2 007

2 008

2 009

Rok

Fyzické osoby

Právnické osoby

Veřejný sektor

Zdroj: Výroční zpráva Komerční banky, vlastní práce

Vývoj Komerční banky je v tomto ohledu poměrně stabilní, k větším nárůstům došlo jen v roce 2006 a 2008. V roce 2006 došlo sice k nárůstu pohledávek za klienty, ale tento nárůst nebyl kompenzován dostatečným nárůstem klientských vkladů. Tento vývoj byl odrazem hospodářského růstu, který byl v roce 2006 na vrcholu a lidé se ubírali raději ke spotřebě než k úsporám. V roce 2008 došlo dokonce k poklesu vkladů ze strany právnických osob, konkrétně se jedná o vklady ostatních finanční institucí a nebankovních subjektů. Celkové vklady mírně rostly, ale přesunuly se z běžných účtů na termínované vklady a spořící účty.

- 55 -


V roce 2009 se s ohledem na hospodářskou recesi vývoj zastavil, došlo jen k mírnému nárůstu pohledávek za klienty a k mírnému poklesu závazků. Pokles těchto závazků způsobil zejména pokles vkladů ze strany soukromých společností.

Graf 14. Vývoj pohledávek a závazků v České spořitelně dle segmentů 550 000 500 000 450 000 400 000

mil. Kč

350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 pohl. záv. 2 003

pohl. záv. pohl. záv. pohl. 2 004

2 005

záv. pohl. záv. pohl. záv.

2 006

2 007

pohl. záv.

2 008

2 009

Rok

Fyzické osoby

Právnické osoby

Veřejný sektor

Zdroj: Výroční zpráva České spořitelny, vlastní práce

Česká spořitelna zaznamenala během sedmi sledovaných let podstatně rychlejší a větší nárůst tohoto podílu a to o celých 27 %. V roce 2004 došlo k nárůstu díky v podstatě stagnujícím závazkům, ale rostoucím pohledávkám za klienty, které způsobil růst úvěrů jak fyzickým, tak i právnickým osobám.

- 56 -


V roce 2007 se poměr klientských úvěrů ke klientským vkladům v České spořitelně citelně zvýšil. Za tímto nárůstem stojí velký objem poskytnutých úvěrů jak fyzickým, tak právnickým osobám. Zcela nejvýznamnější položkou, která za tímto nárůstem stojí jsou hypoteční úvěry. V roce 2009 došlo k poklesu úvěrů poskytnutých právnickým osobám o 6 miliard korun (bez započtení vlivu hypotečních úvěrů). Naopak k nárůstu došlo v objemu úvěrů poskytnutých fyzickým osobám a to o téměř 10 miliard korun. Jak je vidět z grafu 13 a 14 celý vývoj během sledovaného období odráží vývoj hospodářského cyklu, vidíme, že až do roku 2007 docházelo k růstu pohledávek i závazků ke klientům v obou bankách, přičemž růst pohledávek byl rychlejší. Po tomto období se vývoj v podstatě zastavil, objemy úvěrů poskytnutých klientům sice pořád rostly, ale již podstatně pomalejším tempem a závazky začaly stagnovat.

Graf 15. Vývoj podílu klientských úvěrů ke klientským vkladům 90,00%

klientské úvěry/vklady v %

80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Komerční banka

Česká spořitelna


- 57 -


5.1.3

Ukazatele produktivity

Celková produktivita Pomocí ukazatelů produktivity můžeme snadno zjistit, jestli banka dostatečně využívá své zdroje. Produktivitu analyzovaných bank můžeme vidět v následující tabulce. Tab. 13. Celková produktivita v tis. Kč 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Komerční banka

1072

1201

1238

1158

1310

1478

1303

Česká spořitelna

649

683

913

885

1051

1065

1135


U tohoto ukazatele můžeme, s dostatečným rozdílem mezi bankami, vidět vývoj čistého zisku na jednoho zaměstnance během sedmi let. Můžeme říct, že Komerční banka má zpočátku lepší management, který umí využívat dostatečně pracovní schopnosti zaměstnanců nebo lépe organizovat některé pracovní procesy. Ovšem Česká spořitelna dokázala během sledovaného období tento vývoj změnit a nakonec dosahovala velmi dobrých výsledků. V prvních dvou sledovaných letech vidíme u České spořitelny dosti nízkou hodnotu celkové produktivity, která je dána nízkou hodnotou čistého zisku a naproti tomu vysokým počtem zaměstnanců. Produktivita Komerční banky po celou dobu přesahuje produktivitu České spořitelny, v prvních dvou letech jsou mezi nimi významné rozdíly, ale v roce 2005 citelně zvýšila svou produktivitu na zaměstnance i Česká spořitelna a v dalších letech dochází i nadále k růstu. Důvodů je hned několik. Prvním může být to, že Česká spořitelna vyhlásila v roce 2005 Program efektivity, který je motivačním programem, a díky kterému se zaměstnanci podílejí na zisku v závislosti na výsledcích banky. Druhým je to, že od roku 2005 dosahovala Česká spořitelna vyššího čistého zisku a třetím je snížení průměrného přepočteného počtu zaměstnanců.

- 58 -


U obou bank došlo v roce 2006 ke snížení produktivity, příčinou byl pokles čistého zisku a u Komerční banky byl další příčinou růst průměrného počtu zaměstnanců, který se od tohoto roku i nadále pozvolna zvyšuje. V grafu 16 vidíme, že směr vývoje celkové produktivity je obou bank opět dosti podobný a jejich přímky se postupně sbližují. Tendence vývoje celkové produktivity je rostoucí. Můžeme vidět, že Česká spořitelna zvýšila svou produktivitu od roku 2003 téměř dvojnásobně.

Graf 16. Vývoj celkové produktivity v tis. Kč

1600 1400

Celková produktivita

1200 1000 800 600 400 200 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Komerční banka

Česká spořitelna


- 59 -


Nákladová intenzita Tabulka 14 nám zobrazuje vývoj počtu zaměstnanců v jednotlivých letech. Tab. 14 Vývoj počtu zaměstnanců 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Komerční banka

8683

7855

7388

7552

7764

7981

7958

Česká spořitelna

11234

11019

10689

10097

10098

10145

10219


Větší počet zaměstnanců České spořitelny vyplývá z potřeby pokrýt rozsáhlejší pobočkovou síť. Tato síť je důsledkem toho, že se primárně zaměřuje na fyzické osoby, proto musí být pro občany dostupnější a její pobočky můžeme najít i ve větších obcích. Vývoj personálních nákladů na jednoho zaměstnance ukazuje tabulka 15. Tab. 15. Nákladová intenzita v tis. Kč 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Komerční banka

551

604

641

650

694

719

734

Česká spořitelna

549

572

645

719

777

781

774

Zdroj: Výroční zprávy Komerční banky a České spořitelny, vlastní výpočty Česká spořitelna má do roku 2004 nižší náklady na zaměstnance než Komerční banka, ale od tohoto roku ji předstihla a i nadále tyto náklady zvyšovala. V roce 2005 došlo v České spořitelně ke snížení počtu zaměstnanců a zvýšení personálních nákladů. Tyto náklady se zvýšily díky výplatě odstupného propuštěným zaměstnancům a také díky novému motivačnímu programu. V roce 2006 došlo k dalšímu propouštění zaměstnanců a růstu personálních nákladů. Personální náklady České spořitelny v průběhu let pozvolna rostly v důsledku navyšování základních mezd a navyšování bonusového fondu pro zaměstnance s ohledem na dobré hospodářské výsledky banky.

- 60 -


V Komerční bance dochází od roku 2003 k pozvolnému zvyšování nákladové intenzity. Banka má až do roku 2005 pozvolna klesající personální náklady díky zvyšování efektivity. Na vybrané činnosti byli vybrání externí dodavatelé a došlo k optimalizaci bankovního provozu. K většímu nárůstu nákladové intenzity v Komerční bance došlo pouze v roce 2007. Důvodem byl nárůst průměrného počtu zaměstnanců pro pokrytí potřeb nově otevřených poboček. Dále došlo k růstu průměrné mzdy a tím pádem také personálních nákladů. V souhrnu vykazuje vyšších nákladů na zaměstnance Česká spořitelna, výjimku tvoří pouze první dva roky, tento vývoj můžeme pozorovat i na následujícím grafu 17. Graf 17. Vývoj nákladové intenzity v tis. Kč 900 800

Nákladová intenzita

700 600 500 400 300 200 100 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Komerční banka

Česká spořitelna


- 61 -


5.1.4

Ukazatele kapitálové přiměřenosti

V tabulce 16 vidíme hodnoty kapitálové přiměřenosti u obou bank, přičemž minimální hodnota stanovená ČNB je 8 %, což banky bez problémů splňují. Tab. 16. Kapitálová přiměřenost bank v % 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Komerční banka

15,37

12,83

13,58

13,08

11,04

14,193

15,69

Česká spořitelna

10,30

8,97

8,70

9,26

9,554

10,31

12,3

Zdroj: Výroční zprávy Komerční banky a České spořitelny Komerční banka dosahuje po celé období lepších výsledků. V roce 2003 je rozdíl v kapitálové přiměřenosti mezi bankami největší. Co se týče kapitálových požadavků, ty jsou u obou bank v tomto roce v podstatě shodné, ale rozdíl je ve výši regulatorního kapitálu, který má Komerční banka téměř o třetinu vyšší. V tomto roce došlo k růstu kapitálového požadavku k úvěrovému riziku. V roce 2004 zaznamenala Česká spořitelna silný pokles kapitálové přiměřenosti, který byl dán především růstem objemu rizikově vážených aktiv v souvislosti s navýšením objemu klientských úvěrů. V dalším roce došlo opět k dalšímu poklesu díky růstu objemu klientských úvěrů, na který spořitelna musela reagovat zvýšením regulatorního kapitálu. K čemuž došlo díky emisi podřízených dluhopisů a zahrnutím nerozděleného zisku z roku 2004 do regulatorního kapitálu. Od roku 2006 se kapitálová přiměřenost České spořitelny začala zlepšovat, došlo k další emisi podřízených dluhopisů. V roce 2007 přešla Česká spořitelna na výpočet dle Basel II a došlo k dalšímu zvýšení

kapitálové

přiměřenosti

díky

navýšení

regulatorního

kapitálu

o nerozdělený zisk z roku 2006. Od roku 2008 už používají obě banky pro výpočet kapitálové přiměřenosti Basel II, tzn. že k úvěrovému a tržnímu riziku přibylo riziko operační. I přesto, že se zvýšil kapitálový požadavek, zaznamenala Komerční banka meziroční nárůst kapitálové 3 4

Výpočet dle Basel II Česká spořitelna přešla na výpočet kapitálové přiměřenosti dle Basel II už v roce 2007

- 62 -


přiměřenosti, který byl dán snížením rizikově vážených aktiv investičního portfolia. U České spořitelny došlo také k nárůstu, ale tady byl způsoben opět navýšením podřízeného dluhu. Ačkoliv se to nezdá, tento dluh nemohou banky navyšovat donekonečna, ale jen do výše 50 % kapitálu Tier I, jak je stanoveno regulátorem. Jak můžeme vidět na grafu 18, nejvíce se hodnoty kapitálové přiměřenosti přiblížily v roce 2007 díky poklesu ukazatele v Komerční bance. Důvodem byl nárůst kapitálového požadavku k úvěrovému riziku způsobený růstem objemu klientských úvěrů.

Graf 18. Vývoj kapitálové přiměřenosti 18,00% 16,00%

Kapitálová přiměřenost

14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Komerční banka

Česká spořitelna


- 63 -


5.1.5

Dílčí závěr

Pomocí analýzy rentability bylo zjištěno, že lepších výsledků dosahuje Komerční banka. Co se týče rentability bankovních aktiv je tento vývoj zřetelný během všech sledovaných let. U rentability vlastního kapitálu dosahuje lepších výsledků pouze ve čtyřech letech. Je ovšem nutné říci, že rozdíly v ukazatelích jsou mezi bankami minimální a nezaznamenali jsme významné výkyvy. Nicméně podle výsledků analýzy rentability je zřejmé, že Komerční banka dokáže lépe zhodnotit nejen majetek banky, tedy celková aktiva, ale také zdroje vložené akcionáři. Dle analýzy ukazatele okamžité likvidity dosahuje lepších výsledků Česká spořitelna. Můžeme tedy říci, že má větší množství vysoce likvidních aktiv pro krytí svých okamžitě splatných závazků. Banky mají totožný směr vývoje i se všemi výkyvy, celkový trend vývoje tohoto ukazatele je u obou bank klesající. V oblasti kumulativního gapu se zpočátku jeví likvidnější Komerční banka, jejíž kumulativní gapy nenabývají tak vysokých záporných hodnot jako v České spořitelně. V posledních letech není Komerční banka schopna pokrýt ani pasiva se splatností nad 5 let. V České spořitelně to zpočátku vypadá, že nebude vůbec schopna pokrýt v případě potřeby své závazky. V průběhu let ovšem dochází k postupnému vyrovnání aktiv a pasiv a v časovém koši se splatností nad 5 let už vykazuje dostatečný přebytek aktiv nad pasivy. Tento trend se přerušil až v loňském roce, kdy vykazuje v tomto časovém koši zápornou hodnotu. V obou bankách dochází ke zvyšování podílu klientských vkladů ke klientským úvěrům, tento vývoj se zpomalil až v posledních letech. Lepších výsledků dosahuje Komerční banka, která prozatím neposkytuje takové množství úvěrů vzhledem ke svým zdrojům. Tento ukazatel nám potvrdil vývoj, který naznačoval již ukazatel okamžité likvidity a sice to, že dochází k neustálému zvyšování zadlužení. V oblasti produktivity dosahuje lepších výsledků Komerční banka. Z analýzy celkové produktivity jednoznačně vyplývá, že vyšších zisků na zaměstnance dosahuje po celou dobu Komerční banka. Naproti tomu Česká spořitelna dokázala

- 64 -


během sledovaného období díky motivačnímu programu tento ukazatel významně zvýšit. Celkově je tendence vývoje ukazatele rostoucí v obou bankách. Ukazatel nákladové intenzity říká, že lepších výsledků dosahuje opět Komerční banka. Pouze v letech 2003 a 2004 ji nepatrně předstihla Česká spořitelna, která měla nízké náklady na zaměstnance pouze díky celkově vysokému počtu zaměstnanců. Obě banky dostatečně splňují kapitálovou přiměřenost požadovanou ČNB, neboť přesahuje ve všech letech hranici 8 %. Jednoznačně lépe kapitálově vybavena je Komerční banka, což ovšem nemusí být přitažlivé pro investory. Trend vývoje kapitálové přiměřenosti obou bank je v posledních letech rostoucí. Na základě finanční analýzy můžeme konstatovat, že lepší finanční zdraví vykazuje Komerční banka, protože dosahuje lepších výsledků ve většině ukazatelů.

5.2 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Pro lepší pochopení vztahů uvnitř rentability vlastního kapitálu je do práce zahrnut rozklad ROE. Jedná se o vliv rentability tržeb, obratu aktiv a finanční páky na rentabilitu vlastního kapitálu. Z tabulky 17 vyplývá, že rentabilita tržeb Komerční banky má na ROE silnější vliv než obrat aktiv. Obrat aktiv se po celou sledovanou dobu příliš nezměnil, jeho vliv se mírně zvýšil pouze v letech 2008 a 2009. Podobnou vývojovou tendenci jako ROE má také finanční páka. Tab. 17. Rozklad ROE - Komerční banka Ukazatel 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ROE 23,05% 21,59% 18,18 % 17,98% 20,66% 20,00 Rentabilita 31,89% 34,13% 31,40% 26,47% 27,08% 25,72% tržeb Obrat aktiv 0,065 0,062 0,059 0,065 0,064 0,075 Aktiva/vlastní 11,17 10,25 9,79 10,53 11,96 10,34 kapitál Zdroj: Výroční zpráva Komerční banky, vlastní výpočty

- 65 -

2009 16,55% 22,21% 0,077 9,66


V tabulce 18 již vidíme, že nejvýznamnější vliv na ukazatel ROE má finanční páka, která nabývá vždy kladných hodnot. Za další významný ukazatel můžeme označit rentabilitu tržeb, která má kromě přelomu roku 2004/2003 kladnou hodnotu. Procentuální vlivy ukazatelů v letech 2006/2005 a 2008/2007 nelze pomocí této logaritmické metody určit, protože index změny ROE se téměř rovnal 1 a logaritmus se tedy blížil 0, potom by bylo určení vlivů velmi nepřesné. Tab. 18. Relativní vyjádření vlivu na ROE v Komerční bance Ukazatel

2004/ 2003

2005/ 2004

2006/ 2005

2007/ 2006

2008/ 2007

2009/ 2008

ROE

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Rentabilita tržeb

-104 %

49 %

X

16 %

X

77 %

Obrat aktiv Aktiva/vlastní kapitál

73 %

24 %

X

-8 %

X

-14 %

131 %

27 %

X

92 %

X

36 %

Zdroj: Výroční zpráva Komerční banky, vlastní výpočty Obecně ale nemůžeme s jistotou říci, že pouze jeden konkrétní ukazatel má na ROE podstatný vliv. Hodnoty jednotlivých ukazatelů se v čase mění a není možné je jednoznačně kategorizovat.

- 66 -


Graf 19. Relativní vyjádření vlivu ukazatelů na ROE v Komerční bance 150%

Rozklad ROE

100% 50% 0% -50% -100% -150% 2004/2003

2005/2004

2007/2006

2009/2008

Roky Rentabilita tržeb

Obrat aktiv

Finanční páka

ROE

Zdroj: Výroční zpráva Komerční banky, vlastní výpočty U České spořitelny má na ukazatel ROE menší vliv rentabilita tržeb, vliv obratu aktiv na ROE je stejný jako v Komerční bance. Naopak vyšších hodnot nabývá finanční páka, která nám říká, že Česká spořitelna využívá více cizí zdroje. Zpočátku je ROE více ovlivněna finanční pákou, méně rentabilitou tržeb a obratem aktiv, v posledních dvou letech došlo k obratu a vliv finanční páky se zmenšil. Tab. 19. Rozklad ROE - Česká spořitelna Ukazatel

2003

ROE

21,91 %

2004 18,78 %

2005 23,27%

2006 19,42 %

2007

2008

2009

20,47%

24,29%

25,73%

Rentabilita 20,04% 25,28% 30,06% 25,09% 25,33% 28,43% 21,01 % tržeb Obrat aktiv 0,065 0,063 0,060 0,061 0,063 0,072 0,074 Aktiva/vlastní 14,06 13,14 12,80 12,71 12,83 11,82 11,91 kapitál Zdroj: Výroční zpráva České spořitelny, vlastní výpočty

- 67 -


Při relativním vyjádření meziročních změn v České spořitelně můžeme říci, že největší vliv má rentabilita tržeb, opět je to jako u Komerční banky kromě přelomu roku 2004/2003. Vliv obratu aktiv a finanční páky nelze jednoznačně určit, protože vykazují značnou volatilitu ve svém vlivu na ROE. Tab. 20. Relativní vyjádření vlivu na ROE v České spořitelně Ukazatel ROE Rentabilita tržeb Obrat aktiv Aktiva/vlastní kapitál

2004/ 2003 100 %

2005/ 2004 100 %

2006/ 2005 100 %

2007/ 2006 100 %

2008/ 2007 100 %

2009/ 2008 100 %

-103 %

159 %

100 %

18 %

68 %

112 %

65 %

-35 %

-4 %

65 %

80 %

-9 %

138 %

-24 %

4%

17 %

-48 %

-3 %

Zdroj: Výroční zpráva České spořitelny, vlastní výpočty Na základě grafu 20 se opět nedá říci, který ukazatel má na ROE zásadní vliv. Hodnoty se neustále mění a nelze na nich pozorovat pravidelnou vývojovou tendenci. Pouze na přelomu let 2004/2003 můžeme na grafech vidět totožnou vývojovou tendenci u všech ukazatelů v obou bankách.

- 68 -


Graf 20. Relativní vyjádření vlivu ukazatelů na ROE v České spořitelně 200% 150%

Rozklad ROE

100% 50% 0% -50% -100% -150% 2004/2003

2005/2004

2006/2005

2007/2006

2008/2007

2009/2008

Roky

Rentabilita tržeb

Obrat aktiv

Finanční páka

ROE

Zdroj: Výroční zpráva České spořitelny, vlastní výpočty 5.2.1

Dílčí závěr

ROE v Komerční bance nejvíce ovlivňuje rentabilita tržeb, která má také podobný směr vývoje. Při relativním vyjádření vztahů se jeví jako nejvýznamnější finanční páka, která nabývá vždy kladných hodnot. Dále se střídá vliv rentability tržeb a obratu aktiv. Pomocí analýzy pyramidových ukazatelů tedy nelze jednoznačně určit působení jednoho konkrétního ukazatele na rentabilitu vlastního kapitálu. V České spořitelně je vývoj dosti podobný. Při rozkladu ROE má zpočátku významný vliv finanční páka, která značí větší využití cizích zdrojů. Ke konci sledovaného období se její vliv snižuje. Při relativním vyjádření vztahů je nejvýznamnější rentabilita tržeb, která nabývá kladných hodnot kromě přelomu roku 2004 a 2003. Další hodnoty ukazatelů se neustále mění a nelze na nich pozorovat pravidelnou vývojovou tendenci.

- 69 -


Pomocí pyramidových soustav ukazatelů tedy nelze jednoznačně určit vliv konkrétního ukazatele na rentabilitu vlastního kapitálu.

5.3 Analýza vlivu vybraných položek na čistý provozní výnos 5.3.1

Kvantitativní metoda

V analýze budeme vycházet z čistého provozního výnosu, protože uvažujeme pouze náklady a výnosy, které souvisí s provozní činností banky. Do těchto nákladů zahrnujeme čistý úrokový výnos, čistý výnos z poplatků a provizí, výnosy z dividend a čistý zisk z finančních operací. Tab. 21. Čistý provozní výnos bank v mil. Kč 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Komerční banka

22565

20707

23392

24 631

26 231

29 821 29 602

Česká spořitelna

23048

25505

27797

29426

33389

39636

42088


Pokud se podíváme na čistý zisk bank, jsou jejich hodnoty v podstatě podobné. Je to dáno tím, že čistý zisk je očištěn o provozní náklady, které jsou v České spořitelně značně vysoké. Jedná se především o personální náklady, správní náklady a odpisy. Tyto náklady souvisí s rozsáhlejší pobočkovou sítí, ze které plynou vyšší náklady na správu těchto budov a odpisy. A také potřebou pokrýt tuto síť dostatečným množstvím zaměstnanců. Čistý provozní výnos obou bank se ale především v posledních letech podstatně liší. Tento rozdíl je způsoben především tím, že Česká spořitelna má dvakrát více klientů než Komerční banka. Po přepočtení čistého provozního výnosu na 1 klienta, dosahuje přibližně o třetinu vyšší výnos Komerční banka. Největší rozdíl vidíme v roce 2009, největší podíl na tomto výsledku má v České spořitelně čistý úrokový výnos, který se zvýšil přestože na trhu převládaly historicky nejnižší úrokové sazby. Krátkodobá úroková sazba vyjádřená

- 70 -


průměrným 3M PRIBOR poklesla na 2,2 % ze 4 %. Především klientské obchody přispěly ke zvýšení tohoto úrokového výnosu. Jejich objem se meziročně nepatrně zvýšil, rychlejším tempem rostly úvěry s vyšší úrokovou marží. Naproti tomu poklesly výnosy z mezibankovních obchodů díky nižším tržním úrokovým sazbám a nižšímu objemu úvěrů poskytnutých bankám. Čistá úroková marže dosáhla v roce 2009 hodnoty4,2 %. V Komerční bance byla tato hodnota mírně nižší a sice 3,5 %. Na grafu 21 vidíme, jak se podílely úrokové výnosy jednotlivých segmentů na čistém provozním výnosu. Je jasně vidět, že dominují výnosy, které plynou Komerční bance od právnických osob. Graf 21. Podíl čistého úrokového výnosu jednotlivých segmentů na čistém provozním výnosu v Komerční bance 20,00%

Podíl na ČPV

15,00%

10,00%

5,00%

0,00% 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok Fyzické osoby

Právnické osoby

Zdroj: Vlastní práce

- 71 -

Veřejný sektor

2009


V České spořitelně zpočátku tvoří hlavní zdroj příjmů právnické osoby. Je to dáno tím, že právnickým osobám jsou poskytovány větší objemy úvěrů a také jsou tyto subjekty obvykle zatíženy vyšší úrokovou sazbou. Čistý výnos z fyzických osob se během sledovaného období trvale zvyšuje a v roce 2009 přesáhl výnos z právnických osob. Její klientelou jsou tedy převážně fyzické osoby a jejich počet se neustále zvyšuje. Fyzické osoby vyhledávají Českou spořitelnu v případech, kdy potřebují půjčit peníze, ale také když chtějí uložit své volné peněžní prostředky.

Graf 22. Podíl úrokového výnosu jednotlivých segmentů na čistém provozním výnosu v České spořitelně 30,00%

25,00%

Podíl na ČPV

20,00%

15,00%

10,00%

5,00%

0,00% 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok Fyzické osoby

Právnické osoby

Veřejný sektor

Zdroj: Vlastní práce

Podíl klientských obchodů na čistém provozním výnosu je v České spořitelně daleko vyšší než v Komerční bance. Její čistý úrokový výnos z mezibankovních

- 72 -


obchodů je minimální, naproti tomu v Komerční bance je čistý výnos od klientů a od bank v podstatě rovnocenný. Největší část těchto mezibankovních obchodů v Komerční bance tvoří úvěry poskytnuté České národní bance v rámci reverzních repo operací. Ostatní části čistého provozního výnosu, jako jsou např. poplatky a provize, jsou v obou bankách téměř shodné. 5.3.2

Regresní analýza

V regresní analýze byl zkoumán vliv vybraných proměnných na čistý provozní výnos. Jako nezávisle proměnné byly zvoleny tyto ukazatele: -

objem úvěrů pro velké právnické osoby (OUVPO),

-

objem úvěrů pro malé právnické osoby (OUMPO),

-

objem spotřebitelských úvěrů (OSFO),

-

objem hypotečních úvěrů pro fyzické osoby (OHFO).

V rámci vícerozměrného regresního modelu bude analyzován funkční vztah: CPV = f ( OUVPO, OUMPO, OSFO, OHFO) přičemž je předpokládán pozitivní vliv všech proměnných, tj. očekáváme +

+

+

+

CPV = f ( OUVPO, OUMPO, OSFO, OHFO)

Čím větší jsou objemy úvěrů, které banka poskytuje ať už právnickým nebo fyzickým osobám, tím vyšší dosahuje čistý provozní výnos. Z modelu, který byl sestaven pro Komerční banku byly jako statisticky nevýznamné vyřazeny proměnné OSFO a OHFO. Získané odhady parametrů včetně odhadů standardních chyb a t-statistik pro vícerozměrný regresní model, vytvořené pro Komerční banku jsou:

- 73 -


CPV = 12,1753 + 0,0844 OUVPO + 0,1094 OUMPO (0,00821505) t=

10,2774

(0,0569687) 1,92

2 n = 14 R = 0,932581 F= 90,91167 DW= 1,565467

Při testování významnosti regresních parametrů

βˆ j , j = 0,1,...,5

vícenásobného

regresního modelu n=14, τ 0,95 (11) = 1,796 a τ 0,995 (11) = 3,106 byla na 1% hladině významnosti prokázána statistická významnost u proměnné objem úvěrů pro velké právnické osoby. Na 10% hladině významnosti byla prokázána statistická významnost u proměnné objem úvěrů pro malé právnické osoby. Celkový F-test ukazuje hodnotu větší než 2,807 a to znamená, že model je statisticky průkazný. Korigovaný index determinace je roven 0,932581, z čehož plyne, že 93,26 % modelu je vysvětleno regresí. Hodnota Durbin-Watson statistiky se blíží k číslu dva a tedy nepoukazuje na autokorelaci prvního řádu. To znamená, že pozorování chybového členu nejsou korelovány se sebou samými.

Z modelu, který byl sestaven pro Českou spořitelnu byly jako statisticky nevýznamné vyřazeny proměnné OUVPO a OUMPO. Získané odhady parametrů včetně odhadů standardních chyb a t-statistik pro vícerozměrný regresní model, vytvořené pro Českou spořitelnu jsou následující:

- 74 -


CPV = 13,3251 + 0,100109 OSFO + 0,152559 OHFO (0,0328935) t= n = 14

3,0434

R 2 = 0,934209

(0,0142188) 10,7294

F= 93,297225

DW= 0,954147

Při testování významnosti regresních parametrů

βˆ j , j = 0,1,...,5

vícenásobného

regresního modelu n=14, τ 0,975 (11) = 2,201 a τ 0,995 (11) = 3,106 byla na 1% hladině významnosti prokázána statistická významnost u proměnné objem hypotečních úvěrů pro fyzické osoby. Na 5% hladině významnosti byla prokázána statistická významnost u proměnné objem spotřebitelských úvěrů. Celkový F-test ukazuje hodnotu větší než 3,885, což naznačuje, že model je statisticky průkazný. Korigovaný index determinace je roven 0,934209, z čehož plyne, že 93,42 % modelu je vysvětleno regresí. Hodnota Durbin-Watson statistiky nepoukazuje na autokorelaci prvního řádu.

5.3.3

Dílčí závěr

Na základě analýzy čistého provozního výnosu bylo zjištěno, že převážnou část čistého úrokového výnosu plyne Komerční bance ze strany právnických osob a to po celé sledované období, její zaměření je tedy zcela jednoznačné. V České spořitelně tvoří zpočátku vyšší část příjmů také právnické osoby, ale vliv fyzických osob se během sledovaného období neustále zvyšuje. Za pomocí regresní analýzy byl zkoumán vliv vybraných proměnných na čistý provozní výnos. U Komerční banky byla na 1% hladině významnosti prokázána statistická významnost objemu úvěrů pro velké právnické osoby a na 10% hladině významnosti prokázána statistická významnost objemu úvěrů pro malé právnické

- 75 -


osoby na čistý provozní výnos. Objem spotřebitelských úvěrů a objem hypoték se prokázaly jako statisticky nevýznamné. Pro Českou spořitelnu byla 1% hladině významnosti prokázána statistická významnost u objemu hypoték pro fyzické osoby a na 5% hladině významnosti byl za statisticky významnou veličinu označen objem spotřebitelských úvěrů. Objem úvěrů pro velké a malé právnické osoby se prokázal jako statisticky nevýznamný.

- 76 -


6 DISKUZE Při hodnocení finančního zdraví bank byly použity vybrané finanční ukazatele, na základě kterých vyšlo najevo, že lepších výsledků dosahuje v průběhu sledovaného období Komerční banka. Česká spořitelna prokázala lepší situaci pouze v oblasti okamžité likvidity. Pokud bychom se ovšem zaměřili pouze na rok 2009, kdy se plně projevila hospodářská recese, pak bychom za banku, která se dokázala s touto situací vyrovnat lépe, označili Českou spořitelnu. Ta zaznamenala nárůst ve všech ukazatelích. Komerční banka zaznamenala v loňském roce zhoršení výsledků, které se týkaly čistého zisku, rentability, likvidního gapu a produktivity a nákladové intenzity. Důvodem může být právě zaměření České spořitelny na fyzické osoby. Úvěry poskytnuté tomuto segmentu narůstaly i v roce 2009, zatímco objem úvěrů pro právnické osoby zaznamenal pokles. Může to být dáno tím, že občané musí hradit své životní náklady neustále, není možné je přesunout do budoucna, proto vzrostl objem spotřebitelských úvěrů, kreditních karet a kontokorentních úvěrů. Zatímco právnické osoby mohou přesunout své záměry a nové projekty do budoucna. V období krize se snaží snížit své náklady na minimum, např. propouštěním zaměstnanců, ukončením nerentabilních projektů a činností, a tím tak překlenou toto nepříznivé období. Nicméně pokud se nebudeme zabývat pouze rokem 2009 je nutné Komerční bance přiznat její lepší finanční pozici ať už se jedná o zmíněné ukazatele nebo o její čistý provozní výnos na jednoho klienta, který má asi o třetinu vyšší než Česká spořitelna. Česká spořitelna má velmi vysoký čistý provozní výnos (viz. tabulka 21 na straně 70), který plyne z jejího počtu klientů, čítající více než tři miliony. Nevýhodou je, že ho asi ze 40 % pohltí správní náklady a v čistém zisku se dostane na téměř stejnou úroveň jako Komerční banka. S tím jak chce být blíže svým retailovým klientům potřebuje rozsáhlou pobočkovou sít, která s sebou ovšem nese vysoké provozní náklady, ať už na správu budov, zaměstnance nebo zpracování dat. Podle mého názoru by udělala lépe, kdyby se více zaměřila na právnické osoby a snížila tak

- 77 -


nároky na celkové správní náklady. Zároveň by zvýšila svůj výnos díky tomu, že právnické osoby si obvykle půjčují větší objemy peněz za vyšší úrokové sazby a jsou jim účtovány vyšší poplatky za zpracování úvěrů, vedení účtů atd. Jedním ze způsobů, jakým může Česká spořitelna přilákat právnické osoby, je nabídnout zajímavé podnikatelské úvěry, nebo přímo balíčky služeb pro různé kategorie právnických osob včetně výhodných vkladových účtů.

- 78 -


7 ZÁVĚR Předmětem diplomové práce s názvem „Zhodnocení finančního zdraví vybraných bank v ČR“ byla analýza finanční situace Komerční banky a České spořitelny během let 2003 až 2009. Banky byly vybrány v návaznosti na jejich segmentové zaměření. Komerční banka zvolena jakožto banka zaměřená na segment právnických osob a Česká spořitelna primárně zaměřená na fyzické osoby. Pro dosažení cíle a vyhodnocení hypotézy bylo zvoleno několik metod. První byla analýza pomocí poměrových ukazatelů, dále zhodnocení vlivu dílčích ukazatelů na rentabilitu vlastního kapitálu pomocí analýzy pyramidových soustav ukazatelů. V další kapitole bylo vyhodnoceno, jak se podílí jednotlivé segmenty na čistém provozním výnosu. Bylo využito také vyšších matematicko-statistických metod, konkrétně regresní analýzy pro zjištění vlivu vybraných úvěrových obchodů na čistý provozní výnos banky. Výsledky jednotlivých kapitol jsou shrnuty v dílčích závěrech. Nejprve byly v rámci zhodnocení finančního zdraví využity ukazatele rentability, které vyjadřují míru zhodnocení prostředků. Celková suma aktiv v obou bankách za sledované období postupně narůstá. V hodnocení rentability bankovních aktiv můžeme za jednoznačně lepší označit Komerční banku a to během celého sledovaného období. Můžeme tedy říci, že management Komerční banky dokáže velmi dobře zhodnotit svěřené zdroje banky. Nejvyšší rozdíl v tomto ukazateli můžeme vidět v roce 2003 a 2004, kdy Komerční banka vykazuje vyšší hodnotu čistého zisku a na druhé straně nižší hodnotu aktiv. Položky výkazu zisku a ztráty jsou v těchto letech velmi podobné, pouze správní náklady má Česká spořitelna téměř o 3 miliardy vyšší. Aktiva České spořitelny jsou vyšší ve všech položkách s výjimkou pohledávek za bankami. Vývojová tendence vlastního kapitálu je, až na určité výjimky, v obou bankách taktéž rostoucí. U ROE ovšem nemůžeme jednoznačně určit banku s lepšími výsledky. Dá se pouze konstatovat, že Komerční banka dosahuje vyšších hodnot tohoto ukazatele během 4 let a tedy většiny ze sledovaných let. V metodice bylo

- 79 -


řečeno, že ROE musí být bezpodmínečně vyšší než výnos dlouhodobých cenných papírů, aby investice do banky byla pro investory dostatečně zajímavá. Vzhledem k tomu, že ROE obou bank je v průměru okolo 20 % a výnos desetiletého státního dluhopisu se pohybuje kolem 4 %, je tato podmínka bezvýhradně splněna. Ukazatele rentability jsou odvislé od celkových aktiv, resp. vlastního kapitálu a čistého zisku. Pokud tedy růst aktiv nebo vlastního kapitálu nepohltí růst zisku, dojde k růstu rentability. Situace může být i opačná, jako v roce 2006 v Komerční bance, kdy sice došlo k poklesu vlastního kapitálu, ale také došlo k ještě hlubšímu poklesu čistého zisku, proto byla ROE na tak nízké úrovni. Silný pozitivní vliv na čistý zisk má jednoznačně v obou bankách čistý provozní výnos, který zahrnuje čistý úrokový výnos, čistý zisk z poplatků a provizí, výnos z dividend a čistý zisk z finančních operací. Ten se neustále zvyšuje v obou bankách, ale zvláště v České spořitelně se během analyzovaného období téměř zdvojnásobil. Negativní vliv na čistý zisk naopak mají zvyšující se opravné položky a rezervy, zejména v posledních letech s ohledem na hospodářskou situaci. Významnou nákladovou položkou jsou zejména v České spořitelně správní náklady. V oblasti rentability tedy můžeme za lepší označit výsledky Komerční banky. V práci byla dále provedena analýza likvidity, konkrétně se jednalo o ukazatel okamžité likvidity, likvidní gapy a ukazatel poměru klientských úvěrů ke klientským vkladům. Podle výsledků analýzy okamžité likvidity zaujímá likvidnější pozici Česká spořitelna, která dosahuje vyšších hodnot po celé období. Nejvyšší hodnotu zaznamenala v roce 2003, kdy měla vysokou hodnotu aktiv tvořenou zejména povinnými minimálními rezervami u ČNB. Banky mají téměř stejnou výši okamžitě splatných závazků, ale vysoce likvidních aktiv má Komerční banka téměř o polovinu méně než Česká spořitelna. To se týká pokladní hotovosti, vkladů u ČNB i netermínovaných vkladů u jiných bank (nostro účtů). V oblasti likvidních gapů dosahuje lepších výsledků Komerční banka, protože nemá tak vysoký přebytek pasiv nad aktivy. Obě banky mají aktiva a pasiva rozdělena do 6 časových košů, přičemž se liší v prvním časovém koši, Komerční banka má první koš se splatností do 7 dnů a Česká spořitelna do 1 měsíce, další

- 80 -


členění již mají banky totožné. I přestože má Komerční banka v prvním časovém koši pouze aktiva se zbytkovou dobou splatnosti do 7 dnů, dosahuje zde vyšších hodnot zejména díky pohledávkám za bankami. Kumulativní gapy se během sledovaného období propadají do neustále nižších hodnot. Tento klesající trend je patrný zejména v Komerční bance, která od roku 2007 nenabývá kladných hodnot ani časovém koši se splatností nad 5 let. Česká spořitelna má sice vyšší záporné hodnoty, od roku 2006 přesahují v prvním časovém koši 300 miliard, ale alespoň v roce 2009 zaznamenala meziroční zlepšení těchto hodnot. Ke zhoršení došlo pouze v časovém koši nad 5 let, který se propadl do záporných hodnot díky nárůstu závazků k jiným bankám, přičemž do roku 2008 dosahoval vždy kladných hodnot. Obě banky tedy mají poměrně nízkou hodnotu likvidity, jak je uvedeno v tabulce 9, a proto také dosahují velmi dobrých výsledků v oblasti rentability. V České spořitelně je podíl klientských úvěrů ke klientským vkladům po celou dobu vyšší než v Komerční bance. V roce 2003 vycházejí obě banky z téměř stejné hodnoty, v dalších letech se ovšem jejich podíly liší o přibližně 10 %. Česká spořitelna zaznamenala až do roku 2009 nárůst o 27 % a je tedy ochotna poskytovat více úvěrů vzhledem ke svým hlavním zdrojům, kterými jsou klientské vklady. Komerční banka má větší podíl v segmentu právnických osob, můžeme u ní pozorovat, že od roku 2007 vklady klientů, resp. závazky banky v podstatě stagnují, zatímco pohledávky ještě pořád mírně rostou. V České spořitelně se od roku 2008 vývoj závazků zastavil, objemy úvěrů klientům sice rostou, ale již podstatně pomaleji. Ukazatele

bankovní

produktivity

jsou

významným

měřítkem

konkurenceschopnosti banky. Produktivita se u obou bank neustále zvyšuje, pouze v Komerční bance došlo během roku 2009 k poklesu, což koresponduje s vývojem čistého zisku. V oblasti celkové produktivity zaznamenala za celé období lepší výsledky Komerční banka. Česká spořitelna na druhou stranu dokázala během sledovaného období tento ukazatel velmi významně zvýšit. Zpočátku vykazovala velmi nízkou produktivitu, důvodem byl nízký čistý zisk a vysoký počet zaměstnanců. K obratu došlo v roce 2005, kdy vyhlásila motivační program pro

- 81 -


zaměstnance, snížila počet zaměstnanců a zvýšila svůj čistý zisk. Vyšší počet zaměstnanců České spořitelny vyplývá z její rozsáhlejší pobočkové sítě. Banky až do roku 2006 snižovaly počet svých zaměstnanců, od dalšího roku už docházelo opět k mírnému zvyšování, jejich počet ale v žádném případě nedosahoval hodnoty jako v roce 2003. Tendence vývoje celkové produktivity je v obou bankách rostoucí. Nákladová intenzita jakožto druhý ukazatel této skupiny vychází opět z čistého zisku a dále z personálních nákladů. Personální náklady se stále zvyšují, stejně jako nákladová intenzita obou bank. Vyšší nákladovou intenzitu vykazuje, kromě prvních dvou let, Česká spořitelna. U ní se personální náklady zvyšují, přestože dochází k propuštění zaměstnanců, důvodem je navýšení základních mezd a zavedení bonusového systému v návaznosti na hospodářské výsledky banky. V Komerční bance zprvu personální náklady mírně klesají, později byl pro potřeby pokrytí nových poboček zvýšen počet zaměstnanců a tím také došlo ke zvýšení personálních nákladů. Pomocí ukazatelů produktivity bylo zjištěno, že lepších výsledků dosahuje Komerční banka. Na závěr analýzy poměrových ukazatelů byla využita kapitálová přiměřenost. Obě banky přesahují 8% hranici stanovenou regulátorem. Vyšších hodnot dosahuje opět Komerční banka, v roce 2009 je její kapitálová přiměřenost na úrovni cca 15 %, což může znamenat neefektivní využití kapitálu. Vývoj kapitálové přiměřenosti je v posledních letech rostoucí, což se také odráží na ukazatelích rentability, které mají zvláště v Komerční bance klesající tendenci. Záměrem analýzy pyramidových soustav ukazatelů bylo zjistit případný vliv konkrétních ukazatelů na rentabilitu vlastního kapitálu. Zejména šlo o vliv rentability tržeb, obratu aktiv a finanční páky. V Komerční bance má na ROE zpočátku největší vliv rentabilita tržeb, ale s postupem času začíná slábnout stejně jako vliv finanční páky, naopak dochází k růstu obratu aktiv. Při relativním vyjádření vztahů vykazuje nejvyšší vliv finanční páka. V České spořitelně je od začátku patrný vliv finanční páky na ROE, který se ke konci období snižuje a v posledních dvou letech, stejně jako v Komerční bance, nabývá na významu

- 82 -


obrat aktiv. Vyšší vliv finanční páky značí větší využití cizích zdrojů v České spořitelně. Zvýšení obratu aktiv zase značí rychlejší tempo růstu tržeb než aktiv banky. Při relativním vyjádření vztahů v České spořitelně nemůžeme potvrdit dominantní působení finanční páky, neboť dosahuje záporných hodnot. Nelze tedy ani v případě jedné banky konstatovat vliv konkrétního ukazatele na ROE. V poslední části diplomové práci bylo nejprve cílem zjistit, který segment přináší nejvyšší čistý úrokový výnos a nejvíce tak přispívá k čistému provoznímu výnosu banky. Čistý provozní výnos obou bank zaznamenal za sledované období citelný nárůst, zejména v České spořitelně se téměř zdvojnásobil. Zároveň ovšem rostou nákladové položky, které tento nárůst provozního zisku částečně pohltí. Především se jedná o opravné položky a rezervy na ztráty z úvěrů a také správní náklady. V Komerční bance se ukázalo, že nejvýznamněji přispívá úrokovým výnosem k čistému provoznímu výnosu segment právnických osob. České spořitelně zpočátku plyne vyšší úrokový výnos také ze strany právnických osob. Na druhou stranu úrokový výnos z fyzických osob se v České spořitelně během let neustále zvyšoval a v roce 2009 převýšil čistý úrokový výnos právnických osob, který během sledovaného období spíše stagnoval. Dále byl pomocí regresní analýzy zjištěn vliv různých druhů úvěrů na čistý provozní výnos banky. V modelu pro Komerční banku se prokázaly jako statisticky významné dvě položky, a sice objem úvěrů pro velké právnické osoby a objem úvěrů pro malé právnické osoby. Objem hypoték pro fyzické osoby a spotřebitelské úvěry byly pro statistickou nevýznamnost z modelu vyřazeny. Model pro Českou spořitelnu popsal situaci naprosto opačně. Jako statisticky významný se prokázal objem hypoték pro fyzické osoby a objem spotřebitelských úvěrů. Za statisticky nevýznamné byly prokázány objemy úvěrů pro velké právnické osoby a objemy úvěrů pro malé právnické osoby. Hypotéza pro diplomovou práci byla formulována takto: „Banka, která se více zaměřuje na segment právnických osob, dosahuje lepších finančních výsledků než banka, která se zaměřuje na fyzické osoby.“ Na základě provedené analýzy můžeme tuto hypotézu potvrdit, neboť Komerční banka dosahovala lepších výsledků téměř

- 83 -


ve všech ukazatelích. Čistý provozní výnos Komerční banky po přepočtení na jednoho klienta je o třetinu vyšší než v České spořitelně. Pro Českou spořitelnu by bylo tedy výhodnější, kdyby se více zaměřila na právnické osoby, nebo alespoň vyrovnala poměr fyzických a právnických osob a snížila takto své náklady.

- 84 -


8 ZDROJE Literatura [1]

BLAHA, Z., JINDŘICHOVSKÁ I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2. vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS, 1995. 159 s. ISBN 80-85603-80-2.

[2]

CIPRA, T., Finanční ekonometrie. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2008. 538 s. ISBN 978-80-86929-43-9.

[3]

ČERNÁ, A. a kol. Fianční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 293 s.

[4]

DOUCHA, R. Bilanční analýza. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1995. 88 s. ISBN 80-85623-89-7.

[5]

FOTR, J. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 214 s. ISBN 80-7169-812-1.

[6]

GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopres, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-262.

[7]

HINDLS, R., HRONOVÁ, S., NOVÁK, I. Analýza dat v manažerském rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 360 s. ISBN 807169-255-7.

[8]

KAŠPAROVSKÁ, V. a kol. Řízení obchodních bank. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006 . 339 s. ISBN 80-7179-381-7.

[9]

KISLINGEROVÁ, E. Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-71793-21-3.

[10] KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. 4. vyd. Praha: Polygon, 1999. 303 s. ISBN 80-85967-88-X. [11]

NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2002. 215 s. ISBN 80-247-0125-1.

- 85 -


[12] NOVÁK, I. Metody statistické analýzy pro ekonomy. 2. vyd. Praha: Management Press, 2000. 259 s. ISBN 80-726-1013-9. [13] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 3. vyd. Praha: GRADA publishing, 2010. 232 s. ISBN 978-80-247-3308-1. [14] SŮVOVÁ, H. a kolektiv. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 807265-027-0. [15]

ZIEGLER, L. Finanční řízení bank. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 341 s. ISBN 80-902243-1-8.

Internetové zdroje: [16] ARAD – SYSTÉM ČASOVÝCH ŘAD. Základní úrokové sazby [online]. [cit. 2010-04-08]. Dostupné z: . [17]

ARAD – SYSTÉM ČASOVÝCH ŘAD. Výnos desetiletého státního dluhopisu [online]. [cit. 2010-04-08]. Dostupné z: .

[18] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Vybrané ukazatele obezřetného podnikání bank [online]. [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: . [19] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výkaz zisku a ztráty bankovního sektoru. [online]. [cit. 2010-04-16]. Dostupné z:
- 86 -


n_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab04b.ht ml>. [20] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Rozvaha bankovního sektoru. [online]. [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: . [21] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Základní informace o bankovním sektoru [online]. [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: . [22] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné z: . [23] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Hlavní makroekonomické ukazatele [online]. [cit. 2010-03-02]. Dostupné z: . [24] ČESKÁ SPOŘITELNA. Výroční zpráva 2003 – 2009 [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné z: . [25] ČESKÁ SPOŘITELNA. Profil České spořitelny [online]. [cit. 2010-0210]. Dostupné z: . [26] KOMERČNÍ BANKA. Výroční zpráva 2003-2009 [online]. [cit. 2010-02-16]. Dostupné z: .

- 87 -


[27] KOMERČNÍ BANKA. Profil - Základní informace [online]. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z: . [28] KOMERČNÍ BANKA. Hospodářské výsledky skupiny Komerční banky k 31.12.2009 [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné z: . [29] PATRIA ONLINE. Cena bank v ČR za finanční krizi [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupné z: . [30] PATRIA ONLINE. České spořitelně klesl čistý zisk [online]. [cit. 201004-14]. Dostupné z: .

- 88 -

9 SEZNAM GRAFŮ Graf 1. Celkový objem hypotečních úvěrů fyzickým osobám v mld. Kč .20 Graf 2. Celkový objem spotřebitelských úvěrů fyzickým osobám v mld. Kč ................................................................................................................................21 Graf 3. Celkový objem úvěrů právnických osobám v mld. Kč ....................22 Graf 4. Rozdělení závazků Komerční banky za rok 2008 dle segmentů23 Graf 5. Rozdělení závazků České spořitelny za rok 2008 dle segmentů 24 Graf 6. Vývoj HDP v letech 1996 - 2009 ..............................................................38 Graf 7. Vývoj nezaměstnanosti v letech 1996 - 2009 .....................................39 Graf 8. Vývoj 2T Repo sazby v letech 2003 - 2009 ..........................................41 Graf 9. Vývoj poměru klientských úvěrů ke klientským vkladům v bankovním sektoru ..........................................................................................42 Graf 10. Vývoj rentability bankovních aktiv......................................................46 Graf 11. Vývoj rentability vlastního kapitálu.....................................................49 Graf 12. Vývoj okamžité likvidity ...........................................................................51 Graf 13. Vývoj pohledávek a závazků v Komerční bance dle segmentů .55 Graf 14. Vývoj pohledávek a závazků v České spořitelně dle segmentů 56 Graf 15. Vývoj podílu klientských úvěrů ke klientským vkladům ............57 Graf 16. Vývoj celkové produktivity v tis. Kč.....................................................59 Graf 17. Vývoj nákladové intenzity v tis. Kč .......................................................61 Graf 18. Vývoj kapitálové přiměřenosti ..............................................................63 Graf 19. Relativní vyjádření vlivu ukazatelů na ROE v Komerční bance .....................................................................................................................................67 Graf 20. Relativní vyjádření vlivu ukazatelů na ROE v České spořitelně .....................................................................................................................................69 Graf 21. Podíl čistého úrokového výnosu jednotlivých segmentů na čistém provozním výnosu v Komerční bance ...........................................71 Graf 22. Podíl úrokového výnosu jednotlivých segmentů na čistém provozním výnosu v České spořitelně .........................................................72

10 SEZNAM TABULEK Tab. 1. Vztah mezi hodnotou ROA a návratností aktiv .................................12 Tab. 2. Struktura bankovní bilance ......................................................................31 Tab. 3. Struktura bankovního výkazu zisku a ztráty .....................................32 Tab. 4. Rating Komerční banky k 31. 12. 2009 .................................................36 Tab. 5. Rating České spořitelny k 31. 12. 2009 .................................................37 Tab. 6. Čistý zisk v mil. Kč ........................................................................................44 Tab. 7. Vývoj rentability bankovních aktiv v %.................................................44 Tab. 8. Vývoj rentability vlastního kapitálu v % ..............................................47 Tab. 9. Vývoj okamžité likvidity .............................................................................49 Tab. 10. Komerční banka - kumulativní gap .....................................................52 Tab. 11. Česká spořitelna - kumulativní gap ......................................................53 Tab. 12. Poměr klientských úvěrů ke klientským vkladům v %.................54 Tab. 13. Celková produktivita v tis. Kč ................................................................58 Tab. 14 Vývoj počtu zaměstnanců..........................................................................60 Tab. 15. Nákladová intenzita v tis. Kč ..................................................................60 Tab. 16. Kapitálová přiměřenost bank v % ........................................................62 Tab. 17. Rozklad ROE - Komerční banka ............................................................65 Tab. 18. Relativní vyjádření vlivu na ROE v Komerční bance....................66 Tab. 19. Rozklad ROE - Česká spořitelna............................................................67 Tab. 20. Relativní vyjádření vlivu na ROE v České spořitelně...................68 Tab. 21. Čistý provozní výnos bank v mil. Kč ....................................................70

11 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Rozklad ROE ....................................................................................................15 Obr. 2. Rozdělení uživatelů finanční analýzy ...................................................27 Obr. 3. Rozdělení výkazu cash flow ......................................................................33


12 PŘÍLOHY Příloha 1: Zbytková splatnost aktiv a pasiv v Komerční bance Příloha 2: Zbytková splatnost aktiv a pasiv v České spořitelně

- 92 -

Zhodnocení finančního zdraví vybraných bank v ČR

Recommend Documents