Zeměpis České republiky

Variace

1

Zeměpis České republiky Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

6.5.2012 17:46:24

Powered by EduBase 2

Zeměpis České republiky

1

1. Základní údaje o ČR

Název státu - Česká republika - Czech Republic (AJ) - Tschechische Republik (NJ) - République Tchčque (FJ) - Repubblica Ceca (IJ)

Vznik: 1. 1. 1993

Prezident republiky Václav Klaus

Státní symboly Velký státní znak

- tvoří ho čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí. Malý státní znak

- tvoří ho červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Trikolora

- české státní barvy se užívají v podobě trikolory k obecnému označení státního majetku či k dekoračním účelům při slavnostních příležitostech. Dále pak se používají na stuhách k medailím a smutečním věncům a na různých linkách a šňůrkách. Při oslavách státních svátků a jiných významných událostí si je lidé připínají na oděv. Vlajka

6.5.2012 17:46:24


2


1

- oficiálně výklad významu barev a podoby vlajky není v zákonech obsažen. Modrá, červená a bílá samy o sobě jsou však jakožto státní barvy také státním symbolem, ač zákon nestanoví, jakými způsoby je lze používat. Vlajka prezidenta republiky

- je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak. Pod ním je bílý (stříbrný) nápis PRAVDA VÍTĚZÍ na červené stuze podložené žlutými lipovými ratolestmi. Státní pečeť

- tvoří ji velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je opis ČESKÁ REPUBLIKA. Pečeť opatruje prezident republiky a používá se zvláště při významných událostech, jakými jsou například stvrzení mezinárodních smluv, vydání pověřovacích listin diplomatickým zástupcům, apod. Národní hymna

- píseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené v Praze dne 21. 12. 1834. Hudbu k ní složil František Škroup.

Politický systém - parlamentní demokracie - základní zákon – Ústava ČR, je v souladu s Listinou základních práv a svobod

Dělení mocí – zákonodárná moc (legislativa) – dvoukomorový parlament - Poslanecká sněmovna parlamentu (200 členů vol. na 4 roky) - Senát parlamentu (81 členů, volených ve dvou kolech většinovým systémem na 6 let. – výkonná moc (exekutiva) – tvořena vládou, prezidentem, a státním zastupitelstvem 6.5.2012 17:46:24


3


1

– soudní moc (jurisdikce) – vykonávají ji nezávislé soudy

Politické strany Parlamentní strany: - ODS - ČSSD - TOP 09 - Věci veřejné - KSČM

Orgány státní správy a samosprávy Státní správa - ústřední orgány státní správy na ústřední úrovni s působností pro celý stát - územní orgány státní správy s místní působností - ostatní státní orgány (např. soudy, státní fondy apod.). - výkonnou moc zajišťují ústřední úřady s působností pro celý stát. V čele některých ústředních úřadů stojí ministr, těmito úřady jsou ministerstva (je jich 14)

Státní samospráva 1) územní (vytvářejí vlastní orgány, jejichž prostřednictvím je výkon samosprávy uskutečňován)

2) zájmová (např. Česká advokátní komora, Česká lékařská komora)

Administrativní členění ČR 14 krajů – Liberecký – Jihočeský – Jihomoravský – Pardubický – Plzeňský – Praha – Karlovarský – Královéhradecký – Moravskoslezský – Středočeský (největší, Prahu, obklopuje ze všech stran) – Olomoucký – Ústecký – Kraj Vysočina

– Zlínský

Hlavní město: PRAHA - největší město ČR - souřadnice: 50° 05 ′ 14″ s. š., 14° 25′ 16″ v. d. - rozloha: 496 km2 - počet obyvatel: 1 285 995

- nejznámější památky v Praze: Chrám svatého Víta, Karlův most, Národní museum, Orloj, Petřín, Zámeček Trója, Vyšehrad, Žižkovská věž

2. Geografické údaje

Území Poloha -

střední Evropa neboli srdce Evropy vnitrozemský stát středem státního území prochází poledník 15° v. d sousední státy: Německo, Polsko, Slovensko, Rakousko

6.5.2012 17:46:24


4


1

Rozloha - 78 864 km2 - z celkové rozlohy EU zaujímá Česká republika velikostně něco přes 2 %

Délka státních hranic - čára státní hranice měří 2 290,4 km (z toho s Německem 810,7 km, Polskem 761,8 km, Rakouskem 466,1 km a Slovenskem 251,8 km) - většina délky státní hranice je přirozená, tvoří ji hlavně horské hřebeny

Vzdálenosti - nejzápadnější bod X nejvýchodnější bod: 500 km - nejjižnější bod X nejsevernější bod: 350 km

-

Sever: Lobendava Jih: Vyšší Brod Východ: Bukovec Západ: Krásná u Aše

Nadmořské výšky - střední nadmořská výška: 450 m. n. m., což je dost: průměrná výška (Evropa má 290 m. n. m.) - nejnižší místo: Výtok Labe z území státu u Hřenska, 115 m. n. m. - nejvyšší místo: Sněžka v Krkonoších, 1 602 m. n. m.

3. Historický vývoj České země byly osídleny již ve starší době kamenné, nejstarší nález pozůstatků člověka na českém teritoriu je datován do období před 700 000 ‐ 600 000 lety, ale významem je předčí doklady o činnosti „lovců mamutů“, zejména z moravských lokalit Předmostí u Přerova, Pavlov a Dolní Věstonice z časů před 26 000 ‐ 22 000 lety. Od těch časů jsou poznamenány stopami lidského působení, směrem k přítomnosti pramenů přibývá.‐ počátky slovanského osídlení.

Nejdůležitější etapy v historii našeho národa ‐ Sámova říše ‐ Velká Morava ‐ České knížectví ‐ novověk ‐ Československo ‐ První republika ‐ Druhá republika ‐ Protektorát Čechy a Morava ‐ Československá socialistická republika ‐ samostatná Česká republika

Vnější současné vztahy státu Česká republika vystupuje v mezinárodních vztazích z pozice demokratického a politicky, hospodářsky a sociálně stabilního státu ve střední Evropě, který sleduje nejen své dílčí zájmy, ale přebírá také svůj díl odpovědnosti za vývoj Evropy a celého mezinárodního společenství. ‐ členství v OSN (Organizace spojených národů, od 24. října 1945 ) ‐ členství v OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj se Česká republika zapojila 21. 12. 1995) ‐ členství v Severoatlantické alianci (zapojila se 12. března 1999 svým vstupem do NATO) ‐ členství v EU , od 1. května 2004 ‐ vstup do Schengenu, od 21. prosince 2007

4. Podnebí Zdejší podnebí je charakterizováno západním prouděním s převahou západních větrů, intenzivní cyklonální činností a poměrně hojnými srážkami. Podnebí je mírné, ovšem zároveň velmi rozmanité místně i v průběhu roku. Nejchladnější měsíc je leden, během března, dubna a května dochází k prudkému nárůstu teplot, nejteplejší je červenec. Jedná se o mírný podnebný pás. Naše republika se rozkládá na rozhraní kontinentálního podnebí a oceánského. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů. 6.5.2012 17:46:24


5


1

Velký vliv na podnebí ČR má nadmořská výška a reliéf. Z celkové plochy státního území leží 52 817 km2 (66,97 %) v nadmořské výšce do 500 m, 25 222 km2 (31,98 %) ve výšce 500 až 1 000 m a pouze 827 km2 (1,05 %) ve výšce nad 1 000 m. Střední nadmořská výška České republiky je 430 m. S přibývající nadmořskou výškou klesá teplota o 0,6° C na 100 m a klesá tlak. Naše republika je z většiny stran obklopena horskými hřebeny, což způsobuje jistý srážkový stín. Flora a fauna vyskytující se na území ČR svědčí o vzájemném pronikání hlavních směrů, kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo. Lesy, převážně jehličnaté, zaujímají 33 % celkové rozlohy ČR. Také půdní pokryv se vyznačuje značnou variabilitou. Nejrozšířenějším typem půd v ČR jsou hnědé půdy. S podnebím souvisí i pojem "počasí". Zatímco podnebí vyjadřuje dlouhodobý (průměrný) stav ovzduší, počasí vyjadřuje stav okamžitý. Nejpřesnější informace o aktuálním počasí lze získat na adrese Českého hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz, případně lze informace získat z aktuálních radarů na radar.bourky.cz. Počasí u nás leckdy ovlivňuje teplotní inverze (teplejší počasí na horách než v nížinách) a skleníkový efekt, který souvisí s globálním oteplováním.

5. Půdy

Půdy v ČR  svrchní část zemské kůry  vzniká zvětráváním hornin (tj. proces různě dlouhý), na jejím vzniku se podílí půdotvorní činitelé:  podnebí (hlavně srážky a teplota)  nadmořská výška  matečná hornina  čas  vegetační kryt  podzemní voda  organismy (včetně vlivu člověka) V porovnání s ostatními státy v Evropě jsou půdy v ČR středně úrodné (úrodnost se trvale zvyšuje hnojením, díky němu však existuje reálná hrozba znečištění půd). PŮDNÍ FOND ČR: 7,9 mil. ha 2 části (údaje k 31. 12. 2009):  půda zemědělská – 54 %, orná půda, vinice, sady, pastviny, zahrady, …….  půda nezemědělská – 46 %, lesy, vodní plochy, stavební parcely, ……..

6.5.2012 17:46:24


6


1

Půdní druhy

= rozlišení půd podle velikosti zrn = zrnitosti = textury - základem je tedy podíl různě velkých zrn v půdě: a) jíl = menší než 0,002 mm b) prach = 0,002 – 0,02 mm c) písek = 0,02 – 2,0 mm d) drť = větší než 2 mm - jaký druh půdy vznikne, závisí především na druhu matečné horniny, ze které půda vzniká a na způsobu zvětrávání

1) ŠTĚRKOVITÉ A KAMENITÉ PŮDY: štěrkovité půdy obsahují více než 20 % částic, které jsou větší než 2 mm, takovým částicím se říká skelet = drť a kamenité více než 50 % takto velkých částic obsah drti roste s hloubkou půdy tyto půdy obsahují pouze velmi málo jílovitých částic, dobře propouští vodu, mají vysoký obsah půdního vzduchu, rychle vysychají jsou chudé na živiny, neroste na nich takřka nic, výjimkou jsou pouze nenáročné rostliny (např. trávy, kleče, mechy...) do této skupiny patří patří půdy  v horských oblastech a náplavové půdy  v okolí řek Vznikají nejčastěji na čedičích, křemencích, znělcích aj. Lokalizace v ČR: Krkonoše, Jeseníky, Krušné hory, Šumava aj. → tj. okrajová pohoří Čech, Českomoravská vrchovina, náplavy okolo řek

6.5.2012 17:46:24


7


1

2) LEHKÉ PŮDY:  

jsou to půdy písčitého charakteru, převažují v nich částice o velikosti 0,1 – 2 mm jsou dobře propustné pro vodu, mají vysoký obsah půdního vzduchu, rychle vysychají, obsahují pouze málo jílovitých částic, obsahují málo živin, rostou na nich pouze nenáročné rostliny jsou snadno obdělávatelné, ale v zemědělství se příliš nevyužívají díky nízké úrodnosti

Existují 2 typy lehkých půd: a) písčité půdy – obsahují maximálně 10 % jílovitých částic Lokalizace v ČR: Polabí, dolní Pomoraví, Česká tabule, Děčínská vrchovina, Jihočeské pánve, úvaly → hlavně v okolí řek b) hlinitopísčité půdy – obsahují 10 – 20 % jílovitých částic, jsou pro zemědělství vhodnější (více úrodné) Lokalizace v ČR: Českomoravská vrchovina, podhůří České Vysočiny

6.5.2012 17:46:24


8


1

3) STŘEDNÍ PŮDY:    

jsou půdy hlinitého charakteru převažují v nich částice o velikosti 0,01 – 0,1 mm jsou dobře propustné pro vodu i vzduch, poměr jílovitých a písčitých částic je takřka vyrovnaný obsahují dostatek živin, jsou úrodné a pro zemědělství nejvhodnější

Existují 2 typy středních půd: a) písčitohlinité půdy – obsahují maximálně 20 – 30 % jílovitých částic, vznik na rulách Lokalizace v ČR: Českomoravská vrchovina, podhůří České Vysočiny, Beskydy b) hlinité půdy – 30 – 45 % jílovitých částic, pro zemědělství zcela nejvhodnější Lokalizace v ČR: Polabí, Poohří, Pomoraví, Podyjí, Poodří, Opavsko

4) TĚŽKÉ PŮDY: 

jsou půdy jílovitého charakteru

6.5.2012 17:46:24


9


  

1

převažují v nich částice o velikosti pod 0,01 mm jsou špatně propustné pro vodu i vzduch, mají nadbytek jílovitých částic, za sucha praskají, za deště břednou v zemědělství využívány omezeně (pouze tehdy jsou-li dostatečně kypřeny)

Existují 3 typy těžkých půd: a) jílovitohlinité půdy – 45 – 60 % jílovitých částic, jsou stále využitelné v zemědělství Lokalizace v ČR: oblast okolo ř. Berounky, sever a střed Moravy, jih Čech b) jílovité půdy – 60 – 75 % jílovitých částic c) jíly – nad 75 % jílovitých částic, v zemědělství nevyužitelné Lokalizace jílových půdy a jílů v ČR: Poohří, Česká tabule, Podyjí, Podkrušnohoří apod.

Jiné dělení půd 1) ČERNOZEMĚ:       

původně půdy stepní, dnes se vyskytují v nížinách (do výšky 350 m. n. m.) vznikají v sušších a teplejších klimatických podmínkách jsou to nejúrodnější půdy, mají mocný humusový horizont (60 – 100 cm) obsahují hodně živin, jsou vhodné pro zemědělství, pěstují se na nich náročných plodin (např. pšenice, kukuřice, cukrová řepa, ...) probíhá u nich silná humifikace = tvorba humusu mají černou až hnědočernou barvu matečnou horninou je převážně spraš

Lokalizace v ČR: Poohří, Polabí, moravské úvaly

2) HNĚDOZEMĚ: 6.5.2012 17:46:24


10


      

1

úrodné půdy, humusový horizont cca 30 cm výskytem lemují černozemě, vyskytují se do 450 m. n. m., jsou to půdy pahorkatin jsou mírně kyselé a pravděpodobně vznikly degradací černozemí ve vlhčím a teplejším klimatu obsahují méně živin než černozemě, často se dohnojují, jsou však úrodné (pěstují se na nich především obiloviny a řepa) matečnou horninou je nejčastěji spraš či sprašová hlína mají hnědou barvu, ale mohou být i načervenalé (díky obsahu Fe) v suchých letech mají lepší výnosy než černozemě

Lokalizace v ČR: lemují výskyt černozemí, Plzeňsko, Orlicko, Opavsko, okolí Berounky

3) LUVIZEMĚ = ILLIMERIZOVANÉ PŮDY: poměrně úrodné půdy vyskytují se na pahorkatinách a vrchovinách Lokalizace v ČR: společně s hnědozeměmi

4) HNĚDÉ LESNÍ PŮDY = KAMBIZEMĚ:       

nejrozšířenější půdy ČR (cca 42 %), vyskytují se okolo 500 – 600 m. n. m. (tj. na pahorkatinách a vrchovinách), vznikly v místech, kde byly původně rozšířeny listnaté lesy středně úrodné, humusový horizont tvoří pouze 10 – 20 cm jsou mírně kyselé, zbarveny hnědě obsahují méně živin, jsou špatně propustné pro vodu, protože se v horizontu B hromadí oxidy Fe a Al dochází u nich illimerizaci (mechanický přesun především jílových částic prosakující vodou z horní části půdy do střední části profilu. Podmínkami procesu ilimerizace jsou určité chemické vlastnosti půdy.) pro zemědělské využití je potřeba tyto půdy hnojit a kypřit, pěstují se na nich méně náročné plodiny (např. řepa, pícniny, řepka apod.), ve vyšších polohách jsou na nich lesy či pastviny

Lokalizace v ČR: takřka celá ČR (nejvíce povodí Labe a Moravy)

5) PODZOLOVÉ PŮDY = PODZOLY:      

nejkyselejší půdy, chudé na živiny (tedy i velmi málo úrodné) vyskytují se na pahorkatinách a hornatinách, v oblastech okolo 700 m. n. m. s vlhkým a chladnějším klimatem dochází u nich k illimerizaci zbarvení popelavě šedé, rostou na nich jehličnaté lesy v zemědělství využívány pouze vzácně jako půda k pěstování, jsou na nich především pastviny a louky

Lokalizace v ČR: okrajová pohoří České vysočiny, Českomoravská vrchovina, Beskydy

6.5.2012 17:46:24


11


1

6) NIVNÍ PŮDY = FLUVIZEMĚ + LUŽNÍ PŮDY = ČERNICE  

nivní půdy – vznikly okolo řek v nížinách, mají slabě vyvinuté půdní horizonty, bývají pravidelně zaplavovány, tvořeny naplaveninami, využívají se v zemědělství pouze jako louky a pastviny lužní půdy – vznikají ve stejných podmínkách jako půdy nivní, ale ve větší vzdálenosti od řek, vždy v oblastech s vysokou hladinou podzemní vody, jsou úrodnější než fluvizemě (mají poměrně silný humusový horizont, až 1 m), patří mezi úrodnou ornou půdu

Lokalizace v ČR: Polabí, Pomoraví, Poodří

7) RENDZINY = VÁPENATÉ PŮDY   

vznikají na vápencích obdoba hnědých lesních půd, mají málo humusu a vyšší obsah větších zrn, jsou zbarveny tmavě v zemědělství jsou využity převážně jako louky

Lokalizace v ČR: oblasti krasu (Moravský kras, Český kras,….)

6. Zemědělství

Funkce

- zabezpečení potravin - ekologická - společenská (udržování krajiny) V zemědělství dnes pracuje asi 2,9 % obyvatel. Zemědělství využívá asi 4,2 mil ha, což odpovídá zhruba polovině plochy ČR (z toho 6 % využívá tzv. ekologické zemědělství). Podrobnější využití zemědělské půdy: - 3 mil. ha (71 %) - orná půda - 1 mil. ha louky a pastviny - 0,2 mil ha sady, vinice, zahrady Rozloha zemědělské půdy v současné době klesá, převažují více lesy.

6.5.2012 17:46:24


12


1

V našem zemědělství v současné době převažuje živočišná výroba nad rostlinnou, rozšiřují se geneticky modifikované plodiny. Zemědělství je hodně závislé na přírodních podmínkách (teploty, půdy, srážky).

Rostliny - brambory – vyšší místa, nižší náročnost - cukrová řepa – výroba cukru, krmivo (trend: dlouhá tradice, dnes díky dovozu klesá) - chmel – 3. místo v pěstování na světě - Žatec, Rakovník, Roudnice nad Labem, Litoměřice, Přerov - léčivé a aromatické rostliny – koření, výroba čajů, kosmetika, likéry – ostropestřec mariánský, námel, mák - len – v podhorských oblastech, zde i textilní průmysl (trend: díky poklesu výroby textilu klesá potřeba lnu) - konopí (technické) – izolace, látky, vlákna (netechnické) - THC, doma, max. 5 rostlinek - okrasné rostliny – (trend: zvyšuje se podíl na zemědělské ploše) - obilniny, olejniny – nejrozšířenější - luskoviny – hrách, fazole, čočka - ovoce – dlouhá tradice u klášterů a zámků, pochoutka, dnes nejvíce jablka, třešně, hrušky – rozšířené samozásobitelství - zelenina – od 9. století - pícniny – tráva, jetel pro dobytek - vinná réva – spoluvytváří krajinu, jižní Morava (Znojmo, Mikulov, Velké Pavlovice), Mělník, Litoměřice

Nejčastěji pěstované plodiny: Název 1 obiloviny 2 3 4 5

olejniny okopaniny luskoviny přadné rostliny 6 zelenina

Produkty pšenice, ječmen, kukuřice, žito, oves řepka olejka, mák, slunečnice brambory, cukrová řepa hrách, fazol obecný len, konopí - technické kořenová, plodová, listová

Zemědělské oblasti - kukuřičná – pšenice, kukuřice, sladovnický ječmen, cukrová řepa, vinná réva, ovoce, zelenina - řepařská – kukuřice na krmivo, chmel - obilnářská – pšenice, ječmen, řepka olejka, pícniny – krmivo - bramborářská – brambory, oves, žito, len, pícniny – krmivo - pícninářská – pastevectví ovcí, skotu

Chov - prasata (jižní Morava, Polabí) - skot (všude) - ovce (horské oblasti) - drůbež (farmy u měst) - koně - kožešinová zvěř - včelařství - ryby

V oblasti zemědělství se uplatňuje: - extenzivní hospodářství: slabší zastoupení pracovních sil a zemědělské techniky - intenzivní hospodářství: velké výnosy, maximální využití síly a techniky - ekologické zemědělství: soulad s přírodou, omezení chemických hnojiv

Zemědělství prošlo v našich dějinách velkým vývojem. Byly doby, kdy jsme měli zemědělství na velmi dobré úrovni, a stejně tak tomu leckdy bylo, či je, i naopak. Zemědělská výroba v naší zemi velmi dobře fungovala například za vlády Karla IV., ale také v období první republiky - tedy v letech 1918 až 1938. K zásadnímu obratu došlo po II. 6.5.2012 17:46:24


13


1

světové válce, přesněji po únoru 1948. Soukromá forma zemědělství začala být potlačována a začal po vzoru tehdejšího Sovětského svazu proces kolektivizace. Zemědělská půda byla soukromníkům odebrána, malá políčka se změnila v obrovské lány a začala socialistická velkovýroba. Velmi dobře o tom pojednává seriál významného českého scénáristy a spisovatele Jaroslava Dietla s názvem Nejmladší z rodu Hamrů. V období 60. - 80. let 20. století naše zemědělství nebylo nijak moc ekologické, přesto ale lze říci, že jsme patřili k národům soběstačným, nebyli jsme tedy příliš závislí na dovozu. Částečně naše zemědělství v 80. letech popisuje i známá trilogie Slunce, seno, ... V oblasti leckterých plodin jsme dokázali i exportovat do zahraničí - například brambory. Naopak, nedostatek byl u jižního a tropického ovoce. Po roce 1990, a zejména po vstupu naší republiky do Evropské unie, zahltilo náš trh levné ovoce a zelenina ze zemí právě této Unie. Vlivem globalizace často dochází k tomu, že plodiny se přepravují přes půl zeměkoule, díky tomu jsou upraveny tak, aby transport zvládly, doplácí na to ale koncový zákazník, protože švestka nemá vůbec chuť švestky, čínský česnek je sice levný, ale použijeme-li ho do jídla, je jen velmi málo aromatický. Je jasné, že tato situace se bude muset brzy změnit a je nutné naše zemědělství co nejdříve oživit a podporovat i drobné zahradníky. Malým zárodkem v této činnosti jsou velmi populární farmářské trhy, které prosazují právě české plodiny a produkty. Kdy nastane větší změna, větší obrat k lepšímu???

7. Rostliny a živočichové Česká republika je druhově jeden z nejbohatších států Evropy.

Vegetační pásy: -

Dubový do 200 m. n. m. Bukový 500 - 600 m. n. m. Smrkový 800 - 1200 m. n. m. Kosodřevinový - 1 200 m. n. m. a výše

Funkce lesů

- hospodářská ochrana před erozí - tvorba kyslíku - rekreační význam (sběr hub, lesních plodů, turistika) V oblasti složení lesů u nás převažuje monokultura (jednodruhový les); jedná se o nepůvodní lesy, převážně smrkové. V České republice máme asi 25 000 km2 lesů, což zahrnuje asi jednu třetinu celého území naší republiky.

Ekosystém a živočišstvo:

Do ekosystému řadíme funkční soustavu živých a neživých složek životního prostředí. - Lesní ekosystém: Veverka, datel, srnec, jelen, prace divoké - Polní ekosystém: hraboš, zajíc, koroptev - Vodní ekosystém: kapr, štika - Luční ekosystém: krtek, babočka

Potravní řetězec

Jedná se o popis potravních vztahů mezi druhy v ekosystému; každý druh v ekosystému se stává potravou pro druh jiný. Je nutné, aby existovala v potravinovém řetězci rovnováha.

Ochrana přírody v ČR

- Národní parky (NP): rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, přirozená, nebo lidskou činností vytvořená - Chráněné krajinné oblasti (CHKO): rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, významný podíl přirozených ekosystémů - Národní přírodní rezervace: menší území mimořádných přírodních hodnot

Chráněná území s mezinárodním statutem - Mokřady mezinárodního významu - Cites (úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) - Natura 2000 (soustava chráněných území evropského významu) 6.5.2012 17:46:24


14


1

- Biosferické rezervace, vyhlašuje UNESCO, ochrana původních druhů

Národní parky: -

Národní park České Švýcarsko Národní park Podyjí Krkonošský národní park Národní park Šumava

- červeně jsou vyznačeny Národní parky - zeleně jsou vyznačeny CHKO

Chráněné krajinné oblasti -

Český les Slavkovský les Křivoklátsko Český kras České středohoří Kokořínsko Labské pískovce Lužické hory Český ráj Jizerské hory Broumovsko Orlické hory Jeseníky Litovelské Pomoraví Poodří Beskydy Bílé Karpaty Pálava Moravský kras Žďárské vrchy Železné hory Blaník Třeboňsko

6.5.2012 17:46:24


15


1

- Blanský les - Šumava

8. Vodstvo Úmoří: prostor, kam řeka odvádí svou vodu Povodí: prostor, odkud odvádí řeka svou vodu

- ČR: střecha Evropy: Kralický Sněžník: Hlavní evropské rozvodí: 1423 m. n. m. - zdroj vody: srážky - průměrně 700 mm srážek za rok 1/3 1/3 1/3

vody se odpaří se vsákne odtéká

Kam odvádí vodu naše řeky:

a) - Severní moře: Labe, Vltava (63% povrchu ČR) b) - Baltské moře: Olše, Odra c) - Černé moře: Morava, Dyje

Vodstvo v ČR tvoří:

- tekoucí řeky řeky, potoky, bystřiny, vodní kanály (kanály pro: přepravu materiálů, zavlažování, sport; jsou vytvořeny uměle) - stojaté vody: - jezera vznik činností přírody (Černé jezero: největší v ČR) - rybníky vznik činností člověka hráze - přehrady - též vznik činností člověka (Lipno největší plocha přehrady)

Funkce přehrad 6.5.2012 17:46:24


16


-

1

energetická zásoba pitné vody zadržení povodní rekreační funkce

Zejména v 60. a 70. letech bylo v ČR vybudováno mnoho umělých vodních nádrží - přehrad. Velký význam z hlediska výroby vodní energie, i z hlediska ochrany před povodněmi, získala vltavská vodní kaskáda. Největší přehradou v této kaskádě je přehrada Orlík, kde je i naše největší vodní elektrárna. Historickou památkou se stal i Žďákovský most, který jezero Orlické přehrady překlenuje. Jedna z nádrží vltavské kaskády se stala i zásobárnou vody pro naši největší jadernou elektrárnu, a to Temelín.

Podzemní vody - studně (zásobárna spodní vody - většinou pitná, jedná se o vodu tvrdou) - minerální voda (oblast Slavkovského lesa, ale i další menší lokality v ČR; mohou být chladné - např. Mariánské Lázně, ale i horké - např. Karlovy Vary) - ponorné toky (např. řeka Punkva v oblasti Moravského krasu)

Deset nejdelších řek v ČR 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Řeka Vltava Labe Morava Ohře Berounka (Mže) Sázava Dyje Jihlava Svratka Jizera

Délka v ČR 430 km 370 km 284 km 256 km 246 km 225 km 209 km 185 km 174 km 164 km

Ústí do... Labe Severního moře Dunaje Labe Vltavy Vltavy Moravy Svratky Dyje Labe

Pro naši republiku je také velmi charakteristická oblast rybníkářská v Jižních Čechách. K založení rybníků bylo využito převážně rovinatého terénu. Počet rybníků v této oblasti sahá do počtu stovek. Jsou využívány zejména pro rybolov, ale i pro účely rekreační.

9. Vodstvo v Plzeňském kraji a v Plzni

Vodstvo v Plzeňském kraji V Plzeňském kraji se vyskytuje celkem 16 řek (Berounka, Chodská Úhlava, Javornice, Klabava, Křemelná, Lomnice, Mže, Ostružná, Otava, Radbuza, Střela, Vydra, Úhlava, Úhlavka, Úslava, Řezná), 41 potoků, 3 významnější přehradní nádrže (Hracholusky, České Údolí, Nýrsko), několik desítek rybníků a více než deset jezer (na Šumavě Laka, Prášilské, Černé, Čertovo; navíc existuje na Šumavě ještě jezero Plešné, ale to už není v Plzeňském kraji, dále jezero Hromnické, Jezírka u Rozvadova, Odlezelské jezero, Skryjská jezírka, Zelené jezírko). Hospodářsky splavná není v Plzeňském kraji žádná řeka. V historii se uvažovalo o splavnění řeky Berounky, aby mohly být dopravovány obrovská zařízení a reaktory pro jaderné elektrárny směrem do přístavu Hamburg. Existoval v 70. letech 20. století projekt, kdy měla být postavena pod Křivoklátem přehrada a v Plzni u Kalikovského mlýna velký přístav. V současné době už myšlenka tohoto projektu zcela padla. V minulosti se mnohé řeky Plzeňského kraje využívaly ke splavování dřeva, zejména směrem ze Šumavy. K tomu byl vystavěn i známý Vchynicko-Tetovský kanál, což byla ve své době velmi unikátní stavba. V současné době se využívá jako turistická atrakce. Na mnohých řekách Plzeňského kraje se zejména ke konci 20. století začaly obnovovat malé vodní elektrárny. Ty pak přispívají zejména k vykrývání energetických špiček.

6.5.2012 17:46:24


17


1

Velký význam, a to zejména rekreační, má přehrada Hracholusky, kterou už několik desítek let brázdí v sezoně výletní loď jménem Plzeň. Jezdí od hráze až na Butov, což je kemp nedaleko od Stříbra. Vodní nádrž Nýrsko je zásobárna pitné vody, zejména pro Klatovy a pro Plzeň. Je postavena na řece Úhlavě, která pramení na Šumavě pod Pancířem.

Vodstvo v Plzni Samotná Plzeň je postavena na soutoku čtyř řek (Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy).Řeka Mže pramení v Českém lese kousek za naší hranicí s Německem. Přitéká k nám tedy z Německa. Je na ní vystavěna vodní nádrž Hracholusky, kde je malá vodní elektrárna a tato přehrada byla vybudována v 60. letech 20. století zejména za účelem ochrany Plzně před povodněmi. Řeka Mže protéká kolem plzeňské ZOO a nedaleko Plzeňského pivovaru se slévá s řekou Radbuzou. Od tohoto místa se řeka Mže pak nazývá Berounkou. V nedávné době existoval nějaký popud, aby řeka byla i dále nazývána řekou Mže a teprve u Berouna se nazývala Berounkou, avšak tento návrh šel někam do ztracena... Radbuza je řeka ryze česká, pramení poblíž obce Rybník v Českém lese. Na této řece byla v Plzni postavena začátkem 70. let 20. století vodní nádrž České Údolí u Litic. Jedná se však u vodní plochu s poměrně malou hloubkou vody. Přesto, že byla tedy původně vystavěna pro rekreační účely, koupání v ní často není doporučováno, neboť zde poměrně brzy vznikají vodní řasy a sinice, navíc v období 70. až 90. let 20. století zde byla voda znečistěna často i biologicky, neboť zejména menší obce, ležící nad přehradou, neměly vlastní čističku odpadních vod. Dnes už se pod tlakem Evropské unie situace v této oblasti zlepšila a voda už je tedy v nádrži výrazně čistější. Za zmínku stojí, že právě u této vodní nádrže byla už v 80. letech 20. století vybudována jedna z prvních slunečních nudy pláží, která získala i registraci na mezinárodních mapách a byla naturisty velmi vyhledávána. Řeka Úhlava - je třetí z plzeňských řek. V Plzni je využívána zejména pro zásobování úpravny vody pod vrchem Homolka. Je tak jedním z významných zdrojů vody pro celou Plzeň. Vlévá se do Radbuzy pod Doudlevcemi. Řeka Úslava - pramení na úpatí kopce Drkolná, nedaleko obce Číhaň. Do Plzně přitéká z jihu a protéká čtvrtí Lobzy, dále teče pod Doubravkou a u kostela sv. Jiří se vlévá do Berounky. V Plzni má velký historický význam i podzemní voda, je zde několik různých menších pramenů: - pramen U Košutky v Bolevci

- prameny na Roudné

6.5.2012 17:46:24


18


1

- Kopeckého pramen

Pro výrobu Plzeňského piva mají velký význam artézské studny v Plni na Roudné. Z jejich vody se vyrábí jednak pivo 12°, ale od 90. let částečně i pivo 10°. Na Roudné je celkem pět studní o hloubce 80 až 100 metrů. Nejstarší z nich je z roku 1900, poslední přibyla v roce 2001. Teplota vody z těchto studní je stabilní a má 10,5° C. Roční odběr z Roudné je cca 350 tisíc m3 vody. Z vodohospodářského hlediska má v Plzni velký význam i soustava boleveckých rybníků. Historicky spadá první zmínka o založení boleveckých rybníků už do 15. století. Mezi nejznámější patří Velký bolevecký rybník s legendární pláží a kempem Ostende. Před několika lety se řešil problém, jak tento rybník po mnoha letech vyčistit. Rybník totiž nejde vypustit, neboť má tak malý přítok, že jeho opětovné napuštění už by bylo nemožné. Byl tedy navržen několikaletý projekt změny ekosystému a navíc podpořený čištěním chemickým. V současné době je tento projekt u konce a průhlednost vody se výrazně zlepšila. Ve 20. století byl tento rybník využíván jako velká zásobárna ledu pro Plzeňský pivovar. K rybníku tak vedla železniční vlečka a v zimě se zde těžil led, který pak byl po celý rok 6.5.2012 17:46:24


19


1

využíván k chlazení piva. Dnes už má rybník převážně význam rekreační. Rekreační význam mají i další rybníky Šidlovský (u konečné stanice tramvaje č. 4 Košutka), Senecký, Kamenný (u konečné stanice tramvaje č. 1), Třemošenský, a další menší rybníky. Kamenný rybník

10. Hospodářství Z historického hlediska patřila Česká republika v různých obdobích k velmi vyspělým zemím, jindy tomu zase bylo právě naopak. Velkého rozmachu dosáhl český národ za vlády Karla IV., v období tzv. První republiky, tedy v letech 1918 až 1938, jsme dokonce patřili mezi deset nejvyspělejších států světa. Historicky naše republika vždy patřila mezi země s rozvinutou strojírenskou výrobou, po roce 1948, kdy došlo ke znárodnění průmyslu, se naše hospodářství orientovalo zejména na rozvoj těžkého průmyslu - vznikaly velké hutě, slévárny, otevíraly se doly, stavěly elektrárny, zejména uhelné.

Drobné strojírenství Historické mezníky: - r. 1948: došlo ke znárodnění veškerých podniků a veškerého průmyslu centrálně řízené hospodářství (řízené státem) zákaz soukromého podnikání - r. 1989: pád komunismu, transformace na tržní hospodářství, privatizace (malá a velká) - prodej státních podniků do soukromého vlastnictví

Struktura hospodářství: -

primární: prvotní zisk z přírodních zdrojů sekundární: zpracovatelský průmysl terciární: oblast služeb kvartérní: výzkum, vzdělání

HDP hrubý domácí produkt: celková peněžní hodnota statků a jiných služeb, kterou tvoří v daném období na určitém území Nerostné suroviny - nerost nebo hornina, která je využívaná v průmyslu a energetice Nerost: možný vznik anorganické látky, bud prvku nebo sloučeniny, vyjádření chemickým vzorcem nebo značkou Hornina: hmota určitých vlastností, tvořena jedním nebo více nerosty, nejde vyjádřit značkou ano vzorcem

Průmysl těžebný a energetický Paliva - Uran – Rožná, Stráž pod Ralskem, dříve Jáchymov

6.5.2012 17:46:24


20


1

- Černé uhlí – Ostravsko-karvinský revír (hlubinná těžba) - Hnědé uhlí – Podkrušnohorské pánve – Mostecká a Sokolovská (povrchová těžba – narušení životního prostředí) - Ropa – jih jižní Moravy, pouze 1 % celkové spotřeby - Zemní plyn – jižní Morava, Ostravsko-karvinský revír - Lignit – u Hodonína, nejmladší a nejméně kvalitní hnědé uhlí

Další suroviny (nerudné) - Rašelina – jižní Čech - pro zahradnictví - Bentonit – stelivo pro kočky - Vápence – Moravský a Český kras, Železné hory, Mladeč (u Olomouce), Štramberk, Hranice - Kaolín – Karlovarsko, Plzeňsko, Sokolovsko, Znojemsko - výroba porcelánu, keramiky - Štěrky, písky, cihlářské hlíny – rovnoměrné rozmístění po ČR Soběstačnost v nerudných a stavebních surovinách, hnědém a částečně černém uhlí Dovoz ropy, zemního plynu, surovin na výrobu umělých hnojiv (fosfáty, síra), 100% dovoz rud (barevné a drahé kovy)

Do oblasti hospodářství a průmyslu řadíme i výrobu energií Energetický průmysl využívá vodu, vítr, slunce, uran, dřevo, uhlí - Tepelné elektrárny – Dětmarovice, Hodonín (lignit), Chvaletice, Mělník (nejblíž Prahy), Tušimice, Vřesová, Březová,Tisová, Prunéřov (největší uhelně-elektrárenský komplex) - Jaderné elektrárny – Dukovany (u Třebíče) – 4 bloky, Temelín (České Budějovice) – 2 bloky, největší zdroj elektrické energie; připravuje se výstavba zbývajících dvou bloků

- Hydroelektrárny – Dalešice – zdroj vody pro Dukovany, Dlouhé Stráně – přečerpávací, Vranov nad Dyjí, Orlík největší výkon, Lipno I, Lipno II, Slapy, Kamýk, Štěchovice, Vrané, Hněvkovice - zdroj vody pro Temelín; mnoho drobných vodních elektráren se obnovuje na malých vodních tocích (ekologická výroba energie) Mezi obnovitelné zdroje řadíme vodu, vítr, slunce; zatímco mezi neobnovitelné zdroje řadíme uhlí, uran, dřevo, ropu, zemní plyn. Základem energetiky jsou uhelné a jaderné elektrárny (Temelín a Dukovany), z obnovitelných zdrojů energie se výroba elektřiny v ČR v současnosti pohybuje kolem 8 %. Z této oblasti je potom nejvýraznější využití vodních elektráren, tvořících přibližně 60 % a v současné době prudce roste vývoj fotovoltaických elektráren. Výstavba elektráren na obnovitelné zdroje je podporována dotacemi EU, podle plánu má jejich podíl na trhu stoupnout v roce 2020 na 13 % .

Hutnický průmysl - je závislé na dovozu surovin (železná ruda, barevné kovy), rozvoj recyklace, největší spotřeba energie - oblast Moravskoslezského kraje (Ostrava, Třinec, Bohumín, Frýdek-Místek), Accelor Mittal v Ostravě, Třinecké železárny, Vítkovice steel

Strojírenský průmysl - nejvýznamnější odvětví průmyslu, rovnoměrně rozmístěno po ČR, výroba dopravních prostředků - Škoda Mladá Boleslav (pobočky - Vrchlabí, Kvasiny), TPCA Kolín, IVECO - Vysoké Mýto (autobusy), TATRA - Kopřivnice, Siemens kolejová vozidla Praha, Aero Vodochody - Praha, Hyunday - Nošovice, Mora Moravia u Olomouce (domácí spotřebiče), ETA - Hlinsko

Chemický průmysl - Petrochemie - zpracování ropy – Chemopetrol Litvínov, Paramo Pardubice, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Ostravsko - Gumárny - pneumatiky, pogumování textilu – Gumárny Zubří, Barum Continental Otrokovice - Farmaceutica - Zentiva - Praha, Teva Czech Opava - Kosmetika - Dermacol - Praha

- Čisticí prostředky - Rakona - Rakovník

Spotřební průmysl - Textilní - podhorské oblasti severních Čech, výroba látek – Liberec, Náchod, Dvůr Králové nad Labem - Oděvní - oblečení

- Kožedělnický, obuvnický - Třebíč, Zlín, Zruč nad Sázavou

Dřevozpracující průmysl - Malé pily – rovnoměrně rozložený, převažuje v horských oblastech

6.5.2012 17:46:24


21


1

- KOH-I-NOOR České Budějovice – největší výroba tužek ve střední Evropě - Nábytek - rovnoměrně rozložen po celé ČR – jižní Čechy, střední Morava

- Papír, celulóza - potřeba hodně vody, způsobuje znečistění prostředí – Velké Losiny (ruční papír), Paskov (Biocel), Větřní – Jihočeské papírny

Sklářský průmysl - Bižuterie - severní a severozápadní Čechy - obecně toto odvětví dost krachuje

- Porcelán a keramika - západní Čechy - Karlovarský porcelán, Rako Rakovník (dlaždice), Keramika Horní Bříza, severní Čechy - Porcelán Dubí

Potravinářský průmysl - Mléko, mléčné výrobky - Mlékárna Kunín - Mlýny, pekárny, cukrářství - rovnoměrně rozloženy v regionech - Maso, masné výrobky - rovnoměrně rozloženy po regionech

- Alkoholické nápoje - víno - moravské sklepy, okolí Mělníka, Polabí; výroba piva - Plzeň, Praha, Brno, České Budějovice; tvrdý alkohol - Stock Plzeň, Březnice

Lesní hospodářství - podíl lesů asi 33 % - zvyšuje se (nevyužívání luk vede k zarůstání) - lesy nejsou původní, nejstarší Boubínský a Žofínský prales (cca 200 let) - přirozené lesy počátkem středověku (15. - 17. stol.) zmizely - lesnatost byla oproti dnešku polovina - důsledek rozvoje hutí (zejména sklářských) a těžby zlata a stříbra - dnes 60 % lesů poškozeno emisemi - těžba, spalování uhlí - oxidu siřičitý je odnášen západním prouděním na hraniční pohoří Jizerské hory, Krušné hory, Krkonoše; největší devastace byla ale v 80. letech 20. století, nyní už se zalesněnost uvedených hor opět zlepšuje - převažují monokultury - stejně staré, jednodruhové lesy, přibývá přibývá škůdců (hmyz - lýkožrout, houby, zvěř)

- 80 % lesů tvořeno smrkem nebo borovicí, ve skutečnosti by dvě třetiny měly být listnaté Průmysl v ČR zaměstnává téměř 38 % ekonomicky aktivních (je tímto podílem na 1. místě mezi státy EU). Hlavními centry jsou Praha (všechna odvětví), Ostravsko (těžký průmysl), Plzeňsko (těžký průmysl) a mnoho míst v Ústeckém kraji. Nejdůležitějšími odvětvími jsou: strojírenství, elektronika, chemičky a hutnictví.

11. Hospodářství v Plzeňském kraji a v Plzni

Hospodářství v Plzeňském kraji a v Plzni V období před rokem 1989 bylo v Plzeňském kraji hodně rozšířeno zemědělství, pěstovaly se převážně brambory a méně náročné plodiny, částečně i obiloviny. Průmyslově nejvyspělejším výrobním závodem byly Závody V. I. Lenina v Plzni (dnešní podnik Škoda Plzeň). V tomto podniku pracovalo řádově 40 tisíc zaměstnanců. Nyní orientace na těžký průmysl pominula, ačkoliv součástí Plzeňské Škodovky je stále firma Pilsen Steel. V současné době se v Plzni zhotovují spíše drobnější výrobky, či komponenty pro další firmy. Mezi větší firmy patří v současné době Panasonic na Borských polích, dále jsou zde další firmy připravující komponenty pro montáž aut, či letadel Aerbass. Dříve platilo, že každý kraj byl soběstačný v oblasti výroby mléka, pečiva, chovu drůbeže, apod. Dnes se spíše vše dováží tranzitem na velké vzdálenosti. Zcela tak zanikla firma na zpracování drůbeže v Klatovech, mlékárna v Klatovech, Drobné zboží Cheb, apod. V Plzni zůstala tradiční výroba piva, ačkoliv majitelem Plzeňského pivovaru už není Čech. Stejně tak se i více rozvinula výroba lihovin v areálu firmy Stoch v Plzni Božkově. Celorepublikový význam má i firma Bohemia Sekt ve Starém Plzenci. Její produkty se hodně vyváží i do zahraničí. Stále ale platí, že se mnoho nedokončených výrobků a surovin vyváží do zahraničí a nám se pak vracejí jako hotové výrobky. Je to ovšem špatná politika, vedoucí k malé zaměstnanosti našich obyvatel. Ve správně fungující ekonomice bychom měli my dokázat ze surovin zhotovit finální výrobek a ten pak teprve draze prodat. Mezi další velké plzeňské firmy patří Plzeňská teplárenská společnost, která zásobuje teplem velkou část Plzně - zejména sídliště. V Plzni je ale i mnoho drobných živnostníků a podnikatelů. Za zmínku stojí i to, že v roce 2011 byl Plzeňský kraj vyhodnocen jako kraj, kde se v rámci naší republiky žije nejlépe. Posuzováno přitom bylo více než padesát různých kritérií.

6.5.2012 17:46:24


22


1

12. Doprava v ČR obecně

Druhy dopravy: -

pozemní - silniční (tranzitní země, přeprava nákladů), železniční, letecká vodní - zejména na Labi (doprava uhlí do Chvaletic, doprava velkoobjemových výrobků do přístavu Hamburk) potrubní - ropa, plyn doprava informací

Základ dopravy ČR tvoří silnice a železnice. V poslední době stoupá i význam dopravy letecké.

Železniční doprava

- hustší sít železnic na severu republiky, jedna z nejhustších sítí v EU. Nelze ale srovnávat kvalitu. Naše železnice jsou zaostalé, pomalé a nespolehlivé. Z toho důvodu došlo zejména v 90. letech 20. století k přesunu dopravy na silnice, což ale způsobilo na železnici další odliv zákazníků a s tím spojené vyšší provozní náklady a tedy vyšší ztrátovost provozu. Takto byl například na železnici ukončen provoz Vlakové pošty, a to 29. května 1999. V současné době dost upadá železniční provoz hlavně na regionálních tratích, zatímco na hlavních tazích naopak probíhají rozsáhlé modernizace a veškeré finanční prostředky, zejména i dotace z EU, jsou směrovány právě do hlavních tahů. V tomto přístupu se bohužel naše republika výrazně svou organizací dopravy odlišuje od některých jiných evropských zemí. Například ve Švýcarsku se vůbec nesmějí kamiony pohybovat tranzitem po silnici přes celou republiku. Tranzitní doprava je zde svedena na ekologičtější železnice, kde převažuje elektrický provoz. Proč to nejde i u nás??? Modernizaci a elektrifikaci tratí ČD (České dráhy) zajišťuje SŽDC (Správa železniční dopravní cesty), která se stará i jejich údržbu.

V České republice mají železniční tratě celkovou délku 9 440 km, z toho je cca 2 700 km elektrifikováno. Některé tratě jsou elektrifikovány stejnosměrným napětím o hodnotě 3 000 V, nové modernější (později postavené) jsou vybaveny střídavým napětím o velikost 22 000 V. V ČR tedy existují dva elektrické systémy. Plzeň patří do oblasti systému modernějšího. Mnoho investic je v současnosti směrováno do výstavby železničních koridorů. Zde vlaky dosahují rychlosti až 160 km/h. 6.5.2012 17:46:24


23


1

1. koridor: Děčín – Praha – Pardubice – Brno – Břeclav 2. koridor Břeclav – Přerov – Ostrava – Petrovice u Karviné 3. koridor Cheb – Plzeň – Praha – Pardubice – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Mosty u Jablunkova (ve výstavbě - před dokončením v horizontu několika dalších let) 4. koridor Děčín – Praha – České Budějovice – Dolní Dvořiště (v počátcích výstavby - projekty)

Silniční doprava

- dálnice – směry oddělené středovým pásem, křižovatky mimo úroveň dálnice, rychlost maximálně 130 km/h, jsou zpoplatněné dálničními známkami pro soukromá vozidla a mýtným systémem pro firemní vozidla. D1 (Praha – Brno – Ostrava) D2 (Brno - Břeclav, státní hranice se Slovenskem) D3 (Praha - Tábor - České Budějovice - Rakousko) - ve výstavbě D5 (Praha – Plzeň – Rozvadov) D8 (Praha - Ústí nad Labem - Německo) - ve výstavbě, problém s ekology při průchodu stavby Českým středohořím D11 (Praha - Hradec Králové) Silniční síť v ČR měří asi 124 000 km a je většinou asfaltována. Kromě dálnic existují i tzv. rychlostní komunikace. Ty mají volnější kritéria než dálnice, mohou se vyskytovat i úrovňové křižovatky. Na běžných silnicích v ČR je povolena maximální rychlost 90 km/h (mimo obce) a 50 km/h v obci - 1. třídy (rychlostní komunikace) – dálkové a mezistátní spojení - 2. třídy – význam v rámci okresu, spojují velká města - 3. třídy – spojují obce

Letecká doprava - 4 mezinárodní letiště – Praha - Ruzyně; Brno - Tuřany; Ostrava - Mošnov; Karlovy Vary - Olšová Vrata + 60 dalších menších letišť - soukromé letecké společnosti i státní letecké společnosti

6.5.2012 17:46:24


24


1

Vodní doprava

- nepříliš příznivé podmínky, splavné Labe po Chvaletice, Vltava po Slapy - úseky Labe a Vltavy, které mají mezinárodní statut, jsou napojeny na evropský systém vodních cest, na námořní přístavy (Labe - Hamburg) a dále systémem evropských plavebních kanálů na další řeky a jejich vnitrozemské i námořní přístavy (Magdeburg, Duisburg, Brémy, Rotterdam).

Potrubní doprava

Ropovody: 1) do r. 1989 z Ruska - Družba (nejdelší na světě) 2) z důvodu nezávislosti na ruské ropě vybudován z Německa - IKL (Ingolstadt - Kralupy n. Vlt. - Litvínov) oba ropovody vedou do CTR (centrálního tankoviště ropy) Nelahozeves

Plynovod: RWE Transgas - z Ruska a Norska

13. Srovnání dopravy silniční a železniční

Srovnání dopravy silniční a železniční Pokud se podíváme trochu do historie našich dějin, tak až do první poloviny 19. století byla doprava v našich zemích velmi omezená. Snad jediným dopravním prostředkem u nás v té době byly povozy tažené koňmi. Existovaly tzv. zlaté stezky, které spojovaly mezi sebou větší města nebo oblasti, a to jak v rámci naší země, tak existovaly spojky i se zeměmi okolními - např. s Německem nebo Rakouskem. Pojem zlaté stezky je souhrnný název pro systém severojižních středověkých obchodních cest, které překračovaly šumavské hvozdy a spojovaly Čechy s Podunajím. Nejstarší doložená cesta vedla z dunajského přístavu Pasova do Starých Prachatic. Dalšími stezkami byla například stezka Vimperská, Kašperskohorská, apod. Jednalo se vlastně o prvopočátky jakési dopravy "silniční". Počátkem 19. století byla doprava zdokonalena. Začaly se budovat lehké kolejnice a po nich jedoucí povozy táhli stále ještě koně. Vznikly tak tzv. koněspřežky. Roku 1825 tak byla vybudována první veřejná železnice na evropském kontinentě, a to z Českých Budějovic do Lince. Fungovala až do roku 1872.

Ve druhé polovině 19. století, s rozvojem tzv. "průmyslové revoluce", došlo k sestrojení parního stroje, a tím se zcela začal měnit stávající způsob dopravy. Koně začaly nahrazovat parní lokomotivy a začala se budovat rozsáhlá železniční síť. Železniční doprava tak získala dominantní místo. V té době byla v naší zemi také vybudována nejhustější železniční síť ve střední Evropě.

6.5.2012 17:46:24


25


1

První automobil se spalovacím motorem byl sice zkonstruován také už na počátku 19. století, ale rozvoj samotné automobilové dopravy se pozdržel až do poloviny 20. století. Železniční doprava měla své významné místo v naší republice až do roku 1989. Do té doby se hojně využívala pro přepravu nákladů, existoval systém vlakové pošty, ale významná byla i z hlediska přepravy osob, protože ve srovnání s autobusy bylo cestování vlakem výrazně levnější. Jedním z důvodů, proč to tak bylo, bylo určitě i to, že v době před rokem 1989 u nás existovalo jen málo kilometrů dálnic, jedinou ucelenou cestou tehdy byla dálnice Praha - Brno - Bratislava. Naopak, spojovat Prahu s jinými evropskými městy moc zájem nebyl a už vůbec ne se zeměmi, které byly od naší republiky odděleny drátěnou oponou, tedy s Německem nebo Rakouskem. Ve spojení s těmito zeměmi se mnohem více než silniční doprava využívala právě železnice, zřejmě i z důvodu, že na železnici bylo snazší provádět hraniční kontroly, a to jak dopravovaného zboží, tak osob. -------------------------------------Dobová zajímavost z předlistopadového období: Nádraží v Železné Rudě (Bayerische Eisenstein) před rokem 1989 - kuriozita z doby "železné opony" . V době studené války, kdy byla spuštěna ona pověstná železná opona, se na státní hranici vyskytovaly i různé kuriozity, známé právě třeba tím, jak a kde státní hranice probíhala. Jedním z takových míst je i vlakové nádraží v šumavské Železné Rudě... Není nádraží, jako nádraží, toto je rozděleno hraniční linií na dvě části. Dělící linie nebyla obyčejnou linií hraniční, ale doslova čárou mezi dvěma světy, tedy do roku 1989. Protože městečko Bayerische Eisenstein je nejen zimním střediskem ale i horskými lázněmi, jezdilo, a jezdí, sem mnoho lidí. Do roku 1989 z naší strany ale moc ne. Poslední vlak z české strany sem dorazil v roce 1953. Pak česká polovina nádraží osiřela. Pustla a zarůstala křovím. Na německé straně provoz pochopitelně pokračoval dále, cestující vystupovali z vlaků a kroutili hlavami. Hlavně ti, kdo byli přespolní a tuto raritu viděli poprvé. Zajímavá věc je ta, že hranice dělí staniční budovu ne přímo, ale pod úhlem asi 50°. Bylo tedy nutno upravit nové prostory čekárny a pokladen, staré byly zazděny, protože byly již na území tehdejší ČSSR.

Potíž nastala i s nádražní dvoranou. Protože je budova dělena šikmo, z německého perónu byste vyšli přes nádražní dvoranu do Československa. Budova byla tedy upravena tak, aby cestující nevycházeli rovnou od vlaku do ČSSR. Navíc se dveře z nově upravené nádražní dvorany na nástupiště zamykaly, pokud zrovna nepřijel, či neodjížděl, vlak. To kvůli bezpečnosti cestujících. Stávalo se, že pobíhající děti snadno na peróně přeběhly hraniční čáru a na malér bylo zaděláno, zvláště když v polovině padesátých let byla česká část kolejiště ženijně zajištěna. Toto opatření (zamykání dveří) vyvolávalo pochopitelně bouři nevole, hovořilo se o porušování lidských práv a tak dále. Byla to kuriózní situace, zvláště když o pár metrů dále, od problémových dveří, byly strážní věže, vojáci a psi. Na nástupišti jsou ještě jedny zajímavé dveře. Jsou dvoukřídlé a přímo v jejich prahu je hraniční kámen. Tedy jedna půlka česká, druhá německá:

6.5.2012 17:46:24


26


1

A jak vypadalo nádraží v té době - polovina česká a polovina německá?

-------------------------------------Po roce 1989, kdy došlo ke změně politického systému a zrušení tzv. železné opony, došlo k velkého rázovému rozvoji dopravy ve směru s Německem a Rakouskem. Naše republika, díky své poloze ve střední Evropě, se brzy stala významnou tranzitní zemí. Železniční doprava - bohužel - v té době dost zaspala, nestačila rychle zareagovat na prudce se rozvíjející poptávku po dopravě zboží i osob. Naopak, automobilový průmysl byl v té době už na hodně vysoké úrovni a začaly tak získávat přednost stavby rychleji se rodících dálnic před modernizacemi železnic a investicemi do nich. Díky tomu začíná velký odliv osob, omezuje se i doprava zboží. Přispívá k tomu několik faktorů. Jedním z nich jsou rychle se rodící nové silnice a dálnice, možnost dopravy zboží po silnici až "přímo do domu, či do firmy" i celková podpora silniční dopravy ze strany politických garnitur. Díky této souhře se železniční doprava stává v porovnání s dopravou silniční mnohem méně výhodná a tím, že ztrácí zákazníky, zvyšují se její provozní náklady a brzy se tak stává v porovnání s dopravou autobusovou, nebo i silniční obecně, výrazně dražší. Tento primát si bohužel uchovala dodnes. U železniční dopravy nastala zásadní chyba v počátku 90. let 20. století, kdy namísto preference převedení tranzitu na železnici - formou dopravy kontejnerové nebo dopravy celých kamionů po železnici, bylo vsazeno na dopravu silniční. Později se sice ukázalo, že to krok úplně dobrý nebyl, ale vrátit se zpět už bylo velmi obtížné a nepodařilo se to dodnes. Existovaly sice nějaké pokusy o tranzit kamionů (např. na Lovosicku), ale silniční doprava už měla v té době takovou moc, že brzy došlo ke krachu této přepravní firmy. V naší republice tak zaniklo - bohužel - mnoho železničních překladišť, nákladních nádraží, zrušena byla vlaková pošta a mnohem ekologičtější a rychlejší železniční doprava tak ztratila své postavení. Nedaří se to zatím napravit ani rozsáhlou modernizací a stavbou tzv. železničních tranzitních koridorů. Chybné kroky se prostě těžko vracejí zpět. Škoda, že si představitelé naší politické scény na počátku 90. let 20. století nevzaly příklad třebas ze Švýcarska, kde kamion prakticky nesmí po silnici přejet celé území z jednoho konce na druhý. Požaduje-li tranzit, musí využít kompletního transportu kamionu po železnici. Přitom železnice jsou zde většinou s elektrickým, tedy mnohem ekologičtějším, provozem.

6.5.2012 17:46:24


27


1

A přesnější srovnání současné železniční a silniční dopravy? Vše krásně vystihuje následující video. Ačkoliv se jedná i video z oblasti Českolipska, myslím, že jeho obsah lze chápat celostátně. Dokumenty: http://www.youtube.com/watch?v=aYplEPNBwS4

14. Doprava v Plzeňském kraji a v Plzni

Doprava v Plzeňském kraji Plzeňský kraj patří mezi velmi málo českých krajů, kde byla ukončena stavba dálniční sítě. Dálnice D5 Praha - Plzeň Rozvadov je hotová a s dalšími úseky dálnic se už v našem kraji nepočítá. To ovšem nelze zdaleka prohlásit o dopravě železniční. V současné době se v Plzeňském kraji dokončuje stavba 3. železničního koridoru. Zcela hotový je úsek Plzeň - Cheb, ale v úseku Praha - Plzeň ještě několik částí chybí. V nejbližší době má začít stavba dvou tunelů mezi Plzní a Rokycany. Jeden z nich bude pod kopcem Chlum a stane se nejdelším železničním tunelem v ČR. Druhý tunel, který bude na něj skoro navazovat, bude tunel pod kopcem Homolka. Dojde tak ke kompletní přeložce trati mezi Plzní a Rokycany, kdy obec Chrást u Plzně se stane obcí neležící na hlavním tahu Praha - Plzeň. Naopak vznikne zcela nová železniční zastávka Kyšice. Po dokončení stavby by se měla zkrátit přepravní doba mezi Prahou a Plzní cca o 30 minut. Na trase se počítá též s nasazením rychlovlaků kategorie supercity Pendolino. Od prosince 2011 už jezdí jeden tento spoj týdně v úseku Bohumín - Ostrava - Česká Třebová - Praha - Plzeň - Cheb Františkovy Lázně.

Jiné typy dopravy než silniční a železniční v Plzeňském kraji nemají žádný velký význam.Není zde žádné mezinárodní letiště, ani vodní, či tranzitní potrubní doprava.

Doprava ve městě Plzeň Samotná Plzeň je velice významným dopravním uzlem. Přes Plzeň vede po jižním obchvatu dálnice D5 z Prahy do Rozvadova. Byla dokončena 6. října 2006, a to po sporech s ekology a dotčenými městy, který se táhl více než 10 let! Samotnou Plzeň připojuje k dálnici několik přivaděčů, z nichž poslední dva - jeden směrem od Litic, druhý od Sulkova, byly dokončeny v prosinci 2011. Plzeň má tak celkem čtyři dálniční přivaděče. Samotná silniční síť v Plzni je ale v dosti odstrašujícím stavu. Většina dopravy je vedena přes centrum města, chybí objízdné okruhy, zejména v současné době projektovaný západní okruh. Jeho nultá etapa byla dokončena v roce 2009, nyní se staví úsek Vejprnická - Křimická, ale na nejrozsáhlejší úsek Křimická - okružní křižovatka u OC Globus ještě nebyly vykoupeny ani pozemky. Tato nejnáročnější část, zahrnující v sobě estakádu nad údolím řeky Mže bude i finančně nejnáročnější a její cena půjde do řádu miliard korun. V Plzni jsou u silniční dopravy ale i další problémy předimenzovaná doprava v oblasti Sadů Pětatřicátníků, špatný stav mostu gen. Pattona, odstavený most v havarijním stavu na Jateční třídě, apod. V oblasti dopravy železniční byla ke konci roku 2011 zahájena přestavba železničního uzlu Plzeň. Jedná se o stavbu, která má trvat cca dva roky, rozpočtem je asi 1 miliarda korun a obsahuje v sobě stavbu osmi železničních 6.5.2012 17:46:24


28


1

mostů a rekonstrukci dvou podchodů. Mimo jiné se tak má stavět nový železniční most přes řeku Radbuzu, dále přes Doudleveckou ulici, Vejprnickou ulici, Vejprnický potok, a další. Při zmínkách o dopravě v Plzni nesmíme opomenout ani dopravu městskou. Městská doprava v Plzni je v současné době na poměrně dobré úrovni. V současné době máme v Plzni tři linky tramvajové, ve stavbě je prodloužení tramvajové linky číslo 4 na Borská pole, připravují se výhledově i další prodloužení - např. u linky č. 2. V oblasti tramvajové dopravy Plzeň nevsadila na nákup nových vozidel, ale dochází k modernizaci vozidel starých, kdy dochází ke kompletní výměně karoserie a instalaci nové elektrovýzbroje. Dochází tak k významnému šetření finančních prostředků.

Kromě tramvajové dopravy má Plzeň i poměrně hodně rozvinutou dopravu trolejbusovou. V současné době zde jezdí devět trolejbusových linek. Plzeň se tak řadí mezi města v ČR s nejrozvinutější trolejbusovou dopravou. Tuto síť pak doplňuje asi 25 linek autobusových a šest linek nočních autobusových spojů. Před nedávnem byl v Plzni také zahájen provoz tzv. "Plzeňského metra", což je spoj jezdící v intervalu asi jedné hodiny po železničních kolejích v úseku Blovice - Plzeň - Kozolupy.

15. Cestovní ruch V celém poválečném období převažoval až do roku 1989 domácí cestovní ruch, který představoval 95 % veškeré účasti na cestování. To bylo dáno mezinárodně-politickými podmínkami a administrativními opatřeními (vízová povinnost, výjezdní doložky a přísliby, řízené devizové hospodářství ap.). V domácím cestovním ruchu převládal krátkodobý, neorganizovaný cestovní ruch, koncentrovaný do letní sezóny, který se odehrával z 90 % formou chataření, chalupaření, stanování a cest za příbuznými a známými. Aktivní zahraniční cestovní ruch tvořili převážně účastníci cestovního ruchu ze států bývalého východního bloku (93 %). Motivem pasivního zahraničního cestovního 6.5.2012 17:46:24


29


1

ruchu byly z více než 50 % služební cesty a výrazně převažovaly výjezdy do socialistických států (Sovětský svaz, Polsko, Maďarsko, Německá demokratická republika, či Bulharsko a Rumunsko). Cestovní ruch v naší republice v posledních několika desetiletích doznal zásadních změn. Naši občané začali výrazně cestovat do zahraničí, a naopak turisté ze západní Evropy začali mnohem více navštěvovat naši zemi. Další výrazná změna v oblasti cestovního ruchu nastala po vstupu naší republiky do Evropské unie, tedy po 1. květnu 2004. V důsledku dotací a operačních programů začalo totiž do naší země proudit dost finančních prostředků, za které byly postupně renovovány mnohdy už hodně zchátralé památky, začaly se obnovovat hrady, zámky, rozhledny. K obnově rozhleden napomohl i mohutný rozvoj telekomunikací (mobilní sítě, Internet). Proto se začaly stavět i rozhledny nové. Obyvatelé naší země si tedy začínají dobře uvědomovat, že finanční přínosy z cestovního ruchu, a to zejména z návštěv turistů z jiných států, jsou pro náš další rozvoj velmi zajímavé. V tom nastala dost zásadní změna oproti turistickému ruchu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. A co obdivují turisté v naší zemi nejvíce? Zkusme se nad tím nyní trochu zamyslet:

1. Turisty lákají naše pohraniční hory Naše republika je ze všech stran obklopena pohořími, což láká hlavně turisty z Holandska. Právě tato země je totiž velmi rovinatá, a proto pohoří jsou pro Holanďany obrovským unikátem. České a moravské hory lákají jak v létě, tak i v zimě. V létě převažuje zejména turistika, ale i stále více se rozvíjející cykloturistika, či různé adrenalinové zábavy. V této oblasti hodně přitahuje Šumava, Český les, ale i například Jizerské hory, které v posledních několika desetiletích můžeme říci, že vstaly z mrtvých. Koncem 80. let minulého století byly totiž právě tyto hory, ale i Krušné hory a částečně Krkonoše hodně zničeny emisemi z německých a polských příhraničních elektráren. V zimě zase samozřejmě přitahuje lyžování, a to jak sjezdové, tak i stopy pro běžkaře. Využíváno je mnoho lyžařských areálů na různých místech (např. Špičák na Šumavě, Churáňov; některé areály jsou propojeny i se sousedními státy - např. Lipno; ale i třebas Klínovec, Boží Dar v Krušných horách, Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou v Krkonoších, či areály v Jeseníkách - na Pradědu, Ramzové nebo v Beskydech). Pro běžecké lyžování jsou využívány kilometry běžeckých stop na Šumavě, či v Jizerských horách. Za zmínku určitě stojí i to, že naše republika má nejlépe značenou síť turistických cest v Evropě. Máme zároveň i nejhustější síť. Turisticky značené cesty udržuje Klub českých turistů a pro rozvoj cestovního ruchu je to určitě obrovský přínos.

2. Turisty lákají města Nejvíce navštěvovaným městem je samozřejmě hlavní město Praha, mezi další města ale patří Brno, Telč, Český Krumlov, České Budějovice, Plzeň, Kutná Hora, Kroměříž, Olomouc a mnoho dalších. Turisté v těchto městech obdivují hlavně historické památky. Přispívá k tomu právě i ten fakt, že v posledních letech jich bylo mnoho zrenovováno, obnoveno i zachráněno. Obnovenými kulturními památkami se tak staly mnohé objekty, které v minulosti sloužily jako zemědělská družstva, či státní statky nebo je využívala armáda. Mnohá města, respektive konkrétní objekty, v naší zemi jsou zapsány i na seznamu památek UNESCO. Někdy se jim také říká "Dvanáct divů světa v ČR". Patří mezi ně:

PRAHA (zápis 1992) Historické jádro Prahy je ve světě neobvyklý soubor městských staveb, kde se prolínají architektonické slohy od románského přes gotiku, renesanci, baroko až po kubismus a fukcionalismus. V roce 1998 jej nadace World Monuments Fund zařadila mezi sto nejohroženějších památek světa.

6.5.2012 17:46:24


30


1

ČESKÝ KRUMLOV (zápis 1992) Historické jádro Českého Krumlova pochází ze 13. století a nese gotické, renesanční i barokní prvky. Je příkladem středověkého sídla, jehož architektonické dědictví zůstalo netknuté téměř pět století.

TELČ (zápis 1992) Historické jádro Telče je ceněné pro své renesanční náměstí s podloubím a pozdně gotický zámek.

KOSTEL sv. JANA NEPOMUCKÉHO VE ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU (zápis 1994) Kostel pocházející z 18. století je vrcholným dílem Jana Blažeje Santiniho, v jeho stylu se prolíná baroko s gotikou .

KUTNÁ HORA (zápis 1995) Historické jádro Kutné Hory s chrámem svaté Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci představuje jedinečně dochovanou středověkou urbanistickou strukturu s množstvím dochovaných soukromých obydlí. Sedlecká katedrála je ceněna jako jeden z prvních příkladů obnovy starší poničené gotické stavby ve stylu barokní gotiky.

LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL (zápis 1996) V areálu se kloubí barokní architektura s gotikou lednického a valtického zámku. Zajímavé jsou krajinné úpravy vycházející z anglických parků. Areál patří k největším lidskou rukou dotvořeným krajinám v Evropě.

6.5.2012 17:46:24


31


1

HOLAŠOVICE (zápis 1998) Stavební soubor 17 statků s typickými štíty je příkladem mimořádně zachované tradiční vesnice ve střední Evropě s množstvím dobře udržovaných domů postavených ve stylu jihočeského baroka.

ZÁMEK A ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI (zápis 1998) Areál arcibiskupského zámku a jeho zahrad (Květné a Podzámecké) je výjimečně uchovanou ukázkou barokního zámeckého sídla.

ZÁMECKÝ AREÁL V LITOMYŠLI (zápis 1999) Renesanční zámek italského stylu pocházející ze 16. století byl doplněn pozdně barokními prvky. Je podobně jako kroměřížský zámek jedinečně dochovaným příkladem šlechtického sídla svého druhu.

SLOUP NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE V OLOMOUCI (zápis 2000) Olomoucký barokní čestný sloup je vůbec největším seskupením barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě).

VILA TUGENDHAT (zápis 2001) Stavba německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe je jedinečným příkladem meziválečné funkcionalistické architektury.

6.5.2012 17:46:24


32


1

ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ A BASILIKA sv. PROKOPA V TŘEBÍČI (zápis 2003) Zatím poslední zapsaná památka, město Třebíč po několikaleté práci dosáhlo zápisu pro židovské gheto a románsko-gotickou baziliku sv. Prokopa. Je paradoxní, že rozhodnutí minulého režimu o demolici židovského gheta, zabránilo necitlivým stavebním zásahům do unikátního stavebního celku a umožnilo tak dnešní úspěch.

3. Turisty lákají hrady a zámky Hrady a zámky v naší zemi jsou opravdovým unikátem. Málokterý stát v Evropě se může pochlubit tak rozsáhlou sítí historických hradů a zámků. Některé z nich už jsou navštěvovány desítky let (např. Karlštejn, Křivoklát, Hluboká nad Vltavou, Konopiště, Kost, Trosky, Pernštejn, a další), jiné si naopak získávají své návštěvníky teprve po renovaci v posledních letech. Mezi takové patří například zámek Zbiroh, který až do 90. let minulého století byl objektem, jenž využívala armáda. Velkou přitažlivost si získal i zámek v Bečově nad Teplou, kde byl objeven v 90. letech minulého století Relikviář svatého Maura. Navštěvovány jsou ale i menší hrady a menší zámky často v menších obcích. Jmenujme například zámek Hořovice, Manětín, Nebílovy, apod. Mnoho z nich si své turisty teprve získává, mnohé z nich se teprve do podvědomí lidí musejí dostat. Leckdy bývá ale člověk mile překvapen, co krásného v naší zemi všechno je...

4. Turisty lákají rozhledny Koncem 80. let skončil mohutný úpadek rozhleden, kdy mnohé rozhledny byly opuštěné, částečně zbořené, uzavřené, z některých se staly významné pozorovací body Československé armády nebo i komunistické Státní bezpečnosti. Po roce 1989 si naopak Češi i Moravané začali uvědomovat, že tak mohutnou síť rozhleden, jakou má Česká republika, nemá žádná jiná evropská země. Nastal tedy jejich velký rozvoj, využívaly se k obnově dotace z EU a podporu opravy, a stavby nových rozhleden, způsobil i mohutný rozvoj telekomunikací. Mnohé nové rozhledny tedy byly vystavěny právě s původním účelem umístit zde nové telekomunikační zařízení. Zpřístupnění pro turisty už byla pak jen cesta, jak částečně provoz nové rozhledny financovat. K popularizaci rozhleden určitě hodně přispěl i televizní seriál s názvem "Rozhlédni se, člověče...", který už několikrát odvysílala Česká Televize a uváděl ho známý herec Luděk Munzar.

6.5.2012 17:46:24


33


1

5. Turisty lákají lázeňské oblasti Mezi nejnavštěvovanější lázeňské oblasti patří samozřejmě oblast Podkrušnohoří - Slavkovský les, kde najdeme Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart, ale v naší republice jsou i další lázně - např. Bohdaneč, Libverda, Luhačovice. Jsou to místa, která jsou zahraničními turisty hodně vyhledávána, a to jak po stránce léčebné, tak po stránce turistiky.

6. Turisty lákají oblasti s možností koupání A to ať už letní koupání ve volné přírodě (Slapská přehrada, Orlická přehrada, Lipno, jihočeské rybníky) nebo i koupání v různých akvaparcích, která se staví hlavně v posledních dvou desetiletích (Babylon Liberec, Čestlice, a mnoho dalších:

Prostě Česká republika má nyní jak místním, tak i zahraničním turistům co nabídnout! 16. Cestovní ruch v Plzeňském kraji a v Plzni Atraktivnost Plzeňského kraje pro turisty, a zejména zahraniční turisty, v posledním období spíše stoupá. Příčin je určitě hned několik. Jednou z nich je určitě poloha, kdy sousedíme s Německem a s Rakouskem a to jsou právě země, které před rokem 1989 byly od naší republiky odříznuty železnou oponou. Před rokem 1989 byl tedy pohyb osob přes západní hranici zcela minimální. Nebyl zájem - ani z jedné strany. Ze strany západních zemí nebyl moc zájem jezdit k nám, protože životní úroveň a vybavenost pro turisty byla v naší zemi dosti nízká. Ze strany naší vlády, tedy československé, zase nebyl zájem povolovat cestování do západní Evropy snad právě proto, aby naši občané neměli příliš na očích, jak to v zahraničí vypadá a funguje. Vše navíc komplikovala vízová povinnost. Nyní ovšem je v Plzeňském kraji mnoho obnovených památek, mnoho opravených hradů a zámků, či velké množství nově vytvořených lákadel pro turisty. Velkou oblibu si získalo naše největší pohoří, a to Šumava.

Příroda v Plzeňském kraji V bývalém - nepřístupném - hraničním pásmu byl hned v počátku 90. let zřízen Národní park Šumava, čímž začaly do této oblasti plynout další finance a vytvořilo se území pro turisty opravdu zajímavé. Do zdejší přírody se vrátili někteří živočichové - na Šumavě můžeme spatřit vydru říční, rysa ostrovida nebo tetřeva hlušce. Z hlediska přírody ale nelze opomenout ani to, že má kraj Plzeňský nejvíce přírodních parků – 23, a dále 177 maloplošných zvláště chráněných území. Lesy, které se rozkládají téměř na 40 % plochy kraje, jsou zpravidla volně přístupné jak turistům, tak houbařům a sběračům lesních plodů. Jejich převážnou část tvoří monokultury smrku a borovice.

6.5.2012 17:46:24


34


1

Nejrozsáhlejší lesní komplexy se nacházejí v řídce osídlených Brdech a v oblasti Radče, severně od Plzně na Manětínsku a v okolí Konstantinových Lázní; pro Klatovsko jsou typické smíšené lesy na Ždánovské a Chudenické vrchovině. U Chudenic najdete Americkou zahradu, kde řadě pěstovaných okrasných dřevin vévodí douglaska tisolistá. Chráněné jsou i některé osaměle rostoucí listnaté stromy a skupiny stromů. Až pocit malosti se Vás zmocní, když projdete některou z alejí mohutných listnáčů, např. Kilometrovku v Plzni (viz následující obrázek),

alej vedoucí do bývalé vesnice Ferdinandovo Údolí u Železné Rudy či alej z Tachova do Světců. Původní pralesovité porosty se uchovaly na chráněných územích Čerchovské hvozdy, Tišina a Bučina u Žďáru v Českém lese, na Chejlavě a v Chynínských bucích na jižním Plzeňsku hodně atraktivní území jsou i v těsné blízkosti Plzně a dalších měst. Nejrozsáhlejší přírodní rezervací je více než třísethektarový kaňon Střely. V okolí menších říček a potoků najdete mnohá romantická zákoutí, např. u Kosího a Úterského potoka nebo v okolí hradu Gutštejn v údolí Hadovky. Pro lepší informovanost návštěvníků jsou na zajímavých místech zřízeny naučné stezky. Na velmi dobré úrovni je také turistické značení cest. Do Plzeňského kraje zasahuje i část vojenského prostoru Brdy. V současné době se připravuje zrušení tohoto prostoru, čímž se zpřístupní pro turisty další, velmi zajímavé oblasti. Možná zde vznikne další chráněná krajinná oblast nebo přírodní park. V Plzni máme mnoho městských parků. Centrum města lemuje soustava kvalitně udržovaných sadů, která začíná pod divadlem J. K. Tyla Smetanovými sady, pokračuje Kopeckého sady, dále Šafaříkovými sady, Křížíkovými sady, Sady 5. května a končí Sady Pětatřicátníků, které bohužel, díky necitlivému zásahu představitelů města v 70. letech minulého století připomíná jen pár stromů. Jejich velká část padla při stavbě silničního průtahu městem v podobě silniční spojky čtvrtě Bory a Severní předměstí Plzně, tedy Klatovské ulice.

6.5.2012 17:46:24


35


1

Město Plzeň lemuje i soustava lesů, kde největší význam pro rekreaci mají lesy směrem severním od Plzně. Zde je také několik přírodních zajímavostí - např. Kolomazná pec, a dále je zde soustava Boleveckých rybníků, z nichž nejvýznamnější je Velký bolevecký rybník s legendární pláží a kempem Ostende. Pro turisty by mohly být významné i rozhledny na třech vrcholech kolem Plzně. Jsou jimi Krkavec, Chlum a Radyně.

Bohužel, v této oblasti má Plzeň ještě z hlediska turistického ruchu rezervy. Rozhledna Krkavec je dlouhodobě nepřístupná, řeší se zde majetkové spory a celý areál je nabídnut k prodeji. Chlum je sice přístupný, ale v dosti neudržovaném stavu. Relativně nejlépe je na tom tedy Radyně. Ta je po běžné údržbě a menších opravách přístupná. Je i večer osvětlená. K uvedené trojici rozhleden bychom mohli přidat ještě rozhlednu čtvrtou rozhlednu novou, která byla vybudována na přelomu tisíciletí na Sylvánu. Slouží telekomunikacím, je zde i výhled přístupný veřejnosti. Ve správě ji má Křižíkovo gymnázium v Plzni.

Památky v Plzeňském kraji Pravěké osídlení Plzeňského kraje připomíná řada hradišť a pohřebišť. Mezi nejvýznamnější památky z pozdní doby bronzové patří hradiště na Hradišťském vrchu u Konstantinových Lázní, keltské osídlení dokládá i hradiště Sedlo u Sušice. Nad Starým Plzencem se dochovalo mohutné opevnění přemyslovského správního centra celého kraje, kterému vévodí rotunda sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 10. století, postavená v tzv. otónském stylu. Malebně zvlněnou krajinu zdobí řada kostelíků. Na mnohých z nich najdeme románské stavební prvky, přestože byly většinou přestavěny v období gotiky a baroka. Za zmínku stojí gotický kostel sv. Mikuláše v Čečovicích, na území našeho státu naprosto unikátní stavba vybudovaná z neomítnutých cihel s cennými kamenickými detaily. Krajině vévodí i mnoho středověkých hradů. Nejstarší z nich, románský hrad Přimda, je zároveň i nejstarším kamenným hradem na území České republiky. 6.5.2012 17:46:24


36


1

Hrad Rabí je největší hradní zříceninou v České republice a řadí se mezi nejvýznamnější středověké pevnosti střední Evropy. Poutník po kraji se může projít i po unikátním středověkém mostě mezi paláci na hradě Velhartice v Pošumaví. Za prohlídku stojí na zámek přestavěný areál biskupského hradu v Horšovském Týně se zachovalou kaplí z období české rané gotiky. Návštěvníky zaujmou i zpřístupněné zříceniny hradu Klenová, mohutné opevnění vodního hradu Švihov nebo charakteristické siluety královských hradů Radyně a Kašperk.

Renesanční stavitelství v kraji připomínají mimo jiné plzeňská radnice a zámek Kaceřov. Z období českého baroka pochází řada sakrálních staveb, dvorů a panských sídel. V tomto slohu vznikaly i monumentální chrámy bohatých klášterů. Zcela specifický je projev tzv. gotického baroka stavitele J. B. A. Santiniho. Nejznámější z jeho prací v kraji je přestavba původně románského chrámu vévodícího kladrubskému klášteru. Veřejnosti jsou přístupné i další unikátní stavby jako proboštství v Mariánské Týnici či klášter v Plasích s hrobkou K. L. W. Metternicha, posledního majitele panství. Tento klášter stojí na bažinatém podkladě, zpevněném 5100 dubovými piloty. Za návštěvu určitě stojí barokní zámek v Manětíně stavitele Haffeneckera s galerií soch či „květinový zámek“ v Nebílovech s expozicemi zaměřenými na květinové motivy ve výtvarném umění. Nejnavštěvovanější památkou v okolí Plzně je původně lovecký zámek Kozel nedaleko Šťáhlav s rozlehlým parkem, jízdárnou, konírnou a kaplí. Existují ještě další přístupné nebo částečně zpřístupněné zámky a muzea v historických objektech, např. Chodský hrad v Domažlicích, Starý zámek v Chudenicích, zámek Spálené Poříčí, zámek Blovice, galerie na zámku Klenová a věž s jedním křídlem gotického hradu, přestavěného na zámek, v Boru u Tachova. Řada dalších zámeckých objektů v současné době nemá přístupné interiéry – např. zámky v Lužanech a Žinkovech. V poslední době byly nově zpřístupněny veřejnosti zámky ve Zbiroze, Mirošově a v Poběžovicích, postupně je rekonstruován a částečně otevřen i zámek v Rochlově. Do zámku v Bezdružicích byla instalována celoroční expozice českých soudobých sklářů, do kaple vytvořil architekt Rybák unikátní skleněný betlém. Četné památky na židovské osídlení kraje zahrnují starobylé židovské hřbitovy, muzea, částečně zachovalá ghetta a synagogy. Nejznámější z nich je bezesporu Velká synagoga v Plzni z r. 1893, druhá největší v Evropě a třetí největší na světě. Synagoga v Radnicích byla působištěm zakladatele reformního judaismu v Americe, rabína Issaka Mayera Wise-Weise. Mezi další významné památky se řadí barokní synagoga s muzeem v židovské čtvrti a židovský hřbitov v Kasejovicích, židovský hřbitov v Rabštejně nad Střelou, kupecký židovský dům ve Spáleném Poříčí a Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic. Dalšími významnými historickými památkami v Plzni je Katedrála sv. Víta na Náměstí Republiky, ale i mnoho dalších kostelů v Plzni. Zpravidla v každé plzeňské čtvrti můžeme nalézt jeden kostel nebo alespoň náznak, kde měl

6.5.2012 17:46:24


37


1

být postaven a z nějakých důvodů k tomu nedošlo. Turisty je navštěvováno hodně i celé plzeňské centrum s mnoha opravenými a v současné době udržovanými domy. Na mnohých z nich jsou krásné malby významných českých malířů, včetně Mikoláše Aleše. Turisté obdivují i Divadlo J. K. Tyla, galerii Masné krámy, Vodárenskou věž, či Plzeňské historické podzemí, jehož chodby jsou stále prodlužovány a upravovány. Mnoho zahraničních autobusů míří i do Plzeňského pivovaru, kde si turisté mohou objednat exkurzi doplněnou ochutnávkou piva přímo ze sudů.

Mezi památky Plzně můžeme zahrnout i historická vozidla MHD, která připomínají, co po Plzni v minulosti vozilo lidi. Současné vedení Plzeňských městských dopravních podniků je opravě historických vozidel dost nakloněno, proto má Plzeň v současné době ve svém depozitáři už čtyři historické tramvaje, jeden trolejbus a další se připravuje, a dva autobusy. Historická vozidla jezdí většinou při různých oslavách, či slavnostních příležitostech, kterými jsou například Slavnosti svobody, Historický víkend, apod.

Kultura v Plzeňském kraji Plzeň a Plzeňský kraj mají bohaté kulturní tradice i pestrý současný kulturní život. V Plzeňském kraji se narodila nebo žila řada osobností české kultury; působili tu hudební skladatel Bedřich Smetana, malíři Václav Brožík a Mikoláš Aleš, spisovatel Karel Klostermann, loutkář Josef Skupa.

6.5.2012 17:46:24


38


1

Přímo v Plzni se narodili malíř a ilustrátor Jiří Trnka, spisovatel a herec Miroslav Horníček, cestovatel Miroslav Zikmund a jiní. Nejen v Plzni, ale i v ostatních větších městech Plzeňského kraje je čilý divadelní ruch. Plzeňské Divadlo J. K. Tyla (Velké a Komorní divadlo) a Divadlo Alfa, zaměřené na tvorbu pro děti, svým významem výrazně přesahují hranice kraje. S divadlem souvisí i několik festivalů – například Skupova Plzeň, probíhající jednou za dva roky, a mezinárodní festival Divadlo, který se koná každoročně v září. Velké pozornosti se těší i plzeňský festival české filmové tvorby Finále, pořádaný každoročně na přelomu března a dubna za účasti nejznámějších českých filmových tvůrců. Plzeňské Smetanovské dny jsou festivalem s bohatým koncertním, divadelním a výstavním programem. V nedaleké Dolní Lukavici, Přešticích a na zámku v Nebílovech jsou pro milovníky vážné hudby pořádány Haydnovy hudební slavnosti. Letní hudební festivaly se konají i na jiných místech kraje. Neobyčejnou popularitu získal postupem let srpnový plzeňský festival hudby a divadla s názvem Jazz, Struny a Divadlo na ulici, který se každoročně koná na pěších zónách a v parcích v ulicích města

K vyhledávaným akcím patří i folklorní festivaly – Mezinárodní folklorní festival v Plzni v červnu, Národopisná slavnost na Výhledech v červenci, Chodské slavnosti v srpnu, přehlídka dechových hudeb v Klatovech v březnu nebo Mezinárodní folklorní festival Klatovy v červenci. Na mnoha místech kraje se konají pravidelné jarmarky s prodejem tradičních výrobků a s ukázkami středověkých řemesel. Zde můžete nasát vůni právě upečených koláčů, ochutnat čerstvá trdla a lokše, vidět kout kováře či řezbáře dlabat misky, zkusit své umění na hrnčířském kruhu, trefit se lukem do středověkých terčů a zakoupit si spoustu milých dárečků včetně replik leptaného skla hradních pánů. Závěr zimy patří masopustním veselicím, jejichž tradice se udržela zejména na Chodsku a Klatovsku. Začátkem května probíhají na mnoha místech v kraji Slavnosti svobody – oslavy osvobození americkou armádou s jízdou historických vojenských vozidel. Na přelomu května a června se každoročně koná populární vojenská akce Den pozemního vojska „Bahna“. Šermířské skupiny z celé republiky se každoročně sjíždějí k dobývání hradu Rabí. V letních měsících je zde možno navíc zhlédnout zajímavé vystoupení sokolníků s dravými ptáky. I na jiných hradech, zámcích a v klášterech se konají zajímavé denní, večerní i noční akce pro děti i dospělé. Se šermíři, kejklíři, jarmarečníky a hraním je spojen i červnový Historický víkend v Plzni.

6.5.2012 17:46:24


39


1

http://www.youtube.com/watch?v=XY7Z4KRmSZ0

17. Kulturní a sociální oblast I sociální politika doznala v posledních několika desetiletích dosti významných změn. Zatímco socialistický způsob života v naší zemi - realizovaný do roku 1989, byl v mnoha věcech v sociální oblasti zcela obhospodařován státem, v současném režimu se přenáší váha sociálního zabezpečení stále více na každého jednoho občana. Dříve stát dohlížel na to, aby každý občan pracoval, či přesněji řečeno byl v pracovním poměru, dnes se musí každý o své zaměstnání postarat. Dříve, když někdo nepracoval, byl stíhán za trestný čin "Příživnictví". Dnes, když někdo nepracuje, v lepším případě pobírá sociální dávky, v tom horším skončí jako bezdomovec. Dříve tedy sice pracoval každý, ale produktivita práce byla obecně výrazně nižší než dnes. Na sociální oblast má velký význam i demografická křivka, kdy v současné době se stále prodlužuje délka života a navíc klesá počet narozených dětí. V důsledku toho se zvyšuje průměrný věk obyvatelstva a hrozí aktuální nebezpečí, že současný systém sociálního zabezpečení se dostane během několika následujících let do hlubokého mínusu. Vláda na to reaguje realizací různých reforem, z nichž některé se daří, jiné méně. Občanům je stále více doporučováno, aby se nespoléhali jen na sociální zajištění státem, ale spořili si na důchod i sami. Obdobná situace je i v oboru zdravotnictví. Zatímco za socialismu bylo veškeré zdravotnictví plně hrazeno z povinného zdravotního pojištění, které si každý občan platí, a dále bylo hrazeno z dotací zajišťovaných státem, dnes se stále více hranice posouvá a finanční zátěž je stále více přesouvána na obyvatele. Projevuje se spoluúčastí na různých zdravotnických výkonech a zákrocích, na spolufinancování léků, úhradou léčebných pobytů v nemocnicích, či v lázních nebo platbou tzv. regulačních poplatků. Jako všude, tak i zde platí, že všechno má své výhody, ale i nevýhody. Spoluúčast a hrazení příspěvků zase umožňují podstatně mohutnější rozvoj lékařské vědy, než tomu bylo dříve. V současné době je zdravotnictví obecně na mnohem vyšší kvalitativní úrovni než dříve. Spoluúčast a regulační poplatky mají pro občany i výchovnou funkci; tlačí občany k podstatně větší zdravotní prevenci, či šetření s léky. Přes vše uvedené ale je v současném zdravotnictví mnoho děr, kudy finanční prostředky odtékají a efektivnějším využitím financí uvnitř rezortu by se celá oblast mnohem více zvedla, aniž by to způsobilo větší zátěž pro občany. Zdravotnictví je však obrovský kolos, který se dost obtížně řídí a reguluje, zejména v době, kdy se střídají pravicové a levicové vlády, případně i s odstupem krátké doby jednotliví ministři. Oblast školství lze trochu přirovnat k oblasti zdravotnictví. Opět obrovský kolos, kde se mnoho peněz daňových poplatníků účelně využívá, ale i utápí. I školství, podobně jako zdravotnictví, prošlo s přechodem od socialismu ke kapitalismu zásadními změnami. Ve školství bylo realizováno mnoho menších i větších reforem. Bohužel ale ne ve všech případech vedly vždy k lepšímu. Celkově došlo za poslední léta k výraznému propadu znalostí žáků naší republiky v porovnání s dalšími zeměmi podle průzkumu, který pravidelně realizuje OECD. Podíl na tom mají i nízké investice do školství, v porovnání s HDP. Školství má ve svém vývoji obrovskou setrvačnost, proto špatná práce některých ministrů nebo celých vlád se neprojevila ihned, ale její dopady se projevují s odstupem několika let, až i desítek let.

6.5.2012 17:46:24


40


1

Další příčiny lze hledat v celkově podprůměrných učitelských platech, kdy tato skutečnost vede k odchodu kvalitních učitelů ze škol.

Projevilo se to výrazně zejména na základních školách. Ze základních škol tak vycházejí žáci, které nemají základní vědomostní návyky, neumí se učit, mají slabé výsledky, ale na střední školu ve finále přijati jsou. Jsou přijati proto, že středních škol je přebytek a navíc jsou financovány normativy přidělovanými na žáka. Střední škola, která má tedy méně žáků, se dostává do existenčních finančních problémů. Úroveň i středních škol se tak výrazně zhoršila. Zachránit situaci by měly nyní několik let připravované státní maturity, které byly naostro spuštěny ve školním roce 2010/2011. Se školstvím je to skutečně tak, jak prohlásil současný ministr Dobeš: České školství je nemocné. Oblastí kultury se zabýváme více v kapitole Cestovní ruch.

18. Obyvatelstvo I nad vývojem obyvatelstva v České republice je dobré se zamyslet. Nahlédneme-li až do doby konce 40. a dále 50. léta dvacátého století, zjistíme, že právě toto poválečné období bylo obdobím, kdy se zvedla populační vlna. Bylo to v důsledku zklidnění politické situace, kdy mnohé rodiny odkládali vytvoření potomků na období po válce, tedy období klidu a lepších podmínek. Po 2. světové válce nastal i větší rozvoj průmyslu, stavebnictví, obnovovalo se národní hospodářství. To vše nahrávalo obecně větší porodnosti u obyvatel. Další populační vlna nastala v 70. letech minulého století, kdy za socialistické vlády a prezidenta Gustáva Husáka byla uměle v období normalizace po roce 1969 zvednuta některá pravidla nahrávající novomanželům a mladým rodinám. Mezi tato opatření patřily výhodné novomanželské půjčky, snazší cesta k sehnání nového bytu, svou roli ale na tzv. baby boomu 70. let sehrála ale i nedostupnost antikoncepce a povolování umělých potratů teprve po složitém projednání a schválení interrupční komisí. To vše zapříčinilo, že v 70. letech minulého století se narodilo podstatně více dětí než kdykoliv dříve nebo i později. V těchto 70. letech i dospívala poválečná generace obyvatel a těch bylo také více. Proto zde došlo k jistému znásobení. Generace těchto obyvatel se často nazývá i tzv. "Husákovy děti". Celkem dobře situaci interpretuje skladba skupiny Chinaski s názvem Ročník 70. Od 80. let 20. století nastává v naší republice poměrně trvalý a zároveň i intenzivní pokles porodnosti. Menší populační vlna se objevila ještě po roce 2000, kdy generace "Husákových dětí" začala zakládat rodiny. V oblasti obyvatel docházelo po roce 1989 k stálému a dlouhotrvajícímu poklesu počtu obyvatel. V současné době se tento trend zastavil a počet obyvatel i mírně vzrůstá. Není to ale způsobeno vyšší porodností, ale spíše tím, že do naší republiky přijíždějí za prací obyvatelé z jiných zemí, zejména z východu a z Asie. Dochází tedy k větší migraci obyvatelstva. Občané těchto zemí často zastávají práce, které naši původní obyvatelé dělat nechtějí. Mnoho Ukrajinců tak pracuje ve funkci pomocných stavebních dělníků, Slováci, či Rumuni zase pracují ve velkých obchodních řetězcích, Vietnamci a Číňané si v naší zemi zřizují stylové restaurace nebo obchodují s oděvy, či jiným

6.5.2012 17:46:24


41


1

průmyslovým zbožím, nejčastěji se zbožím základní potřeby (potraviny, drogerie, hygienické prostředky). Mnoho migrantů také pracuje ve výrobních linkách různých zahraničních podniků a firem.

Zhruba po deseti letech probíhá v naší republice pravidelně sčítání lidu. Poslední sčítání lidu proběhlo v roce 2011. Jeho výsledky: V posledním sčítání lidu v roce 2011 se 63,7 % obyvatel Česka hlásilo k české národnosti, která zcela převažuje ve všech okresech Česka. Příbuznými jazyky rovněž patřícím do západoslovanské větve indoevropské jazykové skupiny hovoří i dvě nejvýznamnější národnostní menšiny, Slováci (1,4 %) a Poláci (0,4 %). Další národnostní menšinou v pořadí byli v roce 2011 Němci (0,2 %). V Česku dále žijí národnostní menšiny Romů, Maďarů, Ukrajinců, Vietnamců, Rusů, Bulharů, Srbů a dalších. Celkově žije v Česku asi 3,5 % cizinců, nejvíce přistěhovalců přichází z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Ruska.

19. Obyvatelstvo v Plzeňském kraji a v Plzni Obyvatelstvo v Plzeňském kraji tvoří, podobně jako v ostatních částech České republiky, převážně Češi. V období tzv. "první Československé republiky", tedy před rokem 1938, zde měli dost významné zastoupení i Němci. To pak vedlo i ke sporům, které vyvrcholily Mnichovským diktátem, vznikem Druhé republiky a posléze i rozpoutáním druhé světové války. Po druhé světové válce, tedy po roce 1945, došlo na základě mezinárodních dohod k odsunu Němců z českého pohraničí, čímž se výrazně snížil počet a zastoupení národnostních menšin žijících na území našeho kraje. V období socialismu, tedy v období 50. až 80. let dvacátého století bylo zastoupení národnostních menšin v našem kraji, či přímo v Plzni, dost nízké. Převažovali zde jednoznačně Češi, v Plzni ale existovala, a dodnes i existuje, část obyvatelstva, kteří se hlásí k národnosti romské. Romové neměli v Plzni nikdy nějaké bezvýznamné zastoupení. 6.5.2012 17:46:24


42


1

V Plzni existují místa - městské čtvrtě, kde Romové tvoří početnější skupinu. V období socialismu tak Romové obývali mnoho domů v centru Plzně (okolí Náměstí Republiky) a dále některé starší městské čtvrti jako například Roudnou, Petrohrad, či Skvrňany nebo Božkov. Po roce 1989, tedy po změně politického systému, kdy došlo k privatizaci domů a mnohé domy se v restitucích vrátily i původním majitelům, v domech v centru Plzně začalo výrazně stoupat nájemné a Romové z centra Plzně se tak začali hromadně stěhovat do oblastí okrajových čtvrtí nebo i mimo Plzeň. Využili přitom i možnosti, kdy se dokončovaly poslední objekty socialistického způsobu stavby panelových domů, a zakoupili tehdy poměrně cenově dostupné domy v sídlišti Vinice. Do dnešní doby je tak v této lokalitě Plzně mnoho bytů, či celých domů, které jsou osídleny právě romskými rodinami.

Výstavba jednotvárných panelových sídlišť byla po roce 1989 ukončena a dnes se spíše zastavují proluky, nahrazují se staré domy novými stavbami, či vznikají tzv. satelitní města. Jsou to oblasti řadových rodinných domků postavených většinou na okrajích velkých měst nebo v obcích, které nejsou od velkých měst příliš vzdáleny. V okolí Plzně tak vznikají nové stavby na "zelené louce", tedy v místech, která se dříve využívala pro pěstování zemědělských plodin, například ve Vejprnicích, v Tlučné, v Chotíkově, v Radčicích, v Újezdu, Červeném Hrádku, Radobyčicích, apod.

V oblasti národnostního složení přibylo v posledních několika desetiletích v Plzeňském kraji opět dost Němců, ale i migrantů z dalších zemí, kteří se sem přistěhovali hlavně za prací. V Plzni přibylo dost Vietnamců a Číňanů, kteří se zde věnují hlavně obchodní činnosti. Většinou začínali se stánkovým prodejem oblečení, dnes už se ale věnují prodeji i dalšího sortimentu a stánkový prodej nahrazují kamennými obchody, které často získávají jako opuštěné objekty po českých podnikatelích. Můžeme tak v Plzni spatřit už nejen obchody s potravinami (Večerky) v centru Plzně, ale i celé vietnamské obchodní domy. Číňané se zase věnují většinou zajišťování služeb restauračního charakteru. Obecně lze o vietnamské komunitě říci, že jsou to lidé velmi pracovití a mnoho z nich touží i po vysokém vzdělání. Z hlediska porovnání s ostatními národnostními menšinami je můžeme řadit k těm, které lze považovat za velmi dobře adaptivní a přizpůsobivé občany. K přizpůsobení místním podmínkám jim často stačilo podstatně kratší časové období než národnostním menšinám jiným, a to i takovým, které už u nás žijí mnoho desítek let.

6.5.2012 17:46:24


43


1

Obsah 1. Základní údaje o ČR

2

2. Geografické údaje

4

3. Historický vývoj

5

4. Podnebí

5

5. Půdy

6

6. Zemědělství

12

7. Rostliny a živočichové

14

8. Vodstvo

16

9. Vodstvo v Plzeňském kraji a v Plzni

17

10. Hospodářství

20

11. Hospodářství v Plzeňském kraji a v Plzni

22

12. Doprava v ČR obecně

23

13. Srovnání dopravy silniční a železniční

25

14. Doprava v Plzeňském kraji a v Plzni

28

15. Cestovní ruch

29

16. Cestovní ruch v Plzeňském kraji a v Plzni

34

17. Kulturní a sociální oblast

40

18. Obyvatelstvo

41

19. Obyvatelstvo v Plzeňském kraji a v Plzni

42

6.5.2012 17:46:24


44

Zeměpis České republiky

Recommend Documents