ZHODNOCENÍ FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES

ZHODNOCENÍ FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE THE FINANCING EVALUATION OF THE NON-PROFIT ORGANIZATION

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR´S THESIS

AUTOR PRÁCE

JANA BARTÁKOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE

Ing. EVA LAJTKEPOVÁ PhD.

SUPERVISOR

BRNO 2010

1

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská

Akademický rok: 2009/2010 Ústav financí

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Bartáková Jana Daňové poradenství (6202R006) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává bakalářskou práci s názvem: Zhodnocení financování neziskové organizace v anglickém jazyce: The Financing Evaluation of the Non-Profit Organization Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce Analýza problému a současné situace Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení Závěr Seznam použité literatury Přílohy

Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně. Podmínkou externího využití této práce je uzavření "Licenční smlouvy" dle autorského zákona.

Seznam odborné literatury: HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 114 s. ISBN 80-210-3501-3. NOVOTNÝ, J., LUKEŠ, M. a kol. Faktory úspěchu nestátních neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Oekonomika, 2008. 224 s. ISBN 978-80-245-1473-4. SALAMON, L. M., ANHEIER, H. K. Defining the non-profit sector: A cross-national analysis. 1.vyd. Manchester: University press, ISBN 0-7190-4902-4. Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v platném znění.

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Eva Lajtkepová, Ph.D. Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2009/2010.

L.S.

_______________________________ Ing. Pavel Svirák, Dr. Ředitel ústavu

_______________________________ doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA

V Brně, dne 01.06.2010

Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku neziskového sektoru, nestátních neziskových organizací a jejich financování. Práce obsahuje teoretické zpracování daného tématu a v části praktické zhodnocení financování konkrétního občanského sdružení a následná navržení doporučení, která by měla vést ke zlepšení hospodaření této organizace a její celkové finanční situace. Annotation Bachelor thesis is focused on problematics of non-profit sector and financing of nonprofit organizations. The thesis contains theoretical backround of this topic. In the practical part is completed evaluation of financing of specific civic organization and then proposal of recommendations, which should improve economy and financial situation of this organisation. Klíčová slova Nezisková organizace, neziskový sektor, dobrovolnictví, příjmy, výdaje. Key words Non-profit organization, non-profit sector, volunteering, earnings, costs.

4

Bibliografická citace BARTÁKOVÁ, J. Zhodnocení financování neziskové organizace . Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2010. 58 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Eva Lajtkepová, Ph.D.

5

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně dne 31. května 2010

6

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat především vedoucí bakalářské práce paní Ing. Evě Lajtkepové Ph.D. za vedení a důležité cenné rady, obětavost a ochotu při zpracování práce. Dále také pracovníkům neziskové organizace Centrum 8D za poskytnuté informace a materiály.

7

Obsah ÚVOD.............................................................................................................................10 1 TEORETICKÁ ČÁST ..............................................................................................11 1.1

Neziskový sektor...........................................................................................11

1.2

Členění neziskových organizací ...................................................................12

1.3

1.2.1

Členění podle právní normy ...............................................................12

1.2.2

Členění podle kritéria globálního charakteru poslání .........................13

1.2.3

Členění podle předmětu činnosti ........................................................14

Historický vývoj neziskového sektoru..........................................................15 1.3.1

Historický vývoj před rokem 1989 .....................................................15

1.3.2

Historický vývoj po roce 1989............................................................15

1.3.3

Vývoj neziskového sektoru od roku 1990 do roku 2009 ....................17

1.4

Legislativní úprava činnosti neziskových organizací ...................................18

1.5

Způsoby financování neziskových organizací..............................................19

1.6

1.5.1

Fundrasing ..........................................................................................20

1.5.2

Zdroje financování..............................................................................21

1.5.3

Samofinancování a příjmy z podnikání ..............................................22

Dobrovolnictví ..............................................................................................23 1.6.1

Přínosy dobrovolnictví pro organizaci................................................27

1.6.2

Motivy pro činnost dobrovolníka .......................................................27

2 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................28 2.1

2.2

Základní informace o organizaci ..................................................................28 2.1.1

Aktuální programy Centra 8D ............................................................28

2.1.2

Rozvoj členské základny ....................................................................29

Analýza příjmů a výdajů organizace Centrum 8D o.s. .................................30 2.2.1

Příjmy organizace ...............................................................................30

2.2.2

Vývoj příjmů v letech 2007-2009.......................................................31

2.2.3

Příjmy za hlavní a vedlejší činnost .....................................................33

2.2.4

Vývoj struktury hlavních a vedlejších příjmů v letech 2007-2009.....36

2.2.5

Podrobná analýza příjmů organizace..................................................36

2.2.6

Struktura příjmů v jednotlivých letech ...............................................40

2.2.7

Výdaje organizace...............................................................................43

8

2.3

2.2.8

Vývoj výdajů v letech 2007-2009.......................................................43

2.2.9

Struktura výdajů v letech 2007-2009..................................................45

2.2.10

Shrnutí.................................................................................................48

Dobrovolnictví v Centru 8D .........................................................................49

3 DOPORUČENÍ.........................................................................................................50 3.1

Rozvoj dobrovolnictví ..................................................................................50

3.2

Prodej výrobků..............................................................................................50

3.3

Získání dotací z nových zdrojů.....................................................................51

3.4

Členské příspěvky.........................................................................................52

ZÁVĚR ...........................................................................................................................53 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................54 SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK.............................................................56

9

ÚVOD Problematika neziskových organizací je v současné době často diskutovaným tématem. Neziskové organizace totiž ve společnosti plní mnoho funkcí na sociální, ekonomické a občanské bázi. Poskytují služby, které by ziskový sektor nebyl ochoten zajistit, ale které jsou pro fungování lidské společnosti nezbytné. Toto zaměření bakalářské práce jsem si vybrala, protože se na chodu analyzované neziskové organizace dlouhodobě podílím a chtěla jsem se o této problematice dozvědět více. Dalším motivem je také možnost navržení plánů na zlepšení a zefektivnění financování organizace, které by jí mohly pomoci v dalším rozvoji a byly by jí v budoucnu přínosem. Cílem této bakalářské práce je na základě analyzovaných dat zhodnotit vývoj financování nestátní neziskové organizace v letech 2007-2009. Následně z této analýzy vyvodit závěry a navrhnout vhodná doporučení na zlepšení současné finanční situace. Práce se zabývá hospodařením konkrétní neziskové organizace Centra 8D o.s.. Dělí se do tří hlavních částí: teoretické, praktické a doporučení. V teoretické části je objasněna problematika neziskových organizací se zaměřením na nestátní neziskové organizace, jejich dělení, právní úprava, způsoby financování a význam dobrovolnictví. V části praktické jsou analyzována data z interních materiálů organizace a to především příjmy a výdaje z let 2007-2009, vývoj členské základny a dobrovolnictví. Na základě analýzy těchto dat jsou vyvozena doporučení na zlepšení financování organizace.

10

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Neziskový sektor Pro definování neziskového sektoru je velice důležité si nejprve znázornit a vymezit prostor národního hospodářství a nestátní neziskový sektor jako jeho součást. NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

ziskový (tržní)sektor

neziskový (netržní) sektor

veřejný sektor

nestátní sektor

sektor domácností

Obrázek 1 Členění národního hospodářství podle principu financování Pramen: HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova Universita 2004. 14s. ISBN 80-210-3501-3 Definicí nestátního neziskového sektoru je velké množství a značně se liší. Jednou z nejvíce používaných je definice strukturálně – operacionální. 1 , a to především pro svou použitelnost v různých kulturně a legislativně odlišných prostředí. Nestátní nezisková organizace musí být: 

organizovaná – musí vykazovat určitý stupeň institucionalizace své struktury. Nesmí to být jen náhodná, dočasná, účelová sdružení.



soukromá – institucionálně oddělená od vlády. To znamená na státu ve svém rozhodování a cílech nezávislá.

1

SALAMON, L.M., & ANHEIER, H.K., Defining the non-profit sector: A cross-National Analysis. 1. vyd. Manchester: University press, 1997 str.34 ISBN 0-7190-4902

11



nepřerozdělující zisk – nesmí přerozdělovat zisk mezi své vlastníky, zakladatele, členy představenstva. Právě tato podmínka ji odlišuje od soukromého sektoru – tedy podnikání.



samosprávná – měla by být schopna řídit sama své aktivity. Neměla by být ovlivňována zvenčí.



dobrovolná – zahrnutí určitého stupně dobrovolnosti, třebaže i v managementu, nebo na čestných pozicích. Tímto se nemyslí, že by měli být všichni zaměstnanci dobrovolníky.2

Důležitost nestátních neziskových organizací je především v tom, že vyplňují prostor mezi trhem, státem a rodinou. Tam, kde stát není schopen potřebné služby poskytnout a pro soukromé firmy není výhodné je poskytovat, protože by za ně klienti nebyli ochotni tržní cenu zaplatit, vzniká místo právě pro tyto organizace.

1.2 Členění neziskových organizací 1.2.1

Členění podle právní normy

V rámci české legislativy není přímo vymezen pojem nezisková organizace, a proto se pro tyto účely používá zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb., který definuje organizace, které nebyly založeny či zřízeny za účelem podnikání. Ve znění zákona jsou pod tímto pojmem zařazeny tyto organizace: 

zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní

subjektivitu

2



občanská sdružení včetně odborových organizací,



politické strany a hnutí,



registrované církve a náboženské společnosti,

SALAMON, L.M., & ANHEIER, H.K., Defining the non-profit sector: A cross-National Analysis. 1.

vyd. Manchester: University press, 1997 str.34 ISBN 0-7190-4902-4

12



nadace, nadační fondy,



obce,



vyšší územní samosprávné celky,



organizační složky státu a územních samosprávných celků,



školské právnické osoby podle zvláštního předpisu,



příspěvkové organizace,



obecně prospěšné společnosti,



veřejné vysoké školy,



veřejné výzkumné instituce,



státní fondy a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.3

1.2.2

Členění podle kritéria globálního charakteru poslání

Organizace veřejně prospěšné – jsou založeny za účelem poslání spočívajícím v produkci veřejných statků. Soustřeďují se na užitek osob vně samotnou organizaci. Organizace vzájemně prospěšné – jsou založeny za účelem vzájemné podpory občanů. Jsou spjaty se společným zájmem.

3

Zákon c. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v platném znění.

13

1.2.3

Členění podle předmětu činnosti

Dle tohoto kritéria je používáno trojího dělení a to Mezinárodní klasifikace ICNPO, Systému klasifikace netržních činností – OSN – COPNI a odvětvovou klasifikaci ekonomických činností – OKEČ. Tabulka č. 1 Členění dle předmětu činnosti Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ICPNO

Systém klasifikace netržních činností OSN – COPNI

Odvětvová klasifikace ekonomických činností OKEČ

1. Kultura, sport a volný čas

1. Rekreační a kulturní služby

92. Rekreační, kulturní a sportovní činnosti

2. Vzdělávání a výzkum

2. Vzdělávací služby a výzkum

80. Školství

3. Zdravotnictví

3. Zdravotnické služby

85.1 Zdravotnictví

4. Sociální služby

4. Sociální služby

85.3 Sociální služby 75. Kolektivní a individuální sociální služby a soc. politiky

73. Výzkum

5. Přírodní a životní prostředí 6. Komunitní rozvoj a bydlení 7. Občanskoprávní osvěta a polit. organizace 8. Dobročinnost 9. Mezinárodní nadační aktivity 10. Náboženství a církve

5. Náboženství a církve

11. Oborové a profesní spolky

6. Organizace profesní, odborářské a občanská sdružení

91. Činnost společenských organizací (odbory, politické strany, církve a profesní

spolky) 12. Ostatní

7. Ostatní služby

93. Ostatní osobní služby

Pramen: HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací. 2004. Str. 17. ISBN 80210- 3501-3.

14

1.3 Historický vývoj neziskového sektoru 1.3.1

Historický vývoj před rokem 1989

Filantropie má v českých zemích kořeny v křesťanské filosofii, ve které je pevně zakořeněno, že láska k bližnímu svému a tedy i dobročinnost je součástí každodenního života. Již od 13. století vznikaly nadace, které byly zaměřeny zejména na podporu církví a duchovního vzdělávání. Pomoc slabším byla v této době těsně spojena s vírou. Změna nastala s příchodem husitství, kdy se dobročinným aktivitám začali věnovat měšťané a cechy. Po roce 1620, však díky rekatolizaci církev znovu zaujala v tomto směru čelní pozici, která byla postupně potlačována až s renesancí a humanismem a tyto povinnosti začaly být zastávány státem. V době osvícenství přesněji za vlády Josefa II, již byla sociální péče plně v rukou státu. Znova začaly vznikat světské instituce jako nadace a charity, které byly pod dohledem zemské vlády. K významnému rozvoji spolkové činnosti došlo v období Národního obrození (zhruba od roku 1830). Vlastenectví s sebou přineslo rozvoj spolků a organizací, které podporovaly rozvoj národní kultury, umění, vědy a vzdělávání. Po roce 1918 se spolkové aktivity rozvíjely především na principu národnostním. Vznikla i řada neziskových organizací, které měly svůj vzor v zahraničí, zejména v USA (YMCA - "young men´s christian association", YWCA - "young women´s christian association"). Tento slibný vývoj byl však přerušen 2. světovou válkou a po roce 1948 nástupem komunistického režimu. Totalitní politický systém sdružování občanů omezil na centrálně řízené masové organizace. Zapojení občanů bylo vynucováno režimem a funkce NNO byla plně nahrazena činností státu.

1.3.2

Historický vývoj po roce 1989

1989 Neziskový sektor navazuje v dnešní České republice na bohatou tradici. Nadace a spolky měly vždy významný podíl na národní, kulturní a politické emancipaci (výše zmíněné Národní obrození, vznik Československé republiky v roce 1918, Sametová revoluce ). V roce 1989 nastala v této činnosti velká změna. Začaly vznikat tisíce nestátních neziskových organizací a celý sektor prošel od té doby řadou změn, které můžeme

rozdělit

do

15

čtyř

etap.

1990–1992 První právní úpravy neziskového sektoru (zákon o sdružování a právní úprava nadací) a založení Nadačního investičního fondu. Vznikla Rada pro nadace jako poradní orgán vlády pro otázky NNO. Liberální politika státu v této době vytvořila podmínky k nastartování veřejně prospěšné činnosti, kterou v počátcích významně podpořili také zahraniční dárci s cílem rozvinout tento pilíř demokratické společnosti. 1993–1996 Stát formoval svůj vztah k neziskovému sektoru zpočátku skepticky a rezervovaně (nedostatek vůle rozdělit Nadační investiční fond, váhání nad novým zákonem o nadacích). Státní politika v této době zaostala za vlastním samovolným vývojem neziskového sektoru, přesto státní podpora neziskovému sektoru zůstala stabilní .

1997–2001 Vztah státu k neziskovému sektoru se stal intenzivnějším a přesnějším. Nový zákon o nadacích vedl ke konsolidaci nadační sféry, proběhla příprava nových zákonů a zpřesňování dotačních pravidel jednotlivých ministerstev. Byla obnovena činnost Rady vlády pro nestátní neziskové organizace a došlo k rozdělení prvních finančních prostředků z Nadačního investičního fondu. 2002 po současnost V tomto období došlo ke dvěma velkým změnám. Za prvé byly v rámci reformy veřejné správy vytvořeny kraje, které začaly zásadním způsobem ovlivňovat situaci NNO v regionu. Za druhé přineslo členství v EU výzvu v podobě možnosti navazovat partnerství a využívat fondy EU v rámci aktivit neziskových organizací. Členství České republiky v EU výrazně posiluje význam a vliv mnoha nestátních neziskových subjektů.

16

1.3.3

Vývoj neziskového sektoru od roku 1990 do roku 2009 Vývoj počtu vybraných forem nestátních neziskových organizací v letech 1990 - 2009

80000 70000

Občanská sdružení

60000

Nadace

50000

Nadační fondy

40000 30000

Obecně prospěšné společnosti Evidované právnické osoby

20000 10000

20 08

20 06

20 04

20 02

20 00

19 98

19 96

19 94

19 92

19 90

0

Graf č. 1 Vývoj počtu vybraných forem nestátních neziskových organizací v letech 1990 - 2009 Pramen: Neziskovky [online] URL: Z tohoto grafu je patrný zvyšující se počet neziskových organizací během období posledních 20 let. Hlavní vliv na tento vývoj má především počet občanských sdružení. Zajímavý je vývoj u nadací a nadačních fondů. Značný pokles tohoto typu NNO byl zapříčiněn vstupem v platnost zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech 1. ledna 1998. Nadace měly možnost se přeregistrovat do 12 měsíců od tohoto data, pokud však splňovaly podmínky zákona, jinak zanikly. Se zvyšujícím se počtem NNO je patrný i jejich větší vliv ve společnosti jako a jejich nezastupitelnost na trhu poskytovaných služeb.

17

1.4 Legislativní úprava činnosti neziskových organizací Jak již bylo zmíněno výše, neexistuje komplexní zákonná úprava pro Nestátní neziskové organizace (dále jen NNO). Činnost NNO je proto ovlivněna velkým množstvím nejrůznějších zákonů a nařízení, které se přímo dotýkají jednotlivých okruhů zájmu dané organizace. Legislativní prostředí vytváří základní podmínky pro existenci neziskových organizací. Bez porozumění legislativnímu prostředí upravujícímu funkci NNO není možné analyzovat její činnost, či hospodaření. Činnost nestátních neziskových organizací upravují v České republice následující zákony, podle nichž se řídí proces registrace, organizační struktura, finanční řízení, hospodaření organizace a její zánik: 

Občanská sdružení se řídí zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů



Obecně prospěšné společnosti zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů



Nadace a nadační fondy zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů



Církve a náboženské společnosti, církevní právnické osoby zákonem č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů



Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů .

Vzhledem k tomu, že jsou výše uvedeny pouze ty nejdůležitější zákony, je zřejmé, že legislativa týkající se neziskových organizací je značně obsáhlá a pro samotné organizace je obtížné se v ní orientovat. Základní formy nestátních neziskových organizací 

Občanská sdružení - jsou sdružení fyzických a právnických osob, která vznikají za účelem realizace společného zájmu. Sdružení mohou založit nejméně tři občané České republiky, z nichž alespoň jeden je starší 18 let.



Obecně prospěšné společnosti - jsou subjektem poskytujícím obecně prospěšné služby všem za stejných podmínek. Zakladatelem obecně prospěšné společnosti

18

může být v souladu s § 3 zákona o obecně prospěšných společnostech č. 248/1995 Sb. každá fyzická nebo právnická osoba. Zisk nemůže být přerozdělován mezi zakladatele nebo zaměstnance, používá se na financování dalších aktivit společnosti. 

Nadace - jejich je dávat peníze tam, kde jsou potřebné. Nadace svými financemi pomáhají v nejrůznějších oblastech lidských aktivit. Podporují např. péči o staré lidi, postižené děti, podílejí se na záchraně kulturních památek, ochraně životního prostředí a pomáhají v mnoha dalších potřebných oblastech. Cílem nadací není přímá péče o klienty či poskytování služeb, nýbrž finanční podpora a propagace dobročinných činností. Za tímto účelem shromažďují peníze a též budují a spravují své nadační jmění. Nadace má povinné nezcizitelné nadační jmění, které je v minimální hodnotě 500 000 Kč zapsáno u rejstříkového soudu.



Nadační fondy - jsou stejně jako nadace, nezávislé subjekty finanční povahy, založené za účelem podpory veřejně prospěšných aktivit a projektů. Fungování nadačních fondů upravuje zákon o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb. Nadační fondy, jako nový právní typ, byly do českého právního řádu zavedeny zákonem o nadacích a nadačních fondech v roce 1998. Do té doby právní typ nadačního fondu neexistoval.



Církevní právnické osoby, poskytující sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní služby 4

1.5 Způsoby financování neziskových organizací Neziskové organizace jsou z velké části závislé na příjmech z veřejných rozpočtů. V tomto smyslu vzniká problém s dlouhodobější udržitelností jejich chodu. Mnohé organizace jsou po vyčerpání dotace nuceny ukončit svou činnost.

4

Oficiální stránky České Republiky ministerstva zahraničí [online] URL:

[cit. 2009-12-1]

19

1.5.1

Fundrasing

Definic fudnraisingu je mnoho. Je možné vycházet už jen z překladu tohoto slova. Slovo fundraising je složeno ze dvou slov tedy fund – zdroj, hotovost, kapitál a raising – zvyšování, budování. Dá se tedy říci, že se jedná o hledání a získávání finančních i nefinančních (materiál, konkrétní služby atd.) zdrojů pro zamýšlené aktivity neziskové organizace. Pro mnohé z nich je jedinou cestou jak financovat své projekty. Může mít různé formy od prodeje vlastních výrobků, přes pořádání nejrůznějších benefičních akcí jako jsou například loterie, až po přímé žádání finančního příspěvku. V širším slova smyslu jde o získávání důvěry a s tím související stability a trvalé udržitelnosti organizace. Význam fundraisingu pro NNO: 

Přežití – nutnost finanční. Financování projektu, zaplacení zaměstnanců, pronájem kanceláře, nové technické vybavení atd., bez těchto věcí není možný provoz organizace.



Rozšíření a rozvoj – je nutné, aby se organizace neustále rozvíjela, zvětšovala pole své působnosti, nabízela kvalitnější služby. I pro to je potřeba opatřit si zdroj peněz.



Omezení závislosti - řada organizací je podporována jedním nebo několika mála dárci (významný zdroj dotací), kteří poskytují většinu finančních prostředků, které organizace potřebuje. V tomto případě je na takovém zdroji existenčně závislá a nemůže si být jistá udržitelností své činnosti.



Budování podpory – fundraising – je také hledání podporovatelů. V tomto smyslu ne jen finančních ( dobrovolníci atd.)



Vytváření udržitelné organizace – velkým problémem je udržitelnost činnosti. Vzhledem k časové omezenosti dotací a grantů je nutné zajistit si příliv financí i z jiných zdrojů.

20

1.5.2 

Zdroje financování

Veřejné financování - příjmy z veřejných rozpočtů jsou nejčastějším způsobem financování projektů nestátních neziskových organizací . Jedná se především o dotace za státního rozpočtu či rozpočtu krajů a obcí.



Vlastní činnost – jedná se o platby za poskytnutí služeb, prodej zboží vyrobeného organizací, z reklamy, nebo z pronájmu prostor, které organizace vlastní. Tímto způsobem je možné si opatřit dlouhodobý a stálý přísun financí .



Jednotlivci a soukromé osoby - výhodou oslovení jednotlivců je vyjma získání samotných financí především informování o existenci a činnosti organizace. Tímto způsobem je možné získat pravidelné přispěvatele i nové spolupracovníky. Je důležité , aby organizace byla v povědomí občanů. Například pro místní organizace zaměřené na danou lokalitu je zásadní získat dárce v jejím okolí. Tento způsob financování a spoluúčasti samozřejmě využívají i velké a nadnárodní neziskové organizace jako jsou Greenpeace, či Amnesty International, které především v posledních letech své přispěvatele získávají pomocí celorepublikových kampaní zaměřených v první řadě na informování o jejich činnosti. Osoba dárce může organizaci podpořit různými způsoby. Poskytnout jednorázový příspěvek, tedy náhodnou podporu, ze které se může vyvinout podpora pravidelná, nebo vetší obnos vztahující se k určitému konkrétnímu projektu. Další alternativou je odkázání peněz, či hmotné věci formou závěti. Častým případem jsou i věcné dary například materiál, ceny do soutěží a loterií. Formou dárcovství je i dobrovolnictví, kterým dobrovolník, případně člen, poskytuje svůj čas a stává se osobně zodpovědným za úspěch organizace.



Společnosti - především pro získání větší finanční podpory je vhodné zaměřit se i na společnosti v okolí organizace Je velice časté, že se společnosti chtějí identifikovat s určitým způsobem charity, či pomoci. V rámci české legislativy jsou také dary zvýhodněny odpočtem z daní.



Firemní sponzorství – sponzorství není jen obyčejný dar od firmy. Jde o dvoustranný vztah, ze kterého dárce i obdarovaný očekávají užitek. Sponzor předpokládá, že zlepší- svou image, zajistí propagaci svého výrobku nebo přiláká zákazníky, a tak víc prodá.

21



Ostatní dobročinné organizace – mnoho větších organizací jako například Červený kříž často poskytují podporu ( někdy i finanční) menším organizacím. Dále také církev, či školy jsou častými dárci a podpůrci.

Místa vhodná pro informování o činnosti a získávání dárců : 

Zmínky v tisku, rádiu, reklamy,



informování v ulicích,



zasílání emailů,



pořádání různých akcí.

1.5.3

Samofinancování a příjmy z podnikání

Samofinancování je pro dlouhodobý chod NNO nezbytností, ale v praxi je problematické stanovit do jaké míry NNO může k posílení své finanční soběstačnosti vyvíjet výdělečnou činnost – především (avšak nejenom) podnikat. Pojem výdělečnosti je totiž širším pojmem než pouhé podnikání. Podnikání NNO by mělo být v souladu s cíli jejich činnosti a se způsoby, jakými jsou tyto cíle dosahovány. Je-li NNO uskutečňována jakákoli hospodářská činnost, ať již obecně výdělečná nebo přímo podnikatelská, měla by tato činnost mít právní povahu činnosti vedlejší, tedy doplňkové. Toto je nutno ve stanovách zřetelně a přesně odlišit od činnosti hlavní. 5 Příjmy z vedlejší činnosti, na rozdíl od příjmů z činnosti hlavní, podléhají dani z příjmu právnických osob. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů určuje neziskovým organizacím oproti jiným poplatníkům zvláštní pravidla. Předmětem daně z příjmů pro neziskové organizace jsou vždy výnosy z reklam, z členských příspěvků a z nájemného. „Naopak předmětem daně nejsou výnosy z úroků z vkladů na běžném účtu a dále výnosy z činnosti, pro kterou byla nezisková organizace založena, tj. z hlavní činnosti, která je jejím posláním. Toto pravidlo ale platí pouze za předpokladu, že náklady na tuto hlavní činnost nejsou nižší než výnosy z ní vyplývající, a v takovém případě je z této činnosti daňový základ roven nule. Pokud však výnosy z hlavní činnosti převyšují náklady na dosažení, zajištění a 5

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova zahraničí [online] URL:

22

udržení těchto výnosů, pak i tato hlavní činnost je předmětem daně z příjmů neziskové organizace.“6 Dle §19 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu jsou osvobozeny od daně členské příspěvky přijaté podle stanov, zřizovacích nebo zakladatelských listin zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím, občanskými sdruženími, odborovými organizacemi, politickými stranami a politickými hnutími. U registrovaných církví a náboženských společností jsou dále od daně osvobozeny výnosy z kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky jejich členů. Pro nadace a nadační fondy platí mimo jiné i osvobození výnosů plynoucích z pronájmu nemovitostí, z pronájmu uměleckých děl, z úrokových příjmů a jiných výnosů z cenných papírů, pokud jsou tyto složky majetku součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku. Osvobozeny od daně z příjmů jsou i úroky z peněžních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky.7

1.6 Dobrovolnictví Jak již bylo zmíněno výše, dobrovolnost je jedním ze základních faktorů NNO, a proto dobrovolnictví jako takové je pro tyto organizace velice důležitým a bývá často spolu s nadšením prvním impulsem k založení organizace. Definice dobrovolnosti se značně různí, ale dnes zřejmě nejcitovanější z nich jej označuje za činnost člověka, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti. 8 Dobrovolník je tedy fyzická osoba, starší 15 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby na území České republiky nebo starší 18 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby v zahraničí. Na základě svých vlastností, znalostí a dovedností se svobodně rozhodne poskytovat dobrovolnickou službu. Fakt, že dobrovolník pracuje zcela zdarma, však většinou není pravdou. Jeho mzda je však značně nižší než běžná tržní mzda za jeho práci. Pozice dobrovolnictví je v dnešní 6

Portál veřejné správy České republiky [online] URL: < http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/17236?ks=1607&docid=104751/> [cit. 2010-5-10] 7 Portál veřejné správy České republiky [online] URL: < http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/17236?ks=1607&docid=104751/> [cit. 2010-5-10] 8

TOŠNER,J.,SOZANSKÁ,O. Dobrovolnictví a metodická práce s nimi v organizacích. Praha:Portál, 2002. str.33 ISBN 80-7178-514-8

23

společnosti značně složitá. I přes historickou tradici, která se vztahuje k organizacím jako je například Česká katolická charita, značně utrpělo během dlouhých let komunismu. Během těchto let byla řada činností postavených na principu dobrovolnosti vlastně povinná v rámci socialistického kolektivismu. Dnešní doba je naopak ovlivněna tržním způsobem života a práci bez finanční odměny považuje za nerozumnou. Tento problém je patrný ve všech zemích bývalého východního bloku. Dobrovolnictví má řadu forem a můžeme jej dělit podle intenzity: 

Jednorázově akce – benefiční akce, kampaně, pomoc s organizováním atd.



Dlouhodobé dobrovolnické programy – pravidelná spolupráce v delším časovém období9 

Dobrovolnická služba - je obvykle dlouhodobý (až roční) závazek

věnovat se dobrovolné práci často mimo svoji zemi. V ČR se tento typ dobrovolnictví objevuje až po roce 1989, kdy v ČR začala působit řada dobrovolníků především z USA a západoevropských zemí, jejichž činnost byla zaměřena převážně na výuku jazyků. Postupem času vznikají i české organizace, které se věnují vysílání dobrovolníků do zahraničí, ať již na skupinové workshopy, tedy pracovní kempy či na samostatné studijní a vzdělávací pobyty v humanitárních či ekologických organizacích. Různé organizace poskytují různé výhody, pojištění, kapesné, příspěvek na stravu a bydlení apod. Dobrovolná služba je další alternativou pro mladé lidi, jak získat zkušenosti z cizí země. Je také formou neformálního vzdělávání. Některé organizace fungují pouze jako vysílající organizace. Tyto jsou definovány dle § 4 odst. 1) zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě jako právnická osoba se sídlem v České republice, která dobrovolníky vybírá, eviduje, připravuje pro výkon dobrovolnické služby a uzavírá s nimi smlouvy o výkonu dobrovolnické služby za podmínky, že má udělenu akreditaci. Většina z nich však funguje recipročně a je i organizací přijímající.

9

NOVOTNÝ,J., LUKEŠ, M. a kol. Faktory úspěchu nestátních neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Oekonomika

2008. 106 s. ISBN 978-80-245-1473-4

24

Jak již bylo zmíněno výše, organizaci musí být udělena akreditace. Aby byla akreditace udělena, je nutné splnit podmínky stanovené zákonem č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. Vybrané organizace a programy věnující se dobrovolnické službě: 

Mládež v akci nabízí výměny mládeže, dobrovolnou službu,

podporu místní komunity, zapojení do demokratických projektů, školení a semináře pro pracovníky s mládeží, spolupráci s partnerskými zeměmi EU a další aktivity.10 Mládež v akci sdružuje tyto programy: 

Mládež pro Evropu – zaměřena na podporu aktivního občanství

mladých lidí obecně a jejich evropského občanství zvláště. Tento program je zaměřen na neziskové organizace nebo sdružení se sídlem v zemi programu nebo místní, regionální či státní veřejný subjekt zapojený do práce s mládeží nebo neformální skupina mladých lidí. 

Evropská dobrovolná služba umožňuje mladým lidem zapojit se

individuálně nebo ve skupinách (až 100 účastníků) do dobrovolnických projektů konaných v zemích EU a v partnerských zemích. Projekty v délce 2 až 12 měsíců jsou zaměřeny na kulturu, děti a mládež, sport, sociální péči, umění, ekologii. dobrovolníka i jeho hostitelskou organizaci. Je to možnost získat množství nových zkušeností a znalostí, poznat cizí kulturu, způsob života, jazyk a zvyky. Dobrovolníkem se může stát každý mladý člověk ve věku 18 až 30 let, který má trvalé bydliště v ČR, v jiné zemi programu nebo v partnerské zemi. 

Mládež ve světě podporuje projekty se sousedními zeměmi EU

a dalšími zeměmi světa. Cílem této akce je podpořit dialog, vzájemnou toleranci, interkulturní povědomí a solidaritu mezi zeměmi Evropské unie a partnerskými zeměmi. 

Systémy na podporu mládeže jsou zaměřeny na podporu osob

pracujících s mládeží a na rozvoj kvality programu Mládež v akci na evropské úrovni. Projekt je zaměřen na podporu vzdělávání osob 10

Mládež v akci [online] URL: < http://www.mladezvakci.cz/> [cit. 2010-1-9]

25

pracujících

s mládeží

a v mládežnických

organizacích,

zejména

vzájemnou výměnu zkušeností, odborných znalostí a osvědčených postupů a podporu projektů zaměřených na zavádění, uskutečňování a propagování inovačních přístupů v oblasti mládeže. 

Podpora evropské spolupráce oblasti mládeže -

Podpora

strukturovaného dialogu mezi mladými lidmi, pracovníky s mládeží a politickými činiteli a rozvoj spolupráce mezinárodních organizací. 

United Nations Volunteers – dobrovolnická organizace OSN podporuje mír a rozvoj prostřednictvím dobrovolnictví.



Bohemia Corps se snaží o posílení právního zabezpečení dobrovolníků, podporuje dobrovolnictví na území ČR prostřednictvím vzdělávacích programů.



INEX - Sdružení dobrovolných aktivit je nevládní nezisková organizace působící od roku 1991 v oblasti mezinárodního dobrovolnictví.



SCI - Service Civil International – je jednou ze světových největších organizací zabývajících se dobrovolnictvím. Má již devadesát let zkušenosti s vedením krátkodobých

a

dlouhodobých

dobrovolnických

programů.

Pomocí

dobrovolnických výměn pomáhá překonávat bariéry a předsudky mezi různými sociálními, kulturními a národnostními subjekty. Dalšími formami dobrovolnictví jsou také: 

Dárcovství – definováno výše



Dobrovolná občanská výpomoc - je tradiční součástí jakékoli společnosti již od prvopočátku její existence. Jedná se o systém vzájemných protislužeb, který se úspěšně rozvíjel v uplynulém období totalitní společnosti díky absenci normálně fungujícího trhu i služeb. I přes transformaci v posledních letech v tržní vztahy je v rámci rodiny, širšího příbuzenstva a sousedských vztahů stále běžná.



Dobrovolnictví vzájemně prospěšné - je činnost, kterou vykonávají členové určitého sdružení či klubu v zájmu realizace svých cílů a poslání. V tomto směru můžeme za tradiční organizace považovat sbor dobrovolných hasičů či Sokol.



Dobrovolnictví veřejně prospěšné - vychází z ochoty občanů angažovat se svobodně a podle svého přesvědčení, ať již pro druhé nebo pro určité změny ve

26

společnosti. Oproti vzájemně prospěšnému dobrovolnictví je u tohoto typu dobrovolnictví na prvním místě potřeba být užitečný svému okolí. Klasickým příkladem jsou dobrovolní dárci krve či horská služba, ale i skauting

1.6.1

11

Přínosy dobrovolnictví pro organizaci

Mezi přínosy pro organizaci patří: 

Levný zdroj práce – práce dobrovolníků není zcela zdarma. Je potřebné mít koordinátora pro dobrovolníky a často jsou odměňováni i samotní dobrovolníci.



Vliv na poslání a zpětní vazba – instituce, která spolupracuje s dobrovolníky musí často změnit své poslání. Musí je vzdělávat a starat se o ně. Posláním některých institucí je přímo dobrovolnictví – vysílající dobrovolnické organizace.



Dobré jméno, zlepšení image – to, že někdo věnuje svůj volný čas práci v organizaci svědčí o dobrém fungování organizace. Je to tedy určitá forma propagace.



Nový duch a nadšení – dobrovolníci přinášejí do organizace nadšení pro věc a inovativní nápady na řešení problémů.



Kontakty, zdroj uchazečů o práci – šíří povědomí o organizaci a tím i přivádějí další pracovníky. Pro mnohé z nich je motivací možnost získat v organizaci praxi, nebo stálé placené uplatnění.

1.6.2

Motivy pro činnost dobrovolníka

Motivy jsou v tomto případě individuální a zaleží jak na jedinci, tak na dané práci. Dobrovolnictví je formou nepeněžního daru v podobě práce. Motivem je dobrý pocit z vykonané práce, načerpání zkušeností, možnost využít své dovednosti, možnost realizovat se. Dále také seznámení se s novými lidmi, nové zážitky, přátelství, pro příslušníky sociálně slabých skupin také možnost, jak si zlepšit společenské postavení.

11

Dobrovolník [online] URL: < http://www.dobrovolnik.cz/d_druhy.shtml#5 > [cit. 2010-1-9]

27

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Základní informace o organizaci Občanské sdružení Centrum 8D je nestátní neziskovou organizací založenou v Brně v roce 2006. Hlásí se k principům a metodám celosvětově uznávaného skautského hnutí. Zaměřuje se na práci s mladými lidmi, pomoc postiženým a jinak znevýhodněným dětem. Nabízí veřejnosti široké spektrum aktivit, zahrnující sportovní programy, tvůrčí dílny, vzdělávací, klubové a kulturní aktivity.

2.1.1

Aktuální programy Centra 8D

Lavičky 8D a Hřiště 8D Výroba certifikovaných prolézaček, laviček, bezbariérových hřišť,

hraček a

rehabilitačních pomůcek za dřeva pro ústavy, stacionáře, dětské domovy, domovy důchodců atd. Dobrovolník 8D Centrum vzniklo na dobrovolnické bázi na základě zkušeností ze skautských vzdělávacích zážitkových kurzů Rozrazil. Činnost dobrovolníků stále významně přispívá k jeho fungování. Dobrovolníci z České republiky i zahraničí spolupracují na přípravě a realizaci programů i obecně prospěšných projektů. Organizace se podílí na programu evropské unie Mládež v akci – European Voluntary Service, který spolupracuje s 56 zeměmi světa. 8D pro zaměstnanost Projekt je zaměřený na integraci a podporu osob znevýhodněných na trhu práce. Jeho cílem je vzdělávání a rozvoj klíčových kompetencí uchazečů o zaměstnání, postupné vytváření nových pracovních míst, vyhledávání vhodných pracovních míst, spolupráce s firmami a personálními agenturami, přizpůsobení pracovní náplně konkrétním možnostem schopnostem a potřebám uchazečů.

28

Tenisové prázdniny a sport bez bariér Do roku 2009 provozovalo Centrum 8D letní sportovní kurzy a tenisovou školu na tenisových dvorcích na Kraví hoře, které mělo v pronájmu. Součástí tohoto programu byl i podprogram Sport bez bariér, který se zaměřoval na rozvoj sportu u fyzicky a sociálně znevýhodněných dětí a mládeže. I přesto, že v současné době již tento program není aktuální, mezi aktivity Centra 8D je zařazen, protože v minulých letech se výrazně podílel na struktuře jeho příjmů a výdajů.

2.1.2

Rozvoj členské základny

Z interních materiálů organizace je zřejmé, že již od jejího založení se plynule rozvíjí a počet jejích členů stoupá. Při podrobnější analýze tohoto vývoje je možné sledovat, výrazný růst především v letních měsících. Tento jev je zapříčiněn z velké části pořádáním letních sportovních kurzů v minulých letech. Tento trend také nasvědčuje tomu, že právě sportovní kurzy byly doposud nejnavštěvovanějším programem Centra 8D, jak je znázorněno v následujících tabulkách a grafu: Tabulka č. 2 Počet členů organizace v letech 2007-2009 Rok Počet členů organizace 2007 1. čtvrtletí 9 2. čtvrtletí 15 3. čtvrtletí 35 4. čtvrtletí 37 2008 1. čtvrtletí 42 2. čtvrtletí 53 3. čtvrtletí 88 4. čtvrtletí 93 2009 1. čtvrtletí 96 2. čtvrtletí 108 3. čtvrtletí 140 4. čtvrtletí 148 Pramen: Interní materiály organizace Centrum 8D o.s.

29

Tabulka č. 3 Počet nových členů díky sportovním kurzům Rok 2007 2008 2009

Počet nových členů 20 45 40

Pramen: Interní materiály organizace Centrum 8D o.s.

Tabulka č. 4 Počet nových členů díky ostatním aktivitám Rok 2007 2008 2009

Počet nových členů 17 11 15

Pramen: Interní materiály organizace Centrum 8D o.s.

Vývoj počtu členů organizace v letech 2007-2009 160 140 120 100 80 60 40 20 0

etí

Počet nových členů díky ostatním aktivitám

4.

čt v

čt v 3.

2008

r tl

etí

r tl

r tl

etí

etí

čt v 2.

1.

čt v

r tl

r tl

etí

etí

čt v 4.

čt v

r tl 3.

čt v 2.

r tl

etí

etí r tl

etí

čt v

r tl

2007

1.

4.

čt v

r tl

etí

etí

čt v 3.

čt v 2.

1.

čt v

r tl

r tl

etí

Počet nových členů díky sportovním kurzům

2009

Graf č. 2 Vývoj počtu členů organizace v letech 2007-2009 Pramen: Interní materiály organizace Centrum 8D o.s.

2.2 Analýza příjmů a výdajů organizace Centrum 8D o.s. 2.2.1

Příjmy organizace

Centrum 8D čerpá finanční zdroje na svůj provoz z různých zdrojů. Snahou je zajistit dostatečné příjmy pro financování již probíhajících projektů i projektů nově připravovaných. Jako pro většinu NNO je pro ni získání dostatku finančních prostředků existenční nezbytností.

30

V posledních třech letech byly příjmy organizace čerpány z těchto zdrojů: Prodej vlastních výrobky, prodej služeb, příjmy z pronájmu, příjmy z reklamy, prodej zboží, úroky, příjmy z akcí, příjmy z prodeje materiálu, dotace a granty. Právě tyto druhy příjmů budou předmětem podrobné analýzy.

2.2.2

Vývoj příjmů v letech 2007-2009

Příjmy vztahující se k rokům 2007-2009 jsou uvedeny v následující tabulce a grafu, ve kterých je znázorněn jejich vývoj. Tabulka č. 5 Příjmy v letech 2007-2009 (v Kč.) Rok 2007 2008 2009

Příjmy 1 285 566 2 986 023 2 688 156

Pramen: Výkazy organizace Centrum 8D o.s.

Vývoj příjmů v letech 2007 - 2009 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000

Vývoj příjmů v letech 2007 - 2009

1 500 000 1 000 000 500 000 0 2007

2008

2009

Graf č. 3 Vývoj příjmů v letech 2007-2009 (v Kč.) Pramen: Výkazy organizace Centrum 8D o.s.

Z uvedených údajů je zřejmé , že příjmy organizace se od jejího založení dynamicky rozvíjejí. V roce 2007 jsou výrazně nižší než v letech následujících. V počátcích bylo pro Centrum 8D těžké zorientovat se v možných zdrojích financování a efektivně z nich čerpat, proto je nárůst v příjmech mezi rokem 2007 a 2008 o 1 700 457 Kč. Naopak v roce 2009 je možné sledovat pokles o 298 023 Kč. Tento jev je zapříčiněn dopadem

31

světové hospodářské krize. Mohlo by se zdát, že neziskový sektor by touto událostí neměl být ovlivněn, ale opak je pravdou, jak bude podrobněji analyzováno u jednotlivých typů příjmů. Krize výrazně ovlivnila ochotu přispívat u jednotlivců i společností, které byly výrazným zdrojem financování. Zajistit finanční zdroje pro rok 2009 bylo o poznání náročnější než v letech předešlých.

32

2.2.3

Příjmy za hlavní a vedlejší činnost

U neziskové organizace je velice důležité pečlivě rozlišovat příjmy za hlavní a za vedlejší činnost a to především pro účely daně z příjmu, jak bylo zmíněno v teoretické části práce. Jako příjmy vedlejší byly v letech 2007-2009 podle účetních výkazů klasifikovány tyto příjmy: tržby z pronájmu a tržby z reklamy. Podíl jednotlivých příjmů na celkové struktuře příjmů je znázorněn v následujících grafech. Rok 2007 Poměr hlavních a vedlejších příjmů v roce 2007 23%

hlavní příjmy vedlejší příjmy 77%

Graf č. 4 Poměr hlavních a vedlejších příjmů v roce 2007 Pramen: Výkazy organizace Centrum 8D o.s.

Celkové příjmy v roce 2007 činily 1 285 566 Kč. Z toho příjmy z hlavní činnosti byly 995 550 Kč a příjmy z vedlejší činnosti byly ve výši 290 016 Kč. Příjmy z hlavní činnosti byly tvořeny: příjmy za vlastní výrobky, úroky na bankovních účtech, příjmy z pořádaných akcí a sportovních campů, příjmy z prodeje materiálu, přijatými dary, dotacemi a granty, mezi kterými byly nejvýznamnějšími příspěvky z České národní agentury a od Jihomoravského kraje na projekt výměny mládeže Tobogan. Jako příjmy za vedlejší činnost v roce 2007 figurovaly příjmy z reklamy a z pronájmu prostor.

33

Rok 2008 Poměr hlavních a vedlejších příjmů v roce 2008

29%



Poměr hlavních a vedlejších příjmů v roce 2008 byl sice podobný roku 2007, avšak výrazný rozdíl nastal v celkových příjmech za tento rok, které byly ve výši 2 986 023 Kč. Spolu s rozvojem organizace došlo i ke značnému rozvoji jejích příjmů. Jako příjmy hlavní v tomto roce byly: příjmy za vlastní výrobky, příjmy z prodeje služeb, příjmy za prodané zboží, úroky, příjmy z pořádaných akcí a sportovních campů, příjmy z prodeje materiálu, granty a dotace v obdobné struktuře jako v roce 2007 v celkové výši 2 093 430 Kč. U vedlejších příjmů došlo v roce 2008 k rozšíření zahrnutých položek o příjmy z přefakturace služeb k nájmu a o příjmy z prodeje zboží, které se nevztahovaly k hlavní činnosti organizace. K výraznému nárůstu došlo především u příjmů z reklamy a to z 142 750 Kč v roce 2007 na 425 000 Kč v roce 2008. Tato situace byla zapříčiněna ochotou soukromých subjektů podporovat finančně Centrum 8D za poskytnutí reklamy umístěné na jeho sportovištích a v jeho propagačních materiálech. Příjmy z vedlejší činnosti byly v tomto roce celkem 892 593 Kč.

34

Rok 2009 Poměr hlavních a vedlejších příjmů v roce 2009 19%



Z poměru hlavních a vedlejších příjmů v roce 2009 je zřejmá výrazná změna. Oproti roku 2008 se poměr vedlejších příjmů ku hlavním snížil o třetinu. Celkové příjmy organizace činili sice 2 688 156 Kč, ale z toho příjmy vedlejší pouze 495 000 Kč. Do příjmů hlavních byly v tomto roce zahrnuty příjmy za vlastní výrobky, příjmy za prodej služeb, úroků z bankovních účtů, příjmy z akcí a pořádání sportovních campů, dotace městské části, dotace města Brna, ostatní granty a dotace a dary. Do příjmů vedlejších pak příjmy z pronájmu, příjmy z prodeje zboží a z reklamy. Při podrobnější analýze příjmů z vedlejší činnosti je zřejmé, že jejich pokles je zapříčiněn poklesem příjmů z reklamy ze 425 000 Kč za rok 2008 na pouhých 258 140 Kč v roce 2009. Tento vývoj byl zapříčiněn celosvětovým trendem snižování výdajů na reklamu. Výdaje na reklamu zaznamenaly celosvětově mezi roky 2008 a 2009

až 20% pokles. Důvodem byla

světová ekonomická krize.12

12

Online zprávy hospodářských novin [online] URL: http://mam.ihned.cz/c4-10000135-37719880-100000_d-vydaje-na-reklamu-v-cr-letos-o-15-az-20procent-nizsi> [cit. 2009-7-8]

35

2.2.4

Vývoj struktury hlavních a vedlejších příjmů v letech

2007-2009

hodnoty v %

Vývoj struktury hlavních a vedlejších příjmů v letech 2007-2009 120 100 80 60 40 20 0

77

76

81

23

24

19

2007

2008

2009

vedlejší příjmy hlavní příjmy

Graf č. 7 Vývoj struktury hlavních a vedlejších příjmů v letech 2007-2009 Pramen: Výkazy organizace Centrum 8D o.s.

Z analyzovaných dat vyplývá, že v současné době se poměr příjmů z hlavní činnosti zvyšuje vzhledem k poměru příjmů z činnosti vedlejší. Tato situace je zapříčiněna skladbou příjmů z vedlejší činnosti, které jsou z velké části tvořeny příjmy z reklamy. V současné době se nedá očekávat zvýšení investic společností do reklamy, protože právě tato oblast nákladů byla kvůli světové ekonomické krizi minimalizována a ani v roce 2010 by se tento trend neměl výrazně měnit.

2.2.5

Podrobná analýza příjmů organizace

Tržby za vlastní výrobky Organizace se věnuje výrobě certifikovaných prolézaček z jejichž prodeje financuje své další aktivity. Příjmy z prodeje služeb V letech 2007-2009 bylo Centrum 8D nájemcem tenisových kurtů v areálu VUT v Brně na Kraví hoře. Veškeré tržby za prodej služeb a zboží se tedy vztahovaly právě k provozování těchto sportovišť.

36

Příjmy z pronájmu Organizace příležitostně pronajímá část z objektu, který sama využívá a to především dílny a prezentační prostory. Prostory jsou často pronajímány na akce jiným neziskovým organizacím. Z tohoto zdroje tedy plynou její příjmy z pronájmu. Příjmy z prodeje materiálu Organizace vyrábí výrobky ze dřeva a každoročně prodává přebytečný materiál, aby maximalizovala své příjmy a snížila náklady na skladování materiálu. Příjmy z reklamy Jsou pro Centrum 8D velice významným příjmem. Každoročně tvoří 10 - 14% z celkových příjmů organizace. Jedná se o příjmy získané poskytováním reklamy fyzickým a právnickým osobám. Reklama je poskytována především umístěním reklamních bannerů na sportovištích organizace a prezentováním sponzorských subjektů na webových stránkách organizace a v propagačních materiále organizace. Příjmy z pořádání akcí V minulých letech byly hlavním příjmem akce pořádané na tenisových kurtech, které organizace provozovala do roku 2009. Jednalo se o pořádání dětských sportovních dnů a tenisových kempů, které byly zaměřeny na rozvoj sportovních a tvůrčích dovedností dětí a mládeže ve věku od 4 do 18 let. Dary Dary jsou pro organizaci spíše menšinovým příjmem. Organizace má však pravidelné přispěvatele, kteří podporují její činnost menšími finančními obnosy. Dotace Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj každoročně vypisuje grantové výzvy, kterých se Centrum 8D pravidelně účastní a v posledních letech bylo v žádání o dotace od Jihomoravského kraje úspěšné. Dotace se týkají aktivit spojených s oblastí volného času, mládeže a pomoci rozvojovým zemím. Nejvýznamnější dotací od Jihomoravského kraje byla dotace ve výši 200 000 Kč v roce 2007 a znova také v roce 2008 na Mezinárodní kemp

37

Tobogan, který se zaměřil podpoření vzniku neformálních skupin a prohloubení zahraniční spolupráce s partnerskými organizacemi ze Srbska a Slovenska. Výstupem projektu byla výroba dětských prolézaček do uprchlického tábora v Zastávce u Brna. Dotace města Brna Magistrát města Brna dotuje ze svého rozpočtu volnočasové a sportovní aktivity probíhající na jeho území. Centrum 8D bylo úspěšným žadatelem o neinvestiční dotaci v roce 2008. Celková dotace byla ve výši 30 000 Kč. Dotace od městské části Brno-střed Městské část Brno-střed podporuje občanská zájmová sdružení v oblasti mládeže, kultury, rozvoje sportu a tělovýchovy a sociálních programů na svém území. Organizace byla v tomto směru každoročně úspěšným žadatelem o tuto dotaci. V roce 2007 se jednalo o částku 19 000 Kč, v roce 2008 pak 12 000 Kč a v roce 2009 10 000 Kč. Granty ČNA Česká národní agentura rozhoduje o přidělení grantu z programu Mládež v akci a je koordinátorem tohoto programu pro Českou republiku. Mládež v akci je programem Evropské unie probíhajícím od roku 2007. Program je zaměřen na volnočasové aktivity mladých lidí od 13 do 30 let věku. Centrum 8D bylo v minulých letech úspěšným žadatelem v programu Mládež pro Evropu – Iniciativy mládeže. V rámci tohoto programu je možné získat grant až do výše 12 000€ z mezinárodních projektů na konkrétní aktivitu a dále 70 % z cestovních nákladů. Úspěšným projektem pro rok 2007 byly Tvůrčí dílny, na které byl získán grant ve výši 215 000 Kč a pro rok 2008 a 2009 program diskusních večerů Open Dialog, na který bylo získáno 307 000 Kč. Dále bylo úspěšným žadatelem v programu Evropské dobrovolné služby. Grant v roce 2007 činil 81 000 Kč, v roce 2008 448 418 Kč a v roce 2009 477 577 Kč.

Vzhledem ke

zvyšujícímu se počtu dobrovolníků působících v organizaci se postupně zvyšoval i příjem z grantu EVS.

38

Granty nadace O2 Program Regionální granty Nadace O2 se zaměřuje na podporu sociálně a zdravotně znevýhodněných dětí a mládeže, aktivní využití volného času dětí a mládeže, jejich výchovu a vzdělávání a na problémy jejich komunikace. Finanční podporu z tohoto grantu mohou žádat nestátní neziskové organizace jako občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a církevní právnické osoby. Nadace O2 vznikla v roce 2002 a od svého založení rozdělila na podporu neziskových projektů, které pomáhají dětem a mladým lidem, více než 90 milionů korun. Dlouhodobým, promyšleným a systematickým dárcovstvím chce zdůraznit vstřícný postoj k jejímu okolí a přijímání spoluzodpovědnosti za stav a vývoj společnosti. Zřizovatelem a hlavním donátorem Nadace O2 je společnost Telefónica O2 Czech Republic, a.s., od založení nadace bylo rozděleno každoročně 10 mil. Kč. Grantové příspěvky jsou rozdělovány v rámci takzvaných osmi spojených krajů. V každém z těchto krajů jsou rozděleny příspěvky ve výši 400 000 Kč, 350 000 Kč, 300 000 Kč a 2 x 50 000 Kč. Centrum 8D dosáhlo na grant společnosti O2 od 1.12.2008 do 31.12.2009 v celkové výši 300 000 Kč. Grant se týkal rozvoje Centra 8D a jeho fungování.

39

2.2.6

Struktura příjmů v jednotlivých letech

Příjmy v roce 2007 Rok 2007 byl prvním rokem fungování Centra 8D. Právě proto v tomto roce byly příjmy organizace nejnižší. Vyznačoval se především získáním prvních dotací od České národní agentury, jihomoravského kraje a městské části Brno-střed. Právě získání těchto prvních dotací bylo velkou motivací pro další rozvoj Centra 8D. Zajímavý je poměrně vysoký podíl darů od soukromých subjektů, který se již v dalších letech neopakoval. Poskytnuté dary byly projevem solidarity a podpory od lidí pohybujících se v okolí organizace, kteří se snažili pomoci nově vznikající nestátní neziskové organizaci.

Strukruta příjmů Centra 8D v roce 2007 Příjmy na vlastní výrobky Příjmy z pronájmu

2%

16%

Příjmy z prodeje materiálu

33%

Příjmy z reklamy Úroky Příjmy z akcí Příjmy camp

24%

Přijaté příspěvky (dary)

2%

0% 1%

0%

11%

0%

11%

Ostatní granty a dotace Přijaté příspěspěvky - JmK Tob Provozní dotace ÚMČ

Graf č. 8 Struktura příjmů Centra 8D v roce 2007 Pramen: Výkazy organizace Centrum 8D o.s.

40

Příjmy v roce 2008 Rok 2008 byl pro Centrum 8D velkou změnou. Objem příjmů se více než zdvojnásobil a dosáhl celkové částky 2 986 023 Kč. Tento trend následovala většina položek příjmů. U některých z nich však došlo k mnohem většímu nárůstu. Důležitým zdrojem financování se stalo pořádání různých akcí jako sportovních kurzů, keramických dílen a dílen práce se dřevem. Podařilo se taká dosáhnout dotací a grantů z dalších zdrojů než v roce předešlém. Konkrétně se jednalo o dosažení na grant ČNA na projekt diskuzních večerů Open Dialog a grantu na zapojení znevýhodněných mladých lidí do výroby dětských hřišť od Nadace společnosti O2. Nezanedbatelné byly i příjmy z reklamy umístěné na sportovištích a v propagačních materiálech organizace, které dosáhly 14% celkových příjmů.

Příjmy na vlastní výrobky

Struktura příjmů Centra 8D v roce 2008

Příjmy z prodeje služeb Příjmy z pronájmu Příjmy z reklamy

18%

27%

Příjmy z příležitostného pronájmu Příjmy - přefakturace služeb k nájmu 8% Příjmy za prodané zboží Úroky Jiné ostatní Příjmy

7%

8%

0% 1% 0%

Příjmy z akcí Příjmy camp

9%

0% 3%

3%

14%

2%

Příjmy z prodeje materiálu Provozní dotace MmB Provozní dotace ÚMČ Dotace JmK na Tobogan Ostatní granty a dotace


41

Příjmy v roce 2009 V roce 2009 zaznamenala organizace pokles příjmů na 2 688 156 Kč. A to i přes zvyšující se příjmy z dotací a grantů, kterých bylo dosaženo díky větší orientaci organizace v možnostech čerpání tohoto způsobu financování. Nárůst byl zřejmý i ve příjmech z pořádaných akcí, protože narostl i počet jejich účastníků a také počet členů organizace. Avšak ve všech ostatních zdrojích samofinancování byl vývoj záporný. Příjmy z prodaného zboží a vlastních výrobků poklesly a nejzásadnější pokles zaznamenaly příjmy z reklamy, které ve skladbě příjmů zastupovaly pro rok 2009 pouze 10% z příjmů celkových. V roce 2009 se totiž světová ekonomická krize plně projevila i v neziskovém sektoru. Dalším důvodem pro snížení příjmů z reklamy bylo, že organizace v roce 2009 uzavřela smlouvy o reklamě pouze do 31.7.2009, protože dále již nebyla nájemcem na sportovištích v Brně na Kraví hoře.

Struktura příjmů Centra 8D v roce 2009

Příjmy na vlastní výrobky Příjmy z prodeje služeb Příjmy z pronájmu Příjmy z reklamy

0%

14%

Příjmy za prodané zboží

6%

Úroky

42%

Příjmy z akcí

9%

Příjmy camp Příjmy z prodeje materiálu

10% 0%3% 0%

0%

0%3%

13%

Provozní dotace MmB Provozní dotace ÚMČ Ostatní granty a dotace Dary


42

2.2.7

Výdaje organizace

Skladba výdajů organizace plně odpovídá činnosti, kterou se organizace zabývá. Hlavními výdaji v letech 2007-2009 tedy byly především : výdaje na materiál, výdaje na mzdy, sociální a zdravotní pojištění, výdaje na pronájem prostor, výdaje na energie, výdaje propagaci, výdaje na opravy, výdaje na dobrovolnickou službu.

2.2.8

Vývoj výdajů v letech 2007-2009

V rámci této části bakalářské práce budou analyzovány výdaje neziskové organizace Centrum 8D zjištěné z jejích výkazů a interních materiálů za roky 2007-2009. V následující tabulce a grafu je zohledněn tento vývoj. Tabulka č. 6 Výdaje v letech 2007-2009 (v Kč) Rok 2007 2008 2009

Výdaje 1 419 020 2 772 285 2 662 000

Pramen: Výkazy organizace Centrum 8D o.s.

43

Vývoj výdajů v letech 2007-2009 3 000 000 2 500 000 2 000 000 Vývoj výdajů v letech 20072009

1 500 000 1 000 000 500 000 0 2007

2008

2009

Graf č. 11 Vývoj výdajů v letech 2007 – 2009 (v Kč) Pramen: Výkazy organizace Centrum 8D o.s.

Z předcházející tabulky a grafu je zřejmé, že vývoj výdajů organizace je značně podobný vývoji příjmů organizace. Tato situace vyplývá ze samotné podstaty neziskové organizace, která nepřerozděluje zisk, a proto se snaží veškeré své příjmy znova uplatnit v chodu organizace. Z toho důvodu také zvyšování výdajů neznamená nehospodárnost, ale rozvoj organizace. Výdaje v roce 2007, stejně tak jako tomu bylo u příjmů, byly nejnižší a s postupným rozvojem organizace v dalších letech se zvyšují. Nejvyššími tedy byly v roce 2008, kdy dosáhly celkové výše 2 772 285 Kč.

44

2.2.9

Struktura výdajů v letech 2007-2009

V následujících části bude podrobně rozebrána struktura výdajů Centra 8D v analyzovaných letech 2007-2009. Rok 2007 Struktura výdajů v roce 2007 Ostatní služby

9%

2%0%

Spotřeba materiálu

6%

Spotřeba energie Opravy a udržování

14%

33% Cestovné Propagace Nájemné a s ním spojené služby Mzdové náklady Sociální zdravotní pojištění

29%

1%3% 3% 0%

Dobrovolníci EVS Kurzovné ztráty Úroky Jiné výdaje

Graf č. 12 Struktura výdajů v roce 2007 Pramen: Výkazy organizace Centrum 8D o.s.

V prvním analyzovaném roce byly výdaje organizace nejnižší a to ve výši 1 419 020Kč. Poměrově nejvyšší část z celkové sumy výdajů tvořil spotřebovaný materiál. Tento ukazatel plně odpovídá zaměření organizace na výrobu výrobků za dřeva a z menší části také z keramiky, značná část materiálu byla spotřebována i v kurzech dřevořezby a keramiky. Druhým nejvýraznějším výdajem bylo nájemné a s ním spojené služby a na místě třetím se nachází výdaje za mzdy a sociální a zdravotní pojištění, které byly využity především na zajištění odborného vedení programů.

45

Rok 2008

Struktura výdajů v roce 2008 Ostatní služby Spotřeba materiálu Spotřeba energie 10%

0% 3% 5% 0%

11%

Opravy a udržování Cestovné 28%

Propagace Nájemné a s ním spojené služby Mzdové náklady

15%

Sociální zdravotní pojištění Dobrovolníci EVS 20%

1% 2%0% 5%

Kurzovné ztráty Úroky Jiné výdaje Výdaje na nákup zboží


V roce 2008 byly výdaje Centra 8D nejvyšší. Nejvýznamnější položky výdajů byly totožné s rokem 2007. Je důležité si povšimnout, že s rozvojem organizace a jejích programů se rozšiřují i způsoby, jakými spotřebovává své příjmy. V tomto roce se tedy skladba výdajů rozšířila o výdaje na nákup zboží, které byly spojeny s prodejem zboží na tenisových dvorcích organizace. Na tomto příkladě je zřejmé, že snaha organizace zajistit si příjmy je spojena se širokým rámcem aktivit.

46

Rok 2009

Struktura výdajů v roce 2009

Ostatní služby Spotřeba materiálu Spotřeba energie Opravy a udržování

0%2% 2% 1%

15%

Cestovné

4%

15%

Propagace 3% 1%

8%

5% 2% 17%

25%

Nájemné a s ním spojené služby Mzdové náklady Sociální zdravotní pojištění Dobrovolníci EVS Kurzovné ztráty Úroky Jiné výdaje Výdaje na nákup zboží Daňe a poplatky


Výdaje v roce 2009 se oproti roku 2008 mírně snížily na částku 2 662 000 Kč. To bylo zapříčiněno snížením příjmů organizace. Ve struktuře výdajů v tomto období nastala výrazná změna. Nejvyšší položkou ve výdajích činily mzdové výdaje a výrazně se navýšily i výdaje na Evropskou dobrovolnickou službu. Tento vývoj byl zapříčiněn ustálením chodu organizace a s tím spojenou nutnosti zaměstnat tým pracovníků plně se věnujících zajišťování chodu organizace a u dobrovolnické služby, jak bude zmíněno dále, došlo k velkému rozvoji.

47

2.2.10

Shrnutí

Stejně tak, jako se v posledních třech letech vyvíjely příjmy organizace, tomu bylo i u jejích výdajů. Jako nejvýznamnější položka příjmů každoročně figurují granty a dotace. Organizace byla v minulých letech úspěšným žadatelem v mnohých programech

na podporu

rozvoje na poli činností zaměřených na práci s dětmi, mládeží, rozvojem sportu, kultury a evropské integrace. Jako nejvýznamnější z těchto grantů a dotací by se daly klasifikovat granty od ČNA, Nadace O2 a dotace města Brna, Jihomoravského kraje a městské části Brno střed. Výdaje organizace plně odpovídají její činnosti. Mezi nejvýznamnějšími z nich figurují především výdaje na spotřebovaný materiál, mzdy a s nimi spojenými výdaji na sociální a zdravotní pojištění, nájemné za využívané prostory dílen a kanceláří a do roku 2009 také za sportoviště provozovaná Centrem 8D. V posledním analyzovaném roce 2009 se struktura výdajů značně změnila a další významnou položkou se staly výdaje na přibývající dobrovolníky z programu EVS.

48

2.3 Dobrovolnictví v Centru 8D Dobrovolnictví provází Centrum 8D již od jeho prvopočátků. Centrum 8D totiž bylo založeno skupinou dobrovolníků, kteří měli zkušenosti s vedením dětí a mládeže v hnutí Skaut. Na chodu organizace se podílí velké množství dobrovolníků Od roku 2007 se centrum 8D stalo hostitelskou organizací v rámci programu Evropské dobrovolnické služby a současně i získalo akreditaci pro vysílání dobrovolníků do 56 zemí světa. Bez práce dobrovolníků z EVS by provoz Centra 8D nebyl možný. Proto i přes malý procentuální podíl na financování organizace, je dotace na Evropskou dobrovolnickou službu pro organizaci stěžejní. Počet zahraničních dobrovolníků z programu EVS (Evropská dobrovolnická služba) se každým rokem zvyšuje. Roku 2009 organizace vyslala prvního dobrovolníka do zahraničí a tím začala využívat možností vysílající organizace. V následujících grafech je znázorněn počet přijatých a vyslaných dobrovolníků během let 2007-2010. Dobrovolník je zařazen do roku,ve kterém započal dobrovolnickou službu.

Počet přijatých dobrovolníků v letech 2007-2009 6

5

5 4

3

3 2 1 0

Řada1

2 1

1 0

0

2007

2008

2009

2010

Graf č. 15 Počet přijatých a vyslaných dobrovolníků v letech 2007-2010 Pramen: Interní materiály organizace Centrum 8D o.s.

49

Řada2

3 DOPORUČENÍ 3.1 Rozvoj dobrovolnictví Již v roce 2007 Centrum 8D obdrželo akreditaci organizace, podle které může být jak vysílající tak přijímající organizací v rámci programu Mládež v akci. Již v tomto roce Centrum 8D působilo jako přijímající organizace a v roce 2009 vyslalo prvního dobrovolníka do zahraničí. Tato činnost je pro organizaci zajímavá ze dvou hledisek. Na straně jedné dobrovolník reprezentuje organizaci v zahraničí, a tím zvyšuje její šanci na umístění dalšího dobrovolníka a na straně druhé je přímo finančním přínosem, protože na vyslaného dobrovolníka byl v roce 2009 vyplácen jednorázový příspěvek 450€. Z této částky organizace hradí jen školení dobrovolníka na území ČR a její vetší část je jejím příjmem. V roce 2010 by byl nutný větší rozvoj projektu. Vhodné by bylo informovat v okolí organizace, tedy na území města Brna, o možnosti dobrovolnické služby. Nejvhodnější cestou by bylo vytištění a distribuce letáků na školách, sportovištích, v klubech, tedy na místech, kde se potenciální zájemci o dobrovolnickou službu pohybují. Důležitým prvkem je také zajištění hostitelských organizací v zahraničí, do kterých bude dobrovolník umístěn. Možností, jak získat kontakt na potenciální hostitelskou organizaci

je

portál

Evropské

komise

pro

program

Mládež

v akci

–

http://ec.europa.cu/aouth/evs/aod/hei_ec.cfm , kde lze najít databázi všech vysílajících i hostitelských organizací partnerských zemí programu.

3.2 Prodej výrobků Vzhledem ke svým zkušenostem s realizací dětských hřišť se Centrum 8D snaží v současné době rozšířit pravidelné zdroje svého financování i o samofinancování z prodeje svých výrobků. Na konci roku 2009 byly uvedeny do provozu internetové stránky nabízející certifikované prolézačky splňující evropské normy ČSN EN 1176 a 1177. Tento zdroj financování by mohl být do budoucna mnohem významnějším příjmem v rozpočtu organizace než doposud. Pro úspěch daného projektu by bylo třeba splnit tyto kroky:

50



dokončení internetových stránek – doplnění kompletního sortimentu, fotogalerie s již realizovanými hřišti, zveřejnění odkazů v tisku



vytištění katalogu – katalog výrobků, který by usnadnil prezentaci nabídky prolézaček, prezentace již uskutečněných realizací



obchodní zastoupení – bylo by velice prospěšné, kdyby se současný tým rozšířil o osobu, která by měla prodej prolézaček na starosti a plně se jí věnovala. Úkolem této osoby by byla starost o stávající zakázky, oslovování potenciálních klientů a to především obcí, škol, školek a distributorů prolézaček.



zajištění distributora, který by nabízel výrobky organizace – tento dílčí úkol by se týkal osoby obchodního zástupce a byl by plně v jeho kompetenci. Bylo by nutné oslovit větší množství firem zabývajících se prodejem hraček, zahradního vybavení a nábytku.



reklama – rozšíření povědomí na trhu o nabídce organizace. Vhodná by byla například reklama

Tabulka č. 7 Náklady na projekt Náklady na rozvoj projektu: Internetové stránky Katalog/ 500 ks Obchodní zastoupení/náklady na zaměstnance Reklama v tisku – 1/3 strany v 1 výtisku Celkem

v Kč 5 000 21 000 22 500 14 700 63 200

Pramen: Vlastní zpracování

3.3 Získání dotací z nových zdrojů Dalším z možných zdrojů jsou různé grantové a dotační programy, se kterými je třeba se seznámit a neustále se snažit v nich orientovat. Seznamy těchto možných zdrojů jsou volně přístupné na internetové adrese: http://www.helpnet.cz/fundraising , kde jsou k zjištění i termíny uzávěrek projektů a další nezbytné informace. Dalším možným zdrojem informací jsou webové stránky Econnect – www.ecn.cz . Econnect je nevládní nezisková organizace, která pomáhá ostatním organizacím neziskového sektoru v České republice využívat informační technologie a ve svém

51

zpravodajství se zároveň věnuje dění, které se tohoto sektoru dotýká. Na těchto webových stránkách jsou k nalezení grantové uzávěrky programů českých i některých zahraničních nadací, programů zastupitelstev jiných států, grantové uzávěrky státních orgánů - ministerstev, krajů, obcí, dále programy Evropské unie a programy mezinárodních nadací.13 V případě, že organizace bude podávat žádost o granty a dotace sama, jak tomu bylo doposud a ne prostřednictvím agentur, které se touto problematikou zabývají, budou případné náklady minimální. Tedy pouze ve výší ceny práce pracovníka organizace a nákladů na zpracování projektu. Nově získané granty a dotace by tedy byly pro rozpočet organizace pouze přínosem.

3.4 Členské příspěvky Pro neziskovou organizaci je velice důležité zajistit si přispěvatele a to pokud možno pravidelné. Jednou z možností jsou členské příspěvky. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu členů organizace by i malý příspěvek na její chod byl velkým přínosem. Při zavedení příspěvku ve výši 100 Kč ročně by organizace získala při současném počtu členů 15 000 Kč ročně. Náklady na členské příspěvky by byly pouze ve výši práce věnované jejich vybírání a evidování. Částka by, ale i do budoucna měla být spíše symbolickou, případně by bylo možné zavést spodní hranici příspěvku na již zmíněné částce.

13

Econnect [online] URL: < http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nF2x-->

52

ZÁVĚR Tato bakalářská práce byla zaměřena na problematiku neziskových organizací. Zabývala se jejich financováním a hospodaření na příkladu konkrétního brněnského občanského sdružení Centrum 8D o.s.. V první části práce byly zpracovány teoretické podklady pro práci samotnou. V této části bylo objasněno historické pozadí neziskového sektoru a jeho současný vývoj, členění neziskových organizací dle různých kritérii, právní úprava založení a chodu neziskových organizací, možné způsoby financování a fundraisingu a také pojem dobrovolnictví jako neoddělitelné součásti neziskového sektoru. Úkolem druhé praktické části práce bylo podrobně analyzovat a zhodnotit příjmy a výdaje Centra 8D o.s. v letech 2007-2009 a také jeho další vývoj po stránce rozvoje členské základny a dobrovolnictví. Díky této práci jsem měla možnost hlouběji nahlédnout do fungování organizace, ve které jsem dříve působila pouze jako člen podílející se na vedení některých programů. Zjistila jsem, jak problematické je získat finanční zdroje pro založení takové organizace a co obnáší dále zajistit její udržitelný rozvoj Právě toto je jedním z největších problémů neformálních skupin a občanských sdružení, která jsou nucena po vyčerpání grantu, či dotace na daný projekt, ukončit svou činnost. Ve třetí části práce jsem navrhla doporuční pro budoucí rozvoj organizace a další možnosti jejího financování, zlepšení a rozvinutí stávajících aktivit. I přesto, že se organizace uspokojivě rozvíjí, pro zefektivnění její činnosti a hledání nových zdrojů financování je stále dostatečný prostor . Mým cílem při tvorbě této práce bylo najít v praxi aplikovatelné možnosti dalšího rozvoje Centra 8D o.s.. Při jejím psaní jsem úzce spolupracovala s jejími pracovníky, kterým bude práce poskytnuta.

53

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní zdroje [1] HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 114 s. ISBN 80-210-3501-3. [2] NOVOTNÝ,J. a LUKEŠ, M. a kol. Faktory úspěchu nestátních neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Oekonomika 2008. 224 s. ISBN 978-80-245-1473-4. [3]

SALAMON, L.M. a ANHEIER, H.K. Defining the non-profit sector: A cross-

National Analysis. 1. vyd. Manchester: University press, ISBN 0-7190-4902-4. [4] TOŠNER,J. a SOZANSKÁ,O. Dobrovolnictví a metodická práce s nimi v organizacích. Praha:Portál, 2002. 149s. ISBN 80-7178-514-8 Materiály neziskové organizace Centrum 8D o.s. [5]

Výkaz zisku a ztrát, rozvaha a interní materiály neziskové organizace

Centrum 8D o.s. za rok 2007 [6] Výkaz zisku a ztrát, rozvaha a interní materiály neziskové organizace Centrum 8D o.s. za rok 2008 [7]

Výkaz zisku a ztrát, rozvaha a interní materiály neziskové organizace

Centrum 8D o.s. za rok 2009 Zákony [7] Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v platném znění. Internetové zdroje [8] Dobrovolník [online].2009. [cit. 2010-1-9] Dostupný z WWW: < http://www.dobrovolnik.cz > [9] Mládež v akci [online]. 2009. [cit. 2010-1-9] Dostupný z WWW: < http://www.mladezvakci.cz > [10] Neziskovky [online]. 2009. [cit. 2010-1-9] Dostupný z WWW:

54

< http://www.neziskovky.cz > [11] Oficiální stránky České Republiky ministerstva zahraničí [online]. 2009. [cit. 2010-1-9] Dostupný z WWW: < http://www.czech.cz/ > [12]

Portál veřejné správy České republiky [online]. 2009. [cit. 2010-1-9] Dostupný

z WWW: < http://portal.gov.cz >

55

SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK Graf č. 1 Vývoj počtu vybraných forem nestátních neziskových organizací v letech

17

Graf č. 2 Vývoj počtu členů organizace v letech 2007-2009

30

Graf č. 3 Vývoj příjmů v letech 2007-2009 (v Kč.)

31

Graf č. 4 Poměr hlavních a vedlejších příjmů v roce 2007

33


34


35

Graf č. 7 Vývoj struktury hlavních a vedlejších příjmů v letech 2007-2009

36

Graf č. 8 Struktura příjmů Centra 8D v roce 2007

40


41


42

Graf č. 11 Vývoj výdajů v letech 2007 – 2009 (v Kč)

44

Graf č. 12 Struktura výdajů v roce 2007

45


46


47

Graf č. 15 Počet přijatých a vyslaných dobrovolníků v letech 2007-2010

49

Obrázky Obrázek 1 : Členění národního hospodářství podle principu financování...................... 11 Tabulky Tabulka č. 1 Členění dle předmětu činnosti

14

Tabulka č. 2 Počet členů organizace v letech 2007-2009

29

Tabulka č. 3 Počet nových členů díky sportovním kurzům

30

Tabulka č. 4 Počet nových členů díky ostatním aktivitám

30

Tabulka č. 5 Příjmy v letech 2007-2009 (v Kč.)

31

Tabulka č. 6 Výdaje v letech 2007-2009 (v Kč)

43

Tabulka č. 7 Náklady na projekt

51

56

ZHODNOCENÍ FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE

Recommend Documents